Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice
R-T&A
Příloha č. 3: HODNOCENÍ PRO CHEMICKÉ LÁTKY DLE PŘÍLOHY A, ČÁST II CHEMICKÉ LÁTKY (PCBs) P3.1 Použití PCBs Použití PCBs je možné rozdělit na použití v otevřených a uzavřených systémech. Za otevřené považujeme ty, ze kterých úniky PCBs nelze zachytit a jejichž používání ve svém konečném důsledku vede ke kontaminaci prostředí. Ve většině zemí byla v letech 1970-73 přijata opatření na omezení případně zrušení těchto způsobů aplikace PCBs. Mezi otevřené systémy můžeme zařadit také použití plastifikátorů na bázi PCBs, bezuhlíkový kopírovací papír, lubrifikanty, tuže, impregnační materiály, barvy, lepidla, vosky, aditiva do cementů a omítek, materiály na mazání odlévacích forem, materiály pro odlučovače prachu, těsnící kapaliny, inhibitory hoření, imerzní oleje a pesticidy. Použití PCBs v uzavřených systémech představují chladící kapaliny v transformátorech, dielektrické kapaliny v malých a velkých kondenzátorech, ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách, teplonosná média. V současné době je známa řada úniků z těchto uzavřených systémů do prostředí, především vlivem netěsností. Problém také představují malé kondenzátory, které nejsou recyklovatelné a stávají se tak velice nebezpečným odpadem. V současné době představují nezanedbatelné sekundární zdroje znečištění prostředí spalovací procesy a především znovuvytěkávání PCBs ze sedimentů velkých vodních systémů, kam se před léty dostaly atmosférickou depozicí nebo přímými úniky do vod. V případě stabilních sloučenin nedojde při spalování za nízké teploty a doby prodlení k destrukci organických látek přítomných ve vzduchu nebo v palivu takže například měření obsahu polychlorovaných bifenylů (PCBs) v kouřových plynech v kotli spalujícím uhlí ukázala na skutečnost, že jejich koncentrace byly shodné s koncentracemi z volného ovzduší. To dokazuje, že PCBs vstupují do spalovacích procesů z okolního vzduchu a nevznikají během vlastního spalování. Přehled zdrojů PCBs uvádí tabulka P3-1. Tabulka P3-1: Zdroje PCBs PRIMÁRNÍ ZDROJE VSTUPU PCBs DO PROSTŘEDÍ Uzavřené systémy - chladící kapaliny v transformátorech - dielektrické kapaliny ve velkých a malých kondenzátorech - teplonosná media - ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách - použití mazadel Otevřené systémy: - použití plastifikátorů na bázi PCBs - bezuhlíkový kopírovací papír - lubrifikanty
P3-1
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice
R-T&A
- tiskařské barvy - impregnační materiály - barvy - lepidla - vosky - aditiva do cementů a omítek - materiály na mazání odlévacích forem - materiály používané pro výrobu odlučovačů prachu - těsnící kapaliny - inhibitory hoření - imerzní oleje - pesticidy - skládky odpadů - spalování odpadů - pevné a kapalné materiály obsahující PCBs - laminátovací činidla - těžké oleje - samolepící pásky - balící papír - recyklovaný papír - spalování pohonných hmot SEKUNDÁRNÍ ZDROJE VSTUPU PCB DO PROSTŘEDÍ - revolatilizace ze sedimentů a půd - odpařování z aplikovaných barev
P3.2 Výroba a použití PCBs v bývalém Československu V letech 1959-1984 byly PCBs vyráběny na východním Slovensku v Chemku Strážské. Celková výroba dosáhla hodnoty více než 21 000 tun, z čehož asi polovina byla exportována především do východní Evropy. Podrobné členění výroby, která tak jako v ostatních výrobních jednotkách produkovala vždy směsi polychlorovaných bifenylů zde pod komerčním označením Delor, Hydelor a Deloterm, je uvedeno v tabulce P3-2. Z tabulky je také patrné časové rozpětí výroby jednotlivých typů PCBs. V tabulce P3-2 jsou uvedena množství PCBs uvedené výrobcem Chemko Strážské jako výrobky vyrobené v létech 1959 až 1984 a tabulce P3-3 obchodní názvy tohoto výrobce.
P3-2
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice
R-T&A
Tabulka P3-2: Množství PCBs [t] uváděné výrobcem Chemko Strážske jako výrobky vyrobené v létech 1959 až 1984 (obchodní úsek, Chemko Strážske) Množství [t] Rok
Delor
Hydelor
ČSSR+
Delotherm
ČSSR
Export
-
-
3,9
-
3,9
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2,3
-
2,3
1,5
-
-
-
-
1,5
-
1,5
-
39,8
-
-
-
-
39,8
-
39,8
-
-
97,0
-
-
-
-
97,0
-
97,0
-
-
-
103,2
-
-
-
-
97,2
6,0
103,2
1966
-
-
-
163,2
-
-
-
-
108,2
55,0
163,2
1967
144,8
-
-
207,5
-
-
-
-
257,3
95,0
352,3
1968
120,4
-
-
204,6
-
-
-
-
275,0
50,0
325,0
1969
102,2
-
-
180,4
-
-
-
-
251,6
31,0
282,6
1970
129,3
8,2
84,4
181,8
15,0
-
-
-
399,7
19,0
418,7
1971
208,0
-
151,1
69,6
-
-
-
-
317,7
111,0
428,7
1972
311,3
33,2
5,3
162,2
-
-
-
48,8
373,8
187,0
560,8
1973
308,8
-
24,4
203,2
35,3
1,2
-
57,6
429,5
201,0
630,5
1974
919,4
-
-
218,2
-
22,2
14,9
39,9
497,6
717,0
1 214,6
1975
1 058,1
-
-
311,3
17,1
19,8
-
184,3
778,6
812,0
1 590,6
1976
1 103,3
-
-
225,3
34,7
16,7
-
267,0
677,0
970,0
1 647,0
1977
1 298,9
-
-
350,6
8,8
-
-
292,3
900,6
1050,0
1 950,6
1978
1 263,7
-
-
301,1
19,6
-
-
405,6
1 009,0
981,0
1 990,0
1979
1 437,4
-
-
247,3
15,3
0,3
-
268,8
957,1
1012,0
1 969,1
1980
1 408,4
-
-
320,9
23,2
2,5
-
288,2
1 079,2
964,0
2 043,2
1981
1 427,9
-
-
214,4
12,9
-
-
158,0
882,2
931,0
1 813,2
1982
1 480,8
-
-
248,5
25,0
-
-
223,3
1 166,6
811,0
1 977,6
1983
1 378,9
-
-
300,5
-
8,2
-
122,9
974,5
836,0
1 810,5
1984
38,9
-
-
22,4
-
4,6
-
-
35,9
30,0
65,9
Celkem
14 140,5
41,4
265,2
4 380,7
206,9
75,5
14,9
2 356,7
11 612,8
9 869,0
21 481,8
%
65,8
0,19
1,23
20,39
0,96
0,35
0,07
10,97
54,06
45,94
100,00
103
104
105
106
103
104
30
1959
-
-
-
3,9
-
-
1960
-
-
-
-
-
1961
-
-
-
2,3
1962
-
-
-
1963
-
-
1964
-
1965
export
Z tabulky vyplývá, že celkově se prodalo 21 482 tun výrobků na bázi PCBs vyrobených v Chemku, z nichž se 9 869 t (46 %) exportovalo (zejména do bývalé NDR). Zbytek, t.j. 11 613 t byly využity v bývalém Československu. Největšími odběrateli technických směsí na bázi PCBs v bývalém Československu byly podniky Barvy a laky Praha (Delor 106/80 X), ZEZ Žamberk (Delor 103) a ČKD Praha (Delor 103, Hydelor). Delotherm odebíraly zejména různé stavební organizace.
Tabulka P3-3: Obchodní názvy finálních výrobků na bázi PCBs z Chemko n.p. Strážske
P3-3
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice
R-T&A
Výrobek
Charakteristika
Delor 103
rafinovaná směs di- až pentachlorbifenylů s převahou trichlorbifenylů
Delor 103 S
jako Delor 103, avšak se sníženým obsahem výše chlorovaných bifenylů
Delor 104
směs tri- až hexachlorbifenylů s převahou tetrachlorbifenylů
Delotherm DH
nerafinovaný Delor 103
Delotherm DK
na bázi Deloru 104
Hydelor 103
směs rafinovaného Deloru 103, minerálního oleje, antioxidantu a mazací přísady
Hydelor 104
jako Hydelor 103, avšak místo Deloru 103 se používal Delor 104
Hydelor 30
na bázi Deloru 103
Hydelor 137
na bázi Deloru 103
Delofet O-2
na bázi Deloru 104
Delor 105
směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou pentachlorderivátů
Delor 105 T
jako Delor 105, avšak s přísadou trichlorbenzénu nebo toluénu
Delor 106
směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou hexachlorderivátů
Delor 106/80 X
jako Delor 106, avšak s přísadou xylénu (4:1)
Delorit
výrobek na bázi polychlorovaných terfenylů (PCTs se vyráběly chlorací destilačních zbytků z výroby PCBs)
V následující tabulce P3-4 je uvedeno použití jednotlivých výrobků z Chemka Strážske.
P3-4
R-T&A
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice
Tabulka P3-4: Použití výrobků z Chemka Strážske Výrobek
Použití
Delor 103
V elektrotechnickém průmyslu jako impregnační a elektroizolační kapalina při výrobě silových kondenzátorů, v menším množství jako nehořlavý izolant a přenášeč tepla do transformátorů vyšších výkonů. Byl to výrobek s největším exportem (většinou do bývalé NDR). Aby se dosáhla úroveň limitů navrhovaných mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), po r. 1975 výzkum Chemka vyvíjel úpravu technologie chlorace za účelem snížení obsahu penta- a výše chlorovaných bifenylů v elektrotechnických kapalinách. Tento typ Deloru měl označení Delor 103 S
Delor 104
Během krátké doby se vyráběl a používal jako náplň do kondenzátorů
Delotherm DH
Médium na přenos tepla v zařízeních gumárenského a dřevařského průmyslu, v zařízeních na výrobu papíru, lepenky, asfaltových hmot, v hutích a ocelárnách. Využití nacházel hlavně tam, kde existovalo zvýšené nebezpečí vzniku požárů nebo výbuchu. Tento výrobek byl použitelný do teploty 250 °C
Delotherm DK
Použití jako v případě Delothermu DH, avšak až do teplot 270 °C
Hydelor 103
K přenosu síly v různých hydraulických zařízeních (hydraulické obsluhy generátorů v tlakových plynárnách, stroje na tlakové lití, válcovací a slévárenské stroje, apod.)
Hydelor 104
Mazání kyslíkových turbokompresorů
Hydelor 30
Vyvinutý na ovládání hydrauliky plynárenských pecí v Kombinátu na zpracování hnědého uhlí ve Vřesové
Hydelor 137
Náhrada hořlavých kapalin v hydraulice strojů v uhelných dolech
Delofet O-2
Mazací tuk pro kyslíkové ventily. Jeho celková výroba ale nečinila víc než 0,5 t
Delor 105 a 105 T
Vyráběly se v 4-letých obdobích jako přísada náplně do transformátorů (později byly nahrazovány Delorem 103)
Delor 106/80 X
Používal se jako přísada při výrobě syntetických barev, kde tvořil složku zvyšující adhézi nátěrových hmot a regulujících tvrdost nátěru. Výrazně se snižovala i hořlavost nátěrové hmoty. Výlučným odběratelem byly Barvy a laky n.p. Praha (výroba barev s obsahem PCBs se realizovala zejména v závodě v Uherském Hradišti). Za účelem snížení viskozity se před expedicí Delor 106 ředil xylenem v poměru 4:1. Označení a použití nátěrových hmot obsahujících PCBs je uvedeno v tabulce II-20. Výroba tohoto produktu byla zahájena ještě v r. 1961 z dováženého bifenylu, neboť se nepodařilo včas spustit do provozu výrobu bifenylu pro problémy s reaktorem. Chlorací bifenylu na parametry Deloru 106 z vlastního bifenylu byla zahájena až v r. 1963 a jeho výroba pokračovala až do ukončení výroby chlorovaných bifenylů v r. 1984. Chemko se už v r. 1980 snažilo zastavit dodávku tohoto produktu podniku Barvy a laky na základě literárních údajů o nízké biodegradabilitě výše chlorovaných bifenylů, avšak pro odpor odběratelů a prohranou arbitráž se muselo v dodávkách pokračovat, protože bezdevizová náhrada za tento produkt nebyla k dispozici.
Delorit
Přísada do tavných lepidel v dřevařském průmyslu a součást flegmatizátoru tříštivých výbušnin. Lepidlo mělo obchodní název TRIMETO. Celkově se na jeho výrobu použilo přibližně 10 t PCTs. Flegmatizátor tříštivých výbušnin se vyráběl jen pro speciální výrobu v Chemku.
P3-5
