MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her
Hodnocení práce rozhodčích ledního hokeje Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Vladimír Mana
Radek Husák Rozhodčí ledního hokeje
Brno, 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 25. dubna 2014
podpis
Chtěl bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Vladimíru Manovi za odborné vedení práce. Dále Ing. Josefu Doleželovi za poskytnuté materiály a informace, Mgr. Petru Kolečkářovi za konzultace, jeho cenné rady a připomínky. V neposlední řadě také celé své rodině a přítelkyni Katce za jejich podporu při celém studiu.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1
ROZHODČÍ LEDNÍHO HOKEJE ............................................................. 8 1.1
1.1.1
Rozhodčí na hřišti ............................................................................. 8
1.1.2
Pomocní rozhodčí.............................................................................. 9
1.2
Vybavení a výstroj rozhodčích ............................................................... 10
1.2.1
Dres a kalhoty ................................................................................. 10
1.2.2
Brusle .............................................................................................. 11
1.2.3
Přilba ............................................................................................... 11
1.2.4
Chrániče .......................................................................................... 11
1.2.5
Píšťalka ........................................................................................... 11
1.2.6
Ostatní výstroj a vybavení............................................................... 12
1.3
2
Rozhodčí ledního hokeje v čase ............................................................... 8
Určení rozhodčích .................................................................................. 12
1.3.1
Hlavní rozhodčí ............................................................................... 12
1.3.2
Čároví rozhodčí ............................................................................... 13
1.3.3
Brankoví rozhodčí ........................................................................... 13
1.3.4
Časoměřič ........................................................................................ 13
1.3.5
Dohlížitel trestů ............................................................................... 13
1.3.6
Videorozhodčí ................................................................................. 13
1.3.7
Hlasatel............................................................................................ 14
1.3.8
Zapisovatel ...................................................................................... 14
SYSTEMATIKA PRÁCE A HODNOCENÍ ROZHODČÍCH ............... 15 2.1
Licence rozhodčích ................................................................................. 15
2.1.1
Licence rozhodčího III. třídy........................................................... 16
2.1.2
Licence rozhodčího II. třídy ............................................................ 17
2.1.3
Licence rozhodčího I. třídy ............................................................. 17
2.1.4
Diplomovaný rozhodčí .................................................................... 18
2.1.5
Trvale platná licence rozhodčího .................................................... 18
2.2
Předsezónní semináře, testy a prověrky ................................................. 19
2.2.1
Obsah prověrkové části předsezónních seminářů a školení ............ 20
2.3
Nominační listiny ................................................................................... 22
2.4
Hodnocení delegátem ............................................................................. 23
2.5
Odměny .................................................................................................. 23
2.6
Tresty ...................................................................................................... 24
TESTOVÁNÍ ROZHODČÍCH V LETECH 2009-2014 .......................... 25
3
3.1
Vývoj výsledků testů rozhodčích licence III. třídy ................................ 25
3.2
Vývoj výsledků testů rozhodčích licence II. třídy .................................. 26
3.3
Vývoj výsledků testů rozhodčích licence I. třídy ................................... 28
3.4
Srovnání bodového zisku jednotlivých licencí ....................................... 29
3.5
Přínos jednotlivých disciplín k celkovému výsledku testů..................... 30
4
ZÁVĚR ......................................................................................................... 34
5
ZÁVĚRY PRO TEORII A PRO PRAXI .................................................. 37
6
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................... 38
7
SEZNAM ZKRATEK................................................................................. 41
8
SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................ 42
9
SEZNAM TABULEK ................................................................................. 43
10
SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................... 44
11
SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................... 45
RESUMÉ.............................................................................................................. 51
ÚVOD Lední hokej patří k nejpopulárnějším kolektivním sportům na světě. V zápasech proti sobě nastupují dvě skupiny hráčů. Hra se řídí pravidly a na jejich dodržování dohlíží rozhodčí. Rozhodčí je tedy důležitou součástí hry, má na starost její regulérnost, posuzuje fauly a uděluje tresty. Jak řekl Quido Adamec, jeden z nejúspěšnějších českých hokejových rozhodčích, v roce 2005 uvedený do Hokejové síně slávy IIHF: „Když hráči dělají věci, které dělat nemají, vždy se vystavují nebezpečí, že se od rozhodčího nedočkají takového výkladu pravidel, jaký by si přáli“ (Dobrovodský, Gut, Halásek, & Pacina, 1985, p. 112). Stejně jako jednotliví aktéři podílející se na hokejovém dění (trenéři, hráči, fanoušci, manažeři klubů,…), tak i jednotliví rozhodčí mohou vnímat hokejová utkání různě. Pro některé je to zábava a relaxace, možnost jak přijít do kontaktu s oblíbeným sportem, pro jiného zdroj hlavního či vedlejšího příjmu (Mana, 2013, p. 6). V každém případě však musí zaujímat pozici nestranného a objektivního sudího. Historie ne každého rozhodčího ledního hokeje začíná jeho působením jako hráče hokejového týmu. Zcela jistě najdeme rozhodčí, kteří lední hokej výkonnostně nebo profesionálně nehráli a přesto se mohou stát dobrými rozhodčími (Mana, 2013, p. 7). Kvalitní výkon rozhodčího je vedle dobře zvládnuté techniky bruslení a znalosti Pravidel ledního hokeje podmíněn i dalšími faktory. Patří mezi ně např. předzápasová příprava, péče o výstroj a výzbroj, fyzická a psychická příprava (Mana, 2013, pp. 6-7). Zanedbání nebo nerespektování nutnosti kvalitní přípravy na utkání může způsobit nejenom problémy v jednotlivých utkáních, ale také dlouhodobě špatnou výkonnost rozhodčího (Mana, 2013, p. 7). Můžeme tak říct, že rozhodnutí stát se hokejovým rozhodčím je v mnoha případech rozhodnutím o volbě životního stylu se vším, co taková volba obnáší (Mana, 2013, p. 6). Osobně se lednímu hokeji věnuji od útlého dětství. Dlouhou dobu jako hráč, posléze jako trenér a v posledních dvou sezónách i jako rozhodčí. V pozici 6
hráče a trenéra bylo vždy hodnocení jasné, dané výsledky jednotlivých utkání. Hodnocení výkonu rozhodčího je oproti tomu poněkud subjektivnější. Proto jsem se rozhodl podrobněji zanalyzovat hodnocení rozhodčích na základě měřitelných výsledků, a to z hlediska jejich teoretické a kondiční připravenosti. Hlavním cílem mé práce je porovnat a zhodnotit výsledky testování na seminářích rozhodčích v letech 2009-2014. Nedílnou součástí je také kritické zhodnocení objektivity tohoto hodnocení. Dalším cílem práce je podat ucelený přehled o významu rozhodčího pro lední hokej, jeho postavení ve hře jako takové, způsobu jeho práce a hodnocení. V teoretické části je metodou práce především analýza dostupných literárních pramenů, které popisují zkoumané otázky. Pro obeznámení se s jednotlivými aspekty práce rozhodčího mi pomohly především dokumenty ČSLH. Přínosnými po historické stránce byla vydání hokejových pravidel z průběhu celého 20. století, jež jsem vyhledal především v Moravské zemské knihovně v Brně. Z nejnovější literatury se dané problematice velice detailně věnuje Mana (2013). V praktické části využívám především statistických metod a to formou kvantitativního výzkumu. Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji popisu jednotlivých funkcí rozhodčích a snažím se přiblížit jejich vývoj. Dále je zde uvedeno vybavení a výstroj hokejového rozhodčího. Ve druhé kapitole popisuji druhy hokejových licencí a podmínky pro jejich získání. Je zde popsáno, jakým způsobem jsou ověřovány a hodnoceny schopnosti a znalosti rozhodčích ledního hokeje a v návaznosti na to, co je odměnou za řízení utkání nebo postihem za jejich špatné výsledky. Ve třetí kapitole jsem na základě dostupných hodnocení zpracoval pomocí tabulek a grafů statistické přehledy o výsledcích jednotlivých školení a seminářů rozhodčích všech tříd v letech 2009-2014. Podrobně se zde také zabývám objektivitou tohoto hodnocení.
7
1 ROZHODČÍ LEDNÍHO HOKEJE 1.1 Rozhodčí ledního hokeje v čase Termín rozhodčí se poprvé objevil ve fotbale. Původně řešili spory na hřišti kapitáni obou týmů společnou konzultací, ale později vznikla potřeba přítomnosti nezávislého pozorovatele. Z hlediska vývoje hokejové hry, měli rozhodčí velkou roli, protože právě oni na základě praktických zkušeností měli dokonce povinnost navrhovat úpravu hokejových pravidel. 1.1.1 Rozhodčí na hřišti První zmínky o rozhodčích v ledním hokeji, tehdy to byli soudci, pocházejí z roku 1908. Soudce dohlížel na dodržování pravidel, rozhodoval ve sporech, jmenoval a odvolával brankové soudce a jeho rozhodnutí bývala konečná, nebylo proti nim odvolání. Vylučoval na čas, který uznal za vhodný (Mezinárodní liga hockeye na ledě, 1908, pp. 12-13). Přestože na začátku vzniku hokejové hry byl rozhodčí její součástí bez bruslí, v roce 1932 se už požadovalo, že musí umět bezvadně bruslit. Na soudce bylo pohlíženo jako na rozhodující činitele, proti jejichž rozhodnutí, vyjma jednání ve zlém úmylu, není odvolání. V případech, o nichž pravidla nehovořila, jednal soudce podle svého nejlepšího přesvědčení. Pokud se kotouč dotkl rozhodčího, hra byla přerušena (Rudolf, 1932, pp. 13-14). Od roku 1942 začali hokejové zápasy řídit dva rozhodčí. Před utkáním si sladili výklad pravidel a jeden z nich byl určen jako hlavní. Během hry byl každý na jedné modré čáře, odtud se vzdalovali minimálně, neměnili si strany a v případě potřeby rozhodoval ten, který byl situaci blíže, případně ji lépe viděl. Na vhazování se střídali. První třetinu vhazoval jeden rozhodčí, druhou třetinu druhý, třetí třetinu napůl (Skotal, 1942, pp. 34-35). V roce 1948 byl rozhodčí již považován za součást hry. Při jeho kontaktu s kotoučem se hra nepřerušovala. Pouze pokud kotouč přímo od rozhodčího vnikl do branky, takto dosažený gól nebyl uznán (Rektořík, 1948, p. 35).
8
V roce 1949 bylo stanoveno jako jednotné oblečení rozhodčích - modré kalhoty a bílý nebo barevný svetr s odznakem svazu (Rektořík, 1949, p. 18). V roce 1956 je stanoven tmavý úbor - dlouhé kalhoty a svetr nebo sportovní bunda. Pro mezinárodní utkání to byl černý svetr, černé kalhoty, bílá košile a černá vázanka (Adamec, 1956, pp. 39-40). Černobíle podélně pruhovaný dres se jako úbor poprvé objevil v roce 1964 (Adamec, 1964, pp. 35-40). V příloze pravidel je pomocí obrázků popsána signalizace rozhodčích (Adamec, 1964, pp. 94-99). Systém tří rozhodčích (jednoho hlavního rozhodčího a dvou čárových) byl zaveden v roce 1975 (Adamec, 1975, p. 26). V roce 2010 byl v nejvyšších soutěžích zaveden systém dvou hlavních a dvou čárových rozhodčích. 1.1.2 Pomocní rozhodčí Pomocní rozhodčí byli a jsou pro plynulý průběh zápasu důležití. Již od počátku měli pouze doporučující funkci, definitivní rozhodnutí bylo na rozhodčích na ledě. Dle pravidel z roku 1920 opatří domácí klub brankovým soudcům malé, bílé praporky, jejichž zdvižením se oznamuje docílení branky. Od roku 1946 je úkolem brankových rozhodčích oznámit rozhodčímu zdvižením praporku nebo bílého kapesníku, že kotouč přešel úplně brankovou čáru (Gut & Pacina, 1986, p. 38). Podle pravidel z let 1948 a 1952 pokud se jedna strana dožaduje uznání branky, rozhoduje příslušný brankový rozhodčí, zda kotouč prošel mezi brankovými sloupky a úplně přes brankovou čáru či ne. Jeho rozhodnutí zní prostě „branka“ , nebo „není branka“. Podle pravidel z let 1956 a 1964 odpovídal tehdejší brankový dohlížitel na každou otázku rozhodčího jen „ano“ , nebo „ne“ (Gut & Pacina, 1986, p. 37). Brankoví rozhodčí, kteří původně stáli bez ochrany mezi diváky, často podléhali jejich nátlaku (Gut & Pacina, 1986, p. 37). Od roku 1949 je pro ně v pravidlech stanovena budka (Rektořík, 1949, pp. 19-20). Podle předpisu pro
9
čs. celostátní hokejovou ligu je to od roku 1984 prostor boxu 2 m2, má ochranné krytí z plexiskla nebo tvrzeného skla s větracími otvory, sedadlo na zvýšené podlaze k zajištění spolehlivého výhledu na brankovou čáru a brankoviště, panel s tlačítky k ovládání brankových světel (Gut & Pacina, 1986, p. 37). První zmínka o zápisu utkání pochází z roku 1948. Jednalo se o záznam trestů a branek. V utkání byli přítomni dva měřiči času, kteří mimo jiné signalizovali konec jednotlivých částí hry gongem, zazvoněním nebo písknutím (Rektořík, 1948, p. 21). Od roku 1962 pravidla ledního hokeje jasně popisují obsazení boxu pomocných rozhodčích a jejich funkce: časoměřič, trestoměřič, zapisovatel, hlasatel (Adamec, 1964, pp. 35-40). Poprvé byl požadavek na dva dohlížitele trestů v pravidlech zaveden v roce 1994 a ve vrcholných mezinárodních utkáních byl zaveden brankový videorozhodčí.
1.2 Vybavení a výstroj rozhodčích Z hlediska nákladů na pořízení výstroje patří hokej k finančně náročnějším činnostem. Protože se hokejová hra neustále vyvíjí a zrychluje, stává se stále více nebezpečnější. Rozhodčí je součástí této kontaktní hry a nemůže se vyhnout rizikům s tím spojených, je tedy nutné, aby byl dostatečně vybaven z hlediska bezpečnosti a ochrany svého zdraví. Výstroj rozhodčích upravují Pravidla ledního hokeje (Mana, 2013, p. 11). 1.2.1 Dres a kalhoty Dres rozhodčího definují mezinárodně platná pravidla ledního hokeje. Jeho podoba může být upravena nejen národními předpisy hokejových svazů, ale také pro jednotlivé soutěže v rámci národních svazů (Mana, 2013, pp. 12-13). Všichni hlavní a čároví rozhodčí musí být oblečeni do černých kalhot a oficiálních dresů rozhodčích. Čárový rozhodčí používá černobíle pruhovaný dres. Na prsou v levé části dresu má připevněn odznak rozhodčího. V systému tří nebo čtyř rozhodčích má oproti němu hlavní rozhodčí na horních částech rukávů 8-10 cm
10
široké červené nebo oranžové pásky (Pravidla ledního hokeje 2010-2014, 2010, p. 31). Kalhoty mají černou barvu a jejich součástí mohou být všité chrániče. 1.2.2 Brusle Všichni hlavní a čároví rozhodčí musí mít brusle (Pravidla ledního hokeje 2010-2014, 2010, p. 31). Musí používat brusle určené pro lední hokej a předpokládá se rovněž, že budou používat brusle hráčské, nikoliv brankářské. V posledních letech bylo také opuštěno od zažité představy používání černých bruslí s bílými tkaničkami (Mana, 2013, p. 11). 1.2.3 Přilba Všichni hlavní a čároví rozhodčí musí mít černou hokejovou přilbu s chráničem očí (Pravidla ledního hokeje 2010-2014, 2010, p. 31). V minulosti nebyla nutností, ale v současné době si už nikdo nedovede představit řízení utkání bez ní. 1.2.4 Chrániče Podle pravidel nemá rozhodčí povinnost používat jiný typ chrániče než je chránič očí. Používání chráničů lze však doporučit a jejich nepoužívání může být považováno za hazard se zdravím a případné zranění může vést k trvalým následkům. V dnešní době existuje široká nabídka chráničů určených přímo pro práci hokejového rozhodčího, např. chrániče holení a kolen, chrániče loktů a chrániče genitálií. 1.2.5 Píšťalka Píšťalka je zvukový nástroj, pomocí kterého hlavní i čároví rozhodčí řídí hru. V počátku hokejové hry se nepoužívala a jako součást výstroje rozhodčího ledního hokeje se objevuje až v první polovině 20. století (Mana, 2013, p. 13). V současnosti je dle pravidel povinnou výstrojí. Hokejová píšťalka se od píšťalek určených pro jiné sporty odlišuje prstenovými úchyty, pomocí kterých drží na dvou prstech tzv. „neaktivní ruky“ – to umožňuje správné provádění signalizace. 11
1.2.6 Ostatní výstroj a vybavení Mezi poslední povinnou výstroj předepsanou pravidly patří svinovací kovový metr v minimální délce 2 m. Dále se používá zápisník, tužka a v hokejové šatně by měl mít rozhodčí k dispozici platná Pravidla ledního hokeje a Soutěžní řád ČSLH.
1.3 Určení rozhodčích Dle Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 (ČSLH, 2012a) je hlavní rozhodčí, čárový rozhodčí, brankový videorozhodčí a pomocný rozhodčí fyzická osoba, která řídí utkání pořádaná ČSLH, členskými kluby ČSLH a kluby v soutěžích ČSLH. Pravidla ledního hokeje rozeznávají pro všechna mezinárodní utkání dvě skupiny rozhodčích a to rozhodčí na hřišti a pomocné rozhodčí. Definují jejich povinnosti před utkáním, během utkání, po utkání a odlišnou úlohu v daném systému řízení. Podle článku 331 Soutěžního a disciplinárního řádu (ČSLH, 2014) deleguje k řízení utkání rozhodčí s odpovídající licencí příslušná komise rozhodčích.
Kompetence
komisí
rozhodčích
k
delegování
rozhodčích
a pomocných rozhodčích a jejich počet na jednotlivých utkáních stanoví v rozpisu/herním řádu soutěží řídící orgán soutěže. Může jít o dva hlavní a dva čárové rozhodčí – systém čtyř rozhodčích, jednoho hlavního a dva čárové rozhodčí – systém tří rozhodčí nebo oba rozhodčí plní funkci hlavních i čárových rozhodčích – systém dvou rozhodčích. V zápasech minihokeje, kde hra není tak rychlá, hraje se na menší ploše hřiště a počet hráčů je nižší, se využívá systém pouze jednoho rozhodčího. Hlavní a čároví rozhodčí řídí hru pomocí oficiálních signálů přehledně a obrazově upravených v pravidlech. Vedle toho je možné, aby mezi sebou rozhodčí používali i pomocné signály určené pouze jim. 1.3.1 Hlavní rozhodčí Hlavní rozhodčí má celkový dozor nad utkáním, plní kontrolu nad rozhodčími a hráči a jeho rozhodnutí je v jakémkoli sporném případě konečné 12
(Pravidla ledního hokeje 2010-2014, 2010, p. 31). Od čárových rozhodčích se odlišuje červenými nebo oranžovými pásky umístěnými na horních částech rukávů. 1.3.2 Čároví rozhodčí Čároví rozhodčí odpovídají především za posuzování těch pravidel, která se týkají čar (Pravidla ledního hokeje 2010-2014, 2010, p. 31). Jejich úkolem je kontrolovat nedovolené přechody útočících hráčů přes modrou čáru dřív, než přejede kotouč podle stanovených pravidel, vhazování kotoučů po přerušené hře a v neposlední řadě v případě šarvátek je jejich úkolem hráče od sebe oddělit. Pomáhají hlavnímu rozhodčímu řídit utkání. 1.3.3 Brankoví rozhodčí Za každou brankou je umístěn jeden brankový rozhodčí a během utkání si své branky nemění. Jejich úkolem je sledovat, jestli kotouč přešel celým objemem přes brankovou čáru a tím byla dosažena branka. Jestli ano, dává příslušný signál a to buď rozsvícením červeného světla, nebo zvednutím ruky. 1.3.4 Časoměřič Časoměřič odpovídá za správný herní čas. Jeho úkolem je správně zastavovat čas při přerušení hry a znovu spouštět při zahájení hry. Zaznamenává tresty a informuje na světelné tabuli o aktuálním skóre utkání. 1.3.5 Dohlížitel trestů Úkolem trestoměřičů je otevírání dvířek na trestné lavici pro provinivšího hráče a jejich opětovné vpouštění na ledovou plochu po uplynutí uděleného trestu. 1.3.6 Videorozhodčí Videorozhodčí jsou v České republice využíváni pouze v extralize, tedy v nejvyšší soutěži. Dále jsou na všech mezinárodních akcích pořádaných IIHF, ale, jen v mužské kategorii. Úkolem videorozhodčího je pomoci hlavnímu rozhodčímu v případě nejasné gólové situace. Systém pro využití brankového videorozhodčího se může použít jen na žádost hlavního rozhodčího nebo brankového videorozhodčího. 13
1.3.7 Hlasatel Hlasatel rozhlasem informuje o průběhu hry. Hlásí góly a asistence, tresty, konec trestů, oddechový čas, čas zbývající do konce třetiny či utkání, přezkoumání brankovým rozhodčím. Dává informativní hlášení o ofsajdech a zakázaných uvolněních (Pravidla ledního hokeje 2010-2014, 2010, p. 111). 1.3.8 Zapisovatel Zapisovatel má na starosti zápis o utkání. Zde zaznamenává údaje o hráčích a údaje o utkáních
14
2 SYSTEMATIKA PRÁCE A HODNOCENÍ ROZHODČÍCH 2.1 Licence rozhodčích Základem k provozování činnosti rozhodčího je získání licence. Její získání je nutnou, nikoliv jedinou podmínkou pro zařazení rozhodčího na nominační listinu pro řízení konkrétních soutěží organizovaných ČSLH (Mana, 2013, p. 16). Předepsané licence pro výkon funkce rozhodčího podle typu utkání jsou přehledně znázorněny v následující tabulce (tab. 1). Tab. 1. Kvalifikační předpoklady pro řízení utkání.1
1
Zdroj: (ČSLH, 2012b).
15
Dokladem získání licence je odznak a průkaz rozhodčího. Odznak je rozhodčí povinen nosit v levé polovině přední části dresu. V černobílém provedení je pro licenci III. třídy a v barevném provedení pro ostatní licence. Průkaz rozhodčího (obr. 1, obr. 2, obr. 3) obsahuje druh licence, jméno, příjmení, datum narození a fotografii rozhodčího. 2.1.1 Licence rozhodčího III. třídy Je to základní kvalifikace. Školení bývá pořádáno nejméně jednou ročně komisí KVV ČSLH jako vícedenní. Podmínkou pro přijetí ke školení je zaplacení účastnického poplatku. Minimální náplní školení je přednáška o Pravidlech ledního hokeje, řádech a předpisech ČSLH, povinnostech rozhodčích a dále přednáška o první pomoci při úrazech v ledním hokeji. Pohyb, signalizace a spolupráce rozhodčích zahrnuje jak teoretickou, tak praktickou část. Na základě rozhodnutí komise rozhodčích KVV ČSLH je licence III. třídy přiznána na dobu pěti let po úspěšném absolvování bruslařských testů (rychlost, obratnost, vytrvalost) a testů z Pravidel ledního hokeje. Absolvováním předsezónních seminářů se její platnost automaticky prodlužuje. Limity pro splnění testů určuje komise rozhodčích pořádající konkrétní školení (Mana, 2013, p. 18). Licenci obdrží také rozhodčí, kterému skončila platnost licence I. nebo II. třídy a nevznikl nárok na trvale platnou licenci.
Obr. 1. Průkaz rozhodčího licence III. třídy.2
2
Průkaz byl použit se svolením vlastníka.
16
2.1.2 Licence rozhodčího II. třídy Jedná se o střední kvalifikaci. Školení pořádá komise rozhodčích KVV ČSLH jako jednodenní seminář. Účastníci jsou vybíráni na základě jejich předchozího působení a výsledků. Podmínkami pro přijetí ke školení je platná licence III. třídy, nejméně jedna sezóna aktivní činnosti rozhodčího a zaplacení účastnického poplatku. Minimální náplní semináře je výklad pravidel ledního hokeje. O přiznání licence s platností tři roky rozhoduje komise rozhodčích KVV ČSLH. Podmínkou pro přiznání je absolvování semináře a splnění limitů u bruslařských tesů (rychlost, obratnost, vytrvalost) a testů z Pravidel ledního hokeje. Splnění limitů testů stanovuje pořadatel. Absolvováním předsezónního semináře nebo doškolení se platnost licence prodlužuje na další tři roky.
Obr. 2. Průkaz rozhodčího licence II. třídy. 2.1.3 Licence rozhodčího I. třídy Jedná se o druhou nejvyšší kvalifikaci. Rozhodčí ji může získat na vícedenním
intenzivním
školení
pořádaném
komisí
rozhodčích
ČSLH.
Podmínkami pro přijetí ke školení jsou mimo zaplacení účastnického poplatku platná licence II. třídy, návrh a doporučení komise rozhodčích KVV ČSLH a nejméně jedna sezóna aktivní činnosti v nejvyšší krajské soutěži dospělých jako hlavní nebo čárový rozhodčí. K doporučení pro toto školení mohou přispět dobré delegační posudky. Minimální náplní školení je výklad Pravidel ledního hokeje, řádů a předpisů ČSLH a povinností rozhodčího. Pohyb rozhodčích, signalizace 17
a spolupráce zahrnuje stejně jako u školení III. třídy jak teoretickou, tak praktickou část. O přiznání licence s platností na tři roky rozhoduje komise rozhodčích ČSLH na základě absolvování školení a úspěšném splnění limitů jak atletických tak bruslařských testů a testů z pravidel. Limity školení stanoví pořadatel.
Obr. 3. Průkaz rozhodčího licence I. třídy.3 2.1.4 Diplomovaný rozhodčí Diplomovaný rozhodčí je nejvyšší možnou kvalifikací přiznávanou komisí ČSLH a vysokou školou. Pro její získání je tedy potřeba absolvovat studium na vysoké škole. Studium je možné absolvovat jak prezenční tak kombinovanou formou. Absolvent by poté měl být pro řízení utkání připraven jak po praktické, tak teoretické stránce. Měl by se orientovat v problematice ekonomie a práva, v organizaci a systémech řízení soutěží a získat povědomí o etických otázkách spojených s činností rozhodčího. Aktivně se může podílet na výchově a vzdělávání rozhodčích. Platnost licence je neomezená. 2.1.5 Trvale platná licence rozhodčího Tato neomezeně platná licence je přiznávána na základě žádosti rozhodčího příslušné komisi rozhodčích KVV ČSLH podle místa bydliště. Trvale
3
Průkaz byl použit se svolením vlastníka.
18
platná licence se přiznává rozhodčímu na základě jeho předchozí činnosti a splnění některé z těchto podmínek: -
rozhodčí řídil alespoň jednu sezónu nejvyšší celostátní soutěž,
-
alespoň dvě sezóny řídil I. ligu,
-
alespoň tři sezóny řídil II. ligu,
-
alespoň pět sezón řídil krajské soutěže.
2.2 Předsezónní semináře, testy a prověrky Komise rozhodčích pořádají kromě školicích akcí pro jednotlivé licence předsezónní semináře a soustředění rozhodčích. Předsezónní semináře rozhodčích ledního hokeje jsou důležitým nástrojem teoretické přípravy a metodického sjednocování práce rozhodčích (Mana, 2013, p. 19). Jejich součástí jsou organizační informace a pokyny. Informují o nově zaváděných nebo problematických částech pravidel v nadcházející sezóně. Pro výklad
správnosti
nebo
nesprávnosti
postupu
rozhodčích
se
používají
komentované videoukázky, které mají větší efektivitu pro správné pochopení než jen pouhý slovní popis a výklad pravidel. Semináře jsou vhodné pro udržování osobních a profesních kontaktů, které jsou pro kolektivní spolupráci mezi rozhodčími velmi důležité. Právě výměna informací a poznatků má významnou roli pro další správnou spolupráci. Aby se rozhodčí dostal na nominační listinu, musí projít testováním a prověrkou. Přestože u rozhodčích není každoroční testování oblíbenou činností, je nutné trvat na ověřování připravenosti na nadcházející sezónu. V případě většiny soutěží řízených ČSLH jsou rozhodčí testováni pouze před zahájením hokejové sezóny (Mana, 2013, p. 19). Výjimku tvoří rozhodčí, kteří řídí profesionální soutěže - Extraligu a I. ligu. Ti jsou testováni průběžně. Testování rozhodčích má tři části: -
testy bruslařských dovedností,
-
testy znalosti Pravidel ledního hokeje
-
testy fyzické připravenosti.
19
Poměr významu jednotlivých částí testování je dlouhodobě nastaven v poměru 3:2:1 (bruslařská dovednost: znalost pravidel LH: fyz. připravenost). 2.2.1 Obsah prověrkové části předsezónních seminářů a školení Testy bruslařských dovedností jsou prováděny na ledě a maximální počet získaných bodů je 300. Zahrnují cviky testující rychlost (max. 100 bodů) (obr. 4), obratnost (max. 100 bodů) (obr. 5) a vytrvalost (max. 100 bodů) (obr. 6).
Obr. 4. Rychlost.4
Obr. 5. Obratnost.5
4 5
Zdroj: (ČSLH, 2010). Zdroj: (ČSLH, 2010).
20
Obr. 6. Vytrvalost.6 V tabulce (tab. 2) je znázorněn popis cviků testu bruslařských dovedností. Tab. 2. Popis cviků testu bruslařských dovedností .7
Hodnotí se na základě dosažených časů uvedených v bodovacích tabulkách. Existují zvlášť bodovací tabulky pro muže (příloha 1) a bodovací tabulky pro ženy (příloha 2). Test znalosti Pravidel ledního hokeje je písemný a skládá se ze dvou částí. Celkem můžeme dosáhnout maximálně 200 bodů. První část obsahuje 50 běžných
6 7
Zdroj: (ČSLH, 2010). Zdroj: (ČSLH, 2010).
21
otázek (max. 100). Druhá část obsahuje 20 otázek – buď s výběrem možností, nebo vyžadující slovní odpověď. Testy fyzické připravenosti se provádí na atletickém oválu. Skládají se ze tří disciplín a můžeme dosáhnout maximálního počtu 100 bodů. První disciplína testuje obratnost a rychlost a je modifikací 1. a 2. cviku z bruslení. Druhá je skok z místa (odrazová síla). Skáče se dvakrát a započítává se lepší výsledek. Třetí disciplínou je běh na 12 minut - Cooperův test (vytrvalost). U běhu je zohledněn věk. Každý rozhodčí má tak podle věku stanoven výkon. Hodnotí se dosažené metry.
2.3 Nominační listiny Nominační listina je seznam rozhodčích, kteří v příslušné sezóně řídí soutěž. To znamená, že z rozhodčích uvedených na nominační listině jsou komisí rozhodčích delegováni rozhodčí k utkání nebo jiné akci. Delegací se rozumí pověření rozhodčího řídit konkrétní utkání v konkrétní funkci. Přijetí delegace ze strany rozhodčího znamená převzetí všech povinností vyplývajících z Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 upravující povinnosti a odměňování rozhodčích. Listiny se sestavují na základě komplexního hodnocení rozhodčích a také na základě struktury jednotlivých soutěží a z ní vyplývající územní potřebnosti rozhodčích v jednotlivých místech či regionech (Mana, 2013, p. 20). Schválením je pověřen řídicí orgán soutěže na návrh příslušné komise rozhodčích. Hodnocení se skládá z více částí. Jde o hodnocení výkonu rozhodčích na základě posudků delegátů utkání, o hodnocení výsledků testování připravenosti na předsezónních seminářích a o hodnocení výkonů rozhodčích na základě informací klubů. Všechny tyto informace o konkrétních rozhodčích pak umožňují jejich zařazení na nominační listinu podle jejich aktuální výkonnosti.
22
2.4 Hodnocení delegátem Dle slov bývalého delegáta KVV JMK Ing. Josefa Doležela: „Delegátem se může stát rozhodčí, který do toho chce i po skončení aktivní činnosti mluvit“. Delegát zásadně nerozhoduje, ale hodnotí. Svým vystupováním musí dát najevo profesionalismus, důvěru, zkušenost a odborné schopnosti. Ve velké většině je delegát jediná osoba na utkání, která může rozhodčím poskytnout maximálně objektivní informace (Základní pokyny pro práci delegátů, 2004). V hodnocení se delegát zaměřuje jak na hlavní, tak čárové rozhodčí. Jde však o subjektivní hodnocení. Každý z delegátů může mít na zápas a rozhodčího jiný názor a tím se nedaří jejich hodnocení sjednotit. Cílem činnosti delegáta je sledování rozhodčích v určitém období a na základě
toho
jim
poskytovat
zpětnou
vazbu,
která
by
napomohla
k jejich celkovému vývoji a lepšímu výkonu v zápasech. To by mělo dát možnost každému rozhodčímu dosáhnout svého maximálního potenciálu. Pro hodnocení má k dispozici formulář (ČSLH, 2012c), jehož výstupem jsou jednotlivé „Zprávy delegáta“ určené jak pro hodnocené rozhodčí, tak pro člena komise rozhodčích, který má příslušnou soutěž na starosti. Při špatném výkonu rozhodčího vypisuje delegát tzv. „Zvláštní zprávu“. Delegát především hodnotí celkové vystoupení, první dojem, bruslařské dovednosti, rozhodování a posuzování situací a přestupků, signalizaci rozhodčích, zaujímání pozic, vztah k aktérům utkání a důvěryhodnost rozhodčích. Nekvalitní práce delegátů a hodnocení rozhodčích může mít za následek nepodchycení skutečně talentovaných rozhodčích.
2.5 Odměny Pokud byl rozhodčí delegován příslušnou komisí rozhodčích k řízení utkání a plní si všechny povinnosti, náleží mu odměna. V souvislosti s řízením utkání jsou rozhodčímu poskytovány odměny: -
za řízení utkání
-
za dopravu
23
Odměnu získá i rozhodčí, který v případě neúčasti nebo zranění delegovaného rozhodčího řídil utkání. Nároky na odměnu a jejich výše jsou rozdílné z hlediska funkce rozhodčího a druhu soutěže (příloha 3).
2.6 Tresty Rozhodčím stejně jako ostatním jednotlivcům nebo kolektivům činným v ledním hokeji náleží za porušení Stanov, řádů a směrnic ČSLH, Pravidel ledního hokeje, porušení obecně závazných předpisů v souvislosti s činností v ledním hokeji a přestupky proti fair play a morálce sportovce trest. Disciplinární řízení, disciplinární provinění a druhy disciplinárních trestů upravuje pátá část Soutěžního a disciplinárního řádu ČSLH. Rozhodčímu je možné uložit tyto tresty (příloha 4) : -
napomenutí
-
finanční pokutu
-
zastavení činnosti
-
vyloučení z činnosti ledního hokeje.
24
3 TESTOVÁNÍ ROZHODČÍCH V LETECH 2009-2014 V této kapitole se zaměřím na zjištění průměrné připravenosti rozhodčích v letech 2009-2013. Pro licenci rozhodčích III. třídy budou data pro znázornění průměrně získaných bodů i z roku 2014. V analýze jsem se zaměřil na rozhodčí licence II. a III. třídy z Jihomoravského a Zlínského kraje a na vybranou část rozhodčích licence I. třídy. Pro rozhodčí II. a III. třídy jsem získal podklady od KVV Brno a pro I. třídu od komise rozhodčích ČSLH. 3.1
Vývoj výsledků testů rozhodčích licence III. třídy Ve sledovaném období se zaměřím na získané průměrné body
z bruslařských dovedností (rychlost, obratnost, vytrvalost) a teoretické části, testu z pravidel ledního hokeje (graf 1). U rozhodčích licence III. třídy jde tak často o první zkušenost spojenou s tímto testováním. Školení pro Jihomoravský a Zlínský kraj se účastnilo průměrně 24 uchazečů. Z maximálního možného bodového zisku (500), se uchazeči o licenci pohybovali na začátku sledovaného období v přibližné hodnotě 3/5 maxima. V roce 2011 se otevřel na Masarykově univerzitě obor Rozhodčí ledního hokeje a tím začala systematická příprava rozhodčích v rámci studia. Od roku 2012, kdy se poprvé studenti 1. ročníku tohoto oboru zúčastnili školení III. třídy, můžeme sledovat posun průměrného bodového zisku, což je způsobeno především tím, že právě tato část frekventantů absolvuje test pravidel po výuce v délce jednoho semestru. Druhá část „běžných“ frekventantů však setrvává u dvoudenní výuky pravidel přímo na kurzu, což není dostatečné k obsáhnutí problematiky hokejových pravidel v míře větší než minimální. Ve výsledcích teoretické zkoušky z pravidel ledního hokeje tak sleduji mírný vzestup získaných bodů, ale hodnoty se pohybují v relativně stejných počtech s mírným skokem mezi lety 2011 a 2012, což si vysvětluji právě zapojením vysokoškolských studentů. Tyto body nám říkají, že uchazeči mají přibližně stejné základní povědomí o pravidlech. V praktické části sleduji pozvolné zlepšování bruslařských dovedností. Zvýšení hodnot můžeme připisovat většímu zájmu hráčů ledního hokeje, kteří se 25
rozhodují pro budoucí vzdělávání, využít studia na vysoké škole. Začínají tak
Počet bodů
s kariérou v mladším věku, než bývalo dříve obvyklé u bývalých hráčů.
500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
422 348 198
333 189
151
145
2009
2011
416
380
256
257
211 166
169
158
2012
2013
2014
Rok Bruslení průměr
Pravidla průměr
Celkový průměr
Graf 1. Vývoj průměrně získaných bodů na seminářích pro rozhodčí III. třídy v letech 2009-2014.8
3.2
Vývoj výsledků testů rozhodčích licence II. třídy Rozhodčí s licencí II. třídy, kteří se účastnili sledovaných seminářů, by
měli podle teoretických předpokladů být ve všech sledovaných hodnotách na vyšších průměrných bodech (graf 2). Školení se v průběhu let 2009-2013 účastnilo v průměru 44 rozhodčích. Z maximálního
počtu
možných
získaných
bodů
(500)
jsou
rozhodčí
Jihomoravského a Zlínského kraje na 4/5 maxima. V bruslařských dovednostech si vedli docela průměrně a drželi si hodnoty 3/4 z maxima. V teoretické části, ve které by měli rozhodčí již ukázat své zkušenosti a dokázat se v testech dostat až k maximální hodnotě (200) vidíme klesající
8
Zdroj: Vlastní zpracování.
26
křivku. Tuto negativní skutečnost můžeme připisovat k nezájmu jednotlivých rozhodčích o další vzdělávání a minimální motivaci k dalšímu kariérnímu vzestupu. Komise rozhodčích Jihomoravského kraje si tuto skutečnost začala uvědomovat. Zkouší pilotní program, ve kterém se snaží zapojit zkušené rozhodčí, aby pomohli svým kolegům ke zlepšení výsledků. Tento program má být předstupněm v nižších soutěžích a pomoci vytipovat nadějné rozhodčí. Supluje tak částečně práci delegátů, kteří chodí jen na určité zápasy, v krajských soutěžích prakticky pouze na Krajskou ligu mužů. Komise rozhodčích se snaží zohledňovat tento program v delegacích na utkání. Určený rozhodčí, který má pomáhat je „lektor“ a má v průběhu zápasu sledovat kromě hry i činnost svého svěřence. O přestávkách a po zápase dochází k vyhodnocení odvedené práce. Z vlastní zkušenosti však mohu konstatovat, že obecně je komunikace mezi rozhodčími ve městě Brně na dobré úrovni a zkušenější kolegové vedou své kolegy radou i ukázkou i mimo rámec tohoto programu. Tomu dopomáhá bezpochyby fakt, že na dvojzápasy žákovských kategorií v Brně a bezprostředním okolí, jsou delegováni rozhodčí tzv. do kříže. Tedy, že ti, co řídí první utkání, jsou na druhém utkání v boxu pomocných rozhodčích a obráceně.
27
Počet bodů
500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
415
397
400
396
245
231
233
237
172
170
166
167
159
2009
2010
2011 Rok
2012
2013
394
223
Bruslení průměr
Pravidla průměr
Celkový průměr
Graf 2. Vývoj průměrně získaných bodů na seminářích pro rozhodčí II. třídy v letech 2009-2013.9
3.3
Vývoj výsledků testů rozhodčích licence I. třídy Rozhodčích s licencí I. třídy se ve sledovaném období účastnilo seminářů
v průměru 137 (dle dostupných dodaných dokumentů). Rozhodčí s licencí I. třídy jsou motivování úspěšným absolvováním seminářů k tomu, aby byli delegováni na republikové soutěže mládeže i dospělých, které řídí ČSLH. Jejich výsledky by se měly pohybovat u maximálních hodnot. V grafu (graf 3) sledujeme kromě základních testovaných disciplín také povinnou atletickou část. Ve sledovaném období byl v letech 2009-2011 součástí testování také skok z místa a rychlostně obratností test. V letech 2012-2013 však už je zařazován pouze Cooperův test, jehož bodová hodnota byla adekvátně navýšena. Kvůli relevantnosti porovnání výsledků jsem tak do grafu navýšil poměrně i výsledky z let 2009-2011. Zatímco v letech 2009-2011 můžeme sledovat mírný pokles kondiční připravenosti, v letech 2012 a 2013 je patrno značné zlepšení.
9
Zdroj: Vlastní zpracování.
28
Při bruslařských dovednostech se rozhodčí průměrně drží na konstantních hodnotách okolo 90 % z maximálního možného počtu bodů. Ve zkoušce z pravidel by měli rozhodčí nejvyšší licence dosahovat maximálních hodnot. Jsou motivování pro svoji další činnost a ukazují svou připravenost. Podle křivky průměrné hodnoty z testu pravidel vidíme, že body se drží průměrně na stejné hodnotě a dosahují 95% úspěšnosti. Celkový průměr získaných bodů je ve sledovaném období přibližně také na stejné úrovni.
600
533
503
513
539
524
Počet bodů
500 400
456
445
451
463
451
300
267
255
261
271
268
189
190
189
192
183
70
60
58
76
73
2009
2010
2012
2013
200 100 0
Bruslení průměr Atletika průměr Celkový průměr
2011
Rok
Pravidla průměr Celkový průměr bez atletiky
Graf 3. Vývoj průměrně získaných bodů na seminářích pro rozhodčí I. třídy v letech 2009-2013.10
3.4
Srovnání bodového zisku jednotlivých licencí V grafu (graf 4) je znázorněno srovnání průměrného bodového zisku
rozhodčích s jednotlivými licencemi na seminářích v letech 2009-2013. Průměrné celkové bodové zisky u rozhodčích I. a II. třídy jsou ve sledovaném období vyrovnané.
10
Zdroj: Vlastní zpracování.
29
Zajímavým faktem bezpochyby je, že rozhodčí III. třídy v roce 2012 měli lepší celkové průměrné výsledky než rozhodčí II. třídy. Přesto se nám potvrzuje předpoklad, že rozhodčí I. třídy mají výsledky opravdu na vysoké úrovni a rozhodčí II. a III. třídy jsou dlouhodobě s určitým odstupem za nimi. Přesto od roku 2012 jsou tyto třídy svými výsledky blíže u sebe. To je zapříčiněno především zlepšením nováčků, tedy účastníků III. třídy, mezi kterými jsou nově studenti oboru Rozhodčí ledního hokeje.
500
451
456
450 400
394
445 415
348
397
422 400
451 399 380
333
350
Počet bodů
463
300 250 200 150 100 50 0 2009
2010
skupina I
2011
skupina II
2012
2013
Rok
skupina III
Graf 4. Srovnání průměrného bodového zisku rozhodčích na seminářích I., II., a III. třídy v letech 2009-2013.11 3.5
Přínos jednotlivých disciplín k celkovému výsledku testů V grafu (graf 5) sleduji přínos dílčích složek testování na celkové
hodnocení v jednotlivých letech. Ve sledovaném období vidíme, že ve všech třídách je nejnižší přínos bodů v disciplíně bruslení – rychlost. Můžeme se jen domnívat, jestli je to způsobené tím, že je to první disciplína. Rozhodčí se při testech šetří na další cviky a nebruslí naplno. Nebo jsou časy nastaveny na vyšší hodnoty a jsou pro rozhodčí nesplnitelné k stobodové hranici. 11
Zdroj: Vlastní zpracování.
30
U obratnosti jsou již viditelné rozdíly mezi jednotlivými třídami. Rozhodčí s licencí I. třídy se pohybují u maximálních hodnot, zato rozhodčí s licencí III. třídy jsou na 70 % maxima. Výjimku tvoří rok 2012, který byl pro III. třídu hodně úspěšný. Rozhodčí II. třídy jsou ve výsledcích v průměru 15 % pod maximem. V poslední bruslařské disciplíně - vytrvalost, nám graf znázorňuje, že I. třída je fyzicky dobře připravena. Rozhodčí dosahují průměrně 90 bodů ze 100. Rozhodčí II. třídy si drží průměr kolem 80 bodů. U rozhodčích s licencí III. třídy ve sledovaném období je to s výsledky různé. Výsledky jsou dány tím, jak dobrá skupina bruslařů se sejde. O špatné fyzické připravenosti bych tady pochyboval. Myslím si, že začínající rozhodčí se chtějí spíše ukázat v co nejlepší připravenosti.
500 450 400 350
189
192
189
190
Počet bodů
170 300
169 151
145
250 87
87
200
80
100
91 79 73
68 96
95 91
98 88
85
70
82 66 57
90 76
81
71 98
50
93
90
87
77 150
162
167
166
172
183 166
89
97
86
69 80 69 78
75 66 51
74 68
74
80 71 64
Rok
2009
Bruslení - rychlost
2010
2011
Bruslení - obratnost
2012
Bruslení - vytrvalost
Graf 5. Přínos jednotlivých disciplín k celkovému výsledku testů.12
12
Zdroj: Vlastní zpracování.
31
III. třída
II. třída
I. třída
III. třída
II. třída
I. třída
III. třída
II. třída
I. třída
III. třída
II. třída
I. třída
III. třída
II. třída
I. třída
0
2013 Pravidla
V testech z pravidel ledního hokeje je vidět, že rozhodčí I. třídy jsou velmi dobře připraveni a jejich výsledky se pohybují na 90 % maxima. Pro rozhodčí II. třídy je připravenost na test horší, i když výsledky nejsou špatné. Komise rozhodčích od rozhodčích s licencí II. třídy určitě očekává lepší výsledky. Rozhodčí III. třídy se v posledních dvou letech zlepšili a jejich hodnoty se začínají pohybovat kolem 80 % maxima. V tabulce (tab. 3) se zabývám tím, do jaké relativní výše jsou průměrně rozhodčí jednotlivých licencí schopni v celém sledovaném období získat body z jednotlivých disciplín. Z dostupných dat se dlouhodobě ukazuje, že nejvýnosnější disciplínou je „bruslení - obratnost“, kde je také největší výskyt maximálních hodnot. Naopak u hodnocení disciplíny „bruslení – rychlost“ se pohybuje průměrná bodová výtěžnost velmi nízko. U části „bruslení – vytrvalost“ je zřetelně nastaveno bodování nejoptimálněji, neboť na maximum je evidentně možno dosáhnout, ale ve velmi malém počtu případů se tomu tak stává. Celkový příspěvek bruslařských disciplín je tak u všech tříd z relativního hlediska průměrně o 6 % z možného maxima nižší, než je výtěžnost z testu pravidel. Tab. 3. Úspěšnost podle jednotlivých disciplín13
Bruslení - rychlost Bruslení - obratnost Bruslení - vytrvalost Bruslení - celkem Pravidla
Percentuální zisk bodů vzhledem k maximu I. třída II. třída III. třída 78% 68% 50% 97% 86% 60% 90% 80% 61% 88% 78% 57% 94% 84% 63%
V nerovnoměrném významu jednotlivých bruslařských testů tak vidíme prostor pro určitou optimalizaci bodovacích tabulek. Z tabulky se dá vyvodit návrh koeficientů, jimiž by se daly vynásobit bodové zisky současných bodovacích tabulek bruslařských disciplín. Mnou navrhované jsou následující: 13
Zdroj: Vlastní zpracování.
32
rychlost 1.2, obratnost 0.95, vytrvalost 1.05. Samozřejmě by bylo nutné tabulky dále upravit do komfortní podoby, nikoliv pouze mechanicky vynásobit koeficientem. Touto úpravou by došlo k vyrovnání významu jednotlivých bruslařských disciplín a zároveň k mírnému navýšení celkového bruslařského výsledku ve vztahu k teoretickému testu z pravidel.
33
4 ZÁVĚR Cílem práce, na který jsem se zaměřil v první, teoretické části, bylo podat ucelený přehled o všech aspektech týkajících se práce rozhodčího v ledním hokeji. Jsem přesvědčen, že se mi podařilo přehledně předložit v souvislostech některá historická fakta. Jako velice podstatná se jeví role rozhodčích v historickém vývoji pravidel ledního hokeje. Pravidla byla dříve spíše volnější a obecná a bylo právě na rozhodčím, aby je interpretoval. Byla vyžadována i zpětná vazba od rozhodčích v návrzích na úpravu a zavádění pravidel nových. Se stoupající úrovní a rychlostí hry se ukázala jako nezbytná potřeba součinnost rozhodčích na ledě s rozhodčími pomocnými, kteří byli mimo ledovou plochu. Jejich počet se postupem času zvyšoval až po nejmodernější zařazení brankových videorozhodčích. Dlouhým procesem vývoje prošel „dress code“ rozhodčích. Od de facto společenských
obleků
se postupem
času
propracovalo
hokejové hnutí
k praktickému sportovnímu oblečení s charakteristickým pruhovaným černobílým dresem. V části zabývající se z teoretického hlediska systematikou práce a hodnocením rozhodčích se naplno odhaluje jistá různorodost v pohledu na úrovně, na kterých rozhodčí řídí soutěže. Zisk licence I. třídy ještě neznamená delegace na utkání nejvyšších soutěží. O tom rozhoduje zařazení na nominačních listinách pro jednotlivé soutěže. Pro zařazení na tyto listiny neexistuje žádný nárok, nýbrž je podmíněn rozhodnutím příslušné komise rozhodčích. Pro její rozhodování jsou podkladem jak výsledky předsezónních testů připravenosti, tak i informace z průběžného hodnocení delegátů z předchozí sezóny. Protože právě hodnocení delegátů je svou povahou spíše kvalitativní a dosti subjektivní a tedy statisticky těžko uchopitelné, moje pozornost ve snaze naplnění hlavního cíle práce, tedy porovnat a zhodnotit výsledky testování, směřovala jiným směrem. Mojí snahou byl kvantitativní sběr dat, tedy získat co nejvíce dokumentů z hodnocení na základě uskutečněných seminářů a školení. Obtížné bylo získat potřebná data ze všech vyžadovaných úrovní. Výsledky 34
nejsou zveřejňovány, což je k charakteru činnosti rozhodčích pochopitelné a neexistuje ani interně lehce dostupná databáze výsledků. Přesto se mi nakonec podařilo získat dostatečné množství dat k analýze. Pozoruhodnou věcí je v první řadě dlouhodobá snaha zařadit kromě testování bruslařské připravenosti a znalosti pravidel i testy kondiční připravenosti v atletických disciplínách. Ve sledovaném období je zřetelné, že probíhá určitý zápas o podobu tohoto typu testování. Dlouhodobě přetrvává pouze tzv. Cooperův test, tedy běh na ovále po dobu 12 minut. Se znalostmi ze studia teorie sportovního tréninku a struktury sportovního výkonu si dovolím poněkud polemizovat s potřebou testovat hokejové rozhodčí touto formou. Pokud máme k dispozici léty ověřený test na ledové ploše, který zjišťuje specifickou vytrvalost v ideálně simulovaných podmínkách, postrádá logiku test všeobecné vytrvalosti. Je sice na místě námitka, že test na ledě simuluje především pohyb hlavního rozhodčího, přesto tento argument nemůže obstát, protože specifičnost práce čárových rozhodčích zase ideálně kombinují bruslařské testy obratnosti a rychlosti. Podle mého názoru by bylo vhodné vydat se spíše cestou specializace rozvoje a testování v činnostech, ve kterých tomu tak doposud nebylo. Dlouhodobé rezervy vidím především ve způsobu komunikace rozhodčích mezi sebou, ale také s hráči, trenéry a v neposlední řadě s diváky, pro něž se především hraje. Velikým příkladem by měla být určitě NHL, kde v dnešní době je rozhodčí po vzoru jiných profesionálních sportů součástí show a do mikrofonu vysvětluje celému stadionu svoje verdikty. Rozhodčí jsou tak silnými osobnostmi, že tím netrpí jejich vážnost a respekt k nim. Ku prospěchu věci by mohla být i větší specializace v testování. Neboť je přeci zřejmé, že činnost čárových a hlavních rozhodčích je ve své podstatě dosti rozdílná, se specifickými kondičními požadavky. Z mojí práce jasně vyplývá, že i nynější test ve své všeobecnosti vykazuje jisté vady, co se týče vyváženosti příspěvku jednotlivých složek. Jsem také přesvědčen o tom, že hráči, trenéři, funkcionáři a hokejové hnutí obecně vyspívá natolik, že je možno opětovné zavedení další úrovně hodnocení. 35
Mám tím na mysli hodnocení činnosti rozhodčích od představitelů jednotlivých klubů po každém utkání. S rychlým rozvojem elektronických databázových systému, jako je např. systém HoSys, by to neměl být složitý problém. Určitě by to mohlo být zajímavou zpětnou vazbou. Vhodné by však bylo umožnit toto hodnocení nejdříve druhý den po utkání, až opadnou prvotní emoce.
36
5 ZÁVĚRY PRO TEORII A PRO PRAXI Mou práci je v první řadě možno využít jako podklad k seznámení s problematikou činnosti rozhodčích ledního hokeje, možnostem a způsobu jejich kariérního rozvoje. Na základě statistických zjištění jsem taktéž navrhl možnosti úpravy bodovacích tabulek pro bruslařské testy pomocí jednoduchých koeficientů tak, aby byly rovnoměrněji rozloženy body mezi jednotlivé složky těchto testů.
37
6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Tištěné dokumenty Adamec, Q. (1956). Pravidla ledního hokeje. Praha, Czechia: Státní tělovýchovné nakladatelství. Adamec, Q. (1964). Pravidla ledního hokeje. Praha, Czechia: Sportovní a turistické nakladatelství. Adamec, Q. (1975). Pravidla ledního hokeje. (5th ed.). Praha, Czechia: Olympia. Dobrovodský, V., Gut, K., Halásek, S., & Pacina, V. (1985). Náš hokej: [fot. publikace]. (2nd ed.). Praha, Czechia: Olympia. Gut, K., & Pacina, V. (1986). Malá encyklopedi ledního hokeje. Praha, Czechia: Olympia. Mana, V. (2013). Management utkání: technika řízení utkání v ledním hokeji. Brno, Czechia: Masarykova univerzita. Mezinárodní liga hockeye na ledě. (1908). Praha, Czechia: Mezinárodní liga hockeye na ledě. Pravidla ledního hokeje 2010-2014. (2010). Praha, Czechia: Olympia. Rektořík, Z. (1948). Pravidla ledního hockeye. Praha, Czechia: Nakladatelství Československé obce sokolské. Rektořík, Z. (1949). Pravidla ledního hockeye. Praha, Czechia: Nakladatelství Československé obce sokolské. Rudolf, J. (1932). Kanadský hockey: pravidla hry. Brno, Czechia: Moravské nakladatelství. Skotal, O. (1942). Lední hockey. Brno, Czechia: Moravské nakladatelství.
38
Elektronické dokumenty ČSLH. (2010). Obsah prověrkové části předsezónních seminářů a školení [online]. Retrieved from http://cslh.cz/text/99-dokumenty-rozhodci.html (accessed November 7, 2010) ČSLH. (2012a). Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 upravující povinnosti a odměňování rozhodčích
[online].
Retrieved
from
http://cslh.cz/text/99-dokumenty-
rozhodci.html (accessed September 6, 2012) ČSLH. (2012b). Vnitřní směrnice ČSLH č. 60 upravující licence rozhodčích [online]. Retrieved from http://cslh.cz/text/99-dokumenty-rozhodci.html (accessed September 10, 2012) ČSLH. (2012c). Formulář delegáta – hodnocení rozhodčích [online]. Retrieved from http://cslh.cz/text/99-dokumenty-rozhodci.html (accessed September 16, 2013) ČSLH. (2013). Pravidla minihokeje pro sezónu 2013/14 [online]. Retrieved from http://cslh.cz/dokumenty.html?search_text=pravidla+minihokeje&id_category= (accessed August 5, 2012) ČSLH. (2014a). Soutěžní a disciplinární řád [online]. Retrieved from http://cslh.cz/text/121-stanovy-a-rady.html (accessed April 14, 2014) ČSLH. (2014b). Bakalářské studium – rozhodčí kolektivních sportů [online]. Retrieved from http://cslh.cz/text/163-bakalarske-studium-rozhodci-kolektivnichsportu.html (n.d.) Fakulta sportovních studií. (2011). Rozhodčí kolektivních sportů [online]. Retrieved from http://www.rozhodci-ks.cz/projekt/ (n.d.) Omnipedia, encyklopedie zdarma. (2014). Quido Adamec [online]. Retrieved from http://www.omnipedia.cz/index.php/Quido_Adamec (accessed Februar 28, 2014)
39
Wikipedie, otevřená encyklopedie. (2002a). Rozhodčí [online]. Retrieved from https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodčí (accessed April 17, 2014) Wikipedie, otevřená encyklopedie (2002b). Quido Adamec [online]. Retrieved from https://cs.wikipedia.org/wiki/Quido_Adamec (accessed March 14, 2014) Interní zdroje Šubrt, V., Potsch, B. Základní pokyny pro práci delegátů. (2004). Výsledky předsezónních seminářů rozhodčích Jihomoravského a Zlínského kraje (2009-2014). Výsledky předsezónních seminářů rozhodčích I. třídy. (2009-2013)
40
7 SEZNAM ZKRATEK ČSLH
Český svaz ledního hokeje
čs.
československý
fyz.
fyzický
IIHF
Mezinárodní hokejová federace
JMK
Jihomoravský kraj
KVV
Krajský výkonný výbor
LH
lední hokej
max.
maximálně
NHL
Národní hokejová liga
R
rozhodčí
T
trvalá licence rozhodčího ledního hokeje
tzv.
tak zvaný
41
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Průkaz rozhodčího licence III. třídy. Obr. 2. Průkaz rozhodčího licence II. třídy. Obr. 3. Průkaz rozhodčího licence I. třídy. Obr. 4. Rychlost. Obr. 5. Obratnost. Obr. 6. Vytrvalost.
42
9 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Kvalifikační předpoklady pro řízení utkání. Tab. 2. Popis cviků testu bruslařských dovedností. Tab. 3. Úspěšnost podle jednotlivých disciplín.
43
10 SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Vývoj průměrně získaných bodů na seminářích pro rozhodčí III. třídy v letech 2009-2014. Graf 2. Vývoj průměrně získaných bodů na seminářích pro rozhodčí II. třídy v letech 2009-2013. Graf 3. Vývoj průměrně získaných bodů na seminářích pro rozhodčí I. třídy v letech 2009-2013. Graf 4. Srovnání průměrného bodového zisku rozhodčích na seminářích I., II., a III. třídy v letech 2009-2013. Graf 5. Přínos jednotlivých disciplín k celkovému výsledku testů.
44
11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Bodovací tabulka – muži. Příloha 2. Bodovací tabulka – ženy. Příloha 3. Sazebník odměn. Příloha 4. Disciplinární provinění a výše trestů pro jednotlivce.
45
Příloha 1. Bodovací tabulka – muži.14
14
Zdroj: (ČSLH, 2010).
Příloha 2. Bodovací tabulka – ženy.15
15
Zdroj: (ČSLH, 2010).
Příloha 3. Sazebník odměn.16
16
Zdroj: (ČSLH, 2012a).
Příloha 4. Disciplinární provinění a výše trestů pro jednotlivce.17
17
Zdroj: (ČSLH, 2014).
RESUMÉ Tématem bakalářské práce je „Hodnocení práce rozhodčích ledního hokeje“. Cílem práce je porovnat a zhodnotit výsledky testování rozhodčích na předsezónních seminářích a školeních v letech 2009-2014. Dále popsat význam rozhodčího pro lední hokej, jeho postavení ve hře jako takové a hodnocení jeho práce a připravenosti. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První z nich pojednává obecně o rozhodčích ledního hokeje, jejich vybavení a výstroji. Druhá kapitola se zabývá systematikou práce a způsobem hodnocení. Třetí kapitola zkoumá výsledky testování rozhodčích za poslední pět let a navrhuje opatření k optimalizaci tohoto hodnocení, aby více vyhovovalo požadavkům moderního hokeje. Data jsem zpracoval do tabulek a grafů.
SUMMARY The main theme of the thesis is the „Evaluation of ice hockey referees' work“. The goal is to compare and analyze the results of referees' testing conducted on pre-season workshops and training sessions in years 2009-2014. Furthermore, the role of a referee in the game is explained. The thesis consists of three chapters. The first one discusses ice hockey referees in general. The second chapter describes the methodology of referees' evaluation. The third chapter investigates the testing results for referees. The results for the past five years are analyzed and new improvement measures are proposed in order to better evaluate the referees and to fulfill the requirements of modern hockey. Data is presented in the form of tables and charts.
51
