Hodnocení environmentálních rizik

Hodnocení environmentálních rizik Příloha č. 3 k posouzení rizik závažné havárie

STAVBA

Stáčení, skladování a výdej PHM Tlustice zkapacitnění

MÍSTO STAVBY

Průmyslový komplex bývalého ČKD u obce Tlustice

PROVOZOVATEL

TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, 155 00 Praha Ing. Martin Muzikář

ZPRACOVATEL

DATUM

Projekty PO, s.r.o., Příkop 6, 602 00 Brno Ing. Jan Tenora

duben 2016

TERTERMINAL OIL, a.s.

Stáčení, skladování a výdej PHM Hodnocení environmentálních Tlustice rizik

OBSAH

1.

ÚVOD ................................................................................................................................ 3

2.

POPIS METODIKY ........................................................................................................... 4

3.

IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIZIKA ................................................................................. 5

4.

5.

6.

3.1.

Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí přítomných v objektu................................. 5

3.2.

Lokalizace látek pro hodnocení environmentálního rizika ....................................................... 6

CHARAKTERISTIKA OBLASTI .................................................................................... 8 4.1.

Vnitropodniková kanalizace a ochrana proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí 8

4.2.

Geologická a hydrogeologická charakteristika ......................................................................... 9

APLIKACE METODY EAI ............................................................................................ 10 5.1.

Únik látek nebezpečných vodám nad nezpevněným terénem ................................................ 10

5.2.

Únik látek nebezpečných vodám nad zpevněným terénem .................................................... 10

VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR .......................................................................................... 12

Strana: 2 z 12


1.


ÚVOD

Pro hodnocení environmentálního rizika je využita Indexová metoda EAI (EnvironmentAccident Index), která je v souladu s evropským vývojem v dané problematice a je pro tyto účely doporučena MŽP.

Strana: 3 z 12



POPIS METODIKY

2.

Indexová metoda EAI (Environment-Accident Index) je nástroj pro identifikaci a hodnocení úniků látek nebezpečných pro životní prostředí. Hodnoty indexu EAI určují způsob dalšího postupu hodnocení, tedy která z analyzovaných jednotek1 vyžaduje podrobnější analýzu environmentálních rizik. Metoda EAI zahrnuje jak kombinaci charakteristiky prostředí (zeminy a vody) tak i vlastnostmi chemických látek (toxicita, viskozita,…). Hodnota indexu EAI je funkcí několika chemických proměnných a zároveň místních specifických podmínek (typ půdy, hloubka podzemní vody pod povrchem,…). Je založena na posouzení tří činitelů: 

akutní toxicita pro vodní organismy (Tox),



skladované/přepravované množství (Am),



vlastnosti látky a prostředí.

Třetí činitel je funkcí viskozity uniklé látky, rozpustnosti uniklé látky a vlastností prostředí (schopnost penetrace půdy, hloubka a spád podzemních vod). Vzorec pro výpočet EAI:

EAI  Tox  Am  ( C  Sol  Sur ) kde:

Tox

– akutní toxicita pro vodní organismy [mg/l],

Am

– skladované/přepravované množství [t],

C

– viskozita látky [cSt],

Sol

– rozpustnost [hmot. %],

Sur

– vyjadřuje vlastnosti prostředí (vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku, hloubka podzemní vody, spád podzemních vod, tloušťka zeminy nad podzemní vodou).

Na základě výpočtu EAI byla vytvořena klasifikační stupnice s vyznačením dalších postupů:

Hodnota EAI

Navrhovaný postup

1– 500

Vstupní analýza nebezpečnosti + úvodní hodnocení (verbální) environmentálních rizik s popisem možných scénářů úniku nebezpečné látky do prostředí Zdroj rizika není hodnocený jako významný

> 500

Rozšířené hodnocení environmentálních rizik - srovnání předpokládané koncentrace ve vodním toku (PEC) s koncentrací bez negativního efektu na vodní tok (PNEC), stanovení havarijních scénářů a modelování zasažení vodního toku, atd. Zdroj rizika je hodnocený jako významný

1

Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book), Hague, 1999.

Strana: 4 z 12



3.

IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIZIKA

Hodnocení environmentálního rizika byly podrobeny skladované látky v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Jedná se převážně o těkavé uhlovodíky, které mohou, v případě nekontrolovaného úniku, kontaminovat jednotlivé složky životního prostředí. 3.1. Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí přítomných v objektu Zdrojem pro určení klasifikace byly bezpečnostní listy skladovaných a používaných nebezpečných látek. Látky jsou klasifikované podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jedná se o látky s následující H větou (standardní věta o nebezpečnosti):Nafta motorová a benzín automobilový jsou klasifikovány jako nebezpečné pro vodní prostředí, a to s H větou (standardní věta o nebezpečnosti): H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky Tab. č. 1: Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí, se kterými je nakládání v areálu objektu Fyzikální forma látky

CAS No.

Nafta motorová

kapalina

68476-34-6

Meřo (FAME)

kapalina

BA95N

kapalina

BA98N

kapalina

Název látky

Klasifikace (H-věty)

H226 (kat. 3); H351 (kat. 2); H332 (kat. 4); H304 (kat. 1); H315 (kat. 2); H373 (kat. 2); H411 (kat. 2) 67762-38-3 neklasifikováno2 H224 (kat. 1); H304 (kat. 1); H315 (kat.2); H361 (kat. 2); H340 (muta 1B); 86290-81-5 H350 (karc. 1B); H336 STOT Single exp. 3; H411 (kat.2) H224 (kat. 1); H304 (kat. 1); H315 (kat.2); H361 (kat. 2); H340 (muta 1B); 86290-81-5 H350 (karc. 1B); H336 STOT Single exp. 3; H411 (kat.2)

Látky uvedené v tab. 1 jsou dováženy do objektu železničními cisternami a dále distribuovány autocisternami.

2

Dále hodnoceno dle vlastností NM.

Strana: 5 z 12



3.2. Lokalizace látek pro hodnocení environmentálního rizika Zdroje rizika pro hodnocení environmentálního rizika by měly být identické se zdroji hodnocenými v Analýze a hodnocení rizik závažné havárie v objektu a to v selekci závažných zdrojů rizika metodou výběru podle CPR 18E. Tab. č. 2: Lokalizace látek nebezpečných pro životní prostředí na území objektu Zdroj Zdroj - skladovaná látka Množství látky3 č. Q (kg) Podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže 1 Zás. A1 – Úkapy, havarijní jímka 18 880 2 Zás. A2 – BA98N 18 880 3 Zás. A3 – BA95N 18 880 4 Zás. A4 – Meřo 22 500 5 Zás. A5 – NM 42 250 6 Zás. A5 – Meřo 36 000 Nadzemní skladovací jednoplášťové nádrže 7 Zás. B1 – Meřo 95 400 8 Zás. B2 – Meřo 95 400 9 Zás. B3 – Meřo 95 400 Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže 10 Zás. C1 – BA98N 122 450 11 Zás. C2 – BA98N 122 450 12 Zás. C3 – BA98N 69 750 13 Zás. C4 – BA98N 38 750 14 Zás. C5 – BA98N 38 750 15 Zás. C6 – BA98N 38 750 Nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže 16a Zás. D1 – D2 – BA95N 558 000 16b Zás. D3 - D6 – BA95N 581 250 17 Zás. D7 – D12 –NM 633 750 18 Zás. D13 – D14 – Meřo 675 000 Podzemní úkapová nádrž – havarijní jímky 19 Zás. E1 – Úkapy, havarijní jímka 18 880 Podzemní skladovací dvouplášťové nádrž 20 Zás. F1 – B30 (NM směsná) 22 500 Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrž 21 Zás. F2 – NM 76 050 Transportní autocisterny 22 Autocisterna - NM 30 505 23 Autocisterna - BA98N/BA95N 27 978 Transportní železniční cisterny 24 a/b ŽC 1 - NM 48 165 25 a/b ŽC 2 – Meřo 51 300 26 a/b ŽC 3 – BA95N 44 175 27 a/b ŽC 4 – BA98N 44 175 Transportní trasy – potrubí 28 Potr. trasa 1 - NM 3 211 29 Potr. trasa 2 – Meřo 3 510 3

Maximální kapacita plnění 95% ŽC a AC, uvažované množství pro zásobníky je 100%.

Strana: 6 z 12


30 31


Potr. trasa 3 – BA95N Potr. trasa 4 – BA98N

2 790 1 860

Strana: 7 z 12



CHARAKTERISTIKA OBLASTI

4.

Areál společnosti TERMINAL OIL, a.s. se nachází v průmyslovém komplexu bývalého ČKD na severozápadním okraji obce Tlustice. Pro stanovení Environmental Accident Indexu jsou stěžejní následující charakteristiky: - vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku. - mocnost a typ zeminy nad podzemní vodou.

-

hloubka podzemní vody.

spád podzemních vod. Tyto údaje jsou klasifikovány v kapitole č. 0.

4.1. Vnitropodniková kanalizace a ochrana proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí Splaškové vody, dešťová kanalizace Odpadní splaškové a dešťové vody jsou zaústěny do jednotné vnitroareálové kanalizační sítě. Srážkové vody ze záchytných van jsou přečerpávány přes vnitroareálový kanalizační systém a odlučovač ropných látek do kanalizační sítě areálu ČKD. Zpevněné plochy jsou vyspádovány do vnitroareálové kanalizační sítě. Úkapy, havarijní únik Nadzemní věžové skladovací nádrže (jednoplášťové) jsou umístěny v železobetonových záchytných vanách izolovaných proti průniku ropných látek. Prostor kolejiště – stáčecí pozice - je vybaven ocelovými úkapovými vanami svedenými do záchytné havarijní dvouplášťové jímky (ozn. A1). Úkapová jímka A1 o objemu 25 m 3 není vybavena čerpadlem ani přepadem do jiných jímek. V případě úniku celého objemu stáčené ŽC (maximální avizované množství PHM v ŽC činí 75000 litrů/15 C) se tento zachytí v ocelové úkapové vaně na stáčišti (70 m3), případě v již zmíněné úkapové jímce A1. Kumulativní objem úkapové vany a úkapové jímky A1 činí cca 95 m3. Prostor výdejních lávek je sveden do záchytné havarijní dvouplášťové jímky (ozn. E1). Objekt je vybaven retenční nádrží s napojením přes ORL na kanalizační areálovou síť. Retenční nádrž je dimenzována na zachycení kontaminované požární vody.

Strana: 8 z 12



4.2. Geologická a hydrogeologická charakteristika Zájmové území patří do jižně ležící pahorkatiny Středočeského kraje - Česká vysočina. Dotyčné území není významné z hlediska podzemních vod, vodních toků ani pramenných oblastí. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 8 – 10 m pod povrchem původního terénu. Po hydrologické stránce náleží lokalita skládky do povodí Červeného potoka (1-11-04-030). Prostředí se vyznačuje průlinovou propustností a nepropustným podložím. Nepropustné podloží je tvořeno ordovickými břidlicemi, resp. jejich jílovitým eluviem o mocnosti cca 2 m. Sklon hladiny podzemní vody je směrem severním s hodnotou 0,12 %. Průměrný úhrn srážek je v lokalitě 560 mm/rok. Vlastní území objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Základní charakteristika hydrogeologického rajónu: Název hydrogeologického rajonu: Oblast povodí: Hlavní povodí: Skupina rajonů: Čech Geologická jednotka: Litologie: Hladina: Typ propustnosti: Transmisivita: Mineralizace: Chemický typ:

Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky Berounka Labe Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum Západních Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika břidlice a droby volná puklinová nízká <1.10-4 m2/s 0,3-1 g/l Ca-Mg-HCO3-SO4

Strana: 9 z 12



APLIKACE METODY EAI

5.

Veškerá manipulace a skladování probíhá na zpevněné ploše, metoda byla tedy aplikována pro základní scénář, a to:

-

únik nebezpečné látky nad zpevněným terénem, rozlití po ploše a možný následný únik do dešťové kanalizace.

5.1. Únik látek nebezpečných vodám nad nezpevněným terénem Průnik nebezpečných látek do podzemních vod a následně do povrchových vod je možný především v případě úniku nad nezpevněným terénem. Manipulace s nebezpečnými látkami probíhá na zpevněných nebo nepropustných plochách. Pouze v případě odstavených železničních cisteren a potrubních tras (zdroje č. 24b, 25b, 26b, 27b a 28 až 32) může dojít ke kontaminaci podloží, a to pouze v případě havárie. ŽC nejsou na těchto pozicích připojeny. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující kapitole.

5.2. Únik látek nebezpečných vodám nad zpevněným terénem Průnik nebezpečných látek přímo do povrchových vod je možný především v případě úniku nad zpevněným terénem, v případě úniku do kanalizace a následně do systému ČOV. Parametry prostředí byly zvoleny jako nejméně příznivé. Na základě charakteristik prostředí byly stanovené následující parametry: -

Vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku (DNW): cca 1000 m,

-

Hloubka podzemní vody (DGS): cca 8 m,

-

Sklon hladiny podzemní vody: hladina podzemní vody má sklon k vodnímu toku,

-

Mocnost a charakter zeminy nad podzemní vodou: vybetonovaná plocha (např. jímky)/propustná zemina.

Strana: 10 z 12



V následující tabulce jsou uvedeny výsledky výpočtu Indexu pro jednotlivé zdroje uvedené v tab. 2: Tab. č. 3: Aplikace metody EAI pro únik nad zpevněným terénem Zdr.

Zařízení - látka

č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16a 16b 17 18 19 20 21 22 23 24a 24b 25a 25b 26a 26b 27a 27b 28 29 30 31

Max. skladovací množství 3

Zás. A1 – Úkapy, havarijní jímka Zás. A2 – BA98N Zás. A3 – BA95N Zás. A4 – Meřo Zás. A5 – NM Zás. A6 – Meřo Zás. B1 – Meřo Zás. B2 – Meřo Zás. B3 – Meřo Zás. C1 – BA98N Zás. C2 – BA98N Zás. C3 – BA98N Zás. C4 – BA98N Zás. C5 – BA98N Zás. C6 – BA98N Zás. D1 – D2 – BA95N Zás. D3 – D6 – BA95N Zás. D7 – D12 –NM Zás. D13 – D14 – Meřo Zás. E1 – Úkapy, havarijní jímka Zás. F1 – B30 (NM směsná) Zás. F2 – NM Autocisterna - NM Autocisterna BA98N/BA95N ŽC 1 - NM (stáčená) ŽC 1 - NM (sklad) ŽC 2 - Meřo (stáčená) ŽC 2 - Meřo (sklad) ŽC 3 BA95N (stáčená) ŽC 3 - BA95N (sklad) ŽC 4 BA98N (stáčená) ŽC 4 - BA98N (sklad) Potr. trasa 1 - NM Potr. trasa 2 – Meřo Potr. trasa 3 – BA95N Potr. trasa 4 – BA98N

Viskozita

Rozpustnost ve vodě

Toxicita

Hodnota prostředí

EAI

[m ]

[t]

[cSt]

[%]

[mg/l]

DNW

DGS

LGS

LPI

25

18,88

0.75

0.2

11

2

4

5

0

240

25 25 25 50 40 106 106 106 158 158 90 50 50 50 720 750 750 750

18,88 18,88 22,50 42,25 36,00 95,40 95,40 95,40 122,45 122,45 69,75 38,75 38,75 38,75 558,00 581,25 633,75 675,00

0.75 0.75 6,78 4.5 6.78 6.78 6.78 6.78 0.75 0.75 0.75 0.75 0.75 0.75 0.75 0.75 4.5 6.78

0.2 0.2 2,3 0.02 2.3 2.3 2.3 2.3 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.02 2.3

11 11 31 31 31 31 31 31 11 11 11 11 11 11 11 11 31 31

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

240 240 160 140 160 224 224 224 336 336 336 240 240 240 480 480 280 320

25

18,88

0.75

0.2

11

2

4

5

0

240

25

22,50

4.5

0.02

31

2

4

5

0

140

90 38

76,05 30.505

4.5 4.5

0.02 0.02

31 31

2 2

4 4

5 5

0 0

196 140

38

27.978

0.75

0.2

11

2

4

5

0

240

60 60 60 60

48.165 48.165 51.300 51.300

4.5 4.5 6.78 6.78

0.02 0.02 2.3 2.3

31 31 31 31

2 2 2 2

4 4 4 4

5 5 5 5

0 9 0 9

140 220 224 336

60

44.175

0.75

0.2

11

2

4

5

0

240

60

44.175

0.75

0.2

11

2

4

5

9

360

60

44.175

0.75

0.2

11

2

4

5

0

240

60 3,80 3,90 3,60 2,40

44.175 3.211 3.510 2.790 1.860

0.75 4.5 6.78 0.75 0.75

0.2 0.02 2.3 0.2 0.2

11 31 31 11 11

2 2 2 2 2

4 4 4 4 4

5 5 5 5 5

9 9 9 9 9

360 132 144 216 216

Jak vyplývá z popisu kapitoly č. 2, ani jeden posuzovaný zdroj nepřekročil limitní hodnotu (500) a tudíž nevyžaduje detailnější hodnocení rizik z pohledu kontaminace životního prostředí (scénář – havarijní únik). V následující kapitole – Závěr – jsou uvedeny závěry úvodního hodnocení pro stanovené havarijní scénáře – havarijní únik celého obsahu zásobníku/potrubního úseku/cisterny.

Strana: 11 z 12


6.


VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR

V rámci selekce zdrojů environmentálních rizik v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nebyly zjištěny významné zdroje, které by znamenaly ohrožení kvality životního prostředí (podzemní a povrchové vody a zeminy) při havarijním úniku látek nebezpečných pro životní prostředí. Následující text obsahuje zhodnocení možných nebezpečných oblastí a popis instalovaných prostředků pro likvidaci případného havarijního úniku. Výsledné hodnoty selekce zdrojů rizik pro detailní environmentální hodnocení jsou uvedeny v kap. č. 5.2, Tabulka č. 3. V rámci analýzy rizika nebyly (na základě vypočtených hodnot EAI) provedeny detailní analýzy environmentálních rizik. Z hlediska ochrany životního prostředí jsou problematické především následující objekty:  stáčiště železničních cisteren Při stáčení cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů čerpání, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky.  plnění autocisteren Při plnění cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky.  nadzemní úložiště Nutná kontrola naplnění jímek dešťovou vodou (s ohledem na možné úniky). Přečerpávání úkapů z úkapových jímek A1 a E se provádí minimálně jednou ročně a to specializovanou firmou na základě smluvního vztahu. V průběhu roku také dochází k průběžné kontrole množství úkapů v uvedených jímkách. Na jednotlivých provozech s výskytem nebezpečných látek jsou instalovány prostředky pro likvidaci havárie typu „únik nebezpečné látky“ - lopata, sběrná nádoba a absorbent - vapex, písek, piliny. V případě požáru ve skladech nebezpečných látek může dojít k rozlivu hasební vody. Ta bude jímána do retenční nádrže a následně zlikvidována. V případě požáru většího rozsahu by došlo k úniku kontaminované hasební vody do dešťové kanalizace, pro tento scénář je uvedeno následující hodnocení:  kanalizační větve jsou uzavíratelné na konstrukcích ORL ( odlučovače ropných látek ), kde se dají veškeré kanalizační větve uzavřít. Kromě toho povrchové vody jsou svedeny do retenční nádrže, která je osazena uzavíratelným stavidlem. Výtok z retenční nádrže je osazen opět ORL s uzávěrem. Veškeré skladovací nádrže jsou osazeny v bezodtokových havarijních jímkách bez uzávěrů. Z výše uvedeného vyplývá, že únik nebezpečných látek způsobený havárií zdrojů rizika v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. neohrozí okolní vodní ekosystémy4.

4

Hodnocení kontaminace podzemní vody a detailní hodnocení havarijních scénářů není součástí této dokumentace.

Strana: 12 z 12

Hodnocení environmentálních rizik

Recommend Documents