Historie, teorie a metodika nácviku salonního tance Česká beseda

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ DIVADELNÍ FAKULTA Ateliér taneční pedagogiky Taneční pedagogika

¨

Historie, teorie a metodika nácviku salonního tance Česká beseda Diplomová práce

Autor práce: Mgr. Hana Havelková Vedoucí práce: Mgr. Ladislava Košíková Oponent práce: doc. Mgr. Jarmila Vondrová

Brno 2016 1

Bibliografický záznam HAVELKOVÁ, Hana. Historie, teorie a metodika nácviku salonního tance Česká beseda. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér taneční pedagogiky, 2016. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ladislava Košíková.

Anotace Diplomová práce pojednává o historickém tanci Česká beseda a o možnostech jeho uplatnění v různých typech škol. Česká beseda sestávající z výběru typických českých lidových tanců stylizovaných do salónní podoby patřila od doby svého vzniku v 1. polovině 60. let 19. století k nejoblíbenějším tancům české měšťanské společnosti. Přestože z povědomí veřejnosti nikdy zcela nevymizela, její všeobecná znalost postupně zaniká. Cílem této diplomové práce je proto nejen připomenout tento bohatý a pestrý kulturní odkaz, ale zároveň vytvořit celistvý metodický materiál pro jeho nácvik a realizaci v rámci předmětů hudební výchova, tělesná výchova, taneční výchova nebo tematicky zaměřeného blokového vyučování na základních školách, gymnáziích, základních uměleckých školách a ve volnočasových kroužcích.

Annotation Diploma thesis deals with the historical Czech dance called „Česká beseda“ and discusses the possibilities of its application in various types of schools. Czech Beseda consisting of a selection of typical Czech salon-stylized folk dances has belonged since its creation in the first half of the 60s of the 19th century's to most popular dances of Czech bourgeois society. Although the awareness of the public has never completely disappeared, her general knowledge is gradually disappearing. Therefore the aim of this thesis is not only to remind this rich and varied cultural heritage, but also to create a coherent methodological materials for its training and implementation within the subjects of music, physical education, dance education or thematically oriented block teaching in primary schools, high schools, elementary art schools and leisure time clubs.

Klíčová slova Taneční pedagogika, Česká beseda, český salonní tanec, čtverylka, metodika českých lidových tanců

Key words Pedagogy of dance, Czech Beseda, Czech saloon dance, quadrille dance, didactics of Czech folk dance

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 22. května 2016

Mgr. Hana Havelková

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Ladislavě Košíkové za její cenné poznámky a připomínky k práci. Dále bych velice ráda poděkovala paní Jitce Bonušové a Janu Pumprovi za vyjádření podpory v počátcích tvorby této práce, ale především za jejich mimořádnou taneční, pedagogickou a činnost, díky které Česká beseda patří nejen do minulosti, ale také do současnosti.

4

Obsah Bibliografický záznam ......................................................................................................................2 Anotace ..........................................................................................................................................2 Annotation......................................................................................................................................2 Klíčová slova ...................................................................................................................................2 Key words .......................................................................................................................................2 Prohlášení .......................................................................................................................................3 Úvod ...................................................................................................................................................8 1 Historický a kulturní kontext vzniku a vývoje České Besedy ..............................................................9 1. 1 Politické a společensko-kulturní pozadí doby ............................................................................9 1. 2 Život českého měšťanstva v průběhu 19. století...................................................................... 11 1. 2. 1 Móda českého měšťanstva v průběhu 19. století............................................................. 12 1. 3 Hudební život v 60. letech 19. století ...................................................................................... 14 1. 4 Beseda v kontextu vývoje řadových tanců na evropském kontinentě ...................................... 16 1. 4. 1 Česká Beseda a její vliv na vznik dalších českých čtverylek ............................................... 18 1. 5 Tvůrci Besedy ......................................................................................................................... 19 1. 5. 1 Jan Neruda...................................................................................................................... 20 1. 5. 2 Karel Link ........................................................................................................................ 21 1. 5. 3 Ferdinand Heller ............................................................................................................. 23 2 Metodika nácviku českého salonního tance Besedy ........................................................................ 26 2. 1 Motivace v k výuce Besedy v současnosti ............................................................................... 26 2. 2 Obecné metodické poznámky ................................................................................................. 26 2. 3 Správné postavení těla ........................................................................................................... 27 2. 4 Průpravná cvičení ................................................................................................................... 27 2. 4. 1 Průpravná cvičení na zemi............................................................................................... 28 2. 4. 2 Průpravná cvičení ve stoji s oporou u tyče ....................................................................... 29 2. 4. 3 Průpravná cvičení pro chůzi ............................................................................................ 34 2. 5 Přípravné kroky ...................................................................................................................... 36 2. 5. 1 Společná příprava pro taneční kroky ve 2/4 T...................................................................... 36 A.

Chůze ................................................................................................................................ 36

B.

Krok přísunný (KP) ............................................................................................................. 37

C.

Krok přeměnný .................................................................................................................. 38

D.

Cval (kvapík) ...................................................................................................................... 38

E.

Krok poskočný ................................................................................................................... 39 5

2. 5. 2 Společná příprava pro taneční kroky ve 3/4 T...................................................................... 43 2. 6 Přehled figur České besedy......................................................................................................... 45 2. 7 Struktura nácviku České besedy ................................................................................................. 46 2. 7. 1 Lekce 1 – úvodní seznámení s Českou besedou ................................................................... 46 Úvodní promenáda ................................................................................................................... 46 Čtverylková formace ................................................................................................................. 49 2. 7. 2 Lekce 2 - sousedská, balancé .............................................................................................. 53 Sousedská (S) ................................................................................................................................ 53 Balancé („zákrok“) ........................................................................................................................ 55 Zátočka za ruce ............................................................................................................................. 55 

Beseda - ODDÍL I. A ................................................................................................................ 57 PŘEDEHRA................................................................................................................................. 57

SOUSEDSKÁ .................................................................................................................................. 58 2. 7. 3 Lekce 3: polka, řezanka ....................................................................................................... 60 

Polka ..................................................................................................................................... 60



Řezanka................................................................................................................................. 63



Beseda - ODDÍL I. C, D ............................................................................................................ 64

C) Polka......................................................................................................................................... 64 D) Řezanka .................................................................................................................................... 65 2. 7. 4 Lekce 4: furiant, valčík ............................................................................................................ 67 

Furiant .................................................................................................................................. 67



Valčík .................................................................................................................................... 69



Beseda - ODDÍL I. B Furiant .................................................................................................... 71

2. 7. 5 Lekce 5: furiant, valčík ............................................................................................................ 72 

Beseda - ODDÍL II. A, B ........................................................................................................... 72

Předehra ....................................................................................................................................... 72 A) Sousedská „Kominík“ ................................................................................................................ 73 B) Furiant ...................................................................................................................................... 74 2. 7. 6 Lekce 6: obkročák, dvojpolka .................................................................................................. 75 

Obkročák (Ok) ....................................................................................................................... 75



Dvojpolka .............................................................................................................................. 75



Beseda – ODDÍL II. C, D .......................................................................................................... 78

C) Obkročák .................................................................................................................................. 78 D) Polka a dvojpolka...................................................................................................................... 79 6

2. 7. 7 Lekce 7 – rejdovák, mazur-polka ............................................................................................. 81 

Beseda – ODDÍL III, A, B ......................................................................................................... 84

Předehra ....................................................................................................................................... 84 A) Rejdovák................................................................................................................................... 84 B) Furiant ...................................................................................................................................... 85 2. 7. 8 Lekce 8 – hulán, kalamajka ..................................................................................................... 86 Hulán ............................................................................................................................................ 86 Metodický postup nácviku hulána: ................................................................................................ 87 Kalamajka ..................................................................................................................................... 88 

Beseda – ODDÍL III. C, D ......................................................................................................... 91

D) Kalamajka ................................................................................................................................. 92 2. 7. 9 Lekce 9 – sousedská, furiant ................................................................................................... 93 

Beseda – IV. ODDÍL A, B ......................................................................................................... 93

Předehra ....................................................................................................................................... 93 A) Sousedská „Parukář“ – Mlýn ..................................................................................................... 94 B) Furiant ...................................................................................................................................... 95 7. 2. 10 Lekce 10 – kuželka, sousedská .............................................................................................. 95 Kuželka ......................................................................................................................................... 95 

Beseda – IV. ODDÍL C, D Kuželka, Sousedská .......................................................................... 96

C) Kuželka ..................................................................................................................................... 96 D) Sousedská................................................................................................................................. 98 2. 7. 11 Lekce 11: bavorák, strašák .................................................................................................. 100 Bavorák....................................................................................................................................... 100 

Strašák ................................................................................................................................ 101

E) Beseda – IV. ODDÍL E Bavorák a Strašák ................................................................................... 101 Závěr .............................................................................................................................................. 103 Použité zkratky a značky ................................................................................................................. 104 Základní pozice DK .......................................................................................................................... 105 Členění tanečního prostoru ............................................................................................................. 105 Seznam obrazových příloh .............................................................................................................. 108 Seznam použitá literatura ............................................................................................................... 109

7

Úvod Český salonní tanec Beseda dnes už právem můžeme zařadit mezi klenoty českého společenského tance. Stala se nedílnou součástí kulturního života měšťanské společnosti 2. poloviny 19. století nejen na celém území naší země, ale záhy po svém vzniku byla rozšířena i do zahraničí, kde byla pěstována především v kruzích české emigrace. V průběhu více jak 150letého vývoje České besedy můžeme pozorovat různou intenzitu její obliby, z povědomí české společnosti však nikdy zcela nevymizela. Ačkoli stále můžeme i v současnosti pozorovat v některých městech a na vesnicích veselé víření tanečníků ve čtverylkách, všeobecná informovanost o existenci Besedy, zejména u mladé generace, postupně zaniká. V zahraničí je tradice České besedy poněkud živější než u nás. Příkladem toho může být každoroční reprezentační a maturitní ples potomků českých a slovenských emigrantů ve Vídni, pořádaný Menšinovou radou české a slovenské větve v Rakousku a Školským spolkem Komenský. Vrcholem tohoto plesu již tradičně bývá Beseda, kterou si příchozí mohou zatančit s odbytím půlnoci. Ples se koná v krásných reprezentačních prostorech hotelu poblíž zámku Schönbrunn a jeho atmosféra je každoročně nezapomenutelná. S ohledem na výše zmíněné je cílem této diplomové práce seznámit dnešní mladé lidi s tanečním odkazem našich praprababiček a prapradědečků a připomenout si tak radost, náboj, eleganci a kouzlo časů Jana Nerudy, Boženy Němcové nebo Bedřicha Smetany. Beseda v tomto ohledu představuje ucelený souhrn stylizovaných českých lidových tanců, které jsou svou přijatelnou podobou vhodné jako prostředek taneční a společenské kultivace žáků základních, středních i základních uměleckých škol. Inspirací k tomuto záměru byla mimo jiné oslava již 150letého výročí vzniku české Besedy a 100letého výročí její mladší kolegyně Slezské besedy konající se v historických sálech Sokola pražského na podzim roku 2013. Dvoudenní setkání tanečníků ze všech krajů České republiky vyvrcholilo dobovým bálem ve stylu 60. let 19. století, jehož hlavní bod programu – Beseda byla tančena v historických kostýmech a krojích za živého doprovodu Smíchovské komorní filharmonie. Podstatnou motivací k výběru tohoto tématu byl zároveň fakt, že rok 2014 je mezinárodně uznáván jako Rok české hudby. Výuka Besedy a s ní spojená osvěta se tak zařadila mezi mnohé aktivity připomínající bohatství českého hudebního a tanečního repertoáru.

8

1 Historický a kulturní kontext vzniku a vývoje České Besedy 1. 1 Politické a společensko-kulturní pozadí doby Osudy Čech, Moravy a Slezska byly v 19. století úzce spjaty s vývojem v celé habsburské říši. Český národ vstoupil již ke konci 18. století do období národního obrození. Rozvíjela se občanská společnost a do veřejného dění se zapojovalo stále více i měšťanstvo, zámožnější venkovské vrstvy a inteligence.1 Političtí a vlastenečtí představitelé českých zemí si uvědomovali nutnost změn, ale neměli v první polovině 19. století ještě dostatek sil k vystoupení. Prvotní pro ně v dané době bylo národní hnutí, které spíše splývalo se snahou poznat, zdůvodnit a zdůraznit českou minulost, starobylost jazyka i literatury, zformovat české odborné názvosloví a rozproudit čilý vlastenecký i hospodářský život než se snahou o politické osamostatnění českých zemí. 2 Inteligence se snažila od 30. let 19. století podpořit ve městech český živel. Podílela se na sepsání českých dějin (František Palacký, Pavel Josef Šafařík), na vzniku česko-německého slovníku (Josef Jungmann), české odborné terminologie (bratři Jan Svatopluk a Karel Bořivoj Preslové a Jan Evangelista Purkyně) i na činnosti národních institucí (Vlastenecké, dnes národní, muzeum, vydavatelská Matice česká apod.) a na upevňování národních a občanských postojů pomocí divadla, lidových slavností, veřejných plesů, měšťanských besed, zakládáním diskusních a literárních salonů apod. 3 Významným mezníkem v českých dějinách se stal revoluční rok 1848, kdy česká politická reprezentace (František Palacký aj.) poprvé vystoupila s jasným a uceleným národním politickým programem (snaha o federalistické uspořádání Rakouska). Celkově byla revoluce neúspěšná, přinesla však některé důležité výsledky, např. zrušení poddanství a roboty, rovnost před zákonem, náboženskou svobodu. Ani nástup tzv. Bachova absolutismu nezabránil modernizaci monarchie, během níž se české země postupně změnily v průmyslově nejrozvinutější část habsburské říše. Nová etapa politického vývoje českých zemí nastala po roce 1860, kdy neúspěchy zahraniční politiky donutily císaře Františka Josefa I. vzdát se absolutistického způsobu vlády a kdy se začaly formovat zárodky občanské společnosti. Proběhly první volby do zemských sněmů i do vídeňské říšské rady. V českých zemích se začal znovu rozvíjet politický život. Vůdčí česká politická síla Národní strana se záhy rozdělila ve dvě křídla – umírněnější „staročechy“ a

1

Viz blíže SOUKAL, Josef. Přehled dějin literatury: pro střední školy. s. 6. Viz blíže EFMERTOVÁ, Marcela C. České země v letech 1848-1918. s. 15. 3 Viz blíže Tamtéž. s. 16. 2

9

radikálnější „mladočechy“. Oběma stranám šlo však v zásadě o totéž – o obnovu české státnosti a přetvoření habsburské říše ve federaci. Naděje na politické změny souvisela s oslabením Rakouska v prohrané prusko-rakouské válce (1866). Situace však pohotověji využili Maďaři, kteří v roce 1867 dosáhli přeměny dosud centrálně řízené habsburské říše v dualisticky uspořádaný stát: Rakousko-Uhersko. Úsilí české politické reprezentace o přeměnu tohoto státního dualismu na „trialismus“ rakousko-uhersko-český však bylo neúspěšné. Hospodářskému, kulturnímu i historickému významu českých zemí tak stále neodpovídalo jejich politické postavení. Rozčarování z tohoto neúspěchu nadlouho poznamenalo českou politiku, stalo se však vzpruhou pro rozvoj kulturního života.4 Obrozuje se česká žurnalistika, reformuje a rozvíjí se české školství. V roce 1861 je založen pěvecký spolek Hlahol, pořádají se různé slavnosti, manifestace a tábory lidu. Probuzená národní aktivita se projevila i zakládáním řady spolků a organizací, mj. v roce 1862 tělovýchovné organizace Sokol, v čele s vynikajícími osobnostmi – Tyršem a Fügnerem, z nichž dr. Miroslav Tyrš dovedl obdivuhodně vypracovat moderní koncepci české tělovýchovy (tělovýchovy pro celý národ, pro jeho rozvoj tělesný a duševní). Sokolství se během několika let stalo mohutnou silou tělovýchovnou i politickou a neodmyslitelnou součástí našich moderních dějin. V roce 1863 dochází ke splnění dávné touhy českých umělců – je založena Umělecká beseda. Jejím prvním velkým činem bylo uspořádání velkolepé slavnosti k uctění 300. památky narozenin Shakespera. Na přípravě se podíleli nejen dramatičtí umělci, ale také výtvarníci, hudebníci a spisovatelé. 5 Právě mladá družina spisovatelů a básníků seskupených kolem almanachu Máj (1862), přichází s novým literárním programem. Jan Neruda, vůdčí osobnost májovců, vytyčuje úkol nové generace: „uvést české umění na zápasiště světové“.6 O zásadním významu Jana Nerudy při vzniku České besedy bude ještě pojednáno dále. Velký rozmach zaznamenává zejména život divadelní. Ožívá velká idea Národního divadla – idea umělecké instituce, která se měla stát (a v budoucnu se skutečně stala) školou a „chrámem národního ducha“).7 Tento dávný sen českého lidu se začal prakticky uskutečňovat sbírkami na postavení Národního divadla a položením základního kamene již v roce 1868. Do

4

Srov. SOUKAL, Josef. Přehled dějin literatury: pro střední školy. s. 7. Srov. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 3 6 HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu: vzpomínky a úvahy. s. 4 7 BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 3 5

10

doby jeho otevření plnilo aktuální potřebu české scény Prozatímní divadlo otevřené v roce 1862. Významnou úlohu v kulturním rozmachu hrála také česká hudba v čele s Bedřichem Smetanou, jehož činnost se neomezovala pouze na vlastní hudební tvorbu, ale uplatňoval se i v oboru dirigentském, koncertním a organizačním (v Umělecké besedě). Jeho dílo souznělo s moderními a demokratickými myšlenkami kruhu májovců, s názory malířů (Mánes), i filozofickými názory vědců (Purkyně) a kritiků (srovnej ideu českého národa Fr. Palackého).8 Nebývalý kulturní a umělecký rozmach našel širokou odezvu ve společenském dění té doby. Promítl se do „českých besed“ (zábavně výchovných shromáždění), výletů, merend, redut, plesů, bálů a reunionů. Zábavné rysy těchto akcí se mísily s kulturně výchovnými, osvětovými a vlasteneckými záměry. V této situaci se generace šedesátých let dočkala nového, českého národního společenského tance. Stala se jím Beseda – český salónní tanec. Před vlastním popisem tohoto tance odhlédněme nyní od širokého pohledu na kulturní a společenské dobové pozadí a pootevřeme dveře do konkrétního měšťanského salonu, v němž zavířily taneční krinolíny v rytmu Besedy poprvé.

1. 2 Život českého měšťanstva v průběhu 19. století V průběhu 19. století si měšťanstvo, buržoazie, vytvořilo svůj vlastní životní styl. Spočíval v pevném rodinném zázemí, cílevědomé práci a akumulaci majetku. Důraz byl kladen na péči o zdraví, vzdělání, rozumné naplnění volného času a regulaci porodnosti. Měšťanstvo postupně vytvořilo jakýsi střední stav. Na rozdíl od šlechticů nevlastnilo velké pozemky a honosná sídla. Jeho příslušníci se uplatňovali v nových průmyslových oborech jako inženýři, technický personál a úředníci, v obchodech, bankovnictví, na universitách, v redakci novin a časopisů, nakladatelských domech a v drobném a středním podnikání. Bohaté rodiny měšťanů a podnikatelů bydlely v centrální zástavbě měst v činžovních domech vybavených v přízemí různými obchody, nebo v samostatných vilách. Některé pražské rodiny měly i svá letní sídla. Jejich byty byly několikapokojové, často se salonem, a dobře vybavené příslušenstvím a nábytkem. Najímali si také služebné, kuchařky, zahradníky, řidiče a vychovatelky. Salon reprezentoval životní úroveň rodiny, která se chtěla přiblížit šlechtickým a také západním vzorům, a umožňoval, aby se v něm rodina scházela při čaji nebo kávě s přáteli a hosty a aby se zde pořádaly salonní hudební nebo literární večery.

8

Srov. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 4

11

Nábytek těchto bytů a salonů byl většinou ve stylu biedermeieru, neboli měšťanského pozdního empíru. Vyjadřoval touhu po harmonii, oslavoval prostý život a dával důraz spíše na prázdný a symetricky uspořádaný prostor. Nábytek se rozestavoval rovnoměrně podél stěn. Jeho strohé geometrické tvary změkčovaly ozdoby, často zlacené ve tvaru zvířecích těl, hlav či nohou, přejatých z antiky nebo starověkého Egypta. Smysl pro abstraktní řád zdůrazňovala střízlivá chladná barevnost, ve které převažovala modrá a bílá. Praktičtí měšťané zařizovali byt světlejším nábytkem bez ozdob, pohodlným sedacím nábytkem s oblými tvary a měkkým polštářováním. K vybavení domácnosti patřily stojací sloupové věšáky na šaty, kalichovitá plivátka, zouváky aj. Typickou součástí měšťanských bytů se stávaly etažéry, zasklené vitríny (skleníky) elegantních tvarů na české sklo, porcelán a památeční předměty. Salon byl vybaven především čalouněným sedacím nábytkem, pohovkami a křesly. Kromě skleníku upoutával zejména hudební nástroj, nejčastěji klavír nebo harfa. Typické byly fiktivní dveře namalované na stěnu jako protějšek těch opravdových. Obrazy byly zavěšeny v pravidelných řadách. Jako výraz romantické touhy po přírodě se v salonech začaly objevovat květiny a posléze z nich byly vytvářeny plenty a loubí. Květina se objevovala i jako dekorace na předmětech denní potřeby. Zatímco obývací pokoj používala celá rodina, salon byl vyhrazen pouze k přijímání návštěv a pořádání slavností. 9 1. 2. 1 Móda českého měšťanstva v průběhu 19. století V módě se od konce 40. let 19. století v návaznosti na biedermeier prosazovalo období druhého rokoka. Jako na začátku 19. století, kdy se uplatňovala antika a poté středověk, nacházela tato doba v oblékání ideovou a estetickou příbuznost v éře rokoka. V linii ženských šatů se sukně rozšiřovaly. Druhé rokoko zavedlo již potřetí v dějinách módy krinolínu (sukni na obručích), odrážející rozmach technické civilizace a vycházející z konstrukčních prvků londýnské stavby Crystal Palace. Konstrukce krinolíny se nezhotovovala jen ze známých materiálů, jako bylo březové proutí a sudové obruče, ale také z drátů, gumy, gutaperči a dokonce peří. Živůtek byl stále úzce přiléhavý, zpracovaný na kostice, vpředu tvarovaný do hluboké šipky, která se začala u večerních šatů opakovat i v zadní partii. Typickým znakem byly rukávy, které se rozšiřovaly až ke zvonovité formě rukávů ve formě pagody.

9

Viz blíže EFMERTOVÁ, Marcela C. České země v letech 1848-1918. s. 282 - 288.

12

Kolem roku 1860 se silueta změnila. Krinolína se vpředu zplošťovala a dozadu protahovala do vlečky. Zatímco v 50. letech byla sukně nabraná a rovná, v 60. letech měla různé varianty: nosily se sukně dílové, sukně se systémem šňůrek, které je nabíraly, sukně s volným přídavným šůskem připínaným v pase a předznamenávajícím tutnýru. Živůtky byly stále přiléhavé, ale kolem roku 1865 mizela jejich špička. Rukávy se začaly zužovat. Variantu šatů tvořily kostýmy s volnými kabátky, vytvářejícími od ramen dolů splývavou, uvolněnou, dozadu protaženou siluetu bez vyznačení pasu. Krinolínovou sukni před rokem 1870 vytlačila zaoblina na ženském těle, o němž se zpravidla ve společnosti nehovořilo, cul de Paris či tournure, v českých zemích zvaná honzík. Vycpávku tvořila žíněná poduška nebo zvláštní pružina zašitá do sukně podtrhující konfuciánské držení těla s nahoru vystouplými ňadry, které podporovala těsná šněrovačka. Šilo se z drahých materiálů. Hedvábí, atlas a jemné látky z česané příze se nosily v každou denní dobu. Měňavý taft, ryps, brokát a moiré antique patřily k reprezentativním látkám. Letní šaty se šily z krepu, tylu a mušelínu. Účesy byly vždy malé ve srovnání s hmotou spodní části ženského šatu. Nejčastěji se vlasy česaly dozadu na šíji a tam se svazovaly stuhou. K módním doplňkům patřily krajky a výšivky, umělé květiny a stuhy, šály a šátky, čepice a klobouky, rukavice, punčochy a boty, slunečníky, vějíře apod. Pánská móda se oproti dámské zjednodušila. Vzestup společenského života i po mužích požadoval celou řadu oděvů, diferencovaných podle funkce. Podnikatel si nemohl dovolit oblek, který by ho zdržoval v práci a omezoval v pohybu. Proto dosud univerzální frak se stal společenským, především večerním oděvem. Novinkou se stal střízlivý a účelný ranní kabát a krátký kabátek, který se od 60. let začal označovat sacco – sako. Poprvé se v módním časopise Erinnerungen objevilo již v roce 1850 jako oblek pro módního lovce. V 60. letech se honební obleky doplňovaly pumpkami, tehdy zvané polské kalhoty. V české módě funkci společenského oblečení zastávala čamara. Nosil se i sokolský kroj. Jako doplněk se vedle cylindru uplatnil tvrdý klobouk, tříčtvrteční pláštěnka, hůl, boty s nízkými podpatky a zmizely složité vázanky. Barevnost postupně ustupovala a oblečení se stávalo decentnějším, posléze na pánském oděvu vynikala barevností pouze vázanka. Muži nosili střízlivé účesy z kratších vlasů doplněné nevelkým pěstěným vousem nebo licousy s knírkem či alespoň anglickým knírkem. 10

10

Viz blíže EFMERTOVÁ, Marcela C. České země v letech 1848-1918. s. 289 - 292.

13

1. 3 Hudební život v 60. letech 19. století Vzhledem k faktu, že Beseda má od tanečního umění nejblíže k umění hudebnímu, je v této práci ponechán zvláštní prostor k zachycení hudebního dění v 60. letech 19. století. Pohledem na některé významné hudební události tak dochází k rozšíření úvodního povídání o historicko-kulturním kontextu doby. Druhou polovinu 19. století, a to zejména od 60. let můžeme označit za období dynamického rozvoje kulturního dění. Stejně jako jiná umělecká odvětví se i hudební život odehrával v tendencích tvorby inspirované národním bohatstvím a snažil se tak přispět k budování pevných základů národního sebeuvědomění. Specifičností tohoto období se stalo zakládání pěveckého spolkového hnutí, zpočátku výhradně mužského, ale brzy také smíšeného. Spolkové dění nemělo charakter pouze hudební, jeho význam spočíval i v rozvoji vlastenecky uvědomělého života mladé buržoazie. Koncerty měly podobu spíše zábavných setkání, kde se na programu objevil nejen sborový zpěv, ale také hudební recitály pro sólové nebo komorní obsazení vokálního či instrumentálního typu, recitace a dramatické scénky. Funkcí spolků bylo mimo jiné podílet se na organizaci společenského dění zahrnující bohaté aktivity od uspořádávání plesů, besed, matiné až po podnikání výletů po krásách české krajiny. Mezi nejznámější pěvecké spolky vznikající v období první poloviny 60. let 19. století patřily např. Beseda brněnská (1860), Hlahol pražský (1861), Hlahol plzeňský (1862), Moravan v Kroměříži (1863), smíšený sbor hudebního oboru Umělecké besedy (1866) a další. Postupně nastal rozvoj i dělnických pěveckých spolků. Na podnět Hlaholu pražského byla v roce 1866 založena Jednota zpěváckých spolků československých, zastřešující organizace pěveckých spolků podporující převážně českou a slovenskou sborovou tvorbu, jejímiž hlavními autory byli Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Pavel Křížkovský, Leoš Janáček, Karel Bendl. Od 60. let 19. století se do centra hudební pozornosti dostala také opera, pro jejíž provozování byla v roce 1863 otevřena scéna Královského zemského divadla, nazývaného Prozatímní. Vedle opery se zde uváděla taktéž činoherní a operetní představení. Budova Prozatimního divadla se pak stala součástí stavby definitivního Národního divadla, poprvé slavnostně otevřeného 11. června 1881 a po tragickém požáru během dokončovacích prací napodruhé 18. listopadu 1883. Hlavními kapelníky toho období je možné jmenovat Jana Nepomuka Maýra, Bedřicha Smetanu nebo Adolfa Čecha. Vedle Prahy se operní dění rozvíjelo zejména v Plzni a Brně.

14

Vedle české operní scény v Praze samozřejmě nadále fungovalo divadlo německé, mající podporu vlivné německé menšiny. Tradiční scénou bylo Stavovské divadlo a od roku 1888 také Nové německé divadlo. Otevření původního českého divadla podnítilo i vznik původních českých operních děl, z nichž dodnes nejznámější jsou především opery Bedřicha Smetany. Z 60. let uveďme např. Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše. Co se týče koncertní tvorby, sám Bedřich Smetana se zklamáním upozorňoval na její náhodný a nesoustavných charakter. S cílem alespoň částečné nápravy usiloval o vytvoření určitého řádu koncertní sezóny a programní zaměření k české a slovanské hudbě. Důležitým mezníkem hudebního vývoje 60. let se stalo založení Umělecké besedy v roce 1863. V čele hudebního výboru stál Bedřich Smetana, výtvarného Josef Mánes, literárního Vítězslav Hálek. V Brně vyvíjel významnou činnost orchestr Besedy brněnské, který založil a umělecky vedl Leoš Janáček. Toto orchestrální těleso spoluúčinkovalo při uvádění oratorních a kantátových děl. Uvádělo i závažné skladby symfonické a koncertantní. Za zmínku stojí i činnost kolonádních orchestrů uplatňujících se zejména v lázeňských městech (Mariánské Lázně, Karlovy Vary a další). Hudební dění doplňovaly mimo jiné koncerty posádkových hudeb. Vojenské dechové orchestry měli zásluhou českých hudebníků výbornou úroveň. Z lidových dechových hudeb se významně proslavila Kolínská hudba založená Františkem Kmochem. Součástí hudební kultury stále zůstala hudba provozovaná na kůrech. Z pohledu hudebního vzdělávání zmínky hodným počinem je zřízení varhanické školy, současné brněnské konzervatoře v Brně roku 1882. Spolu s Pražskou konzervatoří a Varhanickou školou se tak podílela na výchově budoucích vynikajících instrumentalistů a skladatelů. Hlavním posláním národní kultury v 2. polovině 19 století bylo vytvořit umění národní, které nejen podpoří její politické cíle a svébytnost, ale zároveň bude konkurenceschopné jak v evropském, tak celosvětovém měřítku. Snahou autorů proto bylo vytvořit výrazná umělecká díla vyzdvihující novoromantické znaky. Vedle opery se tak velké oblibě těšila také forma symfonické básně. Jednou z nejvýraznější osobností českého hudebního dění tohoto období byl bezesporu Bedřich Smetana. Do Čech se vrátil začátkem 60. let ze Švédska jako zralý a zkušený umělec, seznámený se soudobým vývojem hudby a zapálený pro rozvoj národního společenského a kulturního života. Jeho hudební styl, spojující tradiční národní prvky (českou tanečnost a 15

melodičnost) s hudební řečí získanou vlastním individuálním vývojem, přijal český lid jako vlastní národní bohatství. Závěrem této kapitoly je nutno připomenout ještě jméno Otakara Hostinského, předního soudobého estetika a muzikologa. Hostinský má zásadní význam nejen pro českou hudební histeriografii. 11

1. 4 Beseda v kontextu vývoje řadových tanců na evropském kontinentě Beseda patří mezi řadové tance realizované ve čtvercovém postavení (čtverylce), odtud jejich mezinárodně uznávané označení Square dances. Stejně jako její přímá předchůdkyně Francouzská čtverylka (objevující se také pod názvy Francouzská kadryla, Quadrille Francois, Allgemeine Francaise, Francaise) můžeme Besedu s ohledem na její formu (řazením „tours“ a figurační kombinací) zařadit mezi řadové tance směskového charakteru 19. století – „řadové tance, v nichž je z rozmanitých tours vytvořena jakási čtverylková potpourri“

12

Abychom

pochopili její směskovou formu i její význam kulturně historický v širokém proudu společenských tanců z konce 18. a začátku 19. století, je vhodné zde alespoň ve stručném přehledu přiblížit vývoj řadových tanců na evropském kontinentě.13 14 „Názvem ř a d o v é

t a n c e označujeme tance ve vázaných, uzavřených – formálně

vytříbených skupinách, jejichž hlavním ideově-tanečním jádrem je příjemná zábavnost a potěšení z kolektivního tanečního požitku.“

15

V průběhu jejich více než čtyřsetletého vývoje

se v evropském společenském tanečním repertoáru vytvořily následující „řadové“ útvary: 1) Rounds – řadové tance v chorovodové formě (kruhy, carole, branle, Leich) 2) Square – Dances – řadové tance ve čtverylkovém postavení 3) Longs for six or eight – vlastní řadové tance; skupinové tance ve dvou proti sobě postavených řadách (pro 6 – 8 tanečníků) 4) Longways for as many as will – řadové tance pro neomezený počet tanečníků 5) řadové tance v kolonách – trojice nebo čtveřice tanečníků jsou uspořádány v kolonách = v několika za sebou stojících řadách Hlavní taneční princip všech řadových tanců spočívá v choreografické kresbě v prostoru vymezeném základním postavením tanečníků, častém střídání partnerů, drobných figurací

11

Viz blíže SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. s. 466 – 472. BONUŠ, František. Francouzská čtverylka. s. 3 13 Viz blíže tamtéž, s. 3 - 5 14 Český salónní tanec Beseda, s. 5 - 9 15 BONUŠ, František. Francouzská čtverylka. s. 3 12

16

sólových párů, společném tanci s převládajícími jednoduchými tanečními kroky, bohaté půdorysné ornamentice. Původ všech základních druhů řadových tanců, jako společenských tanečních útvarů, nalezneme v Anglii, kde se o nich objevují první zmínky již v 16. století (Edmund Spencer: Shephearde’s Calendar, 1579). Protože se zde objevilo užití figur, figurací a forem lidových – venkovských tanců, získaly označení v protikladu k označení „danse de la cour“ (dvorské tance) „country dances“ (venkovské tance). Nutno v této souvislosti dodat, že výslednou podobu country dances významnou měrou ovlivnili angličtí taneční mistři, kteří obratně dovedli využít bohatství tradičních lidových tanců a přenést jejich kolektivní formy do společenského života šlechtických a městských kruhů. „Podle hudebních a tanečních folkloristů

lze hledat původ country dances

v chorovodových tancích na oslavu jara a tancích magicko-vegetativního významu. Dostáváme se tak k prototypu kolektivních tanců vůbec – k obřadným tancům chorovodového charakteru, které byl známy po celé Evropě (Leich, Carole, chorovod, Reigentanz, branle); v Anglii byly pak jejich některé formy využity k tancům ryze společensko-zábavného účelu.“ 16 Pravidla, formy a způsob provedení jednotlivých figur byly podrobně popsány již v první polovině 17. století Johnem Playfordem (The English Dancing Master, 1651). Ve Francii, kam country dances pronikly již kolem roku 1685, pak bylo toto označení pozměněno na „contredanse“ (na českém území se častěji užívá označení „kontratance“) podle nejrozšířenější taneční formy, kdy tanečníci stojí v řadách proti sobě. Pod tímto označením se pak jako nová taneční vlna rozšířily po celé Evropě. Zejména v 60. a 70. letech 18. století si kontrance pro svůj neceremoniální a demokratický charakter získaly velikou oblibu u měšťanské předrevoluční společnosti. Staly se jakýmsi spojovníkem dvou epoch: uměleckého dvorského tanečního stylu „á la cour“ a tanečního stylu vycházejícího z městských tančíren a vznikajících městských salónů. „Mohli bychom je nazvat kolektivním tanečním „divertissement“, v němž se kromě několika základních – většinou všeobecně známých – tanečních figur objevují zajímavé choreografické ornamenty a někdy i drobné (většinou zábavné) dramatické elementy, např. kuželka. Zde lze zajisté spatřit vliv renesančních branlů, v nichž se tyto herně-dramatické motivy často vyskytují.“17

16 17

BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 5 BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 6

17

Kontratance 18. století mají jednoduchou formu: na jeden taneční nápěv se tančí jeden řadový tanec. Teprve v 19. století začaly vznikat malé cykly, jejichž příkladem jsou právě Beseda nebo Francouzská čtverylka. Jako další významný mezník ve vývoji řadových tanců uveďme přelom 18. a 19. století, a to příchod nových kolových tanců. Ten měl za následek nahrazení původních jednoduchých tanečních kroků novými „pas“, tedy kroky valčíku, kvapíku, šotyše a od 30. let 19. století také polky. Pozvolna zanikají staré klasické formy (volnější Anglaise a rychlejší Ecossaise) a na jejich místo se dostávají řadové tance ve formě „potpourri“ – směsků z oblíbených figur a figurací, k nimž hudbu skládali osvědčení skladatelé taneční hudby, mezi něž patřili i členové rodiny Straussů. Jinými slovy mizí stará jednoduchá forma contradanse a je vystřídána ornamentálně složitějším cyklem drobných čtverylkových společenských tanců. Do

této

kategorie řadových tanců spadá především Francouzská čtverylka, Tempete, Impériale, Quadrille á la Cour (též Les Lanciers) a také česká Beseda. Právě Francouzská čtverylka se stala přímým předobrazem české Besedy. První zmínky o ní jsou na českém území datovány v první třetině 19. století. Její vznik lze ale zaznamenat dříve, a to v samém počátku 19. století v Paříži. Odtud se rychle rozšířila do všech společenských středisek Evropy a na mnohých místech dokonce zlidověla, jak se tomu stalo například v Německu nebo Belgii. „Pařížští taneční mistři vybrali oblíbené ‚řadové tours‘ ze starších Longways a Squares, ponechali jim osobité názvy, ujednotili a především zjednodušili taneční kroky.“ I díky těmto skutečnostem patřila Pařížská kadryla k nejoblíbenějším a nejuváděnějším společenským řadovým tancům 19. století Česká Beseda však není pouhou modifikací čtverylky francouzské, v mnohých ohledech, zejména ve výběru tanečních figur ji dokonce předčila.

18

Beseda svým charakterem plně

vyjadřovala českou muzikálnost a tanečnost. Oproti tehdejším kadrylám (viz výše) vyjadřující se mnohdy až příliš stereotypně, přinesla Beseda kromě obvyklé polky, valčíku a sousedské nové zajímavé taneční prvky, které Link po poradě s Nerudou vybral jako typické české taneční figury (kroky furianta kalamajky, hulána, rejdováka, obkročáku). 1. 4. 1 Česká Beseda a její vliv na vznik dalších českých čtverylek Obrovský úspěch Linkovy a Hellerovy Besedy se stal podnětem k vytváření dalších čtverylek v národním duchu. Vznikaly nové Besedy po stránce hudební i taneční. Jednou z prvních takových byla Národní Beseda Svobodova, která však podobný triumf jako Beseda 18

Srov. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 7

18

česká neznamenala. Své Besedy, tedy spíše hudební úpravy původní Linkovy Besedy, vydali také Karel Klepš (nedatováno), V. B. Janda (1882), J. Vlach (nedatováno) a Richard Kaska (nedatováno). Nové hudební úpravy, které spočívaly především ve výběru jiných písní nebo v drobnějších variačních proměnách písní původních se v české tradici řadových tanců příliš neujaly a do konce 19. století vymizely z repertoáru tanečních zábav. Další vlnu nových Besed tvořily regionálně, národně nebo dokonce česko-slovensky zaměřené taneční a hudební skladby. Asi největšího úspěchu zde dosáhla Moravská beseda (1892) nebo Slezská beseda (1913), které vznikly již výrazně později než Beseda Hellerova a Linkova. V měšťanské společnosti v Čechách a na Moravě se tehdy probouzel zájem o osobité rysy moravského a slezského lidového umění. 19 Přehled různých Besed v létech 1890 – 194820 1. Národní čtverylka (Praha 1890, Josef Vydra) 2. Moravská beseda (Praha 1892, Richard Kaska) 3. Beseda, národní tanec slovanských (New York 1894, Jaromír Justitz) 4. Podolák (Tábor 1899, Josef Petr Bouša) 5. Šaroš, ťéž Širočina, Siročí (před 1. sv. v. na Táborsku a ve Slezsku) 6. Slezská beseda, Věnec národních tanců slezských (Praha 1913, Eduard Bartoníček 7. Slovácká beseda (poválečné období, hudební úprava Josef Veselka, tance sestavila náčelnická rada žen Československého Orla) 8. Slovenská beseda (Bratislava 1929, A. Ručka, Fr. Kamenář) 9. Tance na podkarpatské písně (Praha 1946, Hana Burgerová-Dubová, Alois Aust) 10. Československá národní beseda (1937 a 1946, Hana Burgerová-Dubová, Alois Aust) 11. Hanácká beseda (Brno 1948, Gustav Vodža)

1. 5 Tvůrci Besedy „Beseda, tento první český salonní tanec, který u obecenstva tancemilovného dochází větší a větší obliby, byl k podnětu oblíbeného básníka a feuilletonisty Jana Nerudy r. 1863 původcem tohoto spisu z některých skutečně krásných českých národních tanců sestaven,

19 20

Viz blíže tamtéž. s. 20 - 21 Tamtéž, s. 21 – 22.

19

k čemuž hudební skladatel Ferdinand Heller dle příslušných původních národních a tanečních písní, při těchto národních tancích obyčejně zpívaných, složil hudbu.“21 1. 5. 1 Jan Neruda O Janu Nerudovi bylo napsáno už mnoho odborných a populárně naučných publikací. Tohoto

básníka,

prozaika,

fejetonistu,

novináře,

kritika

a

dramatika

řadíme

k nejvýznamnějším představitelům české literární scény. Zaměření této podkapitoly si však klade za cíl přiblížit Nerudu jako vášnivého tanečníka, folkloristu a především hlavního iniciátora vzniku české Besedy. Jan Neruda byl v mladých letech výborným tanečníkem. Zajímal se o taneční kulturu ve všech jejích oblastech (tance lidové, společenské, scénické, historie tance). Jeho záliba v tanci měla kořeny v ještě hlubším zájmu, a to v touze poznávat život lidu ve všech jeho projevech, přiblížit se jeho duši, porozumět jeho charakteru a ve snahách o reformu českých společenských zábav, které se po pádu bachovského policejního režimu počínaly slibně rozvíjet. Tento zájem o lidovou kulturu, zvláště pak o lidovou píseň a o lidové tance, probudil v Nerudovi jeho starší přítel, vlastenecký kněz Václav Krolmus (1787 – 1861). Z Nerudova folkloristicko-sociologického zájmu vzešly dvě studie, které dodnes slouží jako dokumentární materiál tanečního umění té doby. První z nich nese název České národní tance a byla vydána jako první Nerudova rozsáhlejší prozaická práce vůbec v Obrazech života (1859). Druhá studie O tanci (Studie masopustní, 1869) svědčí o Nerudově hlubším teoretickém zájmu o tanec vůbec. Dobovým společenským tancům se Neruda učil v tehdejší věhlasné Linkově taneční škole (viz dále), kde se učily starší i mladší tance z Francie, Rakouska a Německa a samozřejmě také tehdy moderní čtverylky. Základy lidových tanců pak získal od Františka Holiny a především od Marie Šubrtové, babičky jeho první lásky Anny Holinové. Neruda byl hlavním rádcem obou autorů po stránce hudební i taneční. Besedou zamýšlel osvěžení českých společenských příležitostí tancem, který by představil české buržoazní společnosti krásu českých lidových tanců. Byl si vědom toho, že aby Beseda dosáhla úspěchu, musí vyjít vstříc potřebám a preferencím tehdejší společnosti. Proto zvolil spolu s Linkem formu čtverylky, která se v té době v Evropě těšila veliké oblibě. Vybrané tance proto musely být

podrobeny různým

stylizačním úpravám

v duchu taneční estetiky salonních

společenských tanců 19. století, což vedlo i k tomu, že některé taneční kroky neodpovídají 21

BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 67 podle nejstaršího Linkova vydání z r. 1863

20

tanečnímu charakteru stejně nazvaných kroků v lidovém tanci (např. obkročák ve II. oddílu, hulán ve III. oddílu). Přípravy Besedy trvaly téměř celý rok (1862), ale pří a na podzim se při prvním předvedení v konviktském sále ukázalo, že se podařilo vytvořit skutečný nový národní salonní tanec, který vyhovoval dobovému městskému vkusu, ale zároveň byl svou náplní ryze český. Není překvapením, že prvního předvedení se Neruda zúčastnil jako tanečník.

22

1. 5. 2 Karel Link Tvůrcem taneční složky českého salónního tance Beseda, včetně popisu tanečních kroků a figur byl český královský zemský taneční mistr Karel Link. Pro svou pedagogickou, kompoziční a teoretickou činnost je považován po Janu Raabovi za jednu z nejvýznamnějších osobností mezi tanečními učiteli19. století. Karel Link se narodil 4. srpna 1832. V letech 1840 – 1841 navštěvoval pražskou baletní školu pod vedením baletního mistra Rainoldiho. Jeho talent se projevil velice brzy, takže již od druhého ročníku úspěšně sólově vystupoval v divadle. Následně se přihlásil ke studiu na novoměstském gymnáziu, ale studium v r. 1848 nedokončil, protože se rozhodl pomáhat otci, Hynku Linkovi s provozem jeho vlastní taneční školy. Od této doby se věnoval pouze bohaté tanečně pedagogické činnosti zahrnující jednak vyučování společenských tanců a základů etikety, jednak tvorbu nových tanců, např. „Salónní čtverylka, Redová, Moravěnka, Mazurka, Vějířový tanec, Tercetový valčík“,

23

které byly na svou dobu srozumitelně a odborně

popsány, jednak také odbornou publikační činnost v oblasti tanečního umění. Jeho práce si vážily a využívaly mnohé vážené pražské rodiny stejně tak jako tehdejší renomované soukromé vychovatelské ústavy dívčí i chlapecké „Wotzelův, Singrův, Ulbrichův, Fingerhutův, Lwowského, Kirschbaumův a další“. 24 Roku 1855 byl Karel Link zemským výborem nejprve jmenován adjunktem stavovského zemského tanečního učitele a roku 1870, po smrti svého otce, se poté stal jeho prozatímním zástupcem. Krátce na to byl povýšen na královského českého zemského tanečního učitele, přičemž mu byl propůjčen titul ředitel královské české zemské taneční školy. Během své padesátileté pedagogické dráhy vyučoval tanec a společenské chování žáky různých pražských institucí, z nichž je vhodné jmenovat např. „C. a K. pěší kadetní škola v Praze, Městská dívčí škola, Akademie hraběte Straky, Ústav anglických panen, Ústav svatého srdce

22

Viz blíže BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 14 – 15. Taneční mistr Karel Link zemřel. Národní listy. 1911. 51/123. s. 3 24 Tamtéž. s. 3 23

21

Ježíšova nebo Sacré Coeur a další“.25 Přesto však Linkova hlavní tanečně pedagogická činnost byla spojena s Královskou českou zemskou taneční školou v Michelské ulici, kterou původně založil jeho otec Hynek Ignác Link, a kterou po smrti Karla Linka vedl dál v rodinné tradici syn Karel Jan Link. „Poctěn důvěrou veleslavného výboru zemského království Českého, uděleno mi bylo místo zemského mistra tanečního, kteréžto místo zesnulý můj otec pan Hynek Link po 22 roků byl zastával. Pokládám sobě za čest uctivě oznámiti, že počátkem října t. r. v těchž místnostech, kde otec můj býval, započne vyučování tanci, a sice vždy v pondělí, ve středu a v pátek od 6 – 8 hodin, pak v těchže dnech též od 8 – 10 hodin. Přijímání děje se vždy dopoledne od 9 – 10 hodin a odpoledne od 1 – 3 hodin, mezi cvičením nikdy, jelikož to ruší ve vyučování. V zájmu umění a svých učňů vynasnažím se, abych sobě čestnou důvěru až dosud získanou i na dále zachoval.“26 Karel Link měl pověst pečlivého a přísného tanečního mistra, představitele tradiční školy. Jan Neruda ho dokonce žertovně označil za „tyrana pražského masopustu“. Nerudův příspěvek v Humoristických listech nám přináší vedle přiblížení osobnosti tanečního mistra Linka také zajímavé postřehy o přístupu k tanečnímu umění společností 2. poloviny 19. století, četné paralely je možné pozorovat i v současnosti. „Věrné vyobrazení toho, kdož je největším pánem pražského masopustu. Vlastně tyranem. ‘Jedna, dvě, tři – ještě jednou: jedna, dvě, tři – jedna, dvě – tak!‘ Ale posledního slova, pochvalného ’tak!‘ mnoho neužívá – ach přišla zlá doba tanečnímu umění a jeho mistrům! Nynější generace je tak znemravnělá, lenivá, bez ohně! Už se nechce nohama modlit, jak zbožní předkové činili, ba ani zahýřit si řádně nohama už více nechce. Slečinky sobě myslí: ‘Jsem-li hezka, nepotřebuju být graciésní – a jsem-li bohata, nepotřebuju být už ani hezká, jakpak teprv tento!‘ – a mladí pánové zas sobě myslí: ’Nač bych tančil dobře, když mohu – tančit špatně!‘ A také se každý svědomitě dle toho chová. Při kvapíku myslí, že dokázal již bůh ví co, nepřijde-li každý okamžik z taktu, a při čtverylce se klátí jako ve větru snop. Karel Link je ještě representantem solidní dobré školy. Jako učitel krasopisec nepropouští nikoho co vyučeného, dokud nemá “krásnou ruku“, nepropouštěl žádný starší taneční učitel nikoho, dokud neměl “citlivou nohu“. Karel Link má přísnost tu dosud. Mimo to náleží on jaksi k aristokracii v oboru svém. Jeho otec Ignác, zemský učitel český jako teď syn, byl mistr akreditovaný a sám výborný skladatel komorních tanců… Talent ten přešel na syna. Vždyť je

25 26

Tamtéž. s. 5 LINK, Karel. Královská česká zemská taneční škola. Národní listy. 1870. 10/254. s. 6

22

známo, že nám složil “Besedu“ a rovněž známo, jak důležitý úkol měla ve společenském životě našem… Karel Link má co jasně píšící spisovatel v literatuře taneční chvalné jméno.“27 Karel Link sestavil a vydal několik tanců (viz výše), salónní tanec Beseda ho však proslavila nejvíce. Kromě vlastních tanců vydával Link i tehdy módní čtverylky – Francouzskou čtverylku a Dvořanku; zmínku si zaslouží i jeho monografie Kotillon: stručný návod ku porozumění a pořádání.28 Link vydával své práce německy i česky, Besedu navíc vydal i ve francouzské verzi. České překlady však mnohdy oplývaly neobratnými doslovnými překlady z němčiny a staromódními výrazy, takže někdy docházelo k složitostem při správné identifikaci popisu příslušného tance. 29 V současnosti už můžeme Linkovu práci na Besedě české označit za nadčasovou. František Bonuš, významný český folklorista a pedagog, jenž podstatnou část své práce věnoval právě Besedě a který se zcela zásadně podílel na její obrodě ve druhé polovině 20. století označil Besedu nejen za Linkův autorský počin, ale zároveň ji zařadil mezi nejlepší evropské čtverylky vůbec. Link pracoval na Besedě delší dobu, jeho úsilí však nakonec přineslo své ovoce, a tanec zapustil své kořeny hluboko do českého tanečního repertoáru. „Beseda v pravém smyslu znárodněla a dala podnět ke skládání dalších besed, z nichž však žádná nedosáhla takové popularity a rozšířenosti jako Beseda Linkova a Hellerova.“30 Karel Link zemřel 4. května 1911 v Praze. 1. 5. 3 Ferdinand Heller Velký podíl na mimořádné oblibě taneční Besedy měl dozajista i její hudební autor Ferdinand Heller. Jeho přínos českému hudebnímu umění nelze však vidět pouze v Besedě. „Generace starší pamatuje se dojista na cesty jeho po českých a moravských městech, kde pořádáním koncertů s ryze českým programem budil lásku a úctu k českému umění hudebnímu a pěveckému, nitě zároveň tím chuť k zakládání pěveckých spolků.“ 31 Ferdinand Heller se podílel na založení pěveckého sboru Hlahol, kde působil také jako sbormistr a skladatel. Spolu s Bedřichem Smetanou založil hudební ústav, jehož se po odchodu Smetany do Prozatímního divadla stal sám ředitelem. Hudební tvorbou se hrdě hlásil k představitelům tzv. české národní školy32, jejichž tvorba z velké části vycházela z české hudební tradice. Melodicky i harmonicky se opíral o český folklór, vyzdvihujíce pěveckou a 27

NERUDA, Jan. Karel Link. Humoristické listy. 1880 22/4. s. 26 Katalog Národní knihovny ČR 29 Srov. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 16 30 Tamtéž, s. 16 31 Ferdinand Heller. Národní listy. 1912, 52/158. s. 2 32 VÍTEK, Bohuslav. Virtuální muzikologie [online]. 28

23

taneční funkci svých skladeb. V době, kdy se český národ opět navracel ke svým kořenům, sklidil jeho kompoziční přístup velký úspěch a jeho hudba se tak mezi současníky stala velmi populární. Tento český hudební skladatel, sbormistr, pedagog a neutuchající vlastenec se narodil 21. června 1824 ve Vlašimi. Pocházel z hudebně založené rodiny. Základy zpěvu, hry na housle a na klavír získal u svého otce působícího ve Vlašimi jako kantor a hudebník. Další vzdělání pak získal v učitelském ústavu a varhanické škole v Praze. O tom, že jeho hudební talent byl výrazný již v mládí, svědčí i nabídka Františka Škroupa získat místo v opeře. „Ferdinand navštěvovalv Praze varhanickou školu a preparandu. František Škroup, skladatel písně „Kde domov můj“ byl upozorněn na jeho tenorový hlas a chtěl jej k opeře vycvičit; vyjednávání s rodiči zmařilo se však a Heller odebral se pak do rodiště své matky, do Jihlavy, kdež stal se pomocníkem učitelským.“

33

Vedle pedagogické činnosti byl v Jihlavě činný umělecky i

společensky. Svými aktivitami v revolučním roce 1848 si dokonce znepřátelil úřady natolik, že byl postaven pod policejní dohled. „Tam upozornil na sebe nejen šířením české hudby a pěstováním zpěvu, nýbrž i politickou svojí činností, jsa emisarem proti volbám do frankfurtského sněmu v bouřlivém roce 1848 spolu s vlastenci tehdejšími Musilem a drem. Fritzem. Pro vlasteneckou činnost svou zakusil pronásledování, byv proskribován a pod policejní dohlídku postaven.“

34

Z nepříznivého prostředí se odstěhoval do Vídně, kde

studoval matematiku a fyziku. Ve Vídni se také seznámil s mladými hudebníky, jež ho opět přivedli na cestu k umění. Na konzervatoři absolvoval kurz vyšší houslové techniky a odkázán finančně pouze sám na sebe, živil se vyučováním zpěvu na akademickém gymnasiu a v hudebním ústavu tehdy známého mecenáše Petra Bílka. V této době se opět vrátil k společensko-kulturním aktivitám spojeným především se zakládáním a vedením sboru. „Již tehdy probudil se v něm organizátorský duch k zakládání pěveckých a hudebních spolků. Heller sestavil ve Vídni asi ze sto slovanských studujících silný pěvecký sbor, s nímž uspořádal pěvecké produkce s úspěchem nemalým. Také skladatelský duch se v něm ozval v té době; napsalť dvě čtverylky na české a moravské písně a řadu sborů na slova Hálkova.“35 Z Vídně směřovaly jeho kroky do Uher, kde získal místo vychovatele v rodině uherského magnáta, hraběte Vaye. Pobýval zde až do roku 1860, kdy se již natrvalo vrátil do Prahy. Tento pobyt neměl být původně tak dlouhý, jelikož mu hrozilo opětovné vyhoštění ze země, po intervenci hraběte Vaye bylo ale stíhání zastaveno, a tak se mohl Heller nadále věnovat

33

NERUDA, Jan. Ferdinand Heller. Humoristické listy. 1887. 29/2. s. 14 Ferdinand Heller. Národní listy. 1912, 52/158. s. 2 35 Ferdinand Heller. Národní listy. 1912, 52/158. s. 2 34

24

sbormistrovské a organizační práci. „Jako vychovatel a učitel synů barona Vaye přiššl roku 1860 zase do Prahy. První vystoupení Hellerovo co ředitele tisíců zpěváků bylo zde při příjezdu místodržitele Forgácse, kdy Heller vyzval lid ku zpěvu a za to již druhého dne do vyšetřování vzat byl. Měl být odstraněn z Prahy, za pomoci kancléře Vaye však na to nedošlo.“ 36 Jak již bylo naznačeno výše, v roce 1861 se stal členem přípravného výboru pěveckého sboru Hlahol, po jehož vzniku se spolu s Janem Ludevítem Lukesem stal i jeho sbormistrem. S Bedřichem Smetanou krátce nato založil klavírní ústav v paláci hraběte Lažanského, který dlouhou dobu řídil poté, co Bedřich Smetana odešel do Prozatímního divadla vykonávat funkci kapelníka tehdejšího souboru. V hudebním ústavu se často scházela hudební a literární společnost na pověstných „soirés“, jejichž program, kromě přehrávání vážné hudby, tvořily i dobové tance, především Beseda.37 „Ferdinand Heller věnoval se s celou duší zejména „Hlaholu“, jemuž zjednal svým dirigentstvím a vystupováním na veřejnosti zvučené jméno. Z instruktivních prací Hellerových dlužno uvésti jeho školu pro violu a violoncello, jakož i cvičení pro housle a zpěv.“38 Z jeho dalších pracovních aktivit je možno jmenovat vyučování zpěvu na vyšší dívčí škole, na akademickém gymnáziu, učitelském ústavu a zastávání funkce svatovítského hudebního spolku. Stejně jako u Karla Linka až Beseda zajistila Hellerovi největší věhlas. Již před tím pracoval na skladbách podobného zaměření, např. Kadrilla dle písní národních (1854) nebo Kadrilla z moravských písní (1861). Cenné zkušenosti, které při této práci nasbíral, pak účinně aplikoval na své neznámější dílo. Jeho kompoziční úsilí spočívalo především v úpravě českých lidových písní do formy české čtverylky – Besedy. Nutno v této souvislosti podotknout, že zde uplatnil jednak velký cit pro kompoziční výstavbu celého díla, tak také hluboké porozumění náročným potřebám tanečníků. Ferdinand Heller zemřel 9. června 1912 ve věku nedožitých 88 let při ozdravném pobytu v lázních Mšené.

36

NERUDA, Jan. Ferdinand Heller. Humoristické listy. 1887. 29/2. s. 14 Srov. BARTOŠ, František. Smetana ve vzpomínkách a dopisech. s. 63 - 65 38 Ferdinand Heller. Národní listy. 1912, 52/158. s. 2 37

25

2 Metodika nácviku českého salonního tance Besedy 2. 1 Motivace v k výuce Besedy v současnosti Jedná o taneční útvar dobře proveditelný širokou veřejností, v čemž spočívala i myšlenka jejího vzniku. V České besedě se snoubí kořeny lidového tance s vlivem měšťanského prostředí. Jejím prostřednictvím se žáci seznamují s částí vlastního folklóru a odkazu našich předků ve stylizované podobě. Po hudební stránce je zdrojem bohaté škály melodií a rytmů typických pro české prostředí. V jejím rámci si žáci vytváří a upevňují sociální a komunikační vazby. „Bohužel pryč jsou doby, kdy se česká Beseda vyučovala v každých tanečních jako neodmyslitelná součást všeobecného vzdělávání.“39 V neposlední řadě se nabízí argument, že pro prezentaci žáků libovolné instituce či kroužku, zvolená forma vypadá efektně.

2. 2 Obecné metodické poznámky Pro úspěšné zvládnutí nácviku Besedy v celé její kráse je vhodné dbát několika metodických pokynů. Jednotlivé kroky žákům nejprve demonstrujeme v prostoru, v řadě, eventuálně v kruhu. Není vhodné učit nové kroky rovnou v páru ve čtverylkovém postavení. Do výukového procesu je dobré zařadit krátké kombinace cíleně zaměřené na procvičení daného kroku v určitém tempu, s hudebním doprovodem a v libovolném prostorovém řešení, teprve poté naučené kroky přenášíme do konkrétní choreografie Besedy. Nové taneční prvky procvičujeme s žáky zpočátku samostatně, tzn. každý sám a izolovaně od ostatních kroků. Přestože některé figury tančí v Besedě pouze CH nebo jen D, v rámci pěstování taneční všestrannosti základní kroky všech obsažených tanců učíme celý kolektiv společně. S ohledem na volbu tempa, nové kroky učíme zprvu v pomalém tempu a až podle konkrétní situace zrychlujeme. Konečné tempo jednotlivých tanců je dáno hudební předlohou. V praxi zřejmě často nastane situace, kdy budou taneční páry tvořit dvě dívky. V tomto případě je užitečné dívky čas od času prostřídat, aby si vyzkoušeli jak roli pánů, tak roli děvčat. Před začátkem samotné výuky Besedy je nutno si uvědomit, jakým stylem se Beseda tančí. Beseda je tancem salónním, nikoli lidovým. Stylové provedení se proto řídí pravidly společensko-taneční etikety městského prostředí 2. poloviny 19. století, teprve tehdy vynikne její čistý tvar, jedinečnost a osobitost. V praktickém ohledu to znamená, že by pedagog měl žáky vést ke kultivovanému tanečnímu projevu a stylizovanému provedení původně lidových 39

150 let České besedy. In: Dvorana - Taneční škola [online]. 2013 [cit. 2014-06-23].

26

kroků. Pro nezkušené žáky to bude poměrně obtížná záležitost a je dost pravděpodobné, že jim to zpočátku nepůjde. To však není důvod k panice, smutku ani k tomu, aby se o to ani nepokusili. Samozřejmě i zde platí, že pokud pedagog probudí v žácích chuť a motivaci učit se něčemu novému, výsledky se jistě dostaví. Abychom tyto výsledky urychlili, je důležité neustále své svěřence pozorovat, opravovat je, a co je velmi podstatné, také povzbuzovat.

2. 3 Správné postavení těla Při tanci je nutné držet tělo stále vzpřímené, hlavu přirozeně vytaženou vzhůru se zachováním 90° úhlu brady vůči tělu, ramena stažená do šířky a dolů, což umožní plošně otevřít hrudní koš, zpevněné břišní svaly, propínat měkce ohebná kolena. Váha těla spočívá na přední části polovytočených chodidel, tančí se na nízkých pološpičkách. Tanečníci se pohybují obratně s pocitem lehkosti a ladnosti.40

2. 4 Průpravná cvičení Uvedené zásady správného postavení těla je nutné zpočátku řádně zafixovat, proto je vhodné na začátku každé hodiny věnovat určitý čas průpravným cvičením vhodným pro vypracování správného držení trupu, měkkosti a elastičnosti v hlezenním a kolenním kloubu, pro správné postavení chodidla. Jejich základ tvoří cvičení z taneční gymnastiky, různé druhy chůze, pérování, výpony, battement tendu a battement tendu jeté. Cvičení lze různě obměňovat a kombinovat, především v různé rytmizaci, s prací paží a hlavy. Zároveň je důležité si připomenout, že tanec je určitým druhem komunikace, proto i vzájemné interakce mezi žáky v rámci těchto přípravných cvičení jsou taktéž vítanou a nepostradatelnou součástí. Je-li při výuce k dispozici korepetitor, může jako doprovod pro průpravná cvičení zvolit libovolné písně příslušného metra, v opačném případě může pedagog využít buď vlastní hudební zdroje, nebo doprovod přímo k Besedě. Žáci se tak v tomto případě ještě více seznámí s hudební stránkou Besedy. V práci jsou uvedeny pouze návrhy a příklady určitých kombinací a cvičení, repertoár průpravných cvičení dozajista není kompletně vyčerpán. Existuje nepřeberné množství jiných variant a záleží na každém pedagogovi, jak s nimi bude pracovat.

40

Srov. LEPOLDOVÁ, Jana. Metodika taneční gymnastiky. s. 16 JEŘÁBKOVÁ, Jarmila. Taneční průprava. s. 22

27

2. 4. 1 Průpravná cvičení na zemi A. Protažení těla v lehu na zádech Zvýšené napětí těla se střídá po 4 dobách s uvolněním. Důležitá je spolupráce s dechem. Při zvýšeném napětí:41 -

tah prochází celou páteří směrem od temene do dálky a současně opačným směrem končetinami

-

hlava rovně (krk svírá s bradou úhel 90°)

-

ramena rozložena do šířky s pocitem tlaku k zemi a tahu dolů za rukama

-

páteř se neprohýbá, záda spočívají celou šíří na základně

-

břišní svaly jsou v mírném napětí, oblast bederních obratlů lehce přitahována k základně

-

hýžďové svaly jsou staženy

-

dolní i horní končetiny jsou v napětí protaženy až po konečky prstů

S výdechem nastává svalové uvolnění celého těla. Stejný princip cvičení lze provádět i v sedu, kleku nebo stoji, sedu na patách.

B. Torze trupu Otočení kolem vlastní délkové osy páteře. Při otočení do 45° zůstává pánev fixována, při pohybu většího rozsahu se zpravidla natáčí i pánev, nohy však místo nemění. Procvičujeme v sedu zkřižném, v kleku, stoji snožném, roznožném i kročně. Nejprve vkládáme výdrže v určitých pozicích, poté pohyb provádíme plynule. Důležité je, aby při torzi trupu nedocházelo k deformaci správného postavení těla. 42 C. Vztyčování a propínání chodidla -

Vztyčování špičky chodidla - ohnutí nohy v hlezenním kloubu z napjaté polohy, jinými slovy přitažení nártu a prstů k bérci

-

napnutí chodidla – přitáhnutí paty k lýtku za současného propnutí nártu a prstů až je chodidlo v prodloužení bérce

Procvičujeme v lehu na zádech, v sedu snožném a roznožném, paralelně i vytočeně. Nejdříve cvičíme oběma chodidly současně, pak pravým a levým střídavě. Cvičení provádíme v pomalém tempu vázaným pohybem, později v rychlém tempu i rytmizovaně velmi ostrým

41 42

Srov. ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Taneční gymnastika. s. 26 Srov. Tamtéž, s. 82

28

staccatovým pohybem v maximálním rozsahu. Pohyby zvyšující pohyblivost hlezenního kloubu jsou velice důležité pro elasticitu chodidla. 43 D. Vytáčení v kyčelním kloubu v lehu na zádech Rozsah hybnosti kyčelního kloubu je omezován vazy a tvarem kloubu. Cvičení vypracovává zpružnění vazů a zevní vytáčení. Vytáčení v lehu na zádech – stažením hýžďových svalů se propnuté nohy vytočí v kyčelním kloubu. Paty jsou u sebe, nárty maximálně napjaty, malíčky směřují k zemi. Uvolněním hýžďových svalů se nohy vracejí do normální polohy Přednožení – v lehu na zádech se DK v kyčelním kloubu vytočí, vytočené přednožení PDK / LDK 45°- 90°, stále vytočená DK se položí zpět na základnu. Totéž cvičíme oběma nohama současně. 44

2. 4. 2 Průpravná cvičení ve stoji s oporou u tyče45 A. Podřep, pérování v podřepu, výpon, pérování ve výponu VP: čelem k tyči (stěně), paže položeny zlehka na tyči, I. p paralelní Procvičujeme také v I. a II. pozici paralelní i polovytočené. Pérování do podřepu Podřep (v taneční terminologii častější označení demi-plié) – postoj, při němž nohy nesoucí váhu těla stojí na celých chodidlech. Nohy jsou pokrčeny, tzn. že v podkolení svírá stehno s bércem tupý až pravý úhel Obě nohy zvolna pokrčujeme do podřepu a opět propínáme do stoje. Váha těla je rozložena rovnoměrně na obě chodidla, délková osa těla musí zůstat během cvičení svislá. Pérování v podřepu Podřep opakovaně měkce prohlubujeme hmitem (pérováním), tzn. že střídáme podřep s hlubším podřepem. Při pérování je nutné udržovat délkovou osu těla svislou. Během cvičení se nesmějí povolit ani břišní, ani hýžďové svaly, trup musí být nadnesen, zádové svaly

43

Srov. ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Taneční gymnastika. s. 42 Viz blíže tamtéž. s. 43 45 Viz blíže tamtéž. s. 60 - 61 44

29

staženy, hlava se drží zpříma. Pohyb se děje pouze v hlezenním, kolenním a kyčelním kloubu. Při prohloubení podřepu zůstává váha těla rozložena na celých chodidlech, paty se nezvedají. Výpon V taneční terminologii častější označení relevé – stoj na vysoké nebo nízké pološpičce, kdy se nohy nesoucí váhu těla opírají o zem pouze přední částí chodidel a paty jsou více nebo méně zvednuty Pomalým pohybem zvedáme od země paty propnutých nohou až do výponu na vysokých pološpičkách. Váha těla se přenáší na přední část chodidel, osa těla je svislá. Pomalým zadržovaným pohybem pokládáme paty zpět na zem do výchozího postavení. Pérování do výponu Výpon na nízkých pološpičkách opakovaně střídáme s výponem na vysokých pološpičkách. Pohyb provádíme drobnými hmity (pérováním). Pérování do výponu zachovává všechny zásady provedení jako samotný výpon, zdůrazňuje se obzvlášť zvýšené napětí a celkové protažení celého těla vzhůru. Pérování v postupu z místa a s otočením o 180° nebo 360° Oba způsoby pérování procvičujeme v postupu z místa a s otáčením. Pravidelným střídáním I. a II. pozice postupujeme vpravo nebo vlevo. Postup stranou – vypérovaný krok přísunný stranou Postup s otáčením – z I. p. úkrok PDK / LDK do II. p., z II. p. současně s otočením doprava / doleva přinožit do I. p. atd.  Podřep, pérování do podřepu, výpon, pérování v nártech – příklad kombinace Takt: 2/4 VP: čelem k tyči (stěně), paže zlehka na tyči, I. p. paralelní 46 Část A

46

1. T

Plynulý podřep = demi-plié

2. T

Propnutí DK v kolenou

3. a 4. T

Jako 1. a 2. T

5. T

Raz – podřep

BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 20

30

Dva – propnutí 6. T

Jako 5. T

7. – 8. T

3x měkké plynulé zapérování – kolena se zcela nedopínají; 2. d 8. T vypnutí kolen

9. – 16. T

Ve stejné rytmizaci jako v 1. – 8. T provádíme kombinaci s výponem na vysoké pološpičky

17. a 18. T

„kolíbka“ vzad47 – měkce a plynule přes demi-plié zhoupnout se vzad na paty, nárty vztyčené, kolena propnutá, mírný předklon, pohled rovně dolů (na špičky)

19. a 20. T

„kolíbka“ vpřed – měkce a plynule přes demi-plié zhoupnout vpřed na vysoké relevé (výpon na pološpičkách), kolena propnutá, pánev podsunutá vpřed, mírný pohyb v hrudní části páteře, hlava rovně

21. – 22. T

Jako 17. a 18. T

23. – 24. T

Jako 19. – 20. T

25. – 26. T

Sejití z relevé

27. – 28. T

Stažením sedacích svalů a vytažením v kyčlích otevřít do I. p. polovytočené

29. – 32. T

Výdrž v pozici

/:A, B:/

/:1. – 32. T:/

Celá sekvence se opakuje v I. p. polovytočeně s tím rozdílem, že ve 22. T změna do III. p. – PDK se posune vpřed tak, aby se pata PDK z boku dotýkala LDK v polovině chodidla

/:A:/

/:1. – 16. T:/

Část A se opakuje jako v 1. – 16. T)

Část C

/:17. T:/

Plynulé pokrčení DK v kolenou s odlehčením PDK

/:18. T:/

Propnutí v kolenou, váha na obou DK

/:19. a 20. T:/

Jako 17. a 18. T části C s odlehčením LDK

/:21. – 22. T:/

Výdrž na relevé

/:23. – 24. T:/

Sejití z relevé

/:25. – 26. T:/

Výsun protažené PDK stranou (battement tendu)

/:27. – 28. T:/

Sunem po podlaze zavření PDK vzad do III. p. s LDK vpředu (pata LDK se z boku dotýká PDK v polovině chodidla)

/:29. – 32. T:/

Výdrž v pozici

/:1. – 32. T:/

Celá sekvence se opakuje v I. p. polovytočeně, LDK vpředu

Část B

/:A, C:/

Poznámky: Pokud žáci nejsou zvyklí na tento druh pohybu, můžou se výdrže v pozicích na konci každé sekvence využít ke krátkému uvolnění těla a opětovnému zpevnění. Jestliže bude

47

BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 23

31

pro žáky příliš obtížné provést 3x relevé v rychlejším tempu, je možné tento prvek nahradit výdrží na pološpičkách. Během pérování hlídáme u žáků správné postavení těla, nemělo by docházet k různým odklonům trupu, pokud to není součástí prvku ani přílišnému podsazení či vysazení pánve. K lepšímu provedení cvičení napomáhá zpevněné břišní a sedací svaly. Žáci by měli udržovat v těle svalový tonus, ten by však neměl mít charakter křeče. Ruce se opírají zlehka o stěnu, váha těla spočívá po celou dobu nad stojnými DK. B. Battement tendu, battement tendu jeté Battement tendu (sun nožný) 48 – napjatý pohyb, který vypracovává sílu a protažení celé dolní končetiny v kolenním kloubu, nártu i prstech o Batt. tendu vpřed – protažená kročná DK s patou stále vytočenou vysouváme celým chodidlem po podlaze vpřed a stejnou drahou ji zasouváme zase zpět. V pohybu postupně zvedáme patu z podlahy a napínáme nárt a prsty, až dosáhneme maximálního propnutí. Špička se dotýká podlahy jen palcem a druhým prstem, pata je maximálně zvednutá. Při pohybu vpřed je důležité protlačování paty a vnitřní hrany chodidla vpřed o Batt. tendu stranou – protaženou DK vysunujeme stranou do II. p. V pohybu zvedáme patu z podlahy, napínáme nárt i prsty, takže podlahy se dotýká pouze špička, patu udržujeme celou dobu vytočenou. Z této pozice DK opět přitahujeme do I. p. o Batt. tendu vzad – noha se vysouvá obdobným způsobem, ale v tomto případě je intenzivní protlačování zejména malíčkové hrany chodidla. Zejména při tomto cviku sledujeme, aby ramenní a kyčelní klouby setrvávaly v jedné rovině a DK se vysouvala čistě vzad Battement tendu jeté (švih nožný) 49 – švihový pohyb propnuté DK, který vypracovává propnutí končetiny ve vzduchu. Rozvíjí její sílu, lehkost a pohyblivost v kyčelních kloubech. Zachovává princip battement tendu, ale zároveň se DK skluzným pohybem zvedá do výšky cca 25° a zase se stejnou cestou vrací zpět do I. p. Provádí se vpřed, stranou i vzad.

48 49

Viz blíže BAZAROVÁ, N. a V. MEJOVÁ. Abeceda klasického tance. s. 21 - 22 Viz blíže tamtéž, s. 26 - 27

32

 Battement tendu, Battement tendu jeté – příklad kombinace Takt: 2/4 VP: L bokem ke stěně/tyči, LHK lehce přidržuje tyč, PHK v bok, hlava rovně, I. p. polovytočená50 Část A

1. T

Raz – PDK výsun vpřed až do propnutého nártu Dva – závěr zpět do I. p. polovytočené

2. T

Jako 1. T

3. T

Raz - PDK výsun vpřed Dva – vztyčit nárt, pata na podlaze

4. T

Raz – propnout nárt Dva – závěr do I. p. polovytočené

5. – 8. T

Jako 1. – 8. T, ale stranou

9. – 12. T

Jako 1. – 8. T, ale vzad

13. – 16. T Jako 1. – 8. T, ale stranou Část B

Na předtaktí švih PDK na 25° vpřed, propnutý nárt 17. T

Raz - závěr PDK do I. p. polovytočené a následné vymrštění švihem na 25° s akcentem dovnitř na těžkou dobu Dva - závěr PDK do I. p. polovytočené s akcentem dovnitř

18. T

3 podupy od LDK

19. T

Jako 17. T, ale stranou

20. T

Jako 18. T

21. T

Jako 17. T, ale vzad

22. T

Jako 18. T

23. T

Raz – krok PDK vpřed Dva – obrat o 180° směrem k tyči, LDK zpět do I. p. polovytočené

24. T

Výdrž v pozici

25. – 32. T Jako 17. – 24. T od LDK Celé cvičení se pak opakuje od LDK – P bokem k tyči a závěr je opět v původní pozici L bokem k tyči. Poznámky: před začátkem cvičení z druhé strany může i nemusí být pauza pro uvolnění a vydechnutí. Švihová část tohoto cvičení slouží zároveň jako rytmická i technická příprava pro 50

Srov. BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 23 - 24

33

kalamajku ve III. oddíle Besedy. Švihová část je technicky obtížnější pro nezkušené tanečníky, je lepší ji do výuky zařadit později.

2. 4. 3 Průpravná cvičení pro chůzi A. Přenášení váhy Takt: 2/4 VP: I. nebo II. pozice paralelní (mírně vytočená při pohybu stranou), paže podél těla 51 -

vpřed a vzad - při zvýšeném napětí celého těla přeneseme váhu těla na přední část chodidel, paty se však o země nezvedají, osa těla se vychýlí vpřed; podobným způsobem přeneseme váhu těla na paty, přední část chodidla se nezvedá, osa těla se nepatrně vychýlí vzad

-

vpravo a vlevo – stejným způsobem provádíme i do stran

-

propojení všech směrů

B. Odvíjení chodidla Takt 2/4 Výchozí postavení – I. p. paralelení, paže podél těla nebo na bocích 52 1. T

Raz – pata PDK se zvedá, pokrčené koleno směřuje přímo vpřed, chodidlo se zvolna odvíjí na vysokou pološpičku Dva – pomalým pohybem se pata vrací na zem

2. T

Totéž LDK

3. – 4. T

Jako 1. – 2. T

5. T

Raz – chodidlo PDK se odvíjí jako v 1. T, ale nezastaví se, pokračuje dále na špičku palce se silně propnutým nártem Dva – přes pološpičku se chodidlo zvolna pokládá zpět na zem

6. T

Totéž LDK

7. – 8. T

Jako 5. – 6. T

9. T

Raz – chodidlo PDK se odvíjí přes pološpičku a špičku, až se noha odlehčí od země do pokrčení přednožmo, kdy bérec se stehnem svírá pravý úhel Dva – přes špičku a pološpičku se vrací noha do výchozího postavení

10. T 11. – 12. T 51 52

Totéž LDK Jako 9. – 10. T

ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Taneční gymnastika. s. 59 - 60 Tamtéž, s. 60

34

Na závěr 12. T se PDK postupným odvinutím chodidla vzdálí jen několik centimetrů od země jako preparace na závěrečné 4 takty 13. T

Raz – chodidlo PDK se rychlým úsečným pohybem vrací přes špičku a pološpičku na zem Dva – energie z návratu chodidla na zem se zužitkuje k odrazu chodidla zpět do vzduchu, noha se odvíjí ostře, prochází však stejnou drahou jako v předchozím odvíjení

14. T

Jako 13. T

15. – 16. T

Totéž LDK

Celé cvičení provádíme také v I. p. polovytočené C. Převádění nohy Takt: 2/4 VP: stoj přednožný PDK vpředu; váha těla spočívá na LDK, PDK propnutá a mírně vytočená se lehce opírá špičkami prstů o zem, paže na bocích53 PDK se pokrčí přednožmo paralelně a převede do stoje zánožného, váha zůstává stále na LDK, PDK opět propnutá a mírně vytočená se lehce opírá špičkami prstů o zem. Následuje opět pokrčení PDK a převedení do stoje přednožného. Totéž cvičíme ze stoje přednožného LDK vpředu. Nohu převádíme vpřed i vzad špičkou těsně nad zemí nevytočenou, vytáčíme ji až při protažení do stoje přednožného nebo zánožného. Cvičení provádíme ve velmi pomalém tempu i v rychlejším tempu. Po zvládnutí této obtížnosti přidáváme přenesení váhy na pracující DK, tím dochází k pravidelnému střídání obou DK a tedy nácviku pomalé chůze.

53

ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Taneční gymnastika. s. 60

35

2. 5 Přípravné kroky Přípravné kroky reprezentují doporučený krokový základ vedoucí k snazšímu pochopení a následně i lepšímu provedení tanečních kroků speciálních. Z obecného pohledu lze jednotlivé taneční kroky Besedy zařadit do jedné ze dvou skupin základních tanečních rytmů – rytmus sousedské a rytmus polky. Jinými slovy jednu skupinu kroků tvoří kroky 2/4 metra a charakterizuje je především 2době provedený krok přeměnný. Naproti tomu ve druhé skupině dominují kroky 3/4 metra v podobě různě akcentované 3dobé chůze. Na základě této skutečnosti jsou proto přípravné kroky rozděleny do dvou následujících podkapitol a slouží jako společná taneční příprava pro taneční kroky ve 2/4 a 3/4 T. Jednotlivé specifikace daných kroků s ohledem na choreografii Besedy jsou pak součástí jednotlivých nácvikových oddílů.

2. 5. 1 Společná příprava pro taneční kroky ve 2/4 T A. Chůze Chůze, přirozený pohyb člověka, představuje základní prvek taneční průpravy. Přestože se jedná o prvek nejužívanější, jeho správné provedení není vůbec jednoduché. Zvládnutí principu tanečního kroku (držení těla, spojení chůze s hudbou, s cítěním půdorysu i prostoru a vypěstování vzájemných vztahů) tak, aby nedocházelo k častým a nežádoucím chybám a aby tento pohyb zůstal přirozený a nenucený, je dlouhodobý a velmi náročný úkol. Chůzi zařazujeme do každé cvičební hodiny. Zpočátku se více zaměříme na kvalitní technické provedení samotné chůze, aby si žáci neosvojily pohybové zlozvyky, postupně ale zdůrazňujeme další přídavné úkoly. Rozbor chůze 1.

Pružné položení a odvinutí chodidla v pohybu na místě

2.

Převádění DK zezadu dopředu (při chůzi vpřed) a zepředu dozadu (při chůzi vzad)

3.

Přenášení váhy těla jedné DK na druhou DK vpřed a vzad

4.

zajištění správné reakce páteře hrudníku, hlavy a ramen na pohyby pánve při chůzi 54

Důležité principy pro úspěšné zvládnutí chůze:  Dodržet posloupnost jednotlivých fází kroku (viz rozbor chůze) 54

Srov. LEPOLDOVÁ, Jana. Metodika taneční gymnastiky. s. 42

36

 při přenášení váhy těla nad DK musíme dosáhnout linie: kotník – kolenní kloub – kyčelní kloub – ramenní kloub – ucho. žádná z těchto částí těla by se neměla opožďovat ani předbíhat  získat pocit tahu temene vzhůru  pocit vysoko držené hrudní kosti  pocit velké odlehčenosti v patách (dodává dojem lehkosti a pohotovosti)  pocit vedení pohybu z centra (z pánve) vysoko drženou pánví, nikoli z kolen (dává chůzi plynulý projev)

Metodický postup nácviku chůze Základní chůze v přirozené formě a přirozeném tempu

1.

Chůze vpřed, vzad HK: volně podél těla, v bok, na kyčlích, s různými změnami poloh…. Chůze v různém tempu

2.

Mírně zrychlená Mírně zvolněná Velmi rychlá Velmi pomalá Postupně zrychlovaná Postupně zpomalovaná Chůze s různými připojenými úkoly

3.

V podřepu, ve výponu, v dřepu,… S tleskáním, podupy, výskoky… B. Krok přísunný (KP) Pohybovým základem kroku přísunného je výkrok z kterékoli pozice snožné (tzv. půlkrok) a přísun. Krok přísunný můžeme provádět různými směry (vpřed, stranou, vzad…), bez i v natáčení (rejdování). 1. T

Raz – krok Dva - přísun

37

C. Krok přeměnný Krok přeměnný je základem mnoha sudodobých i lichodobých kroků, mimo jiné také polky. Jeho pohybovou strukturu tvoří: krok chodný – přísun – půlkrok. Za základní považujeme krok přeměnný ve dvoudobém taktu v rytmu: rychle-rychle-volně. Z různých variant kroku přeměnného nás pro nácvik polky bude zajímat krok přeměnný hladký a krok přeměnný poskočný. o Krok přeměnný hladký Takt 2/4 Výchozí pozice – I. pozice pootevřená 1. T Raz A

PDK krok chodný vpřed nakročený přes nízkou pološpičku přísun LDK s nadhoupnutím na pološpičky

Dva půlkrok PDK Jako 1. T, ale vykročí LDK

2. T

o Krok přeměnný poskočný Struktura vychází z kroku přeměnného hladkého, změna nastává ve 2. osmině 2. doby, kdy dochází k mírnému nadskočení. Odlehčená DK přechází do pokrčení přednožmo. D. Cval (kvapík) Cval tvoří krátké a rychlé přísunné kroky. Může se tančit vpřed, stranou nebo vzad. Výkrok obvykle mírně zdůrazňujeme. Při cvalovém kroku hladkém chodidla přechází pouze do výponu, oproti tomu u cvalového kroku poskočného je cvalový sun proveden s nadskočením, tedy chodidla opouštějí zemi. Důležitý je akcent na pohyb vzhůru v okamžiku, kdy odrazem vynášíme těžiště. Na odraz chodidla reaguje koleno a kyčel rychlým protažením. Při odrazu vynášíme lehce hrudník do výše, ramena však musíme udržet v klidu. Pohyb dolů je samovolný. Při cvalu na sebe jednotlivé kroky plynule navazují. Tento prvek patří mezi prvky vhodné pro nácvik hladké polky a zároveň se přímo objevuje ve IV. oddíle Besedy. Cvalový krok procvičujeme v čelných řadách, v kruhu, po diagonálách, po půdorysu čtverce, po obvodu taneční plochy atd. Při postupu vpřed střídáme čtyři kroky od LDK, čtyři kroky od PDK. První krok je vždy akcentovaný, další následující tři kroky jsou lehčí a kratší. Přípravné cviky: pérování snožmo, výskoky snožmo, přísunný krok stranou, přísunný krok vpřed. 38

E. Krok poskočný Pohybový základ kroku poskočného sestává z kroku chodného a poskoku, kdy nakročení je provedeno shora, tedy z pokrčení přednožmo a má charakter mírného, lehkého naskočení na volné polochodidlo. Při poskoku se volná DK v přednožení mírně krčí v koleni, holeň směřuje svisle dolů, chodidlo je uvolněné (pata se téměř dotýká vnitřního kotníku stojné DK). V jedné metrické jednotce – v taktu dvoudobém (základní) se uskuteční jeden krok poskočný. Takt 2/4 Výchozí pozice – I. pozice Předtaktí 1. T

Pokrčit přednožmo PDK, bérec směřuje kolmo k zemi Raz

krok PDK vpřed se současným vypérováním do měkkého stoje a poskok na PDK, LDK přechází do pokrčení přednožmo

Dva

Lehký dopad na polochodidlo PDK Jako 1. T, ale vykročí LDK

2. T

 Příklady her a procvičování tanečních kroků ve 2/4 T 1. Chůze, potlesky, krok přísunný, krok přeměnný Takt 2/4 Výchozí postavení – I. p. paralelní, ruce v bok (případně volně podél těla) 1. – 2. T

3 kroky a přísun volně po prostoru, vychází PDK (1 krok = 1 doba)

3. – 4. T

Na místě 2x 3 tlesky (1 tlesk = polovina doby)

5. – 8. T

3 kroky a přísun volně po prostoru, vychází LDK (1 krok = )

9. – 16. T

Na místě 2x 3 tlesky (1 tlesk = )

17. – 20. T

4 kroky volně po prostoru, vychází PDK (1 krok = )

21. – 24. T

4 kroky volně po prostoru s přidáním 2x 3 tlesků  |  ||

25. – 32. T

Jako 17. – 24. T, ale v 28. taktu provedeme pouze krok a přísun

39

 |  ||

/:1. – 32. T:/

Celé cvičení od LDK

Celé cvičení se může provádět směrem vpřed i vzad. 2. Obraty přísunnými kroky v kruhu Takt 2/4 Výchozí postavení – jednotlivě čelem do kruhu, ruce v bok 1. – 4. T

4 přísunné kroky po kruhu doprava

5. – 8. T

Čtvrtobrat doprava a 4 přísunné kroky doleva ke středu kruhu

9. – 12. T

4 přísunné kroky doprava zpět na obvod kruhu

13. – 16. T

Čtvrtobrat doprava a 4 přísunné kroky doleva po obvodu kruhu (zády do kruhu)

17. – 20. T

Čtvrtobrat vpravo a opět 4 přísunné kroky doprava do středu kruhu

20. – 24. T

4 přísunné kroky doleva zpět na obvod kruhu

25. – 28. T

Čtvrtobrat vpravo a znovu 4 přísunné kroky doprava atd.

Obraty procvičujeme také v opačném směru a s přidáním vypérování a potlesků. Stejné cvičení se dá provádět i cvalovým krokem.

3. Verze 2 Rytmická struktura cvičení zůstává stejná, pouze místo 2 x 3 tlesků provedeme 2x krok přeměnný (jednou od PDK, podruhé od LDK). 4. Cval stranou v zástupech proti sobě Takt: 2/4 VP: žáci stojí ve dvou zástupech nasměrováni do mezer proti sobě, I. p. polovytočená, HK v bok nebo 1 HK měkce upažena ve směru pohybu Postupujeme celkem 16 cvalovými kroky stranou. Dalšími 16 cvalovými kroky se vracíme zpět na původní místo, v případě jedné upažené HK se poloha HK pravidelně střídá. 55

55

JEŘÁBKOVÁ, Jarmila. Taneční průprava. s. 90

40

Obr. I

5. Cval se změnou směru Po osmi nebo čtyřech cvalových krocích stranou měníme směr pohybu a postupujeme po půdorysu lomené křivky opačným směrem. 56

Obr. II 6. Taneční hra s výměnou dvojic v kruhu cvalem Takt 2/4 VP: I. p. paralelní, ruce v bok Sudý počet dvojic žáků stojí na obvodu kruhu čelem k sobě, bokem ke středu, ruce spojeny v upažení. Dvojice stojící proti sobě si přes kruh postupně vyměňují místa osmi cvalovými kroky. Když se všechny dvojice vystřídají, postoupí současně 4 cvalovými kroky ke středu kruhu a 4 cvalovými kroky ustoupí zpět na svoje místa. Na závěr hry postupují 16 cvalovými kroky po obvodu kruhu. Pak se hra opakuje. 57 Obr. III 7. Kvapík, krok přeměnný Takt 2/4 Výchozí postavení – čelem do středu kruhu, I. p. paralelní, ruce v bok 1. – 4. T

8 cvalových kroků po kruhu vpravo

5. – 8. T

8 cvalových kroků po kruhu vlevo

9. – 12. T

4x měkce vypérovaný krok přeměnný vpřed do středu kruhu, střídavě od PDK a LDK

13. – 16. T

56 57

Jako 9. – 12. T, s postupem vzad od středu kruhu

JEŘÁBKOVÁ, Jarmila. Taneční průprava. s. 91 Tamtéž, s. 92

41

8. Chůze a krok poskočný Takt 2/4 Tempo volné Výchozí postavení – I. p. paralelní, ruce v bok (případně volně podél těla) 1. – 4. T

8 kroků volně po prostoru, vychází PDK (1 krok = 1 doba)

5. – 8. T

4x krok poskočný

9. – 12. T

Jako 1. – 4. T

9. – 16. T

3x krok poskočný a přídup

17. – 32. T

Celé cvičení se opakuje od LDK

9. Poskoky ze čtyř rohů Takt 2/4 Výchozí postavení – 4 zástupy žáků se rozestaví na rohy pomyslného čtverce, čelem ke středu, ve vzdálenosti asi 4 m, ruce podél těla (v průběhu poskoků doprovází pohyb DK kyvadlovým švihem) Určíme, která z dvojic proti sobě stojících je prvá a která druhá. Děti z prvé dvojice postupují ze svých míst 8 poskočnými kroky ke středu, postupně zvedají pravé paže k podání, uprostřed čtverce se setkávají, podají si pravé ruce a 8 poskočnými kroky se zatočí. Poté se každý z dvojice 8 poskočnými vydává dál po směru postupu do protilehlého zástupu, než byl jeho předchozí (zařadí se nakonec zástupu). Druhá dvojice nastupuje v okamžiku, kdy se první rozchází. 58

10. Taneční hra s poskoky Takt 2/4 VP: dvojice stojí na obvodu kruhu čelem ke středu, vnitřní ruce spojeny Určená dvojice tančí na 8 taktů poskočným krokem uvnitř kruhu, v osmém taktu podchází pod zdviženýma rukama některou stojící dvojici. Dvojice, která udělala bránu, ihned pokračuje v poskocích. Tempo hry je rušné a živé. Když se vystřídají všechny dvojice, vydají se dvojice po dobu 8 taktů polkovým poskočným krokem libovolnou dráhou po taneční ploše, až znovu vytvoří kruh a hra se opakuje.

58

JEŘÁBKOVÁ, Jarmila. Taneční průprava. s. 94

42

2. 5. 2 Společná příprava pro taneční kroky ve 3/4 T Třídobé kroky nacvičujeme jednotlivě, ve dvojicích nebo ve trojicích. Tančíme v kruhu, v zástupech, v řadách proti sobě, po obvodu sálu. Zařazujeme různé zátočky, natáčení, podtáčení, práci paží, balancé. A. Houpání ve 3/4 T Výchozí postavení - žáci stojí čelem do kruhu (mohou i nemusí držet se za ruce) S každým taktem střídání houpavého úkroku vpravo a vlevo. Zhoupnutí zpočátku pouze s vypérováním kolen, později s přidáním výponu na pološpičky. 59 B. Chůze ve 3/4 T Vycházíme z normální chůze vpřed. Dodržujeme plynulý a taneční charakter chůze. Pro zdůraznění 3/4 metra můžeme různými způsoby zvýraznit první dobu v rámci plynulého 3/4 pohybu: prodloužením prvního kroku, zhoupnutím v kolenou, přechodem do výponu nebo kombinací vyjmenovaného – přechod do výponu přes měkké vypérované zhoupnutí v kolenou v rámci prodlouženého prvního kroku. Dostaneme tak třídobý krok vyšlapávaný v různých obměnách. Takt 3/4 Výchozí postavení – I. p. polovytočená, HK v bok

C. Třídobý krok vyšlapávaný 1. T

Raz – PDK mírně prodloužený krok vpřed Dva, tři – 2 kratší kroky vpřed: LDK, PDK Totéž lze provádět i s postupem vzad

Třídobý krok vyšlapávaný se zhoupnutím v 1. době 1. T

Raz – PDK mírně prodloužený krok vpřed přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu Dva – krok LDK Tři – krok PDK

59

Viz blíže KULHÁNKOVÁ, Eva. Hudebně pohybová výchova: metodická příručka pro hudební výchovu ve škole. s. 31

43

Totéž lze provádět i s postupem vzad D. Třídobý krok vyšlapávaný s výponem Varianta 1 1. T

Raz – PDK mírně prodloužený krok vpřed přes měkké vypérování do mírného podřepu až do výponu na pološpičce Dva – LDK kratší krok vpřed stále ve výponu Tři – PDK kratší krok vpřed stále ve výponu Totéž lze provádět i s postupem vzad

Varianta 2 1. T

Raz – PDK mírně prodloužený krok vpřed přes měkké vypérování do mírného podřepu až do výponu na pološpičce Dva – LDK kratší krok vpřed stále ve výponu Tři – PDK kratší krok vpřed se současným sejitím z výponu

E. Třídobý krok vyšlapávaný stranou 1. T

Raz – PDK mírně prodloužený krok stranou přes měkké vypérování do mírného podřepu až do výponu na pološpičce Dva, tři – dva malé krůčky ve výponu na místě Totéž lze provádět i na druhou stranu

Spojením různých směrů můžeme provádět třídobý krok vyšlapávaný do kříže: vpřed – stranou – vzad – stranou. Krok se tančí jednotlivě, v páru proti sobě nebo v kruhu.

44

2. 6 Přehled figur České besedy ODDÍL I. A) Sousedská Sousedská v kole vpravo Balancé vpravo a vlevo („zákroky“) Zátočka za pravé ruce B) Furiant Furiant Valčík dokola C) Polka Přechod na polku a návštěvy Polka v řadách vpřed a zpět Kroužek vlevo D) Řezanka Řezanka Zátočka za pravé ruce

ODDÍL III. A) Rejdovák Rejdovák Mazurpolka a zátočka Rejdovák Mazurpolka a zátočka B) Furiant Furiant Valčík dokola C) Hulán Dámy do středu Kroužek pánů vpravo Hulán Zátočka za obě ruce D) Kalamajka Kalamajka C) Hulán Dámy do středu Kroužek pánůvpravo Hulán Zátočka za obě ruce D) Kalamajka Kalamajka

ODDÍL II. A) Sousedská „Kominík“ Návštěva pánů Kroužek ve třech Zátočka za pravé ruce A) Sousedská „Kominík“ Návštěva pánů Kroužek ve třech Zátočka za pravé ruce B) Furiant Furiant Valčík dokola C) Obkročák Obkročák Kruh vlevo a vpravo D) Polka a dvojpolka Řetěz Dvojpolka C) Obkročák Obkročák Kruh vlevo a vpravo D) Polka a dvojpolka Řetěz Dvojpolka

ODDÍL IV. A) Sousedská „Parukář“ – Mlýn Mlýn B) Furiant Furiant Valčík dokola C) Kuželka Kuželka Točení kuželky v trojici Kruh vlevo D) Sousedská Sousedská Sousedská dokola C) a D) opakuje se ještě třikrát E) Bavorák a Strašák

45

2. 7 Struktura nácviku České besedy 2. 7. 1 Lekce 1 – úvodní seznámení s Českou besedou  Úvodní část: seznámení se s Besedou (historie, styl, obrazová a zvuková ukázka)  Hlavní část: promenáda; základní forma postavení tanečníků – čtverylka, square dance figury  Závěrečná část: square dance variace

Ještě před tím než se žáci postaví do čtverylkového postavení a zazní první zvuky předehry Besedy, měl by pedagog nejprve seznámit žáky s okolnostmi vzniku České besedy a dostatečně je k samotnému nácviku motivovat. Pro tyto účely může posloužit teoretický úvod, stejně tak obrazový a hudební záznam. Úvodní motivace je pro celý výukový proces nesmírně důležitá a neměla by být pedagogem zanedbána. S ohledem na předpoklad, že pro žáky a možná i některé pedagogy bude tanec ve čtverylce zcela novou zkušeností, součástí první metodické kapitoly jsou návrhy, jak s výukou tohoto tance vůbec začít a jak se v této formaci zorientovat. Úvodní promenáda S úvodní promenádou je možné se setkat při zahájení různých společenských akcí, jako jsou např. plesy, taneční, country bály nebo jiná oficiální setkání, jejichž náplní zpravidla bývá společenský tanec. Promenáda má svou povahou velice blízko k polonéze, hlavní rozdíl mezi nimi předurčuje především charakter hudebního doprovodu. Hovoříme-li o polonéze, máme na mysli zpravidla hudební doprovod v 3/4 T, zatímco promenádu tančíme na hudební ukázku v 2/4 T. V širším slova smyslu nazýváme promenádou hromadné procházení se tanečních párů po sálu prostřednictvím volně řazených tanečních figur, jejichž pořadí určuje buď taneční mistr, (v country tancích nazývaný též „caller“), pedagog nebo 1. taneční pár. V užším slova smyslu rozumíme promenádou (z angl. promenade) konkrétní figuru square dance, kdy taneční pár kráčí po obvodu čtverylky proti směru hodinových ručiček o určený úsek dokud „caller“ neřekne další figuru, případně dokud pár nedojde o výchozí pozici pána (promenade home). Pro svůj charakter je užitečné zařadit promenádu i do taneční výuky, a to nejen před nácvikem Besedy. Promenáda je vhodná k uvedení žáků do tanečních párů, procvičení chůze 46

v různém tempu i rytmizaci, osvojení si správných principů držení tanečního postoje, seznámení se s různými možnostmi prostorových figurací a v neposlední řadě k pozdravení ostatních spolutanečníků. Některé figury60 můžeme označit za tradiční a stálé, repertoár a pořadí jednotlivých figur však libovolně obměňovat: Promenáda párů: taneční páry mají podány vnitřní ruce a promenují za sebou po směru tance (proti směru hodinových ručiček) po obvodu sálu. Chlapci protisměr: při promenádě párů se CH otočí vlevo čelem vzad a jdou za sebou proti D, které pokračují promenádou stále stejným směrem. Swing: víření tanečních párů v zavřeném držení P boky vedle sebe, oba tanečníci na první dobu vycházejí vnitřní nohou (tzn. PDK) hladkým tanečním krokem. První pár středem: v okamžiku kdy se při promenádě párů určený první pár ocitne na protilehlé (dolní) straně sálu, otočí se dovnitř kruhu a středem sálu promenuje směrem k hudbě, ostatní páry ho následují. Rozdělení párů: Jakmile se při figuře „první pár středem“ tanečníci dostanou k hudbě, pustí se a CH za sebou promenují po směru tance (vlevo) a D proti směru (vpravo). Na vzdálenější straně sálu mohou promenující zástupy opět vytvořit páry a pokračovat směrem k hudbě, nebo může navazovat figura „zdravení tanečníků“. Zdravení tanečníků: jakmile se při figuře „rozdělení párů“ zástupy CH a D potkají na vzdálenější straně sálu, pokračují promenádou samostatně dál a při tom se úklonou hlavy zdraví. CH jdou nejdříve vnitřkem kruhu, a jakmile se na bližší straně sálu znovu s D potkají, pokračují vně kruhu. Figura končí na vzdálenější straně sálu, kde tanečníci opět vytvoří páry. Rozdělení párů na liché a sudé: při figuře „první pár středem“ se páry mohou u hudby též rozdělit na liché a sudé tak, že liché pokračují promenádou vlevo a sudé promenádou vpravo. Jakmile se dostanou na vzdálenější stranu sálu, mohou být navázány některé další figury. Promenáda čtveřic: po rozdělení párů na liché a sudé, když se první páry potkají na vzdálenější straně sálu, páry postupně vytvářejí řady ze dvou párů, které pokračují promenádou směrem k hudbě. U hudby se tyto čtveřice opět mohou rozdělit na páry, nebo se mohou celé čtveřice rozdělit na liché a sudé a postupovat promenádou vlevo a vpravo. Na vzdálenější straně sálu se pak mohou vytvářet řady ze čtyř párů.

60

BONUŠ, Jasan. Country tance I. Praha: Dvorana, 1993. s. 5 HAVELKOVÁ, Hana. Využití prvků hudebně pohybové výchovy v hodinách hudební výchovy na gymnáziích a odpovídajících středních školách. s. 27 – 29

47

Brána: v okamžiku, kdy jsou dva zástupy párů proti sobě (po rozdělení na liché a sudé), vytvoří páry jednoho zástupu podanýma vnitřníma rukama bránu (při tom stále pokračují v promenádě), protijdoucí zástup se přikrčí a postupně prochází do vytvořené „brány“. Při druhém setkání bránu vytváří druhý zástup. Nahoru a dolů: jedná se o pokročilejší variantu figury „brána“. Každý pár postupně střídá vytvoření brány a podlezení branou s každým dalším párem, který potká. Zpětná brána: při promenádě párů se tanečníci určeného páru pustí, otočí se směrem k sobě čelem vzad a podají si vnitřní ruce nad hlavami dalších párů a jdou bránou v opačném směru. Všechny následující páry po průchodu bránou sami bránu vytvoří a jdou za 1. párem. Takto postupně roste počet párů, které vytvářejí bránu. Jakmile téměř všichni projdou, může první pár tuto figuru opakovat opačným směrem. Tanečníci se tak dostanou do původního směru promenády. Průchod a Single file: v momentě, kdy se zástupy párů proti sobě (po rozdělení na liché a sudé) setkají, rozpojí páry ruce, mírně se rozestoupí a nadále pokračují promenádou po obvodu sálu. Nejprve se míjí pánové pravými rameny, při dalším setkání se míjí partnerky levými rameny Velký kruh: promenující páry se otočí čelem do středu kruhu, CH mají svou D po své PHK. Současně si všichni podají ruce. Kruh vlevo a vpravo: při postavení ve formaci „velkého kruhu“ jdou všichni 8 (nebo 16) kroků vlevo a vpravo. Zdravení pánů, zdravení dam: při postavení ve formaci „velkého kruhu“ se tanečníci pustí a CH (nebo D) jdou 8 kroků do středu kruhu a pak 8 kroků dozadu zpět na svá místa. Řetěz (Průplet): figura, při níž si protijdoucí tanečníci střídavě podávají pravou a levou ruku. Řetěz je možné tančit jak ve velkém kruhu (viz blíže s. 48), tak například během promenády po figuře „rozdělení párů na sudé a liché“. V tomto případě se podobně jako ve figuře „průchod“ tanečníci setkají na vzdálenější straně, v páru rozpojí ruce, mírně se rozestoupí, ale promenádou po obvodu sálu pokračují tentokrát současně se střídavým podáváním PHK a LHK s tanečníky z protijdoucího zástupu. Doporučení k nácviku promenády: Pro nácvik promenády je praktické zvolit za první dva páry zkušenější tanečníky, kteří svým pohybem naznačí ostatním, která figura následuje. Pořadí figur zpočátku určuje pedagog zastupující úlohu „callera“ (jednotlivé figury vyvolává v průběhu tance), poté může být tato iniciativa svěřena samotným žákům. Během promenády je důležité dodržovat správné principy hladké chůze a správného držení těla. Z tohoto důvodu 48

lze nejprve nechat žáky projít se za hudebního doprovodu po prostoru samostatně a principy si zopakovat (viz přípravné kroky), teprve poté je spojit do dvojic.

Čtverylková formace Čtverylkové postavení je základní taneční formací Besedy, veškeré figury ze čtverylky vychází a také v ní končí. Žáci by se s tímto postavením měli blíže seznámit hned v počátku, aby jim pak nečinilo žádné problémy orientovat se ve čtverylce a odhadnout vzdálenosti jednotlivých tanečních párů pro zachování pravidelného tvaru čtverylky. Základní formaci čtverylky tvoří 4 páry stojící proti sobě po stranách pomyslného čtverce. Každý pár dělí od středu stejná vzdálenost. Páry jsou obráceny čelem do středu, tanečnice (D) stojí po pravé straně tanečníků (CH). Pár obrácený čelem k hudbě nazýváme pár první (I.), od něho napravo stojí pár druhý (II.), zády k hudbě je pár třetí (III.) a levým bokem k hudbě je pár čtvrtý (IV.). I. a III. pár označujeme jako páry hlavní, II. a IV. pár nazýváme páry vedlejší (viz obr. 1). Čtverylka nesmí být příliš malá, aby tanečníci měli dostatek místa pro kvalitní provedení pohybu, ani příliš velká, aby vše mohli v řádnou dobu stihnout. V základním postavení je vzdálenost mezi proti sobě stojícími páry zhruba 6 základních tanečních kroků.61 Vytvoření čtverylky V začátku je možné připravit si formaci čtverylky pomocí kruhu. Všechny 4 páry se postaví čelem do kruhu a chytí se za ruce. Obvod kruhu zvětší natolik, že se tanečníci vzájemně drží za propnuté paže ve výši ramen. Poté se tanečníci pustí na hranici párů a postoupí ještě o krok dozadu. Vzájemné postavení si tanečníci mohou zkontrolovat podle stěn sálu, kdy správné postavení páru by mělo být vůči stěnám rovnoběžné. V počáteční fázi nácviku může pedagog vyznačit na zemi drobné značky, které žákům v začátcích pomohou správně odhadnout směry a vzdálenosti. S postupem času však žáci značky většinou už nepotřebují.

61

BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda. s. 2

49

Pohyb ve čtverylce Na úvod práce ve čtverylce je možné zařadit do výuky některé figury ze square dance. Square dance (anglicky Modern Western Square Dance, zkratka SD) představuje specifický druh country tanců, tančených ve čtverylce na jednoduchou anglickou nápovědu (tzv. cally). Samotný tanec je na místě vytvářen „callerem“ (viz úvodní promenáda), který tanečníkům do rytmu napovídá jednotlivé figury, jež tanečníci okamžitě provádějí. Tanečníci předem neznají choreografii, ale pouze figury, z nichž se tanec skládá.

62

Procvičováním square dance figur

před vlastním nácvikem Besedy napomáháme tanečníkům získat orientaci ve čtverylce: kdo je I., II., III., IV. pár a jaké jsou základní možné směry pohybu. Zároveň se žáci již seznamují s prvními čtverylkovými figurami, z nichž některé se později objeví i v samotné Besedě. Vybrané figury: 63 Takt: 2/4 Výchozí postavení: čtverylka; páry stojí pravým a levým bokem k sobě a podají si ruce v pokrčení upažmo dolů., 1. pozice polovytočená Řetěz dívek (Ladies Chain) – provádí 2 dívky stojící proti sobě; D1 a D2 jdou do středu čtverylky, podají si pravé ruce a míjejí se P rameny. D1 si podá ruku s CH2 a D2 s CH1, CH uchopí levou ruku D do své levice, svou pravou ruku přiloží D zezadu kolem pasu a otočí se s ní (CH se točí doleva jedenkrát dokolečka). Potom se dívky stejným způsobem navracejí na svá místa. Figura průchod (Past through) – provádí 2 páry stojící proti sobě; páry jdou do středu, s tanečníkem proti sobě si podají pravé ruce (D1 s CH2, D2 s CH1) a projdou skrz na opačnou pozici, než byla jejich výchozí, následuje přetočení čelem do středu čtverylky (viz přetočení popsané ve figuře Ladies Chain). Figura do středu a ze středu – dvojice se pustí a všichni CH/D jdou čtyřmi kroky do středu, kde se nenuceně pozdraví a poté se 4 kroky vrací zpět do výchozího postavení. Hvězda za levé ruce (Left Hand Star) – může navázat na předchozí figuru (v tom případě, se CH vrací ze středu poněkud kratším krokem). CH si podají levé ruce a 8 chodnými kroky se otočí o jedno a čtvrt kolečka – zakončí před D, která stojí po jeho pravé straně, nikoli

41 63

Square dance. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. MACHALÍK, Tomáš. Program Easy Basic (MS 1–30). Czech & Slovak Square Dance [online].

50

před svou tanečnicí. Poté se CH pustí (zruší hvězdu) a přejdou s novými partnerkami do držení bočného. Následuje promenáda po obvodu čtverylky na původní místo CH. Následným opakováním (ještě 3x) se pak i partnerky dostanou na své výchozí místo. Hvězda má blízko k figuře „mlýn“, která je součástí IV. oddílu Besedy. Velký řetěz (Right and Left Grand) – jedná se o nepatrně složitější figuru, která se uplatní přímo ve druhém oddílu Besedy, proto je dobré v případě méně zkušených tanečníků procvičovat řetěz nejen ve čtverylce, potažmo kruhu, ale třeba také v rámci úvodní promenády (viz blíže s. 45). Dvojice se natočí čelem proti sobě (CH je obrácen levým, D pravým bokem do středu čtverylky). Velký řetěz lze provádět kroky chodnými nebo delšími kroky přeměnnými. Řetěz neboli postupný průplet je prováděn střídavým podáváním pravé a levé ruky za současného postupu D proti směru tance, CH po směru tance (8 T). Řetěz zakončíme v momentě, kdy CH potkávají svou novou partnerku – je to sedmá D (počítáno od partnerky první, původní). S novou partnerkou po boku pak CH promenují vpřed po směru tance na jejich výchozí místo (8 T), kde se postaví opět čelem do čtverylky. Zátočka za PHK/LHK – pár se postaví čelem proti sobě, CH a D si podají buď oba PHK nebo oba LHK v pokrčení předpažmo 64 – poloha „W“. 8 chodnými kroky se vzájemně obejdou až se vrátí opět na své místo. Zátočky se dají krátit, prodlužovat i násobit. Často se objevují i zátočky o 1/2, 3/4, 1 a 1/4, 1 a 1/2 kruhu. Kruh vlevo / kruh vpravo (Circle left / circle right) – tanečníci se uchopí za ruce upažmo mírně dolů, natočí se polobokem vlevo a jdou v kroužku 7 kroků proti směru tance (po směru hodinových ručiček) a s 8. přísunným krokem se otáčí na druhou stranu. Kruh vpravo stejným způsobem ale vpravo.

64

Srov. BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 32

51

 Příklad taneční vazby s využitím figur square dance Takt: 2/4 Výchozí postavení: čtverylka; páry stojí pravým a levým bokem k sobě a podají si ruce v pokrčení upažmo dolů., 1. pozice 1.

1. – 8. T

Ladies Chain I. a III.

2.

9. – 16. T

Ladies Chain II. a IV.

3.

17. – 24. T

Velký řetěz k 7. partnerce

4.

25. – 32. T

Promenáda na CH výchozí pozici

5.

/:1. – 8. T:/

Ladies Chain I. a II.; III. a IV.

6.

/:9. – 16. T:/

Ladies Chain I. a IV.; II. a III.

7.

/:17. – 24. T:/

Velký řetěz k 7. partnerce

8.

/:25. – 32. T:/

Promenáda na CH výchozí pozici

9.

/:1. – 8. T:/

Průchod I. a III.

10. 9. – 16. T

Průchod II. a IV.

11. 17. – 24. T

CH do středu a ze středu, hvězda za LHK o 1 a 1/4 kruhu

12. 25. – 32. T

Promenáda na CH výchozí pozici

13. /:1. – 8. T:/

Průchod I. a II.; III. a IV.

14. /:9. – 16. T:/

Průchod I. a IV. a II. III.

15. /:17. – 24. T:/

CH do středu a ze středu, hvězda za LHK o 1 a 1/4 kruhu

16. /:25. – 32. T:/

Promenáda na CH výchozí pozici

17. 1. – 4. T

Zátočka za PHK se sousedem (pro D vpravo, pro CH vlevo)

18. 5. – 8. T

Zátočka za LHK s partnerem

19. 9. – 12. T

Kruh vlevo

20. 13. – 16. T

Kruh vpravo

21. /:1. – 8. T:/

D do středu a ze středu, hvězda za LHK o 3/4 kruhu

22. /:9. – 16. T:/

Promenáda na CH výchozí pozici

23. /:1. – 4. T:/

Zátočka za PHK s partnerem o 1 a 1/2 kruhu

24. /:5. – 8. T:/

Zátočka za LHK se sousedem (pro D vlevo, pro CH vpravo)

25. /:9. – 12. T:/

Kruh vlevo

26. /:13. – 16. T:/

Kruh vpravo

27. /:1. – 8. T:/

D do středu a ze středu, hvězda za LHK o 3/4 kruhu

28. /:9. – 16. T:/

Promenáda na CH výchozí pozici

52

2. 7. 2 Lekce 2 - sousedská, balancé I. II.

Úvodní část: opakování square dance variace průpravná cvičení, přípravná cvičení Hlavní část:

a) nácvik kroků Besedy: sousedská na 1 krok, sousedská na 2 kroky, balance vpravo i vlevo, zátočka za P ruce b) nácvik I. oddílu, část A III.

Závěrečná část: Opakování probrané choreografie

Prvním tancem, se kterým se v Besedě setkáme, je tanec sousedská. Nácvik jeho základních kroků je velice zásadní pro celé provedení Besedy. Vedle furiantu a valčíku představují totiž kroky sousedské nejčastěji se objevující taneční prvek celé Besedy. Po choreografické stránce není první část příliš náročná a i po stránce tempové je pro začátek celkového nácviku přijatelná.

Sousedská (S) Pohybovým základem sousedské je třídobě rytmizovaná chůze. Její obměny vznikají začleněním přísunu ve druhé nebo ve třetí době zpravidla současně s nadhoupnutím. 65 U sousedské rozlišujeme 3 základní druhy: sousedská přísunná, hladká a vyšlapávaná 66, přičemž sousedské přísunné odpovídá také označení sousedská na jeden krok (S1) a sousedská hladká se někdy též nazývá sousedská na dva kroky (S2). V souvislosti s Českou besedou František Bonuš ve své metodice lidového tance mimo jiné, rozeznává také sousedskou sousedskou na 2 kroky společenskou, která se podle Bonuše od základní sousedské na 2 kroky liší pouze délkou druhého kroku, který je proveden o jednu a půl stopy před nohu výkročnou. Výkrok je zároveň proveden přes nízkou pološpičku s vypérováním na chodidlo celé. Správné taneční provedení kroku sousedské v rámci Besedy odpovídá právě zmíněnému provedení kroku sousedské společenské. Podobně i krok sousedské na 1 krok by měl být v Besedě prováděn přes nízkou pološpičku. Avšak pro účely této práce a zjednodušení jejího zápisu bude nadále užívána terminologie sousedská na jeden krok (S1) a sousedská na dva kroky (S2).

65 66

BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 158 BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 33 - 34

53

Sousedská v stylizovaném provedení České besedy Sousedská na jeden krok (S1) Takt: 3/4 Výchozí postavení: I. p. polovytočeně, paže volně podél těla 1. T

Raz

Výkrok PDK stranou přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu a došlápnutím na celé chodidlo

Dva

Přísun LDK do I. p. se současným nadnesením do výponu, kolena se propínají

Tři

Sejití na celá chodidla se zachováním protažených kolen a pocitu tahu do výšky (v taneční terminologii se někdy též užívá označení „abaissé“)

Stejným způsobem lze tančit sousedskou na jeden krok také vpřed a vzad.

Sousedská na 2 kroky (S2) Takt: 3/4 Výchozí postavení: I. p. polovytočeně, paže volně podél těla 1. T

Raz

Výkrok PDK vpřed přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu

Dva

Krok LDK přes pološpičku o 1,5 stopy před PDK se současným zdvihem do výponu

Tři

Přísun PDK do I. p. se současným poklesem na celá chodidla

Stejným způsobem lze tančit sousedskou na jeden krok také vzad.

S1 i S2 v rejdování a s otáčením o 180° Pro nácvik částí sousedské v I. i II. oddílu Besedy je záhodno mít dobře procvičený krok sousedské v rejdování a s otáčením o 180°. Základní krok sousedské zůstává v obou případech stejný, pouze ve 2. době se přidá otočení vpravo nebo vlevo. Otáčení je možné procvičovat samostatně po rovných drahách napříč sálem (třídou), tedy mezi body 3 – 7, případně 1 – 5. Žáci tak mají dobrou kontrolu v prostoru. Dále lze otáčení procvičovat v kruhu. Žáci se otáčí čelem ven z kruhu a do středu kruhu. Nejprve kroky s otáčením prokládáme kroky bez otáčení, poté můžeme otočit více obratů za sebou. Pro interpretaci Besedy postačí zvládnout stabilně dva obraty o 180° za sebou.

54

Balancé („zákrok“) Jedná se o houpavý pohyb, kdy střídavě zakračujeme P nebo L DK. Provádí se zpravidla ve 3/4 T. Základním pohybovými prvky jsou pérování a přenášení váhy z nohy na nohu.

Takt: 3/4 Výchozí postavení: I. p. polovytočeně, paže volně podél těla 1. T

Raz

Výkrok PDK stranou přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu

Dva

LDK zakročí PDK ve III. p. (pata PDK v polovině chodidla LDK) a s výponem na pološpičku se na ni přenese váha

Tři

Váha se opět přenese na PDK s měkkým vypérováním, postavení III. p. se nemění

Totéž provádíme od LDK, která vychází ze III. p. stranou, PDK zákrok s přenesením váha na zadní a opětné přenesení váhy na přední LDK.

Zátočka za ruce Zátočku jsme s žáky probrali již v úvodní hodině pomocí hladké chůze v rámci square dance. Její provedení je možné zopakovat také v různých figuracích v rámci čtverylky a také prostřednictvím kroků sousedské, konkrétně 3 S2 a KP.

 Příklady tanečních cvičení pro nácvik sousedské Pro hudební doprovod lze použít některou z písní 3/4 T a mírného tempa obsažených v Besedě: 

„Počkej, já povím…“ – a, b, a



„Komínku, komínku…“ – a, b



„Letěla husička“ – a, b



„Měla jsem milého parukáře…“ – a, b, a



„Však nám tak nebude…“ – a, b, a

55

Varianta 1 Takt: 3/4 Výchozí postavení: čelem do kruhu; I. p. ruce v bok Část A

1. T

Raz výkrok PDK stranou přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu a došlápnutím na celé chodidlo Dva Tři

přísun LDK do I. p. polovytočené se současným propnutím kolen výdrž v I. p.

2. T

Jako 1. T

3. T

Jako 1. T vlevo

4. T

Jako 1. T vpravo

5 – 8. T

Jako 1. – 4. T od LDK vlevo, na poslední dobu se natočit L bokem do středu kruhu

Část B

9. T

Raz delší

výkrok

PDK

vpřed

přes

pološpičku

s měkkým

vypérováním do mírného podřepu Dva krok LDK přes pološpičku o 1a1/2 stopy před PDK Tři

/: A:/

krok PDK přes pološpičku o 1/2 stopy před LDK

10. T

Jako 9. T, od LDK

11. – 12. T

Jako 9. – 10. T; v závěru se opět přetočit čelem do středu kruhu

/:1. – 4. T:/

Jako 1. – 4. T části A Celé cvičení se opakuje od levé strany (A, B, A)

Poznámky: Po celou dobu DK udržují polovytočené postavení.

Varianta 2: Rytmická a prostorová struktura obou částí zůstává stejná, pouze způsob provedení se obmění. V části A přidáme navíc výpon, čímž se dostáváme k nácviku hladké sousedské na 1 krok. V části B počet kroků změníme počet kroků ze 3 na 2 a přidáme výpony. Dostaneme tak sousedskou na 2 kroky.

A:

Raz

Výkrok PDK stranou přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu a došlápnutím na celé chodidlo

Dva

Přísun LDK do I. p. se současným nadnesením do výponu, kolena se propínají

Tři

Pokles na celá chodidla se zachováním propnutých kolen a pocitu tahu do výšky

56

B:

Raz

Delší výkrok PDK vpřed přes pološpičku s měkkým vypérováním do mírného podřepu

Dva

Krok LDK přes pološpičku o 1,5 stopy před PDK se současným zdvihem do výponu

Tři

přísun PDK do I. p. se současným poklesem na celá chodidla

Poznámky: Po celou dobu DK udržují polovytočené postavení. Vycházíme z polovytočené I. p. a opět se vracíme do této I. p. Nadnesení do výponu se provádí tahem vzhůru (představa, že máme provázek upevněn na temeni hlavy a někdo nás za něj vytahuje nahoru). Při scházení na paty se snažíme vyvarovat hlučnému dopadu spojenému s pádem těla. Scházení probíhá sice krátce, ale kontrolovaně v hlezenním kloubu. S1 i S2 s otáčením o 180°. Takt 3/4 Výchozí postavení – samostatně L bokem do středu, I. p. polovytočená, HK volně podél těla, hlava rovně 1. – 4. T

4 S2 od PDK v natáčení trupu střídavě ven z kruhu a dovnitř kruhu, hlava se stále dívá do směru tance (nepřetáčí se)

5. T

1 S1 stranou vpravo s přetočením o 180° (ven z kruhu, žáci skončí s pohledem proti směru tance)

6. T

1 S1 stranou vlevo

7. – 8. T

Jako 5. – 6. T vlevo (směrem dovnitř kruhu, žáci skončí s pohledem po směru tance) a pak vpravo

9. – 12. T

4 S2 od LDK, v natáčení trupu střídavě dovnitř kruhu a ven z kruhu, hlava se nepřetáčí

13. T

1 S1 stranou vlevo s přetočením o 180° (směrem dovnitř kruhu, žáci skončí s pohledem proti směru tance)

14. T

1 S1 stranou vpravo

15. – 16. T

Jako 13. – 14. T (směrem ven z kruhu, žáci skončí s pohledem po směru tance)

 Beseda - ODDÍL I. A PŘEDEHRA

Takt: 3/4 Tempo: andante 1. – 2. T

Páry stojí ve čtverylkovém postavení v základním postoji (v I. pozici polootevřené). 57

3. – 4. T

Vzájemná neformální tanečních partnerů

malá

poklona

5. – 8. T

Přechod do postavení k první taneční figuře: tanečníci utvoří třemi kroky a přísunem uzavřený kruh a podají si ruce v poloze „W“ Současně se CH ukloní tanečnici po levé straně a všem ostatním tanečníkům ve čtverylce.

SOUSEDSKÁ Figura:

Sousedská v kole vpravo

1. – 2. T

Všichni 2 S2 vpravo, vykročí PDK (obr. 2)

3. – 4. T

CH opakují stejnou figuru jako v taktu 1. a 2. T, D se PHK pustí a ve 3. taktu přejdou krokem S2 čelem proti svému partnerovi, kterému podají ruku. Ve 4. taktu je CH krokem S1 převede na svou L stranu do postavení čelem do kruhu (obr. 3 a 4)

5. – 8. T

= 1. – 4. T

9. – 12. T

= 1. – 4. T

13. – 14. T

= 1. – 2. T

15. – 16. T

Všichni

přechod

do

řetězového

postavení: např. CHI převede DIV. a podá jí LHK. Své partnerce, která S1 dotančí k jeho straně, podá PHK (obr. 5) Figura:

Balancé vpravo a vlevo („zákroky“)

17. – 20. T

Všichni 4x balancový krok střídavě vpravo a vlevo, přičemž pohledem zdraví tanečníka, ke kterému směřuje výkrok

58

Figura:

Zátočka za pravé ruce

21. – 24. T

Všichni se LHK pustí a v původních párech tančí zátočku za PHK o 1a1/4 kola (v poloze „W“) třemi S2 a jedním KP, vykročí

PDK.

Zátočku

dokončí

v postavení proti sobě, bokem ke středu čtverylky (D zády ke směru tance, CH čelem k směru tance) – připraveni na furianta (obr. 6)

59

2. 7. 3 Lekce 3: polka, řezanka I. II.

Úvodní část: společná průpravná a přípravná cvičení, přípravná cvičení pro a řezanku Hlavní část:

a) nácvik kroků Besedy: hladká polka, poskočná polka b) nácvik kroků Besedy: řezanka c) nácvik oddílu I., část C, D III.

Závěrečná část: opakování probrané choreografie Besedy

Jak již bylo naznačeno dříve, vedle tanců 3/4 T obsahuje Beseda ještě skupinu tanců, jejichž rytmický základ tvoří takt 2/4. Jejich nejčastějším pohybovým motivem je právě již zmíněná polka a různé obměny kroku přísunného a přeměnného.

 Polka Pohybovým základem českého kroku polkového je hladký krok přeměnný. Provádí se přes nízkou pološpičku s vypérováním na celé chodidlo okamžitým přenesením váhy těla na výkročnou DK. Přeměna kroku se uskutečňuje s výrazným cvalovým sunem, který dává kroku lehkost a vzdušnost. Včleňováním různých elementů do základního tvaru pak vznikají rozmanité verze a varianty tohoto kroku. Podle rytmicko-metrického uspořádání dělíme kroky polkové do dvou skupin: kroky polkové jednotaktové a dvoutaktové. 67 Pro potřeby Besedy se zaměříme pouze na krok polkový hladký, který je tančen bez poskoků nebo nátřesů, a krok polkový poskočný. Ten je oproti polkovému kroku hladkému obohacen o poskok ve třetím pohybovém prvku. Polku procvičujeme nejprve samostatně všemi směry po rovných drahách nebo po kruhu. Až poté utvoříme páry. Nezačínáme v nich však rovnou v uzavřeném kolovém držení, nýbrž uplatníme např. postavení vedle sebe v různém držení za vnitřní ruce nebo postavení proti sobě. Zpočátku se snažíme zafixovat správný krok bez otáčení, poté přidáme rejdování (natáčení) až následně klasické otáčení v páru. Není nutné ani funkční, aby žáci hned první hodinu, kdy se seznamují s polkou, tančili v uzavřeném držení. I v Besedě se tento prvek objevuje až ve IV. oddíle, proto zpočátku postačí dobře probrat polkový krok v pohybu vpřed, vzad, stranou, po kruhu, v zátočkách.

67

Srov. BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 171

60

Polkový krok hladký 1. T

Raz

Krok PDK vpřed s mírným vypérováním v kolenou

A

„sun“ – přísun LDK do poloviny chodidla PDK s lehkým vypérováním do výponu

Dva Krok PDK vpřed 2.

Jako 1. T, ale od LDK Polkový krok poskočný

1. T

Raz

Krok PDK vpřed s mírným vypérováním v kolenou

A

„sun“ – přísun LDK s lehkým vypérováním do výponu

Dva Krok PDK vpřed A

Poskok na PDK

Polka v uzavřeném držení s točením o 360°68 Tanečníci se dvěma takty otočí o 360°, točení se provádí ve 2. době, zatímco na 1. dobu vykračuje noha stranou.

Takt: 2/4 VP: uzavřené kolové držení, bokem do směru tance (CH zády ke středu kruhu) CH: 1. T

Raz – LDK výkrok stranou A – PDK přísun s obratem o 1/4 vpravo Dva – LDK krok zpět s obratem o 1/4 vpravo (zády do směru tance)

2. T

Raz - PDK výkrok stranou A – LDK přísun s obratem o 1/4 vpravo Dva – PDK krok vpřed s obratem o 1/4 vpravo (čelem do směru tance) D: totéž, ale opačně (v pořadí taktů 2. T, 1. T)

68

KRAPKOVÁ, H. J., ŠOPKOVÁ. Lidový a společenský tanec. s. 93

61

Metodická posloupnost nácviku polky 1. hladká chůze pro prostoru ve 2/4 T, lze zapojit i tleskání a různé podupy pro uvědomění si 2/4 charakteru hudebního doprovodu 2. krok přísunný 3. cval 4. krok poskočný 5. krok přeměnný 6. poskočná polka 7. polka hladká

 Příklady tanečních cvičení pro nácvik polky Polka 1 Takt 2/4 Výchozí postavení – CH a D stojí vedle sebe L bokem do středu kruhu, drží se za vnitřní ruce, I. p. paralelní 1. – 4. T

4 HPl vpřed, CH a D vychází vnější DK

5. – 8. T

CH a D se pustí a směrem od sebe každý sám 4 HPl postupuje po dráze vlastního kruhu

9. – 12. T

Jako 1. – 4. T

13. – 16. T

CH a D 4 HPl zátočka z obě HK o celý kruh

Varianta 2 V 1. – 4. T a 9. – 12. T přidáme rejdování. Polkový krok je prováděn střídavě stranou s postupem po kruhu. CH a D se stále drží za vnitřní ruce. Při 1. HPl se natočí čelem proti sobě a paže směřují vzad. Při 2. HPl se vzájemně od sebe odvrací a paže směřují vpřed. Stejným způsobem opakujeme i další takty.

Varianta 3 Celé cvičení provádíme polkovým krokem poskočným (PPl)

Polka 2 Takt 2/4 Výchozí postavení – CH a D stojí čelem proti sobě, drží se za obě ruce, I. p. paralelní

62

1. – 4. T

4 HPl po rovné dráze CH vpřed od PDK, D vzad od LDK

5. – 8. T

D pustí PHK a 4 HPl obejde CH až na své místo držíc CH stále za jednu ruku, CH pustí LHK a provede 4 HPl bez postupu do prostoru

9. – 12. T

4 HPl po rovné dráze CH vzad od PHK, D vpřed od LDK

13. – 16. T

CH pustí obě ruce a 4 HPl obejde D až na své místo, D provádí 4 HPl na místě (případně v točení na místě)

17. – 32. T

Celé cvičení se opakuje, ale PPl

 Řezanka Základem lidových řezankových poskoků je výměna nohou poskokem nebo sunem v širší IV. pozici paralelní PDK (LDK) vpřed. Při základním lidovém provedení spočívá váha těla uprostřed až více noze vpředu, DK se pohybují paralelně na celých chodidlech a přední DK je více pokrčena v koleni. 69 V Besedě ale řezanka podléhá salónní stylizaci, proto váha těla spočívá více na zadní noze a výměna nohou je provedena mírným poskokem s drobným švihem nožným. DK, která se ocitá vpředu je celá protažená až do nártu. Zpravidla jsou řezankové poskoky doprovázeny i pohybem paží naznačujícím řezání dříví. Dvojice v postavení čelem proti sobě se drží za zkřížené ruce (ve výši 1. pozice), které se střídavě krčí a napínají v loktech.  Příklady procvičování řezanky 70 Takt: 2/4 VP: čelem k tyči, I. p. paralelní, paže na tyči, hlava rovně 1. T

Raz řezankový poskok PDK vpřed (z I. pozice výskokem do IV. pozice paralelní, váha těla spočívá více na zadní DK, obě DK na celých chodidlech Dva výdrž

2. T

jako 1. T, ale LDK vpřed

3. – 4. T

4 řezankové poskoky bez výdrží, začíná PDK vpřed

5. – 7. T

Jako 1. – 3. T

8. T

Raz výskokem I. p. paralelní Dva výdrž

9. – 16. T

69 70

Jako 1. – 8. T, ale začíná LDK vpřed

BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 37 Tamtéž. s. 27

63

Varianta 2 Tuto variantu provádíme také u tyče. Rytmická struktura se opakuje, pouze provedení již přizpůsobíme Besedě. Vycházíme z polovytočené I. p. a vytočenou obou DK udržujeme po celou dobu řezanky. Váha těla spočívá na zadní DK, a to více na přední části jejího chodidla. DK se protažená v koleni i v nártu vysouvá mírným švihem vpřed pouze tak, aby se odlehčená špičkou dotýkala podlahy.

Varianta 3 K řezankovému poskoku přidáváme navíc práci paží, proto žáci utvoří již páry. CH i D vychází v páru stejnou DK, tzn. oba vysunují buď PDK, nebo LDK. Dvojice se chytí za zkřížené HK ve výšce 1. pozice (naproti pupíku). PHK jsou navrchu. Při prvním poskoku zatáhne CH PHK k sobě a D se podle toho přizpůsobí (jako kdyby tahala LHK k sobě). Dále už se paže pravidelně střídají v „tahání“.

 Beseda - ODDÍL I. C, D C) Polka Takt: 2/4 Tempo: moderato VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Přechod na polku a návštěvy

1. – 2. T

Tanečníci v párech I. a III. si podají vnitřní ruce v poloze „W“ a tančí 2 PPl: CH tančí vzad a vpřed, vykročí PDK; D vykročí L nohou a zatočí se vlevo čelem ke svým CH a přejdou do držení za obě ruce

3. – 4. T

Páry I. a III. 2 PPl šikmo vpravo obloukem vpřed k párům po jejich pravé straně. Pár I. k páru II., pár III. k páru IV.

5. – 7. T

Páry II. a IV. se 1 přísunným krokem (CH LP, D PL) rozestoupí a páry I. a III. protančí mezi nimi. Liché páry tančí v 5. 64

taktu 1 PPl, v 6. taktu se pustí a 2 PPl tančí v půlobloučku: D kolem D, CH kolem CH. V 7. taktu přejdou sudé páry přísunným krokem k sobě 8.

Páry I. a III. uzavřou figuru přísunným krokem. Čtyři tanečníci utvoří řadu, HK podány v poloze „W“ (obr. 8)

Figura:

Polka v řadách vpřed a zpět

9. – 10. T

Obě řady 2 PPl vpřed k sobě, všichni vykročí PDK

11. – 12. T

Obě řady 2 PPl pozadu od sebe

Figura:

Kroužek vlevo

13. – 16. T

CHI. a III. zavedou 3 PPl a 1 krokem přísunným kroužek vlevo, vykročí PDK. Na konci 16. taktu se všichni pustí a tanečníci v párech se otočí čelem k sobě a přejdou do držení zkřižného (PHK nad LHK)

D) Řezanka Figura:

Řezanka

1. – 4. T

4 HPl, CH vykročí PDK vpřed, D LDK vzad. 4. HPl – je tančena podle CH vlevo stranou. Páry se podle CH vyhýbají vpravo

5. – 8. T

3 HPl a 1 krok přísunný zpět. CH postupují pozadu, D vpřed. Páry se podle D vyhýbají vpravo (obr. 9 a 10)

9. – 12. T

Řezanka (viz výše - varianta 3) 65

Figura:

Zátočka za pravé ruce

13. – 16. T

Zátočka za PHK (v poloze „W“); dvojice se 3 HPl a 1 KP dotočí na svá původní místa, vykročí PDK

/:1. – 16. T:/

Opakování polky, ale začínají II. a IV. páry

/:1. – 16. T:/

Opakování řezanky

66

2. 7. 4 Lekce 4: furiant, valčík I. II.

Úvodní část: průpravná a přípravná cvičení Hlavní část:

a) opakování S1, S2, balancé b) nácvik kroků furianta, valčíku c) nácvik oddílu I., část B III.

Závěrečná část: opakování dosud probrané choreografie

Druhá část I. oddílu s názvem Furiant zastává v Besedě funkci tzv. refrénu. Furiant se opakuje vždy po první části každého oddílu a skládá se ze dvou tanečních částí. V první části se tančí stylizovaná obdoba typického českého lidového tance furiantu a ve druhé části na něj navazuje valčík v klasickém uzavřeném držení kolovém. Jak furiantový, tak valčíkový krok vyžaduje citlivé odvíjení chodidla, pružnost nártu a kolenního kloubu, protahování DK, vytažení ve slabinách, zvládnutí pohybu pánve, přesnou práci v kyčelních kloubech při přenášení váhy, protažený pas, citlivý pohyb hlavy, vznosné držení hrudi a jemnou koordinaci celého těla. To vše za svižného tempa. Z tohoto pohledu je zřejmé, že furiantová část není příliš jednoduchá, proto je doporučeníhodné se v každé následující hodině této části alespoň chvíli intenzivně věnovat. Není podstatné, jestli se žáci kroky naučí za jednu nebo 5 lekcí, důležité je, aby si je v pomalém tempu zafixovali správně, což jim následně umožní bez problému dosáhnout vyšší rychlosti. Při konkrétním provedení obou tanců je zpočátku možné vynechat originální hudební doprovod a v pomalejším tempu doprovodit žáky buď počítáním, vlastním zpěvem, nebo korepeticí, pokud je k dispozici.

 Furiant Osobitý český párový tanec polyrytmického charakteru. Po hudební stránce jej charakterizuje tzv. furiantský rytmus: dvoudobé rytmické členění v rámci dvou taktů 3/4. Tento nepravidelný rytmus zapříčinila podmíněnost deklamaci slov, proto se zde současně uplatňuje dvoudobé a třídobé frázování, přesto že je celý tanec zapsán v 3/4 T. V taneční podobě furianta se setkáme s různými druhy tanečních kroků, z nichž nejznámější je furiantový krok hradecký. Ten Karel Link v Besedě upravil do třídobého rytmu, aby

67

odpovídal „salónnímu“ provedení, vznikl tak furiantový krok společenský.

71

Při nácviku

furianta je ale vhodné začít nejprve s výukou furiantového kroku hradeckého a teprve poté přejít k jeho společenské variantě užité v České besedě. Furiantový krok společenský 72 Takt: 3/4 VP: I. p., HK v bok opřené o hřbet ruky CH postupuje vpřed: Příprava 1. T

Vysunout PDK stranou tak, aby se odlehčená špička propnuté PDK dotýkala podlahy, LDK mírně pokrčena v koleni – stoj únožmo PDK Raz

Prudký přísun PDK k LDK do III. p. vpřed a přenesení váhy na PDK se současným přechodem do výponu na nízkých pološpičkách, propnutá LDK současně přechází do nízkého unožení.

Dva

Přešlap na LDK stále ve výponu

Tři

Přísun PDK k LDK do III. p. vpřed se současným sejitím z výponu do mírného pokrčení v koleni a nízkým unožením propnuté LDK – přechod do stoje únožného LDK Celé jako 1. T, ale od LDK

2. T

Dívka postupuje vzad: Příprava 1. T

2. T

Stoj únožmo LDK Raz

Prudký přísun LDK k PDK do III. p. vzad se současným přechodem do výponu na nízkých pološpičkách, propnutá PDK současně přechází do nízkého unožení

Dva

Přešlap na PDK stále ve výponu

Tři

Přísun LDK k PDK do III. p. vzad se současným sejitím z výponu do mírného pokrčení v koleni a nízkým unožením PDK – přechod do stoje únožného LDK Celé jako 1. T, ale od PDK

Furiantový krok tančíme s mírnými výkyvy těla do stran. Tělo se mírně odklání od DK vysunuté ve stoji únožném, při přenášení váhy z nohy na nohu postupně přechází přes vyrovnání do osy zpět do odklonu od DK vysunuté ve stoji únožném na druhou stranu. 73

71

Viz blíže BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 24 Viz blíže. BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 119 73 Srov. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 24 72

68

Metodický postup nácviku furiantového kroku 1.

metricko-rytmická pulzace hudebního doprovodu v 3/4 T pomocí tleskání, dupání, hry na tělo, hlasu; první dobu vždy akcentujeme

2.

třídobý krok vyšlapávaný bez výponu pouze vpřed / vzad; 1. dobu zdůrazňujeme dupnutím – viz společná příprava pro kroky v 3/4 T

3.

třídobý krok vyšlapávaný s výponem (obě varianty)

4.

Přípravný krok pro furiantový krok společenský; bez náklonů, poté s náklony

5.

Furiantový krok společenský

Přípravný krok pro furiantový krok společenský Takt: 3/4 VP: čelem k tyči, paže zlehka položeny na tyči, I. p. Příprava Raz

Unožit PDK stranou tak, aby se odlehčená špička propnuté PDK dotýkala podlahy, stojná LDK mírně pokrčena v koleni – stoj únožmo PDK

1. T

Raz

Prudký přísun PDK k LDK do III. p. vpřed se současným přechodem do výponu na nízkých pološpičkách, váha se stojné LDK přenese na obě DK rovnoměrně

Dva

Výdrž ve III. p., váha na obou propnutých DK

Tři

Váha těla se přenáší více na PDK, sejití z výponu do pokrčení v koleni za současného unožení LDK Jako 1. T, ale opačně

2. T

Poznámka: Při provádění přípravného kroku vzad, přisunujeme pracující DK do III. p. vzad.

 Valčík Valčík v podobě, jak ji známe dnes, vévodí tanečním parketům již od poloviny 18. století, ale jeho kořeny sahají mnohem dále. Svým uzavřeným kolovým držením způsobil v oblasti společenského tance doslova revoluci. Valčík se tančí po celém světě, ale asi nejvíce je spojován s Vídní, kde obzvláště v první třetině 19. století vzniklo pro tento tanec velmi plodné prostředí, čemuž nemalou měrou přispěla i bohatá valčíková tvorba vynikajících hudebních skladatelů v čele s rodinou Straussů. Valčík můžeme zjednodušeně označit za rychlou formu společenské sousedské nebo sousedské přísunné. 74

74

Srov. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 34

69

Metodický postup nácviku 1. Houpání a chůze ve 3/4 taktu 2. Třídobý krok vyšlapávaný ve všech jeho obměnách 3. Třídobý krok vyšlapávaný vpřed, stranou, vzad („en croix“) 4. Třídobý krok vyšlapávaný v pohybu vpřed a stranou s přísunem (waltz) 5. Třídobý krok vyšlapávaný s otáčením v půdorysu čtverce 6. Třídobý krok vyšlapávaný s otáčením kolem dokola sálu samostatně, poté v páru 7. Valčík v uzavřeném kolovém držení Ad 1., 2., 3. – viz Přípravné kroky Třídobý krok vyšlapávaný v pohybu vpřed a stranou s přísunem (waltz) 75 Takt: 3/4 VP: I. p. polovytočená 1. T

Raz

PDK vpřed s měkkým vypérováním do mírného podřepu

Dva LDK mírně prodloužený úkrok stranou s propnutím kolen a mírným zdvihem Tři 2. T

PDK přísun k LDK do I. p. Jako 1. T, ale od LDK Stejným způsobem provádíme i vzad.

Třídobý krok vyšlapávaný s otáčením v půdorysu čtverce Způsobem provedení vycházíme z předchozího kroku, pouze se v každém taktu postupně přetáčíme do dalšího směru o 90°. Takt 3/4 VP: I. p., čelem do bodu 1 1. T

Raz

PDK krok vpřed s otáčením vpravo do bodu 3 (vytáčení chodidla do příslušného směru v pohybu vpřed napomáhá otáčení)

Dva LDK prodloužený úkrok stranou a dorovnání se do příslušného směru (čelem k bodu 3) 2. T

Tři

PDK přísun k LDK

Raz

LDK krok vzad s otáčením nadále vpravo zády do bodu 1

Dva PDK prodloužený úkrok stranou a dorovnání se do příslušného směru (zády k bodu 1) Tři 75

LDK přísun k PDK

KOS, Bohumil. Lidové a společenské tance. s. 115

70

3. T

Jako 1. T čelem do bodu 7

4. T

Jako 2. T zády do bodu 5

Třídobý krok vyšlapávaný s otáčením kolem dokola sálu76 Provedením opět vycházíme z předchozích dvou kroků, akorát musíme otáčení v jednom taktu provádět již o 180°. Takt 3/4 VP: I. p., čelem do bodu 1 1. T

Raz

PDK krok vpřed s otáčením vpravo (vytáčení chodidla do příslušného směru v pohybu vpřed napomáhá otáčení)

Dva LDK krok stranou a mírně vpřed se stálým otáčením vpravo 2. T

Tři

PDK přísun k LDK s dotočením vpravo zády do směru tance

Raz

LDK krok vzad s otáčením nadále vpravo

Dva PDK krok stranou a vpřed se stálým otáčením vpravo Tři

LDK přísun k PDK s dotočením čelem po směru tance

Valčík v uzavřeném kolovém držení Viz předchozí cvičení, ale v uzavřeném držení. CH vychází vpřed, tedy podle uvedeného popisu, D začíná vzad, takže v opačném pořadí taktů. Dvěma takty se tanečníci otočí v uzavřeném držení o 360°. Vykročení vpřed je zdůrazněno malým zhoupnutím, ale důležitý a výraznější zůstává krok na 2. dobu v taktu. Chodidla při otáčení opisují po zemi pomyslné oblouky, neposouvají se po přímých drahách.

 Beseda - ODDÍL I. B Furiant Takt: 3/4 Tempo: allegro vivo Hudba: „Sedlák, sedlák….“ VP: CH a D stojí proti sobě, bokem ke středu čtverylky (D zády ke směru tance, CH čelem k směru tance) – výchozí postavení pro furianta (viz obr. 6) Figura:

Furiant

1. – 8. T

Krok furiantový s postupem po kruhu do protější pozice. CH vpřed, D pozadu

9. – 16. T

Páry přejdou do základního kolového držení zavřeného (obr. 7) a valčíkem dotančí na svá původní místa do základního čtverylkového postavení

76

KOS, Bohumil. Lidové a společenské tance. s. 111

71

2. 7. 5 Lekce 5: furiant, valčík I. II.

Úvodní část: průpravná a společná přípravná cvičení Hlavní část:

a) opakování kroku S1, S2, balancé, furianta, valčíku b) procvičování HPl, PPl c) nácvik oddílu II., část A III.

Závěrečná část: opakování probrané choreografie

Z pohledu nového učiva II. oddíl Besedy neobsahuje příliš nových kroků. Zcela nový prvek se nachází až ve 3. části – Obkročák. Figury v ostatních částech vychází z již procvičovaných kroků a jsou pouze uskupeny do nových prostorových řešení. Z hlediska výstavby hodiny to znamená, že v úvodní, kratší části hodiny věnujeme prostor opakování a zpřesňování již naučených kroků a více času využijeme pro nácvik nové části Besedy. V závěru hodiny si musíme ponechat dostatek času také pro zopakování již naučené choreografie Besedy, protože počet probraných částí se stále zvyšuje a je důležité si ho stále připomínat a vypilovávat jej.

 Beseda - ODDÍL II. A, B Předehra Takt: 3/4 Tempo: allegro Hudba: „Žežuličko, kde jsi byla….“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) 1. – 7. T

Bez tance, tanečníci se pohledem zdraví

8. – 10. T

Neformální poklona partnerce

72

A) Sousedská „Kominík“ Takt: 3/4 Tempo: Andante Hudba: „Komínku, komínku…“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Návštěva chlapců

1. – 2. T

CHI. a CHIII. vykročí PDK 2 S2 směrem vpřed: 1. S2 mírně šikmo vpravo před svou partnerku s natočením trupu za pravým ramenem vzad (k sudému páru po pravé straně), 2. S2 vpřed, tak aby se tanečníci setkali na středu čtverylky, natočení trupu směřuje

k protějšímu

tanečníkovi

(CHI.

k CHIII.) 3. – 4. T

CHI. a CHIII. se natočí proti sudým párům: CHI. proti páru II., CHIII. proti páru IV. V tomto postavení tančí balancé vpravo a vlevo, současně tančí balancé i páry II. a IV. vpravo a vlevo, vnitřní ruce podány v poloze „W“

Figura:

Kroužek ve třech

5. – 8. T

CHI. a pár III. si podají ruce s páry sudými (CHI. s párem II., CHIII. s párem IV.), podané ruce jsou v poloze „W“ (obr. 11) . Kroužky se zatočí 3 S3 a 1 KP o půl kruhu vlevo, všichni vykročí PDK. Zastaví se tak, že D stojí zády do středu čtverylky

9. – 10. T

CH zvednutím spojených rukou vytvoří „branku“ a tančí 2 S1 směrem do středu formace (CHI. a CHIII. 2x od LDK; CHII. a CHIV. 2x od PDK). DII. a IV. se s CH, s nimiž tančily, pustí a 2 73

S1 projdou „brankou“ (1. S1 od PDK, 2. S1. od LDK), (obr. 12) 11. – 12. T

CH se pustí a 2 S1 dotančí čelem ke svým partnerkám: 1. S2 tančí s otočením o půl kolečka šikmo vpravo, 2. S1 vlevo stranou. DII. a IV. současně 2 S1: 1. S1 se otočí do středu

čtverylky,

2.

S1

vlevo

stranou

(závěrečné postavení - páry stojí proti sobě po obvodu kruhu) Figura:

Zátočka za pravé ruce

13. – 16. T

CH si podají p ruce se svými D v poloze „W“ a zátočkou 3 S2 a 1 KP dotančí do základního čtverylkového postavení

/:1. – 16. T:/

Jako 1. – 16., ale tančí CH II. a IV. Na poslední dobu se tanečníci v párech otočí čelem k sobě a připraví se na furianta

B) Furiant Tančí se stejně jako v oddílu I

74

2. 7. 6 Lekce 6: obkročák, dvojpolka I. II.

Úvodní část: průpravná cvičení a společná přípravná cvičení Hlavní část:

a) opakování kroku HPl, PPl b) přípravné cvičení ke krokům patošpičkovým c) nácvik II. oddílu, části C, D III.

Závěrečná část: opakování I. oddílu, II. oddílu, části A, B

Hlavní součástí 3. a 4. části II. oddílu je opět již známá polka. Proto můžeme nácvik obou částí spojit v jedné vyučovací hodině. V úvodní části hodiny nejprve zopakujeme základní krok polky hladké i polky poskočné (viz dříve), poté přidáme ještě přípravné cvičení pro krok patošpičkový. Součástí obkročákové části je také vyšlapávané točení, které si žáci mohou vyzkoušet např. ve spojení krokem patošpičkovým a hladkou polkou. V druhé polovině II. oddílu se setkáváme s dvěma novými tanci: obkročák, dvojpolka.

 Obkročák (Ok) Obkročák patří k nejstarším a nejtypičtějším českým tanečním krokům speciálním. Obkročákem též označujeme taneční krok, který je nejtypičtějším tanečním motivem nejen tance obkročáku, ale i řady tanců lidových a společenských. Pohybovým základem kroku obkročákového jsou dva prvky: dva kroky chodné s otáčením dokola. V Besedě se setkáváme s dvěma druhy obkročáku: obkročák bez otáčení – stylizovaný do dvou kroků přísunných a kroků vpřed nebo stranou (II. oddíl) a obkročák hladký – s otáčením (IV. oddíl).77

 Dvojpolka Krok dvojpolkový se skládá ze dvou tanečních kroků: z kroku polkového (zpravidla z kroku polkového hladkého) a z kroku špičko-špičkového (š-š) nebo pato-špičkového (pa-š). Četné verze a varianty se vyskytují ve dvou rytmických modelech: základní a obrácený. V základním modelu je uplatněn nejdříve některý z druhů kroků š-š nebo pa-š, v provedení

77

Viz blíže BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 27 - 28

75

druhém krok polkový. V Besedě se setkáme s prvním případem, který je všeobecně rozšířenější. 78  Přípravné cvičení ke krokům patošpičkovým79 Takt: 2/4 VP: volně v prostoru, čelem do bodu 1, I. pozice, ruce v bok, hlava rovně 1. T

Raz – PDK otevřít vpřed šikmo zevnitř na patu, nárt vztyčený, koleno propnuté, současně LDK demi-plié, hlava otočit vpravo, pohled ve směru kročné DK Dva – výdrž

2. T

Raz - PDK závěr do I. p. polovytočené, současně LDK propnout koleno, hlava rovně, pohled přímo před sebe Dva – výdrž

3. – 4. T

Jako 1. – 2. T, ale LDK (LDK na patu, PDK demi-plié, hlava otočit vpravo)

5. T

Jako 1. T

6. T

Raz – PDK překřížit přes LDK, dotýká se podlahy špičkou vedle špičky levé, nárt volně propnutý, LDK vypéruje zpět do demi-plié Dva – výdrž

7. T

Raz – PDK zpět do polohy na patu (jako 5. T), LDK vypéruje zpět do demiplié Dva – výdrž

8. T

Raz – PDK závěr do I. p. polovytočené, LDK propnout koleno, hlava rovně Dva – výdrž

9. – 10. T

Jako 3. – 4. T

11. – 12. T

Jako 1. – 2. T

13. – 16. T

Jako 5. – 8. T, ale LDK (hlava otočit vlevo)

17. – 18. T

PDK pohyb patošpičkový a závěr do I. p., hlava otočit vpravo Raz – pata Dva – špička Raz – pata Dva – I. pozice

78 79

BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 179 BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 24 - 25

76

19. – 20. T

Jako 17. – 18. T, ale LDK, hlava vlevo

21. – 23. T

PDK 3x pohyb „pata-špička“ Raz – pata Dva – špička Raz – pata Dva – špička Raz – pata Dva – špička

24. T

Dva podupy od PDK, LDK

25. – 32. T

Jako 17. – 24. T, ale začít LDK: 25. – 26. T LDK 27. – 28. T PDK 29. – 31. T LDK 32. LDK, PDK

Poznámky: Stojná DK při pohybu patošpičkovém pružně péruje (při každém pohybu DK kročné).

Varianta 2 Totéž cvičení provádíme s mírným poskokem: místo pérování poskok na stojné DK. 80 Přípravné cvičení pro krok patošpičkový, hladkou polku a vyšlapávané točení Takt 2/4 Tempo volné Výchozí postavení – CH a D v páru vedle sebe bez držení, I. p. 1. T

Vypérovaná „pata-špička“ D od PDK, CH od LDK

2. T

1 HPl od sebe: D šikmo vpravo, CH šikmo vlevo

3. T

Vypérovaná „pata-špička“ D od LDK, CH od PDK

4. T

1 HPl k sobě: šikmo vlevo, CH šikmo vpravo

80

BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 25 - 26

77

5. – 6. T

Jako 1. – 2. T

7. – 8. T

3 kroky v otáčení o 360° s postupem vzad a 1 krok přísunný: D od LDK, CH od PDK

9. – 16. T

Totéž, ale místo pérování poskoky na stojné DK

Varianta 2 Totéž, pouze CH a D se drží za vnitřní ruce a vychází oba stejnou DK. V 7. – 8. T se pouští a každý se točí sólo, ale na stejnou stranu. Sekvence cvičení: 1. – 8. T oba dva od PDK pérovaně 9. – 16. T oba dva od LDK pérovaně 17. – 24. T oba dva od PDK s poskoky na stojné DK 25. – 32. T oba dva od LDK s poskoky na stojné DK

 Beseda – ODDÍL II. C, D C) Obkročák Takt: 2/4 Tempo: comodo Hudba: „Nechoď tam….“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Obkročák

1. T

I. a III. páry krok obkročákový vpravo raz – krok PDK stranou a – přísun LDK dva – krok PDK stranou a – přísun LDK do III. p. – LDK mírně pokrčena, chodidlo špičkou opřeno o zem

2. T

Jako 1., ale vlevo (obr. 13)

3. – 4. T

I. a III. páry 3 kroky chodné a 1 krok přísunný vpřed, vykročí PDK; krokem přísunným se tanečníci v párech natočí čelem k sobě a přejdou do držení za obě ruce. (obr. 14)

5. – 6. T

V držení za obě ruce I. a III. pár jeden

78

obkročákový krok ze středu a druhý do středu čtverylky. CH vykročí PDK a D LDK I. a III. páry se pustí (CH ruce podél těla, D

7. T

přidržují sukni) a otočí se dvěma kroky jedenkrát dokola od sebe. CH se otáčejí vpravo, vykročí PDK, D se otáčejí vlevo, vykročí LDK. I. a III. páry přísunný krok do základního

8. T

čtverylkového postavení, na poslední dobu si všichni podají ruce v poloze „V“ a vytvoří kruh Figura:

Kruh vlevo a vpravo

9. – 10. T

Všichni se natočí šikmo vlevo a provedou 2 PPl, vykročí LDK

11. – 12. T

Stejným směrem 4 kroky chodné, poslední je proveden jako přísun s přetočením šikmo vpravo

13. – 16. T

Jako 9. – 12., ale vpravo zpět, vykročit PDK. Na poslední dobu se v párech CH a D otočí čelem k sobě

D) Polka a dvojpolka Takt: 2/4 Tempo: allegretto Hudba: „Koukej, koukej….“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Řetěz

1. – 2. T

CH a D si podají PHK a míjejí se 2 HPl. Vykročí PDK (obr. 15)

3. – 4. T

S následujícími D si CH podají LHK a tančí jako 1. – 2. T

5. – 8. T

Jako 1. – 4. T, po 4 výměnách se CH potkají se svou partnerkou na protilehlých místech a

79

přejdou do držení bočného (CH uchopí dívku PHK kolem pasu; D se LHK zlehka přidržují ramene CH). Vnější ruce mají CH v bok, D po straně uchopí sukni (obr. 16) Figura:

Dvojpolka

9. T

„pata-špička“ s poskoky na stojné DK; v bočeném držení všichni vykročí PDK Na konci 16. taktu dotančí na svá původní místa a připraví se na opakování obkročáku, polky a dvojpolky

10. T

1 HPl šikmo vpravo

11. T

„pata-špička“

s poskoky na

stojné

DK,

stojné

DK,

stojné

DK,

všichni vykročí LDK 12. T

1 HPl šikmo vlevo

13. T

„pata-špička“

s poskoky na

všichni vykročí PDK 14. T

1 HPl šikmo vpravo

15. T

„pata-špička“

s poskoky na

všichni vykročí LDK 16. T

Krok přísunný od LDK s přetočením do výchozího čtverylkového postavení

/:1. – 16. T:/

Obkročák páry II. a IV.

/:1. – 16. T:/

Polka a dvojpolka

80

2. 7. 7 Lekce 7 – rejdovák, mazur-polka Úvodní část: průpravná a přípravná cvičení

I.

Hlavní část:

II.

a) opakování kroku S1, S2 vpřed i vzad v rejdování, balancé, valčík b) nácvik mazur-polky c) nácvik III. oddílu, části A Závěrečná část: opakování I. oddílu, II. oddílu, III. odd. – části A, B

III.

Přípravným cvičením pro 1. část III. oddílu si nejen žáci zopakují příslušné kroky, které již znají z předchozích hodin, zároveň si tak předpřipraví choreografii Besedy.  Přípravné cvičení 1 – S2 v rejdování vpřed a vzad, balancé, valčík v zátočce za ruce Takt 3/4 Výchozí postavení – dva soustředné kruhy (stejný počet žáků v každém kruhu), vnitřní kruh L bokem ke středu, vnější kruh P bokem ke středu; I. p. polovytočená, HK volně podél těla Část A

Část B

/:A:/

/:B:/

1. T

1 S2 od PDK vpřed s natočením trupu vpravo, hlava rovně

2. T

1 S2 od LDK vpřed s natočením trupu vlevo, hlava rovně

3. – 4. T

Jako 1. – 2. T

5. T

Balancé vpravo (do mezer), pohled doprava

6. T

Balancé vlevo, pohled doleva

7. – 8. T

Jako 5. – 6. T

9. T – 12. T

Zátočka za PHK: 3x valčík a 1 krok přísunný s přetočením do opačného směru

13. – 16. T

Zátočka za LHK: 3x valčík a 1 krok přísunný s přetočením do výchozího postavení

17. T

1 S2 od PDK vzad s natočením trupu vpravo, hlava rovně

18. T

1 S2 od LDK vzad s natočením trupu vlevo, hlava rovně

19. – 20. T

Jako 17. – 18. T

21. – 24. T

Jako 5. – 8. T

25. – 32. T

Jako 9. – 16. T

81

Žáci se otočí na opačnou stranu a celé cvičení se opakuje od LDK. Je důležité nevynechat druhou stranu, protože obzvlášť pro dívky bude pak důležité S2 v rejdování vzad od LDK. Přípravné cvičení 2 – S2 v rejdování ve čtverylce a valčík Takt 3/4 VP: čtverylka, páry v postavení proti sobě bokem ke středu čtverylky si podají zkřižmo obě ruce (PHK shora, v předpažení paže mírně pokrčeny); I. p. Část A

1. T

S2 v rejdování po směru čtverylky na opačné místo, sudé páry míjet vnitřkem čtverylky Pohyb paží a trupu: CH postupuje vpřed od PDK, D ustupuje vzad od LDK; CH vykročí vpřed a současně pokrčí PHK (spojenou s PHK D), „zatáhne“ PHK vzad k rameni a při tomto pohybu se mírně vykloní vpravo, D vlevo.

2. T

S2 v rejdování vpřed – CH vpřed od LDK, D vzad od PDK, pohyb spojených paží a trupu je opačný

3. – 8. T

6x jako 1. – 2. T

9. T – 12. T

Zátočka za PHK, 3x valčík a 1 krok přísunný s přetočením do opačného směru

13. – 16. T

Zátočka za LHK, 3x valčík a 1 krok přísunný s přetočením do výchozího postavení

/:A:/

17. – 24. T

Jako 1. – 8. T na své původní místo

/:B:/

25. – 32. T

Jako 9. – 16. T

Část B

Varianta 2 Pohybová struktura je zachována, pouze v části B nahradíme valčíkovou zátočku za valčík v uzavřeném kolovém držení po směru čtverylky zpět na původní místo. Varianta 3 Pokud žáci, dobře ovládají mazur-polku, v části B lze valčíkový krok po obvodu čtverylky nahradit krokem mazur-polkovým.

 Mazur-polka (M-Pl) Jak již název napovídá, základem tohoto kroku je třídobě rytmizovaný krok polkový (přeměnný): krok-sun-krok. Výkrok je proveden s výrazným a pevných akcentem na celé chodidlo; na něj navazuje cvalově provedený přísun a v třetí době je proveden opět krok

82

(půlkrok chodný, který se může pozměnit na poloběhový půlkrok. Krok mazur-polkový se tančí buď střídavě šikmo vlevo a vpravo vpřed, nebo v točení dokola.81 Takt: 3/4 VP: I. p. 1. raz – akcentovaný výkrok PDK na celé chodidlo s mírným pokrčením v koleni dva – cvalový přísun LDK tři – půlkrok poloběhový PDK 2. jako 1., ale vykročí LDK V Besedě je krok mazur-polkový reprezentován točivým způsobem. Tento krok není jednoduchý a jeho provedení může klást žákům značné problémy. Je dobré s žáky tento krok alespoň vyzkoušet, pokud však bude příliš nad jejich síly, je možné tento krok v choreografii nahradit valčíkem v uzavřeném kolovém držení. Trajektorie pohybu bude stejná jako u mazur-polky, pouze tento krok nahradí valčík, který žáci znají z furiantové části. Metodický postup nácviku mazur-polky 1. vytleskat/vydupat rytmizované 3dobé schéma (nejlépe ve spojení s hudebním doprovodem) – 1. doba vždy výrazně akcentovaná 2. samostatně mazur-polkový krok střídavě šikmo vpravo a vlevo vpřed po rovných drahách napříč sálem (např. z bodu 5 do bodu 1) 3. samostatně mazur-polkový krok v točení po obvodu kruhu – výchozí pozice: čelem do středu kruhu, ruce v bok 4. mazur-polkový krok v točení po obvodu kruhu v uzavřeném kolovém držení s partnerem 1. T

1 M-Pl od PDK po směru kruhu, dotočení zády ke středu

2. T

1 M-Pl od LDK, dotočení opět čelem ke středu Dále pokračujeme stejným způsobem např. po dobu 8 T To samé provádíme i na druhou stranu od LDK

Mnemotechnická pomůcka: pro žáky bude možná snazší na pochopení vysvětlení pomocí jednoduché slovní nápovědy: krok-přísun-přeskok nebo dup-přeskok-přeskok. Pedagog však nesmí zapomenout pohyb zároveň zřetelně demonstrovat. 81

BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 147

83

Pro nácvik mazur-polkového kroku platí stejně jako u nácviku jiných kroků, že začínáme ve velmi pomalém tempu. Teprve když vidíme, že žáci krok v tomto tempu ovládají, pomalu začínáme tempo zrychlovat.

 Beseda – ODDÍL III, A, B Předehra Takt: 3/4 Tempo: vivace Hudba: „Zadudej dudáčku….“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) 1. – 6. T

Bez tance

7. – 8. T

Tanečníci v párech I. a III. se natočí čelem k sobě a podají si ruce zkřižmo, PHK spojeny nad LHK (obr. 17)

A) Rejdovák Takt: 3/4 Tempo: a) andante noc moto b) allegro Hudba: „Letěla husička“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Rejdovák

1. – 2. T

I. a III. páry tančí 2 S2 s rejdováním – natáčením páru do stran za současného pohybu DK a spojených HK v polokroužku směrem do středu kruhu. CH začne PDK, D LDK. II. a IV. páry netančí.

3. – 4. T

I. a III. páry stejnými kroky pokračují do středu čtverylky a ve 4. T přejdou společně s II. a IV. párem do řetězového postavení. (obr. 18) D sudých párů přejdou do řetězového postavení 1 S1 od PDK s přetočením o 1/4 84

doleva; CH sudých párů přechází 1 velice drobným krokem S1 od LDK s přetočením o 1/4 doprava 5. – 8. T

4 balancé střídavě vpravo a vlevo, všichni začnou PDK vpravo (řady se pohybují v protisměru), hlava odpovídá směru balancé a zdraví tanečníka v daném směru

Figura:

Mazurpolka a zátočka I. a III. páry:

9. – 16. T

Přejdou do základního držení zavřeného a tančí po obvodu vnitřního kruhu kroky mazur-polkové. V taktech 9. – 12. páry dotančí na protilehlá místa, v taktech 13. – 16. pokračují po kruhu do základního postavení (obr. 19) II. a IV. páry:

9. – 12. T

4 valčík a zátočka za PHK v poloze „W“

13. – 16. T

4 valčík a zátočka za LHK v poloze „W“, na poslední dobu se tanečníci natočí čelem k sobě a podají si ruce zkřižmo – připraveni na opakování rejdováka

/:1. – 16. T:/

Rejdovák – začínají sudé páry. Na poslední dobu všichni končí v párech čelem proti sobě a připraví se na furianta.

B) Furiant Takt: 3/4 Tempo: a) allegro vivo Hudba: „Sedlák, sedlák, sedlák…“ VP: CH a D stojí proti sobě, bokem ke středu čtverylky (D zády ke směru tance, CH čelem k směru tance) – výchozí postavení pro furianta (viz obr. 6) Tančí se jako v oddílu I. 85

2. 7. 8 Lekce 8 – hulán, kalamajka I. II.

Úvodní část: průpravná a přípravná cvičení Hlavní část:

a) připomenutí si kroku HPl, PPl + nácvik polkového kroku v uzavřeném držení b) nácvik kroku hulána c) nácvik kalamajkového kroku d) nácvik III. oddílu, části C, D III.

Závěrečná část: opakování I., II. a III. odd.

Přestože 3. i 4. část III. oddílu přináší nové tance, můžeme jejich nácvik spojit do jedné hodiny. Po stránce technické se ve 3. části – Hulán kromě 4 T objevují figury založené vesměs na polkovém kroku, proto by nácvik neměl být tolik náročný a lze tedy ušetřený čas věnovat nácviku kalamajky. Z hlediska hudební i formální výstavby Besedy je toto spojení taktéž příhodné. Náplní této hodiny proto bude krátké připomenutí již probíraných prvků s jejich novým figurálním uspořádáním, jednak seznámení se s dvěma novými tanci. Pro opakování polky je možné využít některého z předchozích cvičení nebo částí choreografie Besedy. Pokud žáci s polkovým krokem nemají větší problémy, lze již do procvičování zařadit také polkový krok v uzavřeném kolovém držení. Jako figura se takto tančená polka objeví v Besedě později, ale není na škodu, začít s probíráním dříve, aby pak žáci měli větší jistotu v provedení. Při nácviku polky v uzavřeném držení netočíme v kuse příliš dlouhou dobu, nýbrž prokládáme variace jinými prvky v otevřeném, polootevřeném, případně uzavřeném držení bez točení – rejdování, promenádní kroky vpřed, kombinace s krokem poskočným, kvapíkem, kroky pato-špičkovými či špičko-špičkovými, s poskočnou polkou apod. Zpočátku můžeme zařadit také polku v uzavřeném držení v točení, ale na místě.

Hulán Hulán náleží s furiantem mezi nejtypičtější a také nejrozšířenější české lidové tance. V Besedě se setkáme s tzv. hulánem „krakovjakovým“ 82 Taneční provedení hulánu se v Besedě objevuje ve stylizované podobě, tedy upravené do dvou tanečních figur: v první figuře se tančí polka a kroky přísunné, v druhé figuře pak nastupují vlastní kroky hulánovéposkočné na místě s mírným natáčením trupu střídavě vpravo a vlevo. 82

Viz blíže BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 25

86

Hulán Takt: 2/4 VP: I. p., HK volně podél těla Předtaktí Protažená PDK se z I. p. vysune stranou ve směru vytočení DK (špička se dotýká podlahy) 1. T

Raz – přeskok na PDK, LDK přejde na zadní cou-de-pied (zánožmo odvráceně – bližší vysvětlení viz terminologický slovník); tělo se mírně natočí vlevo Dva – poskok na PDK, zároveň protažení LDK od kolene dolů (jako kdyby vykopla) mírně nad zemí

2. T

Jako 1. T, ale opačně: přeskok na LDK, PDK „vykopává“, natočení těla vpravo Poznámka: Cou-de-pied – označení pro přiložení kročné DK nad kotníkem stojné DK vpřed nebo

vzad. Označení pochází z francouzštiny, kde cou de pied znamená „krk“ nohy, jinými slovy část nohy mezi kotníkem a začátkem lýtka. Primárně se s tímto pojmenováním setkáváme v klasickém tanci, kde se navíc objevuje ve více variantách, jelikož ale dochází k prolínání jednotlivých tanečních druhů a stylů, včetně jejich terminologie, používá se toto označení i v jiných druzích tance.83 Cou-de-pied vzad – pata kročné DK se dotýká stojné DK nad vnějším kotníkem, propnuté prsty směřují vzad od nohy, noha se vytáčí, koleno směřuje stranou 84

Metodický postup nácviku hulána: 1. 2 poskoky na jedné DK a s přeskokem střídat 2. Nácvik pohybu kročné DK: ohnout DK v koleni a ostře propnout a) v paralelním postavení (z I. p. paralelní) – pracující DK se nepřikládá ke stojné DK b) ve vytočeném postavení (z I. p. polovytočené), včetně přiložení ke stojné DK 3. Propojit práci kročné DK s poskoky na stojné DK a s výměnou DK pomocí přeskoku, získáme tak krok hulána krakovjakového Mnemotechnická pomůcka: žákům by mohla pomoci představa, že se jedná o podobný pohyb, jako když se tančí amatérský rock and roll, v případě Besedy jsou ale DK vytočené a nízko nad zemí.

83 84

Srov. BAZAROVÁ, N. a V. MEJOVÁ. Abeceda klasického tance. s. 24 Tamtéž. s. 24

87

Kalamajka Kalamajka se řadí mezi nejznámější slovanské tance 2/4 T. Na našem území se vyskytuje především kalamajka párová, v níž jako hlavní taneční motiv vynikají příklepy (bočné holubce) nohy o nohu.85 Krok kalamajkový je krokem dvoutaktovým. Skládá se z kroku přeměnného, nebo ze zdupu a z prvků špičko-špičkových, pato-špičkových. Jiná varianta může být krok přeměnný a poskok (bez holubce bočného nebo s holubcem bočným). Krok přeměnný se v některých jeho variantách pozměňuje na 3 podupy na místě. 86 V Besedě se setkáme s kalamajkou, kterou můžeme tančit třemi způsoby: Takt: 2/4 VP: I. p., HK volně podél těla 1. zp.:

1. T

Raz – nízký poskok na PDK se současným příklepem LDK Dva – jako raz

2. zp.:

2. T

Hladký akcentovaný polkový krok bočně do strany vlevo (z pohledu CH)

3. T

2 nízké poskoky na LDK se současným příklepem PDK

4. T

Hladký polkový krok bočně stranou vpravo

1. T

Raz - nízký poskok na PDK se současným postupem vlevo (váha na DK, která provádí poskok stranou), se současným příklepem LDK Dva – jako raz

3. zp.:

2. T

3 mírné podupy na místě

3. T

Jako 1. T, ale na LDK, přiklepává PDK

4. T

3 podupy na místě Kombinace předchozích dvou: v 1. a 3. T přiklepávané poskoky se současným postupem stranou a akcentovaný hladký polkový krok bočně stranou ve 2. a 4. T (doporučeno)

Kroky příklepové (holubce bočné, oklepáky, cabriol, sražený, atd.) Pohybové ozdoby, které vznikají úderem pat o sebe na zemi nebo ve vzduchu. Provádí se buď na místě, s postupem nebo v točení. Nejčastěji se s příklepy setkáváme v tanci kalamajka, ale příklepy mohou být součástí i jiných kroků lidových tanců (obkročák, polka, mazurka, a

85 86

BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 25 - 26 Viz blíže BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 127

88

další). Příklepy se mohou provádět ve 2/4 i 3/4 T sunem po podlaze, s poskoky, zvrty nebo s výskokem. Příklepy se objevují jednoduché i násobné. 87 Metodická posloupnost nácviku kalamajky s příklepy 1. švihy nožné (viz průpravná cvičení) 2. samostatně naučit princip příklepu – přípravná cvičení pro příklepy88 3. nácvik příklepů v páru v držení se za ruce 4. nácvik kalamajky s příklepy v páru v držení se za obě ruce (3 způsoby viz výše) 5. nácvik kalamajky s příklepy v páru v uzavřeném držení (3 způsoby viz výše) 6. nácvik 4. části III. odd. Besedy

 Příklady tanečních cvičení pro nácvik příklepů Varianta 1 Takt 2/4 VP: čelem k tyči (ke stěně), I. p. polovytočená, paže se zlehka přidržují tyče, hlava rovně, pohled přímo před sebe Předtaktí (a)

odlehčit PDK

1. T

Raz – PDK našlápne vpřed na celé chodidlo do mírného demi-plié (s výrazným přenesením váhy těla na PDK) Dva – nízký poskok na PDK s přiklepnutím LDK – příklep provádí levá pata o patu pravou, chodidla svírají téměř pravý úhel (příklep tedy provedou pouze paty, ne vnitřní strany chodidel a kotníky)

2. T

2 dupy: LDK, PDK

3. T

Jako 1. T, ale poskok na LDK s překlepnutím PDK

4. T

Jako 2. T., ale PDK, LDK

5. T

Jako 1. T (příklep LDK)

6. T

Jako 3. T (příklep PDK)

7. T

Jako 1. T (příklep LDK)

8. T

Jako 2. T (2 dupy LDK, PDK)

9. – 16. T

Jako 1. – 8. T, ale začíná LDK (poskok na LDK)

87 88

Srov. http://moodle.amu.cz/mod/page/view.php?id=2631&inpopup=1 BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. s. 29 - 30

89

Varianta 2 Takt 3/4 VP: viz předchozí cvičení Předtaktí (a)

Odlehčit PDK

1. T

Raz – PDK našlápne na celé chodidlo do mírného demi-plié (s výrazným přenesením váhy těla na PDK) Dva, tři – dva nízké poskoky na PDK s přiklepnutím LDK – provedení příklepu viz předchozí cvičení

2. T

3 dupy: LDK, PDK, LDK

3. – 4. T

Jako 1. – 2. T

5. T

Jako 1. T

6. T

Jako 1. T, ale našlápnutí LDK, příklepy PDK

7. T

Jako 1. T

8. T

2 dupy: LDK, PDK a výdrž

9. – 16. T

Jako 1. – 8. T, ale začíná LDK (poskok na LDK)

Varianta 3 Takt 2/4 VP: viz předchozí cvičení 1. T

Dva nízké poskoky na PDK a s každým poskokem proveden příklep LDK s mírným postupem vlevo – při příklepech se dotknou chodidla celou délkou hrany, ale „hlavní“ příklep provedou paty; příklepy jsou krátké, ostré

2. T

3 dupy: LDK, PDK, LDK

3. T

Dva nízké poskoky na LDK a přiklepnutím PDK s mírným postupem vpravo – provedení jako 1. T

4. T

3 dupy: PDK, LDK, PDK

5. – 6. T

Jako 1. – 2. T

7. T

Jako 3. T

8. T

Raz – ještě jeden nízký poskok na LDK a příklepem PDK Dva – seskok do I. p. polovytočené

9. – 16. T

Jako 1. – 8. T, ale začínáme příklepy PDK

Celé cvičení poté provést v páru za obě HK v postavení čelem proti sobě a v držení za obě ruce (ad 3).

90

 Beseda – ODDÍL III. C, D C) Hulán Takt: 3/4 Tempo: moderato Hudba: „Kdybys byl Jeníčku…“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Dámy do středu

1. – 2. T

Všechny D 1 PPl a 1 krok přísunný do středu kruhu, vykročí PDK. Přísun je proveden s mírným podřepem na LDK, PDK se dotkne vnitřní hranou LDK těsně nad kotníkem (obr. 20)

3. – 4. T

D jako 1. – 2. T vzad, ale ve 4. taktu je proveden

krok

přísunný

bez

podřepu.

CH současně tančí vpřed: PPl vpřed, HPl s půlobratem vpravo do postavení zády do čtverylky; na poslední dobu si podají ruce v poloze „V“ (obr. 21) Figura:

Kroužek pánů vpravo

5. – 8. T

CH 4 přísunné kroky vpravo, posledním krokem dotančí čelem k protější tanečnici. Na poslední dobu 8. taktu se pustí. Všichni se připraví na vlastní hulánovou figuru: PDK provede stoj přednožný šikmo vpravo vpřed

Figura:

Hulán

9. – 12. T

Hulán (viz výše)

Figura:

Zátočka za obě ruce

13. – 16. T

Zátočka za obě ruce 3 PPl a 1 krok přísunný.

I.

III.

IV.

IV.

II.

II.

Na poslední dobu páry přejdou do základního kolového

držení zavřeného,

podané ruce

směřují do středu čtverylky (obr. 22)

91

I.

III.

Obr. 22

D) Kalamajka Takt: 2/4 Tempo: allegro Hudba: „Kalamajka, mik, mik, mik…“ VP: základní kolové držení, podané ruce směřují do středu čtverylky (viz obr. 22) Figura:

Kalamajka

1. – 2. T

Všechny páry krok kalamajkový (páry stojí v základním kolovém

držení

uzavřeném,

podané ruce směřují do středu čtverylky, všichni tančí směrem do středu kruhu) 3. – 4. T

Jako 1. – 2. T, ale ze středu čtverylky

5. – 8. T

Ve stejném držení 4 HPl dokola s postupem o čtvrt kruhu vpřed

9. – 16. T

Jako 1. a 8. T, všichni CH končí na svých původních místech s protějšími D (CHI. s DIII. apod.)

/:1. – 16. T:/

Opakování části C - Hulána

/:1. – 16. T:/

Opakování části D - kalamajky, všichni končí se svými původními partnerkami na svých místech

92

2. 7. 9 Lekce 9 – sousedská, furiant I. II.

Úvodní část: průpravná a společná přípravná cvičení Hlavní část:

a) opakování kalamajky b) procvičování S1, S2, valčíku a polky v uzavřeném držení c) nácvik IV. oddílu, části A, B III.

Závěrečná část: opakování I., II., III. odd. + nové části IV. odd.

Po choreografické stránce nejsou první dvě části IV. oddílu Besedy náročné. Jako hlavní taneční náplň zde opět figuruje již několikrát tančená sousedská, tentokrát ve velice oblíbené čtverylkové figuře – „mlýn“. S přípravou na tuto figuru jsme se již setkali během prvotního seznámení s tancem ve čtverylce v rámci figury „hvězda“. Druhou část IV. oddílu tvoří opět tradiční furiant a valčík. Protože by nácvik nové části Besedy neměl zabrat tolik času, nabízí se možnost zopakovat si a řádně procvičit některé náročnější kroky, které se v Besedě často vyskytují, a to zejména taneční kroky v uzavřeném držení (valčík, polka), kalamajka s příklepy, furiant. Právě valčík a polka se hojně vyskytují napříč všemi částmi a zároveň víme, že s těmito společenskými tanci se setkáme téměř na každé společenské akci, proto je důležité jejich provedení dobře procvičit a stylově zdokonalovat. Pokud žáci dobře ovládají již probrané tance, může pedagog rovnou pokračovat v nácviku dalších dvou oddílů Besedy, které je dobré učit spolu, protože i v Besedě tvoří určitý malý samostatný blok, který se následně třikrát opakuje. Více o těchto částech v následující kapitole.

 Beseda – IV. ODDÍL A, B Předehra Takt: 3/4 Tempo: vivace Hudba: „Pí, synáčku, pomaloučku…“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1)

93

1. – 2. T

Bez tance

3. – 4. T

Vzájemná neformální malá poklona

5. – 8. T

Přechod do formace „mlýn“. Vnitřní ruce CHI. a CHIII. jsou podány pod rukama CHII. a CHIV. CH si se svými D podají ruce v poloze „W“ (obr. 23)

A) Sousedská „Parukář“ – Mlýn Takt: 3/4 Tempo: moderato Hudba: „Měl jsem milého parukáře…“ VP: formace mlýn (viz obr. 23) Figura:

Mlýn

1. – 4. T

CH 4 S1, D 4 S2. Těmito kroky páry postoupí o čtvrt kruhu vpřed. CH a D provádí spojenýma rukama mírný pohyb vpřed a vzad. Páry začínají vnějšíma nohama, CH LDK, D PDK. Současně se v lichých taktech natáčejí mírně od sebe a v sudých k sobě. V 4. taktu se všichni pustí. CH se natočí vpravo (S1) do postavení čelem ven ze čtverylky, D se natočí vlevo (S2) čelem do středu čtverylky.

5. – 8. T

CH s tanečnicemi, které tančily za jejich partnerkami, provedou zátočku za PHK – 3 S2 a 1 S1 (CH vykročí L, D P nohou). CH postoupili o čtvrt, D o půl kruhu vpřed. Páry znovu utvoří formaci „mlýn“ (obr. 24)

/:1. – 8. T:/ Opakuje se stejná figura (celkem třikrát). Všichni končí na svých původních místech,

a 9. – 24. T

otočí se v párech čelem k sobě a připraví se na furianta.

94

B) Furiant Takt: 3/4 Tempo: a) allegro vivo Hudba: „Sedlák, sedlák, sedlák…“ VP: CH a D stojí proti sobě, bokem ke středu čtverylky (D zády ke směru tance, CH čelem k směru tance) – výchozí postavení pro furianta (viz obr. 6) Tančí se stejně jako v oddílu I.

7. 2. 10 Lekce 10 – kuželka, sousedská I. II.

Úvodní část: rozcvičení Hlavní část:

a) zakopávaný běh, cval, kolečkový dvojkrok b) nácvik IV. oddílu, části C, D III.

Závěrečná část: opakování I., II., III. odd. + nové části IV. odd.

Kuželka Ve třetí části IV. oddílu se setkáváme s novým tancem kuželka. Kuželka patřila ještě před Besedou mezi nejoblíbenější čtverylky nejen u nás, ale také v Německu nebo Francii. „Nemůžeme ji sice pokládat za naši osobitou čtverylku lidovou nebo národní, ale lze ji přiřadit k těm lidovým i společenským tancům, které tvořily s polkou hlavní náplň všech tanečních příležitostí ve 40. a 50. letech 19. století.“89 Hlavní taneční náplní kuželky je běh skrčmo vzad paralelně s postupem vpřed, jinými slovy krátké běhové kroky se zakopáváním. Pohybový základ těchto kroků tvoří přeskoky z jedné DK na druhou za stálého „střídavého zašvihávání bérců s minimálním rozsahem pohybu stehen“.90 Jeden přeskok s pokrčením pracující DK zánožmo dolů odpovídá 1. době 2/4 T. Tento krok je také typický pro tanec skočná, s tím rozdílem, že u skočné je prováděn zároveň v točení.

89 90

BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 26 HLINĚNSKÁ, Jana. Tomáš, KALINA. Hladký běh. Zakopávání. In Didaktika atletiky pro základní školy. [online].

95

Další pohybový prvek představuje kvapík chlapců kolem dívky stojící uprostřed v kruhu. O kvapíku neboli cvalu viz kapitoly Přípravné kroky a Lekce 3: polka, řezanka tohoto dokumentu. Posledním dosud novým prvkem kolečkový dvojkrok. V Besedě ho tančí pouze dívky, naučit se ho mohou ale samozřejmě i chlapci. Podle Františka Bonuše jsou pohybovým základem tohoto kroku speciálního dva kroky chodné, z nichž u prvního kroku je nakročení provedeno vypérováním vahou přes celé chodidlo, zatímco druhý krok je proveden nakročením na nízkou pološpičku.91 Jelikož je tento krok často tančen ve velmi svižném tempu (na osminové hodnoty 2/4 T) nejedná se ani tak o dva kroky chodné, jako spíše o přenášení váhy z nohy na nohu se zachováním zmíněných nášlapů a s vytáčením chodidla umožňujícím otáčení těla kolem vlastní osy. Čtvrtá část IV. oddílu Sousedská nepřináší z hlediska tanečních kroků nic nového. Pravidelně se zde střídá krok sousedské v rejdování vedle sebe v pomalém tempu se sousedskou v uzavřeném držení v rychlém tempu, tedy valčíkem.  Přípravné cvičení – zakopávaný běh, cval, kolečkový dvojkrok Takt 2/4 Výchozí postavení – I. p. paralelní, ruce v bok 1. – 4. T

Zakopávaný běh volně po prostoru, 1. přeskok na PDK, LDK zakopává

5. – 8. T

Cval stranou za PDK libovolně po prostoru

9. – 12. T

Jako 1. – 4. T

13. – 15. T

Kolečkový dvojkrok na místě v točení doprava – PDK nášlap na celé chodidlo s vypérováním vahou, LDK nášlap na polšpičku s mírným odpérováním Závěr do I. p. paralelení

16. T

V I. p. paralelní na místě 2 tlesky

17. – 32. T

Jako 1. – 16. T, ale začíná přeskok na LDK, PDK zakopává; cval stranou vlevo, kolečkový dvojkrok v točení doleva

 Beseda – IV. ODDÍL C, D Kuželka, Sousedská C) Kuželka Takt: 2/4 Tempo: a) allegro b) andante con moto 91

Viz blíže BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. s. 138

96

Hudba: a) „Počkej, holka, neutíkej…“ a „Pekla vdolky…“ b) Andulko, vem kosu…“ VP: formace mlýn (viz obr. 23) Figura:

Kuželka

1. – 4. T

DI. (kuželka) se 8 krátkými běhovými kroky se zakopáváním zatočí za P lokty s CHIII; oba začínají PDK (obr. 25)

5. – 8. T

DI. se zatočí uprostřed čtverylky za L lokty se svým partnerem.

9. – 12. T

DI. se zůstane uprostřed čtverylky a točí se krokem kolečkovým nebo drobnými běhovými kroky na místě vlevo – vykročí LDK. Všichni CH utvoří kolem DI. kroužek, podají si ruce v poloze „V“ a točí se kolem ní kvapíkovými kroky vlevo (obr. 26)

13. – 16 T

Jako 9. – 12. T, ale M i DI. se točí opačným směrem; D vykročí PDK. V 16. taktu se CH pustí a 2 kvapíkovými kroky dotančí na svá místa.

Figura:

Točení kuželky v trojici

1. – 2. T

DI. běží k II. páru a podáním rukou s ním utvoří malý kroužek. Všichni vykročí PDK a 4 běhovými kroky se zatočí o půl kroužku vlevo (obr. 27)

3. – 4. T

II. pár vytvoří „branku“, DI. se pustí a 4 běhovými

kroky

proběhne

„brankou“

k III. páru (obr. 28) /:1. – 4. T:/

Jako 1. – 4. T, ale kuželka tančí s párem III.

5. – 8. T

Jako 1. – 4. T, ale kuželka tančí s párem IV.

/:5. – 8. T:/

Všechny páry na svých místech běhovými kroky provedou zátočku z P lokty. Točení

97

končí v základním čtverylkovém postavení Figura:

Kruh vlevo

1. – 4. T

Všichni se natočí mírně vlevo, podají si ruce v poloze „V“ a vytvoří kruh. Jdou 8 chodných kroků vlevo, vykročí LDK

5. – 8. T

Jako 1. – 4. T, ale vpravo. Všichni opět vykročí LDK, a to tak, že LDK nakročí zkřižmo přes PDK. V 8. taktu uzavřou promenádu krokem přísunným a připraví se na sousedskou. Postaví se vedle sebe po směru tance, vnitřní ruce podány v poloze „V“ (obr. 29)

D) Sousedská Takt: 3/4 Tempo: moderato Hudba: a) „Však nám tak nebude…“ VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1)

Figura:

Sousedská (v rejdování)

1. – 4. T

4 S2 s postupem vpřed o čtvrt kruhu. Všichni vykročí vnějšíma nohama (M LDK, D PDK). V lichých taktech spojené ruce přecházejí vpřed (ne výše než ramena), v sudých taktech kývnou do mírného zapažení. Současně se tanečníci natáčejí od sebe a k sobě. Posledním krokem S2 přejdou P před svou D a otočí se čelem k ní.

Figura:

Sousedská dokola (valčík)

5. – 8. T

Dvojice

se

uchopí

v základním

držení

zavřeném a tančí 4 valčík dokola; postoupí při tom o 1/4 kruhu vpřed, takže tuto figuru zakončí na protějších místech (obr. 30)

98

9. – 16. T

Jako 1. – 8. T. Všechny páry končí na svých místech.

Díly C a D se opakují ještě třikrát. Novou kuželkou se postupně stávají DII., III. a IV. Když se sousedská opakuje počtvrté, tančí se místo posledních čtyř taktů „Bavorák“ a „Strašák“.

99

2. 7. 11 Lekce 11: bavorák, strašák

I. II.

Úvodní část: rozcvičení Hlavní část:

a) krok obkročákový b) nácvik IV. oddílu, části E a dohra III.

Závěrečná část: opakování celé Besedy

Bavorák Bavorák se řadí k tancům se střídavým taktem, tzv. mateníkům, pro něž je typické střídání 2/4 a 3/4 T. V tanečním provedení to znamená střídání kroku obkročáku a kroku sousedské. V Besedě se prakticky netančí, vyskytuje se zde pouze ve zkrácené formě, kdy jsou prováděny pouze 4 T, přičemž 4. T je současně začátkem úryvku dalšího tance strašáku. I přes toto zkrácení je zachycen jeho mateníkový charakter, tedy vystřídání kroku sousedské a obkročáku.92 Jak již bylo naznačeno dříve, v Besedě se setkáváme s dvojím obkročákem. Ve IV. oddíle se nachází, i když velice krátce, jeho častější verze – krok obkročákový hladký. Jeho provedení vyplývá ze základního kroku chodného. Charakterizuje jej široce rozkročné otáčení páru kolem společné osy, kdy „jeden z tanečníků nakračuje mezi nohy druhého tanečníka a druhý ho obkračuje.“93 Na každý krok připadá otočení o půl kolečka (o 180°) s postupem po tanečním prostoru. Za jeden krok obkročákový hladký považujeme dva hladké kroky chodné, jimiž se tanečník nebo taneční dvojice otočí jedenkrát do kolečka (hovoříme o točení kolovém). Vzhledem k náročnosti provedení obkročák nejčastěji tančíme v kolovém uzavřeném držení, tedy paže jsou zaklesnuty v loktech a dlaně spočívají na lopatkách spolutanečníka. Při nácviku je dobré začít nejprve každý sám, po rovných drahách, v kruhu a poté teprve přejít do dvojic. Při nácviku obkročáku zpočátku prokládáme obkročák chůzí hladkou, následně již provádíme více obkročákových obratů za sebou. Česka beseda obsahuje obkročákové točení pouze ve zkrácené podobě jednoho obratu, obkročákový krok hladký ale

92 93

Viz blíže BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. s. 23 Zápisky z hodiny lidového tance. Vyučující Mgr. Ladislava Košíková

100

patří mezi nejtypičtější české lidové tance všeobecně, proto by jeho výuka neměla být v dostatečné míře opomenuta.94

 Strašák Tanec strašák je charakteristický spojením polky s jednoduchým pantomimickým motivem. Ferdinand Heller zařadil do Besedy pouze jeho pantomimickou část, to však tanečníkům nestačilo, a tak si poručili zahrát strašák celý. Tak se stal strašák oblíbenou veselou polkovou dohrou.95

E) Beseda – IV. ODDÍL E Bavorák a Strašák Takt: a) 3/4 b) 2/4 Tempo: allegro Hudba: a) „Hezká jsi, Andulko…“ b) „Přišel na ni Pepíček…“  bavorák zkrácen do čtyřtaktí, strašák do osmi taktů – 1. T strašáka splývá se 4. T bavoráka VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) Figura:

Bavorák a Strašák

1. – 2. T

(3/4 T) 2 S3 dokola

3. T

V zavřeném držení 1 krok obkročákový s točením dokola, CH – LDK a PDK, D PDK a LDK (2/4 T).

4. T

Uzavřít krokem a přísunem CH: LDK,PDK; D: PDK, LDK Tanečníci se postaví do I. p. čelem proti sobě – CH L bokem a D P bokem do středu čtverylky

5. T

3 podupy, CH: LDK, PDK, LDK; D: PDK, LDK, PDK

6. T

Pauza

7. T

3 potlesky (3 tlesky do vlastních rukou)

8. T

„zahrození“ ukazováčkem p ruky

9. T

„zahrození“ ukazováčkem l ruky

10. T

Každý se sám otočí jedenkrát dokolečka vpravo na pravé patě.

11. T

Vzájemná poklona partnerů

94 95

Srov. Tamtéž Viz blíže. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci.s. 33

101

Dohra Takt: 2/4 Tempo: allegro Hudba: a) „Nevěř holka, nevěř nic…“ b) „Přišel na ni Pepíček…“ c) „Nevěř holka, nevěř nic…“ 96 VP: výchozí čtverylkové postavení (viz obr. 1) 1. – 4. T

CH a D v promenádovém držení chůzí postupují o 1/4 čtverylky V závěru 4. T se natočí proti sobě a chytí se do uzavřeného kolového držení bokem po směru tance.

5. – 8. T

V základním kolovém držení uzavřeném HPl dokola s postupem o 1/2 čtverylky

9. – 16. T

V uzavřeném držení HPl dokola s točením (fakultativně doleva) o 3/4 čtverylky (skončí naproti svému původnímu postavení). V závěru 16. T se tanečníci postaví jako v závěru 4. T „strašáku“ (část E)

17. T

Pauza

18. – 24. T

Jako 5. – 11. T

Poznámka: U velmi zkušených tanečníků je možnost v 9. – 16. T dohry změnit směr otáčení polky a točit ji vlevo. Avšak vzhledem k technické náročnosti tohoto kroku, uvádím tuto možnost pouze jako dobrovolnou.

96

Hudební tempa jednotlivých částí České besedy převzato z: BINDEROVÁ, E. Česká Beseda. s. 6 - 9

102

Závěr Přehledem historie, teorie i metodiky salonního tance České besedy se u nás jako jeden z prvních začal systematicky zabývat profesor František Bonuš. Těžiště jeho práce v této oblasti problematiky představuje zejména ucelená monografie pojednávající o této specifické čtverylce z období národního obrození Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci, na níž tato diplomová práce navazuje a kterou částečně rozvádí. Vedle osvětové činnosti Františka Bonuše je důležité vyzdvihnout především jeho neutuchající činnost sběratelskou a pedagogickou, díky níž se Česká beseda nejen udržela v povědomí veřejnosti ještě v 2. polovině 20. století, ale hlavně vyrostla nová pokračující generace tanečníků a pedagogů, jmenujme například již v poděkování zmiňovanou Jitku Bonušovou a Jana Pumpra, kteří pomyslné žezlo převzali a díky nimž je toto české národní bohatství stále živě uchováváno a předáváno dál. Se snahou přispět k tomuto šíření České besedy dál, vstříc dnešní veřejnosti, byla psána i tato diplomová práce. V teoretické části shrnuje historický a kulturní kontext vzniku a vývoje České besedy a připomíná její autory. V praktické části pak nastiňuje strukturu metodického zpracování České besedy, rozčleněnou do 11 výukových lekcí. Samotnou výuku konkrétní choreografie Besedy doplňují jednak obrázky zachycující prostorové uspořádání tanečníků v rámci čtverylky, jednak popis přípravných kroků a průpravných cvičení, podkapitola věnovaná square dance či mnemotechnické pomůcky, které se osvědčily během práce se žáky. O tom, že Česká beseda má i v současné době stále co nabídnout nejen široké veřejnosti, ale i dětem a mládeži svědčí také projekt Páni, dámy, Beseda začíná… realizovaný v souvislosti s přípravou této práce v období let 2014 – 2015. Do projektu se zapojili žáci a pedagogové ZŠ Hradská v Humpolci, Gymnázia dr. A. Hrdličky v Humpolci, ZUŠ Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou, ZŠ Černá Hora, ZUŠ Třebíč. Cílem projektu bylo na základě metodiky popsané v této práci seznámit žáky s Českou besedou a ozvláštnit tak jejich běžnou pohybovou a hudební průpravu. Více či méně byl cíl úspěšně naplněn a lze vesměs s potěšením konstatovat, že Česká beseda se stala pro žáky příjemně strávenou taneční epizodou v jejich životě. Budiž tento fakt pozitivní motivací pro další tanečníky, kteří by se chtěli Českou besedou zabývat a s pocitem radosti si ji chtěli zatančit.

103

Použité zkratky a značky DK – dolní končetiny

HK – horní končetiny

PDK – pravá dolní končetina

PHK – pravá horní končetina

LDK – levá dolní končetina

LHK – levá horní končetina

P – pravý; P rameno – pravé rameno

L – levý; L bok – levý bok

I. = první pár

S1 – sousedská na 1 krok; 1 S1 – 1 krok způsobem sousedské na 1 krok

II. = druhý pár

S2 – sousedská na 2 kroky; 3 S2 – 3 kroky způsobem sousedské na 2 kroky

III. = třetí pár

HPl – hladká polka; 4 HPl – 4 kroky způsobem hladké polky

IV. = čtvrtý pár

PPl – poskočná polka; 2 HPL – 2 kroky způsobem poskočné polky KP – krok přísun

D – dívka, dívky; DI. dívka z prvního páru atp. CH – chlapec, chlapci; CHIII. chlapec ze třetího páru atp. Dvojice v postavení vedle sebe, ruce podány v upažení dolů: „V“ Dvojice v postavení vedle sebe, vnitřní ruce podány v pokrčení upažmo mírně dolů: „W“ Dvojice v postavení čelem proti sobě, držení za obě ruce – paže mírně pokrčeny Držení bočné – CH uchopí D PHK v pravém boku, D položí svou LHK na P rameno CH Dvojice v postavení čelem proti sobě, obě HK zkřižmo v předpažení dolů dovnitř Uzavřené kolové držení

104

Základní pozice DK I. pozice - nohy se dotýkají patami, špičky směřují od sebe, DK svírají úhel 90° II. pozice - DK ve stejném postavení jako v I. pozici, akorát paty jsou od sebe vzdáleny na délku jednoho až jednoho a půl chodidla

III. pozice – při zachování vytočení je jedna DK předsunuta před druhou tak, že ji z poloviny překrývá (pata jedné DK se dotýká druhé DK zhruba v polovině chodidla)

Členění tanečního prostoru 5. 4.

6.

7.

3.

8.

2. 1.

105

Přílohy A - D Oslava výročí 150 let České besedy

A

B

C

D

106

Příloha E Karel Link

Příloha F Ferdinand Heller

107

Seznam obrazových příloh Obrázky I – III: grafické znázornění tanečních her ve 2/4T Obrázky 1 - 30: grafické znázornění tanečních figur Besedy Obrazové přílohy A – D: Oslava výročí 150 let České besedy Obrazové přílohy E, F: Autoři České besedy Karel Link a Ferdinand Heller

108

Seznam použitá literatura BARTOŠ, František. Smetana ve vzpomínkách a dopisech. 9. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 247 s. BAZAROVÁ, N. a V. MEJOVÁ. Abeceda klasického tance. Praha: SPN, 1980. 120 s. BINDEROVÁ, Eva. Česká beseda. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů, 1992. 31 s. ISBN 80-85106-16-7 BINDEROVÁ, Eva. České lidové tance pro I. – VIII. roč. hudební a taneční školy. Praha: SPN, 1990. 279 s. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda. Praha: Dvorana, 1994. 26 s. BONUŠ, Jasan. Country tance I. Praha: Dvorana, 1993. 10 s. BONUŠ, František a Jasan BONUŠ. Country tance. České Budějovice: Krajské kulturní středisko, 1989, 41 s. BONUŠ, František. Lidový tanec, jeho teorie a metodika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. BONUŠ, František. Český salonní tanec Beseda, jeho historie a tvůrci. Praha: Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, 1971. 125 s. BONUŠ, František. Francouzská čtverylka. Praha: Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, 1970. 17 s. EFMERTOVÁ, Marcela C. České země v letech 1848-1918. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 1998, 460 s. ISBN 80-85983-47-8. HAVELKOVÁ, Hana. Využití prvků hudebně pohybové výchovy v hodinách hudební výchovy na gymnáziích a odpovídajících středních školách: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2013. 59 s., 11 s. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Blanka Knopová, CSc. HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu: vzpomínky a úvahy. 2. dopl. vyd. uspořádal Bohuslav Hostinský. Praha: Jan Laichter, 1941. 500 s. JEŘÁBKOVÁ, Jarmila. Taneční průprava. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2004. 163 s. Edice Pohyb. ISBN 80-7068-181-0 KOS, Bohumil. Lidové a společenské tance. 6. dopl. vyd. Praha: SPN, 1973. 164 s. KRAPKOVÁ, H. a J. ŠOPKOVÁ. Lidový a společenský tanec. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1991. 103 s. ISBN 80-7067-049-5

109

KULHÁNKOVÁ, Eva. Hudebně pohybová výchova: metodická příručka pro hudební výchovu ve škole. Vyd. 3. Praha: Portál, 2010. 136 s. ISBN 978-80-7367-730-5 LEPOLDOVÁ, Jana. Metodika taneční gymnastiky. Vyd. 1. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009. 66 s. ISBN 978-80-86928-53-1. SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Vyd. 1. Brno: TOGGA agency, 2001, 657 s. ISBN 80902912-0-1. SOUKAL, Josef. Přehled dějin literatury: pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2006, 108 s. ISBN 80-7235-333-0. ZÁDĚROVÁ-KYTÝŘOVÁ, Markéta. Taneční gymnastika. Vyd. 1. Praha: NIPOSARTAMA, 2002. 89 s. Edice Pohyb. ISBN 80-7068-167-5

Elektronické zdroje MACHALÍK, Tomáš. Program Easy Basic (MS 1–30). Czech & Slovak Square Dance [online]. Poslední změna 25. 4. 2014 [cit. 2014-08-22]. Dostupné z: http://www.square.cz/articles/popisy53.pdf

Square dance. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.3.2013 13:20 [cit. 2014-08-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Square_dance

Příklepy. Příprava e-learningového vzdělávacího programu pro studium tanečního umění na AMU v Praze: Metodika lidového tance [online]. Aktualizováno 4. 5. 2013 22.07 [Cit. 8. 9. 2014]. Dostupné z: http://moodle.amu.cz/mod/page/view.php?id=2631&inpopup=1

HLINĚNSKÁ, Jana. Tomáš, KALINA. Hladký běh. Zakopávání. In Didaktika atletiky pro základní školy [online]. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. 4. 5. 2011 [Cit. 9. 9. 2014]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/didakt_atletiky/beh.html 150 let České besedy. In: Dvorana - Taneční škola [online]. 2013 [cit. 2014-06-23]. Dostupné z: http://www.dvorana.cz/tanec/2013/beseda/index.php VÍTEK, Bohuslav. Virtuální muzikologie [online]. © 1994 - 2014 [cit. 2014-06-23]. Dostupné z: http://www.dejiny.hudby.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=356 Ferdinand Heller. Národní listy. 1912, roč. 52, č. 158, s. 2. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8506957&idpi=16063783

110

Taneční mistr Karel Link zemřel. Národní listy. 1911, roč. 51, č. 123. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7179185&idpi=11149755 NERUDA, Jan. Ferdinand Heller. Humoristické listy. 1887, roč. 29, č. 2, s. 14. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/29.1887/2/14.png NERUDA, Jan. Karel Link. Humoristické listy. 1880, roč. 22, č. 4. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/22.1880/4/26.png LINK, Karel. Královská česká zemská taneční škola. Národní listy. 1870, roč. 10, č. 254. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7179185&idpi=11149755

Seznam příloh 1. – 4. Dvorana: 150 let České besedy. [online]. [cit. 2014-06-23]. Dostupné z: http://www.dvorana.cz/galerie/2013/Beseda/index.html 5. Karel Link. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-06-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Link 6. Ferdinand Heller. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-06-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Heller

111