Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015) © 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-80-5
HISTORIE TĚŽBY UHLÍ VE VRBICI U DOUDLEB NAD ORLICÍ THE HISTORY OF COAL MINING IN VRBICE NEAR DOUDLEBY NAD ORLICÍ Tereza Zemánková1/ & Richard Pokorný2/ 1/ Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou,
[email protected] Fakulta životního prostředí, Univerzita J. E. Purkyně, Králova výšina 7, 400 96 Ústí nad Labem,
[email protected]
2/
Abstract: The brown coal sporadically occurs in the Cenomanian freshwater sediments around the Vrbice village near Doudleby nad Orlicí (East Bohemia). A series of attempts, aimed at coal prospecting and mining, were undertaken here during the last 115 years. Businessmen and landowners from the neighbourhood were primarily involved in coal prospection. Wider historical and toporaphical cotexts of exploration and exploatation are discussed in the paper. Keywords: brown coal, Vrbice, mining history, Jan Pups, East Bohemia
ÚVOD Nepříliš známá je skutečnost, že v okolí obcí Vrbice, Chleny, Borovnice, Záměle, Lhot u Potštejna, Prorub, Polomu a Skrovnice probíhaly na přelomu 19. a 20. století snahy o těžbu hnědého uhlí. Aby bylo možné vysvětlit přítomnost této, pro podhůří Orlických hor značně exotické nerostné suroviny, je třeba uvést následující geologické souvislosti. Přetržením severního křídla potštejnské antiklinály došlo na relativně malém území k vyzdvižení svrchnokřídových sladkovodních sedimentů. U Vrbic mají tyto horniny podobu šedých, kaolinických jílovců s mocností cca 2–6 metrů s lokálně vyvinutými neprůběžnými slojkami až smouhami hnědého uhlí o mocnosti do několika centimetrů (více o geologii viz např. POKORNÝ 2005, 2008). Jak zjistil MARTINEC (2009), uhelné slojky obsahují málo prouhelnělý typ hnědého uhlí s vysokou popelnatostí (Ad = 45,2 %) a nízkým obsahem prchavé hořlaviny (Vdaf = 44,2 %). PŘEHLED HISTORIE LITERATURY A VÝZKUMŮ Literárních informací o historické těžbě uhlí ve Vrbici není mnoho. Mezi nejdůležitější historické zdroje patří rukopisná příloha kroniky obce Doudleby nad Orlicí, datovaná pravděpodobně do let 1933–1944, s názvem „Vrbické kamenouhelné doly“. Jde o slohovou práci žákyně Marie Plockové ze třídy VI. B Masarykova státního reálného gymnasia v Kostelci nad Orlicí. Dle ústního sdělení Anny Fialové nastoupila Marie Plocková do školy v roce 1938/1939 a toto studium úspěšně ukončila v letech 1945/1946. Vzhledem k tomu, že v rukopisu je uvedena římskou číslicí
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
třída, lze tedy usuzovat, že Marie Plocková tuto slohovou práci napsala ve školním roce 1943/1944. Ve své krátké zprávě podrobně popisuje těžbu uhlí místního rolníka Jana Pupse, hovoří zde i o finančních problémech při těžbě a zmiňuje také další lokalitu s výskytem uhelných slojek. V geologické literatuře je zpravidla dolování ve Vrbici zmíněno pouze okrajově. KATZER (1902) zmiňuje výskyt uhelných slojek v širším okolí Potštejna. FRIČ a BAYER (1903) přinášejí vyobrazení geologické situace ložiska s přibližným zákresem těžní šachty. Další autoři pak zpravidla pouze přebírají již dříve publikované informace: SVOBODA (1923) konstatuje, že v roce 1904 ve Vrbici došlo k nezdárnému pátrání po uhlí. SOUKUP (1948) uvádí informaci o marném kutání uhlí na počátku 20. století v místě označovaném „V Sádkách“ sv. od Vrbice; tytéž poznatky lze nalézt také v práci VACHTLA (1968) a MARTINCE (1977). V nedávné době se o uhlí ve Vrbici začali nezávisle na sobě zajímat badatelé z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a také z Ústavu geoniky z Akademie věd České republiky. Na prvním pracovišti byla řešena především montánní historie (POKORNÝ 2005, 2008), autor z druhé jmenované organizace se zabýval geologií a litologií uhlonosných cenomanských sedimentů a také fyzikálními a fyzikálně-chemickými vlastnostmi uhelných slojek (MARTINEC 2009). V současné době se uhlonosnému ložisku ve Vrbici věnují pracovníci Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou – viz ZEMÁNKOVÁ, POKORNÝ (2016) a také tento článek. Zmíněný autorský tým má v plánu lokalitu nadále studovat. VIZIONÁŘ JAN PUPS (* 25.12.1845 – † 8.8.1924) Jan Pups se narodil ve čtvrtek 25. prosince 1845 v domě č. p. 3 v obci Vrbice1/ jako manželské dítě Josefu Pupsovi z Vrbice a Anně Pupsové, rozené Hlaváčkové z Prorub.2/ V rodném domě strávil celý život. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví, v současné době není obývaný a je značně zchátralý. V listopadu roku 1869 se Janovi a jeho ženě Františce Pupsové, rozené Plockové narodil první syn Josef. O dva roky později na svět přišel druhý syn jménem František Xaverius.3/ Dne 6. března 1906 Františka Pupsová zemřela na peritonitidu (zánět pobřišnice) a Jan tak ovdověl. Záhy se však oženil podruhé a 17. října 1906 si vzal za manželku Kateřinu, rozenou Hlouškovou, která se stala vdovou po zemřelém Františku Polákovi.4/ Jan z počátku ve Vrbici působil jako sedlák. Podle sčítání obyvatelstva z 31. prosince 1900 se svou rodinou hospodařil na několika desítkách hektarů a vlastnil množství domácích zvířat. Archivy uvádí dva koně, sedm kusů hovězího dobytka, 1/ Státní oblastní archiv v Zámrsku (dále SOA Zámrsk), Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Chleny, sign. 54-6127, Matrika narozených, 1870-1915. 2/ Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou (dále SOkA Rychnov nad Kněžnou), fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2282, č. kart. 1721, sčítání lidu Vrbice z r. 1900. 3/ SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Chleny, sign. 54-6127, Matrika narozených, 1870-1915. 4/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Farní úřad Chleny, inv. č. 746/12, č. kart. 212.
240
Zemánková T. & Pokorný R.: Historie těžby uhlí ve Vrbici u Doudleb nad Orlicí
dvě kozy, dvanáct prasat a třicet kusů slepic.5/ Od roku 1901 se ke statkaření přidaly i pokusy o kutání uhlí.6/ Podle sčítání obyvatelstva v roce 1910 předal hospodářství v tomto roce Jan Pups svému prvorozenému synovi Josefovi.7/ Ten od svého otce získal rodinnou usedlost ve Vrbici, kde žil se svojí ženou Marií, rozenou Pupsovou z Vrbice č. p. 7. Porodila mu čtyři děti, z nichž tři zemřely ještě před dovršením věku jednoho roku.8/ Dospělosti se dožila pouze poslední narozená Františka (1908–1948).9/ Jan po odchodu na výminek nezůstal zcela nečinný a otevřel si pohostinství. Během těchto let také opakovaně žádal o povolení ke kutání uhlí. Hloubení šachty jej však ruinuje a důsledkem bylo hluboké zadlužení.10/ Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 působil Jan Pups stále jako hostinský. Dne 8. srpna 1924 ve věku 78 let Jan Pups zemřel sešlostí věkem a jeho manželka Kateřina se stala podruhé vdovou. O dva dny později byl pohřben na hřbitově ve Chlenech a uložen do rodinného hrobu č. 269, kde spočívaly ostatky i jeho první manželky Františky Pupsové.11/ Dne 13. března 1925 převzal pohostinství jeho syn Josef a dle archivních záznamů ve svém podniku nabízel pestrou škálu služeb (měl povolení přechovávat cizince, podávat pokrmy, nalévat vína, piva a vína ovocná, podávat lihoviny, prodávat kávu, čaj a jiné teplé nápoje a provozovat dovolené hry).12/ Druhý syn Jana Pupse se sňatkem s Annou, rozenou Sedláčkovou přiženil do Doudleb nad Orlicí Měli spolu čtyři potomky. Živil se jako rolník a s hornickými aktivitami svého otce a bratra pravděpodobně neměl žádnou spojitost (FIALOVÁ, 2016). VRBICKÉ UHELNÉ DOLY Ačkoli byla tradičně těžba uhlí ve Vrbici spojována se jménem Jana Pupse, o průzkumné a kutací práce na uhlí v okolí obce usilovala i řada dalších zájemců. Společným jmenovatelem těchto snah byl však pravděpodobně rok 1901, o možných aktivitách z dřívějších dob nejsou známy žádné informace.
5/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2282, č. kart. 1721, Sčítání lidu Vrbice z r. 1900. 6/ Státní oblastní archiv Praha (dále SOA Praha), fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 134, Index vyhrazených kutisk dle katastru obcí, 1871–1917. 7/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2283, č. kart. 1764, Sčítání lidu Vrbice z r. 1910. 8/ SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Chleny, sign. 54-6128, Matrika zemřelých, 1894–1915. 9/ SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Chleny, sign. 54-6127, Matrika narozených, 1870–1915. 10/ SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 108, Záznamní kniha vyhrazených kutisk, XLIV – XLV, 1919–1920. 11/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv obce Vrbice, inv. č. 1, kn. č. 2315, č. kart. 325. 12/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2332, č. kart. 1789, Index k rejstříku živností řemeslných, svobodných a koncesovaných, 1891–1925.
241
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
Prvním průkopníkem ve vrbické “uhelné horečce“ byl Josef Sokol z Lanškrouna, který 27. července 1901 zažádal o pět průzkumných povolení pro lokalitu Vrbici.13/ O těžbu uhlí usiloval i statkář František Šabata z Vrbice, který 28. října 1901 žádal o jedno průzkumné povolení.14/ Tento významný vrbický rodák pocházel ze statkářské rodiny a vedle svých podnikatelských aktivit zaměřených na opravu automobilů a provozování čerpací stanice v Kostelci nad Orlicí byl znám především jako jeden ze zakládajících členů a dlouholetý předseda Československé strany lidové a také člen národního shromáždění, poslanec a senátor Československé republiky (ANONYMUS 2012). Další zájemce o kutání ve Vrbici byl kupec František Vojtíšek ze Skály z Kostelce nad Orlicí. Ten si dne 9. listopadu 1901 zažádal o jedno průzkumné povolení, o dva roky později pak o dalších osm. O kutání ve Vrbici měl zájem i významný podnikatel v horním průmyslu Josef Viktorín z Mělníka, který 13. února 1902 požádal celkem o 21 kutacích povolení.15/ V letech 1901 a 1902 (14. října 1901 a 18. října 1902) o dvě průzkumné a kutací povolení žádal také Jan Pups.16/ Podle rukopisu Marie Plockové se traduje, že za jeho vizí stál sen o uhelném ložisku v jeho lese. Neváhal a rychle navázal kontakt s báňskými specialisty, kteří mu přítomnost uhlí následně potvrdili. Na důkladný průzkum neměl dostatek financí, proto začal kutat v podstatě naslepo. Podstatně pravděpodobnější se jeví teorie, že rovněž podlehl vizi možného zbohatnutí provozováním uhelného dolu a podáním svých žádostí o povolení a následoval výše zmíněné „pionýry“. Již po vyhloubení šachty o hloubce 8 pouhých metrů musel Pups pro nedostatek finančních prostředků přizvat do spolku Františka Vojtíška ze Skály z Kostelce nad Orlicí. Ten se na vlastní pěst pokoušel o kutání uhlí i na dalších lokalitách ve Vrbici. PLOCKOVÁ (1944) uvádí, že v šachtě Jana Pupse byl zastižen sled černých lupků s pískovci, obsahujícími tenké polohy uhlí o mocnosti do několika centimetrů, které se nezvyšovaly ani po dosažení hloubky 50 metrů. Tehdy byl vyčerpán i kapitál Františka Vojtíška a spolek se rozšířil o dalšího podílníka, kterým byl „zbohatlý amerikán Vorlický“. Společníci se rozhodli sledovat nejmocnější (3 cm, sic!) uhelnou slojku v hloubce 30 m vodorovnou rozrážkou, vedenou jz. směrem. Jak vyplývá z výše uvedeného rukopisu, mocnost slojky se nejprve zvýšila na 5 cm, postupně však zcela vyklínila a ražba štoly byla po 15 metrech ukončena. Materiál ze šachty horníci vytahovali ručně rumpálem o dvou okovech. V obdélníkové jámě v rozměrech 3x2 m pracovali tři muži, vybavení hornickými kahanci, z nichž jeden byl vyučeným havířem a byl dříve zaměstnán v dolech v Ostravě. Jáma byla chráněna dřevěnou stříškou s malým nápisem „Zdař Bůh“ a v měkkém lupku nesla hrázkovou a prkennou výztuhu. 13/ SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 134, Index vyhrazených kutisk dle katastru obcí, 1871–1917. 14/ Tamtéž. 15/ Tamtéž. 16/ SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 62–64, Záznamní kniha vyhrazených kutisk XXVI/1, 2, XXVII, XXVIII, 1901–1902.
242
Zemánková T. & Pokorný R.: Historie těžby uhlí ve Vrbici u Doudleb nad Orlicí
Obr. 1. Vystřižená fotografie z dobové pohlednice, na zadní straně s rakousko-uherskou poštovní známkou a datem razítka z 22. listopadu 1901, tak představuje pravděpodobně jediný dochovaný snímek vrbického uhelného dolu.
Vyklínění a ztráta nejnadějnější slojky pravděpodobně představovala „tečku“ za dolovacím úsilím. Těžní jáma byla ponechána škodlivým vlivům počasí a Jan Pups roce 1908 si zažádal o zrušení práva ke kutání.17/ Důl postupně zaplnila podzemní voda a záhy se těžní jáma zbortila. Povrch byl následně z bezpečnostních důvodů dodatečně zasypán. Následující pokus Jana Pupse o dolování uhlí byl datován ke dni 13. prosince 1910, kdy požádal o další čtyři průzkumné a kutací povolení ve Vrbici. Na jeho jméno mu revírní horní úřad v Kutné Hoře vydal povolení.18/ Během této doby se však dostal do velmi těžké finanční situace a byl hluboce zadlužen. Finanční úřad v Kostelci nad Orlicí mu pro nesplácení daní ve třetím čtvrtletí, a to konkrétně 31. prosince 1911 tato práva zrušil.19/ 17/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2406, č. kart. 1889, Sčítání lidu Vrbice z r. 1920. 18/ SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 90, Záznamní kniha vyhrazených kutisk XXXV/1, 1910. 19/ SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2325, daňový úřad Kostelec nad Orlicí z roku 1911.
243
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
Obr. 2. Zrekonstruovaná kaplička „Martincův obrázek“s novou stříškou a dřevěným plůtkem (Stav k prosinci 2015). Foto T. Zemánková.
Obr. 3. Deska s iniciály manželů Josefa a Marie Pupsových (Stav k prosinci 2015). Foto T. Zemánková.
244
Zemánková T. & Pokorný R.: Historie těžby uhlí ve Vrbici u Doudleb nad Orlicí
Po osmi letech byla pravděpodobně finanční situace Jana Pupse poněkud příznivější a na základě povolení ke kutání ze dne 5. dubna 1919 mu revírní horní úřad nově vzniklé Československé republiky v Kutné Hoře vystavil jedno kutací právo,20/ které mu bylo posléze prodlouženo až do 5. dubna 1921.21/ Doudlebská kronika uvádí, že v květnu 1919 začal kutat v lese nad Vyhnánovem jeho syn Josef Pups. O této těžební epizodě nejsou známy žádné bližší podrobnosti, a není proto jisté, zda Josef pokračoval v dolování na původním otcově dole, či v jeho blízkosti. Ani při tomto, pravděpodobně posledním pokusu o těžbu, však nebyly snahy o nalezení rentabilní uhelné sloje úspěšné. KAPLIČKA „MARTINCŮV OBRÁZEK“ Nad okrajem lesa, přibližně 150 metrů jižně od zasypané šachty stojí kaplička, která má k hisObr. 4. Historická fotografie Františky torii hledání uhlí na Vrbici velmi blízký vztah. Martincové, roz. Pupsové, pocházející V roce 1921, po splacení všech dluhů na z náhrobku rodinného hrobu. svém statku ji nechali na své náklady postavit manželé Josef a Marie Pupsovi. V dolní části kapličky se jsou vytesány jejich iniciály a datum stavby – „JMP LP 1921“. Objekt stál původně na pozemku patřícím rodině Pupsů. Po smrti Josefa a Marie kapličku i s pozemkem zdědila Františka Pupsová. Protože se v 26. listopadu 1929 provdala za Josefa Martince, vžil se pro kapličku název „Martincův obrázek“, pod kterým je kaplička známa dodnes.22/ V posledních letech postihl kapličku komplikovaný osud. Dle ústního sdělení Josefa Martince byly po sametové revoluci rodině Martincových v rámci restitucí navráceny pozemky, včetně parcel s dřívějším dolem a také kapličkou. Děti Josefa a Františky Martincových následně statek č. p. 3 spolu s částí pozemků prodaly novému vlastníkovi a přitom došlo (pravděpodobně nepozorností či chybou prodávajícího) i k převodu vlastnických práv pozemku, na kterém stojí kaplička. Kupující následně kapličku pronajal obci Vrbice, která se pokusila získat dotaci a grant z fondu EU, konkrétně Programu rozvoje venkova, na její zachování. Toto úsilí bylo úspěšné a v roce 2012 byl objekt zrekonstruován. Na opravu byla původně z projektu „11/012/3220b/452/000285– Obnova památek na dohled z Homole“ obci 20/ SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 108, Záznamní kniha vyhrazených kutisk, XLIV – XLV, 1919–1920. 21/ SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora, inv. č. 152, Kniha kutéřů, Tom II., 1907–1930. 22/ SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Chleny, sign. 54-6127, Matrika narozených, 1870–1915.
245
Obr. 5. Topografická mapa okolí Vrbice, lokalizace uhelného dolu je znázorněna červeným kroužkem. Šrafurou jsou vyznačeny parcely, v jejichž okolí bylo žádáno o kutací povolení (konkrétní místo v povolení nebylo explicitně stanoveno, parcely sloužily jako „Vereinigungsbezugspunkt“, tedy jako jakýsi „orientační bod“) (ZM 10, geoportal.cuzk.cz, SOA Praha, inv. č. 62–64).
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
246
Zemánková T. & Pokorný R.: Historie těžby uhlí ve Vrbici u Doudleb nad Orlicí
Obr. 6. Zasypaná okrouhlá prohlubeň, představující místo vyústění těžní šachty (Stav k prosinci 2015). Foto T. Zemánková.
Obr. 7. Dosud zřetelný odval, ve kterém je možné nalézt proplástky uhlí (Stav k prosinci 2015). Foto T. Zemánková.
247
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
poskytnuta dotace, která pokryla veškeré výdaje obecní památky „Bednářův křížek“. Na opravu kapličky „Martincův obrázek“ již finanční prostředky z dotací nestačily a obec proto vyčlenila ze svého rozpočtu částku ve výši cca 80 000,– Kč (KUBĚNKOVÁ, 2016). Vnučka Josefa Martince se s chybou svého děda nesmířila, a proto se svým otcem Josefem Martincem učinila zásadní krok, aby se kaplička s obrázkem vrátila zpět do vlastnictví jejich rodiny. Při majetkovém jednání s rodinou nového vlastníka, dodatečné restituci v roce 2013 a majetkovém narovnání, byla uzavřena smlouva s novým vlastníkem, že po skončení udržitelnosti projektu bude kaplička s obrázkem opět navrácena s nezbytnou částí pozemku rodině Martincových. O tomto úmyslu byla vyrozuměna i starostka obce Vrbice, které byly rovněž předány kupní smlouvy (MARTINEC, 2016).
Obr. 8. Vzorky nalezených našedlých jílovců s proplástky uhlí (Sběr v prosinci 2015). Foto T. Zemánková.
SOUČASNOST DŮLNÍHO DÍLA Objekt dřívější těžby se nachází cca 1,5 km jižně od Doudleb nad Orlicí, mezi osadami Vrbice a Vyhnánov. Nejsnazší přístup na lokalitu vede z Vrbice, podél červené turistické stezky k místní části Draha. Zde je nutné sejít z turistického značení a vydat se po místní cestě sv. směrem až k poslednímu stavení (č. p. 29). Odtud je potřeba pokračovat odbočkou vpravo po neznačené cestě, která se stáčí mírně doleva a klesá směrem do lesa. Vlastní šachta s nevýrazným odvalem je pak situována na okraji lesa (414 m n. m.) cca 80 m jv. od samoty Sádka a přibližně 150 m jižně od kapličky „Martincův obrázek“ (50° 05‘ 32.9‘‘ s.š., 016° 15‘ 35.3‘‘ v.d.). V současné době je ústí šachty nepřístupné a v terénu na něj upozorňuje pouze okrouhlá prohlubeň u paty několikametrového srázu. Před portálem je dosud zřetelný zásek zahloubený několik desítek centimetrů do terénu, kudy v době těžby pravděpodobně vedly krátké kolejnice. Vpravo několik metrů od šachty je také dosud zřetelný zarovnaný povrch tehdejšího odvalu (POKORNÝ 2005). Ten je již sice zarostlý vegetací, lze zde však dosud najít úlomky vápnitého pískovce až křemence, ale především našedlého jílovce s proplástky uhlí o mocnosti do 1 cm. Objekt leží na pozemkové parcele č. 140/1 vedené jako lesní pozemek, v soukromém vlastnictví. Dle veřejně přístupných informací katastru nemovitostí tento pozemek patří panu Pavlovi Martincovi, vnukovi Josefa a Františky Martincových a tudíž prapravnukovi Jana Pupse (nahlizenidokn.cuzk.cz). 248
Zemánková T. & Pokorný R.: Historie těžby uhlí ve Vrbici u Doudleb nad Orlicí
ZÁVĚR Ze studia archivních podkladů, zejména záznamů ze starých sčítání lidu, knih kutéřů, vyhrazených kutisk, knih narozených, oddaných a zemřelých vyplývá, že historie hornického podnikání ve Vrbici je podstatně pestřejší, než bývá v literatuře zpravidla uváděno. Bylo zjištěno několik fází průzkumných a těžebních prací v intervalu let 1901–1921, zahrnujících množství zúčastněných osob. Také bylo doloženo, že v rodině Pupsů mají pokusy o těžbu vrbického uhlí tradici sahající přes dvě generace. Bylo doloženo, že všechny pokusy ve Vrbici byly nerentabilní. Ačkoli se na základě archivních materiálů nepodařilo prokázat přímou souvislost, není vyloučeno, že bankroty a finanční nesnáze Jana Pupse byly způsobeny právě neúspěšnými těžebními pokusy. Od ukončení pokusů o těžbu uhlí uplynulo již více než téměř 100 let a pozůstatky těžby již nejsou v krajině takřka zřetelné. Šachta vrbického dolu je již dávno zborcená a zasypaná, a ačkoli zde probíhá pouze pozvolná přirozená sukcese, odvaly postupně zarůstají vegetací a stávají se součástí terénu. Poděkování Rádi bychom poděkovali a vyslovili uznání všem, kteří nám pomáhali při hledání informací. Jedná se především o Mgr. Terezu Vinterovou (MGOH), jíž náleží dík za cenné rady, připomínky a za její obrovskou ochotu a strávený čas v archivech. Poděkování si též zaslouží kronikářka paní Dagmar Potštejnská z Doudleb nad Orlicí a kronikářka paní Hana Bednářová z Vrbic. Dále je naší milou povinností poděkovat prof. Ing. Petru Martincovi, CSc. (Ústav geoniky AV ČR) za cenné připomínky k rukopisu, Josefu Martincovi za poskytnutí potřebných informací ke kapličce a Anně Fialové za doplňující informace k Františku X. Pupsovi. SUMMARY The brown coal sporadically occurs in the Cenomanian freshwater sediments (Upper Cretaceous) around the Vrbice village near Doudleby nad Orlicí. A series of attempts, aimed at coal prospecting and mining, were undertaken here during the last 115 years. Businessmen and landowners from the neighbourhood were primarily involved in coal prospection. The most notable of them were Jan Pups (1845–1924) and his oldest son Josef Pups (1869–1938). The history of this effort was chronologically mapped after a detailed study of the archival documents; in the paper was discussed wider historical and topographical contexts exploration and exploitation. PRAMENY FIALOVÁ A. (vnučka Františka Xaveria Pupse a Anny Pupsové, Rudé armády 5, 517 42 Doudleby nad Orlicí) – ústní sdělení ze dne 29. března 2016. Kronika obce Doudleby nad Orlicí, kniha 1, roční zápis kroniky obce Doudleb nad Orlicí z roku 1919, 55 str. KUBĚNKOVÁ D. (starostka Vrbic, Vrbice 17, 571 41 Vrbice) – písemné sdělení ze dne 22. března 2016.
249
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
MARTINEC J. (vnuk Josefa Martince a Františky Martincové, Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou) – ústní sdělení ze dne 16. února 2016. Státní oblastní archiv v Praze, fond Revírní báňský úřad Kutná Hora. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv obce Vrbice. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Farní úřad Chleny. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou. Státní oblastní archiv v Zámrsku, Sbírka matrik Východočeského kraje. Státní správa zeměměřictví a katastru. ČÚZK. Nahlížení do katastru nemovitostí. [online]. [cit. 2016–03–22]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz Základní mapa ČR 1: 10 000. Geoportál ČÚZK. Prohlížecí služba WMS – ZM 10 [online]. [cit. 2016–03–22]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=486
LITERATURA ANONYMUS (2012): Významné osobnosti Kostelce nad Orlicí. Zpravodaj města Kostelce nad Orlicí 11/2012: 12. FRIČ A. & BAYER E. (1903): Studie v oboru křídového útvaru českého. Palaeontologická zkoumání jednotlivých vrstev. Perucké vrstvy. Archiv pro přírodovědecké prozkoumání Čech 11, 2: 1–183. KATZER F. (1902): Geologie von Böhmen: Der geognostische Aufbau und die geologische Entwickelung des Landes. Mit besonderer Berücksichtigung der Erzvorkommen und der verwendbaren Minerale und Gesteine. Verlag von I. Taussig, Prag, 1606 str. MARTINEC P. (1977): Geologické poměry. In: ROČEK Z. (ed.): Příroda Orlických hor a Podorlicka, SZN, Praha, 105–216. MARTINEC P. (2009): Uhelné slojky cenomanského uhlí na vrcholu potštejnské antiklinály ve východních Čechách. Sborník 7. česko-polské konference „Geologie uhelných pánví“ Documenta Geonica 2009/2: 155–157. POKORNÝ R. (2005): Těžba uhlí pod Orlickými horami. Panorama 13: 81–87. POKORNÝ R. (2008): Historie hornictví na Rychnovsku 2. Acta Musei Richnoviensis, sect. natur. 15/3–4: 85–146. PLOCKOVÁ M. (1944?): Vrbické kamenouhelné doly. MS – rukopisná příloha kroniky obce Doudleby nad Orlicí, 2 str. SVOBODA A. (1923): Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů, Rychnov nad Kněžnou, 382 str. SOUKUP J. (1948): Stručná zpráva o výzkumu křídy na území listu Rychnov nad Kněžnou (List spec. mapy 3956). Věstník Státního geologického ústavu ČSR 2–3: 193–197. VACHTL J. (1968): Ložiska cenomanských jílovců v Čechách a na Moravě. 4– Východní Čechy a severozápadní Morava. Geotechnica 32: 1–167. ZEMÁNKOVÁ T. & POKORNÝ R. (2016): Uhelný důl Vrbice. [online]. In: Významné geologické lokality ČR. Praha, Čes. geol. služba. [cit. 2016–01–07]. Dostupný z URL:
250
Zemánková T. & Pokorný R.: Historie těžby uhlí ve Vrbici u Doudleb nad Orlicí
Obr. 9. Přehled žadatelů o kutací povolení ve Vrbici, datovaný k roku 1901. Zdroj: SOA Praha, inv. č. 134.
251
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 239–252 (2015)
Obr. 10. Kutací povolení pro Jana Pupse z roku 1919. Zdroj: SOA Praha, inv. č. 108.
Obr. 11. Výčet členů rodiny Pupsových dle sčítání obyvatelstva z roku 1920. Zdroj: SOkA Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 2406.
252