Historie těžby nerostných surovin
Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková Únor 2015
1
Obsah 1
Navštívená lokalita ......................................................................................................................................................... 2
2
Předmět zkoumání .......................................................................................................................................................... 2
3
Vymezení území ............................................................................................................................................................. 2
3
Historie až současnost ..................................................................................................................................................... 3
4
Zhodnocení miniprojektu ................................................................................................................................................ 3
5
Závěr miniprojektu ......................................................................................................................................................... 4
6
Přílohy............................................................................................................................................................................. 5
7
Použité odkazy ................................................................................................................................................................ 6
1
Navštívená lokalita
Navštívili jsme Rokycanskou stráň, kde jsme zkoumali břidlici, která je jílovitá. A pak jsme prošly velký kus řeky Klabavky, kde jsme hledali různé nerosty, některé byly naplavené a jiné se do koryta dostaly po různých stavbách v okolí. Projekt historie těžby nerostných surovin patří do projektu: „Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě“.
2
Předmět zkoumání
Cílem projektu bylo nakreslit mapu České republiky a nakreslit do ní místa těžby zlata, cínu, stříbra, kaolínu, vápence, stavebního kamene, písků a břidlic. Zaměřili jsme se na to z pohledu dneška a pak z pohledu historie těžby dané nerostné suroviny, tedy 18. a 19. století, kdy docházelo k největšímu rozmachu průmyslu v českých zemích. Také jsem zkoumali, jak těžba měla vliv na krajinu, kde probíhala a jestli docházelo k obnovování krajiny nebo jestli zůstala zničená. Důležitým historickým zlomem v průmyslu v českých zemích se stala průmyslová revoluce v polovině 19. století.
3
Vymezení území
Naším územím, kde jsme vše zkoumali a hledali, byla celá ČR a pak Rokycany.
2
3
Historie až současnost
Zlato Zlato se v přírodě vyskytuje jednak jako horské tj. uzavřené v horninách a rudních žilách, jednak jako volné říční (rýžovnické) tj. vnějšími vlivy uvolněné horské zlato v náplavech potoků a řek. V roce 1280 bylo obnoveno rýžování na jihočeských řekách. Zároveň ale vznikala první hornická města, mezi kterými hrála prim Krásná Hora. Zlatá královská koruna Přemysla Otakara II. byla vyrobena z krásnohorského zlata. Na přelomu 19. a 20. století byla obnovena těžba v Krásné Hoře a na zlatodole Roudný. Později byly otevřeny doly v Libčicích u Nového Knína a později znovu i v Jílovém a Kašperských horách. V dnešní době se u nás zlato ve velkém nedoluje. Kaolín Místy, kde se kaolín těží, jsou plzeňsko, Karlovarsko, třeboňská pánev a chebská pánev. Bohužel, k velké rekultivaci krajiny po těžbě nedochází a tak jsou lomy opuštěné. V nejlepším případě jsou zatopené, ale krajina a příroda jsou zničené. Stavební kámen Míst, kde se těží stavební kámen je v české republice velice mnoho. Kámen se nejčastěji odstřeluje pomocí výbušin a tak se při výbuchu znehodnocují všechna další místa, která jsou poblíž. Po vytěženém kameni zbude jáma, někdy zatopená a je z toho lom, kde se můžou koupat lidé a využívat pro volný čas, ale zdá se nám to velmi málo, za zničenou přírodu okolo. Vápence a cementářské suroviny Nejblíže našemu město je velký lom a vápenka u města Berouna. Jednou jsme tam byli na výletě a nebyl to pěkný pohled. Všude okolo byl jemný poprašek, který nešel z ničeho dolů. Usazoval se na stromech, květinách, domech, ale hlavně ho lidé dýchaly. Celé prostředí lomu bylo velmi prašné a krajina kolem trpěla. Sklářské písky V blízkosti našeho města jsme našli lom Velký Luhov. Podle obrázků na internetu jsem usoudili, že opět je krajina těžbou narušena a nic dobrého to životnímu prostředí nepřineslo. Stříbro Ve 13. Století začala těžba stříbra u města Kutné hory. Naleziště byla docela veliká, ale rychle se vytěžila. Nebyli jsme se podívat v žádném lomu, ale podle obrázků lomu u Kutné hory si s tím místem příroda už poradila.
4
Zhodnocení miniprojektu
V 18. A 19. Století se velmi rychle vytvořili místa těžby. V této době se nikdo nestaral o to, jaký dopad to bude mít na krajinu nebo životní prostředí. Některé lomy jsou už v dnešní době nefunkční, ale některé fungují do dnes. Myslíme si, že v dnešní době se aspoň trochu dbá na, aby se krajina po těžbě nějak uvedla aspoň částečně do původního stavu a nebo se jí pomůže různým osivem trávy nebo stromů. Ale zdá se nám to stále málo. 3
5
Závěr miniprojektu
Společně jsme se shodli na tom, že nedokážeme určit, kam až povede těžení surovin a její vliv na krajinu. Po přečtení různých článku a zamyšlení jsme se shodli na jednom:
Někteří lidé si myslí, že naše planeta je jedna velká samoobsluha, kde zboží nikdy nedojde a každý si může vzít, co chce.
4
6
Přílohy
Obrázek 1 – po práci legraci
Obrázek 2 - pracujeme
5
7
Použité odkazy
Wikipedie (online) (cit. 2013-10-15). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rokycansk%C3%A1_str%C3%A1%C5%88 Geologické lokality. (online) (cit. 2013-10-15). Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1004 Biological Library. (online) (cit. 2013-10-15). Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/locality/id1950/
6
