Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra varhanní a historické interpretace Historická interpretace

Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea

Diplomová práce

Autor práce: Mgr. Miroslava Holá Vedoucí práce: Michaela Ambrosi, MMus Oponent práce: Bc. Jan Čižmář, M.A., B.A., dipl. um. Brno 2016 0

Bibliografický záznam HOLÁ, Miroslava.

Historické příčné flétny ve sbírce Moravského

zemského

[Collection

muzea

of

Historical

Transverse

Flutes

in The Moravian Museum]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra varhanní a historické interpretace, 2016. 87 s. Vedoucí diplomové práce Michaela Ambrosi, MMus.

1

Anotace Diplomová práce pojednává o sbírce historických fléten ve správě Moravského

zemského

muzea

v

Brně.

Je

rozdělena

do tří kapitol. První kapitola představuje instituci Moravského zemského muzea a zaměřuje se především na činnost Oddělení dějin hudby. Druhá kapitola se zabývá problematikou výzkumu hudebních nástro jů jako primárních

historických pramenů. Kapitola třetí popisuje zvolenou

metodologii, průběh výzkumu třinácti příčných fléten včetně dvou pikol ze sbírky Moravského zemského muzea a shrnuje výsledky tohoto výzkumu.

Annotation The diploma thesis deals with the collection of historical flutes in The Moravian Museum in Brno. Thesis is divided into three chapters. The

first

chapter

presents

information

about

the

institution

of The Moravian Museum and it is focused mainly on the activities of

the

Department

of

Music

History.

The

second

chapter

deals

with the issue of research of the musical instruments as primary historical sources. The third chapter summarizes the chosen methodology, process and results of the research of thirteen transverse flutes, including two piccolos, from the collection of The Moravian Museum.

Klíčová slova Příčné flétny, absolutní tónová výška, vývoj fléten, výrobci fléten, Moravské zemské muzeum, sbírka hudebních nástrojů.

Keywords Transverse Flutes, Performing Pitch, Development of Flutes, Flute Makers, The Moravian Museum, Collection of Musical Instruments. 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 15. 5. 2016

Miroslava Holá

3

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce Michael e Ambrosi, MMus za její podnětné komentáře, odborné rady a inspirativní vedení. Velké díky patří výrobcům kopií historických fléten, Claire Soubeyran, Jeanu

Francois

Beaudinovi,

Boazu

Berneymu,

Fridtjofu

Aurinovi

a Terrymu McGee, kteří věnovali svůj čas a podělili se o svoje bohaté zkušenosti s výzkumem historický příčných fléten. Ráda

bych

poděkovala

také

kurátorovi

sbírky hudebních

nástrojů

Moravského zemského muzea PhDr. Františku Malému za jeho laskavý, ochotný a vstřícný přístup. V neposlední řadě děkuji své rodině a přátelům, kteří mě podporovali nejen během zpracovávání této diplomové práce, ale v průběhu celého mého studia. 4

Obsah Úvod .................................................................................................... 6 1 Moravské zemské muzeum .................................................................. 7 1.1 Historie a současnost Moravského zemského muzea .......................... 7 1.2 Oddělení dějin hudby ..................................................................... 10 2 Výzkum historických příčných fléten ................................................. 16 2.1 Výzkum historických hudebních nástrojů ........................................ 16 2.2 Metodologie výzkumu historických příčných fléten ......................... 18 2.2.1 Metodologie vlastního výzkumu z let 2013 a 2014 ........................ 18 2.2.2 Výzkumy vybraných světových badatelů ...................................... 19 2.2.3 Metodologie studia fléten vybraných svět ových výrobců ............... 22 3 Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea ......... 33 3.1 Metodologie měření ....................................................................... 33 3.2 Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea ...... 36 3.3 Shrnutí výzkumu ........................................................................... 72 Závěr .................................................................................................. 80 Resumé............................................................................................... 82 Summary ............................................................................................ 82 Literatura ........................................................................................... 83 Přílohy

5

Úvod

Mezi základní prameny dokládajících dobovou hudební p raxi patří bezpochyby

dochované

hudební

nástroje.

Díky

jejich

studiu

se můžeme dozvědět mnoho o ladění, užívané tónové výšce a oblíbenosti konkrétních hudebních nástrojů i stylů. Mnohé z těchto historických pramenů však na možnost svého jedinečného svědectví stále čekají. Tato diplomová

práce

se

snaží

odhalit

alespoň

malý zlomek

z

toho,

co historické hudební nástroje o své době vypovídají. Diplomová práce Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea je rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje Moravské zemské muzeum a zaměřuje se především na Oddělení dějin hudby, jeho současnou činnost a sbírky. Kapitola druhá obsahuje analýzu odborné literatury v oblasti výzkumu hudebních nástrojů. Dále jsou zde shrnuty vlastní zkušenosti s výzkumem historických příčných fléten, které jsou konfrontovány se zkušenostmi světových badatelů. Získané informace o postupech výzkumné práce s dochovanými příčnými flétnami byly dále konzultovány s výrobci kopií historických příčných fléten. Na základě jejich doporučení byla zvolena výsledná metodologie práce pro provedený výzkum představený ve třetí kapitole. V diplomové práci je pro snadnější rozlišení názvů a odborných termínů v textu užívána kurzíva. Poměrně značně zastoupeným tématem práce je otázka ladění a v anglické literatuře používaného termínu Performing Pitch. Termín ladění je v této práci užíván v souvislosti s laděním hudebních nástrojů, například flétna laděná in C apod. Termín Performing Pitch je v práci překládán jako výška tónu, frekvenční normál nebo absolutní tónová výška a je zde používán jako termín oboru akustiky udávající co nejpřesněji frekvence daného tónu. 6

1 Moravské zemské muzeum

První teoretická kapitola se zabývá institucí Moravského zemského muzea ve dvou podkapitolách. V první z nich je shrnuta historie muzea a představena současná oddělení a jejich činnost. Druhá podkapitola se věnuje Oddělení dějin hudby, jeho zaměření a sbírkám. Není-li uvedeno jinak,

všechny

informace

uvedené

v této

kapitole

jsou

čerpány

z oficiálních webových stránek Moravského zemského muzea.

1.1 Historie a současnost Moravského zemského muzea

Muzejní instituce Moravské zemské muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky, členem Asociace muzeí a

galerií

České

republiky

a

Mezinárodní

rady

muzeí

ICOM.

Kromě vědeckovýzkumné práce se zabývá tvorbou sbírek, pořádáním přednášek a exkurzí i ediční činností. Zaměřuje se na přírodní společenské vědy a ve svých sbírkách shromažďuje kolem šesti milionů předmětů. Jedná se o druhou nejrozsáhlejší a nejstarší muzejní institucí v České republice. 1

Historie Moravského zemského muzea Na počátku 19. století byly v Habsburské monarchii zakládány vědecké instituce a muzea, které měly napomoci hospodářskému růstu a

chápání

své

doby

na

základě

poznání

historického

vývoje.

První návrhy na založení muzea na Moravě byly předloženy roku 1803. Muzeum v Brně však bylo založeno na základě rozhodnutí císaře

1

Moravské zemské muzeum. Profil muzea [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

7

Františka I. až o čtrnáct let později a to 29. července 1817. O vznik muzea se

zasloužili

Christian

Carl

André (1763–1831),

Josef

Auersperg

(1767–1829), Antonín Bedřich Mitrovský (1770–1842) a Hugo František Salm - Reifferscheidt (1776–1836). 2

Budovy ve správě Moravského zemského muzea Zanedlouho

po

vzniku

získalo

muzeum

od

olomouckého

arcibiskupství Biskupský dvůr (1818). První sbírka byla na tomto místě vystavena roku 1820. V současnosti se zde nachází zoologická expozice, numismatická expozice, expozice medailérství a zároveň je Biskupský dvůr sídlem houbařské poradny. Expozice Pravěk Moravy, Velká Morava, Morava ve středověku, mineralogicko-petrografická

expozice

a

paleontologická

expozice

se nacházejí v Ditrichsteinském paláci na Zelném trhu. Zde také sídlí pracoviště Dětské muzeum. V Paláci šlechtičen jsou k vidění expozice Lid v pěti generacích, výstavy s národopisnou tématikou a nyní se připravuje také etnografická expozice. Expozice Morava Lovců a sběračů, Nejstarší umění Evropy, Paleolitické technologie, Genetika ve vývoji člověka, Příběh lidského rodu, Primáti naše rodina jsou v prostorách Pavilónu Anthropos. Zahradní domek na Smetanově ulici je sídlem Památníku Leoše Janáčka.

2

Moravské zemské muzeum. O založení muzea [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://www.mzm.cz/o -zalozeni-muzea/>

8

V expozici návštěvnického centra Mendelianum

3

je představena

Mendelova badatelská práce. Mimo Brno spadají pod správu Moravského zemského muzea státní zámek v Jevišovicích (expozice Historický vývoj Jevišovicka, dep ozitář lidového nábytku, kolekce historických hudebních nástrojů, výstava Umění skalních maleb), zámek v Budišově (depozitář zoologického oddělení) a Památník Bible kralické. 4

Oddělení Moravského zemského muzea Pod

Moravské

zemské

muzeum

spadají

muzea

historické,

přírodovědné, uměnovědné a knihovna Moravského zemského muzea . Historické muzeum se člení na Oddělení pro historii biologických věd Mendelianum, Ústav Anthropos, Centrum kulturní antropologie, Centrum humanistických studií, Historické oddělení, Archeologický ústav, Centrum slovanské archeologie, Etnografický ústav a Numismatické oddělení. Mezi

oddělení

přírodovědného

Mineralogicko-petrografické

oddělení,

muzea

patří

Geologicko-paleontologické

oddělení, Entomologické oddělení, Zoologické oddělení a Botanické oddělení. Součástí Oddělení

dějin

uměnovědného hudby,

muzea

Oddělení

jsou dějin

Oddělení literatury

dějin

divadla,

a

Centrum

kulturně-politických dějin 20. století. 5

3

Nachází se na Hudcové ulici v Brně.

4

Moravské zemské muzeum. Současné expoziční prostory [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: 5

Moravské zemské muzeum. Přehled oddělení [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

9

1.2 Oddělení dějin hudby

Roku

1919

byla

hrabětem

Antonínem

Františkem

Magnisem

darována muzeu tzv. magnisovská nebo také strážnická sbírka. Právě tato událost podnítila vznik samostatného oddělení hudebně -historického,

6

které se od této doby zaměřuje na výzkum, dokumentaci a vědeckou prác i s dokumenty vztahujícími se k hudební kultuře na Moravě. 7 V současné době spravuje Oddělení dějin hudby mnohé hudebniny, hudební nástroje, teoretické traktáty, učebnice, libreta, staré hudební inventáře a katalogy, obrazovou dokumentaci, koncertní programy, korespondenci atd. V depozitářích jsou uchovávány vzácné hudební rukopisy

a

již

zmíněná

výše

tisky.

8

Mezi

sbírka

nejvýznamnější hrabat

Magni sů,

sbírky

patří

náměšťská

například

sbírka

rodu

Haugwitzů nebo jedinečný archiv Leoše Janáčka. 9

6

Jedná se o původní název oddělení.

7

Moravské zemské muzeum. Oddělení dějin hudby [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://www.mzm.cz/oddeleni -dejin-hudby/> 8

Jedním z nejvzácnějších je například neumový misál pocházející ze 13. století.

9

Vzhledem k rozsahu a zaměření práce jsou jmenované významné sbírky představeny pouze stručně. Moravské zemské muzeum. Musica Magni [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: ; Moravské zemské muzeum. Aktuality. Musica Magni – hudební kolekce hrabat Magni ze sbírek Moravského zemského muzea [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

10

Sbírka hrabat Magnisů 10 Kolekce šlechtického rodu Magnisů zahrnuje hlavně komorní instrumentální skladby 18. století, salónní hudbu 19. století a hudební nástroje. Celkem se jedná asi o 300 hudebnin přibližně 150 různých autorů. Jedná se především o díla italských skladatelů (např. A. Corelliho, G. B. Sammartiniho, G. Tartiniho). Určeným nástrojovým obsazením tyto dochované skladby vypovídají o vkusu své doby a repertoáru dobových zámeckých kapel. Salónní hudba 19. století je většinou určena pro sólový nástroj a klavír nebo pro zpěv a klavír. Z hudebních nástrojů sbírky hrabat Magnisů stojí za zmínku například originální slonovinová flétna z dílny italského mistra Lorenza Cerina.

10

Moravské zemské muzeum. Musica Magni [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: ; Moravské zemské muzeum. Aktuality. Musica Magni – hudební kolekce hrabat Magni ze sbírek Moravského zemského muzea [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: ; ŠINDLÁŘOVÁ, Simona. Musica Magni – hudební kolekce hrabat Magni ze sbírek Moravského zemského muzea – informace k výstavě [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://www.mzm.cz/aktuality/musica -magni-hudebni-kolekcehrabat-magni-ze-sbirek-moravskeho-zemskeho-muzea/> Sbírce hrabat Magnisů, tzv. strážnické sbírce se v současnosti ve své bakalářské práci Flétnová tvorba v archivu zámku ve Strážnici věnuje Anežka Šejnohová (Janáčkova akademie múzických umění v Brně, vedoucí práce Bc. Jan Čižmář, M.A., B.A., dipl. um.)

11

Památník Leoše Janáčka 11 Důležitou součástí činnosti Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea je péče o tzv. Janáčkovský archiv. Ten je shromážděn v Památníku Leoše Janáčka. 12 Právě zde významný český skladatel žil od roku 1910 až do roku 1928, kdy zemřel. Budova byla zřízena jako zahradní domek k domu vybranému pro založení varhanické školy v Brně. Zahradní domek pak sloužil jako bydliště řediteli této varhanické školy. Po

smrti

Leoše

Moravskému

Janáčka

zemskému

bylo muzeu.

vybavení Nynější

jeho

pracovny

Památník

Leoše

věnováno Janáčka

v průběhu času sloužil například jako ubytovna pro vojáky nebo jako sídlo brněnské konzervatoře. Roku 1956 byla vrácena zpět do původních prostor Janáčkova pracovna a již o rok později byla zpřístupněna veřejnosti. Od roku 1989 je budova majetkem brněnského biskupství. Roku 2004 zde byla zřízena stálá expozice, která se zaměřuje především na ta díla Leoše Janáčka, která vznikala v těchto místech. 13

11

JANÁČKOVÁ, Libuše. Marketingový plán oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea výstavě [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/146634/ff_m_b1/Mk._plan_ODH_MZM.pdf > 12

Památník Leoše Janáčka se nachází ve Smetanově ulici v Brně.

13

JANÁČKOVÁ, Libuše. Marketingový plán oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea výstavě [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Diplomová prá ce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/146634/ff_m_b1/Mk._plan_ODH_MZM.pdf >

12

Náměšťská sbírka rodu Haugwitzů 14 Za doby rodu Haugwitzů 15 zažívalo Náměšťsko největší kulturní rozkvět.

Hudební

prameny

vztahující

se

k

tomuto

období

v Náměšti nad Oslavou a okolních obcích jsou v současnosti taktéž správě Moravského zemského muzea. 16 Roku 1752 koupil Fridrich Wilhelm Haughwitz panství Náměšť na Moravě. Sám neměl potomka, dědici panství se tedy stali vzdálenější příbuzní Carl Wilhelm Haugwitz a hraběnka Josefa z Frankenberu. Významný vliv na rozvoj kultury v Náměšti nad Oslavou měl jejich syn Heinrich Wilhelm Haugwitz. Ačkoli sám žádná díla nesložil, zabýval se úpravami a provádění oper a oratorií 18. století. Mezi jeho oblíbené skladatele

patřili

například

G.

F.

Händel,

Ch.

W.

Gluck

nebo F. Naumann. Na začátku 19. století založil H einrich Wilhelm Haugwitz vlastní hudební těleso. Koncerty byly pořádány v zámecké knihovně. S těmito prostory však nebyl Heinrich Wilhelm Haugwitz spokojen a plánoval výstavbu hudebního sálu. 17 Během teplejších částí roku

probíhaly

koncerty

a

představení

v letním

zámečku

Jinošov

a v Apollónově chrámu v zámeckém parku. Dalším dědicem panství se stal Carl Wilhelm Haugwitz. Ten omezil finanční podporu kapely a podporoval spíše hudbu komorní. Sám ovládal hru na harfu, citeru a kytaru. Do náměšťského hudebního archivu získal skladby mnoha méně známých autorů, některé skladby také sám komponoval nebo upravoval. V této době

14

DOBROVOLNÁ, Jana. Sinfonie c moll Antona Zimmermanna z náměšťské sbírky oddělení dějin hudby Mo ravského zemského muzea [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Perutková. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/254672/ff_b/ Bakalarska_prace_Dobrovolna_Jana_254672.pdf > 15

Od roku 1752.

16

Z dřívější doby se dochoval pouze tiskem vydaný kancionál Václava Hlávače. Zlomek tohoto díla je v současnosti v Národním muzeu v Praze. 17

Plány se nacházejí v moravském zemském archivu, výstavba koncertního sálu nebyla realizována.

13

se

jednalo

o

jednu

z

nejrozsáhlejších

hudebních

sbírek.

Celkem

k náměšťské sbírce patří 105 archivních kartonů hudebních skladeb, nejčastěji oper a oratorií, které byly v Náměšti prováděny. 18 Rámcový katalog všech sbírek Oddělení dějin hudby získaných mezi lety 1971-2001 zpracoval roku 2007 Vojtěch Kyas. Katalog sbírek získaných před rokem 1971 vytvořili Theodora Straková, Jiří Sehnal a Svatava Přibáňová. Oba katalogy jsou k dispozici přímo v muzeu, nebo ke stažení na webových stránkách. 19

18

Rod Haugwitzů vlastnil zámek až do konce 2. světové války. Kulturní rozvoj na zámku se podařilo obnovit až po převratu roku 1989, od této doby jsou zde opět pravidelně pořádány koncerty, na jejichž organizaci spolupracovali i potomci z rodu Haugwitzů. Roku 20 02 se zde konalo muzikologické sympozium Vivat musica, roku 2010 místem projektu Salieri v Náměšti a v současnosti je město mezi 13 členy festivalu Concertus Moravie. DOBROVOLNÁ, Jana. Sinfonie c moll Antona Zimmermanna z náměšťské sbírky oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea [ online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Perutková. Dostupné z: < https://is.muni.cz/auth/th/254672/ff_b/ Bakalarska_prace_Dobrovolna_Jana_254672.p df> 19

KYAS, Vojtěch. Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea (přírůstky za léta 1971 -2001 a doplňky). [online]. 2007 [cit. 1. 5. 2016]. Dostupné z: < http://www.mzm.cz/fileadmin/user_upload/oddeleni/ hudba/pruvodce_po_archivnich_fondech_II.pdf> STRAKOVÁ, Theodora; SEHNAL, Jiří, PŘIBÁŇOVÁ, Svatava. Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně. [online]. 1971 [cit. 1. 5. 2016]. Dostupné z:

14

Shrnutí Druhou nejrozsáhlejší

a nejstarší muzejní institucí v

České

republice je Moravské zemské muzeum. Bylo založeno roku 1817 na základě rozhodnutí císaře Františka I. Pod správu Moravského zemského muzea spadá šest budov v Brně, zámek v Jevišovicích, zámek v Budišově a Památník Bible kralické. Součástí Moravského zemského muzea je muzeum historické, přírodovědné, uměnovědné a knihovna Moravského zemského muzea. Oddělení dějin hudby patří mezi oddělení muzea

uměnovědného.

Vznik

tohoto

oddělení

podnítilo

roku 1919 darování sbírky hudebnin Antonína Františka Magni se. Katalog všech

sbírek

Oddělení

dějin

hudby

je

k dispozici

přímo

v muzeu

nebo na webových stránkách Moravského zemského muzea.

15

2 Výzkum historických příčných fléten

Druhá kapitola diplomové práce se zabývá problematikou výzkumu historických příčných fléten. První podkapitola je zaměřena na výzkum hudebních nástrojů obecně a vědu, která hudební nástroje studuje, organologii.

Další

podkapitola

je

již

věnována

přímo

výzkumu

historických příčných fléten a jeho metodologii.

2.1 Výzkum historických hudebních nástrojů

Skutečnému

pochopení

dobové

hudební

praxe

může

značně

dopomoci důkladná znalost hudebních nástrojů. 20 Oborem zabývajícím se studiem těchto cenných pramenů je organologie, disciplína hudební vědy. 21 Zkoumání dochovaných hudebních nástrojů bez jejich zasazení do

kontextu

je

však

dle

Pavla

Kurfürsta

nesmyslné:

„Samotné dokumenty jsou však pouze mrtvými střepy – hodnotu nabývají jen jako ukazatele živého člověka v celém kontextu zájmu organologů: člověka

výrobce,

interpreta,

hudebníka,

žijícího

v jistém

systému,

prostředí a podmínkách.“ 22 Během procesu výzkumu hudebního nástroje je nutné se zabývat tímto pramenem co nejkomplexněji. „ Aby mohl být hudební nástroj postižen v celé své šíři, zabývá se organologie (…) řadou dalších

20

DOLMETSCH, Arnold. Interpretace hudby 17. a 18. století. nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958.

Praha: Státní

21

KURFÜRST, Pavel. Organologie (vybrané kapitoly) . Brno: Masarykova univerzita, 2000. 22

Ibid str. 6

16

hmotných a duchovních projevů, které mají k nástroji úzký vztah. Globálním i analyzujícím přístupem poskytuje pak o něm úplný obraz, obsahující aspekty akustické, technologické, obecně estetické, historické, sociologické a řadu dalších. Organologie tedy pojímá hudební nástroj jako důležitý hmotný a duchovní dokument kulturního vývoje lidstva.“ 23 Při výzkumu hudebního nástroje by se tedy měl organolog zaměřit na charakteristiku tvarových vlastností včetně rozměrů celého nástroje i jeho částí, charakteristiku konstrukčních vlastností (části hudebního nástroje, jejich počet a rozměry), informace o způsobech výroby nástroje (materiál, způsob zpracování, celková úroveň výroby) , charakteristiku výtvarného zpracování, charakteristiku akustických vlastností nástroje, charakteristiku intonačních vlastností hudebního nástroje (včetně tónové výšky a možností dolaďování) 24, charakteristiku způsobu hry na hudební nástroj a jeho způsobu držení, ikonografické prameny i písemné památky dokládající vývoj a užití nástroje a na význam daného hudebního nástroje ve společnosti v době jeho výroby.

25

23

KURFÜRST, Pavel. Organologie (vybrané kapitoly) . Brno: Masarykova univerzita, 2000. str. 8 24

Podle Arthura Mendela jsou právě dechové nástroje nejspolehlivějším zdrojem informací o používané absolutní tónové v době před rokem 1834. Podobně také Bruce Haynes pokládá za hudební nástroje nejlépe reflektující skutečně používanou absolutní tónovou výšku kornety, renesanční a barokní příčné flétny, flétny zobcové, klarinety, varhany a jejich ladící píšťaly a také kostelní zvony. MENDEL, Arthur. Pitch in Western Music since 1500. A Re -Examination [online]1978. HAYNES, Bruce. A history of performing pitch: the story of „A“. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2002, Ivii, 568 s. ISBN 0810841851; HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných flét en ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z: . 25

Ibid str. 9

17

2.2 Metodologie výzkumu historických příčných fléten

2.2.1 Metodologie vlastního výzkumu z let 2013 a 2014

Během bakalářské práce Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby z roku 2014 s podobným zaměřením výzkumné části 26 bylo provedeno měření dle tohoto nákresu (Obrázek č. 1).

Měřeny byly délka celé flétny, délky jednotlivých dílů flétny 27 , vzdálenosti od korku ke všem otvorům flétny 28, průměr retného otvoru 29, průměry jednotlivých hmatových otvorů 30 a absolutní tónová výška 31.

26

Bakalářská práce Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby: HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedou cí práce Martin Celhoffer Dostupné z: , s. 39. 27

Pouze v případě, kdy bylo vzhledem ke stavu nástroje možné flétnu na jednotlivé díly rozložit. 28

Viz obrázek č. 1 (a-g). Vzdálenost byla měřena vždy k danému hmatovému o tvoru, nikdy ne ke klapce, pokud jí byl otvor opatřen, od místa, kde je hlavice flétny uzavřena korkem.

18

2.2.2 Výzkumy vybraných světových badatelů

Za účelem volby vhodných metod výzkumu byly také prostudovány vědecké

práce

těchto

badatelů:

Mary

Oleskiewicz,

Philippe

Alain-Duprého, Davida Freemana, Martina Kirnbauera, Catherine Taylor, Petera Thalheima a Christophera Addingtona.

Mary Oleskiewicz Flétnistka

a

muzikoložka

Mary

Oleskiewicz

se

ve

svých

teoretických pracích zaměřuje především na dílo Johanna Joachima Quantze 32. Je autorkou mnoha esejí zabývajících se hudbou na dvoře krále Fridricha II. Velikého i nahrávek na tomto dvoře znějící hudby. 33 Při výzkumu příčných fléten udává Mary Oleskiewicz 34 vzdálenost od korku flétny k retnému otvoru a údaje o absolutní tónové výšce. Jestliže má flétna několik výměnných středních dí lů 35 , zjišťuje jejich délku, absolutní tónovou výšku flétny s každým jednotlivým dílem

29

V případě jiného než dva údaje: délka a šířka. 30

kruhovitého

tvaru

retného

otvoru

byly

uváděny

Viz Obrázek č. 1 (I -VI)

31

Pro měření absolutní tónové výšky byl zvolen hmat a 1 .Více viz podkapitola 3.1 Metodologie měření. 32

Johann Joachim Quantz (1697 -1773) byl skladatelem, hudebním teoretikem, stavitelem fléten a učitelem působící na dvoře pruského krále Firidricha II Velkého. Ovládal hru na několik hudebních nástrojů, proslul však především jako flétnový virtuos. 33

OLESKIEWICZ, Mary. Biography [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: 34

Zaměřuje se především na flétny vyrobené Johannem Joachimem Quantze m.

35

Horní střední díly umožňovaly přizpůsobit tónovou výšku flétny.

19

a vzdálenost od středu retného otvoru k vnitřní straně korku flétny. Délku dílů flétny udává včetně čepů. Při zjišťování absolutní tónové výšky měří frekvence tónu při hmatu a´ s povytaženou hlavicí o 6 – 7 mm. 36

Philippe Alain-Dupré Muzikolog, flétnista a výrobce historických příčných fléten Philippe Alain-Dupré se ve svých teoretických pracích zaměřuje především na flétny renesanční. Při výzkumu těchto fléten věnuje ve lkou pozornost absolutní tónové výšce 37 a jejímu vztahu k délce nástroje. Tónovou výšku měří dvakrát a z těchto údajů vypočítává průměr. Upozorňuje také na rozdíl 3-5 Hz při hře na nerozehrané nástroje oproti flétnám, které se již hrou „rozehřály“. Kromě celkové délky nástroje měří Philippe Alain-Dupré i délku znějící a udává jejich poměr. 38

David Freeman Muzikolog a sběratel hudebních nástrojů David Freeman kromě jiného publikoval v The Galpin Society Journal článek The Travels of an Ivory Renaissance Flute. Zde popisuje výzkum slonovinové renesanční příčné flétny, během kterého byly zjišťovány údaje o celkové délce nástroje, znějící délce, vzdálenosti od začátku hlavice k retnému otvoru,

36

OLESKIEWICZ, Mary. The flutes of Quantz: Their construction and performing practice In The Galpin Society Journal [online]. 2000 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: 37

Tu zkoumá i ve vztahu k dobovým traktátům a repertoáru nástroje.

38

ALAIN-DUPRÉ, Philippe. Proportions of Renaissance Tenor Flutes and the Relationship of Verona Flutes to Foot -Length Standards. [online]. [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: ALAIN-DUPRÉ, Philippe. Flute renaissance[online]. [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

20

vzdálenosti

mezi

jednotlivými

prstovými

otvory

a

vzdálenost

od posledního prstového otvoru ke konci flétny, průměry všech otvorů a průměr vrtání flétny. Všechny zmíněné vzdálenosti nebyly měřeny k okraji, ale ke středu otvorů nástroje.

39

Mezi další významné badatele zabývající se výzkumem historických příčných fléten, jejichž teoretické práce byly za účelem zpracování této diplomové práce studovány, patří například Martin Kirnbauer, Catherine Taylor, Peter Thalheim nebo Christopher Addington. Kromě ostatních základních údajů o flétnách 40 se tito zabývají i průměry všech hmatových otvorů, průměrem

retného otvoru a průměrem

vrtání zkoumaných

nástrojů. 41

39

FREEMAN, David. The Travels of an Ivory Renaissance Flute In The Galpin Society Journal [online]. 2007 40

Celková délka nástroje a rozměry jednotlivých dílů fléten.

41

KIRNBAUER, Martin; THALHEIMER, Peter; TAYLOR, Catherine. Jacob Denner and the Development of the Flute in Germany In Early Music [online]. 1995 ADDINGTON, Christopher. In search of baroque flute: The flute family 1680-1750 In Early Music [online]. 1984

21

2.2.3 Metodologie studia fléten vybraných světových výrobců

Metodologie výzkumu k bakalářské práci Absolutní tónová výška fléten ve sbírce Českého muzea hudby 42 a metody výzkumné práce výše zmíněných badatelů byly za účelem detailnější práce se sbírkou fléten Moravského zemského muzea konzultovány s výrobci kopií historických příčných fléten. Na email s žádostí o konzultaci metod práce s historickými příčnými flétnami odpověděli Terry McGee, Claire Soubeyran, Boaz Berney, Fridjof Aurin a Jean Francois Beaudin. 43

Claire Soubeyran Ateliér Claire Soubeyran sídlí v těsné blízkosti Paříže. Výrobě kopií historických

příčných

fléten

dle

originálů

barokních,

klasicistních

i romantických nástrojů včetně prvního modelu flétny dle T. Boehma se věnuje od roku 1979

44

. Claire Soubeyran se zabývala například

výzkumem fléten ze sbírek Musée de la Musique v Paříži, Smithsonian Institution ve Washingtonu nebo Metropolitního muzea v New Yor ku.

42

HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z: . 43

Není-li uvedeno jinak, všechny informace obsažené v této kapitole pocházejí z přímé elektronické komunikace s daným výrobcem. 44

Mezi nástroje, které Claire Soubeyran vyrábí, patří modely raně barokní dle J. Hotteterre a J. Schrerera, rokokové dle G. A. Rottenburgha a F. G. A. Kirsta, klasicistní dle F. G. A. Kirsta, romant ické dle J. L. Tulou, kónické flétny v Boehmově systému dle L. A. Buffeta a L. Lota, dále také pikoly a studentské modely příčných fléten. Více viz Claire Soubeyran. Flutes traversieres [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

22

Roku 1994 získala cenu Musicora Award za stavbu studentského traversa 45 a roku 1996 cenu Musicora and Craftmanship Ministry Award za kónicky vrtanou dřevěnou flétnu s Boehmovým systémem. 46 Dle

názoru

Claire

Soubeyran

jsou

všechny

údaje,

které

byly ve výzkumu z výše zmiňované bakalářské práci zjišťovány

47

,

relevantní. Navrhla, aby jednotlivé vzdálenosti zmíněné ve schématu (Obrázek č. 1) nebyly měřeny od vnější strany korku, ale od jeho vnitřní strany dle schématu Filadelfia Puglisi (Obrázek č. 2). 48

Obrázek č. 2: Nákres měřených částí flétny získaný z korespondence s Claire Soubeyran

45

Termín traverso je užíván pro historické flétny. Jedná se o zkrácenou verzi italského sousloví il flauto traverso. 46

SOUBEYRAN, Claire. Flutes traversieres [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: 47

HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z: 48

Filadelfio Puglisi byl jedním z prvních výrobců kopií historických nástrojů. Více viz HADDEN, Nancy. From Swiss Flutes to Consorts: History, Music and Playing Techniques of the Transverse Flute in Switzerland, Germany and France ca. 1470 -1640 [online]. 2010 [cit. 15. 1. 2016]. Disertační práce. The University of Leeds. Dostupné z:

23

Jean Francois Beaudin Jean Francois Beaudin se začal věnovat staré hudbě jako student hry na zobcovou flétnu v Montrealu. Protože si oblíbil styl hry Franse

Brüggena

49

a

dalších

nizozemských

interpretů,

rozhodl

se pokračovat ve studiu na Královské konzervatoři v Haagu. Zde kromě zobcové

flétny

Bartholda Kuijkena.

studoval

i

hru

na

traverso

ve

třídě

48

Během tohoto studia také začal s výrobou vlastních nástrojů. Když se vrátil zpět do Montrealu, vyrobil několik vlastních zobcových fléten a poté se rozhodl věnovat více příčným flétnám podle originálů ze sbírky Daytona C. Millera umístěné ve Washingtonu . 50 Součástí této sbírky je také flétna, kterou vyrobil Johann Joachim Quantz

51

pro

pruského krále Fridricha II Velkého. Tato flétna jej zaujala svým průraznějším zvukem, a proto se také rozhodl začít více experimentovat a vyrábět tzv. moderní traverso, které si zachovává zvukové zvláštnosti barokní flétny a zároveň má průraznější zvuk vhodný i do velkých koncertních sálů. 52

49

Nizozemský diriginet, flétnista a muzikolog Frans Brüggen (1934 -2014) patřil mezi pionýry historické interpretace. Dalším z pionýrů a propagátorů historické interpretace je také Barthold Kuijken, jeden z nejvýznamnějších současných hráčů na historické příčné flétny. 50

Sbírka D. C. Millera obsahuje přes 1600 hudebních nástrojů . Více o sbírce viz The Library of Congress. American Memory. Dayton C. Miller Flute Collection [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://memory.loc.gov/cgi bin/ampage?collId=dcmflute&fileName=0900/0916/dcmflute0916browse.db&action=br owse&title2=DCM+0916:+++Johann+Joachim+Quantz&# 43;/+Flute+in+C&displayType=3&recNum=0&itemLink=h?ammem/dcm: @field(DOCID+@lit(dcm000851))> 51

Johann Joachim Quantz (1697 -1773) byl skladatelem, hudebním teoretikem, stavitelem fléten a učitelem působící na dvoře pruského krále Firidricha II Velkého. Ovládal hru na několik hudebních nástrojů, proslul však především jako flétnový virtuos. 52

Robert Bigio Flute Pages. Jean-François Beaudin: Modernising the Traverso [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://www.robertbigio.com/beaudin.htm >

24

Dle Jeana Francois Beaudina je měření fléten dle nákresu (Obrázek č. 1) vhodné pro zjištění základních informací o nástroji. Pro představu o opravdu detailním měření nástrojů zaslal odkaz na vlastní nákresy flétny Johanna Joachima Quantze z již zmiňované sbírky Daytona C. Millera. 53

Obrázky č. 3 -5: Nákresy flétny Johanna Joachima Quantze ze sbírky D. C. Millera vytvořené J. F. Bedauinem

53

The Library of Congress. American Memory. Dayton C. Miller Flute Collection [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

25

Důležitější, než způsob získání informací o dochovaných flétnách, je

dle

Beaudina

jejich

interpretace.

Abychom

správně

pochopili,

o jaký nástroj se jedná, je důležité zaměřit se na několik oblastí: 1) Průměr vrtání hlavice v místě retného otvoru Tento

údaj

určuje

ideální

absolutní

tónovou

výšku

flétny

a to bez ohledu na tónovou výšku, kterou určuje první výměnný díl nástroje. Tato informace může dle vyjádření J. F. Beaudina také napovědět, ve které době byla flétna vyrobena. Průměr vrtání hlavice

Absolutní tónová výška

(mm)

tónu a 1 (Hz)

20.4

385

20.0

395

19.8

400

19.6

405

19.4

410

19.2

415

19.0

420

2) Průměr vrtání na konci druhého výměnného dílu 54 (zúžení vrtání) U historických příčných fléten určujeme pouze dva typy dle zúžení vrtání – typ francouzský a německý. Zúžení francouzských nástrojů je menší (19.2 - 13.1 při ideální tónové výšce a 1 415 Hz) a barva tónu je díky tomu jasnější. Německé flétny se zužovaly více (19.2 – 12.1 při ideální tónové výšce a 1 415 Hz), což určovalo jejich temnější zvuk. Tomuto typu odpovídá například flétna výrobce G. A. Rottenburgha 55 ze sbírky B. Kuijkena.

54

Spodní výměnný díl.

55

G. A. Rottenburgh byl výrobcem příčných fléten působícím převážně v Bruselu v polovině 18. století. Více viz WENER, Martin. G. A. Rottenburgh [online]. 2016 [cit.

26

3) Průměr vrtání prvního výměnného dílu v jeho první polovině (od čepu do části, kde je první hmatový otvor) I zde existují pouze dva typy – barokní a rokokový. barokních

fléten

je

širší

a

tvoří

téměř

pravidelně

56

kónický

Profil tvar

(tvar kuželu). Tomuto typu odpovídají všechny flétny vyroben é před Sedmiletou válkou 1756-1763. Jsou to například nástroje z dílny J. J. Quantze, Ch. J. Bizeyho, P. Nausta, T. Stanesby mladšího, J. Dennera nebo J. Scherera. Rokokový typ fléten je v této části prvního středního dílu oproti barokním flétnám zúžený prudčeji, což mělo pravděpodobně pomoci snazšímu tvoření tónu ve třetí oktávě. Takové flétny stavěli A. Grenser, G. A. Rottenburgh, Ch. Delusse, J. J. Tortochot, F. G. A. Kirst a další.

4) Tónová výška Také údaje o tónové výšce jsou dle Bedauina důležité, ne však tolik jako první tři výše popsané body. Při zjišťování tónové výšky fléten je velmi důležité ujistit se, že korek není umístěn příliš blízko retnému otvoru. 57 Mezi další aspekty, které dle Beaudina můžeme vzít v úvahu, patří: -

tvar retného otvoru (díky tomu lze určit styl, zúžit okruh možných výrobců flétny a v některých případech také rozeznat originál od nepůvodní kopie)

14. 5. 2016]. Dostupné flutes/g-a-rottenburgh/> 56

z:
Typ rokokový spadá do poslední čtvrtiny 18. století

57

Například flétna B. Kuijkena vyrobená G. A. Rottenburghem má korek umístěný 26 mm od retného otvoru

27

-

tvar a umístění hmatových otvorů (tyto údaje nejsou pro studium historických nástrojů příliš podstatné)

-

umístění korku (při zjišťování tohoto údaje není nikdy jisté, zda je aktuální pozice korku původní)

Boaz Berney Mezi přední výrobce kopií historických fléten patří také kanadský stavitel Boaz Berney. První flétny začal stavět roku 1994 po studiích hry na traverso na královské konzervatoři v Haagu ve třídě Wilberta Hazelzeta. a

58

V

letech

katalogizaci

fléten

1995-1998 v

se

Gemeente

věnovat

práci

Museum.

59

na

výzkumu

Díky

tomu

měl možnost detailně poznat mistrovskou práci mnohých flétnových stavitelů a seznámit se s velkým množstvím rozdílných nástrojů. Protože se zároveň stále věnuje i hře na traverso v několika různých souborech (například The Modena Consort), má také možnost vyrobené flétny ihned vyzkoušet v praxi a ověřit z pohledu aktivního hudebníka. 60 Podle názoru Boaze Berneyho je návrh a sch éma měření fléten (Obrázek č. 1) v pořádku. Jedinou změnu by udělal při zjišťování pozice hmatových otvorů. Ty by neporovnával dle vzdálenosti od korku, jehož pozici

si

mnozí

flétnisté

přizpůsobují

dle

individuálních dispozic

a techniky hry, ale od středu retného otvoru. Stejný postup by zvolil

58

Wilbert Hazelzet (*1948) je jedním z pionýrů hry na historické příčné flétny, nizozemský flétnista a pionýr historické interpretace. 59

Muzeum umění sídlící v Den Haagu. Více o muzeum viz oficiální webové stránky < http://www.gemeentemuseum.nl > 60

Boaz Berney Historical Flutes [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: <.http://berneyflutes.com/pages/01home/04home_aboutme.html >

28

i v případě měření znějící délky nástroje, kterou by taktéž změřil od středu retného otvoru. Fridtjof Aurin Fridtjof Aurin je výrobcem kopií originálů historických fléten působícím v Düsseldorfu. Pro výrobu těchto kopií studoval nástroje například ze soukromé sbírky Petera Spohra ve Fr ankfurtu. Pro Fridtjofa Aurina je při studiu historických příčných fléten nejdůležitější znějící délka nástroje, průměr vrtání flétny a jeho tvar (kónický nebo cylindrický), rozměry hmatových otvorů a jejich pozice na flétně, tloušťka stěn, tvar a způsob vr tání hmatových otvorů a materiál flétny. 61

61

Early Music. Newsletter for the Belgian Early Music Community. A „Castellino“ Children´s Traverso, Made by Fridtjof Au rin [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://earlymusic.be/2014/08/a -castelino-childrens-traversomade-by-fridtjof-aurin/> Fridtjof Aurin Traversos [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. z:

Dostupné

LAMFALUSSY, Isabelle. Fridtjof Aurin: Ik wil het oorspronkelijke idee achter een fluit begrijpen [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

29

Terry McGee Výrobce fléten Terry McGee se již od poloviny sedmdesátých let minulého století zaměřuje nejen na výrobu kopií historických příčných fléten dle originálů, ale i na stavbu fléten irských. Kromě studia lidových nástrojů se věnuje i výzkumu osmi-klapkových fléten.

62

Při studiu

dochovaných příčných fléten měří jednotlivé vzdálenosti raději od dolního konce flétny než od korku. Na přesném způsobu však podle názoru Terryho McGee nezáleží, pokud jsou změřeny všechny vzdáleno sti uvedené ve schématu (Obrázek č. 1). Za účelem porovnávání originálních nástrojů je dle Terryho McGee nutno vzít v úvahu: -

celkový vzhled nástroje (vzhled čepičky korku, soudky, prstence, nožky)

-

materiál, ze kterého je flétna vyrobená, a jeho vlastnos ti

-

rozměry, vzdálenosti a tvar jednotlivých otvorů

-

počet a druh klapek rozsah flétny (nejvyšší snadno se ozývající tón a znělost spodních tónů)

-

ideální tónová výška

- intonace a otázka temperování - hlavice flétny (tvar, vrtání, vzhled, velikost a umístění r etného otvoru) 63

62

Terry McGee, Flute Maker Flutes for Irish, Classical and Early Music [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://www.mcgee-flutes.com/> 63

Terry McGee, Flute Maker Flutes for Irish, Class ical and Early Music. A comparison of flute types [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z:

30

Shrnutí Důkladnějšímu a komplexnějšímu pochopení hudby daného období může mimo jiné dopomoci znalost hudebních nástrojů. Oborem, který se studiem těchto pramenů zabývá, je organologie. Dle Pavla Kurfürsta je při výzkumu nástrojů nutné zaměřit se na charakteristiku tvarových a konstrukčních vlastností, informace o způsobech výroby nástroje, charakteristiku

výtvarného

zpracování,

akustických

a

intonačních

vlastností nástroje, charakteristiku způsobu hry na hudební nástroj, ikonografické prameny i písemné památky dokládající vývoj a užití nástroje i na význam daného hudebního nástroje ve společnosti v době jeho výroby. Za účelem vypracování bakalářské práce na téma Absolutní tónová výška historických příčných fléten ve sbírce Českého muze a hudby byly u zkoumaných příčných fléten zjišťovány délka celé flétny, délky jednotlivých dílů flétny, vzdálenosti od korku ke všem otvorům flétny, průměr

retného

otvoru,

průměry

jednotlivých

hmatových

otvorů

a absolutní tónová výška. Badatelé Mary Oleskiewicz, Philippe Alain-Dupré, David Freeman, Martin

Kirnbauer,

a Christopher Addington

Catherine

Taylor,

Peter

Thalheim

udávají ve svých výzkumných pracích tyto

údaje: celková délka nástroje, znějící délka nástroje, délka dílů flétny, vzdálenosti mezi jednotlivými hmatovými otvory, vzdálenosti od korku hlavice fléten k retnému otvoru i jednotlivým hmatovým otvorům, vzdálenost od středu retného otvoru k vnitřnímu konci korku, průměr retného otvoru, průměr všech hmatových otvorů , průměr vrtání flétny a absolutní tónovou výšku.

31

Z korespondence s vybranými výrobci vyplývá, že mezi důležité aspekty pro výzkum historických fléten patří délka celé flétny, délky jednotlivých dílů flétny, vzdálenosti od korku ke všem otvorům flétny, průměr retného otvor a jeho tvaru, průměry jednotlivých hmatových otvorů, jejich tvar a způsob umístění, absolutní tónová výška, průměr vrtání

v místě

retného

otvoru

a

průměr

vrtání

jednotlivých

dílů,

tvar vrtání flétny, materiál, ze kterého je flétna vyrobena a počet a druh klapek, kterými je nástroj opatřen.

32

3 Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea

Výzkumná část práce se zabývá sbírkou historických příčných fléten ve sbírce Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. První podkapitola je zaměřena na metodologii měření, jeho postup a průběh. V další podkapitole jsou shrnuty informace o zkoumaných flétnách, které byly dostupné již před měřením, a podrobné záznamy o průběhu a výsledcích samotného výzkumu. Součástí jsou také pořízené fotografie dochovaných zkoumaných nástrojů. V poslední podkapitole je provedený výzkum sumarizován.

3.1 Metodologie měření

Před začátkem výzkumu byly dostupné některé evidenční údaje historických fléten a to ve většině příp adů jméno výrobce, místo výroby, pravděpodobná datace výroby daného nástroje, celková délka nástroje, počet

dílů,

otvorů

a

klapek

a

informace

o

materiálu

a příslušenství daného nástroje. Provedený výzkum si kladl za cíl dané údaje doplnit a na základě nich sestavit co nejdetailnější katalog fléten ve sbírce tak, aby díky získaným informacím bylo možné pochopit více o původu a způsobech užívání nástroje. K detailnímu výzkumu bylo poskytnuto 13 příčných fléten ze sbírky Moravského zemského muzea.

33

Kompletní katalog obsahující základní informace o všech flétnách ve zmiňované sbírce je obsažen v příloze této práce 64. Pro volbu nejvhodnějšího postupu práce byly prostudovány metody výzkumu historických fléten badatelů Mary Oleskiewicz, Boaze Berneyho, Martina

Kirnbauera,

Catherine

Taylor,

Petera

Thalheima,

Philippa Alain-Duprého, Christophera Addigtona a Davida Freemana. 65 Postupy práce byly také konzultovány s vybranými světovými výrobci historických příčných fléten; Claire Soubeyran, Jeanem Francois Beaudinem, Boazem Berneym a Fridtjofem Aurinem . Po zvážení metod práce některých světových badatelů i výrobců historických příčných fléten byla zvolena metodologie výzkumu tak, aby byl výzkum co nejdetailnější a obsahoval relevantní informace o zkoumaných flétnách. Měřeny a pro přehlednost zaznamenány do jednotlivých tabulek byly údaje o rozměrech fléten (délka celé složené flétny, délka hlavice, délka horního i spodního středního dílu, délka nožky, délky od začátku hlavice k jednotlivým otvorům) 66, průměrech všech otvorů včetně otvoru

64

U fléten, které nebyly podrobeny bližšímu zkoumání, jsou zde pouze převedeny nezměněné údaje z katalogového lístku do elektronické podoby. V ostatních případech jsou zde již uvedeny tímto výzkumem doplněné informace. 64

OLESKIEWICZ, Mary. The Flutes of Quantz: Their Construction and Performing Practice In The Galpin Society Journal [online]. 2000 KIRNBAUER, Martin; THALHEIMER, Peter; TAYLOR, Catherine. Jacob Denner and the Development of the Flute in Germany In Early Music [online]. 1995 ADDINGTON, Christopher. In Search of Baroque Fute: The Flute Family 1680 -1750 In Early Music [online]. 1984 FREEMAN, David. The Travels of an Ivory Renaissance Flute In The Galpin Society Journal [online]. 2007 66

Viz nákres Obrázek č. 1.

Pro měření délky nástroje, průměrů retného a prstových otvorů i průměru vrtání byl použit metr a šuplera.

34

retného 67 , vnějšího a vnitřního průměru vrtání (na začátku a na konci hlavice, v místě retného otvoru, na začátku a konci všech středních dílů a nožky) a o absolutní tónové výšce při hmatu a´. 68

67

Viz nákres Obrázek č. 1.

68

Tento hmat je v stejný u všech typů zkoumaných fléten, je proto pro daný výzkum nejspolehlivější. Zároveň se frekvence tónu a´ používá jako základ pro určování a porovnávání standardů tónové výšky, např. v současnosti používaný standard a´= 440 Hz nebo a´= 442 Hz apod. Díky tomu jsou získané informace o absolutní tónové výšce nástrojů názornější. Absolutní tónová výška byla měřena dvakrát (v tabulce zaznamenáno jako Frekvence I a Frekvence II; poslední údaj je jejich aritmetickým průměrem). Pro změření absolutní tónové výšky byly použity aplikace Tuner-gString vývojáře cohortor.org a PitchPerfect Musical Instrument Tuner, kterou vyvinul NCH Software.

35

3.2 Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea

Podle dostupných údajů je ve sbírce Moravského zemského muzea dvacet devět příčných fléten včetně tří pikol a jedné flétny altové.

Kromě fléten příčných do sbírky patří jedna bačovská flétna, jedna píšťala a jedna podvojná píšťala. Zobcových fléten je ve zmiňované sbír ce šest; jedna zobcová flétna sopránová, tři altové, jedna tenorová a jedna basová.

Seznam všech fléten ve sbírce Moravského zemského muzea 69

Příčné flétny 70 1)

E 28

S. Koch

Vídeň

2)

E 29

S. Koch

Vídeň

3)

E 32

F. Hell

Vídeň

4)

E 83

I. Riedel

5)

E 84

K. Tauber

Vídeň

6)

E 85

K. Tauber

Vídeň

7)

E 98

bez označení výrobce

8)

E 102

F. Wild

Strachotice

9)

E 123

Stengel

Bayreuth

69

Seznam obsahuje výčet příčných fléten, bačovských fléten, píšťal a fléten zobcových. Kompletní katalog všech p říčných fléten dané sbírky je obsažen v příloze této práce. 70

Flétny jsou v tomto seznamu řazeny dle evidenčního čísla. Místo výroby je v tomto seznamu jen v těch případech, kde bylo zapsáno i na katalogovém lístku.

36

10)

E 146


11)

E 150

V. Kohlert

12)

E 151


13)

E 177

L. Cerino

14)

E 178

F. Schmid

15)

E 179


16)

E 180

R. Geipel; B. Fleissen

17)

E 246

I. Kohlert

18)

E 247

I. Kohlert

19)

E 311

Ch. Iuul

20)

E 358


21)

E 367


22)

E 429

F. Ludwig

Praha

23)

E 450

Harrach

Vídeň

24)

E 451

K. Bauer

Praha

25)

E 478

málo čitelná značka výrobce

Štýrský Hradec

Pest

Altová příčná flétna 1)

E 96

I. Fridrich

1)

E 151


2)

E 422


3)

E 423


Praha

Pikoly

37

Zobcové flétny Sopránová zobcová flétna 1)

E 282

G. Student?

Altové zobcové flétny 1)

E 135

A. Heinrich

2)

E 152 71

P. Bressan 72

3)

E 283

G. Solist ?

Londýn

Tenorová zobcová flétna 1)

E 137

P. Harlan

Basová zobcová flétna 1)

E 157

K. Hammerschmidt

Bačovská flétna 1)

E 130

M. Danko

1)

E 131

M. Danko

2)

E 242

Kreuzinger

Píšťaly

72

Dochovala se pouze hlavice flétny. Ví ce o objevu tohoto torza nástroje viz BOBÁKOVÁ, Kristýna. Objev v jevišovském depozitáři. In Opus musicum, o.p.s. 2002, 0862-8505.

38

Dle zvolené metodologie výzkumu 73 bylo detailně zkoumáno třináct příčných fléten, včetně dvou pikol.

74

Následující stránky obsahují

fotografii, slovní popis, evidenční údaje a v jednotlivých tabulkách zaznamenané výsledky měření. V tabulkách s evidenčními údaji jsou uvedeny informace přesně tak, jak se nacházejí na katalogových lístcích umístěných v muzeu. Tyto údaje jsou v případě potřeby rozvedeny v textu nebo doplněny či okomentovány v poznámce pod čarou.

Seznam zkoumaných fléten 1)

E 28

S. Koch

Vídeň

2)

E 29

S. Koch

Vídeň

3)

E 84

K. Tauber

Vídeň

4)

E 85

K. Tauber

Vídeň

5)

E 98


6)

E 150

V. Kohlert (pikola)

7)

E 151

bez označení výrobce (pikola)

8)

E 177

L. Cerino

9)

E 179


10)

E 358


11)

E 367


12)

E 429

F. Ludwig

Praha

13)

E 451

K. Bauer

Praha

73

Viz předchozí podkapitola.

74

Včetně dvou pikol.

39

Flétna I E 28 Evidenční číslo

28

Název

Flétna příčná

Výrobce

S. Koch

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1790-1828 75

Díly

Hlavice, 5 výměnných horních středních dílů, spodní střední díl, 2 nožky

Počet otvorů 76

6

Počet klapek 77

5 zavřených, 2 otevřené

Materiál

Tmavé dřevo, slonová kost

Příslušenství

Černé dřevěné zamykatelné pouzdro s uchem a výstelkou

Příčná flétna E 28 je vyrobena z tmavého dřeva, pravděpodobně ebenu, prstence jsou slonovinové a klapky z mosazi. Flétna se skládá z hlavice, pěti výměnných horních středních dílů, spodního středního dílu a dvou výměnných nožek různých rozměrů. Na všech pěti horních středních dílech je stejný počet klapek – jedna klapka zavřená a jedna klapka otevřená. Spodní střední díl má klapky tři; dvě klapky zavřené a jednu otevřenou. Obě nožky jsou opatřeny dvěma zavřenými klapkami, které jsou však jinak umístěny.

75

Doplněno přibližně dle doby působení výrobce. Více viz Boaz Berney. Historical Flutes [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: < http://berneyflutes.com/pages /01home/04home_aboutme.html > 76

Ve všech následujících tabulkách je na tomto místě uváděn počet hmatových otvorů, které nejsou opatřeny klapkou. Tato informace je součástí katalogových lístků umístěných v muzeu. 77

V katalogových lístcích je zde užíváno rozdělení klapek na klapky otevřené a zavřené. Otevřenými klapkami jsou zde myšleny ty, kter ými při jejich zmáčknutí daný otvor zakryjeme. U klapek zavřených je tomu naopak.

40

Retný otvor má tvar oválu. Vzhledem ke stavu nití na čepech 78 nebylo možné flétnu složit. Ke flétně náleží černý dvoupatrový uzamykatelný kufřík. Dle

poznámky

na

evidenční

kartě

byla

f létna

získána

od J. Pokorného z Kroměříže. Původním majitelem nástroje byl některý z předků J. Pokorného, který byl kroměřížským regenschorim. Vzhledem k tomu, že je k flétně k dispozici pět výměnných horních středních dílů, byly všechny tabulky vypracovány pětkrát.

78

Nitě na čepech, popř. korek, slouží k těsnění mezi díly složeného nástroje.

41

Flétna s horním středním dílem č. 1:

Průměr vrtání (mm)

Rozměry (cm)

Hlavice

28,5 81 32,3

Retný otvor

22,8

Horní střední díl

28,8/18,0 82 24,5/14,0

Spodní střední díl

27,7 24,0 83

Celá flétna

65,8/69,6 79

Hlavice

22,6


24,4/20,0 80

Spodní díl

14,1

střední

Nožka I II

9,1 12,9

a

7,3

b

32,9

c

36,9

d

41,2

e

47,1

f

50,6

g

54,3

Průměry otvorů (mm) Retný otvor

10,3 x 9,5

I

7,0

Nožka I II

24,0/12,8 84 22,0/11,0

Absolutní tónová výška (Hz) 85 Frekvence I

812

Frekvence II

825,5

Průměr

818,75


86

Průměr vrtání u retného otvoru

17,4 mm 87

Frekvence

460 Hz

81

II

6,6

III

6,4

IV

6,9

V

5,8

VI

4,7

Vnější průměr na začátku a na konci hlavice. 82

Vnější/vnitřní průměr měřený na začátku a na konci horního středního dílu. 83

Vnější průměr na začátku a na konci spodního středního dílu. 84

Vnější/vnitřní průměr na konci nožky.

85

Vzhledem ke stavu nástroje byla změřena pouze absolutní tónová výška tónu hraného na hlavici flétny. 79

Celková délka flétny s kratší a delší

nožkou. 80

První rozměr udává délku dílu včetně čepů, druhý délku dílu bez čepů.

86

Předpokládaná ideální tónová výška dle tabulky J. F. Beaudina viz druhá kapitola. 87

Od hodnoty v předchozí tabulce je odečtena tloušťka dřeva 5,4 mm.

42

Flétna s horním středním dílem č. 2: Průměr vrtání (mm)

Rozměry (cm) Celá flétna

61,5/65,3 88

Hlavice

22,6


20,2/15,7

Spodní díl

14,1

střední

Nožka I II

9,1 12,9

a

7,3

b

29,8

c

33,5

d

37,1

e

42,8

f

46,3

g

50

Hlavice

28,5 90 32,3

Retný otvor

22,8


28,7/18,0 25,4/14,0 91


27,7 24,0 92

89

Nožka I II

24,0/12,8 93 22,0/11,0


812

Frekvence II

825,5

Průměr

818,75


10,3 x 9,5

I

6,6

II

6,6

III

6,6

IV

6,9

V

5,8

VI

4,7

90



88



nožkou.

Vnější/vnitřní průměr na konci nožky.

94 89


Vzhledem ke stavu nástroje byla změřena pouze absolutní tónová výška tónu hraného na hlavici flétny.

43

Flétna s horním středním dílem č. 3: Rozměry (cm)


Celá flétna

61,0/64,8 95

Hlavice

22,6


19,5/15,2 96

Spodní díl

14,1

střední

Nožka I II

9,1 12,9

a

7,3

b

29,3

c

32,9

d

36,4

e

42,3

f

45,8

g

49,5

Hlavice

28,5 97 32,3

Retný otvor

22,8


28,5/17,6 25,4/14,0 98


27,7 24,0 99

Nožka I II

24,0/12,8 100 22,0/11,0


812

Frekvence II

825,5

Průměr

818,75


10,3 x 9,5

I

6,8

II

6,6

III

6,6

IV

6,9

V

5,8

VI

4,7

97





nožkou.

100

Vnější/vnitřní průměr na konci nožky. 101

96



44

Flétna s horním středním dílem č. 4: Rozměry (cm) Celá flétna

60,0/63,8 102


Hlavice

22,6

Hlavice


18,7/14,2 103

28,5 104 32,3

Spodní díl

14,1

Retný otvor

22,8


28,0/18,0 25,4/14,3 105


27,7 24,0 106

střední

Nožka I II

9,1 12,9

a

7,3

b

28,8

c

32,3

d

35,5

e

41,3

f

44,8

g

48,5

Nožka I II

24,0/12,8 107 22,0/11,0


812

Frekvence II

825,5

Průměr

818,75


10,3 x 9,5

I

6,7

II

6,6

III

6,7

IV

6,9

V

5,8

VI

4,7

104





nožkou.

107


103



45

Flétna s horním středním dílem č. 5: Rozměry (cm) Celá flétna

59,4/63,2 109


Hlavice

22,6

Hlavice


18,0/13,6 110

28,5 111 32,3

Spodní díl

14,1

Retný otvor

22,8


28,0/17,7 25,3/14,6 112 27,7 24,0 113

střední

Nožka I II

9,1 12,9


a

7,3

b

28,2

Nožka I II

c

31,6

d

34,8

Absolutní tónová výška (Hz) 115

e

40,7

Frekvence I

812

f

44,2

Frekvence II

825,5

g

47,9

Průměr

818,75

24,0/12,8 114 22,0/11,0


10,3 x 9,5

I

6,8

II

6,6

III

6,6

IV

6,9

V

5,8

VI

4,7

111





nožkou.

114


110


Vzhledem ke stavu nástroje byla změřena pouze absolutní tónová výška tónu hraného na hlavici flét ny.

46

Flétna II E 29 Evidenční číslo

29

Název

Flétna příčná

Výrobce

S. Koch

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1790-1828 116

Díly

Hlavice se soudkem, horní střední díl, spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál


Příslušenství

Hnědé dřevěné zamykatelné pouzdro s uchem a koženou výstelkou s podpisem F. Galli Kohaut Benedictini Rayhradensis O.S.B. 1827

Flétna E 29 je vyrobena z tmavého dřeva, prstence a korunka jsou ze slonoviny. Skládá se z hlavice, soudku, horního středního dílu, spodního středního dílu a nožky. Flétna je opatřena pěti zavřenými a dvěma otevřenými klapkami. Retný otvor má obdélníkový tvar. Na hlavici i soudku flétny je prasklina. U nástroje nebylo možné oddělit spodní střední díl od nožky. 117 K flétně přísluší dřevěné zamykatelné pouzdro hnědé barvy s uchem a koženou výstelkou. Na vnitřní straně kufříku je čitelný podpis F. Galli Kohaut Benedictini Rayhradensis O. S. B. 1827 . Flétna tedy byla získána z benediktinského klášteru v Rajhradě.

116

Doplněno přibližně dle doby působení výrobce. Více viz Boaz Berney. Historical Flutes [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: 117

Na flétnu s takto nastavenou nožkou by nebylo možné hrát, kvůli vzdálenosti klapek obsluhovaných malíčkem pravé ruky.

47

Rozměry (cm)


Celá flétna

67

Hlavice

16,1 23,2 119


23,5/16,1 120


11,7

Nožka

15,4

a

7,6

b

29,5

c

32,8

d

36,2

e

42,0

f

45,2

g

49,1

Hlavice

22,7 121 23,0 122 30,1 123

Retný otvor

22,4


28,6/17,4 124 25,2/14,0 125


25,1 24,2 126

Nožka

23,0/10,1 127

118

Absolutní tónová výška (Hz) Frekvence I

452,7

Frekvence II

450,4

Průměr

451,55


9,7 x 9,3

I

7,0

II

7,3

III

6,0

IV

7,0

V

7,0

VI

6,4

121

Vnější průměr hlavice u korku.

122

Vnější průměr hlavice na jejím konci.

123

Vnější průměr na konci soudku.

124

Vnější a vnitřní na začátku dílu. 125 118

Délka hlavice bez soudku.

119

Délka hlavice se soudkem.

120

Rozměr s čepy a bez čepů.

průměr

vrtání

Vnější a vnitřní průměr na konci dílu.

126

Vnější průměr na začátku a na konci dílu. 127

Vnější a vnitřní průměr na konci nožky.

48

Flétna III E 84 Evidenční číslo

84

Název

Flétna příčná

Výrobce

K. Tauber

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1. pol. 19. stol.

Díly

Hlavice, horní střední díl, spodní střední díl a nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz)

Příslušenství

-

Flétna E 84 je vyrobena ze světlého dřeva, pravděpodobně zimostrázu, prstence jsou ze dřeva tmavého , pravděpodobně ebenu. Skládá se z hlavice, horního a spodního středního dílu a nožky. Na nožce je jedna zavřená klapka, která je však ulomená. Na hlavic i nástroj je velká prasklina. Menší prasklina se nachází na zadní straně spodního středního dílu. Korky na čepech flétny jsou ztrouchnivělé. Flétnu není možné bezpečně rozložit na díly. Nástroj je ve špatném stavu, vzhledem k poměrně rozsáhlé prasklině nebylo možné zjistit zvukové vlastnosti flétny ani tónovou výšku. Proveniencí flétny zapsanou na katalogovém lístku je Louka u Znojma.

49

Rozměry (cm)


Celá flétna

62,2

Hlavice

28,7/18,4 128

Hlavice

21,9

Retný otvor

- 129


16,4


29,1 130 25,8


13,6


26,8 25,0

Nožka

9,2

Nožka

23,6 / 13,6 131

a

6,3

b

29,5

c

33,2

d

36,9

e

43,3

f

46,3

g

50,5


-

Frekvence II

-

Průměr

-


10

I

6,8

II

6,7

III

6,0

IV

6,8

V

6,5

VI

6,0

128

Vnější/vnitřní průměr vrtání. Protože flétnu nebylo možné rozložit, byl rozměr měřen jen na začátku hlavice 129

Z důvodu vloženého srolovaného listu papíru v hlavici nebylo možné změřit. 130

Vnější průměr na začátku a na konci dílu (platí pro horní i spodní stře dní díl). 131

Vnější/vnitřní na konci nožky.

průměr

měřený

50

Flétna IV E 85 Evidenční číslo

85

Název

Flétna příčná

Výrobce

K. Tauber

Místo výroby

Vídeň 1. pol. 19. stol. 132

Doba výroby Díly

Hlavice, horní a spodní střední díl, nožka chybí

Počet otvorů

6

Počet klapek

Bez klapek 133

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz )

Příslušenství

-

Příčná flétna E 85 je vyrobena ze světlého dřeva, pravděpodobně zimostrázu. Skládá se z hlavice, horního a spodního středního dílu. K flétně patřila také nožka s jednou klapkou, nožka je však ztracena. Retný otvor má tvar oválu. Flétna má velkou prasklinu na spodním středním dílu. Vzhledem k chybějící nožce nebylo možné zjistit celkové rozměry nástroje. Flétnu nebylo možné složit, absolutní tónová výška flétny tedy nebyla změřena. V následujících tabulkách je zaznamenána absolutní tónová výška tónu znějícího při hře na hlavici flétny a předpokládaná tónová výška tónu a´podle průměru vrtání flétny v místě retného otvoru. Stejně jako flétna E 84 i tato flétna byla do muzea získána z Louky u Znojma.

132

Bylo doplněno přibližně podle údajů flétny E 84.

133

Dle typu flétny lze usoudit, že byla nožka opatřena jednou zavřenou klapkou.

51

Rozměry (cm)


Celá flétna

51,1 134

Hlavice

18,1/29,2 136

Hlavice

21,6

Retný otvor

23,7


20,7/15,6 135


17,2/29,3 137 14,5/23,8


15,6/13,9


14,5/31,4 12,2/24,3

Nožka

chybí

Nožka

chybí

a

27,9

b

28,4

Absolutní tónová výška (Hz) 138

c

32,2

Frekvence I

798,3

d

35,7

Frekvence II

788

e

41,4

Průměr

793,15

f

45,0

g

48,9


10x9,3

I

6,8

II

7

III

6

IV

6,6

V

6,4

VI

5,4


139


18,15 mm 140

Frekvence

441,25 Hz

136

Vnitřní/vnější průměr na začátku hlavice. 137

Vnitřní/vnější průměr na začátku a na konci dílu (platí pro horní i spodní střední díl. 138

Vzhledem ke stavu nástroje byla změřena absolutní tónová výška tónu znějícího při hře na hlavici. 134

Původní celková délka flétny s nožkou mohla být přibližně o 9 -10 cm větší.

139

135

140

Rozměr dílu včetně čepů a bez čepů (platí pro horní i spodní střední díl).

Předpokládaná ideální tónová výška dle tabulky J. F. Beaudina viz druhá kapitola. Od hodnoty v předchozí tabulce je odečtena tloušťka dřeva 5,55 mm.

52

FlétnaV E 98 Evidenční číslo

98

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, soudek, horní střední díl, spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), slonovina, mosaz

Příslušenství

-

Flétna E 98 je vyrobena ze světlého dřeva, pravděpodobně zimostrázu. Prstence jsou ze slonoviny a klapky z mosazi. Skládá se z hlavice, soudku, horního středního dílu, spodního středního dílu a nožky. Flétna je opatřena sedmi zavřenými a třemi otevřenými klapkami. Hlavice flétny je vyložena kovem. Na zadní straně hlavice je dřevo prasklé. Retný otvor má tvar oválu. Flétnu není možné bezpečně rozložit na jednotlivé díly. Nástroj má jasný tón ve vysokém rejstříku, spodní oktáva zní mírně zastřeně. Dle štítku, kterým je opatřena nožka flétny, pochází flétna z Jaroměřic. Na katalogovém lístku je jako původní majitel flétny uveden J. Lídl z Brna.

53

Rozměry (cm)

Průměr vrtání (mm) Hlavice

26,6 141 26,2 142 28,2 143

16,9

Retný otvor

21,3


11,4


28,0 25,1 144

Nožka

18,6


25,1 24,6

a

7

Nožka

b

30,2

25,6 145 23,2/19,6 146

c

33,3

d

36,9

Absolutní tónová výška (Hz)

e

43,2

Frekvence I

437,3

f

46,2

Frekvence II

439,3

g

50,1

Průměr

438,3

Celá flétna

70,9

Hlavice

23,4



11,7x 10,4

I

7,0

II

7,3

III

6

IV

7,5

V

7,2

VI

5,3 141 142

Vnější průměr na začátku hlavice.

Vnější průměr na (na začátku soudku). 143

konci hlavice

Vnější průměr na konci soudku.

144

Vnější průměr na začátku a na konci dílu (platí pro horní a spodní střední díl). 145 146

Vnější průměr na začátku nožky.

Vnější a vnitřní průměr měřený na konci nožky.

vrtání

54

Flétna VI E 150 Evidenční číslo

150

Název

Flétna příčná (pikola)

Výrobce

V. Kohlert (Söhne) 147 Graslitz 148

Místo výroby Doba výroby

1900-1950 149

Díly

Jednodílná flétna

Počet otvorů

7

Počet klapek

Bez klapek

Materiál

Tmavé dřevo

Příslušenství

-

Pikola E 150 150 je vyrobena z tmavého dřeva, korunka a prstenec na konci flétny jsou z mosazi. Nástroj je jednodílný.

Retný otvor

má tvar oválu. Vzhledem k tomu, že se jedná o pikolu, zjištěná absolutní tónová výška při hmatu a´ určuje tónovou výšku v o jednu oktávu výš, než je

je

tomu

tedy

pro

u

ostatních

přehlednost

nástrojů. a

lepší

V následujících srovnatelnost

tabulkách

doplněn

údaj

o předpokládané tónové výšce o oktávu níže. Proveniencí pikoly jsou dle katalogového lístku Kvasice.

147

Dílna, kterou převzali synové V. Kohlerta po jeho smrti.

148

Německý název města Kraslice.

149

Doplněno přibližně dle data úmrtí V. F. Kohlerta a založení firmy V. Kohlert Söhne. Více viz SaxPics. Kohlert History. [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostu pné z: 150

V katalogovém lístku je uveden název Flétna příčná.

55

Rozměry (cm)


Celá flétna

38,9

Hlavice

15,3

Střední díl

23,5 151

a

4,7

b

19,0

c

21,3

d

23,5

e

27,2

f

29,2

g

32,2

h 152

34,6

Hlavice

21,8 / 13,0 153

Retný otvor

17,0

Střední díl

23,0 154 18,2/9,9 155


721

Frekvence II

717,6

Průměr

719,3

Absolutní tónová výška (Hz) Průměry otvorů (mm) Retný otvor

11,6x10,2

I

5,6

II

5,6

III

5,5

IV

6,0

V

6,7

VI

4,8

VII

5,4

Frekvence o oktávu níže

359,65 156

153

Vnější/vnitřní průměr na začátku hlavice. 154

Vnější průměr na začátku středního dílu. 155

Vnější/vnitřní na konci celé flétny. 151

Celkový rozměr horního i spodního středního dílu. Flétna nemá nožku. 152

Vzdálenost od vnější části korku k sedmému hmatovému otvoru.

průměr

vrtání

156

Vypočítáno dle tabulky Bohumila Geista. Více viz GEIST, Bohumil. Akustika:jevy a souvislosti v hudební teorii a praxi. Praha, 2005, 281 s. ISBN 80-862-5331-7. str. 133

56

Flétna VII E 151 Evidenční číslo

32

Název

Pikola

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

4 zavřené

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), eben, mosaz

Příslušenství

-

Pikola E 32 je vyrobena ze světlého dřeva, pravděpodobně zimostrázu, v kombinaci se dřevem ebenovým. Klapky jsou z mosazi. Skládá se z hlavice, středního dílu a nožky. Pikola je op atřena čtyřmi zavřenými klapkami. Retný otvor má kruhovitý tvar. Pikolu nebylo možné bezpečně rozložit na jednotlivé díly. Na nožce je vyražen znak. 157 Podobně jako u pikoly E 150 je i v tomto případě pro přehlednost a lepší srovnatelnost doplněn údaj o předpokládané tónové výšce o oktávu níže. Jako provenience pikoly jsou na katalogovém lístku uvedeny Kvasice.

157

Fotografie viz příloha.

57

Rozměry (cm)


Celá flétna

35,5

Hlavice

19,1

Hlavice

15,6

Retný otvor

13,2

Střední díl

14,7

Střední díl

Nožka

5,1

18,2 158 14,7

a

5,4

Nožka

14,0/7,2 159

b

17,6

c

19,6

d

21,8

e

24,9

f

26,9

g

28,9


801,3

Frekvence II

803,7

Průměr

802,5

Absolutní tónová výška (Hz) Průměry otvorů (mm) Retný otvor

9,3

I

4,7

II

4,6

III

4,2

IV

4,5

V

4,8

VI

4,1

Frekvence o oktávu níže

401,25 160

158

Vnější průměr na začátku a na konci dílu. 159

Vnější a vnitřní průměr na konci nožky. 160

Vypočítáno dle tabulky Bohumila Geista. Více viz GEIST, Bohumil. Akustika:jevy a souvislosti v hudební teorii a praxi. Praha, 2005, 281 s. ISBN 80-862-5331-7. str. 133

58

Flétna VIII E 177 Evidenční číslo

177

Název

Flétna příčná

Výrobce

L. Cerino

Místo výroby

Milano

Doba výroby

Cca 1760

Díly

Hlavice, dva výměnné horní střední díly, spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Slonovina, mosaz

Příslušenství

-

Flétna E 177 je vyrobena ze slonoviny. Klapka je z mosazi. Skládá se z hlavice, dvou výměnných horních středních dílů, spodního středního dílu a nožky. Nožka je opatřena jednou zavřenou klapkou. Retný otvor má tvar oválu. Flétna pochází ze sbírky zámku Strážnice.

161

Vzhledem k tomu, že jsou k flétně k dispozici dva výměnné horní střední díly, byly všechny tabulky vypracovány dvakrát.

161

Viz první kapitola.

59



Celá flétna

59,6

Hlavice

21,4


20,5/ 15,7 162


15,0/13,3

Nožka

8,9

a

5,8

b

28,3

c

31,7

d

35,2

e

41,1

f

44,6

g

48,1

Hlavice

22,0/18,6 163 22,6 164

Retný otvor

22,4


27,2/18,6 165 24,7/14,2


27,8 166 23,5/12,6 167

Nožka

25,3 168 23,3/14,3 169


420,9

Frekvence II

421,3

Průměr

421,1


9,6 x 7,9

I

6,6

II

6,6

III

5,7

IV

6,1

V

5,8

VI

4,6

163

Vnější a vnitřní průměr měřený na začátku hlavice. 164

Vnější průměr na konci hlavice.

165

Vnější a vnitřní průměr na začátku a na konci dílu. 166

Vnější průměr na začátku a na konci dílu.

162

Délka dílu měřená s čepy a bez čepů

(platí pro horní i spodní střední díl).

167


168


169


60



Celá flétna

58,3

Hlavice

21,4


19,4/13,3


170

15,0/13,3

Nožka

8,9

a

5,8cm

b

27,3

c

30,5

d

33,9

e

39,7

f

43,3

g

46,7

Hlavice

22,0/18,6 171 22,6 172


25,2/18,6 173 23,6/15,0


27,8 174 23,5/12,6 175

Nožka

25,3 176 23,3/14,3 177


434,5

Frekvence II

432,1

Průměr

433,3


9,6 x 7,9

I

6,5

II

7,3

III

6,5

IV

6,1

V

5,8

VI

4,6

171

Vnější a vnitřní průměr na začátku hlavice. 172


173



170

Délka dílu s čepy a bez čepu (platí pro horní i spodní střední díl).

175


176


177


61

Flétna IX E 179 Evidenční číslo

179

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, horní střední díl, spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Zimostráz, barevný kostěný prstenec

Příslušenství

-

Flétna E 179 je vyrobena ze světlého dřeva, pravděpodobně zimostráze, prstenec na hlavici je z tmavé kosti. Dle evidenčního lístku se flétna skládá z hlavice, horního středního dílu, spodního středního dílu a nožky. Během výzkumu však byla k dispozici pouze hlavice flétny. Tento nástroj pochází ze strážnické sbírky. Na přední straně hlavice je prasklina.

62

Rozměry (cm)


Celá flétna

62,0 178

Hlavice

22,2


-


-

Nožka

-

a

5,9

b

-

c

-

d

-

e

-

f

-

g

-

Hlavice

29,0/19,0 179 36,0/24,3

Retný otvor

23,5


-


-

Nožka

-

Tloušťka


814 180

Frekvence II

818,6

Průměr

816,3

Absolutní tónová výška Průměry otvorů (mm) Retný otvor

11,8 x 9,7


I

-

Frekvence

II

-

III

-

IV

-

V

-

VI

-

181

18,5 mm 182 432,5 Hz

179

Vnější a vnitřní průměr na začátku a na konci hlavice. 180

Vzhledem k chybějícím měřeno pouze na hlavici.

částem

181

Předpokládaná ideální tónová výška dle tabulky J. F. Beaudina viz druhá kapitola. 178

182

Údaj uvedený v katalogovém lístku.


63

Flétna X E 358 Evidenční číslo

358

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená (ulomená)

Materiál

Zimostráz

Příslušenství

-

Flétna

E

358

je

vyrobena

z

mořeného

zimostrázu.

Skládá

se z hlavice, horního středního dílu, spodního středního dílu a nožky. Nožka je opatřena jednou zavřenou klapkou. Retný otvor je oválný. Flétnu nebylo možno bezpečně rozložit na díly. První oktáva flétnového rejstříku je značně rozladěná, celkově se nástroj v této poloze ozývá hůře. Dle evidenčního lístku je klapka na nožce ulomená, během výzkumu však bylo zřejmé, že klapka žádnou vadou netrpí. Původním majitelem flétny byl J. Beniš z Brna.

64

Rozměry (cm)


Celá flétna

60,1

Hlavice

27,0 183

Hlavice

22,7

Retný otvor

22,0


17,0


27,8 184 26,4


11,3


28,2 22,4

Nožka

8,4

Nožka

a

7,2

22,4 185 20,8/ 14,2 186

b

29,6

c

32,7

d

36,3

e

42,5

f

45,6

g

49,2


455,4

Frekvence II

455,7

Průměr

455,55


12,4 x 8,6

I

6,8

II

7,1

III

6,3

IV

7,8

V

7,0

VI

5,9 183

Kromě údajů u nožky se vždy jedná o vnější průměr (flétnu nebylo možno rozložit). 184

Průměr na začátku na konci dílu (platí pro horní a spodní střední díl). 185


186


65

Flétna XI E 367

Evidenční číslo

367

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, horní střední díl, spodní střední díl, bodec, rukověť (flétna v holi)

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Zimostráz, bílý kov, mosaz, slonovina, železo

Příslušenství

-

Flétna E 367 se skládá z hlavice, horního a spodního středního dílu, bodce a rukověti. Hlavice a tělo nástroje jsou vyrobeny ze zimostrázu, klapka a bodec jsou kovové a rukověť je dřevěná se s lonovinovým zdobením. Flétna je opatřena jednou zavřenou klapkou. Retný otvor má tvar oválu. Jedná se o vycházkovou hůl, ve které je zabudovaná flétna. Místo korunky flétny je umístěna rukověť, na prodloužený spodní střední díl navazuje bodec. Rukověť a bodec je možné odejmout. Od spodního středního dílu není oddělená nožka. Pro případ hry s bodcem je na konci spodního středního dílu vyveden ozvučný otvor. Flétna byla do sbírky získána od A. Zámečníka z Prahy.

66

Rozměry (cm)


Celá flétna

66,1

Hlavice

22,1


17,1


26,6

Nožka

-

a

6,7

b

28,0

c

31,1

d

35,2

e

41,2

f

45,0

g

48,4

187

Hlavice

28,0/19,4 29,6 188

Retný otvor

21,6


28,1/16,1 189 28,4 190


27,1/13,8 191

Nožka

21,3/13,1 192

Ozvučník

13,4


444,3

Frekvence II

446,5

Průměr

445,4


10,8 x 9,6

I

6,1

II

6,1

III

5,7

IV

5,8

V

5,8

VI

5,0 187

Vnější a vnitřní průměr na začátku hlavice. 188


189

Vnější a vnitřní průměr na začátku dílu. 190

Vnější průměr na konci dílu.

191

Vnější a vnitřní průměr na začátku dílu. 192


67

Flétna XII E 429 Evidenční číslo

429

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Ludwig Martinlia

Místo výroby

Praha

Doba výroby

2. pol. 19. stol 193

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Zimostráz, mosaz, eben

Příslušenství

-

Flétna E 429 je vyrobena ze zimostrázu. Prstence jsou ebenové a klapky jsou vyrobeny z mosazi. Nástroj se skládá z hlavice, horního středního dílu, spodního středního dílu a nožky. Flétna je opatřena šesti zavřenými klapkami. Retný otvor je oválný. Ozev je jasný především ve vysokých rejstřících, spodní oktáva je , co se týče zvuku, mírně zastřená. Flétna byla muzeu darována M. Pavelkou z Prahy.

193

Doplněno přibližně dle doby působení výrobce. Vice viz Old Musical Instruments [online]. 2016 [cit. 14. 5. 2016]. Dostupné z:

68

Rozměry (cm)


Celá flétna

70,5

Hlavice

22,9


21,6/16,7 194


12,5/10,9

Nožka

9,2

a

8,7

b

29,9

c

33,0

d

36,5

e

42,1

f

45,4

g

48,7

Hlavice

28,1 32,2 195

Retný otvor

22,5


18,0/29,7 196 14,2/26,8


28,3 197 12,2 /23,7 198

Nožka

26,5 /13,8 199 21,9 200


458,2

Frekvence II

457,9

Průměr

458,05


11,7 x 10,1

I

6,5

II

6,2

III

6,1

IV

6,8

V

6,0

VI

4,8

195


Vnitřní a vnější průměr na začátku a na konci dílu. 197

Vnější průměr na začátku dílu.

198

Vnitřní a vnější průměr na konci dílu.

199 194


Vnější a vnitřní průměr na začátku nožky. 200

Vnější průměr na konci nožky.

69

Flétna XIII E 451 Evidenční číslo

451

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Bauer 201

Místo výroby

Praha

Doba výroby

1803-1835 202

Fundamentál

-

Ladění

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

5 zavřených

Materiál

Zimostráz, eben, mosaz

Příslušenství

-

Flétna E 451 je vyrobena ze zimostrázu, prstence jsou ebenové a klapky z mosazi. Skládá se z hlavice, horního a spodního středního dílu a nožky. Nástroj je opatřen pěti zavřenými klapkami. Retný otvor má oválný tvar. Flétnu nebylo možné bezpečně složit. Provenience je neznámá.

201

V katalogovém lístku je uvedena iniciála K. Bauer. Jedná se však pravděpodobně o F. Bauera. 202

Nejpravděpodobnější doba výroby doplněná dle fléten F. Bauera ze sbírky Českého muzea hudby. Více viz HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z:

70

Rozměry (cm)


Celá flétna

61,1

Hlavice

23,8


21,1/16,5 203


13,1/11,5

Nožka

9,2

a

7,9

b

30,3

c

33,5

d

37,0

e

42,9

f

46,2

g

49,7

Průměry otvorů (mm)

Hlavice

27,2 204 30,2

Retný otvor

22,4


27,1/16,8 205 25,7/13,5


27,0 206 24,3/11,8 207

Nožka

22,3/13,2 208

Absolutní tónová výška 209 Frekvence (Hz) I

830,2

Frekvence (Hz) II

836,2

Průměr (Hz)

833,2


210


17,25 mm 211

Frekvence

464.38Hz

Retný otvor

11,5 x 10,1

I

6,6

II

6,5

III

6,2


IV

7,4

205

V

7,2

204

VI


Vnější průměr na začátku dílu.

207


6,7 208

Vnější a vnitřní průměr na konci nožky. 209

Vzhledem ke stavu nástroje byla změřena pouze absolutní tónová výška tónu při hře na hlavici nástroje. 210

Předpokládaná ideální tónová výška dle tabulky J. F. Beaudina viz druh á kapitola. 203


211


71

3.3 Shrnutí výzkumu

Ve sbírce Moravského zemského muzea je dvacet devět příčných fléten. Dle katalogových lístků je mezi nimi jedna flétna altová a tři pikoly. V průběhu výzkumu bylo zjištěno, že ve sbírce jsou pikoly čtyři.

Příčné flétny 24 ks

Příčná flétna altová 1 ks Pikoly 4 ks

Za účelem detailnějšího výzkumu byly k dispozici třináct příčných fléten včetně dvou pikol.

Příčné flétny 11ks Pikoly 2 ks

72

Místa výroby příčných fléten ve sbírce Moravského zemského muzea Ve sbírce jsou zastoupeny flétny vyrobené v e Vídni (sedm fléten), Praze (tři flétny), Kraslicích (čtyři flétna), Strachoticích (jedna flétna), Pesti (jedna flétna), Bayreuthu (jedna flétna), Mil áně (jedna flétna) a Štýrském Hradci (jedna flétna). U deseti fléten není místo výroby známo.

12

Počet fléten

10 8 6 4 2 0

Místa výroby zkoumaných příčných fléten Blíže zkoumány byly čtyři flétny vyrobené ve Vídni, dvě flétny vyrobené v Praze, jedna flétna pocházející z Kraslic, jedna z Milána a pět fléten neznámého původu. Počet fléten

6 5 4 3 2 1 0

Vídeň

Praha

Graslitz (Kraslice)

Milán

Neznámé místo výroby

73

Výrobci příčných fléten ve sbírce Moravského zemského muzea Mezi výrobci příčných fléten ze zmiňované sbírky jsou zastoupeni S. Koch (dvě flétny), F. Hell (dvě flétny), I. Riedel (jedna flétna), K. Taueber (dvě flétny), I. Fridrich (jedna flétna), Fr. Wild (jedna flétna), Stengel (jedna flétna), V. Kohlert (tři flétny), L. Cerino (jedna flétna), Schmid (jedna flétna), R. Geipel a B. Fleissen (jedna flétna), Chr. Iull (jedna flétna), F. Ludwig (jedna flétna), F. Harrach (jedna flétna), K. Bauer (jedna flétna) a J. Schöbach (jedna flétna). V případě osmi fléten není v tuto chvíli výrobce znám. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Počet fléten

Výrobci zkoumaných příčných fléten Výzkum byl uskutečněn na pěti flétnách neznámého výrobce, dvou flétnách S. Kocha, dvou flétnách K. Taubera, jedné flétně V. Kohlerta, jedné flétně L. Cerina, jedné flétně F. Ludwiga a jedné flétně K. Bauera. 6

Počet fléten

5

4 3 2 1 0 S. Koch

K. Tauber V. Kohlert L. Cerino F. Ludwig K. Bauer Neznámý výrobce

74

Počet klapek příčnách fléten ve sbírce Moravského zemského muzea Mezi příčnými flétnami ve sbírce Moravského zemského muzea je nejvíce fléten jedno-klapkových (osm fléten). Poměrně velké zastoupení mají také flétny se šesti klapkami (pět fléten). Tři příčné flétny mají čtyři klapky

a

stejný

počet

fléten

má

klapek

osm.

Pěti -klapkové

i sedmi-klapkové flétny jsou ve sbírce dvě, stejně jako flétny bez klapek. Součástí sbírky je pouze jedna flétna s deseti klapkami.

Počet klapek zkoumaných příčných fléten Téměř polovinu zkoumaných příčných fléten tvořily flétny opatřené jednou klapkou (šest fléten). Měřeno a detailně zkoumáno dále byly dvě flétny sedmi-klapkové, jedna flétna se čtyřmi, pěti, šesti i deseti klapkami a jedna flétna bez klapek.

75

Celková délka zkoumaných fléten (cm)

Rozměr

celého

nástroje

se

u

největšího

počtu

měřených

zkoumaných příčných fléten vybrané sbírky pohybuje v rozmezí mezi 60 cm a 65 cm. U flétny E 85 je v tabulkách i v grafu zaznamenaná celková délka nástroje menší, jedná se však o údaj měřený bez nožky, která je ztracena. Celková délka tohoto nástroje by se tedy s největší pravděpodobností také pohybovala kolem 60 cm. Rozměr 65 cm přesahuje flétna E 28 v případě čtyř výměnných horních středních dílů v kombinaci s delší výměnnou nožkou, flétna E 28, E 98, E 367 a E 429. Jedná se o dvě flétny S. Kocha, jednu flétnu F. Ludwiga a dvě flétny neznámých výrobců. Z těchto jmenovaných jsou flétna E 98 (opatřená deseti klapkami) a flétna E 429 (šesti-klapková) dokonce delší než 70 cm. Velká odchylka je pochopitelně zřejmá u obou pikol (E 150 a E 151), jejichž délka je 38,9 cm a 35,5 cm.

76

Délka hlavice zkoumaných fléten (cm)

Všechny

hlavice

měřených

příčných

fléten

jsou

dlouhé

21,4 cm až 23,8 cm. Delší než 23 cm je hlavice fléten E 29, E 98 a E 451 (flétny výrobců S. Kocha, K. Bauera a jedna flétna neznámého výrobce). Tři ze zkoumaných fléten mají hlavici kratší než 22 cm, a to flétny E 84 (výrobce K. Taubera), E 85 (taktéž výrobce K. Taubera) a flétna E 177 (vyrobená L. Cerinem). Zkoumané pikoly mají hlavice o rozměrech 15,3 cm a 15,6 cm.

77

Průměr vrtání hlavice zkoumaných fléten (mm)

Osm z měřených fléten má průměr vrtání v místě retného otvoru v rozmezí 22 mm až 23,7 mm. Užší vrtání hlavice má pouze flétna E 98 (flétna neznámého výrobce s průměrem 21,3 mm) a flétna E 367 (také flétna neznámého výrobce o průměru vrtání 21,6 mm). U flétny E 84 nebylo možné vzhledem ke stavu nástroje tento údaj zjistit. Poměrně velký rozdíl v průměru vrtání hlavice je u obou pikol, z nichž jedna má vrtání hlavice o průměru 17 mm (E 150), zatímco druhá pouze 13,2 mm (E 151).

78

Absolutní tónová výška zkoumaných fléten (Hz) U

měřených

pikol

byla

zjištěna

tónová

výška

při

hmatu

a´ 719,3 Hz a 802, 5 Hz. Za předpokladu, že se tyto nástroje ozývají o oktávu výše, by jejich absolutní tónová výška odpovídala 359, 65 Hz a 401,25 Hz. Absolutní tónová výška zkoumaných příčných fléten je v rozmezí 421,1 Hz a 464,38 Hz. Zjištěné údaje jsou však platné pouze za předpokladu, že se ve všech případech jedná o nástroje laděné in C, což je však nepravděpodobné. Tento předpoklad by bylo za účelem hlubšího zkoumání nutno podrobit dalším výzkumům.

Absolutní tónová výška při hmatu a´ vzhledem k přibližnému datu výroby Přibližné období výroby fléten bylo známo pouze u sedmi nástrojů, u kterých bylo zároveň možné zjistit i absolutní tónovou výšku 212. Tento velmi malý vzorek naznačuje nárůst tónové výšk y v období mezi lety 1760 a 1850. Tónovou výškou zjištěnou při hmatu a´se velmi vymyká pikola E 150 z dílny V. Kohlerta. 500 450

400 350 1740

1760

1780

1800

1820

1840

1860

1880

1900

1920

1940

212

U některých z nich je tento údaj pouze předpokládaný dle tabulky J. F. Beaudina viz druhá kapitola.

79

Závěr

Diplomová práce Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského

muzea

v elektronické

si

kladla

podobě,

za

ověřit

cíl

sestavit

základní

katalog

evidenční

těchto

údaje

a

f léten doplnit

je co nejpodrobněji o další informace dokládající původ, způsob výroby i jejich užití v hudební praxi. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává

o

historii

a

současnosti

Moravského

zemského

muzea

se zaměřením na činnost a sbírky Oddělení dějin hudby. Ve druhé kapitole je

rozebrána

problematika

výzkumu

historických

příčných

fléten

na základě analýzy odborné literatury a vlastních zkušeností v této oblasti, které byly následně konzultovány s některými světovými výrobci kopií historických příčných fléten. Ve třetí kapitole je představena sbírka příčných fléten Moravského zemského muzea. Kapitola také popisuje metodologii i průběh provedeného výzkumu a shrnuje jeho výsledky. Z celkového počtu dvaceti devíti příčných fléten (včetně jedné příčné flétny altové a čtyř pikol) bylo k bližšímu zkoumání k dispozici třináct nástrojů zahrnujících jedenáct příčných fléten a dvě pikoly. Jednalo se o nástroje z dílny S. Kocha (Vídeň), K. Taubera (Praha), V. Kohlerta (Kraslice), L. Cerina (Milano), F. Ludwiga (Praha), K. Bauera (Praha). U pěti ze zkoumaných fléten není výrobce znám. Kromě základních evidenčních údajů (evidenční číslo, název, výrobce, místo výroby, doba výroby, počet dílů, hmatových otvorů a klapek, materiál, příslušenství) byly zkoumány rozměry fléten i jednotlivých dílů, průměry otvorů i vrtání a absolutní tónová výška.

80

Vzhledem k danému rozsahu

diplomové práce

byla v rámci

hloubkového výzkumu detailněji zpracována pouze menší část sbírky příčných

fléten

ze

sbírky

Moravského

zemského

muzea.

Avšak

ani u zkoumaných nástrojů není možno všechny zjištěné údaje a z nich vyvozené

závěry považovat za definitivní. Jejich bližší zkoumání

a analýza výsledků v širším kontextu by mohly nejen potvrdit správnost zjištěných informací, ale také pomoci pochopit více o dobové hudební praxi.

81

Resumé

Diplomová práce se zabývá sbírkou historických fléten Moravského zemského muzea v Brně. Je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je představena instituce Moravského zemského muzea se zaměřením na Oddělení dějin hudby. Druhá kapitola se zabývá problematikou výzkumu hudebních nástrojů. Kapitola třetí popisuje zvolenou metodologii, průběh a výsledky výzkumu třinácti příčných fléten ze zvolené sbírky.

Summary

The diploma thesis deals with the historic al flutes in the collection of The Moravian Museum in Brno. Thesis is divided into three chapters. In the first chapter there is presented the institution of The Moravian Museum focusing at the Department of Music. The second cha pter deals with research of the historical instruments. The third chapter describes the chosen methodology, process and results of the research of thir teen transverse flutes from the collection of The Moravian Museum.

82

Literatura

DOLMETSCH, Arnold. Interpretace hudby 17. a 18. století . Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. GEIST, Bohumil. Akustika:jevy a souvislosti v hudební teorii a praxi. Praha, 2005, 281 s. ISBN 80-862-5331-7. HAYNES, Bruce. A History of Performing Pitch: The Story of „A“. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2002, Ivii, 568 s. ISBN 0810841851. KURFÜRST, Pavel. Organologie (vybrané kapitoly). Brno: Masarykova univerzita, 2000. 141 s. ISBN 80-210-2332-5.

Internetové zdroje: ADDINGTON, Christopher. In Search of Baroque Flute: The Flute Family 1680-1750 In Early Music [online]. 1984 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné

z:

yes&resultItemClick=true&searchText=in&search Text=search&searchText =of&searchText=baroque&searchText=flutes&searchUri=%2Faction%2Fd oBasicSearch%3FQuery%3Din%2Bsearch%2Bof%2Bbaroque%2Bflutes% 26amp%3Bprq%3Dthe%2Bflute%2Bof%2Bquantz%26amp%3Bhp%3D25 %26amp%3Bacc%3Don%26amp%3Bwc%3Don%26amp%3Bfc%3Doff%26 amp%3Bso%3Drel%26amp%3Bracc%3Doff> ALAIN-DUPRÉ, Philippe. Proportions of Renaissance Tenor Flutes and the Relationship of Verona Flutes to Foot -Length Standards. [online]. [cit.

15.

1.

2016].

Dostupné

z:

fluterenaissance/GSJ59%20Allain-Dupre.pdf>

83

BERNEY, Boaz. Historical Flutes [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné

z:

.html> BOBÁKOVÁ,

Kristýna.

Objev

v jevišovském

depozitáři.

In

Opus

musicum, o.p.s. 2002, 0862-8505. CUMMINGS, Robert. Barthold Kuijken [online]. 2016 [cit. 15. 5. 2016]. Dostupné

z:

mn0001651116> DOBROVOLNÁ,

Jana.

Sinfonie

c

moll

Antona

Zimmermanna

z

náměšťské sbírky oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Perutková. Dostupné z: Early Music. Newsletter for the Belgian Early Music Community. A „Castellino“ Children´s Traverso, Made by Fridtjof Aurin [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: FREEMAN, David. The Travels of an Ivory Renaissance Flute In The Galpin Society Journal [online]. 2007 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: Fridtjof Aurin Traversos [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: HADDEN, Nancy. From Swiss Flutes to Consorts: History, Music and Playing Techniques of the Transverse Flute in Switzerland, Germany and 84

France ca. 1470-1640 [online]. 2010 [cit. 15. 1. 2016]. Disertační práce. The

University

of

Leeds.

Dostupné

z:

HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016-01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z: . JANÁČKOVÁ,

Libuše.

Marketingový

plán

oddělení

dějin

hudby

Moravského zemského muzea výstavě [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí

práce

František

Svoboda.

Dostupné

z:

< https://is.muni.cz/auth/th/146634/ff_m_b1/Mk._plan_ODH_MZM.pdf > KIRNBAUER, Martin; THALHEIMER, Peter; TAYLOR, Catherine. Jacob Denner and the Development of the Flute in Germany In Early Music

[online].

1995

[cit.

1.

5.

2016].

Dostupné

z:

Koninklijk Conservatorium. Wilbert Hazelzet [online]. 2007 [cit. 15. 5. 2016].

Dostupné

z:

programmes/early-music/traverso/teachers/1770/wilbert-hazelzet.html> KYAS, Vojtěch. Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea (přírůstky za léta 1971 -2001 a doplňky). [online].

2007

[cit.

1.

5.

2016].

Dostupné

z:

85

LAMFALUSSY, Isabelle. Fridtjof Aurin: Ik wil het oorspronkelijke idee achter een fluit begrijpen [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: MENDEL, Arthur. Pitch in Western Music since 1500. A Re-Examination [online].

1978

[cit.

15.

1.

2016].

Dostupné

z:

Moravské zemské muzeum [online]. 2011-2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: Old Musical Instruments [online]. 2016 [cit. 14. 5. 2016]. Dostupné z: OLESKIEWICZ,

Mary.

Biography.

[online].

2016

http://www.baroqueflutist.com/about-mary> OLESKIEWICZ, Mary. The flutes of Quantz: Their construction and performing practice In The Galpin Society Journal [online]. 2000 [cit. 15. 1.

2016].

Dostupné

z:

Search=yes&resultItemClick=true&searchText=the&searchTe xt=flute&sea rchText=of&searchText=quantz&searchUri=%2Faction%2FdoBasicSearch %3FQuery%3Dthe%2Bflute%2Bof%2Bquantz%26amp%3Bacc%3Don%26 amp%3Bwc%3Don%26amp%3Bfc%3Doff> Robert Bigio flute pages. Jean-François Beaudin: Modernising the traverso

[online].

2016

[cit.

15.

1.

2016].

Dostupné

z:

SaxPics. Kohlert History. [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: 86

SOUBEYRAN, Claire. Flutes traversieres [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: STRAKOVÁ, Theodora;

SEHNAL, Jiří, PŘIBÁŇOVÁ, Svatava.

Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně

[online].

1971

[cit.

1.

5.

2016].

Dostupné

z:

ŠINDLÁŘOVÁ, Simona. Musica Magni – hudební kolekce hrabat Magni ze sbírek Moravského zemského muzea – informace k výstavě [online]. 2013-2014 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: <

http://www.mzm.cz/

aktuality/musica-magni-hudebni-kolekce-hrabat-magni-ze-sbirekmoravskeho-zemskeho-muzea/> Terry McGee, Flute Maker Flutes for Irish, Classical and Early Music. A comparison of flute types [online]. 2016 [cit. 15. 1. 2016]. Dostupné z: The Library of Congress. American Memory. Dayton C. Miller Flute Collection

[online].

2016

[cit.

15.

1.

2016].

Dostupné

z:

WENER, Martin. G. A. Rottenburgh [online]. 2016 [cit. 14. 5. 2016]. Dostupné z:

87

Přílohy

88

Seznam příloh

1)

Dopis výrobcům fléten

2)

Katalog

všech

příčných

fléten

ve

sbírce

Moravského

zemského muzea 3)

Fotografie zkoumaných příčných fléten ze sbírky Moravského zemského muzea

89

1) Dopis výrobcům fléten

Dear …, my name is Miroslava Holá and I'm currently studying historical interpretation - traverso at the Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno, Czech Republic (in the class of Michaela Kouřilová Ambrosi). My master degree thesis is focused on the Collection of Historical Flutes in The Moravian Museum in Brno. I would like to ask you for your advice, please. My previous thesis dealed with performing pitch of some historical flutes in the collection of Czech Museum of Music in Prague. In that thesis there I measured diameters of embouchure hole and finger holes plus inside and outside flute body diameters. I also measured distance between headjoint cork and holes. (In attachment there is a scheme.) I would like to kindly ask you if you consider the details I measured relevant for the research or if you would prefer another way of measuring, please. Thank you very much for your time and advice, with very best wishes, Miroslava Holá 213

213

V rámci listovního tajemství nejsou dopisy od výrobců fléten zveřejněn y. Jejich odpovědi jsou shrnuty v podkapitole Metodologie výzkumu historických příčných fléten . Konkrétnější informace o obsahu jednotlivých odpovědí je možné poskytnout na vyžádání.

90

Schéma měření zmiňované v emailu:

214

214

HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Česk ého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z: .

91

2)

Katalog

všech

příčných

fléten

ve

sbírce

Moravského

zemského muzea

92

Flétna E 28 Evidenční číslo

28

Název

Flétna příčná

Výrobce

S. Koch

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1790-1828

Díly

Hlavice, 5 horních středních dílů, spodní střední díl, 2 nožky

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál


Příslušenství

Černé dřevěné zamykatelné pouzdro s uchem a výstelkou

Provenience

Kroměříž (J. Pokorný)


29

Název

Flétna příčná

Výrobce

S. Koch

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1790-1828

Díly

Hlavice se soudkem, horní střední díl, spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál


Příslušenství

Hnědé dřevěné zamykatelné pouzdro s uchem a koženou výstelkou s podpisem F. Galli Kohaut Benedictini Rayhradensis O.S.B. 1827

Provenience

Rajhrad (benediktinský klášter)

93


32

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Hell

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1850-1899 215

Díly

Pouze spodní střední díl

Počet otvorů

3

Počet klapek

3 zavřené, 2 otevřené

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), mosaz

Provenience

neznámá


83

Název

Flétna příčná

Výrobce

I.

Riedel

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Pouze horní a spodní střední díl

Počet otvorů

3

Počet klapek

Bez klapek

Materiál


Provenience

Louka u Znojma (klášter)

215

Doplněno přibližně dle podobnosti s flétnou stejného výrobce ze sbírky Českého muzea hudby. Více viz HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin C elhoffer Dostupné z: .

1


84

Název

Flétna příčná

Výrobce

K. Tauber

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1800-1850

Díly

Hlavice, horní střední díl, spodní střední díl a nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál


Provenience

Louka u Znojma


85

Název

Flétna příčná

Výrobce

K. Tauber

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1800-1850

Díly

Hlavice, horní střední a spodní střední díl, nožka chybí

Počet otvorů

6

Počet klapek

Bez klapek

Materiál


Provenience

Louka u Znojma

2


96

Název

Flétna příčná altová

Výrobce

I.

Fridrich

Místo výroby

Praha

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, horní a spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 (vytržená)

Materiál

Tmavé dřevo, slonovina

Provenience

Brno (J. Skutil)


98

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, soudek, 3 díly

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), slonovina, mosaz

Provenience

Brno (J. Lídl) 216

216

Na štítku flétny je uvedeno, že flétna pochází z Jaroměřic. Více viz foto.

3

Flétna E102 Evidenční číslo

102

Název

Flétna příčná

Výrobce

Fr. Wild

Místo výroby

Rausenbruck (Strachotice)

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, soudek, horní a spodní střední díl

Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), bílá mosaz

Provenience

Břeclav (K. Sýkora)


123

Název

Flétna příčná

Výrobce

Stengel

Místo výroby

Bayreuth

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, dva výměnné horní střední díly (se dvěma klapkami a bez klapek), spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

4 zavřené

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), kost, mosaz

Příslušenství

Dřevěné lakované pouzdro

Provenience

Bayreuth

4


146

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), mosaz

Provenience

Dub u Olomouce (proboštský kostel)


150

Název

Flétna příčná

Výrobce

V. Kohlert Söhne

Místo výroby

Graslitz (Kraslice)

Doba výroby

1900-1950

Díly

Jednodílná flétna

Počet otvorů

7

Počet klapek

Bez klapek

Materiál

Tmavé dřevo

Provenience

Kvasice

5


32

Název

Pikola

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, střední díl, nožka

Počet otvorů

5

Počet klapek

4 zavřené

Materiál

Světlé dřevo (zimostráz), eben, mosaz

Provenience

Kvasice

6


153

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Hell

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

1850-1899 217

Díly

Hlavice, soudek, horní střední díl, spodní střední díl

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál

Eben, bílý kov

Příslušenství

Černé potažené dřevěné pouzdro vystlané kůží

Provenience

Brno

217

Doplněno přibližně dle podobnosti s flétnou stejného výrobce ze sbírky Českého muzea hudby. Více viz HOLÁ, Miroslava. Absolutní tónová výška příčných fléten ve sbírce Českého muzea hudby [online]. Brno, 2014 [cit. 2016 -01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Celhoffer Dostupné z: .

7


177

Název

Flétna příčná

Výrobce

L. Cerino

Místo výroby

Milán

Doba výroby

Cca 1760

Díly

Hlavice, 2 výměnné horní střední díl, spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Slonovina, mosaz

Provenience

Strážnice (zámek)


178

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Schmid

Místo výroby

Gratz (Štýrský Hradec)

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Zimostráz, perleť?

Provenience


8


179

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Zimostráz, barevný kostěný prstenec

Provenience



180

Název

Flétna příčná

Výrobce

R. Geipel, Fleissen. B.

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

4 zavřené

Materiál

Zimostráz, mosaz

Provenience


9


246

Název

Flétna příčná

Výrobce

I.

Kohlert

Místo výroby

Graslitz (Kraslice)

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Eben, bílý kov

Provenience

Hrad Bítov


247

Název

Flétna příčná

Výrobce

I.

Kohlert

Místo výroby

Graslitz (Kraslice)

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Eben, bílý kov

Provenience

Hrad Bítov

10


311

Název

Flétna příčná

Výrobce

Chr. Iull

Místo výroby

Pest

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál

Zimostráz, mosaz, slonovina

Příslušenství


Provenience

Brno


358

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená (ulomená)

Materiál

Zimostráz

Provenience

Brno (J. Beniš)

11


367

Název

Flétna příčná

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, horní střední díl, spodní střední díl, bodec, rukověť (flétna v holi)

Počet otvorů

6

Počet klapek

1 zavřená

Materiál

Zimostráz, bílý kov, mosaz, slonovina, železo

Provenience

Praha (A. Zámečník)


422

Název

Flétna příčná – pikola

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, soudek, hlavní díl

Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Eben, bílý kov

Provenience

Břeclav (A. Košutová)

1


423

Název

Flétna příčná - pikola

Výrobce

-

Místo výroby

-

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, soudek, hlavní díl

Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Eben, bílý kov

Provenience

Břeclav (A. Košutová)


429

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Ludwig Martinlia

Místo výroby

Praha

Doba výroby

1850-1900

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

6 zavřených

Materiál

Zimostráz, mosaz, eben

Provenience

Praha (M. Pavelka)

1


450

Název

Flétna příčná

Výrobce

F. Harrach

Místo výroby

Vídeň

Doba výroby

-

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál

Eben, slonovina, kov

Provenience

neznámá


451

Název

Flétna příčná

Výrobce

K. Bauer

Místo výroby

Praha

Doba výroby

1803-1835

Díly


Počet otvorů

6

Počet klapek

5 zavřených

Materiál

Zimostráz, eben, mosaz

Provenience

neznámá

2

Flétna E478 Evidenční číslo

478

Název

Flétna příčná

Výrobce

J. Schönbach

Místo výroby

Graslitz (Kraslice)

Doba výroby

-

Díly

Hlavice, horní a spodní střední díl, nožka

Počet otvorů

6

Počet klapek


Materiál

Tmavé dřevo, kov, slonovina

Příslušenství


Provenience

Brno (K. Klemša)

3

3) Fotografie zkoumaných příčných fléten ze sbírky Moravského zemského muzea Flétna E 28

Rozložená flétna E 28 s pěti výměnnými horními středními díly a dvěma výměnnými nožkami v dvoupatrovém kufříku

1 Detail vyraženého znaku na nožce

Hlavice, dva horní střední díly, spodní střední díl a jedna z nožek

Další tři horní střední díly a druhá z nožek

2

Horní střední díly č. 3, 4 a 5

Spodní střední díl a jedna z nožek

Druhá výměnná nožka 3

Flétna E 29

Detail retného otvoru

Prasklina na hlavici flétny

4

Rozložená flétna v kufříku s nápisem

Detail nápisu

5

Flétna E 84

Signatura

Prasklina na hlavici flétny

6


Spodní střední díl a nožka s ulomenou klapkou 7

Flétna E 85

8

Rozložená flétna E 85 s chybějící nožkou

Hlavice flétny E 85

Prasklina na spodním středním díle

9

Flétna E 98

Prasklina na zadní straně hlavice flétn y

Mechanika a štítek s evidenčními údaji flétny 10

Flétna E 150 (pikola)

Signatura flétny E 150

Hlavice flétny E 150

Detail konce dílu flétny E 150 11

Flétna E 151 (pikola)

Detail nožky pikoly

12

Flétna E 177

Hlavice flétny

13

Detail klapky na nožce flétny

Spodní střední díl flétny

Horní střední díly flétny

14

Flétna E 179

Detail praskliny na hlavici

Hlavice s prasklinou 15

Flétna E 358

Hlavice flétny

Nožka flétny

16

Flétna E 367

Flétna

s odejmutým

bodcem i rukovětí Flétna s odejmutým bodcem

Vývod

ozvučníku

na

straně

prodlouženého spodního středního dílu 17

Detail odejímatelné rukověti

Detail odejímatelného bodce

Hlavice s rukovětí 18

Flétna E 429

Detail signatury na hlavici

Hlavice flétny

19



Nožka

20

Flétna E 451

Rozložená flétna umístěná v krabici

Nožka a spodní střední díl

21

Hlavice

Spodní střední díl a nožka 22

Historické příčné flétny ve sbírce Moravského zemského muzea

Recommend Documents