HŘÍŠNÝ TROMBÓN 1. Editorial

festivalový zpravodaj Mezinárodního divadelního festivalu DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2013 představení redakce str 2 | liščí glosa str 3 | recenze na Ende gut, alles gut str 4 | rozhovor s týmem Reduty str 5 | rozhovory s vedením str 6 – 7 | program a komiks str 8 |

HŘÍŠNÝ TROMBÓN 1 Editorial Hříšné je zdravé. Vážení návštěvníci festivalu Divadelní svět i čtenáři našeho věstníku, vítejte ve světě zábavové kapely z Bílovic nad Svitavou – Hříšný trombón! Její členové (nutno dodat, že v poněkud svérázné orchestraci) vám budou během celého festivalu pravidelně přinášet svěží reflexi událostí z předešlých dní. Navazuje na loňský úspěch erotického bulletinu Festivalový Hustler a v podobném duchu, možná snad i s větší nadsázkou a rozhodně melodičtěji, bude psát o divadle, klást vzacným hostům otázky a užívat atmosféru „těkajícího Brna“. První číslo je poněkud speciální, protože v něm uvádíme výjimečné rozhovory s vedením festivalu, a nezbylo tak místo na pikantní rubriky (o nich v rozsáhlejším úvodu na druhé straně). Můžete se ovšem již těšit na seriózní zpravodajství bez vážnosti i hravé blábolení s šarmancí. Ale hlavně na hudbu, noty, pulpity, jež budou po dohrání upity. Martin Fagot Macháček

Musik, Musikk, Musique So 19.00 NDB Redakční tip

The best of Voiceband So 22.00 Md Redakční tip

Dylan Ne 19.00 Md Redakční tip

Kapela se představuje Martin Fagot Macháček a Lukáš Kobox Kubina Jak zaznělo v úvodníku, festivaloví nadšenci se mohou letos na ledaccos těšit i mimo všechny programové linie. Kupříkladu na zpravodaj Hříšný Trombón – dále „Hábéčko“. Ten se i letos soustředí na inscenace s mnoha přívlastky “nej” – nejlepší, nejinspirativnější, nejprovokativnější i nejdelší. Kromě recenzí na tyto atraktivní kusy přinese Hábéčko rozhovory jak s tvůrci hostujících inscenací, tak S nejvýznačnějšmi jmény i mimo brněnské divadlo. Viera to sleduje z úkrytu. Vedle tradičních rubrik ovšem čtenáři narazí i na reflexe Kulatých stolů, které každý den proběhnou mezi první a druhou hodinou odpolední ve dvoraně Městského divadla. Hovory o minulosti, budoucnosti a problematice hudebního divadla každý den povede vybraná osobnost. Naše redaktorka, muzikoložka Jitka Theremin Vox Zemanová, se na ně každý den vydá a s ostrovtipem jí vlastním okomentuje tyto učené pře. Viera to sleduje z úkrytu. Zpravodaj potkáte v divadlech, ale také barech i kavárnách – popřípadě na chodnících, v koších nebo toaletách někde okolo. Kapelführeři Martin Fagot Macháček a Lukáš Kobox Kubina na letošní redakční turné vyráží opět s věrnou členskou základnou kolem hudebně naučného portálu RozRazil online. Více recenzí na www.rozrazilonline.cz

Vedle redakčních stálic, jako divadelní publicistky Jiřiny Basy Hofmanové, pedagožky Michaely Triangl Suché či náboženského myslitele Tomáše Tuby Kubarta, se představí nové posily, psycholog Daniel Hoboj Rampáček a tanečnice Dorota Xylofón Lichvárová. Ačkoliv je festival plný zejména dobrých zpráv, náme i několik špatných. Na poslední chvíli odpadl dlouholetý, zakládající člen kapely – scenárista Matěj Ukulele Randár. Byl zraněn při rvačce s fanoušky, kteří se nemohli smířit s jeho plánovaným odchodem na muzikantský odpočinek (dostal angínu). Viera to sleduje z úkrytu. Návštěvu divadel budeme reflektovat v recenzích a o veselém skotačení po brněnských podnicích budeme referovat ve speciální rubrikách pro zlobivé a neklidné děti. Střízlivý panker bude popisovat atmosféru města z pohledu střízlivého pankera. Někde mezi mystifikací a skutečně mistrovským mediálním výkonem bude také rubrika Kavárezký bonz. Rozverně bulvární okénko bude pronásledovat brněnské celebrity v choulostivých chvílích v podnicích všech druhů i vrstev. Možná přijde i Milan... nebo Miloš...? Rozhodně

se můžetě těšit na pikantní odhalení ze soukromí brněnské elity. V závěru si konečně Roman řekne s Michalem své ano. Viera to uvidí z úkrytu. Nezaměnitelnou podobu zpravodaje vyrýsuje designér filmových plakátů, jazykozpytec a filantrop Petr Pozoun Pláteník.O kulturu jazyka pečuje internacionální dvojice, hostky kapely Eva Cello Kyselová a Lucie Fujara Valášková. Viera to sleduje z úkrytu.

Liška už má sbaleno Daniel Hoboj Rampáček „K uctění nedávného wagneriánského jubilea se pořadatelé Divadelního světa ze dne na den rozhodli zařadit na úvod festivalu operu Soumrak bohů.“

Liška Bystrouška Morávské náměstí 7. 6. PÁTEK / FRIDAY Více recenzí na www.rozrazilonline.cz

PP UU NN KK IS

DAD S

L AYE

R

Y LA E

Kritická rada zareagovala v kritické chvíli o poznání fundovaněji, nemaje co kritizovati, rozpustila diskuze a oddává se nyní orgiím, jak se sluší na správný konec světa. Některé z nich jistě spatříte na Moravském náměstí, jak vesele skotačí v nafukovacích hradech, které se staly jedním

Bayreuthský soubor nečekaně dorazil před prázdné Janáčkovo divadlo, vrátný se statečně bránil dorážení Valkýr, marně hrál Siegfried na city. Brno není město pro starý. Mnoho hodin trvající opus se rozezněl mezi kapkami deště, soprán se ztrácel mezi zvukem rychle se ztrácejících aut. Jen holuby byly publikem tohoto podivuhodného představení, vděční za chvilku volnosti od krvavých zubů paní lišky. V tom chladu cizího města i poslední housle pocítily hřejivý pocit souznění, harmonie hudby. Potlesk perutí. Pan Š., jako každý den věrně krmící své opeřené bratry, nikdy za svůj dlouhý život nevstoupil do foyer, nikdy nečetl v programu krásná slova obhajob, a tak se nemůžeme divit, že po prvních čtyřiceti minutách odešel. Už nezažil ten krásný pohled na ohňostroj Ignis brunensis, rozkvetlý nad pohřební hranicí hlavních hrdinů. Tak festival začal, vyvrcholil a skončil mezi mrknutím oka, bez městské pompy a oslavných řečí. Všichni se nechali slyšet, že toto se již nikdy nesmí stát. Oficiálně se to nikdy nestalo.

Zbloudilci, s akreditací i bez, dejte si pozor, když budete kráčet, opiti slavností, šelma roztrhla okovy, zraněná bestie se zrudlým kožichem, liška zdivočela... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... Už příští pátek...

S

První obětí se pochopitelně stala Liška Bystrouška. Wotan zarazil kopí mezi její bystrá ouška a odhodil v křečích se zmítající tělo slavnostního úvodního představení na druhý konec festivalového programu. Přežít může jen jeden operní velikán. Zmínka o dalším soumraku v této upršené době následně vzbudila mezi organizátory vlnu solidarity s obětmi povodní. Když jsou záplavy i v Ústí, nemůže Brno stát stranou a vesele si hrát své špíly o nějaké rozpustilé zubaté zrzce, veškerá venkovní představení byla tedy zrušena (někteří z vás jistě potkali marně bloudící příslušníky hradní stráže v modrých uniformách, kteří měli být se svým číslem s lachtany vrcholem dnešního ceremoniálu).

z úhelných kamenů festivalového programu prvního dne. Byla přeci Noc kejklířů.

R

Tato zákulisní zpráva následně spustila lavinu dezinformací, která vyústila v Apokalypsu nevídaných rozměrů.

PP UU NN KK IS

Ahoj a inferno Martin Fagot Macháček

DAD

Na slovíčko s...

Koboxem

Změna Jak se ti líbilo představení Ty stará vojno? Líbilo, velmi!!! Ty víš, že nemám rád sladce dojemné konce narvané

Další část v Mozartově sále, kde se jako spastické sasanky svíjí čáry na freskách Petra Kvíčaly, nalezl jeden z pikolíků na podlaze - ano, nalezl tam hovňous enormních rozměrů a řídké konzistence. Jeho reakce, byť mohla být přirozená – byla zcela iracionální a groteskně pitvořivá. Závěrečná část se poté odehrávala opět v sále, kde proNázev nostalgií, což by leckdo mohl v případě končícího divadla očekávat. I když jsem měl někdy problém zadržet slzu, tak to bylo jednak vlivem mé alergie, ale hlavně nadupaným humorem. Taky mě opět pobavila přítomnost všech těch „věhlasných“ kritiků a jejich roztomilá citlivost na interní vtipy o divadelních odbornících (až

Y LA E S

Kreslil

em mafiánů, králíčků a řady dalších feérických stvoření. Nasvícené výtahy na jeviště přiváží tyto figury jako v orloji, ukazujícím nikoliv čas, ale úroveň intoxikace silnými halucinogeny. Na hranolu s toaletami v přízemí budovy jaksi smutně a osaměle dlí úchvatná instalace. Dvě prázdná křesla a figurýny ze Zlatých šedestátých bez hnutí a osaměle sledují ten bizarní rej.

S

R

Jejich rozloučení není sentimentálně zatěžkaným testamentem, ale naprosto bláznivou jízdou plnou fantazie a bezbřehých inspirací všelijakými podivnostmi. Diváci spolu s herci putují celou divadelní budovou. První obraz je jakousi roztomilou parodií všemožných zvyklostí při tiskových konferencích. Tradiční variování situací i nesnesitelně dlouhé vyjmenovávání sponzorů vystřídá brutální “vybíječka” konkurenčního hereckého souboru, který shodou okolností také sehrává tiskovku o nové inscenaci, která začíná tiskovkou. Druhá část, situovaná doprostřed foyer, je rozhodně nejlepší a nejdivočejší. Jiří Kniha je malým chlapcem, kterého zákeřný vnitřní hlas naviguje podivuhodnou krajinou běsů. Je v ní obklopený obludári-

R

L AYE

Poslední projekt divadla Reduta nazvaný zkrátka Ende gut, alles gut je symbolickým rozloučením s šestiletým působením týmu, kterému se podařilo vyprofilovat Redutu jako svébytnou, tematicky i stylově koherentní přední scénu.

běhla (opět) žánrově zcela odlišná exhibice podivuhodných nápadů na téma “divadelní věda a šok”. Milovníci absurdního humoru se tak objevili nejen v hledišti, ale hlavně na jevišti. Všechno to absurdní je na jednu stranu ironií, na druhou smutným provoláním, že se z Brna vytrácí ojedinělý divadelní úkaz, radost k pohledání a tralala lulání.

Ende gut, alles gut Národní divadlo Reduta 7. 6. PÁTEK / FRIDAY

Typ teda možná na vedle mne spícího J. Hermana), kteří opět nadšeně navštívili brněnské divadlo. Mimochodem Macho, doufám, že si taky všimli, že nám tu začal festival. Ale to je fuk, každopádně mám pocit, že Ende gut, alles gut nasadilo laťku pěkně vysoko. Jupí! A teď se ti omlouvám, musím to jít vstřebávat do víru Brna. Podpis GU TE N

Více recenzí na www.rozrazilonline.cz

MO

EN, RG

, LI E B

Není to pomsta Martin Fagot Macháček a Lukáš Kobox Kubina Strávili jsme příjemný čas v kanceláři Reduty, ve společnosti Dory Viceníkové, Petra Štědroňe a Jana Mikuláška za chrčení psů. Macháček: Tak první otázka je úplně nasnadě. Názvem to mi hodně připomíná akci, se kterou se loučila Komedie – Ende dál to nedne. Chci se zeptat, jestli je to náhoda nebo je to nějaká paralela k tomu? Viceníková: To byla náhoda teda, já jsem to ani neznala, takže to slyším poprvé. Macháček: V podstatě to bylo podobné, taky takový digest z toho, co oni měli za inscenace a to se jmenovalo Ende! Dál to nende! A tak jaký máte vztah k divadelním vědcům? Mikulášek: Jsem se rozhodl, že nebudu nic říkat dneska. Štědroň: To je taková otázka dost divná, to je asi jako, jaké máme vztahy k cyklistům. K dobrým nebo zajímavým divadelním vědcům máme (přemýšlí)… nebo jak to myslíš? Macháček: No já jsem z té inscenace pochopil, že si z nich trošku utahujete, že to je taková jako zvláštní disciplína… Štědroň: To není záměr jenom si z nich utahovat, ale prostě někdy se to musí, protože oni si ze sebe sami utahují tím, co píší, tak jak nedokážou sledovat současnou evropskou teatrologii.

Viceníková: My se vysmíváme principům v nazírání na divadlo vážně. My si myslíme, že ten humor tam patří a nejenom suchá teorie. Štědroň: Ne, to není nějak, že bychom se chtěli vysmívat konkrétně jim, ale spíš si myslíme, že třeba nějaké české teatrology… i když to je vlastně asi jedno. Kubina: Nebo odkud je ta motivace tohle nyní tematizovat? Není to spojené s tím, že teď končíte? Štědroň: Jako nějaká pomsta? Kubina: Ne, nemyslím to negativně. Mikulášek: To byste mohli říct, že se vysmíváme číšníkům, to je úplně jedno. Viceníková: My se vysmíváme i sami sobě, to je střílení do všech. Štědroň: Tak ono to asi vychází z těch kritik. Viceníková: Já bych to nerozmazávala (smích). Štědroň: Rozhodně to nevznikalo se záměrem se smát někomu, nebo se vysmívat konkrétně někomu, vysmíváme se hlavně sami sobě, si myslím. Macháček: Přišlo mi to právě, že to nebyla vůbec nějaká sen-

timentální rozlučka, ale právě naopak, že to bylo dost cynické a těžce ujeté. Viceníková: Přesně tak, tomu my jsme se chtěli vyhnout, abychom se nedojímali sami nad sebou, proto je ten humor asi tak intenzivně přítomný. Macháček: To je těžká abstrakce, to jste psali v nějakém oparu? Viceníková: Tak ať Honza odpoví. Štědroň: Honza odmítá odpovídat. Mikulášek: Jsem to psal mezi devátou a desátou večer, každý den. Macháček: A jak se to odklonilo od původního záměru inscenace Gurmáni? Chápu, že to bylo úplně něco jiného, tak jestli byste řekli, o čem to mělo být? Na to jsem dost zvědavý. Viceníková: Mělo to být o jídle, kupodivu, (Macháček udiveně mručí). Mikulášek: Z těch Gurmánů tam zůstala ta obří mrkev. Macháček: Poslední otázka, taková efemérní: věneček, nebo rakvičku? Viceníková: Rakvičku. Štědroň: Taky mám raději rakvičky. Mikulášek: Já jsem se rozhodl, že nebudu odpovídat na nic. Více recenzí na www.rozrazilonline.cz

E N SO NE

Záštitu nad týmto ročníkom prebralo dosť veľa ľudí z vedenia mesta Brna a aj samotného kraja. Ako sa vyrovnáva s takýmto tlakom? Myslím, že ten tlak není tak o tom, kolik lidí z vedení města, kraje nebo republiky poskytne záštitu. Záštita většinou spíš pomáhá.

Rozhovor s... Ondrou Chalupským Ondřej Chalupský je člověk v pozadí, bez kterého by ale leto­ šní festival nemohl vzniknout. Loni nastoupil do rozjetého vlaku a v této jízdě pokračuje i letos jako programový ředitel.

Minulého roku ste sa taktiež podieľali na DSB v roli vedúceho produkcie. Ktorý ročník vám bol vnútorne bližší? To se nedá moc porovnat. Každý je jiný. Loni jsem nastoupil do rozjetého ročníku, byla to nová práce, nová zkušenost, nová výzva, nové město a s tím spojená energie a elán. Letos je to o to těžší, že překonáváme znova sami sebe a také nové i staré překážky. Něco se povede lépe, něco ne... Čo sa organizuje lepšie? Festival študentský alebo festival profesionálov? Každý má svoje. Už je to dávno, co jsem, navíc jako student, se studenty organizoval studentský festival. Ale co si pamatuju, bylo to hodně

Jak se vám spí? Trochu se bojím toho věčného deště, ale jinak se těším na páteční večer, kdy náš festival začne. Doufám, že se při něm dočkám nádherných překvapení v podobě různých divadelních zážitků.

Rozhovor se... Stanislavem Mošou Stanislava Mošu není asi třeba příliš představovat. Muž mnoha profesí, režisér, šéf Městského a bard brněnského divadla, stojí za letošním festivalem jako jeho umělecký ředitel. Více recenzí na www.rozrazilonline.cz

Feministkám se nelíbí plakát s dívkou hrající na violoncello. Co vy na to? Tomu nevěřím. A kdyby někdo takový zcela náhodou existoval, tak nevím, co mu na to vlastně říct. Snad jen, že každý plakát má především vzbudit zájem o věc, pro kterou je vytvořen. A pak by taky neměl nikoho odradit od návštěvy jednotlivých inscenací. Plakát je jedna věc a tolik rozličných představení je zase něco jiného. A propos, ten plakát i logo festivalu jsou o skrývaných krásných tajemstvích – ať už o těch za divadelní oponou, nebo za krásným hudebním nástrojem. Pozn. redaktora: Ladný oblý bok nahotinky kopíruje vykrojení cella (nebo naopak?) a žena s nohama doširoka roztaženýma koleny pevně svírá hudební nástroj podmanivě plného zvuku. Co to má společného s divadlem? (Lucie Jarkovská, čl.

dobrodružné. Asi bych řekl, že převládá nadšení a společný zájem. Práce s profesionály je náročná v tom, že by měl být člověk vždy připraven posoudit aktuální situaci. K tomu je zapotřebí dostatek informací. Když nejsou informace, je potřeba hodně praktických zkušeností. Když není ani to, může se stát, že se časem divíte, kam se vše ubírá. Tím zároveň získáte další zkušenost. Být profesionál, to je dlouhá cesta a podle mého nekonečná. Obojí je každopádně poučné pro další osobní i profesní růst. Ako zatiaľ hodnotíte tohtoročný záujem verejnosti o DSB? Mám pocit, že více než zahraniční tituly táhnou lidi tuzemské hvězdy. Přitom všechna zahraniční představení, vyjma hudební revue Musique Musik, Musikk a těch nonverbálních, doprovázíme českými titulky. Velmi mě potěšil letošní zájem studentů o náhodné studentské akreditace. To je ve srovnání s minulými ročníky pokrok... Dorota Xylofón Lichvárová

Trapně sexistický Divadelní svět Brno). Jsme na prahu 4. ročníku festivalu. Cítíte progres? Cítím nádhernou vlnu, která s sebou přináší rozličné pokusy o divadelní události. To mi stačí. Nejsem z těch, kteří by toužili na prvém místě po progresu. Před pár lety jsme se v Brně snažili představit báječné divadelní kreace a děláme všechno pro to, abychom si dobrého divadla i fundovaných rozhovorů o něm užívali jak letos, tak v i v příštích ročnících. Na jakou otázku byste v tomto krátkém rozhovoru rád odpověděl? Jak by zněla odpověď? Je smysluplné, pakliže si každý z nás sám sobě klade především nepříjemné otázky. Takže nerad si odpovím na tuhle otázku: Co si myslíte o tom, že někteří vaši divadelní kolegové v naší zemi vašemu festivalu příliš nepřejí? Odpovídám: To je věc jejich svědomí. Matěj Ukulele Randár

S Janem Šotkovským se podílí na dramaturgii letošního festivalu, konkrétně je autorkou off-programu. Myslíte si, že tohtoročný program zaujme natoľko, aby otvoril bežnému divákovi aj zatiaľ nepoznané rozmery hudobného divadla? Samozřejmě v to doufám! Snažili jsme se připravit program tak pestrý, aby si v něm každý našel onen „svůj šálek kávy“.

Rozhovor s... Klárou Latzkovou Kláru Latzkovou můžete potkávat v Městském divadle, kde působí jako dramaturgyně, rovněž se pohybuje i na poli teorie jako doktorandka na Masarykově univerzitě.

Rozhovor s... Janem Šotkovským Klára Latzková tvoří na DSB dramaturgické duo s Janem Šotkovským. V Brně ho můžete zastihnout, jak pobíhá mezi Buranteatrem a Městským divadlem.

Má festival DSB potenciál stať sa, ak nie svetovým, tak Európskym? Takový potenciál jistě má. Nemůže se to ale stát během několika prvních ročníků. Je to běh na dlouhou trať a ačkoli se všichni usilovně snažíme, jsme teprve krátce po startu.

že je titul od titulu jiný, že nabízí celou řadu možností. Copak jde srovnávat Bídníky a Probuzení jara? A při tom jsou to oba muzikály par exelance! Na aký hudobný nástroj by ste chceli vedieť hrať a prečo? Bohužel neumím hrát na nic a vždycky mě to mrzelo. Ale celý život mě fascinovaly housle. Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych umět hrát na ně, i pro to, že houslistkám to vždycky hrozně sluší. Přijdou mi vždy díky tomu krásnému nástroji elegantní a zároveň oduševnělé. Dorota Xylofón Lichvárová

Máte vy sama obľúbenú nejakú konkrétnu formu hudobného divadla? Logickou odpovědí je muzikál. Ale na muzikálu mě baví právě to,

Stál dokonce u zrodu první zmíněné scény, kde v tandemu s Michalem Zetelem tvoří inscenace již od roku 2003. Tento dramaturg, autor, herec, režisér, tiskový mluvčí a manžel se narodil v Havířově a říká o sobě, že je „divadelně poměrně všežravý“. Není tajemstvím, že rozhovory nejraději vede sám se sebou a že nemá divadelni-noviny. cz mezi svými oblíbenými záložkami v internetovém prohlížeči. Vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění (obor dramaturgie), kde dnes dokonce působí jako pedagog. Prosím potlesk pro příležitostného kuchaře, disco a vinylofila, estéta a mistra nevhodně krátkých odpovědí (za které si mimochodem zasloužil tak košatý úvod), pana Jana Šotkovského! Jupí! Do jakého hudebního nástroje se dokážete vcítit? Do mnoha, ale nejvíce do pětistrunného banja.

V konkurenci jakých témat vyhrálo hudební divadlo? Bojoval jste za něj? Nebylo třeba bojovat. Hudební divadlo nemá konkurenci a vítězí, kam vkročí. Který (ne)hudební nástroj je nejlepší k nahánění diváků do sálů? Zcela jistě vuvuzela. Zkuste pěti slovy postihnout, proč by měl divák místo pravidelné dávky emocí v TV přijít na Divadelní svět. Páč tyjátr je prostě príma! Jako dramaturgovi Divadelního světa se mi příčí: (doplňte) Prázdné sály. Když už tu jednou ty parádní kousky jsou... Matěj Ukulele Randár

Omlouváme se čtenářům. Toto místo bylo vyhrazeno rubrice Vox populi, ale bohužel vlivem silného deště ve městě nebyla ani noha, natož liščí packa.

Program Sobota 8. června 2013

Neděle, 9. června 2013

O Mahence - Divadlo Radost So 10:30 Divadlo Radost

Kytice – Divadlo Radost Ne 10:30 Divadlo Radost

Taneční maraton na Steel Pier – JAMU So 16:00 Divadlo na Orlí

Kulatý stůl Ne 13:00 Divadelní klub MdB

Musik, Musikk, Musique – Jozsef Katona Theatre (HU) So 19:00 Mahenovo divadlo

Černošská pohádka – Divadlo DRAK Ne 14:00 Nádvoří Staré radnice

Tajná zpráva z planety matek - HaDivadlo So 19:00 HaDivadlo

Lamali Lokta - Cie Karine Ponties / Dam de Pic (B) Ne 16:00 Divadlo Husa na provázku

The best of Voiceband – ÚstaF – Voiceband.cz So 22:00 Dvorana MDB – Pod vínem

Labutí jezero – NdB Janáčkovo divadlo Ne 16:00 NDB – Janáčkovo divadlo

Dylan. The Times They Are A-Changin´ - Stadttheater Ingolstadt (GER) Ne 19:00 – Městské divadlo Brno Voda a Vzduch - Ensemble Damian Ne 19:00 Radnická 10 - vnitřní sál iPlay – Divadlo Letí Ne 21:00 HaDivadlo Carmen – Opera podle Fagi – Md Zlín Ne 22:00 Dvorana MDB – Pod vínem Blues U stolu – Divadlo U stolu Ne 23:00 Divadlo Husa na provázku

letka mého města / macho

HŘÍŠNÝ TROMBÓN: FESTIVALOVÝ ZPRAVODAJ. Šéfredaktoři: ������ Lukáš ������ Kobox �������� Kubina, ������������������������������������������������������� Martin Fagot Macháček. Redakce: ����������������������� Jiřina Basa Hofmanová, Tomáš Tuba Kubart, Dorota Xylofón Lichvárová, Daniel Hoboj Rampáček, Michaela Triangl Suchá, Jitka ������������������� Theremin Vox Zemanová. ���������� Korektury: ��������������� Eva Cello Kyselová, Lucie Fujara Valášková. Foto: Karel Cudlín, Michal Růžíčka. Sazba: Petr Pozoun Pláteník. E-mail: [email protected].