Ryby
Hřbetní ploutev Tuková ploutvička
Vousky
Břišní ploutev Prsní ploutev
vnější stavba
Řitní ploutev
Ocasní ploutev
První část hřbetní ploutve Hlava
Skřele Postranní čára
Trup
vnější stavba
Druhá část hřbetní ploutve
Ocasní násadec
vnitřní stavba
nejpočetnější obratlovci (24 000 druhů) Stavba těla: kostěná kostra (osou je páteř složená z obratlů) kryté šupinami kůže vylučuje sliz (snížení odporu vody, ochrana proti mikroorganismům) Pohyb: ploutve:
a) párové (hrudní, břišní) b) nepárové (ocasní, řitní, hřbetní) plynový měchýř = nadnáší
Dýchání: žábrami (kryté skřelemi)
Trávicí soustava: ústní dutina
hltan
jícen
Cévní soustava: srdce: 1 síň + 1 komora Vylučovací soustava: ledviny Nervová soustava: malý mozek + mícha
žaludek
střeva
Smysly: zrak (špatný do dálky) vnitřní ucho čichové jamky hmatové vousy postranní čára (vnímání tlaku a pohybu vody) Rozmnožování: gonochoristé s vnějším oplozením ♂ pohlavní buňky = mlíčí ♀ pohlavní buňky = jikry (kaviár) mládě = plůdek tření = rozmnožování ryb trdliště = místo pro rozmnožování
Orientační klíč na určení hlavních skupin ryb a mihulí
Sladkovodní ryby Kapr obecný původně říční, dnes domestikovaný – chov v rybnících až 1 m, 30 kg živí se bentosem (drobní živočichové a rostliny žijící u dna) bezzubá ústa (pouze požerákové kosti) až milion jiker klade na rostliny, o plůdek se nestará
kapr obecný
kapr obecný – požerákové kosti
Karas obecný nemá vousky, vyšší trup Plotice obecná nejrozšířenější ryba ČR, červené oči
kaprovité Lín obecný drobné šupiny, zaoblené ploutve Cejn velký snese i znečištěnou vodu, špičaté ploutve Mřenka mramorovaná drobná rybka, ubývá kvůli znečištění
ryby
Štika obecná rybníky i tekoucí vody, až 1,5 m Pstruh potoční čisté horské potoky, má tukovou ploutvičku Okoun říční hřbetní ploutev rozdělená Candát obecný samec hlídá jikry, štíhlejší než okoun Sumec velký naše největší ryba (100 kg, 2,5 m), velké řeky a přehrady
dravé ryby
Úhoř říční hadovité tělo tře se v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, larvy unášeny proudem zpět k řekám
Arapaima největší sladkovodní ryba – 5 m, 200 kg Jižní Amerika Piraňa Jižní Amerika, loví v hejnech člověku nebezpečná jen při nedostatku potravy
karas obecný
nemá vousky, vyšší trup
plotice obecná
nejrozšířenější ryba ČR, červené oči
lín obecný
drobné šupiny, zaoblené ploutve
cejn velký
snese i znečištěnou vodu, špičaté ploutve
štika obecná
dravá, pomalé vody, až 150 cm, útočí rychlým výpadem
štika obecná
dravá, pomalé vody, až 150 cm, útočí rychlým výpadem
pstruh obecný
- čisté vody horských potoků, - živí se larvami hmyzu a menšími rybkami - tuková ploutvička
pstruh duhový
okoun říční
dravý, pomalé vody, pruhované zabarvení, hřbetní ploutev 2 části
candát obecný
hřbetní ploutev 2 části, živí se i mrtvými rybami
sumec velký
naše největší ryba, bez šupin, 2 dlouhé a 4 krátké vousy, u nás 250 cm
sumec velký
úhoř říční
- hadovité tělo, nepárové ploutve srostlé v ploutevní lem - žije u dna, aktivní v noci - tře se v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, larvy putují zpět k řekám
úhoř říční
Larva tvaru vrbového listu (nahoře) a monté úhoře
Migrace dospělých na místo tření (zeleně), migrace larev k břehům Evropy (červeně)
Tře se v Sargassovém moři v hloubce 150-600 m Z jiker se líhne larva tvarem připomínající vrbový list Migrace k evropským břehům trvá asi 3 roky U evropských břehů se larva mění v tzv. skleněné úhoře hadovitého tvaru U larev se objevuje pigmentace a mění se v monté Samci zůstávají při pobřeží, samice migrují do sladkých vod
arapaima
největší sladkovodní ryba, žije v Jižní Americe, 5 m, 200 kg
arapaima
piraňa červená
- Jižní Amerika, 30 cm - loví v hejnech, člověku nebezpečná jen při nedostatku potravy
piraňa červená
piraňa červená
Mořské ryby
Sleď obecný („herinek“) 40 cm, velká hejna, uzenáč, slaneček Sardinka obecná 30 cm, v hejnech, nakládá se v oleji Treska obecná 150 cm, dravá, filety, tresčí játra (olej) Makrela obecná tučné maso Tuňák obecný 4 m, rychle plave, dravý, bílé a červené maso ohrožený
lovné druhy
Losos obecný až 150 cm dospělci v hejnech táhnou do řek, kde se třou po 2-3 letech se mladí lososi vydávají do moře plůdek vysazován i u nás Mečoun 450 cm, horní čelist protažena v „meč“ k lovu kořisti Platýs leží na boku, oči přesunuty na druhou stranu Murény útočí z úkrytu rychlým výpadem, některé jedovaté
lovné druhy
Sleď obecný
40 cm, velká hejna, uzenáč, slaneček
Sardinka obecná
30 cm, v hejnech, nakládá se v oleji
Treska obecná
150 cm, dravá, filety, tresčí játra (olej)
Makrela obecná
lovena pro velmi tučné maso
Tuňák obecný
4 m, rychle plave, dravý, bílé a červené maso, ohrožení rybolovem
Losos obecný
až 1,5 m; dospělci v hejnech táhnou do řek, kde se třou, po 2-3 letech se mladí lososi vydávají do moře
Mečoun
4,5 m, horní čelist protažena v „meč“ k lovu kořisti
Platýs
leží na boku, oči přesunuty na druhou stranu
Muréna síťovaná
útočí z úkrytu rychlým výpadem, některé jedovaté
Zubovka
hlubokomořská, pozře potravu větší, než je sama
Zubatka
hlubokomořská, 35 cm, výběžek na ploutvi jako vábnička
Velkotlamec
hlubokomořský, 18 cm, samice s vábničkou, samec 5x menší než samice
Letoun
18 cm, uniká před predátory vyskakováním z vody (12 s – 65 km/h)
Ježík
v ohrožení se nafoukne
Koníček mořský
samec se stará o jikry v břišním vaku
Řasovník
Austrálie
Měsíčník svítivý
až 3 m, přes 1000 kg, hrozí vyhubení
Vyza velká
8 m, přes 1000 kg, 100 let, proniká z moří do řek (Kaspické a Černé moře)
Latimérie podivná
předchůdce suchozemských živočichů
Bahník australský
v době sucha se zavrtávají do bahna a dýchají plicními vaky
ochranná schránka bahníka
Význam ryb důležitá součást potravního řetězce maso je lehce stravitelné, s mnoha vitamíny ve znečištěných vodách se však v mase ukládají jedovaté látky
