Hardware, software Hardware: -
-
-
-
počítač - skříň – desktop, tower - základní deska - procesor - paměť RAM, ROM - chipset - integrované karty - sběrnice - rozšiřující sloty - USB - SATA, EIDE – pevné disky - CD, DVD ± R,RW vstupní zařízení - klávesnice - myš - scanner - joystic - optické mechaniky výstupní zařízení - monitor - tiskárna - RW mechanika - projektor komunikační zařízení - modem - síťová karta - kabely – kroucená dvoulinka, optické vlákno - HUB - Router - Swith - Opakovač
Software: -
-
-
operační systém - Unix - Linux - DOS - Windows - Solaris BIOS - základní prostředník mezi OS a HW - různí výrobci a různé modely základních desek aplikace desktopové – nainstalované v PC uživatele - office balíky – word, excel, …..
-
-
- video, mp3 přehrávače - skype, icq – komunikace mezi uživateli - vývojová prostředí – pro programování - internetové prohlížeče - vypalovací software aplikace internetové – poskytované servery - bankovnictví po internetu - zasílání SMS zpráv - internetový obchod - poštovní služby - e-learning - online diskuse - služby informačních systémů - studium komunikační - protokoly HTTP – hypertextové odkazy - protokoly FTP – práce se soubory - poštovní protokoly – IMAP, POP3 - protokoly pro správu sítí – SNMP - firewall - !!rodina protokolů TCP/IP!!
Hardware – nazýváme tak všechny komponenty počítačových celků, které lze fyzicky pojmout a manipulovat s nimi. Můžeme je přemisťovat, instalovat a připojovat k různým částem počítače nebo počítačových sítí. Patří sem počítačová skříň, napájecí zdroj, procesor, základní deska, kabeláž, routery a další – viz přehled. Software – jedná se o programové vybavení, kterým počítač disponuje. Patří sem Operační systémy, aplikační software – programy na psaní textu, tabulek atd. – programovací prostředí, ale i položky, které běžný uživatel využívá ke komunikaci, ale sám s nimi samostatně nepracuje – komunikační protokoly atd. Př: Uživatel si nainstaluje a využívá program Skype, zakládá si komunikační účty, nastavuje vzhled a služby aplikace, ale nemá ani tušení, že tato aplikace pro komunikaci s ostatními uživateli internetu používá pro přenos protokoly rodiny TCP/IP a další.
Operační systém Má dva základní úkoly: - prostředník mezi počítačem a uživatelem - tvoří jednotné prostředí pro aplikace, které byly pro tento systém vytvořeny – umožňuje ostatním programům funkci Programy zprostředkovávající komunikaci mezi počítačem a uživatelem. Setkáváme se s ním krátce po startu počítače. Bez operačního systému počítač nemůže pracovat. Bývá převážně nainstalován na pevném disku a o jeho nastartování se nemusí běžný uživatel nijak zvlášť starat. Kromě pevného disku lze systém nabootovat z CD (live Linux), USB, nebo LAN.
Komunikace s OS – s operačním systémem se dá komunikovat dvojím způsobem. Buď z příkazové řádky konkrétními příkazy, nebo prostřednictvím grafického rozhraní (GUI) pomocí myši a klávesnice. Nejčastěji se pro PC používají operační systémy dvou „rodin“ Windows a Unix. Operační systém dále disponuje s ovladači jednotlivých periferních zařízení. Ovladače (drivery) jsou samostatné jednoúčelové programové moduly. OS je odpovědný za přidělování hardwarových prostředků jako je paměť, procesor, diskový prostor a vstupně/výstupních zařízení. DOS – dnes již historický operační systém, který komunikoval prostřednictvím příkazové řádky, počátek existence tohoto OS se datuje na 1981. Postupně se vyvíjel, v různých verzích až do 90.tých let, kdy v roce 1990 přichází na scénu OS Windows 3.0 a 1992 Windows 3.10 Windows – tak jak ho známe dnes se objevil v roce 1995 ve verzi Windows 95 a v dalších letech ve verzích WIN98, WIN98SE, WIN2000 WIN XP a WIN VISTA. Generace těchto systémů taktéž disponuje příkazovým řádkem, avšak hlavní síla tohoto OS je v grafickém rozhraní a v jednoduchosti ovládání. Pokud je OS v češtině, uživatel nepotřebuje znát žádný příkaz a pro běžné ovládání stačí dvě tlačítka myši. Unix. – historie od 1964, hlavním cílem bylo vytvoření výpočetního systému v němž bylo možné spojovat data ze vzdálených terminálů (počátek počítačových sítí). Linux – v roce 1991 započal vývoj jiného jádra, které nakonec dostalo jméno „Linux“. Původně ho začal psát finský student helsinské univerzity pan Linus Torvalds jako svůj koníček. Rozhodl se, že neponechá vývoj Linuxu jen na svých bedrech, ale podělí se o starosti s širokou programátorskou veřejností. Tak vlastně došlo k velice zajímavému vývoji operačního systému, který probíhá dodnes. Každou část operačního systému má na starosti jeden programátor. Je to jakýsi koordinátor. Toho kontaktuje spousta dobrovolníků, kteří sami vytváří různá vylepšení a doplnění operačního systému. Pokud je doplnění nebo oprava výhodné, je tato zahrnuta koordinátorem do celku operačního systému – volná distribuce.
Organizace dat v počítači -
adresáře struktura adresářů soubory jména souborů Adresář – složka, vizuálně je prezentován jako objekt (šanon) žluté barvy pro ukládání dokumentů. Hierarchie a jména adresářů mají velký význam při orientaci a organizaci dat v počítači. Struktura – jedná se o konkrétní uspořádání složek v počítači. Lze si představit jako rozvětvenou pyramidu. Na vrcholu je nějaký pevný disk na němž se nachází složky s názvy nainstalovaných programů a vytvořených dokumentů. Například ve složce Windows se nachází OS, ve složce Program Fines najdeme nainstalované aplikace kancelářského balíku a ve složce Dokumenty najdeme další složky se jmény Word a Excel a v nich uživatelem vytvořené dokumenty.
Složky vytváříme a pojmenováváme tak, abychom se ve svých dokumentech dobře orientovali a hlavně tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu výmazu některého ze souborů potřebných pro chod programů. Tato záměna by mohla být i příčinou zhroucení OS. Soubory – je to určitá nejmenší jednotka obsahující nějaké informace. Pokud jsou soubory dodané s OS, pak se v nich nachází informace životně důležité pro činnost OS. Pokud si soubor vytvoří uživatel sám, může se v něm nacházet text, tabulky, grafy či prezentace.
Licence: Shareware - patří do skupiny programů souhrnně označovaných jako volně šiřitelné. Volně šiřitelný ovšem neznamená automaticky volně použitelný. Za používání shareware programu je třeba po určité době autorovi poskytnout požadovanou odměnu. Způsob volného šíření programů formou shareware volí především začínající firmy, které si nemohou dovolit investovat do nákladné distribuce v prodejní síti. Myšlenka je založena na tom, že je-li produkt opravdu dobrý, šíří se dobře sám. Neregistrovaný program bývá oproti zaplacené kopii často funkčně omezený, časově limitovaný, nebo jinak upravený. Někdy se autoři spokojí jen s informačním úvodním dialogem nebo např. s odpočítáváním, které dokáže používání neregistrovaného produktu opravdu hodně znepříjemnit. Freeware - volně použitelný software je velmi populární skupinou volně šiřitelného software. Programy s tímto označením můžete zcela libovolně šířit, kopírovat a instalovat na libovolný počet počítačů. Public domain - programy, k nimž se autoři formálně vzdali autorských práv. Většinou se jedná přímo o zdrojové soubory programů, drobné ukázky algoritmů apod. Na public domain jsou založeny nejrůznější archivy volných kódů na vývojářských serverech a patří k němu i části kódu, které publikujeme na našich stránkách. Public domain programy můžete zcela libovolně upravovat, šířit apod. Trialware - existuje určitý rozdíl mezi shareware a zkušebními verzemi komerčních programů. Shodným znakem je zcela možnost vyzkoušet program před zaplacením, aby uživatel nekupoval tzv. "zajíce v pytli". Podobně jako shareware programy, oznamují trial verze uživateli, že doba zkoušení programu je omezená a také kde může získat plnohodnotnou kopii programu. Zkušební verze však povětšinou po skončení zkušební lhůty přestanou zcela fungovat a nelze již ani obnovit jejich instalaci. Plné verze zdarma - jedná se o běžné komerční programy, jejichž volné použití za určitých podmínek autor nebo producent umožnil. Tyto programy však nelze v žádném případě nelze zaměňovat za freeware a podobně jako u trialware je nelze volně šířit. Program je sice zdarma, ale v licenčních podmínkách je zpravidla uvedeno, že použití programu po určité zkušební době je možné pouze po zaregistrovaní produktu. K registraci producent přiměje uživatele, podobně jako u shareware nebo trialware, omezením funkčnosti programu. Lite verze a demoverze - lite (odlehčené) verze a demoverze některých programů jsou více, či méně ochuzené verze komerčních programů. Nebývají nijak časově omezeny a neohlašují žádné registrační informace. U těchto verzí je zvlášť důležité se zajímat o možnosti dalšího šíření. Některé lite verze mohou být zcela volně šiřitelné (jako freeware), některé lite verze mohou být speciální verzí vytvořenou pro konkrétní, přesně vymezený účel (např. dárek časopisu čtenářům) a některé jsou sice levnými, ale komerčními programy, často šířenými jako OEM součást hardware.
Adware Programy spadající do této kategorie se potají nainstalují na počítač a slouží k zobrazování vyskakujících reklamních oken, když je počítač připojen k Internetu. Nebo k přesměrovávání internetového prohlížeče. Např. uživatel zadá www.nejakastranka.com a místo toho se mu zobrazí www.jinastranka.com nejčastěji s dalšími reklamou, pornografií atd. antiadware Speciální program pro nalezení a odstranění adwaru. Pro zamezení infikování PC používá real-time štít, který běží na pozadí systému a neustále kontroluje spouštěné soubory a procesy. K vyčištění již nakaženého PC se používá kontrola všech souborů na disku a v paměti včetně registrů. antispyware Speciální program pro nalezení a odstranění spywaru. Pro zamezení infikování PC používá real-time štít, který běží na pozadí systému a neustále kontroluje spouštěné soubory a procesy. K vyčištění již nakaženého PC se používá kontrola všech souborů na disku a v paměti včetně registrů. antivir Program pro detekci a odstranění virů. Pro zamezení infikování PC používá real-time štít, který běží na pozadí systému a neustále kontroluje spouštěné soubory a procesy. K vyčištění již nakaženého PC se používá kontrola všech souborů na disku a v paměti. firewall Softwarový firewall je program, který by v dnešní době měl být standardní bezpečnostní výbavou každého PC připojeného k síti. Firewall prohlíží veškerou příchozí i odchozí komunikaci na síťových kartách a vyhodnocuje, zda se je jedná o žádaný přenos dat nebo únik dat, či o útok ze sítě. Monitoruje přístup aplikací k Internetu a přístup k PC ze sítě. keylogger Je program, který zaznamenává veškeré stiknuté klávesy na klávesnici a posílá je do Internetu. Dají se tak odhalit přístupové informace a hesla, která jsou šifrovaná. phising Phishing je složenina ze slov password a fishing, tedy odchytávání hesel. Tato podvodná metoda je založena na sociálním inženýrství (social engineering) a slouží k vylákání přístupových jmen a hesel z uživatelů. Klasický scénář: přijde email, který se tváří jako od Vaší banky (má stejnou grafiku, psán v oficiálním duchu, adresa např.
[email protected] a vyzívá ke kliknutí na odkaz na stránku, která má velmi podobnou nebo stejnou adresu jako Vaše banka a k zadání čísla účtu a PINu, kvůli kontrole bezpečnosti apod. škodlivý software Obecně lze říci, že škodlivý software je jakýkoliv program nebo algoritmus, který se bez vědomí uživatele (skrytě) nainstaluje na počítač, kde provádí sobě charakteristické aktivity (sbírání dat o uživateli, zobrazování reklam, instalovaní dalších škodlivých programů, odesílání/přijímání různých dat, otevírání různých portů, přebírání kontroly nad PC, atd.). Social engineering (sociální inženýrství) Využívá neznalost a důvěřivost lidí k získání důvěrných dat nebo k instalaci škodlivého softwaru. Nabádá na kliknutí na odkazy, stahování souborů a vyplňování hesel a loginů do
online dotazníků. Pod záminkou vyšší bezpečnosti služeb banky, kontroly identity uživatele apod. spam Nevyžádaná e-mailová zpráva s reklamním charakterem. spyware Software, který se potají nainstaluje na počítač, kde sbírá data o uživatelovi a posílá je svému tvůrci. Méně závažné formy sbírají pouze informace o navštívených webových stránkách, díky kterým pak mohou být zasílány cílené spamové zprávy. Nejvíce nebezpečné formy sbírají a odesílají informace o přístupových jménech a heslech (e-mailových schránek, placeným službám na Internetu, bankovní účty a čísla kreditních karet atd.). trojský kůň Je odrůda klasických virů, který se primárně šíří pomocí e-mailů a využívá chyb v emailových klientech a operačních systémech (nejvíce MS Windows, MS Outlook a MS Outlook Express). Tento škodlivý kód se nainstaluje na počítač a otvírá porty do Internetu na kterých naslouchá a vyčkává na instrukce od svého stvořitele, kterému na požádání zpřístupní úplnou kontrolu na napadeným počítačem. Počítač je využíván jako skladiště dětské pornografie, rozesílá denně stovky e-mailových spammových zpráv apod. vir Malý program, který se dnes většinou šíří pomoci e-mailu nebo je přibalen k souboru volně stažitelným z Internetu z nedůvěryhodných zdrojů. Většinou mazaly data na disku, kopírovaly samy sebe do dalších souborů, nebo zobrazovaly ve zkracujících se intervalech nějakou otravnou hlášku a vyžadovaly interakci od uživatele. Viry slouží jako nástroj k získání kontrole nad počítačem, k rozesílání spamu, k ukládání ilegálních dat (dětská pornografie atd.) a ke stahování a instalování dalších škodlivých programů. zombie Počítač označený jako zombie je nakažen trojským koněm a rozesílá spam nebo jinak se účastní útoků na různé servery nebo počítače (podle přání jeho tvůrce).
