Happening
Návrh lekce Happening vznikl v rámci předmětu Didaktika estetické výchovy na FF MUNI Brno. Jeho autory jsou Dominika Bäuchelová, Kristýna Havlová, Kateřina Minaříková a Pavla Tvrzníková. Než jim předám slovo, dovolím si pár poznámek na úvod. Součástí návrhu lekce je řada příloh, které jsou uvedeny na patřičném místě návrhu a na samotný závěr. Autoři návrhu ve frontálním výkladu (Příloha 1) definují happening, určují počátky tohoto svébytného uměleckého vyjádření a seznamují žáky s předními umělci (zahraničními i českými), kteří se ve svém díle a životě happeningu věnovali. Mezi českými umělci najdeme např. Milana Knížáka, Jiřího Kovandu či Zorku Ságlovou. Pokud byste návrh lekce realizovali na škole v Olomouci nebo Olomouckém kraji, doporučuji výklad a prezentaci doplnit o jméno Vladimír Havlík. Ten je také spoluautorem vynikající, ryze praktické publikace "Slovem, akcí, obrazem". Ve svém příspěvku v knize předkládá užitečné návody, jak využít akční tvorbu ve výuce nebo při animačním programu. Tento frontální výklad doplňuje powerpointová prezentace (Příloha 2), která obsahuje užitečné odkazy na jednotlivé akce. Odkazy na videoukázky jsou pak obsahem i Přílohy 4. Závěrečná Příloha 5 obsahuje krátký závěrečný test. Jen tak pro zajímavost doporučuji zkusit si test udělat na začátku, před samotným pročtením návrhu a poté na závěr, po jeho dočtení. Návrh lekce Happening má svým obsahem blízko k již dříve publikovanému návrhu lekce Umění a svoboda. Stejně jako tento návrh, i Happening seznamuje žáky s Davidem Černým, uměleckou skupinou Ztohoven a jejím členem Romanem Týcem či skupinou Pussy Riot. Podobně jako návrh lekce Umění a svoboda, tak i Happening bude nejspíše vhodné průběžně aktualizovat o nové akce. Happening je velmi živý fenomén a řada akcí vyvolala ve své době pozdvižení, skandál, probrala média k tomu, aby o umění psala ve větší míře, než je jinak obvyklé např. u nově namalovaného obrazu v umělcově ateliéru či při vystavení v galerii. A nyní již očekávané pomyslné předání slova samotným autorům lekce, kterým za návrh lekce děkujeme.
Křížová cesta Romana Týce, kterou autor realizoval o Velikonocích roku 2007 jako vlastní (sebe)vypořádání se s nabytím Kristových let. Zdroj: www.romantyc.info
1. Definice estetické výchovy V našem pojetí estetické výchovy klademe důraz na rozvoj tvořivosti a aktivní zapojení žáků. Žáci tedy nezažijí jen běžnou hudební výchovu a výtvarnou výchovu, ale ocitnou se uprostřed multikulturního dialogu, který reflektuje aktuální uměleckou scénu v širších sociokulturních kontextech a zároveň integruje průřezová témata s důrazem na multikulturní, mediální, osobnostní a sociální výchovu. Díky zážitkům z estetické výchovy rozvíjejí studenti nový způsob komunikace.
2. Kontext lekce Lekce je zamýšlena k realizaci v prvním ročníku všeobecného nebo humanitně zaměřeného gymnázia v předmětu Estetická výchova, a to na počátku druhého pololetí. Předpokládaný počet žáků je 24. Projekt je navržen pro dvě dvouhodinové lekce po 90 minutách. Materiální vybavení učebny by mělo splňovat následující: mobilní židle a lavice, které lze přesouvat dle potřeby po třídě, plátno, projektor, počítač, reproduktory, „podsedáky“ pro sezení na zemi, případně koberec. Několikrát během hodiny spouštíme videa z YouTube, kvůli kterým počítáme s připojením k internetu.
3. Cíle lekce Lekce estetické výchovy Happening systematicky rozvíjí žákovy znalosti a dovednosti, stejně jako klíčové kompetence a soft skills. Kromě obecných základních znalostí o tomto tématu (časové vymezení happeningu, hlavní představitelé zahraniční i tuzemští) žák problematiku a její principy chápe a je schopen je i aplikovat. Dále je způsobilý rozlišit happening od ostatních forem akčního umění. Dokáže vysvětlit společenský kontext a význam happeningu, zároveň je schopen jej pojmout jako formu umění a vyjádření. Žák zvládne o tomto tématu diskutovat a umí na základě osvojených znalostí aplikovat principy happeningu při skupinovém projektu. Při setkání s happeningem ví, jak jej zařadit do kontextu v aktuálním umění a zároveň je schopen posoudit možný společenský dopad umělecké akce. V průběhu lekce si žák vytvoří vlastní názor a postoj k happeningu jako uměleckému vyjádření. Dokáže také prezentovat vlastní názor a respektovat názory druhých, spolupracovat a zaměřit se na společný cíl.
4. Obsah lekce Téma happening nám vyplynulo po zúžení tématu umění a provokace. Zvolily jsme jej jako součást většího tematického bloku věnovaného oblasti aktuálního umění jako přímé reakci na společnost. Happening jako způsob uměleckého vyjádření ve své podstatě využívá netradičních uměleckých forem a prvků ve snaze šokovat a provokovat diváky, či je přímo vtahovat do akce. Tím, že se dotýká ožehavých či problematických témat naší společnosti (gender, feminismus, rovnoprávnost, sociálně vyloučené osoby, ekologické a globální otázky, politický aktivismus,…), vytváří k řešení těchto problémů ideální příležitost. Navíc díky své multikulturní povaze a přímé reakci na aktuální problémy nabízí bohatou půdu pro esteticko-výchovné zážitky. Současně téma bude žákům blízké díky používání moderní techniky a médií (Facebook, YouTube, ...). Informace o tématu předáme didaktickou metodou frontálního výkladu a následných diskusí, studenti si teoretické znalosti zároveň zažijí a upevní prostřednictvím skupinové práce, tvůrčí činnosti a její demonstrací. Principy happeningu ukážeme na konkrétních umělcích a jejich realizovaných akcích. Informace čerpáme jak z knižních, tak z internetových zdrojů a médií. Zmiňme alespoň publikaci Actions Milana Knížáka a knihu Akční umění od Pavlíny Morganové. Z internetových zdrojů je to primárně Artlist a YouTube (dále viz zdroje). V průběhu lekcí se budeme konkrétně zabývat problematikou principu a definice happeningu, jeho hlavními představiteli a možnými zaměřeními a dopady těchto akcí.
5. Plán lekce 1. Blok Těsně před začátkem hodiny učitel bez komentáře spustí video zaznamenávající konkrétní happening (např. http://www.youtube.com/watch?v=-fr5kadk3kA). Žáci přicházejí do třídy, usedají do lavic a sledují video. Cílem pedagoga je zaujmout a naladit žáka na téma a mít čas zapsat do třídní knihy. Po zhlédnutí videa následuje aktivita póly, během níž si mají žáci uvědomovat svoje pocity. Žáci se pohybují ze strany na stranu (případně sedají/stoupají) po třídě na základě svého názoru na otázky kladené pedagogem. (př. Kdo někdy slyšel či viděl něco podobného, půjde vpravo. Kdo si myslí, že to může být forma umění, půjde vpravo, kdo si myslí, že šlo spíše o upozornění na společenské téma, vlevo. Kdo by skrz lidi prošel, vpravo, kdo by se jim vyhnul, vlevo. A případné další otázky, dle nápadů a času). Po této aktivitě následuje diskuse, jejímž cílem je, aby žák dokázal formulovat své názory na neznámý projekt a rozvíjel kompetenci ke komunikaci. Žáci se baví o zhlédnutém videu, o tom, co si myslí, že vyjadřuje. Pedagog vede diskusi, která směřuje žáky k vlastní definici happeningu. (Nechtějí-li mluvit, házíme si postupně balónek a ten, kdo ho má, řekne svůj názor.) Časová dotace: 20 minut Potřeby: projektor, počítač, plátno, reproduktory, (balónek) Následně přijde na řadu výklad s doprovodem obrazové prezentace, žáci jej poslouchají a zapisují si. Cílem výkladu je předat takové informace o tématu, aby byl žák schopen pochopit princip a význam happeningu, dokázal ho popsat a rozvinul při něm kompetenci k učení. Časová dotace: 20 minut Potřeby: Projektor, počítač, plátno, reproduktory, poznámky k výkladu a powerpointová prezentace s obrázky (Příloha č. 1 - frontální výklad,Příloha č. 2 - powerpointová prezentace Happening), tabule, fix, knihy k nahlédnutí, inspiraci, na prohlédnutí o přestávce (na obalu knihy s názvem Bez důvodu ukázat Milana Knížáka). Po výkladu pedagog v krátké diskusi podněcuje žáky k vyjmenování možných témat happeningu. Časová dotace: 5 minut Po přestávce učitel zahájí hodinu zadáním instrukcí hry. Žáci se rozdělí do čtyř skupin po šesti. Každá skupina dostane deset listů – pět článků o uskutečněných happeninzích a pět tematických druhů happeningu – a co nejrychleji se snaží přiřadit články dle jejich obsahu k odpovídajícím tematickým okruhům.
Po vyřešení úkolu se zástupci jednotlivých skupin přihlásí a učitel zkontroluje, zda se jim podařilo nalézt správné kombinace. Nejrychlejší skupina po skončení hry svůj výsledek prezentuje před ostatními žáky, kteří si témata poznačí do sešitu. Časová dotace: 15 minut Potřeby: články a lístky (Příloha č. 3 - témata a články) Po hře následuje opět diskuse. Hlavní otázka zní, zda studenti pociťují v prostředí školy nějaký problém, a jestli by ho bylo možné vyřešit pomocí krátkého happeningu. Jedná-li se o zcela bezproblémovou a ideální školu, mohou studenti určitě vymyslet i happening jen pro radost Časová dotace: 15 minut Před závěrem první lekce je třeba probranou látku zopakovat. Učitel pokládá otázky k tématu probranému v této hodině a vyvolává jednotlivé žáky, ti odpovídají, ale mohou se dívat do svých poznámek a případně si doplňovat informace, které jim chybí. Časová dotace: 5 minut Jelikož součástí další lekce bude tvorba vlastního školního happeningu, je dobré žáky lépe seznámit s dalšími možnostmi tohoto uměleckého počinu. Zbude-li chvíle navíc, pedagog pustí vybrané video, zbylá si studenti shlédnou doma – učitel jim skrz informační systém školy poskytne odkazy na videa. Časová dotace: 8 minut Potřeby: projektor, plátno, počítač, reproduktory, Příloha č. 4 - odkazy na videoukázky K zadání domácího úkolu patří i některé speciální – příští lekce v sobě určitě bude zahrnovat i momenty hodné zaznamenání, je dobré se se žáky domluvit, aby alespoň jeden z nich měl možnost fotit nebo točit, k čemuž úplně postačí mobilní telefon. Studenty je dobré také upozornit na to, že se příště může dít téměř cokoliv, a bylo by tedy vhodné přizpůsobit tomu oblečení. Časová dotace: 2 minuty
2. Blok Před druhou hodinou je dobré upozornit ostatní pedagogy (příp. další akcí postižené osoby) na chystaný happening v prostoru školy. Po úvodní administrativě (3 minuty) přijde logicky na řadu kontrola domácího úkolu, tedy debata o zhlédnutých videích, o tom, které z nich žáky zaujalo či jaké nejvíce provokovalo. Především
se zeptáme, jestli díky ukázkám mají přesnější představu o tom, jak by happeningem řešili vlastní školní problém, o němž se diskutovalo při minulé hodině a následující přestávku se bude provádět. Žáci navrhují řešení, možnosti, ty se zapisují na tabuli, a postupně z nich krystalizuje scénář školní mini akce. Časová dotace: 18 minut Potřeby fix/křída + tabule V následujícím čase se žáci na happening připravují – rozdělují se role, chystají se případné rekvizity z připraveného papíru a podobně. Je-li to možné, happening si všichni nanečisto ve třídě vyzkouší. Ke konci hodiny všichni zaujmou pozice a se zazvoněním akci zahájí. Časová dotace: 24 minut Potřeby: papíry, lepicí páska, fixy, apod., kamera/fotoaparát pro dokumentaci Pokud není po návratu do třídy na začátku další hodiny časový skluz kvůli uklízení následků happeningu, je možné se žáky diskutovat o jejich pocitech z uskutečněné akce. Tuto část je možné vypustit, je ale přínosná pro uvědomění si vlastních pocitů díky tomu, že další názory uslyší žáci od spolužáků. Časová dotace: 8 minut Po zážitku z akce zařadíme další kreativní část. Studenti si vylosují barevné fixy, a podle jejich barev se rozdělí do skupin – stejné budou spolu. Vznikne nám 8 trojic, které budou na připravené papíry psát, kreslit a různě vyjadřovat, co jim tento projekt dal a co si z něj odnáší. Časová dotace: 12 minut Potřeby: nejméně 8 papírů A3, fixy (8 barev po třech kusech) Po uplynutí času dají všichni své reflexe na zem a při procházení mezi nimi si prohlíží výtvory spolužáků. Zaujme-li je cestou nějaký výrok či obrázek a souhlasí-li s ním, vezmou nůžky, tento výrok z papíru vystřihnou a položí na velký papír. Zde se následně výstřižky rozmístí a k papíru přilepí – čím přeplněnější bude výsledek, tím lepší! Hotový poster si studenti mohou umístit na zeď své třídy, nebo dokonce do chodby školy. Časová dotace:15 minut Potřeby: papír velikosti A0, fixy, pastelky, nůžky, lepidlo Vyučování není jen o zažívání, ale i o sbírání vědomostí, proto nyní zařadíme malé opakování. Otázky „střílíme“ do třídy, žáci se nemusí hlásit a co nejrychleji odpovídají.
Časová dotace: 3 minuty A protože málokterá výtvarná činnost je čistá činnost, před odchodem žáků do jiné učebny následuje úklid třídy.
6. Způsoby hodnocení Pedagog si všímá žákovy snahy zapojit se v hodině a v diskusích. Ty ověřují především jeho schopnost spolupráce a komunikace, kritického myšlení, schopnost aplikovat nabyté znalosti, obhájit si vlastní názor a zároveň respektovat názor cizí. Součástí estetické výchovy jsou i praktické činnosti ve formě projektů, kde se primárně zohledňuje zapojení, schopnost tvořivosti a její postupný rozvoj, o který nám jde. V této lekci jsme opakovali ve formě diskusí a rychlého kvízu. Vědomosti jsme hodnotily testem (Příloha č. 5 - otázky z testu)
7. Způsoby uchování informací Během výkladu si žáci vedli podrobné poznámky. V informačním systému školy byla založena složka tematického bloku happening, do které byl vložen záznam videa z vlastního happeningu, včetně dalších zdrojů (odkazy na další videa – příloha č. 4, příp. seznam literatury sepsaný v tomto dokumentu, obrázková prezentace – příloha č. 2). Viditelným výstupem z celého tématu bude velký poster pověšený v jejich třídě nebo na chodbě školy. V neposlední řadě si žáci odnášejí nezapomenutelný zážitek, který si budou dlouho pamatovat.
8. Přílohy 1. Sepsaný výklad (podklad pro učitele) Příloha č. 1 - frontální výklad 2. Prezentace s odkazy na fotografie (podpora výkladu a ilustrace pro žáky) Příloha č. 2 powerpointová prezentace Happening 3. Materiály ke hře (výstřižky s hesly + odkazy na články – min. 4 sady) Příloha č. 3 - témata a články 4. Odkazy na videomateriál Příloha č. 4 - odkazy na videoukázky 5. Test Příloha č. 5 - otázky z testu
9. Zdroje Didaktické: SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2011. Publikaci jsme využily pro stanovení způsobů hodnocení. BRÜCKNEROVÁ, Karla. Skici ze současné estetické výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 189 s.
Tuto publikaci jsme využily v definování pojetí estetické výchovy a její důležitosti ve školním vzdělávání. ONDRUŠEK, Dušan, LABÁTH, Vladimír. Tréning? Tréning. Učenie zážitkom. Partners for Democratic Change Slovakia, 2007, 228 stran.
Využily jsme především kapitolu č. 8: Experienciálne metódy a hry, inspirovaly jsme se typy krátkých rozehřívaček při tvorbě hry s výstřižky a při diskuzní rozbušce Póly/škály. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Vycházely jsme z tohoto dokumentu, který stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií. Důležité pro nás byly klíčové kompetence a kapitoly věnující se vzdělávací oblasti Umění a kultura a Průřezovým tématům. PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, c2008, 380 s.
Tuto praktickou příručku jsme využily jak na teoretické tak didaktické úrovni, primárně jsme pracovaly s kapitolami Výklad, Cíle a úkoly, Diskuze, Výběr činnosti pro vyučovací hodinu.
Teoretické: ONDRUŠEK, Dušan, LABÁTH, Vladimír. Tréning? Tréning. Učenie zážitkom. Partners for Democratic Change Slovakia, 2007, 228 stran.
Využily jsme především kapitolu č. 8: Experienciálne metódy a hry, inspirovaly jsme se typy krátkých rozehřívaček při tvorbě hry s výstřižky a při diskuzní rozbušce Póly/škály. KAPROW, Allan. Assemblage, Environments & Happenigs. New York: Harry N. Abrams, 1964?, 341 s.
Využily jsme jako inspirační a doplňující zdroj k výkladu (převážně obrazová pomůcka k demonstraci). KNÍŽÁK, Milan. Bez důvodu. Praha: Praha Litera, 1996, 244 s.
Využily jsme jako inspirační a doplňující zdroj k výkladu (obrazová pomůcka k demonstraci). MORGANOVÁ, Pavlína. Akční umění. Olomouc: Votobia, 1999, s. 269.
Používaly jsme jako doplňující zdroj k výkladu, a to hlavně poznámky o akčním umění v českém prostředí. KNÍŽÁK, Milan a Milan KLIMEŠ. Milan Knížák, (názory), 1995-1964. Vyd. 1. Brno: Vetus via, 1996, 469 s.
Tato kniha může být nápomocná žákům pro pochopení myšlení tvůrců akčního umění, avšak do našeho výkladu jsme ji nijak aktivně nezapojily. REZEK, Petr. Tělo, věc a skutečnost v současném umění. Praha: Jazzová sekce, 1983, 240 s.
V této publikaci jsou zpřístupněny autorovy subjektivní názory prezentované ve formě přednášek a studií, nenalezly jsme zde však základní informace k tématu happening. Artlist – www.artlist.cz YouTube – www.youtube.com
Náhledová fotografie zachycující Romana Týce při instalování sklíček do semaforů je použita se souhlasem a dobrozdáním Romana Týce. „Na web jsem dal fotky v co nejmožněji velké kvalitě právě proto, aby se s nima libovolně manipulovalo. Takže, pokud to je pro vás důležité – ano, použijte je jak se vám zlíbí.“ Děkuji.
