HÁDANKA
PAPRSEK ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
DUBEN
Kostel je zasvěcen sv. Václavu. Nachází se v obci 4 km od Pacova směrem na Tábor.
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ Pokračujeme v příhodách malého pejska Robina…… …..Zatím je však Robinkovi teprve sedm týdnů a my jsme si ho přišli vyzvednout se slavnostními pocity a proutěným košíčkem vystlaným bledě modrou dečkou – dárkem to Alenky novému členu rodiny. Štěně bylo opravdu rozkošné: hlavička se začínala střapatit do zlatorezata, tělíčko bílé s náznaky kudrnatosti, nožky se vytahovaly a čumáček hranatil – prostě už se z něho vyklubával správný hrubosrstý foxteriér, jehož předkové po meči a po přeslici jsou ověnčeni bezpočetnými CACIB (hodnost srovnatelná s doktorátem věd) a dalšími poctami z mezinárodních výstav. Paní Tylínková ho vroucně tiskla v náručí a tklivě se s ním loučila (dnes vím, že jí ze srdce padal balvan, jak zdárně se díky lidské prostoduchosti zbavuje jednoho grázlíka za druhým) a Robinek už vehementně prosazoval svoji osobnost. Vyrval se jí z klína a utíkal ke dveřím – utíkal rovná se směšné ťapkání po linu, na němž mu nožky prokluzovaly tak, že postupoval kupředu mnoha smyky a několikrát se překulil – ale k cíli se probojoval a tady ze sebe loudil první neumělé pokusy o panovačný štěkot: pusťte mě okamžitě do trávy. Obrázek mne dojímal v představě, že už se nemůže dočkat odchodu do svého opravdového domova. Ve skutečnosti to byl obrázek, který jsem pak měla mít před očima celou věčnost: Robin sedící u dveří a vydávající bohatou škálu nervy drásajících zvuků, od kvílení až po skřeky naznačující sousedům, že je napichován na vidle. Kdepak, že by nedočkavě prahl po intimitě své budoucí rodiny! U paní Tylínkové jen poprvé předvedl, že kdykoli a kdekoli v bytě bude většinou sedávat u dveří a dávat najevo, že chce ven a lítat a okamžitě. Lítat, hrát si, dovádět a bojovat – to bylo to jediné, co ho v životě zajímalo. Ale i dnes, kdy už nejsem ochotna na jediném foxteriérovi připustit chlup dobrý, musím přiznat, že Robinek s předními tlapičkami na obrubě košíčku, se zvědavě vykukující hlavičkou zakloněnou do strany byl sladký. Krve by se ve mně byl nedořezal, když to najednou žuchlo a štěně se ocitlo na dlažbě dvorku.
HUMOR LÉČÍ ŽÁKOVSKÉ PERLIČKY O prázdninách jezdím s bratrem na prázdniny k dědečkovi a babičce. Děda pracuje jako strážný. Má dávat pozor na to, aby nikdo jiný do továrny nechodil a nekradl. Nemůže si s námi už hrát na indiány, protože je skalpovaný. Každý den chodí na procházku na dvě piva. Jeho brejle spí vždycky někde jinde než on. Musí užívat pilulku proti práškům. Má vypůjčené zuby. Stěžoval si nám, že má sklerózu a nemůže se nic odnaučit. Je ze starého kolena a ještě nosí vousy. Ty se mu usmívají od ucha k uchu. Na stará kolena trochu hluchne a neslyší nic z toho, co chceme, aby slyšel. Také je trochu konzervovaný a rád vypráví, jaký byl hodný, když byl malý. Babička na to vždycky dodává, že jenom každé desáté slovo je pravda a že to s ním už ve škole nemohlo být k vydržení. To jen ona se obětovala a vydržela to sním celý život. Babička je nervózní kvůli dědovi pro jeho klidnou povahu. Říkává nám: „Děti moje, když se vám něco nepovede, nevěste proto hlavu.“ Chodí už pomaleji. Děda většinou pobíhá za ní. Většinou chodí ještě bez brýlí. Říká, že jí dioptrie sedí špatně na nose. Táta říká, že mne děda a babička kazí, ale nezkazili na mně ještě vůbec nic. Z knihy Z. C. Fišera: Dobrodružství třetího věku)
DOMÁCÍ LÉKAŘ OPARY Příznaky: - bolestivé puchýřky na rtech nebo okolo úst - řezavé, pálivé nebo bodavé pocity na rtech nebo v ústech (obvykle ještě dříve, než se opar objeví) - horečka a zduřelé žlázy na krku (časté při prvním výskytu – nákaze) Původcem oparů je virus herpes simplex. Poté, co se opar objeví poprvé (obvykle už v dětství), zůstává virus ukrytý v těle. Je v klidu, ale kdykoli může zaktivovat. Přispívá k tomu horečka, infekce, stres, slunečné nebo větrné počasí, z potravin čokoláda a oříšky. Opar se většinou vyléčí sám během 7-10 dnů. Pozor - opar je nakažlivý, virus se šíří dotykem Nebezpečný je přenos na oči a genitálie. Co dělat: - vždy na několik minut si přiložte na opar kostku ledu - nejezte kyselé, kořeněné a dráždivé pokrmy - používejte prostředky na opary volně prodejné v lékárně - po zahojení oparu si kupte nový zubní kartáček - používejte balzámy proti vysychání a praskání rtů, chraňte se před slunečním zářením - jezte potraviny bohaté na lyzin (červené fazole, hrách, kukuřice) - odpočívejte, relaxujte, chraňte se před stresem (jóga, meditace) - při výskytu oparu používejte vlastní nádobí, ručník i toaletní potřeby, vyhýbejte se líbání a půjčování rtěnek a holících strojků - myjte si často ruce - nedotýkejte se infikovaných míst a potom očí Kdy vyhledat lékaře: - máte-li opar opakovaně a často - máte-li opar a zároveň horečku nebo zimnici - opar nehojí ani po dvou týdnech - máte-li opar a současně se objevily nějaké zrakové potíže
Paní Tylínková ho nevzrušeně popadla a strčila zpátky do košíku a já zděšeně vyhrkla: „Asi se chudák polekal té slepice, až vypadl,“ a přitiskla jsem si k tváři jeho hebké, zmítající se tělíčko. „Spíš po té slepici vyskočil, aby ji zamordoval,“ podotkla paní Tylínková humorně – dnes vím, že cynicky. Na tu chvilku na dvoře Tylínkových jsem pak vždy vzpomenula, kdykoli jsme platili některou z padesáti sedmi Robinkem zavražděných slepic. Obřadně jsme nasedli do auta, já vedle Rudolfa s košíčkem na klíně, vzadu Alenka, která u aktu převzetí nemohla chybět. „Tak tohle je naše auto, milý Robine. A máme i plno jiného majetku, jak brzy poznáš. Takže ses dostal do rodiny, která ti poskytne nejen podněty k harmonickému rozvoji osobnosti na vědecké bázi, ale která je i v oblasti materiální solidně zabezpečená,“ řečnila Alenka a Rudolf podotkl, že toho ubohého psa úplně zpitomí. Brzy se ukázalo, že Robinek nám kašle na oboje. Harmonický, vlastně výstředně zběsilý rozvoj své osobnosti vzal do vlastních tlapek, a pokud jde o naše solidní hmotné zajištění, činil se ze všech sil, aby nám od něho odpomohl. (pokračování příště)
PRANOSTIKY 1.4.
Prší-li na 1. dubna, bude mokrý květen.
23.4. Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce. 24.4. Na svatého Jiří vlašťovky již víří. Na svatého Jiří, vylézají ze země hadi a štíři. 25.4. Svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo. Brambory se sadí na Marka, aby byla plná jamka. 27.4. Na Jaroslava vyrostlá je tuze tráva.
RECEPTÁŘ OBRÁCENÝ JABLKOVÝ KOLÁČ Na těsto: 5 vajec, 5 lžic krupicového cukru, 5 lžic polohrubé mouky, kypřící prášek + 1kg jablek, nasekané ořechy, rozinky, cukr, vanilkový cukr, skořice Postup: Jablka nahrubo nastrouháme a necháme chvíli stát. Na plech dáme alobal, silně ho vymažeme máslem a vysypeme strouhankou (lépe kokosem nebo drcenými piškoty). Na alobal rozprostřeme jablka, která jsme vymačkali od přebytečné šťávy, posypeme je cukrem, skořicí, ořechy, rozinkami a vanilkovým cukrem. Ze surovin na těsto vyšleháme běžné piškotové těsto a zalijeme s ním jablka. Pečeme asi 20 minut, necháme vychladnout a vyklopíme. Jablka zůstanou na povrchu. Můžeme ještě polít čokoládou, ale není to nutné. I tak je obrácený koláč velmi dobrý a tento recept je mockrát vyzkoušený. Je vhodné použít jablka, která máme od podzimu ve sklepě a nemají už tolik šťávy.
RECEPT PROTI STÁRNUTÍ Vezmi hrst víry, sklenici lásky, lžíci trpělivosti a trochu optimismu. Přidej lžičku pokory, lžičku naděje a špetku shovívavosti. Vše smíchej s litrem humoru, dekagramem velkorysosti a lžičkou kavalírství. Rozděl na 365 dílků a každé ráno užívej ozdobené úsměvem.
Takovej páreček z Makra…
Za dnešních poměrů je nutné o starém člověku, který je z 50% nemocný, říct, že je zdravý. Takový člověk, kterému by nic nechybělo, neexistuje. A počítejme dál: Člověk se skládá z těla a duše – no, a jeho duše je přece v pořádku: jasný rozum, svobodná vůle, radostné srdce – to dělá minimálně 50%. A když by se k tomu připočítalo, že i na těle je ještě leccos zdravé, jako slezina a dokonce slepé střevo a mandle, pak napočítám 75%. No a člověk, který je ze 75% zdravý, ten by měl být Pánu Bohu vděčný a měl by si udržet radost, a ne aby pořád myslel na těch 25% nemoci. O svých 25% nemoci se staráme, jen když užíváme své prášky a pilulky, nebo zdvořile a přívětivě děkujeme svému doktorovi za každou návštěvu. Ostatní čas věnujeme radosti ze 75% zdraví a rozumnému zaměstnání. (Stáří, Ladislav Simajchl)
Následující receptura na obyčejné párky byla získána od pracovníka jedné Rakouské firmy, která vyrábí uzeniny pro supermarkety a hypermarkety v ČR. Receptura je na 100 kg růžovoučkých párečků: 15 kg SEPARÁT (kostní moučka), 15 kg SÁDLA, 26 kg KŮŽOVÁ EMULZE, 10kg A-GEL (chemie), 6 kg ŠKROB, 22 kg LED (později zvodnatí), 2kg SŮL, 2 kg SÓJA, 1 kg EMULGÁTOR, 1 kg KOŘENÍ + BARVIVO
Sílu k přijetí toho, co nelze změnit, odvahu k tomu, co se změnit dá, a moudrost obojí rozpoznat.
„RECEPTÁŘ TROCHU JINAK“
Pokud byste v receptu marně hledali maso, nespletli jste se, skutečně tam žádné není. Pro informaci – v psích konzervách je vlastně úplně to samé, akorát potom budete mít hladkou hebkou srst, protože psí žrádlo ještě obsahuje vitamíny a minerály!
CVIČTE SI SŮJ MOZEK
Z HISTORIE
DOPLŇTE PŘIROVNÁNÍ
VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI NAŠEHO KRAJE
Plešatý jako .................... Šťastný jako ................... Tlustý jako ..................... Bláznivý jako ................. Trpělivý jako.................. Chytrý jako .................... Silný jako ....................... Hloupý jako ................... Milý jako........................ Slizký jako ..................... Pomalý jako ................... Hubený jako ................... Chudý jako ..................... Vysušený jako................ Tvrdý jako...................... Sladký jako .................... Rovný jako ..................... Němý jako...................... Pevný jako ..................... Studený jako .................. Pálivý jako ..................... Těžký jako ..................... Chytrý jako ....................
Statečný jako .................. Pilný jako ....................... Krotký jako .................... Tvrdohlavý jako ............. Rychlý jako .................... Ožralý jako ..................... Náladový jako ................ Tichý jako ...................... Hrdý jako ....................... Drzý jako........................ Chladný jako ................. Krásný jako .................... Zákeřný jako .................. Ostrý jako ....................... Čistý jako ....................... Zdravý jako .................... Veliký jako ..................... Zdravý jako .................... Tvrdohlavý jako ............. Náladový jako ................ Lehký jako ..................... Tenký jako ..................... Tlustý jako .....................
Bílý jako ........................ Červený jako .................. Modrý jako ....................
Černý jako ...................... Zelený jako ....................
Další známou osobností je Gustav Mahler (*1860 Kaliště, +1911 Vídeň). Byl ředitelem opery v Budapešti, Hamburku a Vídni, působil i v USA. Je autorem devíti symfonií a řady dalších skladeb. V celém jeho díle jsou patrné vlivy českého lidového hudebního prostředí. Snad největšího světového věhlasu z našich krajanů dosáhl Aleš Hrdlička (*1869 Humpolec, + 1943 Washington), syn truhláře, který se jako chlapec vystěhoval s rodinou do USA, kde vystudoval lékařskou fakultu. Zastával pak funkci ředitele antropologického oddělení Národního muzea ve Washingtonu. Nikdy nezapomněl na svou starou vlast a spolupracoval s představiteli čs. zahraničního odboje – T.G. Masarykem a M.R. Štefánikem. (pokračování příště)
ODPOVÍDÁME NA DOTAZY Co mohou udělat starší lidé pro své bezpečí?
Nikdy neotvírejte dveře automaticky, nevíte-li, kdo je za nimi. Pořiďte si dveřní panoramatické kukátko a pojistný řetízek. Cizí lidi nepouštějte nikdy do bytu! Nalepte si důležitá čísla na váš telefon! Nepřechovávejte doma více peněz v hotovosti. O cennostech, které vlastníte, si pořiďte fotodokumentaci a evidenci. Zamykejte hlavní vchodové dveře a zavřete okna, a to i v případě vaší velmi krátké nepřítomnosti. Doklady, klíče od bytu a další cennosti nikdy nenechávejte bez dohledu. Neodkládejte je s oděvem v šatně, u lékaře, v restauraci, na úřadech apod. Buďte ostražití v peněžních zařízeních či u bankovních automatů. Chraňte před zneužitím identifikační čísla platebních karet.
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ TĚŽKÁ NOC… I když jsem celé své dětství strávila v Praze, bylo velmi šťastné. Bydleli jsme na okraji hlavního města, kde se sice už stavěla nová sídliště, ale zůstala tam řada vesnických domků se starousedlíky a o dobrodružství nebyla nouze. Jako děti jsme běhaly celé dny venku a „civilizace“ se nás zatím příliš nedotýkala. Měla jsem to štěstí, že právě v sedmdesátých letech (po roce 1968) byly znovu obnoveny skautské oddíly, a tak jsem se jako desetiletá stala světluškou v oddíle Lišek. To, co mi dal skautský oddíl a spousta opravdových kamarádů, mě naplnilo po celý můj další život. Vzpomínky na všechny příhody a zážitky při skautování mě posilují v čase, kdy není všechno úplně, jak má být, a nikdy mi z paměti nevymizí. V dubnu, na svátek svatého Jiřího, který je patronem všech skautů, se vždy pořádalo celostátní setkání skautských oddílů spojené s různými soutěžemi a závody. Trvalo tři dny a na počest Jiřího se jmenovalo Georgiáda. Pořadatelem byl každý rok jiný kraj republiky. Na Georgiádu nejezdili všichni skauti, většinou se vybírali ti nejlepší a nejzdatnější zástupci, kteří náš oddíl reprezentovali v různých soutěžích a především v celodenním orientačním závodě, který byl opravdu náročný. Jedno jaro jsem na Georgiádu jela i já se svou kamarádkou Zuzkou, byly jsme na prvním místě v celoročním bodování, a tak nás naše vedoucí vybrala spolu s několika dalšími, kteří zase byli lepší a vytrvalejší ve sportování. Já jsem byla odbornice na morseovku, mapu, kvízy a všechny znalosti z přírody o zvířatech, Zuzka zase ovládala zdravovědu a kytičky. Na dlouhé tratě jsme
byly obě slabší, ale i tak se s námi v orientačním závodě počítalo kvůli našim znalostem. Ale právě ta fyzická kondice hrála důležitou úlohu v našem nočním dobrodružství. Orientační závod byl opravdu velmi obtížný, trval celý den a prověřil nás úplně ze všeho. Troufám si říci, že dnes by děti asi takový závod už nebyly schopny a asi ani ochotny absolvovat. Do cíle jsme se dostavili, respektive doštrachali s předstíráním běhu úplně vyřízení. Těšili jsme se hlavně na večeři a spánek. Přespávali jsme tenkrát většinou pod stany sestavenými z celt nebo pod „širákem“ jen ve spacáku a zabaleni v celtě. Tento rok však byla dost zima, a tak nám vojáci postavili velké stany – hangáry, do každého se vešlo 10 lehátek a tudíž 10 nocležníků. Skauti mají oddíly dívčí a chlapecké, a tak samozřejmě byly i stany rozděleny na chlapce a děvčata. Oddíly ale byly smíchané, protože to nevycházelo do počtu, a tak se stalo, že ve stanech byly pohromadě děti, které se mezi sebou neznaly a byly z různých koutů republiky, tenkrát i ze Slovenska. Večeři jsme si dělali na ohýnku v kotlíku, většinou to byl „guláš“ ze všech možných surovin, co kdo vyfasoval doma, a chleba. I když to tak třeba nevypadá, krmě to byla vždy chutná a vydatná, zvláště po těžkém závodě. Po jídle jsme se nasoukali do spacáků, padli do lehátek a okamžitě usnuli. Ani jsme se nestačili pořádně podívat, který stan je ten náš. Kam nám vedoucí ukázala, tam jsme zalehli. A tak se stalo, že Zuzka vyrazila v noci na záchod a jak se vracela, spletla si stan, vlezla do klučičího, vzbudila cizího chlapce, který ležel podle ní v „její posteli“ a ten se chudák, celý rozespalý, nechal přesvědčit, že spí v jiném stanu. Zuzana si vlezla do jeho postele a klidně spala až do rána. Kde skončil onen nocležník, jsme se nikdy nedověděli. Zuzka, když se ráno vzbudila, byla úplně vyděšená, kde leží a že jsou okolo samí slovenští skautíci. Na nic z noci si nepamatovala. Asi jak byla tolik unavená, spala tak tvrdě, že i ze stanu šla v jakémsi polospánku. Unaveni jsme byli všichni, protože i já, když jsem si v noci potřebovala odskočit, jsem (podle vyprávění naší vedoucí) u vchodu do stanu narazila na roztažený deštník, který si tam někdo sušil a zcela jsem ho zdemolovala a rozdupala a dokonce jsem u toho prý mumlala nějaké výhružky typu – „Já ti ukážu!“ apod. Důkazem byl opravdu zcela zničený deštník. Ani já jsem si nic nepamatovala. Vím jen, že jsme tenkrát skončili v závodech na druhém místě. A to byl veliký úspěch.
