týdeník
ho
Generace20 čtvrtek 16. prosince 2010
Zdroj: Juhani Järvenpää
Druhá medaile pro český florbal
Zdroj: sonyinsider.com
e
Vyšlo posmrtné album hudebního génia (str. 7)
zdarma
DOMÁCÍ
2
vzhledem k tomu, že od příštího týdne máme již prázdniny, svíráte ve svých rukou poslední číslo Echa před Vánoci. Díky němu nyní máme všichni více času na nakupování dárků. Ovšem po Vánocích nás všechny čeká celkem nemilé zkouškové období. Ti, kteří něco takového na VOŠP ještě nezažili, by se měli mít na pozoru. Žádná zkouška není tak jednoduchá, jak vám říkají starší spolužáci. Je to také i novou akreditací, díky níž vás nevyrazí ze školy po té, co neuděláte jedinou zkoušku (a i toto tu už bylo). Nám všem jde nyní o kredity, a učitelé tak nejsou pod tlakem a pořádně si rozmyslí, zda vám zkoušku uznají. V době zkouškového období samozřejmě neprobíhají přednášky. Shodli jsme se na tom, že je to dosti vypjaté období, proto v lednu vyjde jen jedno číslo Echa. V únoru naopak zase probíhají zimní praxe a ve škole skoro nikdo nebude. Ovšem Generace20. cz bude mít svou „náhradní“ redakci složenou z těch, co se do ní přihlásili právě v rámci praxí. Tudíž Echo opět vyjde jen jednou a, stejně jako v případě lednového čísla, bude prací výhradně naší grafičky Aji Pávkové z druhého ročníku, která dle svého nejlepšího svědomí vybere práce přímo z Generace20.cz. V příštím semestru bude redakce opět obnovena. Pokud by měl někdo z vás zájem se k nám přidat, nechť se zapíše do modulu a nebude to žádný problém. I když jsou některé chvilky na redakčních poradách vypjaté, vytváříme Generaci20.cz i týdeník Echo rádi a děláme to hlavně pro vás. Proto bychom chtěli znát vaše připomínky a komentáře. Na sociální síti Facebook již dávno vznikla skupina Generace20 i Echa a tam můžete hojně diskutovat nejen nad tématy, o kterých byste se rádi v Echu či na Generaci20.cz dočetli. Přeji vám všem krásné Vánoce a šťastný Nový rok.
Jana Točínová, šéfredaktorka
V Česku sílí anticikánismus, ale rasisté nejsme Každý druhý Čech by souhlasil s odsunem Romů za hranice státu. 83 procent respondentů považuje romskou komunitu za skupinu nepřizpůsobivých občanů. Naopak Slováky bereme jako bratry, kteří u nás žijí. Kladný vztah mají Češi i k Židům a Němcům. Výzkum agentury STEM, který si zadalo ministerstvo vnitra, ukázal mnohé. Některé výsledky jsou uspokojivé, některé alarmující. Češi třeba nemají problém s homosexuály, zato muslimové a Romové české žebříčky popularity nevedou. Velké oblibě se netěší ani narkomani. O něco lépe jsou na tom černoši, Ukrajinci, Vietnamci a přistěhovalci. Občané ČR tyto skupiny berou jako plnoprávné občany naší země. Bezdomovci jsou vnímáni jako specifická skupina a většina respondentů je toleruje, i když statisticky jsou na tom skoro stejně jako muslimové.
Zdroj: suckmydiy.biz
Vážení čtenáři,
Gayové a Židé nám nevadí, Romy půl národa nechce
tremismem leží v žaludku také Židé, homosexuálové, černoši a Ukrajinci. Znepokojující je také fakt, že pouze 20 procent dotazovaných otevřeně odmítá extremistické názory. Šest procent Čechů souhlasí s většinou ultrapravicových názorů a jsou ochotni krajně pravicové subjekty podpořit účastí na akcích, dvě procenta lidí by jim dala ve volbách svůj hlas. „Většina našich občanů nejsou přímo rasisté, nevadí jim, že jsou to Romové, ale jejich životní styl. Bojí se, že budou krást a znečišťovat okolí.“ říká sociolog PhDr. Jiří Vymazal CSc. Devět z deseti dotazovaných
Extremismus na vzestupu Jedním z hlavních cílů průzkumu bylo prozkoumat vztah k menšinám žijícím v ČR a rozdíl ve vnímání menšin širokou veřejností a u lidí, kteří mají blízko k extremistickým skupinám. Výzkum ukázal, že postoj k romské komunitě je negativní u celé populace. A lidem sympatizujícím s ex-
Síliště Chánov na předměstí Mostu Všechny tyto výsledky ukazují na to, že v Česku vzniká nový společenský fenomén – anticikánismus. Oproti rasismu je zaměřen pouze proti Romům. Podle výzkumu Agentury Evropské unie byli v celé EU v roce 2009 Romové nejvíce utlačováni v ČR. To o anticikáSpecifický druh rasismu nismu něco vypovídá. Teď by bylo potřeba udělat průzkum, 17 % populace se cítí být ohro- jak tuto situaci řešit. Z evropžováno a šedesát čtyři procent ského hlediska není výsledek z nich bere za původce omezo- výzkumu nijak zarážející. Přeci vání právě romskou komunitu. jen třeba v Německu a Francii Lidé si také myslí, že Romové mají také problémy s menšinanejsou za porušování zákonů mi a nelibost k nim je u občanů po zásluze trestáni, a to zvyšuje těchto zemí stále žhavější a akjejich nevraživost vůči nim. tuálnější otázkou. -jiv odpovědělo, že jejich osobní zkušenost s Romy je negativní. U Romů Čechům vadí hlavně jejich obtěžování hlukem, nepořádkem, zápachem a krádežemi. 90 procent lidí si myslí, že Romové jsou zdrojem kriminality.
V Praze bude sídlit navigační systém Galileo Měl by výhledově získat pro Českou republiku miliardy korun
Hlavní město České republiky má tu čest, že na jeho území bude přestěhována administrativní část evropského navigačního systému Galileo. Středisko tohoto systému doposud sídlí v Bruselu. V Praze by měl začít fungovat v roce 2014. Agentura bude sídlit v pražských Holešovicích v bývalé budově České konsolidační agentury. Přestěhovat by se tam měla v roce 2011. Zprvu se o tento projekt ucházelo 11 států. Začátkem prosince letošního roku vykrystalizoval nejvážnější kandidát v podobě českého hlavního města. To by se mělo nejen více zviditelnit ve světě, ale nacházely by se tu také nové pracovní pozice. Ty by kromě českých občanů měli obsadit také zahraniční zaměstnanci, kteří by se sem přistěhovali právě z Bruselu.
Česko porazila Nizozemsko Družicový systém bude stát 3,5 miliardy eur, tedy asi 90 miliard korun, jež však půjdou z kapsy EU. Galileo bude rozhodně nejdražším projektem, který Česká republika tvořila v kooperaci s EU. Ga-
zozemskem. Holandský Noorwijk ale na zasedání v Bruselu nedostal dostatečnou podporu velvyslanců, když pro něho hlasovali představitelé pouze čtyř států. Česko obdrželo 22 hlasů a s velkou převahou tak zvítězilo. Nic na tom nezměnil ani fakt, že se jedna země hlasování zdržela. „O vítězství rozhodla hlavně výhodná poloha ČR, dobrá dopravní a telekomunikační dostupnost a velký vliv měla i osobnost bývalého kosmonauta Vladimíra Remka. A v neposlední řadě také výhody praktického provedení, jako je umístění, podpora atd.,“ řekl Jiří Chod z katedry telekomunikační techniky ČVUT. Praha usilovala o zřízení Galilea od roku 2006.
Zdroj: preference.prazsketramvaje.cz
Editorial
16. prosince 2010
Konkurence GPS
Družicový navigační systém pomůže především řidičům lileo díky svým navigačním vě se počítá s tím, že Galileo schopnostem usnadní zejména získá pro Českou republiku cesty řidičům. Tvorba tohoto miliardy korun. Nejvážnějším systému bude prospěšná i pro kandidátem v boji o sídlo GSA tuzemské firmy, které budou (úřad pro dohled nad evroptvořit aplikaci pro tento pro- ským GNSS Galileo, pozn. red.) jekt i jeho uživatele. Výhledo- sváděla Česká republika s Ni-
Systém Galileo je evropskou reakcí na americký systém GPS, jenž je hojně využíván v navigačních přístrojích. „Jedna věc je ale jistá. EU a obvzvláště ČR potřebuje Galileo, pokud by nebylo, ztratíme technologické schopnosti v dalších oborech a to není jenom špatně, ale špatně na n-tou,“ dodal závěrem Chod. -nej
ZAHRANIČNÍ
16. prosince 2010
3
Vánoce s klokany na opačné straně zeměkoule Potíme se v třicítkách a smějeme se reklamě plné sněhových vloček Ježíšek, Otec Vánoc, Děda Mráz nebo Santa Claus. Všichni tito pánové mají pouze jediný úkol, a to obdarovat hodné lidi. Jak se slaví Vánoce v exotické Austrálii, se Echo zeptalo Šárky Vrajové, která žije se svým manželem v Brisbane.
A když na to pohlédneme vážněji? Člověk po pár letech pochopí základní rozdíly v myšlení. Australané nemají snad žádny svátek, který by slavili jinak, než že se opijí někde na pláži nebo v parku. Je to outdoorová kultura a víkendy tráví v parcích, kde dělají barbecue a setkávají se s celou rodinou. Když tu jdete v neděli ven, vidíte skupinky lidí s rozprostřenými stoly, kde je hodně jídla a vína. Děti kolem nich běhají a hrají si.
Zdroj: 208.100.38.92
Objasnila nám, jak je to vlastně s Vánocemi za oceánem, když praží sluníčko a na sobě můžeme nosit jenom tílko a kraťasy. Beze sněhu, stavění sněhuláků a koulování. „Jak slavíme Vánoce v Austrálii? Potíme se ve třicítkách a smějeme se reklamám se sněhovými vločkami.“
Co se obvykle jí? Počítám, že kapr to zřejmě nebude. Bydlíme v Queenslandu, což jsou subtropy, a tak tady lidé mívají upečenou šunku s různými přelivy do sladka se zeleninou atd. Krůty se pečou jen v Americe. Může být ale cokoli. Nic není dané, a každý Australan mý proto spoustu možností, co zvolí k slavnostní večeři. Ale myslím, že většina lidí preferuje již zmiňovanou šunku.
Tak takhle Santa Klause v Austrálii nepotkáte Takže se tu všechno odehrává venku? V podstatě ano. Narozeniny, party a další oslavy. Nikdo se neobtěžuje špinit nádobí doma, vařením nebo uklízením. Raději nakoupí papírové nádobí a to pak vyhodí. Ať jsou to Vánoce nebo Velikonoce, lidé jedí a pijí mimo domov s přáteli.
A co se děje na Štědrý den? Tento den není žádná velká událost. Normálně se pracuje. Až na to, že většina firem končí už po obědě a lidi jdou domů. 25. prosince ráno vstanou a jdou ke stromečku. Tedy hlavně děti. Pak je většinou oběd nebo večeře. Samozřejmě může být i obojí. Nemají jedno hlavní jídlo, jako je naše
štědrovečerní večeře. Důležitý rozdíl je v tom, že to není rodinná záležitost. Kdo se sejde u sváteční tabule, když to není rodinná záležitost? Na Vánoční oběd či večeři se pozvou sousedé, spolupracovníci a kde kdo. Postrádá se tu intimní rodinná atmosféra.
Jak se tedy prožívají Vánoce v Austrálii? Podobně jako u nás. Předvánoční šílenství, nákupy… Jenom žádné vánoční úklidy a nervy jako mají maminky v ČR. Většina lidí s nadprůměrnými příjmy má paní, která se stará o domácnos, a zbytek si většinou na úklid moc nepotrpí. Vy slavíte Vánoce v českém duchu nebo podle australských zvyků? My je nijak zvlášť neprožíváme. Prvního prosince nastrojíme stromeček a většinou jen něco málo pojíme. O svátcích pak jedeme někam na dovolenou. -ju
Země, kde kojoti chodí dávat dobrou noc
Pokud pijete tequillu s Mexičanem, zapomeňte na šou s citrónem a solí
Co tě vedlo k tomu vyrazit na dovolenou až za Atlantik? Kamarádka, která studovala v Monterrey mě jednoho dne pozvala na návštěvu s nabídkou skvělého plánu– procestovat Mexiko od severu k jihu. Objevil jsem spoustu zajímavých míst, které by stálo za to vidět, slovo dalo slovo a už jsem objednával letenku. Měl jsi nějaké problémy s vyřizováním cestovního povolení? S Mexikem má Česká republika bezvízový styk, takže pokud jedete do Mexika jako turista a neplánujete se zdržet déle než 90 dnů, nemusíte žádné vízum řešit. Já jsem ale letěl z Prahy do Monterrey s přestupem v americké Atlantě, takže jsem musel vyřídit formality pro vstup na území USA. Pokud nechcete platit za vízum, které je drahé a má dost omezenou platnost, je tu možnost obstarat si biometrický pas, což je celkově mnohem jednodušší, levnější a platné dlouhodobě.
Zvolil jsem tedy tuto variantu, pak jen vyplnil formulář s žádostí o vstup na území Spojených států a tím formality pro mou cestu skončily. O Mexiku se ví, že je to země, která má problém s pitnou vodou... To je pravda, v Mexiku to s kvalitou vody není zrovna slavné. Po celou dobu jsem pil jen balenou vodu, kterou je možné koupit téměř kdekoliv. Rozhodně doporučuji se vyhnout pití jakékoliv kohoutkové vody, pokud si neplánujete vybudovat ve svém těle zoo plnou různých breberek. Nutno ale podotknout, že problém špinavé vody není jen otázka pití. Kohoutkovou vodou všude samozřejmě umývají ovoce, zeleninu a nádobí, ze kterého vám servírují jídlo a pití. Nedá se tomu nějak vyhnout? Pokud chcete být důslední, můžete se zkusit vyvarovat všemu, co si neumyjete a nepřipravíte sami pomocí balené vody, ale je trochu náročnější to uhlídat. Já jsem to zas tak neřešil a rozhodl se místní kohoutkovou vodu „pouze“ nepít. Možná i proto jsem se tam s pár zdravotními problémy setkal. Co tequilla? Tequilu mají Mexičani vynika-
Zdroj: Petr Kosnar
Kdo z nás by se nechtěl podívat až za Atlantik. Do země Mayů a Aztéků, kde kojoti dávají dobrou noc. Se svým dlouholetým kamarádem Petrem Kosnarem jsem se sešla hned poté, co z Mexika přiletěl, abych se se čtenáři Echa mohla podělit o to, jaké to tam je.
jící. I pokud si koupíte na místní poměry průměrnou nebo podprůměrnou značku můžete očekávat nesrovnatelně lepší požitek, než v Čechách. U nás dostupné rádoby kvalitní tequily typu Olmeca, Sierra a podobné by Mexičan použil možná tak na vypláchnutí dřezu a to ještě s odporem. My známe tequilu „zlatou“ a „stříbrnou“ a servírujeme ji zpravidla s citrónem a solí nebo skořicí a pomerančem. V Mexiku je to trochu jinak. Mají čtyři druhy tequily: Blanco nebo Plata– to je naše stříbrná, Oro– zlatá, Reposado a Añejo. Nejčastěji pijí Oro nebo Reposado. Konzumuje se v Mexiku nějak jinak než u nás? Pokud pijete tequilu s Mexi-
Na cestě pro kvalitní tequillu čanem, zapomeňte na šou s citrónem a solí, kterou máte nacvičenou z českých barů. Tím byste dali akorát najevo jací jste burani a s trochou smůly byste mohli i někoho urazit. Tímto způsobem pijí tequilu jen pokud je opravdu nekvalitní, teplá a za jiných okolností nepitelná. Sůl a citrón totiž přebíjí tu hroznou pachuť. Takže dožadovat se citrónu a soli pokud vás pozve Mexičan na tequilu je asi podobné, jako když byste při pozvání na sklenku vína od vinaře v moravském sklípku chtěli colu, abyste si mohli namíchat houbu. Tequila se zkrátka pije čistá, abyste si ji mohli pořádně vychutnat. Kdyby se nějaký čtenář Echa vydal do Mexika, jaké místo
bys mu doporučil, aby určitě navštívil? Takových míst by bylo hned několik. Určitě stojí za zmínku městečko Taxco de Alarcón, které leží několik desítek kilometrů jihozápadně od Mexico City. Je to menší město v horách s opravdu členitými úzkými uličkami, které jsou občas v tak prudkém kopci, že je až s podivem, že to ti všudypřítomní Volkswagen Brouci vyjedou. Brouků v Taxcu uvidíte vážně hodně – řekl bych, že tak 70 % všech aut, které tam jezdí. Další úžasné město je San Cristóbal de las Casas, které leží v centru Chiapas. Ostatně Chiapas celé je úchvatné – je to oblast na jihu Mexika u hranic s Guatemalou, zhusta pokrytá pralesy prostírajícími se po členité pahorkovité krajině, poseté mayskými a aztéckými památkami a malými indiánskými vesničkami. Máš nějaký zážitek, o který by ses rád s našimi čtenáři podělil? Určitě silný zážitek, na který se můžou těšit všichni, kdo se do Mexika chystají, je mexický přístup k zodpovědnosti a spolehlivosti. Pokud vám někdo něco slíbí, třeba i písemně potvrdí, rozhodně to neznamená, že by to platilo. Nebo spíš by se dalo říct, že je skoro jisté, že to neplatí. -tj
SPORT
4
16. prosince 2010
Mladík Rytych vychytal proti Švýcarům bronz
Český gólman výrazně pomohl florbalistům k zisku druhé medaile v historii
Vypadalo to jako stejně napsaný scénář. Před dvěma lety čeští florbalisté také prohráli v semifinále s Finy. V boji o třetí místo šli na silné Švýcary, a tak jako předtím v roce 2002 a 2006 s nimi prohráli a skončili na turnaji až čtvrtí. Ale zatímco předloni v závěrečné medailové bitvě hájil svatyni zkušený Tomáš Kafka, tentokrát padla volba na třiadvacetiletého Davida Rytycha.
Už se Kafkovi vyrovnává Ten v posledních letech už vystupuje ze stínu svého staršího kolegy a na letošním mistrovství světa už dostal stejný zápřah jako dvaatřicetiletý Kafka. V prvním zápase s Itálií dokonce udržel čisté konto a ve čtvrtfinále s Estonskem
Zdroj: wcf2008.cz
V Praze se to nepovedlo, v Helsinkách už ano! Český florbalový brankář David Rytych v sobotu dostal šanci zachytat si ve Finsku na mistrovství světa v boji o bronzové medaile proti Švýcarům. Odveta za poslední šampionát se vydařila, tentokrát jako poražení odcházeli hráči země Helvétského kříže.
David Rytych se stává další českou brankářskou stálicí v klíčových momentech svůj tým hodně podržel. Brankář finského klubu Josba tedy příležitost zachytat si i o bronz získal zaslouženě. Zprvu to vypadalo, že se bude opakovat přetahovaná z posledního střetnutí na světovém šampionátu, kdy Švýcaři vyhráli 5:4 až gólem v prodloužení. Po bezbrankové první třetině padly v prvních deseti minutách druhé části hned čty-
ři branky a skóre v polovině zápasu ukazovalo stav 2:2. Rytych se pak nezalekl prudkých střel Brunnera či Gerbera a tým trenéra Trnavského začal utkání lámat ve svůj prospěch. Český gólman si smůlu vybral pouze jednou, když se ho v závěrečné třetině pokusil přelobovat Matthias Hofbauer a on si rukou srazil míček do brány. Mrzet ho to ale nemuselo, protože Švýcaři tím snížili pouze
Pozice outsidera nám vyhovovala Matěj Jendrišák o světovém šampionátu
Vaše první seniorské mistrovství světa a hned jste hrál na centru v první formaci. Byl jste nervózní? V prvním útoku jsem hrál až poslední dva zápasy. Předtím jsem celý turnaj seděl, takže nervózní jsem byl. Ale čekal jsem, že to bude horší. Po chvíli na to člověk přestane myslet a je to v pohodě. Jak se vám hrálo se zkušenými křídly Zálesným a Sikorou? To trochu souvisí s tou nervozitou. Když jsem byl nervózní, tak to s nimi šlo hůř, ale postupem času to bylo stále lepší. Věřil jste před zápasem se Švýcarskem, že získáte medaili? Určitě. Se Švýcarskem máme v posledním přípravném období kladnou bilanci, takže jsem v tu placku věřil. Našli jste si čas zhlédnout finále nebo jste šli rovnou slavit? Finále jsme ještě viděli a pak teprve jeli na oslavy, které byly
Zdroj: florbal.cz
Talentovaný útočník z pražského Chodova Matěj Jendrišák si ve svých jednadvaceti letech prožil premiérové mistrovství světa. V rozhodujících zápasech hrál na centru prvního útoku a přivezl si bronzovou medaili.
bouřlivé. Slavilo se dohromady se Švédy a Finy, takže to bylo hezky promíchané. Ceníte si více juniorské stříbro nebo seniorský bronz? Určitě tahle bronzová medaile je pro mě cennější. Jak jste se vyrovnávali s velkým zájmem českých médií? Pro mě osobně to bylo velké překvapení. Vůbec jsem nečekal tak velký zájem. Bylo tam opravdu hodně novinářů přímo na místě a o turnaji se psalo na všech velkých serverech. Ale myslím si, že se s tím kluci vyrovnali dobře, ani já jsem s tím neměl žádné problémy. Co říkáte na podporu českých fanoušků přímo na místě? Byl jsem docela hodně překvapen. Řekl bych, že 150 lidí je
na 3:6. Rytych tak mohl v klidu pozorovat, jak jeho spoluhráči přidávají další tři góly a jdou si po stříbru z roku 2004 pro historicky druhou medaili ze světového šampionátu.
Soupeře měl překvapit Trenéři nakonec přiznali, že strážce branky nevybrali náhodou. „Oba gólmani podávali po celé mistrovství skvělé výkony
Skromný návrat
Na letišti očima redaktora Žádní skandující florbaloví fanoušci, žádné zástupy novinářů. Jen opodál stojí malé hloučky rodinných příslušníků. Jako nebe a dudy v porovnání s letošním návratem zlatých hokejistů z Německa. Přílet úspěšných florbalistů nechává veřejnost chladnou.
Matěj Jendřišák v zápase s Finskem opravdu hodně. S přihlédnutím k tomu, jaké byly podmínky zájezdu. Před zápasem o bronzovou medaili zahraniční experti pochybovali o kvalitách českého týmu. Vnímali jste to? Určitě. Nijak jsme se od médií neizolovali. Každý měl na pokoji notebook a četl články na internetu. Ale nám ta pozice outsidera vyhovovala. Z této pozice se dokážeme na Švýcary dobře připravit. Máte teď čas chvíli odpočívat nebo se rovnou zapojíte do tréninkového kolotoče v klubu? Asi se budu muset zapojit, protože v sobotu hrajeme další zápas. Ale nebudu trénovat naplno s týmem. Udělám si jen nějaký výklus a strečink. -jv
a my věděli, že Kafku Švýcaři dobře znají, a Rytych proti nim v poslední době vůbec nechytal. Chtěli jsme proto mít na své straně nějaký prvek překvapení,“ vysvětlil týdeníku Echo svou taktiku asistent Jan Vavrečka a narážel tím na fakt, že se český tým s tímto soupeřem v soubojích o třetí místo střetává vcelku pravidelně. Promyšlená strategie se tedy ujala na výbornou. Pro mladého brankáře bylo tohle MS třetí v řadě. Bronzovým triumfem tak potvrdil, že známé rčení „do třetice všeho dobrého“ evidentně funguje. Stejně tak je jasné, že z něho roste nová budoucí reprezentační jednička. Právě na něm budou záviset výsledky dalších šampionátů. Rytychovým domovem je nyní Finsko, kde nejen žije, ale hraje nejvyšší soutěž a také studuje v angličtině mezinárodní obchod. Proto si s týmem užíval oslavy přímo v dějišti šampionátu. „A ty byly bouřlivé, spontánní, panovala skvělá atmosféra. Samozřejmě, že jsme trochu popili alkohol, ale s mírou, jsme přeci jenom sportovci,“ usmíval se po příletu do Prahy Vavrečka. -mh
„Aspoň ty vlaječky na tváře jsme si mohli nakreslit,“ povzdychla si mladá dívka stojící u východu z terminálu. Tatínek ji začal utěšovat. „Ale podívej, třeba tihle vypadají jako novináři,“ řekl a kývl směrem k nám. Dva redaktoři týdeníku Echo byli ale široko daleko jedinými zástupci médií na pražské Ruzyni. „Když tu nejsou fanoušci, tak aspoň že novináři,“ pronesla dívka a změřila si nás pohledem. Rodinka, jak se ukázalo, patřila k Štěpánovi Slanému, který se z odbavovacích prostorů vynořil z celého týmu jako první. Hned za ním už ale kráčeli i ostatní. Někteří z nich i s medailí na krku. Tak a teď se rychle zorientovat a udělat rozhovory. Zatímco kolega běžel ulovit Matěje Jendřišáka, já se pokoušel odchytit k několika otázkám asistenta trenéra Jana Vavrečku. „Není to nějaká legrace?“ reagoval s úsměvem ve tváři kouč na mou prosbu a začal se otáčet,
zda někdo nestojí poblíž a nebaví se na jeho účet. Až když jsem ho ujistil, že se opravdu jedná o seriózní rozhovor, zklidnil se a začal odpovídat. Já myslel, že si dělá p... Nějaký novinářský zájem asi z týmu nečekal opravdu nikdo. Sotva jsme se totiž s trenérem rozloučili, poodešel o pár metrů a někomu s hurónským smíchem povídá: „Ty vole, já fakt myslel, že si ten kluk ze mě dělá p...“ Dál už to ale v letištní hale vypadalo jako při návratu školáků z lyžařského zájezdu. Společná fotografie, vyprávění zážitků svým blízkým a pozvolný rozchod do přistavených taxíků. „Hele tak se sejdem u Buldoka, jo?“ pokřikoval ještě na spoluhráče jako správný vůdce týmu Milan Fridrich, než se všichni rozutekli. „Jo a Márty, jdeš zejtra na trénink?“ zavolal kapitán u východu z letiště na Martina Richtra. „Jo jasně, jdu,“ dostalo se mu odpovědi. „A vezmeš mě s sebou?“ to už ale byli oba venku a konec rozhovoru zanikl v ruchu hromadné dopravy. Hala terminálu 2 se pak vrátila ke svému běžnému životu bez známek nějakého návratu bronzových medailistů. -mh
SPORT
16. prosince 2010
5
Muži, bez kterých by byl fotbal moc obyčejný Perou se, kritizují, nadávají. Ale hrají, jako by byli z jiné planety
Shůry dostali fotbalového talentu, že ostatní jen tiše závidí. Jenže místo toho, aby se stali vzory pro začínající kluky, špiní si jméno při skandálech. Řeč je o „zlých mužích“, kteří dělají z fotbalu geniální hru, ale jejich chování je často staví do role vyvrhelů.
nebylo fotbalu, nejspíš by někde kradl. Prý v něm třímal potenciál nejlepšího útočníka světa. Rok strávil i v hvězdném Realu Madrid. Jenže jeho noční můrou se stali trenéři. „Capello je falešný jako pětka. Ten parchant mě nechal jednou rozcvičovat celý druhý poločas,“ řekl o kouči, s nímž slavil úspěchy v AS Řím a kte-
rý se stal jeho nepřítelem při angažmá v Realu. Opíral se i do ostatních. „Spaletti mě jednou tak vytočil, že jsem mu řekl, ať si uvědomí, že už netrénuje ty trouby v Udinese, ale že je v Římě, kde jsem šéfem i já,“ vzpomenul Cassano na trenéra AS Řím Luciana Spalettiho. Padáka dostal v reprezentaci i v Realu, ale dejte mu míč a budete tleskat. Jeho branka
Hráči nebo rváči?
Běsnění Čechova v ruské lize Zločin! Jinak se snad řádění bitkařů z Čechova v utkání ruské hokejové ligy s domácím Omskem nazvat ani nedá. Ihned po úvodním vhazování se totiž pětice hostujících hokejistů jako smyslů zbavená vrhla na nic nečekající hráče Avangardu, většinu z nich skolila a brutálně mlátila ještě ležící na ledě. Podlejší a brutálnější hromadnou bitku hokej snad nepamatuje. Ti, kteří se dokázali po nečekaném ataku protihráče udržet na bruslích, zezadu knockoutoval protihráč druhý. Viťaz Čechov. To je tým, který má ve svém kádru snad víc bitkařů než hokejistů. Jejich záludné a brutální počínání na ledě je známé po celém světě. Tedy pokud dosud nebylo, teď už rozhodně je. Nechvalně proslulí jsou především dva Kanaďané Darcy Verot a Josh Gratton. Už pouhý pohled na jejich statistiky jasně ukazuje, že spíš než hokeji se na ledě věnují zákeřnostem a rvačkám. Verot má v letošní sezóně pouze dva body – za gól a asistenci. Gratton má bodů sedm. To je dost málo na to, že jsou oba útočníci. Zato dohromady nasbírali už neuvěřitelných 324 trestných bodů. Řádění násilníků z Čechova se ještě násobí, když jejich tým narazí na Avangard Omsk. Již
v loňské sezóně hráči Viťazu vyprovokovali bitku, ve které byl napaden i jindy nedotknutelný Jaromír Jágr. A kým jiným než Darcy Verotem. Tehdy byl zápas ve čtvrté minutě předčasně ukončen a rozhodčí rozdali rekordních 711 trestných minut! Vedení KHL dokonce směrem k Viťazu vztyčilo varovný ukazováček, že bude klub nekompromisně vyloučen z ligy, pokud hráči Čechova ještě jednou vyprovokují podobnou bitku.
Bitku odnesli reprezentanti Nyní předvedli hokejoví gauneři ještě „povedenější” kousek než před rokem. Po jejich běsnění musela být dokonce dvojice Čechů ve službách Omsku, Roman Červenka a Martin Škoula, převezena do nemocnice. Prvně jmenovaný s podezřením na otřes mozku, ten druhý s roztrženým obočím. A trest od disciplinární komise? Naprosto směšný. O vyřazení ze soutěže, s kterým loni vyhrožovala, se vůbec nejednalo. Mužstvu Čechova dala pouze pokutu v přepočtu 244 tisíc korun a jeho hráčům tresty od 12 do 15 utkání. Co tedy musí „násilníci” z Viťazu ještě předvést, aby se o jejich vyloučení alespoň jednalo? To snad nechci ani vědět... -th
Návrhářka Zuzana Veselá Antonio Cassano v dresu AS Řím. Střelec na hřišti, potížista mimo něj do sítě Arsenalu v Lize mistrů uchvátila svět. „Jednoduché, ale nádherné,“ napsal tehdy Tuttosport. Vlastně tím vystihl celou hru samotného střelce.
Zlatan Ibrahimovič– namachrovaný frajírek a taky autor jednoho z nejkrásnějších gólů fotbalových dějin. Z jeho začátků mezi dospělými se traduje zajímavá historka. Zlatan proseděl celý první po-
ločas na lavičce a viděl, jak jeho tým prohrává po poločase 0:4. Ibra ale tenkrát přišel na hřiště a jako neznámý mladík osmi brankami zařídil pro svůj tým vítězství 8:5. Kouzelné? Ani ne. Zlatanovy nohy jsou rychlé, mrštné, ostatně jako jeho jazyk. „Zlatane, proč máte ty jizvy na tváři?“ ptal se ho jednou novinář. „Na to byste se měl raději zeptat své ženy,“ odpověděl Ibrahimovič. Nebo: „Viděl jsem,
Joey Barton– „Anglie má nejlepší zálohu na světě. Beckham, já, Lampard, Gerrard,“ prohlásil Barton na tiskové konferenci před debutem za Albion. Nebyly to jen řeči, Barton letěl ke slávě jako kometa. Stála před ním pohádková budoucnost. Psal se rok 2007. Další start už ale Barton nepřidal. Barton se totiž často a rád mlátí. Když před dvěma roky zbil v ulicích Liverpoolu mladíka, musel na tři měsíce do chládku. Na dovolené dokonce praštil sedmiletého chlapce. Ještě z dob, kdy hrával za Manchester City, pochází incident mezi Bartonem a jeho osmnáctiletým spoluhráčem. Na večírku si spolu jen povídali, ale skončilo to tak, že Barton uhasil svou cigaretu o mladíkovo oko. A letěl. Černé dny jsou pryč, ale s nimi i slušně rozjetá kariéra megahvězdy. -jp
Hejduk prožívá sezónu snů
Český útočník v NHL válí navzdory bolesti Prožívá start, o kterém se mu ani nesnilo. Český hokejista Milan Hejduk před letošní sezónou NHL tušil, že může být jeho poslední. Proto ji bral spíše jako „rozlučkovou”. Místo pouhého ploužení na ledě však čtyřiatřicetiletý útočník Colorada Avalanche řádí jako zamlada a je nejproduktivnějším Čechem v zámořské soutěži. Jednatřicet bodů za jedenáct gólů a dvacet asistencí. Takový rozjezd do nové sezóny Milan Hejduk za celých dvanáct let působení v NHL ještě nepamatuje. Přitom už chtěl končit. Jeho současná forma však potvrzuje, že do starého železa ještě rozhodně nepatří. Olympijský vítěz z Nagana vévodí tabulce produktivity českých hráčů v NHL a do kapsy může strčit i borce o deset let mladší.
Kolena drží. Zatím… Přesto zůstává skromný. „Nemyslím si, že hraju jiný hokej nebo že bych se snad zlepšoval. Ale daří se mužstvu, dáváme hodně gólů, vychází nám přesilovky, tak spíš proto sbírám body i já. Celkově hrajeme ofenzivněji, než dřív a z toho profituju také já,” prozradil v rozhovoru pro deník Sport Hejduk.
Zdroj: tn.nova.cz
Antonio Cassano– Kdyby
Zdroj: footballitaliano.co.uk
„Zlí muži“– zavedená značka pro hráče, kteří umí krotit balón, ale už ne svoje emoce. Jsou to ti, kvůli kterým bdí kouči noc co noc. „Mám ho vyhodit nebo postavit do utkání?“ Jejich hranice mezi slávou a zatracením je tenounká. Antonio Cassano, Zlatan Ibrahimovič, Joey Barton. Tohle jsou tři slavné příběhy mužů, kteří si to rozházeli u trenérů, u spoluhráčů nebo také u fanoušků.
co Carew dokáže s míčem a musím přiznat, že podobné věci umím s pomerančem,“ pronesl k norskému reprezentantovi ve službách Aston Villy Johnu Carewovi. Zlatan je drzý, ale úžasný fotbalista. Mluví za něj i bilance – ze sedmi posledních sezón vyhrál sedm ligových titulů.
Český útočník je střeleckou jistotou. Za posledních 14 ročníků vždy dokázal nastřílet alespoň dvacet gólů za sezónu. Nyní však táhne Colorado Avelanche jinak. Připisuje si totiž více asistencí než branek. „V mém věku beru každý bod a nezaleží pak příliš na tom, zda je to gól či přihrávka,“ cituje čtyřiatřicetiletého Hejduka list Denver post. Důležitou roli v jeho současné fazóně hraje i fakt, že mu drží zdraví. Tedy do jisté míry. Po mnoha operacích už jeho kolena nebudou nikdy stoprocentní. Každý zápas tak rodák z Ústí nad Labem hraje se sebezapřením. „Zdraví je celkem dobré. Tedy relativně, pořád dostávám injekce do kolena. Trochu mě omezuje v rychlosti a obratnosti, a musím dělat různé cvi-
Milan Hejduk slaví gól Colorada. ky pro sval, aby byl silný. I tak ale kolena samozřejmě občas cítím,” řekl útočník Colorada Avalanche MF Dnes.
Končit ještě nechce Přestože před sezónou prohlašoval, že bude jeho poslední, končit se mu při takové formě nechce. „Kdybych měl sezonu dohrát v tomhle stylu, rozhodně bych chtěl pokračovat dál. O tom není nejmenších pochyb. Ale asi se opravdu ukáže až později. Je těžké teď odhadovat, jak to bude vypadat za pár týdnů, měsíců,“ sdělil český útočník deníku Sport. „Samozřejmě všechno záleží především na mém zdraví, pokud kolena vydrží,” dodal první český držitel Richard Trophy, tedy ocenění pro krále střelců zámořské NHL. -th
EKONOMIKA
6
16. prosince 2010
Mladí na all inclusive ušetří a zároveň prodělají Party s paušálními poplatky nejsou tak výhodné, jak se zdají
„Chceš se upít k smrti?“ I na takové slogany lákají all inclusive bary a diskotéky své návštěvníky. Soudě dle jejich návštěvnosti by většina mladých odpověděla kladně. Zdatnější piják tu totiž ušetří i několik stovek.
Muži jsou z Marsu „Jsem jeden z těch, kterým se ta investice vrátí mnohonásobně,“ směje se Kazimír z Umělecko-průmyslové školy v Praze. Spolu s dalšími oslovenými tak potvrzuje, že běžných 350 Kč za vstup je částkou pouze symbolickou. Jakmile však přijde na to, zda tato částka obstojí i proti běžnému posezení s přáteli, dočkáme se přesně opačného výsledku. „To ne. V hospodě
Ženy jsou z Venuše
Zdroj: diq.org
Typický nápoj mladých, Morgan s colou, vyjde v Praze zhruba na šedesát korun. Dražší podniky si za mix rumu a CocaColy nebojí naúčtovat i o dvacetikorunu více. Na tzv. „allinc party“ si jich výměnou za relativně nízký vstup můžete dát, kolik chcete. V praxi pak většina lidí za večer propije několik tisíc a zaplatí jen několik stovek.
z důvodu přeplněnosti ani nelze dostat.
Ilustrační foto normálně utratím tak dvě, maximálně tři stovky. Víc ne,“ potvrzuje Petr S., student třetího ročníku Vysoké školy ekonomické. Stejný názor mají téměř všichni, kteří si na naše otázky našli čas. Co tedy mladé k all inclusive party táhne? „Je tam plno vožralejch koček, easy cíle,“ objasňuje se šibalským úsměvem svoje know-how Tomáš, student inženýrského programu
VŠE. Nevědomky tím nepřímo naznačuje, že vlastně platí za sex. Poněkud méně instrumentálně přistupují k problematice seznamování ostatní oslovení pánové. Všichni ale shodně přiznávají, že ačkoli jim účast na all inclusive akcích vlastně nic nedává, vidina nalezení potenciální vyvolené za vítr v peněžence stojí. Není se však čemu divit.
Vzhledem k genderovému odlišení vstupného, je dívek na večírcích opravdu mnoho. Oproti jejich mužským protějškům je totiž vyjde obyčejně o stovku až dvě levněji. Koneckonců obchod se vztahy bují v každém období a za každé situace a rozšíření informace, že „tam prej budou baby,“ je v určitých kruzích považováno za virtuální reklamu par excellence. Do barů se často
Dámy si však podle našeho zjištění cení běžného posezení maximálně na dvoustovku, a i když se naskytne možnost zúročit heslo carpe diem, raději než nezřízenému flámování se oddají tanci. „Určitě se mi to nevyplatí, ale chodím tam ráda s přáteli,“ tvrdí Hanka, studentka VOŠP. Spolužačka Eva si naopak říká, že možná ušetří, ale ve skutečnosti tomu tak není. „Nevyhledávám taková místa. Chodím tam s kamarády, třeba když mě k tomu přemluví.“ Žádnou z nich však ani náznakem nenapadne, že by si na allinc hledaly partnera. I další tázaná děvčata tuto možnost vylučují. „Většinou mě balej tak dva tři kluci za večer,“ říká Daniela. Dodává však, že toto množství je přímo úměrné počtu dalších osob něžného pohlaví v podniku. Definitivně tak rozbíjí mýtus o all inclusive diskotékách jako o mekkách seznamování. Kluci sem chodí za 350 korun leda tak ostrouhat. -jj
Česko ztrácí zájem o euro
Slevy a výhody
Koruna nás chrání před evropskými dluhy
To je studentská karta ISIC
K přijetí jednotné evropské měny se Česko zavázalo vstupem do EU v roce 2004. Dodnes však nebylo schopné splnit maastrichtská kritéria, kterými je vstup do eurozóny podmíněn. Konkrétně se ČR dlouhodobě nedaří snížit deficit veřejných financí na 3 procenta hrubého domácího produktu. Podle posledních odhadů ČNB bude deficit pro rok 2011 činit 4,2 procenta HDP. Co není, ale může být. A České republice se tak může splnění podmínek v horizontu dvou tří let stát osudné. Přijetí eura je v současné době bráno jako hrozba. Důvodem je mimo jiné zoufalá ekonomická situace států, které jej před nedávnem přijaly. Otázkou zůstává, do jaké míry se zavedení jednotné evropské měny skutečně podílelo na kritickém finančním stavu Řecka či Irska. Generaci 20 zajímalo, jak možné přijetí nové měny česká společnost vnímá. Na otázku, co by vám na euru nejvíce vadilo, odpovídala většina dotazo-
Zdroj: Vendula Burešová
Česká republika do eurozóny v nejbližší době „naštěstí“ nevstoupí. K obavám ze ztráty jednoho z českých symbolů či dalšího zdražování se připojuje i obava z dluhové krize, která hrozí čím dál většímu počtu zemí eurozóny.
vaných, že celkové zdražování. Své názory někteří lidé opírali o zkušenost se zdražováním v sousedním Slovensku. Starší občané by si zase neradi zvykali na náročné přepočítávání ze staré měny na novou. Co na euro říkají studenti? „Na jednu stranu bych ho uvítal, kvůli sjednocení měny. Je krásná představa, že můžu jezdit po Evropě a neřešit směnárny. Na druhou stranu se bojím, abychom nedopadli stejně jako Řekové. Takže proč nezůstat stejně hrdí jako Angličané a nenechat si svou vlastní měnu co nejdéle to půjde?“ říká Lukáš Dvořák, student ČVUT. Přijetí evropské měny se očividně nezamlouvá ani vedení České národní banky. „Eurozó-
Ze studia plyne velké množství výhod. Hlavně těm, kteří využívají tzv. kartu ISIC, tedy studentskou slevovou kartu. Pokud si tento průkaz pořídíte, můžete využít široké škály slev od koženkového zboží, přes levnější dopravu až po procentuální úlevy z ceny brýlí.
Ilustrační foto na se proměnila a již není tím, čím byla, když Češi případný budoucí vstup do ní přislíbili,“ uvedl Pavel Řežábek, člen bankovní rady ČNB, v diskuzi se studenty. Podpořil tím názor prezidenta Václava Klause, který chce, aby vláda vyjednala pro Česko výjimku pro zavedení eura. Je také otázka, jak se Česká republika, jako evropský stát s relativně dobrou ekonomickou situací, postaví k pomoci zemím eurozóny. Zatím se na splácení dluhu Řecka či Irska Česko nijak přímo nepodílí, pouze částečně ručí za půjčku Evropské unie. Země eurozóny musí kromě toho přispívat do záchranného fondu. -vb
„Karta ISIC, plným názvem International Student Identity Card, je jediným mezinárodně uznávaným identifikačním průkazem studenta vydávaným a platným ve 120 zemích světa a dnes již nepostradatelným nástrojem každodenního života většiny českých studentů,“ popisuje projektový manažer projektu ISIC Tomáš Vyskočil. Mezi místa, kde se dá karta využít nejlépe, patří lyžařské areály. „Protože je zima, rád bych vyzdvihnul právě lyžařské areály, se kterými máme již několik let bezvadně fungující spolupráci. Držitelům karty ISIC jsou zde poskytovány slevy až ve výši 30 %, například ve Skiareálu Špindlerův Mlýn za denní permanentku ušetříte 140 Kč,“ dodává. Jednou z možností, jak dále kartu využít, je pojištění při cestách do zahraničí. „Ke kartě ISIC je možno sjednat si zvýhodněné celoroční cestovní pojištění v několika varian-
tách s různou výší pojistného krytí. Cena pojištění se pohybuje v rozmezí 200 – 400 Kč dle zvolené varianty. Pojištění lze sjednat on-line přes portál Chytrepalice.cz nebo na pobočkách GTS Travel,“ popisuje dále Vyskočil. A když už budete v zahraničí, můžete začít využívat výhod studentské karty i tam. „Na 120 zemí, více než 42.000 slev a výhod. A to mluvím pouze o slevách smluvně vázaných na průkaz ISIC,“ láká Vyskočil nepřesvědčené. Většina studentů si však ani neuvědomuje, jak rozsáhlé výhody tato karta má. Námi oslovení ji používají jen velmi zřídka. „Kartu ISIC využívám hlavně v knihkupectvích a jako průkazku na městskou hromadnou dopravu. To je všechno, na nic jiného kartu nepoužívám,“ přemítá student Marek z Českých Budějovic. Podobně mluví i studentka Tereza z Prahy. „ISIC používám hlavně na slevy v Luxoru, jinak vlastně na nic. Mám ji teprve rok a všechny její výhody jsem ještě neobjevila.“ ISIC není ale jedinou slevovou studentskou kartou. Mezi další patří ALIVE card, která se dá uplatnit také na cestování nebo na kulturní akce. Je určena pro mládež s horní věkovou hranicí 26 let. -ms
KULTURA
16. prosince 2010
7
Dlouhá cesta k herectví není vystlána růžemi Jen vystudovat konzervatoř nestačí. Důležité je nabrat kontakty
Těžké pro vás mohou být už začátky, musíte vyhovět v přijímacím řízení, které se skládá ze tří kol. V prvním kole musí budoucí herec zarecitovat tři básně, přednést tři jevištní monology a zazpívat úryvek jakékoliv písně. Pokud se komise rozhodne poslat vás do druhého kola přijímaček, už se toho po vás bude chtít daleko víc. Musíte umět zazpívat další dvě lidové písně a jednu populární. „Je dobré si zvolit repertoár podle vašeho rozsahu. Pokud umíte dobře zpívat, ukažte to,“ říká Tereza Vítová, nynější studentka třetího ročníku. „Je dobré si vzít pár hodin s profesionální učitelkou zpěvu, která je schopná vás za čtyři lekce na zkoušky připravit,“ dodává. Dobře prý uděláte, sjednáte-li si hodiny zpěvu s některou z učitelek konzervatoře, na kterou se hlásíte. Mohlo by vám to pomoci. Musíte také znát hudební teorii, například
Zdroj: prgcons.cz
Aby se člověk stal hercem, nemusí mít žádné vzdělání, stačí na to talent a kontakty. Pokud ale nemáte ohromné štěstí, máte šanci herectví vystudovat. K tomu vám může pomoci konzervatoř.
Absolventské představení názvy not a vše, co vás může potkat na notové osnově. Součástí druhého kola přijímacího řízení je i akrobatická část. Na tu je nutné být fyzicky zdatný. Budete muset předvést akrobatickou sestavu složenou ze čtyř prvků, minutovou etudu na hudbu a znalost polkového a valčíkového kroku. Ve třetím kole je to stejné jako v předchozím, ale definitivně se odděluje zrno od plév.
Dalším faktorem je i to, zda se komisi hodíte „svým projevem“. Obvykle se snaží vybrat ročník plný různých charakterů, takže pro zvládnutí přijímaček lze hrát i na jakousi vypočítavost a najít si něco, co ostatní mít nebudou. Pak už stačí jen udržet se na škole šest let. To by neměl být problém. Stačí splnit docházku a připravovat se na předměty. S učením je to podobné jako na
klasické střední škole. Jelikož studenti na konzervatoř nastupují ze sedmé třídy, musejí si doplnit všeobecné vzdělání, češtinu, angličtinu, občanskou nauku a historii. K tomu se přidají ještě dějiny divadla, dějiny hudby a teorie divadla. Z praktických předmětů se na konzervatoři vyučuje například jevištní přednes, jevištní mluva, moderna, jevištní pohyb, všechny možné tance
včetně baletu a stepu, akrobacie nebo i šerm. Podle Josefa Lásky je fyzicky nejnáročnějším předmětem akrobacie, kterou studuje již třetím rokem. Cvičí se tu salta i groteskní kousky jako přemety či pády s talířem. Nejtěžší předmět na naučení je prý teorie divadla. V průběhu studia musí budoucí herci obcházet různé castingové společnosti a snažit se uplatnit v divadle, filmu nebo třeba seriálu. Mnoho kontaktů lze sehnat na samotné konzervatoři. To je výhodou, ale zároveň problémem. Časy natáčení a divadelních zkoušek se často kryjí s vyučovacími hodinami a tak mnoho studentů s jistým angažmá předčasně ukončuje studium. Někdy ukončí žákům studium škola kvůli docházce. Loni se to stalo na pražské konzervatoři celému pátému ročníku, který školu příliš nenavštěvoval. Na konci studia absolventi hrají několik her, které sami nazkouší. Na ně chodí principálové divadel a režiséři jakožto „skauti“ a hledají potřebné charaktery do svých projektů. Kdo není vybrán nebo už práci nemá, musí sám objíždět divadla a nabízet své kvality. -olo
Červnové propojení se Připomenutí hudebního génia současným uměním Vyšlo posmrtné album Michaela Jacksona
Zdroj: s-m-art.com
hlídky vidí Daniela Pořízková i v tom, že akce nabízí rozsáhlý program pro širokou veřejnost v podobě výstav, představení a uměleckých počinů přímo v ulicích hlavního města. Novinkou ročníku bude projekt s názvem Intersekce, který by měl co nejrozsáhleji propojovat rozličné obory a žánry Mezinárodní soutěžní přehlíd- současného umění, jež pracují ka scénografie a divadelní ar- za scénickou akcí jako divadlo, chitektury se site-specif ic, ve dnech od 16. video art aj. do 26. června Výsled kem 2011 odehraje pak bude venna několika kovní instamístech v Pralace v centru ze. Centrem Prahy. Projekt se však stane také vytvoří Veletržní palác z piazzety Ná– budova Národního divarodní Galerie. dla místo pro „Myslím, že setkání nápůjde o jednu vštěvníků. z největších Mezi již Pohled do expozic z a b ě h l ý mezinárodních akcí, které bude Praha mi výstavními sekcemi bude v příštím roce hostit,“ uvádí Studentská sekce, Extrémní Daniela Pořízková, výkonná kostým či Architektonická sekředitelka PQ. ce s leitmotivem Divadelní proJejí slova potvrzuje například stor přítomný a budoucí. Tato to, že účast se každým rokem sekce v angličtině nazvaná jako pohybuje okolo 35 tisíc ná- NOW/NEXT Performance Spavštěvníků a 7 tisíc divadelních ce on the Crossroads by měla profesionálů z více než 60 zemí přimět studující architekty či světa. Poprvé v historii se ten- reprezentanty státní správy vytokrát přihlásily i státy jako jádřit se o nových možnostech Venezuela, Libanon či Nigérie. využití prostor pro divadelní Jako hlavní tahák a výhodu pře- prezentaci. -zb
Hudební vydavatelství Sony music vydalo posmrtné album zpěváka Michaela Jacksona, které obsahuje dosud nezveřejněné skladby. Novinka byla jednoduše pojmenovaná „Michael“ a představuje tvorbu krále popu z posledních let. Nové album „Michael“ je připomenutím hudebního génia, jenž během života prodal přes 750 milionů nosičů svých alb. Jeho hudební a taneční projev fascinoval hudební svět po několik dekád. Nejvýraznější písní nového alba je skladba Hollywood Tonight, jež se vyznačuje efektním zpěvem sboru, který posléze nahrazuje bicí. V závěru songu upoutá Jacksonův beatbox, jenž trochu připomene starší skladbu Who Is It. Na albu se nachází i zpěvákova poslední píseň Best of Joy, jež se vyznačuje výraznou melodickou linkou a zpěvákovým citem pro zpěv falzetem. Skladba byla natočena ve studiích Los Angeles roku 2009. Michael Jackson v této písni zpívá: „We are forever. I am forever,“ čímž vystihuje své hudební poselství do budoucna, neboť producenti plánují vydat okolo deseti nových alb s nezveřejněnými skladbami. Na kompaktu se také nachází píseň Breaking News, která je
Zdroj: sonymusic.cz
Pražské Quadriennale chystá příští rok v červnu pro své návštěvníky několik novinek. Událost, která se v české metropoli koná už od roku 1967, přiláká pokaždé mnoho návštěvníků i divadelníků. Příští ročník by měl být ještě naducanější.
však zcela nepovedená a působí jako nejhorší článek celého alba. Její produkci měl sice na starost Jacksonův dlouholetý producent Teddy Rilley, avšak její zařazení na album je zbytečné. Píseň totiž existovala pouze jako demo verze, takže se k posluchači dostává polotovar. Mnohem povedenější je píseň Keep Your Head Up, jež se vyznačuje dvojzpěvem a zajímavými doprovodnými vokály.
Album duetů Hlavní devizou nového kompaktu jsou duety. Jedním z nich je píseň Hold My Hand, jež Jackson natočil se senegalským zpěvákem Akonem v roce 2007. Tato píseň je i zároveň ústředním singlem nového alba.
Nové album Michaela Jacksona Skladba především zaujme doprovodným klavírem a dokonalými vokály obou interpretů. Jackson také spolupracoval s rapperem 50 Centem na písni Monster, která však vyniká více zvukovými efekty než samotným zpěvem. O něco lepší je rocková vypalovačka Another Day. Na této nahrávce zaujmou excelentní kytarové riffy Lennyho Kravitze a současný moderní zvuk. Na albu „Michael“ dále nalezneme skladby Behind the Mask, Much Too Soon či The Way You Love Me. Celkově je album vydařené, schází mu však nějaká tvůrčí vize, jak tomu bylo u předchozích alb. Písně totiž obstojí jednotlivě, ale jako kompletní a ucelené album nikoliv. -zv
LIFE-STYLE
8
16. prosince 2010
Dnešní mladí dávají přednost kariéře před rodinou Mimino, co s ním budu dělat? I ze psa jsem na prášky
Naši rodiče zakládali rodiny těsně po dvacítce a mnozí z nich jsou stále spolu. Jak to vidí dnešní dvacetiletí lidé, kteří až na výjimky studují a plánují si velkou kariéru? O rodině a dětech nechtějí často ani slyšet.
Studium a cestování Naši rodiče vyrůstali v době komunismu, proto neměla velká část z nich přístup ke kvalitnímu vzdělání. Další nevýhodou byla minimální možnost vycestovat za hranice republiky. Nejspíš právě z toho důvodu se mladí lidé více soustředili na zakládání rodiny. Po studiu nastoupili do zaměstnání a založení rodiny bylo v tu chvíli naprosto přirozeným vývojem. Dnes je situace naprosto rozdílná. Mladí studují, plánují svou budoucí kariéru a čas na rodinu
Foto: homebusineeseye.com
Rozdíl mezi námi, současnou generací ve věku dvaceti let, která měla možnost vyrůstat v Česku, jakožto demokratickém státě, a mezi našimi rodiči, je přímo propastný. Hned v několika ohledech. Aktuální pohled na vzdělání, kariéru a rodinu se značně liší od toho tehdejšího.
ze svých přátel, jaký má názor na založení rodiny, většinou se potkám s odpovědí, že naši rodiče byli blázni, když v našem věku vozili kočárek. Jsou toho názoru, že si rodiče pořádně neužili své mládí. „Mimino? A co s ním budu jako dělat? Vždyť se pořádně nevyspím. Stačí pes, ten když štěká celou noc, tak jsem z toho ráno na prášky. A co kariéra? Jestli vůbec někdy dítě, tak určitě ne před třicítkou,“ říká Monika, studentka posledního ročníku právnické fakulty.
Čas nepočká
Maminky začínají pracovat brzy po porodu a přichází tak o cenné chvíle s dítětem přichází až po třicítce. Až pak si lidé uvědomí, že už mají věk na to, aby si pořídili první dítě. Když se rozhodnou si v tomto věku potomka pořídit, snadno se může stát, že z biologického hlediska to bude komplikované, v nejhorším případě úplně nemožné. Čeho se dnešní mladí lidé tak obávají? Svatby, jakožto celo-
životního závazku? Dítěte, jakožto obrovské zodpovědnosti? Dnes mají lidé tolik možností, co se týče výběru zaměstnání, cestování, trávení volného času…
Rodiče byli blázni Mají pocit, že jim život nabízí na tohle všechno dostatek času.
Hlavně na to, zažít toho co nejvíce, než se uvážou k partnerovi a rodině. Pro spoustu našich vrstevníků je důležité vystřídat co nejvíce partnerů, podívat se do různých koutů světa a vybudovat si kariéru. Rodina tím pádem musí být odsunuta až na později nebo dokonce na neurčito. Když se zeptám někoho
Je zvláštní, jak jsou někteří z nás mladých tak moc jiní, než byli jejich rodiče. Pokud to takhle půjde dál, lidé se odnaučí vážit si i jiných hodnot, než jsou peníze, úspěch a kariéra. Sledovat první krůčky svého dítěte je určitě k nezaplacení, přesto to pro mladé lidi dneska postrádá jakoukoli hodnotu. Život nenaplánujete, mohou se naskytnout situace, které člověku obrátí život naruby. Vysněná kariéra může být ze dne na den v troskách a v takovou chvíli je právě rodina tím, co nás učiní šťastnými. Tak aby pak nebylo na její vybudování už příliš pozdě. -ab
Vše, co potřebujete vědět o masážích – 4. díl
Cestujte s námi časem po starověké Evropě a Blízkém východě V závěrečném díle tohoto seriálu vám představíme původ některých tradičních masáží tak, jak ho nejspíš neznáte. Kromě dalších příznivých účinků medu na naše tělo zjistíte, díky které masáži mají Indky tak kvalitní vlasy, a která masáž byla mezi starověkými národy nejpopulárnější.
lesti mohly začít aktivně podílet na každodenním rodinném rituálu. K nejstarším a nejoblíbenějším léčebným prostředkům v historii lidstva patří také klasická masáž. Ta se používala nejen k odstraňování únavy, ale i k celkovému fyzickému i psychickému povzbuzení.
Relaxační a zároveň ozdravný účinek masáží objevili lidé už před stovkami let. Řekové, Egypťané, Vikingové, Babyloňané a další národy považovali masáže za běžnou denní činnost, za součást péče o tělo. Například Indům tato tradice zůstala dodnes.
Masáž pro gladiátory
„Masáž hlavy si dopřávaly většinou ženy v rámci pravidelné péče o vzhled. Používaly při ní různé aromatické oleje, bylinky a koření. Vlasům se tak dodala síla a lesk. Mužům tuto masáž prováděli holiči, kteří obcházeli domy a nabízeli jako součást svých služeb masáž hlavy nazývanou „champi“. Zaměřovali se na celkové uvolnění a osvěžení. Umění indické masáže se neustále rozvíjelo a předávalo z generace na generaci,“ začíná vyprávět Radka Süssová. Dnes se v Indii můžete s ma-
Zdroj: studio-oaza.com
Čistá mysl, zdravé vlasy
Masáže znají lidé už stovky let sáží hlavy setkat u kadeřníka i na veřejných prostranstvích. Rodiče tuto masáž pravidelně
provádějí svým dětem od tří let a okolo šestého roku je naučí svému umění, aby se jejich rato-
Velmi staré písemné záznamy o této masáži jsou známy například z Egypta a Číny, ale za její otce jsou považováni Babyloňané a Asyřané „Ti využívali masáží hlavně ve vojsku. Egypťané a Peršané ale znali masáže také velmi dobře, používali při nich vonné masti a směsi nilského bahna s oleji,“ pokračuje ve vyprávění Radka. Díky svým léčebným účinkům a vybudované tradici se tato masáž postupně rozšiřovala i do kultur dalších národů. „Z Egypta se rozšířila do Řecka. První zmínka o ní je v Homérově Odysseji. Od Řeků se pak masáž naučili Římané.“ Právě v Římě došlo také k výraznému vývoji klasické, neboli sportovní, masáže. Největší zásluhy na tom měl římský lékař školy gladiátorů Claudius Galenus, který vypo-
Redakce týdeníku Echo: Šéfredaktorka - Jana Točínová, Vedoucí týdeníku: Martin Joachymstál, Grafika - Aja Pávková Vydavatel: Kézrmédia s.r.o. (Vyšší odborná škola publicistiky) Opatovická 160/18 110 00 Praha 1. Kontakt:
[email protected]
zoroval, že jiný způsob masáže je potřeba před tréninkem a jiný po něm. Tím se tato technika významně zdokonalila.
Medoví Vikingové Člověk zná med přibližně 15 000 let. Narozdíl od dnešní všednosti byl dříve chápán jako výsada bohatých a mocných vrstev společnosti. Například staří Egypťané měli k medu velmi blízký vztah. Nejenže včely považovali za oživlé slzy boha slunce, ale jejich produkt, med, dávali na poslední cestu faraonům. „Med se využíval nejen jako potravina či lék, ale i jako zkrášlující přípravek. I královna ze Sáby prý používala na pleť masky z medu. Vášní germánů bylo zase pití medoviny. A když se Vikingové vydávali na cestu, nesměl na palubě chybět sud s medem. Dodával mužům energii k přežití a měli zajištěn přísun minerálních látek a vitamínů,“ doplňuje Radka. Právě pro jeho složení začali léčitelé, lékaři a terapeuti, především z východu, využívat med jako lék nejen vnitřní, ale i vnější. Zjistili totiž, že dokáže s toxiny v lidském těle zamávat i skrze kůži pomocí masáže. Obliba medové masáže přetrvala dodnes. -kf
