Gross Raaden (Bransdorf). 36 x 17 mm, známé otisky razítka poštovny jsou

- 1 -

Syrena 232

- 2 Další dvě razítka poštovny RADIM (Brantice), Opavské Slezsko. O poštovně jsme psali v Syreně č.220 na str.38-39. Brantice leží v okrese Bruntál mezi Krnovem a Bruntálem (asi 6 km od Krnova). V Publikaci České a slovenské poštovny 1900 ÷ 1958 (autoři Petr Gebauer a Jozef Tekel, vydání z r.2005, str.278, katal.č.1094) je o poštovně uvedeno: Poštovna zahájila provoz 10.3.1890. Provoz byl ukončen 15.3.1946. Vpú pro poštovnu byla od zahájení provozu pošta BRANTICE (BRANSDORF), od r.1938 pošta KRNOV 2 (JÄGERNDORF 2). Poštovna používala celkem 4 razítka: 1) *GROSS RAADEN*, 47x10 mm, otisky fialové, doba použití od 2/1903 do 8/1916, ocenění 20 euro.

Zpáteční lístek-návratka . V horní části je v rámečku jednořádkové razítko poštovny č.1 *GROSS RAADEN*. Expediční razítko pošty BRANSDORF s datem 23/12 05, tedy 23.12.1905. Otisk razítka poštovny je fialový, otisk razítka expediční pošty je černý. Expediční razítko je typu E 76. Na poště bylo používáno od r.1891 (Monografie čs.známek Díl 13.,katal.č.220/2).

2) Radim (Brantice) / Gross Raaden (Bransdorf). 36 x 17 mm, známé otisky razítka poštovny jsou

Syrena 232

- 3 fialové, doba použití razítka od 12/1921 do 2/1925. Ocenění 10 euro. Na předcházející straně dole je použití na zpátečním lístku-návratce poslaném do Brantice z Krnova , podle otisku razítka na zadní straně -1.III.22-7. Razítko je dvoukruhové, česko-německé KRNOV 1 * JÄGERNDORF 1 * /3a /Č.S.P.. Razítko je typu M 44. V používání bylo na poště v období 1920-1938. Jeho katal.č. v Monografii Díl 17 I je 1091/1. Na přední straně je expediční razítko pošty BRANTICE * BRANSDORF */ Č.S.P./a s datem na můstku razítka 4.III.22. IX- -. Razítko je typu M 44. Podle Monografie Díl 17 I bylo na poště používáno od r.1920 do r.1934.

3) *RADIM* (BRANTICE) / * GROSS RADEN * (BRANSDORF) 50 x 18 mm, známé otisky v barvě černé a fialové, známá doba používání 8/1925-9/1938, hodnoceno 5 euro. Nahoře je použití razítka poštovny č. 3 na zpátečním lístku poslaném do Brantic z Krnova. Expediční razítko pošty KRNOV 1 * JÄGERNDORF 1* / Č.S.P. / 3a, typ M 44 s datem na můstku razítka 28.II.30 18. Je to stejné razítko jako u ukázky č.2, jen datum je jiné! Na zadní straně je otisk příchozího razítka do BRANTIC. Zde se jedná zase o razítko typu M 44, ale s rozlišením „b“ a s jiným datem. Zásilka byla v Branticích vyřízena 4.III.30 - - 9. Je to stejné razítko jako na ukázce č. 2. ale s jiným rozlišením a s jiným datem. Na poště bylo razítko typ M 44 používáno od r.1923 do r.1934. Zbývá nám ještě razítko poslední z této poštovny, a to 4) Groẞ-Raden /űber Jägerndorf 2 / (Ostsudetenland) 45 x 20 mm, známý otisk fialový, známá doba použití od 7/1940 do 4/1943, ocenění 10 euro. Toto čtvrté razítko poštovny Bohužel nemáme. Má je někdo? Ozvěte se prosím! Za ukázku razítka poštovny č. 1 děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI, za ukázky razítek poštovny č. 2 a 3 děkujeme MUDr. Adrianowi JUNGOWI. Ten se ozval po publikování razítka č. 1 v Syreně č.220 a pohotově nám poslal razítka poštovny č.2 a 3. **********************************************************************************

Syrena 232

- 4 Dvě různé obálky s natištěnou známkou Ck 38 z r.1964. Vydání z 27.IV. u příležitosti 600.výročí Jagielloňské univerzity.

Obálka s natištěnou známkou 60gr. Ck 38, vydání k 600.výročí Jagielloňské univerzity. Potisk obou stran obálky je v barvě šedé. Prodejní cena obálky je nad natištěnou známkou „Cena 80 gr“. V levém dolním rohu na přední straně je signatura nákladu P.P.T. i T.-I.64.-1.000.000.

Na zadní straně obálky je na její klopě jen adresa pro odesilatele zásilky, a to v barvě šedé. Jinak na zadní straně obálky není žádný jiný potisk. Katalogový záznam v katalogu FISCHER II.Díl z r.2010 je pro obálku poštovně použitou i poštovně nepoužitou stejný, to je 8 zł. V podobě obálky s natištěnou známkou jako Ck 38 je vydána ještě obálka s natištěnou známkou stejnou jako Ck 38 s prodejní cenou nad natištěnou známkou „Cena 80 gr“. V levé polovině obálky je nahoře starý zakládající akt, vydaný k založení krakovské university z 12.5.1364 a 11-řádkový nápis: AKT FUNDACYJNY / KAZIMIERZA WIELKIEGO / O UTWORZENIU / UNIWERSYTETU W KRAKOWIE / 12.V.1364 / NADAJĄCY JEDNOCZEŚNIE / PRZYWILEJE / SPRZEDAWCOM KSIĄG. Pod tím je další nápis: 600 LAT / KSIĘGARSTWA POLSKIEGO /

Syrena 232

- 5 1364-1964. Toto zvláštní vydání Ck 38 I je tedy vydáním k 600. létům polského knihovnictví. Reprodukce Ck 38 I je níže.

Ck 38 I již nemá linkování pro adresáta na přední straně, ani linkování na klopě pro odesilatele na zadní straně obálky. Na přední straně obálky již není ani signatura nákladu. Ta je na zadní straně na klopě obálky u jejího pravého okraje nahoře.

Zadní strana obálky s natištěnou známkou Ck 38 I. Na klopě není již vytištěno linkování pro adresu odesilatele. Jen vpravo nahoře je signatura nákladu vydání P.P.T.i T.-I.64.-1.000.000. Vzhledem k poměrně vysokému nákladu obálky s natištěnou známkou Ck 38 I je její cenový záznam pro obálku poštovně nepoužitou 15 zł. a pro obálku poštovně použitou 20 zł. Barva potisku Ck 38 I je opět šedá. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Cenzura zásilek posílaných po r.1945 do Rakouska. Delší dobu jsme měli zásilku poslanou z Polského Těšína do Rakouska do KREMS a.d. Donau v prosinci 1946. Navíc zásilka měla velice slabý otisk razítka vlevo od známek i razítka dole mezi adresou a textovou částí pohlednice. Šlo hlavně o to, co je to za razítko dole. Tušili jsme, že se jedná

Syrena 232

- 6 o nějakou cenzuru, ale o jakou? Nebyli jsme schopni se cokoliv dovědět o tomto problému. Zkoušeli jsme u kolegů v Polsku, ale i v Německu, ale nikdo nic nevěděl. Obrátil jsem se na Dr.Petra GEBAUERA. Ten potvrdil, že se jedná asi o rakouskou cenzuru. Nakonec díky jemu jsme zjistili

internetovou adresu, která nám problematiku objasnila. Potřebovali jsme alespoň text toho razítka dole, i když jsme si ho domýšleli, ale přesné znění je přesné znění. Podařilo se nám díky Jarkovi TEREŠKOVI vyvábit skoro celý text na razítku vedle známek, ale rozluštit text cenzurního razítka dole i při veškeré snaze o jeho vyvábení, se nedařilo. Z razítka vlevo od známek lze rozluštit jeho část, která nezaniká v textu sdělení. Lze v mezikruží nahoře přečíst: …schronisko na Równicy (metr.883)z dolní části lze přečíst jen konec nápisu ...lskiego. Čitelný je text uvnitř razítka „ Poczta / i stacja kolejow. / Ustroń /Telefon 20“. Jedná se tedy o útulnu na Równicy (883 metrů). Podle textu uvnitř, je to pošta (asi poštovna) a vlaková zastávka Ustroń s udáním čísla telefonu. Bude to asi poštovna nebo peronová pošta v Ustroni. Snad kolegové v Polsku zjistí více, zda tam byla v té době poštovna nebo peronová pošta. Každopádně se zde jednalo i o nějakou poštovní službu. Cílová stanice poslané zásilky je Krems a.d. Donau, tedy Krems nad Dunajem. Je to mezi Vídní a Českými Budějovicemi po Rakouské straně nedaleko od současných hranic. Rakousko bylo po II. světové válce rozděleno na čtyři okupační zóny, stejně jako Německo. Vlevo je příklad jednoho z cenzurních razítek z americké okupační zóny. Text MILITARY CENSORSHIP / CIVIL MAILS. Uprostřed razítka je jedno z čísel cenzury (3500). Razítka tohoto typu jsou jednokruhová, jejich průměr je 23,0 až 24,5 mm. Výška písmen je kolem 3 mm, výška čísla uprostřed je 3,0 až 3,5 mm. Cenzurní razítka měla i jiné podoby, jen pro americkou zónu jich bylo různých několik. Byla i razítka s nápisy v řádcích. Samotná adresa internetová jich uvádí víc jak 10 různých typů.

Syrena 232

- 7 Vlevo je příklad podobného typu cenzurního razítka z britské okupační zóny. Je to opět cenzurní razítko jednokruhové s nápisem a hvězdičkou dole. Uvnitř tohoto typu razítka je jedno z čísel cenzury (0577). Nápis: ZIVILCENSUR IN DER BRITISCHE ZONE / *. Tento typ razítka má průměr 30 mm, výška číslic je 5,0 mm, výška písmen 2,5 mm. I britská cenzurní razítka mají různé podoby a tvary, jsou i cenzurní razítka řádková. Vybrali jsme jen ukázku razítka podobnou tomu na naší zásilce. Mezi britskými cenzurními razítky v Rakousku jich je na internetu uvedeno jedenáct typů. Francouzská cenzurní razítka v jejich okupační zóně v Rakousku byla většinou dvoukruhová a místo čísla měla uprostřed různě uspořádaná písmena. Vlevo je ukázka razítka s nápisem v mezikruží: OUVERT par les autories de kontrole. Dole v mezikruží je hvězdička. Ve vnitřním menším kruhu jsou písmena IKC-I. Razítka tohoto typu mají vnější průměr 28,5 mm, vnitřní průměr 16,5 mm. Výška písmen nápisu je 2,0 až 2,5 mm. Na internetové stránce jich je přes 20 různých typů, ale ani jedno není s číslem, vše s písmeny. Samostatnou kapitolu tvoří cenzurní razítka spojenecká ve Vídni. Vlevo je jedno z razítek podobných našemu na zásilce. Na internetu je jich skoro třicet typů. Většinou to jsou razítka jednokruhová s čísly. V dolní části mají písmeno „W“ (Vídeň) nebo „Z. 1“. Naše ukázka má nápis: Österreichische Zensurstelle – W. - Uprostřed je pak příslušné číslo. Jsou ale i razítka bez čísla uprostřed, ale i bez nápisu Österreichische. Například jen Zensurstelle – W. -. Typ na naší ukázce má průměr 30 mm, číslo má výšku 7 mm a písmena mají výšku 2,5 mm. Podle zkratky „s. z“ v razítku dole na naší zásilce se asi jednalo o sovětskou zónu. Cenzurních razítek v okupačních zónách bylo nespočet, ale tento typ byl více méně podobný v každé zóně. Výše jsme vybrali na ukázkách tento typ cenzurního razítka podobný ve všech okupačních zónách, jen francouzská okupační zóna byla výjimkou. Na naší ukázce poslané z Cieszyna do Krems a.d. Donau má razítko asi tuto podobu: Nápis Österreichische Zensurstelle – S. Z - a uvnitř číslo 1162. Otisk razítka je fialový. Naše cenzurní razítko na celistvosti je jednokruhové, má průměr 30 mm, výšku čísla 6 mm a výšku písmen 2,5 mm. Vlevo je odpovídající typ cenzurního razítka na naší celistvosti. Na naší celistvosti je ale na razítku č.1162. Na internetu se jedná o ukázku č.14. Cenzurní razítka ze sovětské zóny mají ale razítka i bez čísla uprostřed a místo čísla jsou uprostřed například jen velká písmena „SZ“ a dole je v razítku hvězdička. Existuje i razítko bez čísla uprostřed a dole je – S. Z – (viz ukázky dole).

Syrena 232

- 8 Zásilka s rakouskou cenzurou ze sovětské zóny ze strany č,.6 této Syreny byla do Rakouska odeslána z pošty CIESZYN, expediční razítko s datem 10.12.46.-10. Tarif za zahraniční pohlednici byl k datu expedice zásilky 6 zł. (platný od 1.9.1946). Frankatura známkami: Fi:č.377, 1 zł., vydání z 15.9.1945, platnost do 15.10.1948. Fi:č.395, 5 zł., vydání z 25.6.1946. Zásoby této známky byly při měnové reformě 28.10.1950 přetištěny přetiskem GROSZY. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Zásilky poslané z Rakouska do Československa se spojeneckou cenzurou z Vídně.

Horní zásilka je poslána z Vídně do Oder. Spojenecké cenzurní razítko Vídně je jednokruhové s nápisem Österreichische Zensurstelle / 304 /- W. - otisk fialový. Frankatura známkou 30g Mi 753, červená, platnost do 9.12.1947. Expediční razítko strojové (12a) WIEN 1 / 5 s datem na můstku

Syrena 232

- 9 razítka 05.3.46.-18. Dolní zásilka na předcházející straně je poslaná do Sosnové, okres Krnov (původně Zossen, okres Bruntál, dopsaná nová adresa). Spojenecké cenzurní razítko jednokruhové Österreichische Zensurstelle / 318 / -Z. 1 -. Frankatura známkami Mi 896, 15g hnědá a Mi 905, 60g červená, obě vydání z 6.9.1948. Expediční razítko pošty WIEN 25 /*d* s datem na můstku razítka 11.11.51-1(??).

Listovní zásilka poslaná z Vídně do Ostravy 26.IV.1951, Spojenecká cenzura Vídně Österreichische Zensurstelle / 914 / - Z. 1 -. Zásilka byla poslána letecky, byla cenzurou otevřena a znovu zalepena lepicí páskou. Expediční razítko je na zásilku slabě otištěno a mimo data je skoro nečitelné. Frankatura známkami 50g hnědá, Mi 904, vydání z 5.3.1949 a 1 S červená, Mi 911, vydání z 13.3.1950. Zásilka byla do Ostravy poslána letecky, nalepená modrá nálepka MIT FLUGPOST / PAR AVION. Z rakouské spojenecké cenzury Vídně to jsou ukázky cenzurních razítek z mnoha dalších. MUDr.Adrian JUNGA **********************************************************************************

Peněžní poukázka na 50 K poslaná z USTRONIA do TŘINCE v den vyhlášení nezávislosti POLSKA 11.11.1918. Rakouské okresní razítko Těšínského Slezska XI/185. Rakouské okresní razítko Těšínského Slezska XI/185 má katal.číslo 71. Zatím je známo jen v typu 1. Toto razítko jsme dosud v Syreně nepublikovali! Zásilka je zajímavá tím, že byla poslána v den vyhlášení nezávislosti Polska, 11.XI.1918. Frankatura rakouskou známkou Karel, Mi 223 modrá. 25 hal. Známka byla vydána 10.5.1917. Její platnost skončila v Rakousku 29.2.1920. Známka na této celistvosti se tak stala předběžnou známkou Polska. Rakouské známky bylo možno používat ve vyhlášeném, nezávislém Polsku do 20.1.1919. Po tomto datu bylo možno oficielně používat tyto známky jen s přetisky. Podle skartu bylo zjištěno, že rakouské známky bez přetisku byly používány v Polsku ještě dlouho po datu 20.1.1919. Nejstarší použití je známo z pošty BRODY z 27.12.1919. Koncem roku 1918 a počátkem roku 1919 byly v Polsku na bývalých rakouských známkách pořízeny přetisky a tím se tyto staly polskými známkami. Jednalo se o přetisky, které polské katalogy vedou jako: -Fi:č.17-19 (přetisk z 5.12.1918), -Fi:č. 20-29 (přetisky z 19.12.1918 až 8.1.1919),

Syrena 232

- 10 -

Přední a zadní strana peněžní průvodky na 50 K poslaných z Ustronia do Třince 11.11.1918. Na přední straně je dole otisk rakouského okresního razítka XI/185, v Syreně ještě nebylo nepublikováno.

Syrena 232

- 11 -Fi:č.30-54 (přetisky tzv. Krakovské z 10.1. až 23.1.1919), -Fi:č.D1 až D12 doplatní známky (přetisky tzv. Krakovské z 10.1.1919). -Byly přetištěny i do poštovního provozu dříve nezavedené městské známky Varšavy jako Fi:č.2-5, (vydání ze 17.11.1918), -Přetiskové vydání Ředitelství P a T v Poznani na německých známkách série Germánie jako Fi:č.6670, (vydání v srpnu 1919), -Přetiskové vydání tzv.gniezniańské na německých známkách série Germánie, jako Fi:č.71-72, (vydání z října 1919). První polskou vydanou sérií známek byly známky Orel na barokovém štítu, Fi: č.55-65, (vydání z února 1919). -Známky s přetiskem Gen.Gouv./Warschau jako Fi:č.6-16, (vydání z 5.12.1918 až 15.1.1919) V používání byly po 20.1.1919 i rakouské známky bez přetisků, a sice spěšné (Mi 217 a 218, 2 a 5 hal.) a (Mi 229 a 230, 2 a 5 hal.), dále známka výplatní Mi 144, 10 hal. a známka doplatní Mi 62, přetisk 20/54 hal. Vlevo je kresba expedičního razítka podací pošty s jiným datem. Razítko na dokumentu je s datem na můstku 11.XI.18 III. Je to datum vyhlášení nezávislosti Polska. Na přední straně ukázky je razítko otištěno 2x. Má průměr 30 mm, je německo-polské a s rozlišením „b“. Mgr.Manterys uvádí ve své práci jeho používání na poště od 21.12.1911 do 18.2.1918. Podle naší ukázky je třeba použití razítka posunout až na 18.11.1918! Tento typ razítka byl ještě s rozlišením „c“ (průměr 31 mm, doba použití od května 1914 do 27.VI.1919). Vpravo dole je otisk okresního razítka pošty v Ustroni XI/185. V Syreně jsme je ještě na celistvosti nepublikovali. Frankatura 25 hal. (15 hal. poplatek za posílanou částku do 50 K a 10 hal. poplatek za podací tiskopis). Na zadní straně má být vpravo dole příchozí razítko s datem, kdy přišla zásilka na poštu v Třinci. Razítko je německo-polské, průměr 30 mm, na poště bylo používáno podle Mgr.Manteryse od 1908 do 1920. Používala je i československá pošta v době, kdy Třinec byl přechodně v rukou čs. orgánů za Šnejdárkova tažení a pak v době, kdy Třinec definitivně připadl Československu. Razítko má text: TRZYNIETZ * TRZYNIEC /C a datum 13.XI.18-6. Zásilka došla na poštu 13. XI. a vyplacena a vyřízena byla 14.XI. Za doručení částky adresátovi pošta vybrala 20 hal. Svědčí o tom rakouská doplatní známka Mi č.50. Ta je v tomto případě také předběžnou, polskou známkou. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Další zásilky s razítkem polské vojenské cenzury z r.1919 „C2“ v kruhu. Na následující straně jsou dvě zásilky s Těšínskou cenzurou „C2“ v kruhu o průměru 16 mm. Otisk cenzurního razítka je v barvě černé. Podle literatury („Polska CENZURA korespondencji w latach 1918-1922, monografia i katalog znaków cenzury“, autoři B.Brzozowski a J.Tokar, vydání první z prosince 2001), byla tato cenzura používána v říjnu 1919. Katalog oceňuje zásilku s touto cenzurou na 50 bodů. První zásilka na následující straně nahoře je poslána podle otisku provizorních razítek na pohledu WEIẞENFELS. Toto město leží v Sasku-Anhalt (Sachsen-Anhalt) na řece Saale, dnes má asi 40.000 obyvatel. Je to jihovýchodně od Lipska mezi Lipskem a Gerou. Zásilka je frankována dvěmi známkami nominální hodnoty 10 Pfg., karmínové, které byly vydány 1.7.1919 u příležitosti Národní výstavy ve Weinmaru. Platnost známek skončila 31.10.1922. Tarif za zásilku odpovídá platnému tarifu z té doby do zahraničí. Na zásilce není žádné datum, ani v textu sdělení. Expedice zásilky musela být po 1.7.1919. Cenzurní razítko je na zásilce otištěno v Těšíně po příchodu zásilky do Těšína. Druhá zásilka na následující straně dole má cenzurní razítko „C2“ otištěno při jejím odchodu z Těšína. Zásilka je poslána z pošty Těšín 2 (dnes pošta u nádraží v Českém Těšíně). Razítko je německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2/b s datem na můstku razítka 19.XI.19-4. Razítko je původně rakouské, průměr 30 mm. Mgr.Manterys uvádí jeho známé použití od 1.4.1913 do 14.8.1920.

Syrena 232

- 12 Toto rakouské razítko bez znárodnění používala po I. světové válce i polská a později i československá pošta. Zásilka je adresována do NESSELSDORF (KOPŘIVNICE) na Moravě. Frankatura je známkou 10 hal., pomerančová. Fi:č.75 B, vydání v korunové valutě z 27.ledna 1919, platnost známky skončila 15.2.1920. Tarif za zahraniční zásilku byl od 1.10.1919 již 15 hal. Zásilka je proto nedostatečně vyplacena (schází 5 hal.).

Výše uvedená literatura o polských vojenských cenzurách uvádí, že cenzura „C2“ byla jen v říjnu 1919. Zde na dolní zásilce to je ale ještě s datem 19.XI.1919. Proto i tento údaj uváděný v publikaci o polských vojenských cenzurách z té doby je třeba opravit na období X-XI.1919!! Za obě ukázky děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Pokud se jedná o dobu používání těšínské vojenské cenzury „C2“, je zde ještě jedna ukázka, která použití této cenzury posouvá dokonce až na 12.12.1919. Ze zásilky zbylo bohužel jen torzo. Zásilka byla poslána z Brna (podle hlavičky úřední obálky zásilky) do Německé Lutyně, tehdy v Polsku. Dnes je to Dolní Lutyně. Německá Lutyně byla do 23.1.1919 v Polsku, po Šnejdárkově tažení po 25.2.1919 byla opět vrácena zpět Polsku a do Československa se vrátila až po 10.8.1920. Zásilka má

Syrena 232

- 13 otisk cenzurního razítka „C2“ (na příchodu). Razítko expediční pošty v Brně je sice špatně čitelné, ale datum expedice zásilky z Brna je na zásilce 12.12.1919. Frankatura je známkou série Hradčany 25 hal.fialová, Pofis č.11, perforovaná. Rozměr perforace nejde změřit, máme jen kopii. Jelikož se jedná o zahraniční zásilku (tehdy Polsko), zásilka je správně vyplacena. Tarif za

zásilku do 20g do zahraničí byl k datu expedice zásilky 50 hal. (viz zahraniční tarify ve Specializované příručce pro sběratele čs. známek a celin z r. 1988, tabulka 6.3.21 na str.536). Ale tarif pro naši zásilku do 20g byl pro bývalé země Rakousko-Uherska jen 25 hal., tedy stejný jak pro zásilky vnitrostátní. Tím se tedy proti uvedené polské literatuře použití těšínské vojenské cenzury posouvá z října 1919 až na 12.12.1919! Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ***********************************

Polská zásilka S.O./1920. poslaná do Dolného Kubína , tehdy již ne Uhry, ale Slovensko z 3.VII.1920. Zásilka je poslána z pošty Těšín 2.

Známky s polským přetiskem S.O./1920. byly oficielně vydány pro plebiscitní území Těšínského Slezska 15.IV.1920. Z poštovního oběhu jsou ale známy před tímto termínem (například s datem 23.III.1920). O této problematice jsme již dříve v Syreně psali. Zde se ale jedná o zásilku poslanou z pošty Těšín 2 s datem na můstku razítka -3.VII.20 VIII-. Zásilka je poslána do Dolného Kubína (chybně uvedeno Aloso-Kubin, má být ALSÓKUBIN).

Syrena 232

- 14 Frankatura známkou s přetiskem S.O./1920. 50f. zelená, katal. č. Fi:SO č.5. Známka je s přetiskem I.typu (vzdálenost mezi S.O. a 1920. je 2,7 mm). Expediční razítko je rakouské, německo-polské, dvoukruhové, TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b. Datum na můstku razítka je -3.VII.20 VIII-. Razítko bylo popsáno v článku o těšínské cenzuře „C2“ v této Syreně. Tarif za pohlednici do zahraničí byl k datu expedice zásilky 40f. (tarif od 15.4.1920 do 1.9.1920). Zásilka je tedy o 10f přeplacena (viz tabulka zahraničních tarifů, „Zeszyty szkoleniowe PZF nr.11, tabulka TAB.II.B“). Zásilky se známkami S.O./1920. jsou v Polsku hledané a dosti vysoko i oceňované. Zde se jedná o hezkou zásilku a navíc ještě poslanou do zahraničí. Teodor WILCZEK, Karviná **********************************************************************************

Dvě zásilky s krakovskou cenzurou z prosince 1914 odeslané polní poštou č.186.

Syrena 232

- 15 Cenzurní razítka z Krakova v letech 1914-1918 jsme popsali v Syreně č.172 na str.3-18. Razítko cenzury na reprodukci vlevo má katal .č.57.4. Razítko je bez rámečku, text Zensuriert / Bahnpostamt. Známá barva otisků tohoto razítka je černá. Razítko má rozměry 47x15 mm a jeho použití je známo z období od listopadu 1914 do dubna 1915. Tato cenzura byla na nádraží v Krakově. V Syreně č.172 jsme s tímto razítkem publikovali čtyři zásilky. Z toho dvě byly poslány civilní poštou a dvě prostřednictvím polní pošty č.186. Zásilky ze Syreny č.172 byly poslány v únoru a březnu 1915. Obě dnešní zásilky na předcházející straně jsou poslány na stejnou adresu na Dr. Bronisłava Daniece, na polského legionáře z lyžařského praporu do Bystřice u Těšína (dnes Bystřice nad Olší). Obě zásilky podle rukopisu a textu adresáta posílala tatáž osoba, a to 17. a 18.12.1914. Expediční razítka obou zásilek jsou razítky polní pošty (K.u.k.FELDPOSTAMT / 186). Cenzurní razítko 57.4. používala vojenská cenzura v Krakově od listopadu 1914 do dubna 1915, tedy poměrně krátkou dobu. Všech šest zásilek publikovaných v Syreně s tímto cenzurním razítkem zapadá do období uváděného katalogem. MUDr.Adrian JUNGA **********************************************************************************

Nesrovnalosti kolem prvního razítka pošty v Loukách nejsou stále rozřešeny. O problematice jsme psali v Syreně č.208 na str.21-24. Monografie Díl 13 na str.436 u razítka katal.č.1306 uvádí, že první razítko pošty bylo od r.1899 razítko typu G 117, razítko jednokruhové s německo-polským textem LONKAU * LAKI *. Na poště mělo být používáno od r.1899. Mgr.Manterys ve své práci uvádí první razítko pošty s textem LONKAU * LĄKI* od 1899 a razítko s textem LONKAU * LĘKI * od 12.6.1905. V Syreně č.208 jsme již od Mgr.Manteryse publikovali razítko s textem LONKAU * LĘKI * s datem 7.12.1900. V téže Syreně jsme publikovali ukázku s textem razítka LONKAU * LĘKI s datem dokonce z 13.3.1900. Když jsme se Mgr.Manteryse ptali, odkud vzal ten text LONKAU * LAKI * sdělil nám, že údaj převzal z publikace od KLEINA a poslal nám i kopii jeho údaje s tím, že razítko bylo v používání od 31.10.1899. Nakonec jsme existenci toho razítka podle KLEINA nevyloučili, ale vzhledem k nálezům z března a prosince 1910 jsme existenci razítka s názvem LAKI zpochybnili. Jedině důkaz jeho nálezu by to mohl potvrdit!! Je to tím, že pro Němce (Kleina) je „A“, „Ą“ a „Ę“ asi lhostejné. Udivuje nás ale název v naší Monografii 13 Díl, ale to pan Votoček a spol. asi převzali také od KLEINA!!?? Možná je i popletlo druhé razítko této pošty, kde v polském názvu je název ŁĄKI, ŚLĄSK AUSTR. (razítko typ G 139). Pan Votoček místo správného ŁĄKI … uvádí zase LAKI… Rozdíl ve výslovnosti v polštině mezi „A“, „Ą“ a „Ę“ je ale značný!! V Monografii Díl 16 je zase ŁAKI, ale má být správně ŁĄKI.

Syrena 232

- 16 Jasno do problému by vnesl pouze nález dokumentu s datem z konce r.1899 nebo hned z počátku roku 1900!!? Takový nález ale nemáme. Nahoře je ale zpáteční lístek (návratka) poslaný soudem v Jablunkově do Louk s datem 2/4/04 (2.4.1904). Expediční razítko pošty v Jablunkově JABLUNKAU / OSTERR. SCHLESIEN, typ E 82 používané na poště od r.1887. Razítko má průměr 26 mm a je jen s německým textem. Pošta v Loukách vrátila zásilku a vyřídila ji podle otisku na vnitřní straně zpětného potvrzení s datem 5/4 04 (typ G 117). Problematiku podoby textu prvního razítka pošty v Loukách jsme tímto sice nevyřešili, ale alespoň jsme si to připomněli! Navíc návratka je zajímavá. Za ukázku děkujeme Teodorovi Wilczkowi z Karviné. ***********************************************************

Ještě jenou chyby v přetisku rakouské zálepky s polským přetiskem z r.1919.

Přetisky byly provedeny na zásobách rakouských zálepek v lednu a únoru 1919. Přetisky na zálepce se jim tehdy zvláště nepovedly. Je tam hned hodně přetiskových vad. Na horní ukázce je sice přetisk

Syrena 232

- 17 POCZTA ♦ POLSKA ve správném pořadí nápisů, ale nad 25 h. je místo ornamentu, (takový hřebínek), jen obdélníček. Katalog FISCHER Díl II z r.2010 oceňuje tuto chybu přetisku * na 120 a ʘ na 300 zł. Na dolní ukázce na předcházející straně je tatáž tisková chyba (* 120 a ʘ 300 zł.). Navíc tam jsou ale mezi sebou prohozeny horní nápisy. Místo POCZTA ♦ POLSKA je POLSKA ♦ POCZTA. Katalog tuto tiskovou chybu oceňuje * na 500 a ʘ na 1000 zł. K tomu je třeba u druhé ukázky přičíst ještě obdélníček místo ornamentu (hřebínku). Viz uvedený katalog str.270. Teodor WILCZEK, Karviná **********************************************************************************

Zásilka poslaná z Německa do Polska do Gliwic v říjnu 1946 s polskou vojenskou cenzurou 3224 a s označením v Německu, že se jedná o sovětskou okupační zónu. Obyčejná listovní zásilka poslaná z Německa, expediční razítko pošty (10) MEERANE (SACHS) /n s datem na můstku razítka 25.10.46-18. Meerane leží v Sasku, okres Zwickau. Je to asi 20 km severně od Zwickau. Zásilka byla v Polsku cenzurována. Svědčí o tom razítko vojenské cenzury II.typu, jen č.3224 (otisk v modré barvě) pod známkami. Na zadní straně zásilky na klopě obálky je mimo adresy odesilatele a jeho poznámky „Russ.Zone“ ještě otisk dvouřádkového razítka ve fialové barvě Deutschland /Russ. Zone. Mělo toto razítko nahradit snad ruskou nebo německou cenzuru? Ví to někdo? Teodor WILCZEK, Karviná O

Syrena 232

- 18 vojenské cenzuře v Polsku v letech 1944-1946 jsme psali podrobně v Syreně č.110 na str.2-31. Cenzury byly celkem tři různé, a sice: 1) Razítko cenzury tak zvané „ z orzełkiem“ (s orlem). Razítko mělo v horní části polského orla a pod tím nápis „Sprawdzono przez / cenzurę wojskową“. Pod tím bylo příslušné číslo cenzury. Zde rozlišujeme celkem 10 typů cenzur. Razítko bylo používáno od zavedení od září 1944 do konce ledna 1946. Na zásilkách do a z Polska v období do XII/1944 není známo!

Nahoře je doporučená zásilka poslaná z Varšavy do Pabianic 19.IV.1945. Zásilka je vyplacena 3 známkami nominální hodnoty 1 zł. Fi:č.358, vydání z 15.3.1945. Platnost známek skončila 1.10.1946. Expediční razítka pošty WARSZAWA 23/a jsou provizorní. Datum je do razítek vtištěno datumovkou 19.IV.1945. Vlevo je zadní strana zásilky. Mimo adresy odesilatele je tam otisk příchozího razítka pošty PABIANICE /b s datem na můstku razítka 23 IV 45 10. Vpravo je otisk razítka vojenské cenzury „s orlem“ č.816. Toto číslo cenzury je na zásilkách známé. Katalog FISCHER Díl I z r.2014 oceňuje cenzuru s doplatkem 100% za listovní zásilku (cena ʘ známek), ale ne méně jak 70 zł. U doporučených zásilek to je ještě + 50 % základní ceny. Katalog oceňuje i znehodnocení známek i s provizorními expedičními razítky s doplatkem 200 %. Ale jen u zásilek expedovaných do 31.XII.1944. 2) Razítko cenzury s nápisem R.P. / číslo cenzury / U.C. Tento nápis je v kruhu. Cenzura byla zavedena nařízením Min.PiT.č.PZ-86 z 29.1.1946, měla být realizována od 1.2.1946. Tuto poválečnou, polskou, vojenskou cenzuru označujeme jako I.typ. Zkratky R.P. (Rzeczpospolita Polska) a U.C. (Urząd Cenzury). Kruh je o průměru 28-29 mm, číslo cenzury je 4-ciferné, od 3001 do 3400 a je ve dvou typech. První typ má prosté číslice bez okras, druhý typ je s různě tvarovanými číslicemi. Výška

Syrena 232

- 19 číslic cenzury je 7 mm a délka čísla cenzury je 19-21 mm. Tento typ cenzury měl být zaveden v Polsku od 1.2.1946. Je známo její použití na zahraničních i vnitrostátních zásilkách s expedičními daty před 1.2.1946. Jsou známy zásilky poslané ze zahraničí (ale i z Polska) s expedičním razítkem s datem z posledních dnů ledna 1946, které již tuto cenzuru mají. Je to tím, že než se dostaly do rukou cenzora, byl již počátek února 1946.

Doporučená zásilka s cenzurním razítkem I.typ s číslem 3188 poslaná z pošty BIELSKO 1 s datem 12.3.46-11. Toto číslo cenzury je známo. Zásilka je poslána do Československa. Při oceňování zásilek s vojenskou cenzurou zde platí stejná zásada jako u cenzury „s orlem“. Jen u zahraničních zásilek to je minimálně 80 zł. Příplatek za Doporučenou zásilku je opět + 50% základní ceny. 3) Razítka cenzury II.typ, jen 4-číselné číslo cenzury. Na zásilkách málo „bijící do očí“. Vypadalo to, jakoby tam někdo nějaké 4ciferné číslo otiskl „jen tak“. Mnohá razítka cenzury II typu byla udělána z cenzurních razítek I. typu odstraněním kruhu a nápisů R.P. a U.C. Na některých otiscích cenzury II. typu jsou dokonce patrny zbytky cenzurních razítek I.typu, které byly z těchto razítek nedokonale odstraněny. Razítka cenzury II. typu byla na zásilky používána od května 1946. Poslední známé razítko cenzury I. typu je známo na zásilce poslané z Francie do Chorzowa (R.P. / 3245 / U.C.) ze dne 30.4.1946. V Syreně č.110 na str.19 jsme publikovali zásilku s razítkem cenzury II. typu s číslem 3151. Zásilka byla poslána z Opavice do Německa do Ingolstadtu. Na známce není otisk expedičního razítka, ale je znehodnocena ručně nápisem Opavice / 27.4.46. Polští autoři ale s razítkem cenzury II. typu uvádějí první známou zásilku daleko později (z pošty KOŻLE z 11.5.1946. Zásilka je poslaná do Československa s číslem cenzury 3167). Kolega z Polska Józef Lehmann, který se touto problematikou zabýval, mne „ukecal“, abych mu zásilku vyměnil za jinou. Co by člověk pro dobrého kamaráda neudělal, dal jsem se přemluvit. Dotyčný kolega dnes již dávno nežije a zdědil to jeho syn (Syrena č.229 str.23 horní reprodukce vlevo v brýlích). Momentálně je po těžké operaci a jen pomalu se z toho dostává. Přeji mu brzké uzdravení a jeho opětné zapojení do naší společné zábavy-filatelie. V uvedené filatelii č.110 jsou uvedena i tehdy ještě neznámá čísla polských, vojenských cenzur, a to jak „s Orlem“, tak I. a II.typu. Je třeba ale brát v úvahu to, že od té doby, co jsme to publikovali, uteklo již hodně času a za tu dobu se to určitě změnilo. Tehdy to byla Syrena č.110 a dnes se píše již č.232! Ale pro orientaci stačí i ty údaje z tehdejší doby.

Syrena 232

- 20 -

Doporučená zásilka poslaná z pošty SIEDLCE 1, R-razítko je červené. Zásilka je poslána do USA do Vernon Blod / Long Island City 1 N.4. Expediční razítka pošty SIEDLCE / *** jsou provizorní, otisky červené, datum na můstku razítka vepsáno ručně 28 VI 1946. Razítko je na přední straně otištěno 1x, na zadní straně 5x. Na přední straně je ještě jeden otisk razítka Varšavy, ale razítko je nečitelné. Frankatura celkem 31 zł. (3x 10 zł. hnědě fialová Fi:č.393, datum vydání 17.1.1946, platnost do 1.7.1946 a 1x 1 zł. olivová, vydání 15.IX.1945, platnost do 15.10.1948.). Na zadní straně je otisk v černé barvě elipsovitého razítka průchozího NEW YORK N.Y. s datem uvnitř 5. 13. /46 (13.5.1946). Spodní nápis v razítku je nečitelný, zaniká v obrazu známky 1 zł. Vlevo od tohoto razítka nahoru je otisk razítka příchozí pošty v místě adresáta (růžový otisk): nahoře LONG ISLAND CITY

Syrena 232

- 21 N.4. Nápis dole v mezikruží razítka je rozmazaný, a proto nečitelný. Uvnitř razítka je datum MAY / 13 / 1946. Na přední straně zásilky je otisk razítka cenzury II.typu (šedočerný) č.3267. Toto číslo razítka II.typu cenzury je známo. Za dnešní ukázky razítek cenzury „orel“ a I. a II.typ děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro ocenění razítek cenzury II.typu platí stejné zásady jak pro razítka I.typu. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Známka Fi:č.347 tištěná na novinovém papíru s německým textem s tiskovou vadou Fi:č. 347a B 11, zkoušeno L.Schmutzem.

U známek Fi:č.340-341 je veden tisk na novinovém papíru s německým textem na zadní straně. Je třeba si uvědomit, že bylo po válce, papíru byl nedostatek, a tak první známky po válce se tiskly na všem, na čem se tisknout dalo. Na vlivu obrázku známky se to neprojevilo, známky byly stejně bez lepu. Známka Fi:č. 347a s přetiskem 5 zł ■ / 22.I.1863 na původní nominální hodnotě 25 GR. Vydání (22.I.1945) u příležitosti 82.výročí Lednového povstání z r.1863. Známka byla tištěna v barevných odstínech „a“ až „f“! Zde se jedná o odstín tmavě hnědě růžový (a). Navíc má známka tiskovou vadu Fi:č. 347 B 11 (bílá skvrna nad „3“kou v přetisku u krku. Je to tisková vada z 26.známkového pole). Je to nový náklad známky Fi:č.339 (WODZOWIE-Traugut). Přetisk je typografický, Perforace je řádková Zř.11 ½. Vlevo je zvětšenina znalecké značky L.SCHMUTZ PZF ciemnobrązoworóżowy / 347a B11 / poz.26. plamka obok szyi (tmavě hnědě rúžová 347a B11. zn.z 26.pole, skvrna u krku). L.Schmutz má oprávnění na zkoušení všech polských poštovních známek. Katalog Fischer I.Díl z r.2014 má u tiskové vady B 11 této známky (bílá skvrna u krku na 26.známkovém poli) poznámku + 150% (k základní ceně známky podle barevného odstínu). Barevný odstín Fi:č.347 a oceňuje katalog na poštovně nepoužité známce (bez lepu) na 150 zł., na ʘ 200 zł a na zásilce (samostatná známka) na 300 zł. Tisk na novinovém papíru s německým textem na jeho zadní straně vede katalog Fischer I.Díl z r.2014 jen u známek Fi:č.340 (zelená) a 341 (modrá) po 1200 zł. za kus. Zde to je evidentně novinový papír s německým textem na zadní straně. Proč znalec neoznačil i papír známky, to nevíme. Rozhodně si toho při zkoušení musel všimnout. Možná to je u známky 25 Gr. Traugut normální?? Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné.

Syrena 232

- 22 Doporučená zásilka poslaná z Varšavy na poštu MЩOHOBЬ 25.9.1909.

Přední a zadní strana doporučené zásilky poslané z Varšavy na Mщoнoвь 25.9.09. Pošta otiskovala na zásilky dvě razítka: černé BAPШABA /* 2 o s datem na můstku razítka 25.9.09. Černé razítko se používalo pro příjem zásilky na odeslání. Druhé razítko bylo červené (nebo červeně fialové) pro expedici zásilky BAPШABA / 1 экcп.ɡ s datem 25.9.09. R-nálepka je ruská З / № 721 / Bapшaвa/ 2 гop.пoчт. тєл. Oтд. (č.721,Varšava, 2 měst.pošt.tel.odděl.). R-nálepka je červená, potisk černý, ze

Syrena 232

- 23 tří stran operforována. Frankatura zásilky je na zadní straně zásilky 21 kop. (3 modré ruské známky, každá nominál po 7 kopějek). Známky jsou oraženy černým podacím razítkem z přední strany zásilky. Na zadní straně zásilky je ještě příchozí razítko na poštu adresáta MШOHOBЬ 8A/**d s datem na můstku razítka 26.9.09. Pošta adresáta musela nebýt daleko od Varšavy, když byla na místě zásilka již jeden den po její expedici z Varšavy. Pokoušeli jsme se ten Mščonov najít na mapě, město leží asi 40 km JZ od Varšavy. Varšava v té době ležela v ruském záboru, vše polské bylo tvrdě potlačováno, proto veškeré nápisy jsou jen v ruštině!! Pro Syrenu nám zásilku zapůjčil MUDr.Adrián JUNGA **********************************************************************************

Zásilka poslaná z Varšavy do Spandau u Berlína 7.1.1921 s vojenskou cenzurou Varšavy Wr.I. / 56 a se zálepkou varšavské vojenské cenzury.

Obyčejná, listovní, zahraniční zásilka poslaná do Spandau u Berlína z Varšavy 7.1.1921. Expediční razítko je špatně čitelné, varšavské. Zásilka má otisk Varšavské, vojenské cenzury Wr.I / 56 v kruhu, (katal.č. varšavské cenzury č. 8 s lomítkem mezi Wr.I. a číslem cenzury). S lomítkem mezi Wr.I a číslem cenzury známe tato čísla cenzury: 3, 10, 33, 35, 36, 39 až 42, 44, 46, 47, 53, 55, 56 a 59. Kruh má průměry od 22-24 mm, známé otisky jsou v barvě fialové. Známá doba použití razítka cenzury je od listopadu 1920 do února 1922. Razítka této cenzury na zásilce jsou hodnocena 30 body. Zásilka byla vlevo otevřena a po cenzuře byla opět zalepena pomocí cenzurní zálepky varšavské vojenské cenzury. Zálepka má katalogové číslo 4. Zálepka má papír bílý a potisk černý s textem: Cenzura / wojskowa. Zálepka má rozměr 38x14 mm, známá doba použití je z ledna až února 1921. Katalog hodnotí zálepku na zásilce 85 body. Frankatura zásilky je dvěmi známkami v korunové měně, Fi:č.84 perforovaná 5K, šedě modrá. Vydání z 27.1.1919. Platnost známek skončila 15.2.1920, platnost známek byla obnovena 29.9.1920 a definitivně platnost skončila 5.6.1922. Zásilka je tedy z období, kdy byla poštovní platnost známek znovu obnovena. Známky byly tištěny formou 4sektorovou v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10). Tisk typografií. Známky byly bez perforace nebo s perforací řádkovou Zř. 10, Zř. 11, Zř. 10:11 ½, Zř.11 ½:10. Použití samostatné známky na zásilce hodnotí katalog FISCHER I.Díl z roku 2014 u známky neperforované na 250 zł. a u známky perforované na 150 zł. Poštovní tarif zásilky ke dni její expedice byl při váze do 20g v zahraniční přepravě ve výši 10 zł. Tarif platil od 15.12.1920. S cenzurou Wr.I / 44 (s lomítkem) jsme publikovali zásilku z Rigy poslanou do Varšavy v Syreně č.201 na str.39 dole, dokonce se stejnou zálepkou cenzury ve Varšavě. Dnešní ukázku nám kdysi na publikaci v Syreně zapůjčil kolega Stefan Petriuk z Německa. V současné době je zásilka ve vlastnictví Prof. Juliana AULEITNERA.

Syrena 232

- 24 **********************************************************************************

Doporučená zásilka poslaná z Varšavy do Nizozemí do ALKMAAR s varšavskou, vojenskou cenzurou W.r.I. / 42 (s lomítkem), typ č.8 a se zálepkou varšavské cenzury typ 3. dne 1.10.20. 3-4V.

Doporučená zásilka s R-razítkem (červený otisk) WARSZAWA 1d, podací č.8. Poslaná je do ALKMAAR (Nizozemsko). Expediční razítko pošty německého typu WARSZAWA / * 1 b s datem na můstku razítka 1.10.20. 3-4 V. ALKMAAR leží mezi BERGEN a HEILOO asi 36 km severně od AMSTERDAMU. Zahraniční zásilka váhy do 20g, tarif ke dni expedice 2,50 zł., příplatek DOPORUČENĚ 2,50 zł, tarif celkem 5 zł. Frankatura známkou vydání v markové valutě z 27.1.1919. Známka Fi:č.96b, perforovaná nominál 5 zł. hnědofialová. Samostatná známka na zásilce je katalogem Fischer Díl I. hodnocena na 250 zł. Poštovní platnost do 15.8.1922. Na zásilce je otisk varšavské vojenské cenzury stejného typu jako na předcházející zásilce (typ 8) W.r.I. / 42 (s lomítkem) v kruhu, průměr 22-24 mm, známá doba použití listopad 1920 až únor 1922. Zásilka s touto cenzurou hodnocena 30 body. Zásilku na levé straně cenzor otevřel a následně zalepil cenzurní zálepkou Varšavy (tentokráte č.3) ROZPIECZĘTOWANE / -PRZEZ- / WOJSK. DOZÓR POCZT / WARSZAWA 1. Papír zálepky je bílý, potisk černý. Jedná se o jiný typ zálepky než u zásilky na předcházející straně. Její rozměr je 52x20 mm. Použití je známé z března až listopadu 1920. Zálepka na zásilce je hodnocena 60 body. Ocenění cenzur je z publikace vydané v r.2001 (!!) a v současné době je určitě docela jinde vzhledem k malému výskytu těchto zásilek. Ostatně na burzách ceny tomu odpovídají, jestliže se tam vůbec něco takového objeví. Body za cenzurní razítko a za cenzurní

Syrena 232

- 25 zálepky se sčítají, jestliže nejsou na zásilce 2x! Ocenění známky na zásilce je samostatné a celkové ceně za zásilku se přičítá. Autoři ocenění se nevyjadřují o hodnotě bodu v penězích. Jen rozsah bodů je od 1-100. Unikátní zásilky jsou v ocenění označeny „c.a“ (čili cena amatorska, neboli cena záliby, co je kupující za zásilku schopen a ochoten zaplatit). Kopii zásilky nám dosti dávno uvolnil pro publikaci Syreně kolega Stefan PETRIUK z Německa. Pocházela z jeho tehdejší sbírky vystavené na internetu. V současné době je vlastníkem zásilky Prof. Julian AULEITNER. Oba touto cestou srdečně zdravíme. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Cenzura Hlavní polní pošty Varšava z března 1919 na dopisnici-provizorní přetiskové vydání „varšavské“ na dopisnicích GERMÁNIE pro bývalé německé, okupační území.

Původně německá dopisnice s natištěnou známkou GERMÁNIE 10 fen, červená s provizorním přetiskem tak zvaného vydání „varšavského“ pro území po bývalé okupaci německé. Vydání z listopadu a prosince 1918. Přetisk Poczta Polska na natištěné známce s přetiskem Gen.Gouv. / Warschau, nová nominální hodnota 15 FEN./ 10 fen. Podle přetisku nové nominální hodnoty rozlišujeme dva typy přetisku: I) Přetisk 15 FEN.15 má dolní část číslic a písmen v jedné rovině (nápis FEN. je níže), II) Přetisk 15 FEN.15 má horní část číslic a písmen v jedné rovině (nápis FEN. je výše). Naše dopisnice nahoře je II.typu. Takto byly přetištěny původně německé dopisnice s nominální hodnotou 7 ½ fen. a 10 fen. V obou typech byly přetištěny i dopisnice původně německé se zaplacenou odpovědí (se zaplacenou odpovědí a na odpověď). U těchto to byly dopisnice jen s původní nominální hodnotou 7 ½ fen. (viz katalog Fischer II.Díl z r.2010, str.273). Na dopisnici je přeškrtnut původní červený nápis Postkarte a vytištěn je níže vpravo černý nápis Pocztówka (Dopisnice). Expediční razítko na zásilce je německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží ŁÓDŹ / **b s datem na můstku razítka -9.3.19. 12-. Zásilka je poslána do Oświęcimia (Osvětimi). Zásilka šla přes Varšavu (průchozí razítko WARSZAWA 1/ a VIII*. I průchozí razítko Varšavy je německého typu, ale název je již psán polsky. Datum na můstku

Syrena 232

- 26 razítka je 16. -3 -19. Porto za dopisnici bylo ke dni expedice zásilky ve vnitrostátní poštovní přepravě ve výši 15 Fen. (tarif od 29.12.1918). Katalog Fischer II.díl z r.2010 hodnotí poštovně použitou dopisnici na naší ukázce na 65 zł. Zásilka byla cenzurována. Svědčí o tom obdélníkový otisk útvarového, cenzurního razítka Hlavní polní pošty Varšavy s číslem L.9. Stejný typ razítka této Hlavní polní pošty ale s č.1 je na předcházející straně na ukázce dole. Razítka byla s čísly 1 až 10. Razítko s č.9 je zatím jediným zachovalým exemplářem. Text cenzurního razítka na zásilce je Gł. poczta polowa w Warszawie / Cenzura wojskowa / L.9. (Hlavní polní pošta ve Varšavě, vojenská cenzura L.9.). Rozměr razítka je 52x17 mm, otisky tohoto typu razítka jsou známy v barvě fialové nebo fialově černé, známá doba použití cenzurního razítka je od února do května 1919. Razítko na zásilce je hodnoceno 40 body. I tuto ukázku nám dosti dávno pro publikaci v Syreně poskytl kolega Stefan PETRIUK. V současné době zásilku vlastní Prof. Julian AULEITNER. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Označení tiskového válce, tiskového sektoru, nákladu a obnovení moletování u polských známek tištěných ocelotiskem. Známka Fi.č.603, 140.výročí úmrtí Hugona Kołłątaja.

Známka byla vydána 20.5.1952. Katal. Fi:č.603, šedě hnědá, nominál 45gr.+ 15gr.doplatek na znovuvybudování Varšavy. Známka vyšla v rámci dvouznámkové série ještě se známkou nominální hodnoty 1 zł., olivově zelená ve stejné podobě. Tisk jednobarevným ocelotiskem PWPW. Návrh a rytina St.Łukaszewski. Formát známky 25,5 x 31,25 mm. Tisk byl proveden dvousektorovými válci v arších po 100 kusů známek (10x10. papír bílý, střední, hladký v průhledu proti světlu tvoří pravidelnou mřížku. Lep je bezbarvý, lesklý. Perforace rámcová ZR 12 ½: 12 ¾. Náklad známky 5,107.000 kusů. Platnost známky do 30.11.1953. Po skončení platnosti známek byly občanům neupotřebené známky vyměňovány za platné do 15.12.1953. Na levém a pravém okraji je počítadlo, (levý okraj má počítadlo nominální hodnoty, pravý okraj počítadlo kusů známek v tom kterém řádku). Nahoře je před 1.známkovým polem PA označení sektoru, válce, nákladu a počtu moletování. Vysvětlení principu označení u známek tištěných ocelotiskem je v Syreně č.31 na str.1-2. protože je to již moc dávno, připomeneme si zásady: Dvojice známek vlevo, označení: jednička = první tiskový válec, čárka nad jedničkou vlevo= první tiskový sektor. Platí zásada, že když tam tato pomlčka nad jedničkou není, je to sektor druhý. Čárka vpravo od jedničky udává náklad. Jedna čárka, to je první náklad, dvě, to je druhý náklad, atd. Pod označením nákladu se tečkami označuje počet moletování . U dvojice známek vlevo označení znamená: První tiskový válec, první tiskový sektor, první náklad. Literatura to označuje 1 1/0. U samostatné známky vpravo znamená označení: První tiskový válec, druhý tiskový sektor (není čárka nad jedničkou ani vlevo od ní), první náklad (jedna čárka vpravo od jedničky) a první obnovené moletování (jedna tečka pod čárkou označující náklad). Literatura to označuje 1 1/1. Stejné označení má druhá známka vydání nominální hodnoty 1 zł. (1 1/0 a 1 1/1). Tuto zásadu si třeba zapamatovat nebo poznačit si, kde to hledat pro případ potřeby. Jelikož toto označení bývá jen u jednoho známkového pole PA je výskyt 1:100 a to již samo příslušnou známku s označením činí jedinečnou! Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL

Syrena 232

- 27 Označení tiskových válců, sektorů, nákladů a obnovení moletáže u vydání ke sjezdu mladých budovatelů Polska, vydání Fi:č.619-621 ze 17.VII.1952.

O těchto známkách jsme psali již v Syreně č.229 na str.15-17 v souvislosti s nepotištěnými kupóny velikosti poloviny známky (21,5x25,5 mm) pod známkami 30+15gr. a 90gr. nebo vlevo od známky 45+15gr. Doplatek u dvou známek byl na fond znovuvybudování zničené Varšavy po skončení II. světové války. Dnes bych chtěl upozornit na označení tiskového válce, tiskového sektoru, nákladu a počtu moletování u těchto známek. Jelikož známky byly tištěny ve dvou formátech (nastojato nebo naležato) jejich tisk byl stejný. Přepážkový arch obsahoval 70 známkových polí a podle nastavení perforátoru navíc s nepotištěnými kupóny velikosti poloviny známky, nebo PA bez těchto kupónů (viz Syrena č.229). Podle zásad v minulém článku si popíšeme označení tiskového válce, tiskového sektoru, nákladu a počtu moletování u známek na dnešních ukázkách. Všechny známky byly opět tištěny dvousektorovou tiskovou formou: -známka 30+15gr. (zelená). Má sice označení jen „1“ bez nákladu, ale přesto ji literatura označuje jako první válec a první náklad. (1 1/0). Známka je z druhého tiskového sektoru (není zde čárka nad jedničkou). -známka 90 gr.(hnědá). Je to opět první válec a první náklad (jedna čárka vpravo od jedničky). Označení (1 1/0). Tiskový sektor zase č.2 (bez čárky nad jedničkou). -známka 45+15gr.(červená). Opět prví válec, první náklad, tiskový sektor č.2 (bez čárky nad jedničkou. Obnovení moletování první (jedna tečka pod označením nákladu). Označení (1 1/1). Existuje podle literatury i označení 1 1/0 (bez obnovení moletování). Za všechny tři ukázky děkujeme kolegovi Adamovi KIEŁBASOWI-SCHOEMI ze Švýcarska a zároveň jej touto cestou i srdečně pozdravujeme. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Vrácená úřední listovní zásilka Jablunkov-Třinec. Doporučená úřední, listovní zásilka byla odeslána z úřadu Jablunkov dne 13.IV.1897 na adresu Paul Kostka do Třince, s razítkem Okresního úřadu v Jablunkově „ K. K. / BEZIRKS-GERICHT / JABLUNKAU” v černé barvě. Dopis byl odeslán doporučeně se žlutou R-nálepkou, černý potisk R / Jablunkau i. Schles./No 87, o rozměru 40x15 mm. Na obálce je i expediční, kruhové razítko pošty

Syrena 232

- 28 v Jablunkově, průměr 26 mm, v černé barvě, (Monografie č. 13, str. 324), typ razítka JABLUNKAU / OSTERR SCHLESIEN, datum uprostřed razítka 13/4/97.

Zásilka z důvodu nedoručitelnosti byla ještě tentýž den vrácena zpět.

Syrena 232

E82,

- 29 Za Rakousko-Uherska byly státní úřady osvobozeny od poštovného, ale ne od doporučného a porta , proto podle předpisů byla na zásilce vylepena doplatní známka 5 Kr., hnědá, (Mi:4, vydání z 1.2. 1894, platnost do 30.9.1900). Známka je orazítkovaná poštovním kruhovým razítkem TRZYNIETZ / TRZYNIEC s datem 13 /4 / 97, (Monografie . č. 14, str. 229), razítko typ E 171, průměr 26 mm. Použití tohoto razítka popisuje kolega Manterys ve své publikaci na str. 100 od r. 1891 do 9.11.1895, což je o rok a půl dřívější doba, jak je na razítku celistvosti. Na obálce je rovněž poznámka poštmistra o výši doplatného s jeho podpisem v modré barvě. Je otázka, kdo to porto při vrácení zásilky poště platil? Asi odesilatel zásilky, kterému byla zásilka jako nedoručitelná vrácena?? K celistvosti byla vypsána Rückfchein (návratka) oražená expedičním razítkem z Jablunkova a příchozím razítkem do Třince, která byla přilepena na zadní stranu obálky (viz stopy po nalepení). Tento formulář ještě nebyl v Syreně publikován.Expediční razítko z Jablunkova je kruhové jiného typu jako příchozí. (Monografie č.13, str. 324), typ razítka E 82, průměr razítka 26 mm. JABLUNKAU / ÖSTERR. SCHLESIEN, datum 13/4/97. Do Jablunkova byla zásilka zpět doručena dne 15.4.1997 a opatřena razítkem pošty (Monografie č. 13 str. 324), typ razítka E82, průměr 26 mm, JABLUNKAU / OSTERR. SCHLESIEN, s datem 15/4/97. Toto razítko jiného typu o stejném průměru 26 mm bylo současně používáno jako příchozí. Dle publikace kolegy Manteryse, razítko s “Ö” bylo používáno od 26. 5.1879 do 24.1 1901 a razítko s “O” bylo používáno od roku 1887 do 23.12.1914 (str. 79/ 80). Pro Syrenu připravili Otakar ŠRUBAŘ, Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************

Je to nedotisk obrazu známky nebo slepovaný tiskový papír při tisku známky Fi:č.542 I? Podle dolní části obrazu známky, kde je zakončení obrazu a podle toho, že známka byla poštovně použita (má stopu po expedičním razítku) se asi jedná o tisk na slepovaném pásu potiskovaného papíru. Jestliže vyšlo slepení do obrazu známky a někdo ji následně ve vodě odlepil, je potisk na obou částech papíru (na končícím i dolepovaném). Zbytek obrazu známky bude určitě na papíru dolepeném. Tak o tom u této známky i informuje katalog FISCHER I.Díl z roku 2015. Katalog se zmiňuje o tom, že existuje tisk na slepovaném pásu papíru. Místo ocenění uvádí katalog jen označení (-“-), což znamená cenu záliby. S tiskem na slepovaném papíru se u polských známek občas setkáme i když je to poměrně vzácné! Jestliže se to zjistí před použitím známky, je slepení proti světlu patrné zesílením slepení . Když se to zjistí až při odlepení známky ze skartu, vznikne tak částečný potisk obrazu známky. To je pak náš případ na reprodukci nahoře. Opačný případ, že se slepení

Syrena 232

- 30 zjistí předem, je na straně 30 této Syreny. Můžeme obě varianty prezentovat u známky nominální hodnoty 40gr., modré, katalogové číslo Fi:550. Nedotisk známky Fi:550! Na ukázce je proto nedotisk, protože dvojice známek je poštovně nepoužitá! Má lep na zadní straně neporušený, na přední i zadní straně není patrno, že by z levé strany bylo něco odlepováno. Navíc je zde výrazný posun svislé perforace vlevo a vodorovné perforace dolů. Je to tedy určitě jen nedotisk. Bohužel nejde určit, ze kterého známkového pole PA dvojice známek pochází! Tisková forma byla totiž dvousektorová a přepážkový arch obsahoval celkem 100 kusů známek (10x10). Perforace je hřebenová ZHř. 12 ¾ : 12 ½. Známky jsou ze 4-známkové série,vydání “Nová Huť” z 9.5.1951. Byly vytištěny jednobarevným ocelotiskem PWPW.

Tisk známek na slepovaném papíru, Fi:550! Nahoře vlevo je přední strana známek, na reprodukci vpravo je zadní strana známek. Šipkami je označeno slepení papíru. Pro reprodukci vpravo byla dvojice obrácena “vzhůru nohama”, aby šipky znázorňující slepení ukazovaly okraje slepených papírů stejně. Na slepení se přišlo dříve než byly známky poštovně použity. Obě známky mají neporušený lep. V místě slepení je na reprodukci vpravo vidět mezi známkami světlejší papír, kde kvůli slepení je papír hrubší a tedy i v místě slepení neprosvítá barva potisku známek. Perforace ZHř. 12 ¾: 12 ½. Ačkoliv jsem toto dosti dávno v polské filatelistické literatuře publikoval, tyto dvě vady, to je částečný nedotisk obrazu známky a slepovaný papír, dosud katalog Fischer I.Díl (ani vydání z roku 2015) nevede! Obě ukázky (nedotisk i slepovaný papír) jsem před mnoha léty dostal darem od v Polsku tehdy známého vystavovatele Alfreda NAWROTA z Katovic, kterého dobře kolegové filatelisté znali pod přezdivkou KOCIK (kocourek). Dal mi to, když jsem se s ním naposledy sešel na jejich tehdejším Zrządu Okręgu Katowice na Jagielloňské. Tehdy se mi důvěrně jako kamarád svěřil, že má v úmyslu emigrovat z Polska do Německa a nemá zájem se vracet. Musel proto svoji specializovanou sbírku Polska, na kterou dostával nejedno vysoké ocenění na výstavách v Polsku i v zahraničí, prodat. Jednak by tehdy sbírku asi přes hranice nepřevezl, polské celní orgány by mu ji určitě nepustily. Potřeboval ale také peníze pro začátek v Německu. Následně za několik dnů jsem od něj dostal zprávu, že je v Německu. Nakonec se usadil Až daleko v Mönchenglatbach. Když jsem byl v r.1989 v Německu, tak jsem jej u něj doma i navštívil. Bylo to setkání po několika letech. Dlouhá léta jsme si psali. Za poslední dva roky od něj přestaly dopisy chodit. Poslední pozdrav od něj již někdo napsal za něj! Žili s manželkou sami, byl o něco starší ode mne a dnes by měl jistě přes 80 let. Přesto mám tuto památku na něj stále a připomíná mi jej. Když jsme se setkali, přišla řeč hlavně na filatelii a také se mne ptal, zda ty dvě věci ještě mám? Obě ukázky dokazují, že jsou jak nedotisky známek, tak “nedotisky”, které vznikly hlavně na poštou prošlých známkách v důsledku rozlepení slepení papíru při odlepování známek ze skartu. Pro syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL

Syrena 232

- 31 O cenzuře zásilek internovaných v období válečného stavu v Polsku od 13.12.1981 jsem se dosud nikde nedočetl.

Zásilek máme k dispozici z různých období několik. Všechny jsou od Edwarda Sobieraja, ośrodek dla internowanych 25-563 Kielce, ul. Dzierżyńskiego 155. Adresovány jsou na Elzbietu Kozłowską, Kielce, ul. Pomorska No.154. Na zásilkách je otisk fialového razítka CENZUROWANO dn. + datum a podpis cenzora. Horní zásilka má datum cenzury 24.12.1981. Tedy Štědrý den (!), 11 dnů po vyhlášení válečného stavu. Expediční razítko pošty nelze určit. Cenzor byl důkladný. Dokonce strhl známku, zda pod ní není nějaké sdělení. Takto je „ošetřeno“ více zásilek. Cenzoři prostě čenichali všude! Dolní zásilka má datum 15.01.82. Expediční razítko je s datem 16.-1.82-16. Horní zásilka má na levém okraji stopu po lepící pásce, kterou byla po cenzuře zásilka zalepena. Dolní zásilka bez stop opětného zalepení.

Syrena 232

- 32 -

Cenzura z 10.2.82. Pan cenzor zásilku dokonce parafoval v levém dolním rohu. Z expedičního razítka lze přečíst jen den (11). Opět se prověřovalo, zda není nějaké sdělení pod známkou.

Zásilka s cenzurou 10.11.82. Expediční strojové razítko má stejné datum. To již byl dotyčný internován skoro 11 měsíců. Na obou zásilkách nejsou stopy po opětném zalepení zásilky. Není stopa ani po lepící pásce, ani po sešívačce, kterou se jiné zásilky cenzury po cenzurování zalepily. Byly snad zásilky na cenzuru dávány nezalepené a teprve cenzura je zalepovala??

Syrena 232

- 33 -

Zásilka opět s datem cenzury 10.11.82. Zásilka bez známek, ale nejsou na zásilce stopy po jejich stržení. Kdo ji doručil, nejsou na ní stopy po jejím ošetření poštou. Není stopa po jejím opětném uzavření. Kdo ji tedy doručil adresátce?

Zásilka jen s podpisem cenzora bez uvedení data cenzury. Její expedici lze hádat jen ze špatně čitelného expedičního razítka pošty (-8.3.82 ??) Tentokráte cenzor nečenichal pod známkami. Na zásilce je vlevo poznámka Talon (čili nějaký kupón, snad na poslání balíčku??). Měl jsem slíbeno ing.Karzełkem, že mi zprostředkuje setkání s jedním, co v táboře internovaných byl jako dozorce. Toho jsem se měl zeptat na to, jak styk internovaných s rodinami probíhal. Došlo ale k náhlému úmrtí kolegy ing.Karzełka a já tak ani nevím, kdo tím dozorcem byl. Škoda, dověděl bych se více (!!??)

Syrena 232

- 34 -

V razítku cenzury není datum. Na strojovém, expedičním razítku pošty je datum 18.12.82, tedy více jak rok internace. Známka na zásilce není stržena, prostoru pod ní je podle cenzora málo na nějaké sdělení, tak se s tím ani nezdržoval.

Je to na razítku cenzury parafa podpisu cenzora nebo naškrabané datum? Zde byly na zásilce větší známky a tak se cenzor při jejich strhávání a slídění vyřádil. Po známkách zůstala jen nepatrná stopa. Z expedičního razítka zbylo jen malé torzo, které nic neříká. Opět žádné stopy po tom, že by byla zásilka po cenzuře před předáním poště na doručení nějak uzavřena. Asi internovaní odevzdávali zásilku na cenzuru otevřenou a cenzor ji pak po provedení cenzury sám zalepoval. Jinak si to nelze vysvětlit!

Syrena 232

- 35 -

Jediná zásilka z mnoha z internačního tábora, co má i jiná razítka cenzury než to fialové OCENZUROWANO dn. + parafa. Zde na tomto razítku není datum, jen parafa cenzora. Podle expedičního, strojového razítka pošty by měla být zásilka snad z 22.3.82. Proč jsou ale na zásilce i další dvě cenzurní razítka: červené v rámečku OCENZUROWANO (55x16 mm) a dvoukruhové červené razítko URZĄD / CENZURY a uvnitř číslo 695? Toho jsem se nikde nedopátral. Zásilek právě z internačního tábora v Kielcach máme hodně. Vybral jsem z nich ukázky některých zajímavých zásilek. Navíc to jsou zásilky jen od jednoho odesilatele a pro jednu adresátku. Chtělo by to více zásilek i z jiných internačních táborů a následně je porovnat. Pak by z toho šlo vyvodit nějaké závěry. Ještě zajímavější by bylo promluvit si s očitým svědkem z té doby, a to s internovaným nebo i s nějakým dozorcem. Mohlo to být, ale kvůli úmrtí kolegy, který mi to zajišťoval, se to již neuskuteční! Již se ani nedovím, kdo to měl být (dozorce) a odkud byl! ŠKODA! Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Doporučený dopis poslaný z Varšavy do Anglie (Londýn) 29.9.1945 s vojenskou cenzurou „Orel“ č.1463. Vlevo je zadní strana zásilky. má dvě razítka z Varšavy. Jedno WARSZAWA 1/a s datem na můstku razítka 25 IX ▌45 ▌. Toto razítko je stejné, jako razítka z přední strany zásilky. Razítko je dvoukruhové. Druhé razítko je rovněž z Varšavy, jednokruhové WARSZAWA 2/*f* s datem uprostřed 26. IX. 453. Je to razítko expediční do Anglie. Na zásilce na zadní straně je ještě jednořádkové

Syrena 232

- 36 razítko devizové kontroly zásilky, otisk černě šedý: Kontrola Dewizowa Przeprowadzona. Je zajímavé, že z roku 1945 jsou již známy na menších poštách dvojjazyčné nálepky o provedení devizové kontroly a zde, ve Varšavě používali ještě jen gumové razítko.

Přední strana zásilky poslané z Varšavy do Londýna 25.9.1945. Razítka na přední straně zásilky z příjmu zásilky jsou stejná, jak výše popsané razítko ze zadní strany pošty WARSZAWA 1. Vlevo od známek je R-razítko pošty WARSZAWA 1, otisk velice slabý a nevýrazný. Vlevo nahoře je otisk první, poválečné, polské, vojenské cenzury „orel“ s 3řádkovým textem: Sprawdzono przez / cenzurę wojskową / 1463. (viz článek o cenzurách „orel“ v Syreně č.110). Mezi známými cenzurami na zahraničních zásilkách posílaných z Polska č.1463 není (jen 1461,1462 a 1469). Cenzura 1463 na zásilkách vnitrostátních známá je. Údaje jsou ale přes 15.let staré, nemusí to být již pravda! Frankatura známkami: 1 x Fi:č.359, 3zł., fialová, vydání z 1.3.1945, platnost do 1.10.1946. 2x Fi:č.377, 1zł., olivová, vydání z 15.9.1945, platnost do 15.10.1948. Tarif za zahraniční, doporučenou zásilku byl od 1.9.1945 do 1.12.1945 ve výši 5zł. (zásilka do 20g 3zł. a příplatek DOPORUČENĚ je 2zł.). Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné **********************************************************************************

Pohlednice poslaná z Poznaně na polskou polní poštu č.5676 O.B. Zásilka má polskou, vojenskou cenzuru „orel“ s nízkým číslem 62. Zásilka je v textu datována z 24. IV. 45 a psaná je v Poznani. Zásilek posílaných na vojenskou polní poštu se nepotkává až tolik, jsou spíše výjimkou. Zde byla zásilka poslaná na polní poštu č. 5676 O.B. Zásilka je vylepena známkou 50gr. Fi:č.343, šedě zelená z vydání GOZNAK. Vydání z 13. 9. 1945, platnost známky skončila dnem 31.5.1945. Později byly zbytky nespotřebovaného vydání přetištěny v rámci přetiskového vydání na novou nominální hodnotu 1 zł. / 50gr. počátkem září 1945. Přetištěná známka má katal.číslo Fi: 375. Expediční razítko na zásilce je ale nečitelné. Jedná se ale asi o expediční razítko z období okupace z pošty Poznaň s vylámaným německým textem. Pro nečitelnost nejde ani zjistit podle razítka datum expedice zásilky. Vlevo od známky je otisk polské, vojenské poválečné cenzury typu „orel“ a 3řádkový text cenzurního razítka s velmi nízkým číslem cenzury (62). Razítko je na zásilku otištěno

Syrena 232

- 37 v šedozelené barvě. Číslo cenzury je známé (viz Syrena č.110). K tehdejšímu datu (rok 2000) bylo neznámé razítko s číslem cenzury 1461, 1462 a 1469. Ale od té doby uplynulo hodně času a toto nemusí být již pravdou. Na zásilkách přicházejících do Polska nebo odcházejících z Polska do zahraničí bylo nejnižší známé číslo cenzury 97 a 98 (rok 2000). Teodor WILCZEK, Karviná

**********************************************************************************

Doporučená zásilka poštovny Istebna 2/ űber Jablunkau (Oberschles)1 z 11.9.1942.

V minulosti jsme z Istebné publikovali několik zásilek. Zásilky měly dvě různá, gumová razítka poštovny (jak to uvádí publikace pana Tovačovského) a jedno definitivní kovové razítko. Celou problematiku nám vysvětlil v Syreně č.154/str.35 Dr.Petr Gebauer.

Syrena 232

- 38 Razítko poštovny č.1.

Razítko poštovny na zásilce nahoře má text: Heilstätte Istebna / űber Jablunkau (Oberschles). Rozměr 53x14, otisk fialový. Expediční razítko pošty JABLUNKAU (OBERSCHLES) / a s datem 26.5.41-15. Zásilka je poslána do Berlína. S razítkem poštovny č.1 jsme publikovali v Syreně č.118/str.2 zásilku poslanou do Těšína s expedičním razítkem JABLUNKAU (OBERSCHLES) /a s datem 1.12.41 (v textu datum 30/XI.1940). Pan Tovačovský uvádí jemu známou zásilku s razítkem poštovny č.1 s datem 5.8.1940. Známý výskyt razítka je tedy od 5.8.1940 do1.12.1941. Pan ing.Petr Gebauer uvádí, že poštovna č.1 byla v obci na č.p. 67. Razítko poštovny č.2. Je na reprodukci na předcházející straně. Razítko poštovny má text: Istebna 2 / űber Jablunkau (Oberschles) 1. Rozměr 44x14 mm, otisk fialový. Jedná se o doporučenou zásilku poslanou do Těšína. R-nálepka pošty Jablunkau / (Oberschles) 1. podací číslo 175b. Je to definitivní R-nálepka, R a rámeček červeně, potisk černý. Expediční razítko pošty JABLUNKAU (OBERSCHLES) /d s datem na můstku razítka 11.9.42-16. Druhá poštovna byla otevřena v léčebně asi kvůli tomu, aby němečtí vojáci tam léčení po zraněních, to měli na odesílání zásilek „po ruce“! S druhým razítkem poštovny jsme publikovali: -Zásilku v Syreně 158/str.29-30 s expedičním razítkem pošty JABLUNKAU. Z data zbylo jen torzo 01.…. V textu je ale datum 31/5 1942. Datum na expedičním razítku je tedy asi 01.6.42 (?). Zásilka je poslána do Orlové. I z této zásilky nějaký „umělec“ strhl známku, proto to torzo expedičního razítka. -Zásilku v Syreně 160/str.6 s expedičním razítkem JABLUNKAU (OBERSCHLES)/a s datem 07.7.42-14. Zásilka je pohlednicí s lázeňskou léčebnou, kde byla i tato druhá poštovna umístěna. Na následující straně je tento pohled. Pan ing.Petr Gebauer uvádí, že poštovna č.2 byla umístěna v objektu lázní č.p.500. -Na následující straně dole je zásilka opět s razítkem poštovny č.2. I zde si nějaký „umělec“ strhl ze zásilky nalepenou známku. V té době to byly většinou známky s podobiznou A.Hitlera a nestálo proto zato kvůli tomu ničit jinak hezkou zásilku. Těchto známek bylo dost, spíše „až, až“! V důsledku toho nelze přečíst na expedičním razítku datum. Co je jisté, zásilka byla opět s expedičním razítkem JABLUNKAU (OBERSCHLES) /a. Po datu zbyl jen den 27… Zásilka je velice špatně čitelná, ale v levém horním rohu je slabě 26/7 (?). Že by razítko Jablunkova bylo z 27.7.1942? Zásilka je poslána

Syrena 232

- 39 do Karviné? Pan Tovačovský uvádí jemu známou zásilku s razítkem č. 2 poštovny v Istebné s datem 5.11.1942. Doložená jsou tedy u druhého razítka poštovny data od 1.6.1942 do 5.11.1942.

Nahoře je reprodukce léčebny, kde měla být umístěna poštovna Istebná č.2. Dole je špatně čitelná zásilka do Karviné s razítkem poštovny Istebna 2. Známka je ze zásilky stržena a po datu zbyl jen den „27“. V Syreně č.151 na str.9 jsme publikovali zásilku poslanou na německou polní poštu č.33183 E. Je to tedy zásilka polní pošty, a proto není vyplacena známkou. Zásilka již nemá ani razítko č. 1 poštovny,

Syrena 232

- 40 ani razítko č. 2 poštovny. Je to otisk kovového expedičního razítka (dvoukruhové s datem na můstku razítka, průměry 32 a 21 mm) ISTEBNA / a / űber JABLUNKAU (OBERSCHLES), s datem na můstku razítka 12.12.1942-18. Podle Dr.Petra Gebauera se jedná o poštovní úřad, který byl umístěn v obci na č.67, kde byla původně umístěna poštovna č.1, která se asi změnila na poštu. Všechna tři razítka (dvě poštoven a jedno pošty) byla tedy poštovně napojena na poštu Jablunkov. Všechna tři to totiž ve svém textu i deklarují. Jelikož byli v lázních léčeni němečtí ranění vojáci, dalo by se předpokládat výskyt zásilek hlavně od německé polní pošty. Zatím to jsou ve většině námi publikovaných ukázek běžné zásilky vyplácené známkami.¨! Ty od polních pošt byly posílány do různých míst v Říši a jsou asi roztroušeny mimo naši oblast. Za dnešní ukázky děkujeme MUDr.Adrianowi JUNGOWI, Mgr.ing.Karolowi MICZOWI a Teodorovi WILCZKOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Zajímavá tisková vada známky Fi:č.560, kterou Katalog Fischer Díl I. z r.2015 nevedepomlčka v barvě tisku známky mezi „L-S“ ve výrazu POLSKA. Známka z vydání k I. Kongresu polské vědy, vydání z 25.VI.1951. Nominální hodnota známky 1,15 zł. (červenofialová). Jedná se o výraznou pomlčku v barvě tisku známky mezi písmeny „L-S“ výrazu POLSKA. U této známky vede katalog jen vady tisku, a sice: -Fi:č. 560 B1 – šikmá čára přes kresbu známky, 90. známkové pole PA (**35 zł., ʘ 5 zł.), -Fi:č. 560 B2 – tečkou znetvořené písmeno „T“ výrazu POCZTA, 62. známkové pole PA (** 50 zł. a ʘ 10 zł. Známka normální ve dvojici s tiskovou vadou B 1 je oceněna na: ** 45, ʘ 60 zł. a s tiskovou vadou B 2 ** 65, ʘ 20 zł. Specializovaná příručka polských známek 1944-1999 autorů Adam Kielbasa Schoemi – Stanisław Fołta z r.2002 uvádí tyto vady tisku známky, ale naši pomlčku mezi „L-S“ ve výrazu POLSKA nevede! Buď to je vada tisku nahodilá, nebo to filatelistům zatím „uniklo“. Známka byla tištěna jednobarevným rotačním hlubotiskem PWPW na papíru bílém, tenkém nebo středním, hladkém. Perforace řádková Zř.12 ½ : 12 ¾. Tisk byl proveden jednosektorovými tiskovými válci v PA po 100 kusů známek (10x10). Náklad známky byl 2,131.000 kusů. Známku navrhl R.Kleczewski. Platnost známky skončila 31.5.1952. Po skončení platnosti známky pošty ještě po určitou dobu vyměňovaly již neplatné známky za jiné, jejichž platnost trvala. Označení nákladu a tiskového válce se nacházelo v pravém dolním rohu PA pod známkovým polem č.100 (N.W1.). Známku s touto vadou nám zapůjčil v době, kdy ještě žil, kolega ing.Emil KARZEŁEK. Za jeho života jsme to již publikovat nestihli. I on očekával, že po zveřejnění se někdo ozve a polohu výskytu nálezu na PA upřesní: **********************************************************************************

Syrena 232

- 41 Československá zásilka se známkou SO/1920 poslaná z Rychvaldu do Leopoldova 19.5.1920. Z Rychvaldu jsme zatím s čs. známkami SO/1920 publikovali jen jednu zásilku, a to doporučenou v Syreně č.219 na str.20. Byla to zásilka s česko-polskou R-nálepkou pošty Rychvald-Slezsko poslaná do Frýdku 9.8.1920. Expediční razítko česko-polské typ M 44 RYCHVALD * RYCHWAŁD * / Č.S.P./a, doba použití 1920-1921. Katal.č.2123/1 (Monografie Díl 17 II.).

Dnešní ukázka je s datem 19.V. 20 --. Expediční razítko je opět česko-polské RYCHVALD*/ RYCHWAŁD * / Č.S.P. /a, typ M 44. Na zásilce je stříhaná známka Hradčany 30 hal. žlutoolivová s přetiskem SO/1920 (červený, katal.č.SO 9). Tarif od 15.3.1920 do 31.7.1920 20 hal. Vyplaceno ale jako dopis do 20g. Za ukázku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI **********************************************************************************

Dvě zajímavosti známky GG, vydání z 10.4.1943, ze série „Pohledy na historické budovy“, známka 2 zł. (tmavě šedozelená) katal.č. Fi GG č.113.

Zcela vlevo je dvojice známek neperforovaných, uprostřed je známka normální a zcela vpravo známka se silným posunem perforace. Známka je ze 4-známkové série (2, 4, 6 a 10 zł.), vydání z let 1943-19944. Na známce je krakovský Barbakan. Návrhy známek jsou od profesorů Fahringera a Gessnera. Návrhy realizovali prof. Gessner a Walter Kreb. Rytina prof. Lorber. Známka 2 zł. (i 4 zł.) byla tištěna v přepážkových arších 4sektorovou tiskovou formou (5x5 známek), a to ocelotiskem ve Státní tiskárně ve Vídni (Staatsdruckerei Wien). Známky se po válce objevily neperforované. Naše ukázka dvo-

Syrena 232

- 42 jice neperforovaných známek je výstřižek z nerozřezaných PA, kde nahoře je jedna známka z poslední řady známek jednoho z PA a dole známka z první řady známek jiného PA. Zbytek nápisu nad spodní známkou je z názvu vydání, který se nachází na horním okraji PA. Vpravo dole na předcházející straně je silný posun perforace (svislé i vodorovné). Neperforovanou známku oceňuje katalog Fischer II.Díl z r.2010 na 30 zł. za kus. Varianta naší dvojice není v katalogu oceněna. Katalog rovněž neoceňuje známku s posunem perforace. Za ukázky děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGIEŁOWI. **********************************************************************************

Nahodilá (??) tisková vada na známce Fi:č.708, 80gr. (modrá), vydání k VII.ročníku Závodu míru 29.4.1954.

Vydání k VII. ročníku Závodu míru v roce 1954 (29.4.). Jednobarevný rotační hlubotisk v modré barvě. Papír bílý, tenký nebo střední, hladký. Tisk 1sektorovým tiskovým válcem, přepážkový arch obsahuje 70 kusů známek (7x10). Lep nažloutlý, lesklý. Perforace hřebenová ZHř. 12 ½:12 (známka vlevo) nebo perforace řádková Zř.12 ½ : 11 (známka vpravo). Náklad známky celkem 756.000 kusů. Platnost známky do 31.12.1994. Katalog Fischer Díl I. z r.2015 uvádí vady tisku jen u známky Fi:č.707 hnědá (druhá z tohoto vydání,). U známky Fi:č.708 modrá uvádí katalog jen vadu perforace (před prvním sloupcem známek PA zdvojená svislá perforace (100zł./kus). Na naší ukázce je vlevo známka normální (ZHř. 12 ½ : 12). Na ukázce vpravo známka s modrou tečkou vpravo od osy kola, ve světlejším poli za ocasem holubice, perforace řádková Zř. 12 ½ : 11. U známky Fi:č.708 se na dolním okraji PA pod známkovým polem 63/64 nachází označení nákladu a tiskového válce N.I.W.II.-56r. Jestliže někdo vlastní tuto dvojici známek, pošlete nám ukázku. Známku s výraznou modrou tečkou za ocasem holubice ve světlejším poli pravé poloviny kola nám ještě v době, kdy byl mezi námi, poslal ing.Emil KARZEŁEK v naději, že někdo ve svém materiálu určí polohu známky na PA. V době, kdy ještě kolega žil, jsme toto nestihli publikovat. Snad se někdo najde, kdo tuto vadu tisku určí jako vadu některého ze 70. známkových polí PA, nebo je to snad jen vada nahodilá, a proto se o její poloze na PA neví? Nejspíše to rozluští někdo z kolegů v Polsku!

Syrena 232

- 43 Ještě k číslování novotisků ke 100.výročí narození Pabla Picassa Fi:č. 2580 ND z roku 1981 (10.III.).

Problematice jsme se věnovali naposledy v Syreně č.71 na straně 12. Novotisky byly ve dvou verzích: 1)Bez dodatečného perforačního otvoru na dolním okraji ve svislé perforaci (ukázka nahoře a dole vlevo). S takto číslovanými novotisky jsme publikovali čísla: 154, 1982, 2676, 3883, 3895 a 4074. Ve Specielní příručce polských poštovních známek 1944-1999 autorů Kielbasa-Schoemi a S.Fołta je ukázka tohoto novotisku s číslem 17896! Katalog Fischer Díl I. z r.2015 tuto variantu perforace vede jako Fi:č.2580 ND (cena 250 zł./kus). 2)Verze s dodatečným perforačním otvorem na dolním okraji ve svislé perforaci. Tuto verzi jsme publikovali s čísly: 1655, 2026, 2072, 2187 a 2134 (Poslední uvedené číslo je v katalogu Fischer Díl I. vydání 2014 a 2015). Katalog Fischer Díl I. z r.2015 tuto variantu perforace vede jako Fi:č.2580 NDs (cena 280 zł./ kus). Reprodukce varianty vpravo, dole. O této problematice jsme psali v Syreně: 12/str.24, 17/str.4-5, 20/str.15-16, 31/str.5 a 71/str.12. Dnes po tak dlouhé době se k problematice vracíme a sumarizujeme naše poznatky. Hodně toho za tu dlouhou dobu nepřibylo, ale něco ano! Z počátku jsme uvažovali o tom, že výskyt jedné a druhé verze perforace má souvislost s číslováním novotisků. Jak je vidět z přehledu nám známých čísel novotisku, nemá ta či ona verze souvislost s číslováním. Zpočátku se tak zdálo, protože výskyt druhé verze byl hlavně s čísly, která nepřekračovala č.2187. Náklad novotisků je uváděn ve výši 20.000 kusů. V souvislosti s nákladem je cena novotisků nemalá (skoro 2000 Kč/kus). Má někdo číslo zde neuvedené? Pošlete ukázku!

Katalog Fischer Díl I. z r.2015 vede ještě novotisk 2580 NDt ( s dvojitou svislou perforací, cena 500 zł.). Má jej někdo? Pošlete ukázku! Ukázky nahoře Grzegorz BARGIEŁ. Připravil ing.Jiří Jan KRÁL

Syrena 232

- 44 Silný posun perforace známky 50gr. Fi:č.2396, vydání z 28.2.1978.

Posun vodorovné perforace. U jednotlivé známky je posun o jeden perforační otvor ještě větší, Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 vede tuto odchylku perforace pod katal.č. Fi: 2396 MK. Tento posun oceňuje katalog na 300 zł., což je přes 2000 Kč. Ve dvojici je to ještě vzácnější.

Vlevo je známka normální. Podle barevných značek na horním okraji je známka z horního okraje PA. Známka byla tištěna jednosektorovou tiskovou formou v PA po 50 kusů známek (5x10). Tisk vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Perforace známky je hřebenová ZHř. 11 : 11 ½. Známka je z 8-známkové série „Historie železniční dopravy“ U série je řada drobných tiskových odchylek (viz katalog Fischer Díl I.). Za ukázku jednotlivé známky s posunem perforace děkujeme Grzegorzowi BARGIELOWI. Pro Syrenu přiopravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing.Jan KYPAST, Mgr.Stanisław FOŁTA, Mgr.ing.Karol MICZA, MUDr.Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing.Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO. Novou obálku používanou od č. 154 navrhl Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 14. února 2015. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako č. 232. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se od č.224 netiskne, ale rozesílá se pomocí internetu. Tisk nejsme bohužel schopni za přijatelnou cenu zajistit. Omlouváme se našim dvěma členům, kteří nevlastní počítač, a proto Syrenu zatím nedostávají. Ostatní včetně zahraničních členů dostávají Syrenu po internetu. ***************************************************************************

Syrena 232