GES

Geodézie pro stavitelství KMA/GES ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky

Ing. Martina Vichrová, Ph.D. [email protected]

Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky z projektu FRVŠ č. 584/2011.

Přístroje a metody pro určování výšek

TISK

1

Absolutní a relativní výška  výška – vzdálenost bodu od nulové hladinové (referenční) plochy procházející nulovým výškovým bodem měřená podél svislice (ve směru siločar tíhového pole Země) = absolutní (nadmořská) výška  relativní výška – vzdálenost bodu od jiné hladinové plochy než plochy nulové měřená podél svislice  V praxi se neměří přímo výška, ale převýšení, tj. rozdíl výšek dvou bodů, a to buď absolutních výšek nebo relativních výšek vztažených k téže hladinové ploše.

HA – absolutní výška HB – relativní výška ∆HAB – převýšení

Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

Referenční a hladinové plochy

 referenční plocha – kulová plocha procházející nulovým výškovým bodem O na střední hladině blízkého moře  ostatní hladinové plochy – soustředné kulové plochy (skutečné horizonty bodů na fyzickém zemském povrchu)  zdánlivé horizonty – tečné roviny ke skutečným horizontům Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

2

Metody určování výšek  nivelace • převýšení dvou bodů se určuje pomocí horizontu nivelačního přístroje, který vytne na nivelačních latích postavených na zmíněných bodech laťové úseky, z nichž se vypočte výsledné převýšení  hydrostatická nivelace • založena na fyzikálním zákoně o spojených nádobách naplněných vhodnou kapalinou  trigonometrické měření • převýšení se určuje na základě řešení trojúhelníka  barometrické měření • je založeno na měření barometrického tlaku vzduchu Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

Referenční plochy  pro určování výšky je nutné určit nulovou hladinovou plochu  kulová nulová hladinová plocha procházející nulovým bodem na střední hladině moře → absolutní výška • je definována jako vzdálenost bodu od této nulové hladinové plochy měřené podél svislice

 nulová hladinová plocha – geoid s tíhovým potenciálem W0 = konst. → pravá ortometrická geodetická výška • tíhové zrychlení roste od rovníku k pólům → hladinové plochy se směrem k pólům sbíhají → body téže hladinové plochy mají různé výšky nad geoidem → výsledky výškových měření závisí na cestě, po které měříme • Výsledky výškového měření je nutné opravit o korekce vlivu tíhového pole Země !!! Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

3

Referenční plochy  pro určování výšky je nutné určit nulovou hladinovou plochu  kulová nulová hladinová plocha procházející nulovým bodem na střední hladině moře → absolutní výška • je definována jako vzdálenost bodu od této nulové hladinové plochy měřené podél svislice

 nulová hladinová plocha – geoid s tíhovým potenciálem W0 = konst. → pravá ortometrická geodetická výška • tíhové zrychlení roste od rovníku k pólům → hladinové plochy se směrem k pólům sbíhají → body téže hladinové plochy mají různé výšky nad geoidem → výsledky výškových měření závisí na cestě, po které měříme • Výsledky výškového měření je nutné opravit o korekce vlivu tíhového pole Země !!! Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

Referenční plochy  nulová hladinová plocha – elipsoid • výška je definována jako délka tížnice mezi elipsoidem a bodem → normální ortometrická výška • Naměřené převýšení je nutno opravit o normální ortometrickou korekci !!!  nulová hladinová plocha – kvazigeoid • výška je definovaná jako délka tížnice mezi kvazigeoidem a bodem → normální (Moloděnského) výška • Naměřené převýšení je nutno opravit o normální ortometrickou korekci odpovídající střední hodnotě tíhové anomálie!!!


4

Výškové základy v ČR

 V ČR je tvoří bývalá Československá jednotná nivelační síť (ČSJNS). Body této sítě jsou zaměřeny v síti nivelačních pořadů geometrickou nivelací a trvale stabilizovány. Soubory těchto bodů pak vytvářejí výšková bodová pole.

Vyhláška 31/11995 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/2009 Sb.

Polohové bodové pole Výškové bodové pole  základní výškové bodové pole • základní nivelační body (ZNB), • body ČSNS I. až III. řádu

Vyhláška 31/1995 Sb., Příloha 4

 podrobné výškové bodové pole • nivelační sítě IV. řádu, • plošné nivelační sítě, • stabilizované body technických nivelací.

• body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce, • body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami, • u bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky), • chráněná území bodů jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ GEODETICKÉHO BODU".

5

Základní nivelační body  ZNB – základní nivelační body • je jich celkem 11 rozmístěných po území ČR • bod Lišov (u Českých Budějovic) • výšky jsou pravidelně ověřovány (VPN) • seznam ZNB

http://bodovapole.cuzk.cz/

Body ČSNS I. – III. řádu  body ČSNS I. řádu (ZNB a nivelační body vložené mezi ZNB) • jsou měřeny pomocí VPN • tvoří nivelační pořady, které se seskupují do nivelačních polygonů, jejichž délka je mezi 300 a 400 km • nivelační polygony jsou uzavřené obrazce, které uzavírají část území zvanou nivelační oblast  nivelační polygony I. řádu uzavírají nivelační oblasti I. řádu.  Do obrazců sítě I. řádu se vkládají nivelační pořady II. řádu.  Tyto pořady tvoří spolu s částmi pořadů I. řádu uzavřené polygony (průměrná délka je 100 km) a ohraničují oblasti II. řádu (měření pomocí VPN)  nivelační pořady III. a IV. řádu (měření pomocí PN)

 Nivelační síť se buduje tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km. Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

6

Výškové základy v ČR  Nivelační oblasti I. řádu se značí od západu k východu a po vrstvách od severu k jihu velkými písmeny. Jednotlivé nivelační pořady I. řádu se pak označují dvojicí velkých písmen styčných oblastí a názvy výchozího a koncového bodu pořadu I. řádu.  Nivelační oblasti II. řádu se značí dvěma písmeny: velkým písmenem oblasti I. řádu a malým písmenem (od západu k východu a po vrstvách od severu k jihu). Nivelační pořady II. řádu se značí velkým písmenem oblasti I. řádu, dvěma malými písmeny styčných oblastí II. řádu a názvy výchozího a koncového bodu pořadu II. řádu.  Nivelační pořady III. řádu se označují velkým písmenem oblasti I. řádu, malým písmenem oblasti II. řádu, pořadovým číslem a názvy výchozího a koncového bodu pořadu III. řádu.  Nivelační pořady IV. řádu se označují velkým písmenem oblasti I. řádu, malým písmenem oblasti II. řádu, nulou s pořadovým číslem a názvy výchozího a koncového bodu pořadu IV. řádu. Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

Výškové základy v ČR

 body plošné nivelační sítě – síť nivelačních pořadů, rozložených na ploše zaměřovaného území (obce, průmyslového závodu, oblasti geologického průzkumu,…) • plošné nivelační sítě – PNS (měření pomocí PN)

 výškové indikační body – VIB • pro zvláštní účely (např. pro sledování vertikálních pohybů zemské kůry) • tvoří výšková indikační pole (VIP) • měření pomocí zvlášť přesné nivelace (ZPN).


7

Výškové systémy  určující prvky výškového systému: • výškové bodové pole • střední hladina použitého moře (nulový výškový bod) • druh použitých výšek (způsob respektování tíhového pole) • způsob zpracování (vyrovnání)  nyní se v ČR používá výškový systém baltský po vyrovnání - Bpv • zaveden roku 1957 • normální Moloděnského výšky • ČSJNS • střední hladina Baltského moře (nulový vodočet v Kronštadtu) • výška výchozího bodu Lišov – 564,7597 m  dříve se užíval sytém jaderský • normální ortometrické výšky • střední hladina Jaderského moře • nulový bod v Terstu • výška výchozího bodu Lišov – 565,1483 m Rozdíl mezi jaderským a baltských systémem je cca 40 cm!!! Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 10

Výškové systémy užívané v ČR

Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitoly 10 a 11

8

Stabilizace NB Vyhláška 31/1995 Sb., Příloha 4

Stabilizace NB


9

Nivelační údaje • označení nivelačního pořadu, • číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa, • číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu, • lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy odvozené v měřítku 1:5 000, označení Základní mapy ČR 1:50 000, • místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis, • druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou, • údaje o zřízení nivelačního bodu.


Nivelační údaje  Nivelační údaje bodů podrobného výškového bodového pole obsahují vybrané údaje podle předchozího bodu.  Nadmořské výšky jsou uvedeny v nivelačních údajích • v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I. - IV. řádu a plošné nivelační sítě • na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.  Nivelační body se označují v evidenčních jednotkách, kterými jsou nivelační pořad nebo plošná nivelační síť. Nivelační sítě, pořady a body jsou zobrazeny v dokumentačních mapách a v přehledech.


10

Výškové bodové pole - databáze  Informace o ZNB a nivelační údaje je možno získat z Databáze bodových polí na (http://dataz.cuzk.cz )


Základní nivelační body


11

Základní nivelační body

I. ZNB Lišov

ZNB Lišov

12

IX.ZNB Železná Ruda

ZNB Železná Ruda

Výškové bodové pole - databáze


13




14





15



Nivelační údaje


16

Aplikace nivelace při správě ZGS


Geometrická nivelace - princip


17

Nivelační přístroje  realizují vodorovnou rovinu, liší se konstrukcí, výkonností a vybavením  dělení nivelačních přístrojů: • podle realizace vodorovné roviny: libelové kompenzátorové • podle zdroje světla: optické laserové • podle způsobu odečítání: vizuální automatické • podle přesnosti (střední jednotkové kilometrové chyby obousměrné nivelace m0): velmi přesné nivelační přístroje (VPN) přesné nivelační přístroje (PN) technické nivelační přístroje (TN) nivelační přístroje s nižší přesností (NP) Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

Libelové nivelační přístroje  užívané před rokem 1950, dnes se prakticky nepoužívají  třínožka (T), alhidáda (A), čep (Č), vidlice, dalekohled (D), kloub (K), nivelační libela (NL), ustanovka (U), krabicová libela (KL)  kvalitu přístroje charakterizuje: • zvětšení dalekohledu • citlivost nivelační libely • úprava nitkového kříže • optický mikrometr pro přesnější čtení laťových úseků  staví se na stativ Urovnání nivelační libely před každým měřením!!! Příprava nivelačního přístroje na stanovisku: • postavení stativu (deska stativu přibližně vodorovná) • zaostření nitkového kříže • hrubá horizontace podle krabicové libely • zacílení na lať a zaostření obrazu • urovnání nivelační libely elevačním šroubem • čtení na laťové stupnici Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

18

Kompenzátorové nivelační přístroje  kompenzátory • automatické nastavení záměrné přímky do vodorovné polohy • kapalinové nebo kyvadlové  třínožka (T) se stavěcími šrouby (Š) a ložiskem pro čep, alhidáda (A), svislý čep (Č), dalekohled (D), kompenzátor (K), pomocná krabicová libela (KL) Před vlastním odečtením jemně poklepat na přístroj a ověřit tak funkčnost kompenzátoru!!! Příprava nivelačního přístroje na stanovisku: •Příprava je shodná jako u libelových nivelačních přístrojů. Odpadá však urovnání nivelační libely. •Při pořadové nivelaci se doporučuje urovnávat krabicovou libelu na záměru vzad a vpřed. •Před vlastním odečtením se doporučuje jemně poklepat na přístroj a přesvědčit se tak o správné funkci kompenzátoru. Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

Laserové nivelační přístroje  Světelný paprsek realizující záměrnou přímku je v tomto případě nahrazen viditelným laserovým paprskem.  možno použít delší záměry  speciální nivelační latě s čidlem (umožňuje určit střed záměry)  Z konstrukčního hlediska je možné laserové nivelační přístroje rozdělit na: • kompaktní (zdroj a dalekohled tvoří jediný celek), • aditivní (do okuláru běžného nivelačního přístroje se vhodným způsobem přivádí světlo z laseru), • rotující (přístroje s rotujícím laserovým paprskem; vodorovnou záměru lze sledovat současně na více latích vybavených detektory; přesnost je 0,8 až 3 mm/100 m, dosah 200 až 300 m; efektivní je jejich využití při různých běžných i speciálních stavebních pracích).

 laserový paprsek  možno použít delší záměry

 speciální čidla na lati  rotující přístroje Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

19

Nivelační latě  nivelační latě jsou ze dřeva, z lehkého kovu nebo z kombinace dřeva a invarového pásku  délka latí bývá 1,7; 2; 3; 4 m, šířka kolem 10 cm  latě jsou buď celistvé nebo sklápěcí, popř. se teleskopicky zasouvají  bývají opatřeny jedním nebo dvěma držadly, příp. opěrkami pro snažší udržení ve svislé poloze, do níž se umísťují pomocí kruhové libely  na lati je vyznačena délková stupnice vhodného dělení  některé latě mají dvojí číslování (pro kontrolu) jiné jen jediné  dělení stupnice bývá nejčastěji centimetrové, pro přesnější práce se používá půlcentimetrové či čárkový kód  na stupnicích se číslují převážně decimetrové dílky výjimečně též centimetrové dílky  úprava dělení stupnic je různá, dílky jsou vyznačené silnějšími čárkami – stupnice čárkové, nebo černými (červenými) a bílými políčky šachovnicového tvaru – šachovnicové stupnice, nebo tvaru písmene e – éčkové stupnice


Nivelační latě  nivelační latě jsou ze dřeva, z lehkého kovu nebo z kombinace dřeva a invarového pásku  délka latí bývá 1,7; 2; 3; 4 m, šířka kolem 10 cm  latě jsou buď celistvé nebo sklápěcí, popř. se teleskopicky zasouvají  bývají opatřeny jedním nebo dvěma držadly, příp. opěrkami pro snažší udržení ve svislé poloze, do níž se umísťují pomocí kruhové libely  na lati je vyznačena délková stupnice vhodného dělení  některé latě mají dvojí číslování (pro kontrolu) jiné jen jediné  dělení stupnice bývá nejčastěji centimetrové, pro přesnější práce se používá půlcentimetrové či čárkový kód  na stupnicích se číslují převážně decimetrové dílky výjimečně též centimetrové dílky  úprava dělení stupnic je různá, dílky jsou vyznačené silnějšími čárkami – stupnice čárkové, nebo černými (červenými) a bílými políčky šachovnicového tvaru – šachovnicové stupnice, nebo tvaru písmene e – éčkové stupnice


20

Nivelační podložky  Pokud se latě nestaví na pevný podklad, umísťují se na nivelační podložky - buď ploché či hřebové.  Ploché podložky mají trojúhelníkový nebo kruhový tvar, jsou ze silného plechu, popř. litiny, mají jeden nebo dva nahoře zakulacené výstupky a jsou opatřeny držadlem. Spodní část podložky se třemi hroty se zatlačí do země.  Pro přesnější práce se používají hřebové podložky. Mají polokulovitý výčnělek, prstenec a kuželovitý či jehlanovitý dřík. K zatlučení do země se používá palice a zvláštní objímka, která zamezuje poškození vrchlíku. Hřeb se vytahuje pomocí kovového oka.

Zdroje chyb při nivelaci  nevyhnutelné chyby • chyby systematické ze zakřivení horizontu (geometrická nivelace ze středu) ze sklonu záměrné přímky (L – geom. niv., K – jenom zmenšit) ze svislé složky refrakce (geometrická nivelace ze středu) z nesprávné hodnoty délky laťového úseku z nesvislé polohy latě • nahodilé chyby z nepřesného urovnání nivelační libely ze změny výšky přístroje a latě ze čtení laťové stupnice z nestejnoměrného dělení laťové stupnice a nekolmosti z přeostření dalekohledu


21

Metody nivelace geometrická nivelace kupředu

geometrická nivelace ze středu


Geometrická nivelace ze středu

22

Geometrická nivelace - rozdělení  technická nivelace (TN)  přesná nivelace (PN)  velmi přesná nivelace (VPN) • při měření v ZVBP – nivelační sítě I. a II. řádu  zvlášť přesná nivelace (ZPN) • pro výškové určení VIB (výškové indikační body) • další použití při speciálních pracích s vysokými nároky na dosaženou přesnost


23

Technická nivelace – TN  řídí se Směrnicí pro technickou nivelaci  použití: pro běžné technické účely, pro určení nadmořských výšek bodů v podrobném výškovém bodovém poli  rozlišuje se technická nivelace základní přesnosti (nižší nároky na přesnost) a zvýšené přesnosti (vyšší nároky na přesnost)  nivelační souprava • nivelační přístroj s minimálně 16-ti násobným zvětšením s nivelační libelou o citlivosti alespoň 60´´/2mm (koincidenční libela 80´´/2 mm) nebo kompenzátorem odpovídající přesnosti • nivelační latě se zřetelným dělením, pevnou patkou (při zvýšené přesnosti se vyžadují celistvé latě z jednoho kusu vybavené urovnávací libelou) • lehké nivelační podložky Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

Technická nivelace – TN  délka záměr až 120 m, záměry se určují odhadem  nivelační oddíl se měří jedenkrát, u volných pořadů dvakrát  při zvýšené přesnosti maximální délka záměr 80 m (optimální je 40 až 50 m)  sestavy se půlí krokováním, popř. se kontrolují nitkovým dálkoměrem  výška záměry nad terénem minimálně 0,3 m  nivelační oddíl se měří vždy dvakrát, v případě použití dvou latí se volí sudý počet sestav ( dopustné odchylky pro měřené převýšení jednou/dvakrát pro TN základní přesnosti a TN se zvýšenou přesností; L je délka nivelačního pořadu v kilometrech)

videa: základní součásti přístroje Topcon ATB3 a WILD NAK2


24

Zápisník TN


Přesná nivelace – PN  řídí se Nivelační instrukcí pro práce v ČSJNS  při měření výšek ve výškovém bodovém poli, hlavně v pořadech III. a IV. řádu a v PNS, a při speciálních pracích vyšší přesnosti z oblasti inženýrské geodézie  přesná nivelace pro měření nivelačních pořadů IV. řádu a PNS spadajících do PVBP a pro měření nivelačních pořadů III. řádu spadajících do ZVBP  nivelační souprava • nivelační přístroj s minimálně 24 násobným zvětšením, nivelační libelou o citlivosti alespoň 20,6´´/2mm (koincidenční libela 41´´/2 mm) nebo kompenzátorem odpovídající přesnosti • pevné stativy • celistvé nivelační latě z jednoho kusu vybavené urovnávací libelou (pro měření nivelačních pořadů III. řádu musí mít latě invarovou stupnici a opěrky) • těžké litinové nivelační podložky Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

25

Přesná nivelace – PN  každý pořad se niveluje dvakrát (tam a zpět) alespoň v jinou denní dobu  při použití dvou latí sudý počet sestav  záměry se rozměřují pásmem s přesností na 1 dm  záměry max. 50 m  výška záměry nad terénem min. 50 cm (v případě kratších záměr ve svažitém terénu 25 cm)  měření nivelačních pořadů III. řádu záměry délku max. 40 m a výška záměry nad terénem min. 80 cm (v případě kratších záměr ve svažitém terénu 40 cm).  Mezní odchylka mezi nivelovaným převýšením tam a zpět, která se určí ze vzorce: ,při měření nivelačních pořadů III. řádu ,kde R je délka nivelačního oddílu v kilometrech.  Mezní odchylka pro nivelační úsek,

při měření nivelačních pořadů III. řádu

, kde L je délka nivelačního úseku v kilometrech Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

Přesná nivelace – PN  každý pořad se niveluje dvakrát (tam a zpět) alespoň v jinou denní dobu  při použití dvou latí sudý počet sestav  záměry se rozměřují pásmem s přesností na 1 dm  záměry max. 50 m  výška záměry nad terénem min. 50 cm (v případě kratších záměr ve svažitém terénu 25 cm)  měření nivelačních pořadů III. řádu záměry délku max. 40 m a výška záměry nad terénem min. 80 cm (v případě kratších záměr ve svažitém terénu 40 cm).  Mezní odchylka mezi nivelovaným převýšením tam a zpět, která se určí ze vzorce: ,při měření nivelačních pořadů III. řádu ,kde R je délka nivelačního oddílu v kilometrech.  Mezní odchylka pro nivelační úsek,

při měření nivelačních pořadů III. řádu

, kde L je délka nivelačního úseku v kilometrech Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 11

26

Hydrostatická nivelace  využití fyzikálních vlastností kapaliny umístěné ve dvou spojených nádobách tvořících hydrostatickou soupravu  nádoby spojené hadicí se umísťují na body, jejichž převýšení chceme určit  pro kapalinu v klidu v hydrostatické soupravě platí Bernoulliho rovnice rovnováhy

• p1, p2 je tlak vzduchu na hladiny v nádobách, • ρ1, ρ2 je hustota kapalin, • h1, h2 jsou relativní výšky hladin kapaliny v jednotlivých nádobách, • g je tíhové zrychlení. Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 12

Trigonometrické určování výšek


27

Barometrické určování výšek  spočívá v měření barometrického (aerostatického) tlaku vzduchu vyvolaného tíhou zemské atmosféry  tlak s rostoucí výškou klesá  jednotkou tlaku je pascal (Pa)  velmi hrubá metoda (nedosahuje ani decimetrové přesnosti), která je však rychlá a nenáročná  výškový rozdíl dvou bodů se určí v závislosti na měřeném rozdílu barometrických tlaků  základní barometrický vzorec (Laplaceův): K je barometrický součinitel (K = 18 464), bA, bB jsou barometrické tlaky na bodech, jejichž převýšení určujeme, α je koeficient roztažnosti vzduchu (α = 273-1), t je průměrná teplota při měřeních.  měříme pomocí kovových barometrů – aneriodů  metody měření: s jedním nebo dvěma přístroji (měří ve stejných předem dohodnutých časech, ale na jiných místech, pro přesnější práce) Čada, V. Přednáškové texty z geodézie: kapitola 14

Prameny a literatura  Čada Václav. Přednáškové texty z geodézie: kapitoly 10 – 14 http://www.gis.zcu.cz/studium/gen1/html/index.html  http://bodovapole.cuzk.cz/  Vyhláška 31/1995 Sb.

28

Děkuji za pozornost … Dotazy … ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky

Ing. Martina Vichrová, Ph.D. [email protected]

29

GES

Recommend Documents