Geoturismus a rozvoj regionů v příkladech z Geoparku J. Barranda a dalších

Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia CZ.1.07/2.2.00/28.0104

Geoturismus a rozvoj regionů v příkladech z Geoparku J. Barranda a dalších CÍL KAPITOLY 

Cíl 1. Seznámení se s fyzickou podstatou a způsoby rozvoje geoturismu uvnitř regionů



Cíl 2. Poznání základů znalostí pro geoprůvodce



Cíl 3. Geoturismus a průvodci, pomůcky a podpora



Cíl 4. Skutečné možnosti, tipy, triky a novinky pro geoprůvodce

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POJMY Struktury pro geoturistiku a legislativa geoparků, geoprůvodci a jejich práce, rozvoj geoparků a geoprůvodců, geoprůvodcování, tipy a triky, příklady nade vše, geoprůvodci a vybavení faktické i znalostní, „nové technologie“ prezentace v terénu

ČASOVÁ NÁROČNOST 60 minut

ÚVOD Stávající struktury pro ochranu geologického dědictví vyplývají ze struktury ochrany přírody v regionech a ta je dána kompetencemi podle Zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění (dále „Zákon 114/1992“). Ochrana jednotlivých geologických památek tak zejména v krasových oblastech je v České republice v rukou daných úředníků a úřadů na příslušném stupni.

IKLIM

1/32


Na příkladu geoparku J. Barranda, kde část území patří do chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Český kras (cca 28%), lze uvést, že geologické lokality v území CHKO Český kras spadají v režimu zón ochran přírody CHKO do kompetence správy CHKO (dále „SCHKO“). To se týká také údržby a managementu lokalit a případně i značení nových lokalit, a to zejména u maloplošných zvláště chráněných území podle výše uvedeného zákona. Zbytek území geoparku patří z hlediska chráněných území dle zákona z hlediska geologie do působnosti Krajského úřadu a Magistrátu hl. m. Prahy. Podle Zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen Zákona) se rozlišují následující typy chráněných území: 

Národní parky (NP)



Chráněné krajinné oblasti (CHKO)



Přírodní parky (Př. P) – nejsou zvláště chráněným územím



Národní přírodní rezervace/památky (NPR/NPP)



Přírodní rezervace/památky (PR/PP)



Významné krajinné prvky (VKP) – nejsou zvláště chráněným územím, ale jsou zároveň druhem územní ochrany geologické lokality! Lze tedy uvažovat, že chráněná krajinná oblast je významný krajinný celek a proto je chráněna v celém svém rozsah, byť parazákonné výklady tohoto ustanovení jsou i opačného charakteru a vyplývají z neochoty úřadů pálit si kvůli geologické lokalitě prsty v rámci správních řízení.

Hierarchie ochrany přírody a krajiny a její kompetence v ČR má svou zaběhnutou strukturu již 20let od platnosti Zákona a umožňuje zatím dostatečnou správu jednotlivých zvlášť chráněných území a dalších geolokalit v rámci ČR: 

Ministerstvo životního prostředí ČR – má v dikci NPR, NPP;



Krajské úřady, SCHKO, Správy národních parků (dále SNP) – PR, PP, volné území CHKO a NP;

2/32

IKLIM




Městský úřad na obci s rozšířenou působností (dále jen ORP) – vyhlašuje a chrání VKC, VKP;



Obecní úřad u pověřené obce (dále POÚ) – vyhlašuje a chrání VKP;



Obecní úřady – řídí pouze kácení zeleně a ochranu památných stromů.

Mimo strukturu ochrany přírody pak jsou až regionální organizace u geoparků často zřizovateli geoparků s různým právním statutem (obecně prospěšné společnosti - o.p.s., nevládní neziskové organizace – NNO, mikroregiony, sdružení obcí, konsorcium organizací, atd.); 

Mikroregiony – nemají územní pravomoci;



Místní akční skupiny (dále též „MAS“) a rozvojové subjekty – nemají územní pravomoci, jsou zaměřeny na projektové a podnikatelské aktivity;



Sdružení obcí, aj. – jsou založeny na aktivitě několika osob.

Jak začlenit geoparky? Ve světovém, případně Evropském měřítku fungují již delší dobu Geoparky a jsou svázané do sítě Geoparků UNESCO nebo sítě Evropských geoparků. Kde tedy do systému ochrany přírody a krajiny v České republice (dále jen ČR) vložit geoparky, zejména pokud jde vlastně o speciální rozvojovou úlohu, orientovanou na specifický druh návštěvnosti a služby pro návštěvníky? Jak začlenit geoparky do tohoto systému prezentace přírody a ochrany přírody, dnes již značně konzervativního a v Evropě přežitého (moderní pojetí ochrany přírody a krajiny v kontextu cestovního ruchu v chráněných územích je popsáno v ZELENKA – TĚŠITEL – PÁSKOVÁ – KUŠOVÁ, 2013) zejména orientací na územní ochranu a management bez dostatečné otevřenosti a transparentnosti jednotlivých kroků a bez propojení se sférou veřejnosti v obecné rovině, ale též veřejnosti odborné a zejména vědecké. Struktura ochrany přírody a na oficiální úrovni je navíc značně je značně politizována a prolobbována již cca od roku 2003.

IKLIM

3/32


Geoparky tak budou dobře koexistovat s nově vytvářeným Evropským systémem ochrany přírody a krajiny, v němž je rigidně ochranářský centralizovaný systém kombinován či v dalších etapách rozvoje nahrazován smluvní a korporativní ochranou přírody, založenou na vědomí spolupráce, spoluúčasti a sdílení pozitivních výstupů s veřejností (participativní management chráněných území). Geoparky (dále též „GP“) jsou rozvíjeny zejména (může a zpravidla jde o kombinaci několika dále uvedených faktorů): 

V zajímavých územích hlavně mimo sídla (což není striktním pravidlem – městské geoparky, např. v Praze Tróji), ale s významnými geologickými a geologicko-historickými hodnotami. Nesporné nakupení geologických hodnot v praxi znamená množství geologických zvláště chráněných území, lokalit evidovaných Českou geologickou službou, nebo místních kulturně a geologicky zajímavých lokalit jako pozůstatků těžby a průzkumu. V GP J. Barranda je výjimečně disponována takto zejména přípražská část geoparku, protože na konci 80-tých let se tam podařilo vyhlásit řadu rezervací a památek geologického významu v rámci ochrany míst před zavezením odpady a sutí.



V územích vhodných pro lokální oživení místní zajímavé turistiky s alespoň sezónní dostupností vhodných lokalit a se základem v nějaké ochraně přírody nebo alespoň kulturně geologických hodnot (lomy, staré továrny, vápenky, jeskyně, atp.). V GP J. Barranda jde např. o skanzen Solvayovy lomy, Chrustenická šachta a komplex okolo Sv. Jana pod Skalou.



V územích s aktivními obcemi, MAS, NNO, institucemi, či jinou výhodou v aktivních lidech – většinou jde o nějaké hybatele, jako jsou zainteresovaní jeskyňáři, starostové, či firmy.



V území se znalostní a odbornou základnou a navazujícími strukturami v krajině – vhodné území je například poblíže koncentrace geologů, muzea s významným

geologickým

významem,

odborných

pracovníků,

případně

univerzitních vyučujících a doktorandů. Odbornou základnu může tvořit muzeum, ústav, škola, firma, větší zájmové sdružení v oboru (odborná formální

4/32

IKLIM


i neformální sdružení a spolky, např. jeskyňáři, spolupracovníci skanzenu, strážci přírody, zaměstnanci geologických firem, pracovníci muzeí a středisek ochrany přírody a památkové péče, znalecká sdružení, apod.). GP Barrandien má tradici ve značné geologické prozkoumanosti území a současně i v navazujícím bádání, které rozvíjejí Přírodovědecká fakulta UK, Česká geologická služba, Agentura ochrany přírody a další instituce. 

Možnosti vymezení v krajině vzhledem k morfologii anebo geologii území – jde o jednoznačné vymezení v terénu pochopitelné i laikovi, protože Geopark musí mít hranice viditelné a jasné. Většinou jde o hranice určitého výskytu nějakého jevu – GP Český ráj – pískovcová skalní města, GP J. Barranda – silurskodevonské vápence, apod.

Co je pro geopark zásadní je aktivita lidí zdola – instituce, aktivní občané (NNO jako jeskyňáři, angažovaní starostové, turističtí organizátoři apod.), mikroregiony (sdružení obcí do funkčního mikroregionu zaměřeného na turistiku a destinační turistiku a rozvoj netradiční turistiky), MAS – místní akční skupina – hybatelé podnikatelského a regionálního rozvoje v rámci programu Leader, přízeň místní správy – trvalá komunikace a spolupráce, naklonění místní podnikatelé a živnostníci (větší i menší firmy podle možností), navazující turistická struktura – stávající turistické stezky, značení a také navazující naučné stezky, muzea, skanzeny, apod.

Proč tedy geopark? To je samozřejmě zásadní otázka na kterou je odpovědí několik a různých, často prosazovaných současnými špičkami ochrany přírody v ČR a ku vlastní škodě, proto dejme nejprve zaznít tomu, proč by geoparky neměly dále vznikat… Proč ne? 

Nemá žádné základy v legislativě, kromě několika poznámek v Zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění novel.



Rozmělňuje a ředí snahy ochrany přírody a krajiny k integraci činností a organizací ochrany přírody a krajiny pod jednou střechou.

IKLIM

5/32




Je zejména jednosměrně zaměřenou, turisticko-rozvojovou a až příliš lokální aktivitou, která není součástí systému.



Nikdy není tato aktivita dostatečně odborná v interpretačních aktivitách, aby uspokojila vědce, a zároveň mate lidi zajímající se laicky odborně o geologii, vědu či přírodu a její ochranu!

Hybatelé – stakeholdeři ve vedení a managementu geoparků a turisticko-rozvojové struktury však jsou názoru, že geoparky mají v naší přírodě své nedílné místo a také význam. Tento názor sdílí řada a osob a to nejen ti aktivní v geoparcích… dejme tedy zaznít i jejich argumentům. Proč ano? 

Patří k regionu a k jeho kulturnímu a historickému dědictví a přispívá k dalšímu kulturnímu a historickému rozvoji v krajině.



Umožňuje neotřelým způsobem prezentovat geologickou minulost, která navozuje současnost a její bohatství v oblasti geologie, paleontologie a zejména kulturně geologického dědictví (např. staré lomy, důlní zařízení a šachty, vápenky, naleziště, jeskyně, štoly).



Má znalostní (vědecké), historické (dějinné) i dobrovolnické (stráž přírody, jeskyňáři, ČSOP, Brontosaurus, další NNO) kořeny v daných místech.



Podpoří rozvoj tradičních činností a řemesel, podpoří dopravu a služby a zviditelní region, oživí zaměstnanost a poptávku po regionálních produktech.

Geopark je tedy zásadním kamenem pro další rozvoj regionálního turismu (tam kde je to možné, není totiž vždy vhodné dělat mezinárodní geopark všude i když v ČR k tomu řada lidí v aktivních regionech ráda tíhne) a oživení regionu z hlediska tradičních řemesel, historických lokalit a také geologicko-paleontologických nalezišť.

Geoparky jako součást regionů Podíváme-li se na geoparky jako na nějaké neformální hybatele a proturisticko rozvojové propagátory v regionech, tak je nelze vytrhovat z kontextu celosvětového

6/32

IKLIM


rámce Geoparků UNESCO, které v rámci světa delší dobu působí a to často vynalézavě a pečlivě a na mnoha místech světa. Náš regionální evropský rybník tedy navazuje na praxi nejen Anglosaských geoparků, ale i na francouzské a německé pilíře, ke kterým se geoparky všech úrovní u nás hrdě hlásí – viz dále. Základy geoturismu a vznik geoparků je u nás, jak je zvykem bohužel o něco opožděn!

Geoturismus 

Započal v období okolo roku 2000 v anglicky mluvících zemích (Austrálie, Wales, státy USA).



Znamená změnu v prezentaci přírodního a kulturního dědictví – orientaci na geologii, paleontologii, geomorfologii, geologickou historii, kulturně geologickou historii, atp.



Vychází z ideí původně prezentovaných Ekomuzeí a Open air muzeí.



Struktury pro geoturismus vznikly následně – síť geoparků UNESCO, Evropská síť geoparků, podpora ze strany MŽP - Národní Rada geoparků ČR, Česká geologická služba.

Obr. 1: Geoturistická procházka krasovým terénem vrchu Javorka nad Karlštejnem (Foto: autor, 2012) Lokální turistika v naší republice se rozvíjí značně nerovnoměrně, naproti tomu může k povzbuzení turistiky napomoci i rozšíření činnosti geoparku zejména v místech, kde podobné jiné aktivity (např. CHKO a NP) nejsou rozvíjeny, jako zásadní se jeví také zaplňovat zajímavá a turistům neznámá místa v Geomapě ČR a Evropy.

IKLIM

7/32


Lokální geoturismus – geoparky 

Základem je vždy aktivita zespodu – místní NNO, firmy, školy, starostové, muzea, VŠ a podobně.



Je založen na konsensu (souhlasu a souladu) a souhře činitelů ze všech hlavních sektorů – podnikatelé, veřejná složka (úřady), NNO, aktivní občané, školy, muzea…



Vychází ze zapojení místních občanů a znalců do hry o geopark.



Vytváří a prezentuje kulturní a turistické hodnoty a prezentuje území geoparku veřejnosti.



Posiluje razantně udržitelnou, ekonomickou, sociální a environmentální stránku rozvoje georegionu.

Obr. 2: Pozvánka na typickou každoroční akci – Týden Evropských geoparků, Zdroj: www.europeangeoparks.org

8/32

IKLIM


Startovací a plánovací procesy v regionech Geoparků Geoparky pro svůj rozvoj potřebují mimo jiné nastartovat některé vnitřní procesy vytvořit strukturu centrum a sídlo geoparku, protože geopark nemůže být tvořen jen svatou Trojicí – Ty Já a Logo! Vytvoření struktury a plánů však vyžaduje a vizi a čas na hledání spolupracovníků a zdrojů… 

Geopark kromě již zmíněných podmínek pro vznik potřebuje hlavně skupiny nositelů myšlenky a také potřebuje strategii.



Strategický plán rozvoje geoparku umožňuje seřadit a hodnotit činnosti a omezit zanedbání některé z důležitých oblastí (často komunikace, finance).



Společné – komparativní a konsensuální plánování zúčastněných napříč spektrem stakeholderů uvnitř geoparku je důležitým prvkem tvorby struktur geoparku i všech strategií a činností.

Podklady pro strategické a plánovací procesy i pro geoprůvodce Jaké jsou tedy nutné a neopominutelné podklady pro činnost jak geoparku, tak průvodců a pro jeho další racionální usměrnění a rozvoj? 

Mapa území a geo-lokalit – geosites.



Dostupné www zdroje a knižní podklady.



Seznam účastníků ze všech dotčených oblastí činnosti GP – podnikatelé (zejména v turismu), podniky a osoby – vlastníci lokalit, správci území nebo lokalit, dotčené orgány státní správy, NNO, zájmová sdružení, vědci a místní odborníci.



Sestavené databáze zájmových osob.



Seznam veřejných lokalit, návštěvnických ploch a infrastruktury – naučných stezek, odpočívek, míst zájmu, apod.



Centrum a logistika geoparku i osob.

IKLIM

9/32


Struktury geoparku pro plánování další činnosti Pokud má dále geopark tvořit nějakou cílevědomou činnost tak se neobejde bez úvodní souhrnné a inventarizační práce toho co má vlastně k této činnosti k dispozici, tedy co je vlastně v domě, bez toho nelze začít, nabízíme přehled co je podle nás nutné vědět a případně mít k dispozici… 

Návštěvnické a odborné centrum s knihovnou (muzeum, škola, institut).



Geoprůvodci, odborní i lokální patrioti pro místní geosites a jejich využití.



Odpovídající možnosti hromadné dopravy, normální dopravy a její logistiky (parkoviště, propustnost atd…).



Informační kanály (www stránky, facebook, GPS údaje, kontakty na regionální média, kontakt úřady).



Osobní kontakty, akční tvůrčí tým, vědecká rada, sbor příznivců a podporovatelů – rekruti geoprůvodců.



Návštěvnické struktury – naučné stezky, turistické stezky, altány, směrovky, označení míst, pamětní cedule.



Mapa lokalit a jejich zaměření, návrhy na návštěvní okruhy.



Propagace - průvodní brožura, Bedekr, odborná publikace pro území, film, virtuální mapa, nebo stezka.

Co by měl zvládat pracovník geoparku – geoprůvodce návštěvníků v prvním sledu? (Co je pochopené, to je i dobré! Jaques Bergiere) Geoparky vytvářejí svůj „sbor průvodců, nikoliv však strážců jsou to osoby povětšinou místní a o geoparku buď poučené, a nebo na něm nějak zainteresované tak, aby byly schopny v něm sloužit zájemcům o spolupráci, návštěvníkům, ale i třeba vědě nebo propagaci! Podle očekávání by znalosti průvodce v geoparku měly být na dostatečné

10/32

IKLIM


odborné úrovni (dle úlohy a vzdělání) a měl by tedy zajistit (znát, vyložit, interpretovat, ve výkladu i diskusích s návštěvníky propojovat) následující činnosti: 

Odbornou prezentaci geologického i geomorfologického dědictví regionu v základní rovině.



Laické podání odborných vstupů a znalostí, pochopitelné a jasné, prezentaci transparentních informací o geoparku, vázaných přímo na jednotlivá místa.



Geoturistický zeměpis vybraného regionu i geoparku s příklady odtud nebo i ze zahraničí a zvláště s přesnými daty o místech geologického zájmu (Geosites).



Obecnou znalost zákonů o ochraně životního prostředí a ochraně přírody a navazujících zákonných norem, zejména se sankcemi a postihy za jejich překročení…



Místní reálie (jména, názvy včetně starých, památná místa, významné body, vyhlídky), zkratky, cesty, jména starostů a činovníků, názvy firem a podnikatelů, jména sponzorů, správců v regionu a okolí.

Velmi zjednodušeně, leč prakticky a pragmaticky – měl by podle potřeb návštěvníků znát a ovládat všechno, co návštěvníci potřebují a nač se zřejmě zeptají, a často pokud možno ještě v cizích jazycích… Vybavení Geoprůvodce na vycházku! Geoprůvodce s nějakým pověřením od vedení geoparku nemůže vyjít s turisty nebo jinými návštěvníky do terénu patřičně nevybaven a nevystrojen, co tedy v základní formě do takové výbavy patří?

IKLIM

11/32


Obr. 3: Vybavení geoprůvodce do terénu je vhodné a jednoduché, Foto: staženo z Facebooku - Geological Society of London. Jak má být geoprůvodce podle nás tedy správně vybaven, co nesmí postrádat – co je nutné: 

Identifikační znak – odznak, uniforma, čepice…



Vhodné úvodní slovo a rétorika k vycházce a tématu geoparku včetně svého představení.



Vlastní informační list s terénní podporou výkladu (vlastní i pro geopark připravený laminovaný tisk na podporu výkladu a místních popisů).



Znalost cest, komunikací i dopravy a napojení turistických stezek nebo cyklostezek na naučné stezky a znalost jejich obsahu nebo orientace na trase virtuální naučné stezky.



Mapa terénu a geoparku!



Průvodce, virtuální průvodce, fotografie, pohlednice, brožury, tablet, apod.



Cukr, lékárnička, obinadlo, mobil, provázek, lahev s vodou, pláštěnka, geologické kladívko.



Vlastní texty, pomocné brožury, knížky, sestavené virtuální stezky, apod.



Volně užitá technika – mobil s GPS a mapami, GPS navigace, tablet s mapovou aplikací, GIS aplikace v technice, virtuální naučné stezky apod.

12/32

IKLIM


Co se čeká od geoprůvodce v terénu a jak je lze oddělit? Průvodce po Geoparku bezesporu čekají lační návštěvníci (z hlediska informací samozřejmě) a tak je podle využití a schopností lze dělit na dvě základní skupiny pro geoprůvodcování: Lokální – místní geoprůvodce 

Zná místní realitu a podrobně 1-5 význačných geologických míst (geosites) a najde vždy cestu k nim.



Zná popis lokalit, vznik a vývoj, historii, významnosti, doplňkové info.



Hovoří o lokalitě bez pomůcek, případně má k dispozici lokální informační materiály a brožury s obrázky.



Je schopen nabídnout další služby (foto, pohlednice, vyhlídkové plochy, odznáčky, tur. cesty, cyklostezky, spojení vlaky a autobusy, MHD, atp…)



Ví, kde jsou o lokalitě další údaje a záznamy, příp. články.



Umí popsat cestu k dalším několika význačným geologickým místům, a to různými prostředky dopravy jak osobní tak skupinové.



Má místní tzv. „vnitřní informace“ a nabídne je zájemcům o ně.



Zvládne omezené množství odborných údajů k jím vybraným lokalitám.



Zná alespoň jednu provázanou trasu cesty k lokalitám.



Dodržuje kodex geoprůvodce a také určité dohodnuté regulativy.

Obecný – celkový – celostní geoprůvodce : 

Zná většinou slušně celý geopark a umí o něm přehledně a jednoduše podat základní info různým věkovým skupinám. Má alespoň základní sdělené odborné znalosti a orientuje se problematice místní geologie.



Ví o přístupech a hromadné dopravě na lokality i informacích pro auto, cyklo a pěší dopravu v rámci geoparku z různých míst.

IKLIM

13/32




Zvládá informace o geoparku a lokalitách alespoň částečně anglicky.



Zná větší počet geologicky významných míst (geosites) a podá o nich základní info – vstupy, doby vstupu, počty osob, kapacita, doporučené oděvy, atp.



Orientuje se v navazujících službách na geologické procházky a lokality (hospody, muzea, prezentační síně, jeskyně apod.) a podá doporučení ve věci – parkoviště, cyklotrasy, turistické stezky, restaurace, studny, prameny, potraviny, opravny, atd.



Zná aktuální denní situaci v geoparku (počasí, teploty, schůdnost, neschůdnost, nebezpečí, novinky) a také podává o tom informace nejen česky.



Zvládá zvláštní základní odborné údaje i navazující diskuzi a zná alespoň některé odborné geology, na které může odkázat.



Zná alespoň 2 komplexní odborné trasy geoparkem s výkladem ke geolokalitám.

Vybavení, pomůcky, tipy, triky… Finální kapitolou jsou doporučení a odkazy na použitelná terénní zařízení (Naučné stezky, QR kódy, informační tabule apod.), novinky, stezky a chybné instalace (každý nesmysl se dá využít jako špatný příklad), které lze v terénu při geoprůvodcování využít a patří k vybavení geoparku. Naučné stezky Naučné stezky (dále též „NS“) jsou dnes velmi sporný a v původní podobě popsaných tabulí i přežitý formát, protože hltání textů v přírodě už návštěvníky příliš nezajímá. Snížila se ochota číst texty, a to zejména odborné, proto je tedy nutno volit formát NS příjemný a spíše s obrazovým rychlým sdělením než dlouhé texty! Existuje řada chyb, které je nutno neopakovat! Viz příklady na komentovaných obrázcích dále (Obr. 4 až Obr. 7):

14/32

IKLIM


Obr. 4: Starý formát naučné stezky s dobrým rozložením textu (Svatojánský okruh, Sv. Jan p. Skalou, Český kras). Foto: Autor

Obr. 5: Zmenšený formát NS geologického významu v terénu (zast. U Hostimi), součástí byla brožura naučná stezka záp. částí Č. Krasu. Foto: autor

IKLIM

15/32


Obr. 6: Novinka u NS – stezka vybavená tzv. virtuální uvaděčkou – průvodkyní, která se spouští fotobuňkou a hovoří na návštěvníky, NS Cesta vody, Digny l.B., Provence, Francie. Foto: autor

Obr. 7: Moderní názorná naučná stezka v Rakouském geoparku Goessausee, Rakousko. Foto: Autor

16/32

IKLIM


Skládačky jako podpůrné materiály Ke stezkám nebo jednotlivým objektům je vhodné mít k dispozici jednoduché skládačky s textem, mapkou a obrázky a to jak k muzeím a expozicím, tak k jevům v přírodě. Viz dále příklady (Obr. 8 a Obr. 9) :

Obr. 8: Skládačka Muzea Čes. krasu v Berouně a Koněpruských jeskyní u Berouna. Zdroj: Archiv autora

IKLIM

17/32


Obr. 9: Skládačka s informací o Evropských geoparcích a Českých národních geoparcích. Zdroj: Archiv autora Ke skládačkám také patří mapy a informační schémata pro návštěvníky ( Obr. 10, Obr. 11):

Obr. 10: Geologické lokality na území Národního geoparku Železné hory. Zdroj: DOUCEK A KOL. (2011)

18/32

IKLIM


Obr. 11: Geologická mapa s lokalitami Geoparku J. Barranda a Tur. mapa s geolokalitami téhož GP. Zdroj: Archiv autora Nedílnou součástí významných míst a bodů v terénu jsou pak např. u vstupu do Geoparku či jinde umístěny Informační uvítací či jiné tabule se sdělením (na obrázku infotabule k NPR Karlštejn a GP Český ráj – foto autor):

IKLIM

19/32


Geopark by měl mít svou identitu, tedy jednotný znak na materiálech a zařízení – viz příklady (Obr. 11 a Obr. 12):

Obr. 12: Logo GP J. Barranda. Zdroj: Archiv autora

Obr. 13: Celková identita se znaky geoparku a sítí v GP Haute Provence, Francie. Foto: autor

20/32

IKLIM


Dalšími způsoby interpretace geologického dědictví pro veřejnost jsou zejména různá schémata, zobrazení, přehledy, viz Obr. 14 až Obr. 16:

Obr. 14: Geologické časy – Přírodní rezervace Francie a další. Zdroj: Archiv autora

Obr. 15: Schéma z Facebooku - Fosil Paleontologija, Španělsko. Zdroj: Archiv autora

IKLIM

21/32


Obr. 16: Schéma z Facebooku – Amazing Geologist. Zdroj: Archiv autora Propagačním kanálem se stále větší důležitostí jsou hlavně webové stránky, nejen novinové články a tištěná média jsou dnes v popředí, specificky pak Facebook a jiná sociální média, viz příklady (Obr. 18 a Obr. 17):

Obr. 17: Facebook Geopark J. Barranda. Zdroj: Archiv autora

22/32

IKLIM


Obr. 18: Stránky informací www.barrandien.cz. Zdroj: Archiv autora

IKLIM

23/32


Nové technologie a jejich užití: QR kódy nebo B-taggy – nové značení stezek pro mobilní telefony a tablety

Obr. 19: Typický B – tagg generovaný pro značení stezek v GP J. Barranda. Foto: Archiv autora

Obr. 20: Součást NS Svatojánský okruh nově s B-taggem pro zvídavé. Foto: Autor

24/32

IKLIM


Princip využití QR-kódů nebo b-taggů je jednoduchý: s pomocí do mobilního zařízení volně stažitelné čtečky uvedených kódů návštěvníky jejich zařízení na místě napojí na www stránky s informací o místě, kde se nachází a lze i mít tzv. sdílenou realitu, kdy se např. dá na místo v obrázku v mobilu promítnout přehled geologických vrstev. Závisí na technice, samozřejmě lze do odkazu zakódovat i obrázky a zvuky. Proč nové technologie? Často kladená otázka staromilci uvádí tento odstavec, ale věda a zejména technika pokročily a proč je tedy i s úsporou peněz nevyužít v plné šíři… 

Interpretace musí být orientována na rodiny s dětmi a mládež, pro které jsou nové technologie běžné.



Dosavadní cedule jsou krátkozraké a „dlouhé“.



Střední a mladá generace výrazně méně čte.



Mladí podlehli chytrým mobilům a tabletům.



Klesá citlivost na čtené vjemy, zvyšuje se citlivost na ikony a obrazové prezentace.



Rozšířila se dostupnost přístrojů GPS a jejich využití v geocachingu.



Zvýšila se dostupnost internetu a virtuálních map.

Ideální interpretační technologie pro návštěvníka (jak tedy interpretovat efektivně a dovedně návštěvníkovi fakta tak aby to bylo nevšední a neotřelé…): 

Běží digitálně na vlastním zařízení návštěvníka.



Sama se orientuje v terénu dle GPS.



Nevyžaduje nutně vždy připojení k internetu.



Poskytuje multimediální obsah.



Umožní propojit všechny druhy stávajícího značení.



Je vícejazyčná a snadno obsluhovatelná a dostupná.

IKLIM

25/32


Příklad z praxe: In Natura.cz / Barrandien In Natura Klíčové technické vlastnosti uplatňované v rámci nového projektu využití technologií pro návštěvníky: 

Univerzální aplikace.



Naprostá otevřenost při tvorbě obsahu.



Použitelné téměř kdekoli na světě – stačí pouze GPS signál.



Multimediální (MM) obsah.



Vícejazyčný obsah (podpora až 4 jazyků).



Nevyžaduje nutně značení v terénu.



Nepotřebuje datové připojení v terénu.

In Natura.cz / Barrandien In Natura Jak to funguje v praxi? 1.

doma

2. 3. 1. Uživatel si stáhne aplikaci In Natura do telefonu 2. Aplikace se přes wi-fi připojí k internetu a nabídne seznam průvodců 3. Uživatel si vybere a stáhne požadované průvodce

na výletě

Aplikace podle aktuální polohy zobrazuje informace o nejbližších zájmových bodech. Není-li GPS signál, funguje průvodce jako el. kniha.

Obr. 21: Schéma je převzato z prezentace autora k problematice nov. technologií. Foto: Archiv autora

26/32

IKLIM


DALŠÍ TIPY A TRIKY, ŠPATNÉ PŘÍKLADY (každý špatný příklad nebo chyba jsou velkým zdrojem poučení)

Obr. 22: Sv. Jan p. Sk. u Kláštera – východiště stezek. Foto: Autor Místně má být vždy jedna naučná cedule, větší počet je nesmyslný a odrazuje (Obr. 22)!

IKLIM

27/32


Obr. 23: Popisy a vrstvy v malém skanzenu Solvayovy lomy v GP J. B. Foto: Autor Dlouhá a texty zatížená cedule u jinak dobré geoexpozice sníží její zajímavost (Obr. 23).

Obr. 24: Pohled na geologickou Open air expozici u Solvayových lomů. Foto: Autor

28/32

IKLIM


Obr. 25: Stará popiska geologických lokalit u Solvayových lomů v GP J. B. Foto: Autor

Obr. 26: Nahlučení starých a nových cedulí v Kozlu – GP J. B. Foto: Autor Staré, onošené a poničené nebo zmnožené cedule jsou snad horší než žádné.

IKLIM

29/32


Poslední pozitivní ukázky z geoprezentace v Norsku (Obr. 27 a Obr. 28):

Obr. 27: Kamenný ukazatel vrstev ve vstupu do NP Dovrefjell, stř. Norsko. Foto: Autor

Obr. 28: Přes sklo sdílený popis obrazu krajiny v pozadí. Stezka dědictví, Geiranger, Norsko. Foto: Autor

30/32

IKLIM


AKTIVIZAČNÍ OTÁZKY 

Otázka 1. Co je hlavními podmínkami pro vznik geoparku?



Otázka 2. Jaké vybavení musí mít v terénu geoprůvodce?



Otázka 3. Jaké terénní zařízení pro geoprezentace znáte?

ZÁVĚR Každý GEOPARK v České republice i ve světě má své specifické základy a zajímavosti, každý geopark má také své rozvojové těžkosti a vlajkové projekty, cesta ke vzniku geoparku a vytvoření dobrý průvodců zařízení, návštěvnického centra a dalších atributů je zdlouhavá a trnitá, ale úspěch v zájmu lidí o region a lokalitu je vždy tou nejlepší odměnou a potvrzením cesty pro management a hybatele činností v území! Národní Geoparky v ČR jsou v rozvoji pomalém ale stálém a proto je i tato turistika pro nás něčím novým a také poučným.

CVIČENÍ, ÚLOHY 

Úloha 1. Popište, jak by měl být jazykově vybaven virtuální průvodce naučné stezky a co by měl prezentovat?



Úloha 2. Popište a sestavte řeč skutečného průvodce u lokality – geosite v terénu?

SOUHRN Prezentace geologického dědictví je nový úkol pro rozvoj regionálního cestovního ruchu a rozvoje, je založený na aktivitě zdola a práci zapojených osob ze všech sektorů, jen tak může mít geopark nerozložitelnou strukturu a také odpovědné vedení, management a vybavení, které umožní jeho dlouhodobou činnost na poli prezentace geologického a kulturního dědictví.

IKLIM

31/32


ODPOVĚDI NA OTÁZKY 

Odpověď 1. Hlavní podmínkou pro vznik geoparku je konsensuální aktivita zdola ze všech sfér.



Odpověď 2. Vybavení geoprůvodce je v hlavních rysech popsáno výše v textu v příslušném odstavci.



Odpověď 3. Terénní zařízení jsou vyjmenována výše v textu, jsou to tabule, naučné stezky, značená místa, skanzeny, popisy lokalit, virtuální stezky a další.

ÚKOL 

Úkol 1. Virtuální průvodce může obsahovat – viz výše v textuinformace i takzvané pozměněné reality a to přes mobil nebo tablet, současně je informace vázána na GPS souřadnice lokality a nikoliv na místo nebo signál mobilních sítí.



Úkol 2. Odpověď naleznete výše v textech u textů k místnímu průvodci. Je nutno jednoduše přizpůsobit výklad posluchačům a umožnit jim vnímat a prožít výklad na místě, důležitá je korektnost a také srozumitelnost výkladu, bez fabulací, oživená místním příběhem.

DALŠÍ ZDROJE [1] Síť národních geoparků ČR: http://www.geology.cz/narodnigeoparky [2] Geopark J. Barranda: www.barrandien.cz [3] AOPK, část Geoparky UNESCO: http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodnispoluprace/mezinarodni-uskupeni/geoparky-unesco/ [4] Síť evropských geoparků: http://www.europeangeoparks.org/ [5] ZELENKA, J, TĚŠITEL, J., PÁSKOVÁ, M., KUŠOVÁ, D. (2013): Udržitelnost cestovního ruchu v chráněných územích, Gaudeamus Hradec Králové, ISBN 978-80-7435-244-7, 327 str. [6] DOUCEK, J. A KOL. (2011): Národní geopark Železné hory. Nominační dokumentace. MS. Archiv Vodní zdroje Chrudim spol. s r.o.

32/32

IKLIM

Geoturismus a rozvoj regionů v příkladech z Geoparku J. Barranda a dalších

Recommend Documents