geologie, ekologie, těžební servis Korunovační 29, Praha 7 tel.: , OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

geologie, ekologie, těžební servis Korunovační 29, 170 00 Praha 7 tel.: 233 370 741, email: [email protected]

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 3 PODLE § 6 ZÁKONA Č. 100 / 2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

NÁZEV ZÁMĚRU

STANOVENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU A NÁSLEDNÁ HORNICKÁ ČINNOST NA VÝHRADNÍM LOŽISKU ŠTĚRKOPÍSKŮ SAZENÁ (B3 216501)

OZNAMOVATEL

KABET Morava s. r. o.

Zakázka č.:

GET 03/65

Zpracovala:

Vladimíra Trojánková

Odp. řešitel:

Mgr. Jiří Bělohlávek

Výtisk číslo:

Datum: 2004-06-09

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Stanovení DP a hornická činnost Sazená (B3 216501)

AUTORSKÝ KOLEKTIV

AUTORSKÝ KOLEKTIV ZPRACOVALA:

VLADIMÍRA TROJÁNKOVÁ

SPOLUPRACOVALI:

RNDR. JIŘÍ SPUDIL, ING. MILOŠ JEČNÝ (GEOLOGIE, TĚŽBA) MGR. JIŘÍ BĚLOHLÁVEK (OVZDUŠÍ) ING. IRENA ČERMÁKOVÁ, EMIL MORAVEC (HLUK, DOPRAVA) ING. BARBORA VLACHOVÁ (BOTANIKA) MGR. TOMÁŠ BARTONIČKA, PHD. (ZOOLOGIE) ING. JAN DŘEVÍKOVSKÝ (KRAJINNÝ RÁZ)

ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL:

MGR. JIŘÍ BĚLOHLÁVEK autorizace ke zpracování dokumentace a posudku rozhodnutí MŽP ČR č.j. 13817/2474/OIP/03

DATUM ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ:

G E T s. r. o.

KVĚTEN - ČERVEN 2004

Strana 2 z 65


OBSAH

OBSAH AUTORSKÝ KOLEKTIV............................................................................................................................. 2 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................................. 6 1. OBCHODNÍ FIRMA ..................................................................................................................................... 6 2. IČ ............................................................................................................................................................. 6 3. SÍDLO ....................................................................................................................................................... 6 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ................................................ 6 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................................. 7 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 7 II. ÚDAJE O VSTUPECH................................................................................................................................ 16 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ............................................................................................................................ 21 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ........................................ 33 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ....................... 33 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY........................................................................................................ 38 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.............. 49 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)...................................................................... 49 2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ............................................................. 56 3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍ STÁTNÍ HRANICE .................. 57 4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ............. 57 5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ................................................................................................................................................................ 58 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU..................................................................................... 59 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ............................................................................................................................ 59 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ ......................................................... 59 2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ................................................................................... 59 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ................... 60 H. PŘÍLOHA ................................................................................................................................................ 62 PODKLADY A LITERATURA.................................................................................................................. 63 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………………………...64

G E T s. r. o.

Strana 3 z 65


SEZNAMY

Seznam tabulek v textu Tabulka č. 1: Souřadnice vrcholů navrženého DP Sazená ................................................................................... 10 Tabulka č. 2: Pozemky v navrhovaném DP .......................................................................................................... 16 Tabulka č. 3: Množství zásob v navrženém DP Sazená........................................................................................ 19 Tabulka č. 4: Intenzity dopravy dle druhu vozidel; počet vozidel za 24 hodin (celoroční průměr) ..................... 20 Tabulka č. 5: Poměrné rozložení dopravy na přepravních trasách........................................................................ 21 Tabulka č. 6: Vstupní parametry pro výpočet emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší při těžbě ............................ 22 Tabulka č. 7: Možné odpady vznikající v provozu štěrkopískovny ...................................................................... 23 Tabulka č. 8: Hladiny hluku z dopravy ve výpočtových bodech v úseku U1 ...................................................... 25 Tabulka č. 9: Hladiny hluku z dopravy ve výpočtových bodech v úseku U2 ....................................................... 26 Tabulka č. 10: Skrývková činnost - parametry použité mechanizace ................................................................... 28 Tabulka č. 11: Skrývková činnost, výpočtové body, nejbližší obytná zástavba................................................... 28 Tabulka č. 12: Těžba - parametry použité mechanizace ....................................................................................... 29 Tabulka č. 13: Těžba - výpočtové body, nejbližší obytná zástavba ...................................................................... 29 Tabulka č. 14: Drcení-výpočtové body,nejbližší obytná zástavba ........................................................................ 31 Tabulka č. 15: Průměrné měsíční úhrnné teploty v HMS Praha-Podbaba (1901-1950) ve oC.............................. 38 Tabulka č. 16: Průměrné měsíční úhrny srážek v HMS Kralupy n. V. (1901-1950) v mm .................................. 39

Seznam obrázků v textu Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí zájmového území ............................................................................................... 8 Obrázek č. 2: Orientační zákres navrhovaného DP v leteckém snímku (grafické měřítko).................................... 8 Obrázek č. 3: Rozsah těžby v navrhovaném DP- fialová linie................................................................................ 9 Obrázek č. 4: Zákres jednotlivých CHLÚ na ložisku štěrkopísku Chržín – Nové Ouholice (B3 216 500) .......... 13 Obrázek č. 5: BPEJ v zájmovém území ............................................................................................................... 17 Obrázek č. 6: Napojení těžebny na komunikaci I. třídy I/16................................................................................. 20 Obrázek č. 7: Grafické znázornění akustické situace, hluk z dopravy na úseku U1 ............................................. 26 Obrázek č. 8: Grafické znázornění akustické situace, hluk z dopravy na úseku U2 ............................................. 27 Obrázek č. 9: Skrývka, grafické znázornění akustické situace, Chržín................................................................. 29 Obrázek č. 10: Těžba, grafické znázornění akustické situace, Chržín ................................................................. 30 Obrázek č. 11: Drcení-grafické znázornění akustické situace, Chržín.................................................................. 31 Obrázek č. 12: Lokalizace prvků ÚSES v zájmovém území a jeho bližším okolí dle Generelu ÚSES ................ 35

Seznam zkratek používaných v textu ARÚ AV ČR BPEJ DP EIA HPJ CHLÚ

G E T s. r. o.

Archeologický ústav akademie věd ČR bonitované půdně ekologické jednotky dobývací prostor Environmental Impact Assesement - hodnocení vlivů na životní prostředí hlavní půdní jednotka chráněné ložiskové území

Strana 4 z 65

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Stanovení DP a hornická činnost Sazená (B3 216501) IČZÚJ JTSK KN NUTS NV PUPFL SMO TZL ÚSES ZPF k.ú. ZÚ

G E T s. r. o.

SEZNAMY

identifikační číslo základní územní jednotky jednotná trigonometrická síť katastrální katastr nemovitostí La Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques (tj. nomenklatura územních statistických jednotek) nařízení vlády pozemky určené k plnění funkcí lesa státní mapa odvozená tuhé znečišťující látky územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond katastrální území zájmové území

Strana 5 z 65


ČÁST A Údaje o oznamovateli

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma KABET Morava s. r. o.

2. IČ 25393278

3. Sídlo Strossmayerova 11 746 01 Opava

4. Jméno, příjmení a telefon oprávněných zástupců oznamovatele Ing. Josef Bartoš, JUDr. Jaroslav Humpolec – jednatelé společnosti adresa a tel. do zaměstnání: Strossmayerova 11 746 01 Opava tel. +420 653 615 376 Společnost KABET Morava s. r. o., je dle rozhodnutí OBÚ Ostrava č.j. 116/1998415.3/Ing.S/An z 9.1. 1998 oprávněna podle § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. (ve znění pozdějších úprav) k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, projektování a navrhování objektů a zařízení k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

G E T s. r. o.

Strana 6 z 65


ČÁST B Údaje o záměru

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. NÁZEV ZÁMĚRU Stanovení dobývacího prostoru a následná hornická činnost na výhradním ložisku štěrkopísků Sazená (B3 216501)

2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU Plošný rozsah:

výměra navrhovaného DP - 326.099,4 m2; tj. 32,61 ha rozsah těžby* - 233.122 m2; tj. 23,31 ha (viz obrázek č. 3) změřeno v programu Microstation

Výše těžby:

200.000 t/rok, resp. cca 110.000 m3/rok (objemová hmotnost těženého materiálu činí cca 1,8 t/m3).

Objem vytěžitelné suroviny*:

2.872.507 m3, tj. 5.170.513 t (objemová hmotnost cca 1,8 t/m3)

* Za předpokladu, že těžba bude pobíhat i v ochranném pásmu VVN

Při uvažované výši roční těžby max. 200 tis. t lze ložisko těžit teoreticky cca 26 let.

3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Kraj:

Středočeský (Kód kraje: 02, Kód NUTS: CZ021)

Obec:

Chržín (Kód obce: 05443 7, IČZÚJ: 532398) Sazená (Kód obce: 14629 3, IČZÚJ: 532801)

K.ú.:

Chržín (Kód k.ú.: 65443 4) – obec Chržín Sazená (Kód k.ú.: 74629 1) – obec Sazená

Zájmové území se nachází ve Středočeském kraji, cca 2,5 km severovýchodně od Velvar, v katastrálních územích Chržín (cca 47%) a Sazená (cca 53%), v nadmořské výšce 224 - 231 m n. m. Topograficky je hodnocené území zobrazeno na listu základní mapy 1:50.000 12-21, na listu základní mapy 1 : 25.000 12 - 214, na listu základní mapy 1 : 10.000 12-21-15 a na listech SMO 1 : 5.000 Libochovice 0–9, Mělník 9–9. Umístění záměru je znázorněno na obrázcích č. 1 a 2.

G E T s. r. o.

Strana 7 z 65



Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí zájmového území

Obrázek č. 2: Orientační zákres navrhovaného DP v leteckém snímku (grafické měřítko)

G E T s. r. o.

Strana 8 z 65



Obrázek č. 3: Rozsah těžby v navrhovaném DP- fialová linie

Pozn.: Hranice těžby je většinou identická s hranicí bloků zásob. Výjimku tvoří západní cíp navrhovaného dobývacího prostoru v blízkosti obce Chržín, dále okolí stožárů VVN v ochranném pásmu VVN a severozápadní okraj zájmového území podél cesty spojující Chržín a Sazenou.

G E T s. r. o.

Strana 9 z 65



4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE (REALIZOVANÝMI, PŘIPRAVOVANÝMI, UVAŽOVANÝMI)

JEHO VLIVŮ S JINÝMI

ZÁMĚRY

Charakter záměru Záměrem je stanovení dobývacího prostoru a následná hornická činnost – těžba štěrkopísků - na výhradním ložisku štěrkopísků Sazená (B3 216501). Ložisko je pokryto CHLÚ „Sazená II“ , stanoveným OBÚ Kladno dne 7.10.1991 pod zn. 933/91/Ha/Ka. CHLÚ je tvořeno polygonem o šesti vrcholech s plošným rozsahem 34,3593 ha. Z tohoto obrazce vychází návrh DP Sazená, který celou svou plochou (32,6099 ha) leží v CHLÚ Sazená II. Oba polygony (DP a CHLÚ) jsou v bodech č. 1-4 a 7 shodné, ke zmenšení navrhovaného DP oproti CHLÚ dochází pouze v jižní části území, kde navrhovaný DP nezahrnuje jižní výběžek CHLÚ. Důvodem je nově vybudovaná komunikace I/16, vedoucí jižně ve vzdálenosti cca 20 m od hranice ložiska. Navržený dobývací prostor je tvořen uzavřeným geometrickým obrazcem – nepravidelným 7-úhelníkem, jehož vrcholy jsou označeny číslicemi 1 – 7 a určeny těmito souřadnicemi (JTSK) : Tabulka č. 1: Souřadnice vrcholů navrženého DP Sazená Označení vrcholu 1

X 1 018 587,00

Y 750 174,00

2

1 018 074,00

749 750,00

3

1 018 177,00

749 519,00

4

1 018 486,00

749 187,00

5

1 018 700,81

749 363,82

6

1 018 747,27

749 556,73

7

1 018 580,00

749 563,00

Možnost kumulace vlivů s jinými záměry Ve vzdálenosti cca 2 km jižním směrem se nachází využívané ložisko štěrkopísku Nelahozeves-Uhy s dobývacím prostorem 71016 Nelahozeves. Roční těžba je zde cca 350 tis. m3. Těžbu zde provádí společnost KÁMEN Zbraslav spol. s r.o. Dne 3.3.2004 bylo v Informačním systému EIA (dostupné na http://www.ceu.cz/eia/is/) zveřejněno Oznámení záměru stanovení DP Nové Ouholice (investor: Václav Maurer, Lužec nad Vltavou čp. 36, 277 06, IČO: 46360646). Tento záměr je lokalizován ve vzdálenosti cca 1,5 km východním směrem od zájmového území a zahrnuje část ložiska „Chržín – Nové Ouholice“. Závěry zjišťovacího řízení byly zveřejněny na výše uvedené internetové adrese dne 7.6.2004 . Vzhledem ke vzdálenosti v současné době aktivních i potenciálně nově otevřených těžeben od zájmového území, zde nebude docházet ke kumulaci vlivů bezprostředně spojených s těžbou (hluk z těžby a úpravy suroviny, prašnost). O kumulaci vlivů je možno mluvit pouze v případě dopravy suroviny, kdy se vlivy vyvolané nákladní automobilovou dopravou, přepravující surovinu k zákazníkům, kumulují

G E T s. r. o.

Strana 10 z 65



s vlivy z dopravy stávající, způsobenými ostatními uživateli veřejných komunikací (uživatelé osobních automobilů, přepravci).

5. ZDŮVODNĚNÍ

POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Důvodem pro realizaci daného záměru na předmětné lokalitě je ložiskové nahromadění nerostné suroviny – štěrkopísku. Zásoby štěrkopísku na výhradním ložisku B3 216 500 Chržín – Nové Ouholice byly vymezeny v rámci úkolu “Chržín –Sazená 01 82 1130“. Geologický průzkum byl proveden firmou Geoindustria v roce 1984 a byl financován organizací Středočeské kamenolomy a štěrkopískovny n.p. Praha. Ložisko bylo na základě pozitivních průzkumných děl rozděleno do tří samostatných částí. Rozhodnutí o výhradním ložisku štěrkopísku bylo vydáno Ministerstvem stavebnictví ČSR dne 2.8.1984, č.j. TZÚS-GMO-392/84 (viz příloha č. 2 tohoto oznámení). Pro jednotlivé části výhradního ložiska, které leží v ose východ-západ mezi obcemi Chržín – Nové Ouholice, byla stanovena samostatná chráněná ložisková území – viz obrázek č. 4. Tato CHLÚ zajišťují ochranu suroviny ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Chráněné ložiskové území (CHLÚ) a názvem „Sazená II“ pro ochranu západních bloků zásob (č. 31, 32 a 33) výhradního ložiska štěrkopísků Chržín – Nové Ouholice stanovil OBÚ Kladno dne 7.10.1991, zn. 933/91/Ha/Ka (viz příloha č. 3 tohoto oznámení). V rámci tohoto CHLÚ je navržen dobývací prostor Sazená, jehož stanovení a následná hornická činnost – dobývání štěrkopísku - je předmětem tohoto oznámení. Ložisko Chržín – Nové Ouholice bylo v polovině 80. let 20. století prozkoumáno s cílem zajistit surovinovou základnu v blízkém okolí Prahy po r. 2000. Tato prognóza se naplňuje s určitým zpožděním, protože tempo stavebních prací se v 90-tých letech 20. století zpomalilo. Dne 5.2.2003 podal oznamovatel – KABET Morava s.r.o. žádost o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Sazená. Ministerstvo životního prostředí žádosti vyhovělo a dne 28.4.2003 vydalo rozhodnutí č.j. 500/225/502 36/03, kterým uděluje organizaci KABET Morava s.r.o. se sídlem Strossmayerova č.11, 746 01 Opava předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Sazená (viz příloha č. 4 tohoto oznámení). Proti tomuto rozhodnutí podala rozklad organizace Václav Maurer, Lužec nad Vltavou čp.36, PSČ 277 06, IČ 46 36 06 46. Ministr životního prostředí svým rozhodnutím ze dne 17.9.2003 č.j.: M/100793/03 SRK/534/R-1462/03 rozklad zamítl a potvrdil rozhodnutí MŽP (viz příloha č.5 tohoto oznámení). Na základě „Návrhu dělení ložiska Chržín – Nové Ouholice“ předloženého firmou KABET Morava s.r.o. bylo dne 28.5.2004 (viz příloha č. 6 tohoto oznámení – Záznam z jednání) ložisko B3 216 500 Chržín – Nové Ouholice rozděleno na dvě samostatná ložiska:

G E T s. r. o.

B3 216 500 Chržín – Nové Ouholice

Strana 11 z 65



B3 216 501 Sazená (bloky zásob č. 31, 32 a 33)

Důvodem rozdělení je skutečnost, že jednotlivé izolované části ložiska hodlají využívat různé organizace. Bez rozdělení by se nedaly vyloučit nesrovnalosti v evidenci stavu a pohybu zásob na celém ložisku. Přehled zvažovaných variant Záměr spočívá ve stanovení dobývacího prostoru v chráněném ložiskovém území Sazená II a v následném využití výhradního ložiska štěrkopísků hornickou činností. Záměr je předkládán v jedné variantě. Lokalizace záměru vyplývá z lokalizace výhradního ložiska a navrhovaný objem těžby vychází z odhadovaných potřeb štěrkopísku na trhu a z rentability těžební činnosti.

G E T s. r. o.

Strana 12 z 65



Obrázek č. 4: Zákres jednotlivých CHLÚ na ložisku štěrkopísku Chržín – Nové Ouholice (B3 216 500)

G E T s. r. o.

Strana 13 z 65



6. STRUČNÝ POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Po odděleném skrytí ornice a ostatních skrývkových materiálů bude zajištěno jejich vhodné uložení (odděleně ornice a podorničí, popř. výklizových hmot) a účelné využití. Skrývkové a výklizové materiály, které se nepodaří jinak zužitkovat, budou využity pro sanaci vytěžených prostor. Skrývka nejsvrchnější humózní partie bude deponována v okrajové části ložiska a po ukončení těžební činnosti použita k rekultivačním účelům. Těžba bude zahájena z prostoru mezi vrty CS-12 a CS-13 (viz příloha č.1 ZDM). Vrt CS13 byl vyhodnocen jako negativní z důvodů nevyhovujícího skrývkového poměru. Do tohoto prostoru bude situováno technologické zařízení, dočasné administrativní a sociální zázemí a bude zde umístěna i dočasná deponie skrývkového materiálu. Těžba bude probíhat nejprve souběžně s okrajem staré těžební stěny směrem k západu. Těžba bude prováděna takovým způsobem, aby stará těžební stěna zůstala zachována a plnila i nadále svoji ekologicko-estetickou funkci v krajině. Její novou funkcí bude funkce protihlukového ochranného valu. Úklon svahu na vnitřní straně, tj. do ložiska může být příkřejší než jsou závěrné stěny staré těžebny - 26-33o (tj. 1:2 až 1:1,5). Mezi horními hranami valu bude ponechána koruna o šířce cca 2 m. Těžba bude probíhat pouze nad hladinou podzemní vody, která nebyla zjištěna ani v jediném ložiskovém vrtu. Přesto je nutné na bázi počítat s ponecháním cca 1 m mocné krycí vrstvy, tvořenou obvykle písčitým štěrkem. Tato vrstva bude sloužit jednak jako vhodný kolektor srážkových vod v době jejich většího spadu, jednak nebude surovina znehodnocována pojezdy mechanismů po svrchnokřídových rozvětralých a tím i potenciálně „blátivých“ slínovcích. Těžba suroviny bude probíhat ve dvou etážích zhruba stejně mocných.

svrchní kvalitativně horší, s obsahem písku cca 75 % a odplavitelných částic 6-15 %, tedy nejhorší třídy D dle ČSN 72 1512,

spodní, kvalitativně lepší, s obsahem písku jen cca 50 % a množstvím odplavitelných částic kolem 4 % hm.

Třídění suroviny bude probíhat na mobilní třídící lince. Hlavním výrobkem bude frakce 04 B. Zrnitostní frakce nad 16 mm – cca 10%, tj. cca 20.000 t/rok – bude zpracovávána na mobilní drtící jednotce. Drcení bude dle odhadu zpracovatele oznámení probíhat zhruba 50 dní v roce. Při případné poptávce po vyšších kvalitativních třídách bude přistoupeno k praní suroviny – sprchováním na drtiči. Při těžbě a úpravě suroviny budou využívána běžná těžební a úpravárenská zařízení:

kolový nakladač se zabudovanou váhou (např. Volvo 150 l)

mobilní třídící linka (např. Extec Turbo)

periodicky používaný mobilní drtič hrubého kameniva

nákladní automobily (např. Tatra 815, Liaz)

Výstavba trvalých objektů v prostoru těžebny se nepředpokládá. Těžba i expedice bude probíhat cca 250 dnů v roce. G E T s. r. o.

Strana 14 z 65



Počet pracovních sil, směnnost Provoz štěrkopískovny bude probíhat v prodloužených 12-ti hodinových směnách a bude zabezpečován 7 pracovníky.

7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ Zahájení: 2006 Ukončení: Ukončení těžby štěrkopísku je závislé na skutečném množství vytěžitelné suroviny a poptávce zákazníků po těžené surovině a lze předpokládat termín cca 26 let od začátku těžby, tj. rok 2032.

8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Kraj:

Středočeský

Obec:

Chržín Informace o obci kód obce IČZÚJ počet obyvatel aktuální počet částí obce počet katastrálních území počet zákl. sídel. jednotek výměra obce (ha) hustota obyvatel (obyv/km2)

05443 532398 218 3 3 3 871 25

Sazená Informace o obci kód obce IČZÚJ počet obyvatel aktuální počet částí obce počet katastrálních území počet zákl. sídel. jednotek výměra obce (ha) hustota obyvatel (obyv/km2)

14629 532801 254 1 1 1 677 38

Pozn: Informace pocházejí z Územně identifikačního registru Ministerstva pro místní rozvoj (dostupné na http://www.mmr.cz/)

9. ZAŘAZENÍ ZÁMĚRU DO PŘÍSLUŠNÉ KATEGORIE A BODŮ Č.100/2001 Sb.

PŘÍLOHY Č.

1

K ZÁKONU

Kategorie I., bod 2.3 - Těžba ostatních nerostných surovin – nový dobývací prostor nebo změna stávajícího, sloupec A. G E T s. r. o.

Strana 15 z 65



II. Údaje o vstupech PŮDA V rámci zpracování tohoto oznámení byl navržen rozsah těžby v navrhovaném DP s ohledem na rozsah bloků zásob, budoucí (záměrem změněnou) akustickou situaci v blízkosti zastavěného území obce Chržín, lokalizaci významných krajinných prvků, výskyt chráněných druhů živočichů a zachování přístupu do krajiny. Tento rozsah těžby je odlišný od celkové výměry DP a v následující tabulce je ve sloupci „Poznámka“ uvedeno, kterých pozemků se těžba dotýkat nebude. Zároveň jsou tyto pozemky uvedeny v tabulce kurzívou. Tabulka č. 2: Pozemky v navrhovaném DP k.ú.

Chržín

Sazená

Parcela KN 121/1 135/4 135/5 135/6 141/1 141/2 146 148/2 156 164/1 184/1 671 889/1 927/2 994/1 1286

Celková plocha Plocha pozemku v pozemku v m2 DP v m2* 126692 3484 13688 6345 2685 1207 1120 384 4622 2543 460 412 4007 15 810 810 143748 132752 10740 2055 16834 1670 3946 532 56262 3352 4934 771 608325 169920 6311 482

Druh pozemku dle KN orná půda ostatní plocha orná půda ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek orná půda lesní pozemek orná půda ostatní plocha orná půda ostatní plocha orná půda ostatní plocha

Poznámka nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno nebude těžbou dotčeno

* změřeno v programu Microstation

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Dle mapy bonitovaných půdně – ekologických jednotek – BPEJ (státní mapa odvozená 1 : 5 000) spadá zájmové území do dvou rozdílných tříd ochrany zemědělské půdy: Západní část navrhovaného dobývacího prostoru o výměře 12,2 ha (kód BPEJ 1.22.10) je řazena k IV. třídě ochrany zemědělské půdy. Jedná se o půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Východní část navrhovaného dobývacího prostoru o výměře 20,04 ha (kód BPEJ 1.01.00) je řazena k I. třídě ochrany zemědělské půdy. Do této třídy jsou řazeny nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovu ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. (Viz obrázek č. 5). Údaje o BPEJ byly ověřeny i v katastru nemovitostí. V rámci vlastní plochy určené k těžbě suroviny dojde k odnětí cca 23,23 ha zemědělské půdy.

G E T s. r. o.

Strana 16 z 65



Výměra půdy v I. třídě ochrany na těžené ploše je cca 13,67 ha, z toho 2,59 ha na k.ú. Chržín a 11,08 ha na k.ú. Sazená. (Pozn.: Změřeno v programu Microstation) Charakteristika BPEJ je uvedena v kapitole C.2 části Půda tohoto oznámení. Zábor ZPF bude v zájmovém území probíhat v etapách po maximálně 10 ha.

Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa V rámci realizace záměru dojde k dočasnému odnětí 810 m2 PUPFL. Jedná se o akátový lesík v jižní části navrhovaného DP (parcela č. 148/2 katastru nemovitostí v k.ú. Chržín). V rámci rekultivace bude vytěžené území vráceno jeho původnímu využití, tzn. že na tomto pozemku dojde k obnovení lesního porostu s využitím dřevin přirozenější druhové skladby. Sanace a rekultivace vytěženého území bude řešena v Souhrnném plánu sanace a rekultivace. Obrázek č. 5: BPEJ v zájmovém území

VODA Pitná a koupelová voda Pitná voda bude v provozu využívána pro přímou spotřebu a k hygienickým účelům v sociálním zařízení.

G E T s. r. o.

Strana 17 z 65



Pitná voda pro přímou spotřebu bude dopravována jako balená. Předpokládaná denní spotřeba pitné vody (pouze k pití) je při uvažovaném počtu 7 zaměstnanců denně max. 35 l (5 l na 1 zaměstnance a den), tj. přibližně 8750 l za rok. Pitná voda bude dále využívána v sociálním zařízení. Sociální zařízení bude umístěno ve stavební buňce. Předpokládá se spotřeba užitkové vody 125 l za den u zaměstnanců v provozu (max. 5 zaměstnanců) a 50 l za den u administrativních zaměstnanců (max. 2 zaměstnanci). Celkem se předpokládá maximální denní spotřeba užitkové vody 725 l, roční spotřeba 181 m3. Voda pro provozní účely, technologická voda Těžba bude probíhat tzv. suchou cestou, tj. pro potřeby těžby nebude potřeba žádná technologická voda. Při případné poptávce po kvalitnější surovině je uvažováno s úpravou suroviny praním. V současné době není znám zdroj této vody ani její potřebné množství. Dále bude voda využita dle potřeby ke kropení komunikací a manipulačních ploch za účelem snížení prašnosti. SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Těžená surovina Jakost suroviny Současným přehodnocením dle ČSN 72 1512, platné od 1.1. 1992, jsou štěrkopísky v rostlém stavu v zájmovém území hodnoceny ve třídě B, tedy pro cementové stabilizace a podsypné vrtvy. Po třídění by štěrková frakce měla být vhodná pro výrobu hrubého kameniva v průměru třídy B (rozptyl třída A-C), písková frakce pro výrobu drobného kameniva třídy pouze třídy D. Hrubého kameniva je necelých 32 % hm., drobného kameniva je cca 62 % hm. Zbytek představují odplavitelné částice. Přímému použití pro betonové výrobky nebo výplně nevyhovuje tedy ze zrnitostního hlediska. Bez další úpravy jí lze jako celek použít pouze pro betony, resp. betonové potěry, které nejsou vystaveny povětrnostním vlivům (původně betony zn. B 170). Surovina má navíc zajímavé zrnitostní složení. Zrnitostní křivka má podobu „jednohrbého velblouda“ s maximem v zrnitostních frakcích mezi 1,0-0,063 mm (40 % hm). Podíl dalších frakcí až do velikosti valounů 63 mm je obdobný - zhruba 8-10 % hm. Humusovitost suroviny je vyhovující (stupeň A-B), hrubá frakce je mírně navětralá, nasákavost je 0,5-1,4 % hm. Trvanlivost se pohybuje mezi 4,4-7,7 % hm., otluk Los Angeles je v průměru 34 % hm., podíl tvarově nevhodných zrn se pohybuje v širokém rozpětí (4,631,8 % hm.). Obsahy síry, jak je obvyklé u pleistocénních štěrkopísků, jsou ve stopách. Úložní poměry Štěrkopísky představují část mindelské starovltavské terasy sledované od Nelahozevsi po Ohři. Podloží ložiska tvoří spodnoturonské sedimenty – převážně slínovce. Skrývku představují humusové hlíny, sprašové hlíny (o mocnosti 0,5 – 1,2 m) a silně jílovité písky a štěrkopísky (při okraji ložiska mocné až 4 m).

G E T s. r. o.

Strana 18 z 65



Surovinu tvoří štěrkopísky o průměrné mocnosti 14-16 m ve východní části ložiska a 1113 m ve střední a západní části. Na základě výsledků laboratorních zkoušek se jeví surovina technologicky jednotná. V profilu říčních akumulací se střídají tenké vrstvy více písčité se štěrkovými, k bázi se zvyšuje obsah větších valounů, jejich rozměr bývá 15-20 cm. Štěrkové valouny jsou z 80 % tvořeny křemennými horninami, zbytek tvoří pestrá směs (žul, rul, drob, břidlic atd.) Výskyt jílovitých vložek a poloh se zvýšenou jílovitostí je na ložisku sporadický. Polohy mocnější než 0,5 m byly přiřazeny k výklizu. Surovina s větším podílem než 15 % odplavitelných částic je řazena k technologické skrývce, nebo k výklizu. Štěrkopísky na ložisku nejsou zvodnělé. Množství zásob V následující tabulce je uvedeno množství zásob v navrženém DP Sazená (bloky zásob č. 31,32,33): Tabulka č. 3: Množství zásob v navrženém DP Sazená kategorie zásob bilanční prozkoumané volné – bloky čč. 31 a 32 bilanční prozkoumané vázané – blok č. 33 geologické zásoby celkem

štěrkopísek (m3) 2 834 000 223 000 3 057 000

Cca 7,32 % zásob je vázáno v ochranném pásmu vedení vysokého napětí VN 220 kV. V případě, že bude možné část těchto zásob vytěžit a těžbu provádět v již výše uvedeném plošném rozsahu (viz kapitola B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru a obrázek č. 3) tvoří množství zásob, které budou pravděpodobně vytěženy, cca 2,87 mil. m3. Pohonné hmoty a mazadla Množství pohonných hmot a mazadel pro zařízení technologie a vozidel užívaných při těžbě a odvozu štěrkopísku nelze v současné době přesně specifikovat. Předpokladem je, že roční spotřeba nafty nepřekročí 142 000 l. Způsob skladování ropných látek bude součástí dokumentace potřebné pro povolení hornické činnosti (plánu otvírky, přípravy a dobývání), resp. havarijního plánu. Elektrická energie Elektrická energie bude v areálu težebny využita pouze pro osvětlení areálu štěrkopískovny a vytápění a osvětlení sociálního objektu. Napojení těžebny na síť elektrické energie bude řešeno v dokumentaci potřebné pro povolení hornické činnosti (plán otvírky, přípravy a dobývání). Uvažovaný instalovaný příkon by v případě osvětlení a vytápění neměl přesáhnout 20 kW. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Nároky na dopravní infrastrukturu Pro expedici materiálu se uvažuje s přímým dopravním napojením pískovny na silnici I/16. (Viz obrázek č. 6).

G E T s. r. o.

Strana 19 z 65



Na úseku komunikace I/16 který se nachází nejblíže hodnocenému záměru, nebylo k dispozici sčítání dopravy (v roce 2000 nebyl tento úsek v provozu), proto bylo provedeno 28.4. 2004 sčítání vlastní (G E T s. r. o.). Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 4: Intenzity dopravy dle druhu vozidel; počet vozidel za 24 hodin (celoroční průměr) N1 455

silnice I/16

N2 586

PN2 23

N3 552

PN3 233

NS 893

A 27

M 35

O 3865

S 6669

TNV 2569

Vysvětlivky: • • • • •

• • • • • • •

silnice - číslo silnice N1 - lehká nákladní vozidla(do užitečné hmotnosti 3t)1) N2 - střední nákladní vozidla(do užitečné hmotnosti 10t)1) PN2 - přívěsy středních nákladních vozidel N3 - těžká nákladní vozidla(užitečné hmotnosti nad 10t)včetně tahačů návěsů1) PN3 - přívěsy těžkých nákladních vozidel NS - návěsové soupravy A - autobusy1) M - jednostopá motorová vozidla O - osobní a dodávkové automobily S - součet všech motorových vozidel a přívěsů TNV - těžká nákladní vozidla(0,1 N1+0,9 N2+PN2+N3+PN3+1,3NS+A) 1) Bez přívěsů i s přívěsy

Obrázek č. 6: Napojení těžebny na komunikaci I. třídy I/16

Doprava štěrkopísku bude pouze silniční. Při průměrné nosnosti 18,5 t a předpokládané výši těžby 200 kt/rok (250 pracovních dní v roce), tzn. 800 t za den, bude k odvozu suroviny potřeba 43 TNA za den, tzn. 86 průjezdů TNA za den. Dle předběžných průzkumů oznamovatele bude asi 70 % přepravy realizováno po silnici I/16 směrem na Prahu a 30 % po silnici I/16 směrem na Slaný a Kladno.

G E T s. r. o.

Strana 20 z 65



Tabulka č. 5: Poměrné rozložení dopravy na přepravních trasách Trasa

Rozložení dopravy na trasách %

Počet průjezdů TNA

Podíl na celkové nákladní dopravě na trase (%)

Podíl na celkové dopravě na trase (%)

70% 30%

60 26

2,17 % 0,94 %

0,90 % 0,39 %

I/16 směr Praha I/16 směr Slaný

Zásobování elektrickou energií Jak již bylo výše uvedeno, elektrická energie bude v areálu težebny využita pro osvětlení areálu štěrkopískovny a vytápění a osvětlení sociálního objektu. V současné době není řešen způsob napojení areálu na přenosnou síť.

III. Údaje o výstupech OVZDUŠÍ Pro identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší, souvisejících s realizací záměru bylo použito následujícího dělení: •

Bodové zdroje

•

Plošné zdroje

•

Liniové zdroje

Bodové zdroje znečištění ovzduší V souvislosti s realizací záměru nebude zprovozněn žádný nový spalovací stacionární zdroj ani žádný zdroj spadající do některé z kategorií vyjmenovaných zdrojů (viz Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.). Pozn.: Vytápění pomocných provozních objektů (sociální a administrativní buňka) bude zajištěno s využitím elektrické energie.

Přibližně 10% z ročně těženého množství suroviny, tj. 20 000 t kameniva bude upravováno drcením, k čemuž bude využita mobilní drtící linka. Čas provozu této linky je odhadován na maximálně 600 hodin ročně. Mobilní drtící jednotka je ostatním stacionárním nevyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší. Pro výpočet množství emisí z tohoto zdroje byl použit emisní faktor uvedený v příloze č. 3 vyhlášky č. 356/2002 Sb. (emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene). Základním emisním faktorem tuhých znečišťujících látek (Er ) je 1 kg na 1 t zpracovaného (drceného) kameniva. Uvažovaný záchyt je při zakrytí technologického celku a využití tkaninových filtrů 80 %. Níže uvedený vypočtený údaj je pouze orientační. Emise z drcení/rok = Er * 20 000 t/rok * 0,2 = 4 000 kg/rok Dalším zdrojem znečištění ovzduší bude mobilní třídící linka EXTEC TURBO.

G E T s. r. o.

Strana 21 z 65



Použití látek obsahujících organická rozpouštědla (např. natírání, odmašťování) se v místě umístění záměru nepředpokládá. Pokud nastane potřeba činnosti, při které je použití takovýchto látek nezbytné, pak jej bude provádět servisní organizace. Plošné zdroje znečištění ovzduší Jako plošný zdroj znečištění jsou pro účely oznámení záměru uvažovány plochy vymezené následovně: ○ pohyb strojů při skrývkových pracích (emise ze spalovacích motorů) ○ pohyb strojů při těžbě, vč. nakládky při expedici (emise ze spalovacích motorů) ○ pohyb TNA a osobních automobilů v těžebně při odbytu a pohybu zaměstnanců ○ plocha pískovny (emise tuhých znečišťujících látek, ostatní nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší) V následující tabulce jsou uvedeny vstupní parametry pro výpočet emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší při těžbě. Tabulka č. 6: Vstupní parametry pro výpočet emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší při těžbě Stroj (příklad)

Spotřeba nafty (l/MTH)

Hodin provozu za rok

Emise za rok (kg) NOx

benzen

nakladač - těžba (Volvo 150 L)

15

max. 3000

505,4

0,27

třídící linka (EXTEC TURBO)

10

max. 3000

336,9

0,18

10 - 15

max. 600

101,1

0,05

15

max. 3000

505,4

0,27

mobilní drtící (RESTA 1120 x 1000)

jednotka

nakladač -odbyt (Volvo 150 L)

Pozn. Ve výpočtu emisí při provozu zemních strojů, drtící jednotky a třídící linky je uvažováno s emisí 11,23 g NOx a 0,006 g benzenu na 1 spotřebovaný litr nafty.

Emise z nákladních a osobních automobilů v prostoru nakládky a vjezdu do těžebny nebyly, vzhledem k poloze tohoto plošného zdroje vůči silnici I. třídy I/16, vyčísleny. Pro úplnost je možné do výčtu též zařadit emise TZL z deponií skrývek a skládek materiálů. Obvykle je uvažováno s množstvím emisí 0,05 kg/t produktu. To znamená při odbytu 200 tis. tun emise ve výši 10 t. Uvedené číslo je však spíše nadhodnoceno. Z uvedeného množství lze max. 70 % považovat frakci PM10, tzn. 7 t/rok. Liniové zdroje znečištění ovzduší S realizací záměru není spojeno zprovoznění nového liniového zdroje znečišťování ovzduší. Doprava výrobků bude uskutečňována po existující silniční síti (pískovna bude napojena krátkou účelovou komunikací na silnici I/16. Předpokládáme, že vozový park využitý dopravci pro přepravu výrobků se nebude kvalitou výrazně odlišovat od běžné skladby vozového parku v konkrétním čase. To znamená, že emisní úroveň vozidel odvážejících výrobky z pískovny bude obdobná jako emisní úroveň ostatních nákladních (těžkých) vozidel na silniční síti. Při určitém zjednodušení lze říci, že

G E T s. r. o.

Strana 22 z 65



množství emisí znečišťujících látek ze spalovacích motorů ve spojení s předkládaným záměrem odpovídá záměrem vyvolanému nárůstu dopravních intenzit na silniční síti. Současné intenzity dopravy na silnici I/16 jsou: 3 865 osobních automobilů 2 569 těžkých nákladních vozidel Nárůst počtu těžkých nákladních vozidel bude o max. 172. Tento číselný údaj vychází z předpokladu, že při průměrném nákladu 18,5 t je každé vozidlo vybaveno přívěsem. K počtu 86 jízd nákladních automobilů (zastoupeny v kategorie N3 - těžká nákladní vozidla) tedy připočteme 86 jízd přívěsů těžkých nákladních vozidel (zastoupeno v kategorii PN3 - přívěsy těžkých nákladních vozidel). Nárůst těžké nákladní dopravy činí, vyjádřeno v relativních číslech, max. 7 %. Nárůst počtu vozidel na silnici I/16 (vč. osobních automobilů zaměstnanců: 7 OA x 2 jízdy za den) oproti celkové dopravě (vycházeje ze sčítání z roku 2004) nepřesáhne 3%. Lze odvodit, že podíl emisí znečišťujících látek z dopravy záměrem vyvolané se bude pohybovat okolo 3 - 5 % v závislosti na sledované látce. Další údaje o nárocích na dopravní infrastrukturu jsou uvedeny v kapitole B.II. část Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. ODPADNÍ VODY Odpadní vody z technologie Jak již bylo výše uvedeno, voda bude v technologickém provozu těžebny využívána v případě poptávky po kvalitnější surovině k úpravě této praním. V současné době není známo, jaké množství suroviny a zda vůbec se surovina bude takto upravovat a proto není ani možné odhadnout množství odpadní vody z technologie. Odpadní vody ze sociálního zařízení Odpadní vody ze sociálního zázemí provozovny budou svedeny do bezodtoké jímky, která bude pravidelně vyvážena externí odbornou firmou. Množství těchto vod odpovídá teoretické spotřebě na jednoho zaměstnance a bude činit cca 181 m3/rok. Dešťové vody Dešťové vody se budou v rámci areálu volně zasakovat. ODPADY Na odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ukládané v odvalech, výsypkách a odkalištích se nevztahuje zákon o odpadech (§ 2, odst. 1 písm b zákona č. 185/2001 Sb, o odpadech) a bude s nimi nakládáno v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tabulka č. 7: Možné odpady vznikající v provozu štěrkopískovny Kód odpadu 08 03 18 13 01 10 13 02 05

G E T s. r. o.

Kategorie N N N

Název odpadu Odpadní tiskařský toner neuvedený pod kódem 08 03 17 Nechlorované hydraulické minerální oleje Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje

Strana 23 z 65

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Stanovení DP a hornická činnost Sazená (B3 216501) 13 03 07 15 01 02 15 01 04 15 01 10

N O O N

15 02 02

N

15 02 03

N

16 01 03 16 01 07 16 01 17 16 01 18 16 06 01 16 06 03 17 04 09 20 01 21 20 03 01 20 03 04

O N O O N N N N O O


Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje Plastové obaly Kovové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami neuvedené pod kódem 15 02 02 Pneumatiky Olejové filtry Železné kovy Neželezné kovy Olověné akumulátory Baterie obsahující rtuť Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Směsný komunální odpad Kal ze septiků a žump

Použití moderní technologie (dopravní i zpracovatelské) s sebou nese i změnu servisních a údržbových postupů, kdy především maziva a akumulátory jsou vyměňovány a použité odvezeny servisní organizací, proto množství odpadů především těchto kategorií je minimální. Odstranění uvedených odpadů nebude představovat vážnější problém, zařízení pro zneškodňování odpadu jsou v dosahu a na část odpadů se vztahuje též povinnost zpětného odběru původci a distributory. Nakládání s odpady se bude řídit platným zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcími předpisy. HLUK A VIBRACE Hluk Realizací záměru vzniknou nové zdroje hluku v území. Zdroje hluku lze z hlediska typové skladby rozdělit na mobilní (liniové, dopravní) a stacionární (bodové). Stacionární (bodové ) zdroje hluku u posuzovaného záměru budou tyto zdroje působící na okolní venkovní prostor tvořeny provozem technologických strojních zařízení, resp. jejich pohonů. Mobilní (liniové, dopravní) zdroje hluku budou tvořeny areálovou a mimoareálovou dopravou těžené suroviny. Z technologického hlediska je posuzovaný záměr složen z těchto hlavních výrobních celků s odlišnými charakteristikami hlučnosti: 1) Provádění skrývkových prací + odvoz na deponii 2) Těžba suroviny 3) Úprava suroviny (mobilní třídící linka, mobilní drtič hrubého kameniva1)).

G E T s. r. o.

Strana 24 z 65



4) Nakládka a expedice suroviny (nakladač nakládající výrobky na expedující automobily - kolový nakladač se zabudovanou váhou) Poznámka: 1) mobilní drtič bude používán periodicky (maximálně 50 pracovních dnů ročně)

Uvažuje se prodloužená dvanáctihodinová směna. Podle údajů oznamovatele bude těžba i expedice probíhat cca 250 dnů v roce. Hluk z mimoareálové dopravy Pro výpočet hluku z dopravy a hluku v území byl sestaven model hlukové situace pomocí programu HLUK+ verze 6.22.dxf . Tento program je založen na „Metodických pokynech pro výpočet hladin hluku z dopravy (Liberko 1991) a na „Novele metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (Kozák 1995)“ a umožňuje i výpočty hluku ze stacionárních zdrojů. Používání uvedené verze výpočetního programu HLUK+ bylo pro účely hodnocení akustické situace v území, schváleno hlavním hygienikem ČR a na základě metodického pokynu je tento programový produkt jednotnou metodikou pro účely státního zdravotnického dozoru. Výpočet na komunikaci I/16 byl proveden na dvou výpočtových úsecích U1 a U2 na silnici I/16. Úsek U1 leží v blízkosti navrhovaného napojení účelové komunikace (sloužící k obsluze lomu) na I/16. Úsek U2 leží v místě, kde se silnice I/16 nejvíce přibližuje obytné zástavbě v obci Chržín (obytné domy při jižním okraji obce jsou na obr. č. 8 označeny číslicemi výpočtových bodů 2 - 5). Porovnáván byl současný stav se stavem budoucím v době provozu lomu (var projektová a varianta nulová). Vyhodnocen byl nárůst akustické zátěže. ÚSEK U1 Tabulka č. 8: Hladiny hluku z dopravy ve výpočtových bodech v úseku U1 HLUK+ verze 6.22 Dxf Soubor: C:\HLUKPLUS\SAZENA.ZAD T A B U L K A B O D Ů

Č. 1 2 3 4 5 6 7 8

G E T s. r. o.

výška 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

souřadnice 1120,2 ; 486,7 983,9 ; 519,0 853,1 ; 378,2 644,6 ; 506,7 480,1 ; 310,4 339,7 ; 345,4 120,3 ; 57,8 -19,6 ; 173,2

Uživatel: 6016/GET s.r.o. Vytištěno: 12.5.2004 11:19 V Ý P O Č T U ( D E N )

LAeq (dB) varianta nulová 65,8 50,3 59,2 44,1 61,0 44,9 47,7 59,6

varianta projektová 65,8 50,3 59,3 44,1 61,0 45,0 47,7 59,6

nárůst(dB) 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0

Strana 25 z 65



Obrázek č. 7: Grafické znázornění akustické situace, hluk z dopravy na úseku U1

kde body 1 – 8 jsou referenční výpočtové body zvoleny v libovolné vzdálenosti od osy komunikace

ÚSEK U2 Tabulka č. 9: Hladiny hluku z dopravy ve výpočtových bodech v úseku U2 HLUK+

verze 6.22 Dxf

Uživatel: 6016/GET s.r.o.

Soubor: C:\HLUKPLUS\SAZENA.ZAD T A B U L K A B O D Ů

Č. 1 2 3 4 5 6

výška 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

souřadnice -221,7 ; -10,6 -411,5 ; 91,8 -394,4 ; 109,3 -422,1 ; 118,7 -397,6 ; 163,5 -129,1 ; 13,1

Vytištěno: 12.5.2004 11:19 V Ý P O Č T U ( D E N )

LAeq (dB) varianta nulová 51,8 56,5 54,3 48,9 49,1 50,4

varianta projektová 51,8 56,5 54,3 49,0 49,1 50,4

nárůst (dB) 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0

Do výpočtu není zahrnuta protihluková bariéra (clona) na krajnici přilehlé k obci, na části úseku kde I/16 míjí obec Chržín. Dle druhu clony lze odhadnout útlum způsobený touto překážkou na 5 - 8 dB (detailní šetření týkající se vlastností dané bariéry není předmětem těchto výpočtů). G E T s. r. o.

Strana 26 z 65



Obrázek č. 8: Grafické znázornění akustické situace, hluk z dopravy na úseku U2

kde body 1 – 6 jsou referenční výpočtové body zvoleny 2 m před fasádou objektu: 1, 6 objekty výrobně- zemědělské zóny 2 –5 – chráněné venkovní prostory – obytná zástavba obec Chržín

Nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru obytné zástavby obce Chržín lze stanovit dle NV 502/2000 Sb. v platném znění pro hluk z dopravy stanovit následovně: Denní doba (6:00-22:00) LAeq= 50 + 5 + 5 = 60 dB kde 50 dB je základní hladina hluku LAeq,T +5 dB je korekce pro nemocnice-území, lázně, školy, stavby pro bydlení a území +5 dB je korekce pro okolí hlavních komunikací Z výpočtu vyplývá, že realizace záměru ovlivní stávající akustickou situaci zanedbatelným způsobem. Přírůstek LAeq hluku z dopravy zapříčiněný realizací záměru bude minimální, výpočtem neprokazatelný. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku nebude překročena. Hluk z provozu lomu Program HLUK+ umožňuje výpočet hluku na základě jeho útlumu s geometrickou divergencí. Ostatní složky útlumu (atmosférická absorpce) jsou zanedbávány. Výpočet je tudíž na straně bezpečnosti, jelikož vliv této složky útlumu, zvláště při hodnocení na větší vzdálenosti, nemusí být zanedbatelný. G E T s. r. o.

Strana 27 z 65



Hlukové imise jsou vyjádřeny numericky hodnotami pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku v zadaných referenčních bodech ve vzdálenosti 2,0 m od fasád budov a graficky zobrazením decibelových pásem. Nejbližší obytná zástavba leží cca 220 m od západního vrcholu DP (ve vzdálenosti cca 50 m je kostel Sv. Klimenta a objekt bývalé školy). V tomto západním okraji DP bude těžba zahloubena cca 12 m oproti současnému terénu. K nejvyšším emisím hluku tak bude docházet při provádění skrývek, kdy se zdroje hluku budou pohybovat na povrchu terénu a při drcení hrubé frakce. Po zahloubení těžby bude stěna lomu pro šíření hluku přirozenou překážkou. Ve výpočtech jsou zdroje hluku umístěny v nejméně příznivé pozici vzhledem k obytné zástavbě. Výpočet byl proveden pro 3 různé fáze záměru – období skrývkových prací, období těžby a období drcení natěženého materiálu. Provádění skrývek Ke skrývání bude využíván nakladač Volvo 150 L a nákladní automobily Tatra 815 a Liaz pro převoz materiálu. Tabulka č. 10: Skrývková činnost - parametry použité mechanizace Typ Volvo 150 L Tatra 815, Liaz

akustický parametr 74 dB/10m 80 průjezdů TNA/směnu (82 dB/7,5 m)

označení v modelu P1 liniový zdroj

Tabulka č. 11: Skrývková činnost, výpočtové body, nejbližší obytná zástavba HLUK+ verze 6.22 Dxf Uživatel: 6016/GET s.r.o. Soubor: C:\HLUKPLUS\SAZENA.ZAD Vytištěno: 12.5.2004 11:19 T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) LAeq (dB) Č. výška souřadnice doprava skrývání celkem -355,9 ; 423,4 1 3.0 31,9 49,0 49,1 -372,0 ; 448,0 2 3.0 37,4 52,1 52,1 -365,8 ; 341,9 3 3.0 29,5 50,5 50,5 -385,2 ; 348,9 4 3.0 26,1 49,9 49,9 -404,5 ; 376,0 5 3.0 29,3 49,6 49,7 -417,4 ; 388,7 6 3.0 27,9 49,4 49,4

G E T s. r. o.

Strana 28 z 65



Obrázek č. 9: Skrývka, grafické znázornění akustické situace, Chržín

Těžba Při vlastní těžbě bude využíván nakladač Volvo 150 L a mobilní třídící linka Extec Turbo, nákladní vozidla Tatra a Liaz pro odvoz materiálu. Tabulka č. 12: Těžba - parametry použité mechanizace Typ Volvo 150 l

akustický parametr 74 dB/10m

označení v modelu P1

Extec Turbo

96 dB/1m 105 průjezdů TNA/směnu 82 dB/7,5m

P2

Tatra 815,Liaz

liniový zdroj

Tabulka č. 13: Těžba - výpočtové body, nejbližší obytná zástavba HLUK+ verze 6.22 Dxf Uživatel: 6016/GET s.r.o. Soubor: C:\HLUKPLUS\SAZENA.ZAD Vytištěno: 12.5.2004 11:19 T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) LAeq (dB) Č. 1

výška 3.0

G E T s. r. o.

souřadnice -355,9 ; 423,4

doprava 14,2

těžba 28,0

celkem 28,2

Strana 29 z 65

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Stanovení DP a hornická činnost Sazená (B3 216501) 2 3 4 5 6

3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

-372,0 ; 448,0 -365,8 ; 341,9 -385,2 ; 348,9 -404,5 ; 376,09 -417,4 ; 388,7

ČÁST B Údaje o záměru 15,3 24,7 21,2 22,9 20,6

34,7 33,1 32,6 32,5 32,3

34,8 33,7 32,9 32,9 32,5

Obrázek č. 10: Těžba, grafické znázornění akustické situace, Chržín

Drcení hrubé frakce Drcení hrubé frakce je plánováno v rozsahu maximálně 50 pracovních dnů ročně. Mobilní drtič bude ve vzdálenosti cca 700 m od nejbližší obytné zástavby. O přesném výrobci a typu drtiče není ještě rozhodnuto, proto jsou s ohledem na obdobné provozy pro výpočet určeny tyto parametry: Vstup:max. 500 mm Výstup: 0 - 80 mm Výkon: 35 - 75 t/h Hmotnost : cca16 t Akustický parametr: 110 dB (Lw)

G E T s. r. o.

Strana 30 z 65



V modelu je drtič označen jako zdroj hluku P1. Tabulka č. 14: Drcení-výpočtové body,nejbližší obytná zástavba HLUK+ verze 6.22 Dxf Uživatel: 6016/GET s.r.o. Soubor: C:\HLUKPLUS\SAZENA.ZAD Vytištěno: 12.5.2004 11:19 T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) LAeq (dB) Č. výška souřadnice doprava Drtič celkem -355,9 ; 423,4 1 3.0 0,0 44,2 44,2 -372,0 ; 448,0 2 3.0 0,0 44,0 44,0 -365,8 ; 341,9 3 3.0 0,0 46,2 46,2 -385,2 ; 348,9 4 3.0 0,0 46,0 46,0 -404,5 ; 376,0 5 3.0 0,0 45,7 45,7 -417,4 ; 388,7 6 3.0 0,0 45,6 45,6

Obrázek č. 11: Drcení-grafické znázornění akustické situace, Chržín

Nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A ve venkovním prostoru obytných území pro hluk z provozoven lze stanovit: Denní doba (6:00-22:00) LAeq= 50 dB G E T s. r. o.

Strana 31 z 65



Z výpočtů je patrné, že k překročení této hladiny může dojít pouze krátkodobě v období skrývkových prací. Výpočtem bylo zjištěno překročení ve výpočtových bodech vztažených k objektům 1 a 2, což jsou výpočtové body v chráněném venkovním prostoru, nejedná se však o objekty obytné zástavby – (kostel a bývalá škola). Obytná zástavba se nachází až za komunikací III/24034, kde bylo výpočtem zjištěno překročení hygienického limitu pouze u referenčního bodu č. 6, a to v řádech desetin dB. Hladina akustického tlaku zjištěná výpočtem nad míru hygienického limitu je ve kritických referenčních výpočtových bodech menší než chyba výpočtu, proto je jeho překročení neprokazatelné. Případné překročení hygienického limitu se bude pohybovat v řádech několika dnů. Při těžbě a úpravě suroviny drcením nebude limit pro hluk překračován. Vibrace V souvislosti se záměrem nejsou emitovány žádné významné vibrace. Trhací práce malého ani velkého rozsahu se nebudou provádět. Vibrace spojené s provozem mechanizačních prostředků v lomu jsou nevýznamné. Vzhledem k výše popsané situaci není potřebné navrhovat opatření ke snížení či omezení vlivu vibrací. ZÁŘENÍ RADIOAKTIVNÍ, ELEKTROMAGNETICKÉ Směrné hodnoty pro rozhodování o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob v důsledku výskytu radonu a další stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/1997 Sb. (atomový zákon) ve znění pozdějších předpisů. Zdrojem přírodního radioaktivního záření je radon 222Rn. Zájmové území se nachází v území s převládající přechodnou (mezi nízkou a střední) kategorií radonového rizika z podloží. V rámci záměru nebudou provozovány umělé zdroje radioaktivního záření ani významnější zdroje záření elektromagnetického. RIZIKA HAVÁRIÍ Provoz štěrkopískovny neznamená významné riziko vzniku havárií s následnými dopady na složky životního prostředí. Problematika možnosti vzniku havárií bude řešena havarijním plánem, který je organizace povinna při provádění hornické činnosti zpracovat. V souvislosti s provozem štěrkopískovny může dojít k níže vyjmenovaným havarijním situacím:

pracovní úrazy požáry úniky ropných produktů skluz a sesuv materiálu poruchy strojního a elektro zařízení

G E T s. r. o.

Strana 32 z 65


ČÁST C Údaje o stavu ŽP

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území A) DOSAVADNÍ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A PRIORITY JEHO TRVALE UDRŽITELNÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Zájmové území je územím osídleným již v mladší době kamenné. Kolem vodního toku Bakovského potoka se už od pravěku usazovali lidé. V současné době je zájmové území i jeho širší okolí intenzívně zemědělsky obhospodařováno. V širším území začal geologický průzkum již v roce 1960 orientačními vrty úkolu Kralupy nad Vltavou–Vraňany, které však nebyly samostatně zpracovány. Následoval podrobný průzkum širšího zájmového území (Janda a kol., 1961). Tímto průzkumem bylo vymezeno ložisko Chržín B3 002800 v prostoru jižně od později stanoveného ložiska Chržín – Nové Ouholice B3 216500. Navrhovaný DP Sazená zaujímá západní samostatně vymezenou a oddělenou část výhradního ložiska Chržín – Nové Ouholice v rozsahu bloků zásob č. 31, 32 a 33. Svoji jižní částí zájmové území navazuje na okraj opuštěné pískovny, kterou v 50. letech těžil národní podnik Povltavský průmysl kamene (PPK). Jižně od zájmového území byla v nedávné minulosti provedena přeložka silnice I. třídy I/16. B) RELATIVNÍ ZASTOUPENÍ, KVALITA A SCHOPNOST REGENERACE PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

Záměr je lokalizován převážně v plochách zemědělsky obhospodařované půdy. Půdy v zájmovém území jsou dle BPEJ na základě Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP 1067/96 zařazeny I. a IV. třídy ochrany. V jižní části zemědělsky obhospodařované půdy se nachází menší akátový lesík o rozloze necelých 1000 m2. Jižní okraj zájmového území tvoří svah bývalé pískovny, který je v současné době zarostlý travino-bylinným porostem proměnlivého charakteru s nálety jednotlivých stromů (na úpatí svahu) a keřů. Západní cíp zájmového území tvoří na horní plošině převážně dubové a borové lesíky. Na ně navazuje na svahu smíšený, převážně akátový nálet. Severozápadní část navrhovaného DP protíná cesta spojující Chržín se Sazenou. Za touto cestou, která však nebude těžební činností dotčena, navrhovaný DP okrajově zasahuje do lesního porostu s převahou borovice a modřínu. Všechna lesní společenstva na zájmovém území jsou uměle vysazovaná, zplanělá náletová společenstva, antropogenně ovlivněná. Z hlediska koeficientu ekologické stability (podíl ploch ekologicky stabilních ku plochám ekologicky labilním) jsou katastrální území Chržín a Sazená i širší okolí zájmového území hodnocena jako velmi intenzívně využívané území.

G E T s. r. o.

Strana 33 z 65



V rámci rekultivace území zasaženého těžbou bude převážná většina vytěženého prostoru vrácena svému původnímu využití, tzn. že zde v převážné většině bude provedena zemědělská rekultivace na ornou půdu. Toto se nebude týkat závěrných svahů těžebny, které budou upraveny do bezpečného sklonu a osety vhodnou travní směsí (Festuca rubra, F. pratensis, Dactylis glomerata, Poa pratensis, P. trivialis, P. angustifolia, Agrostis capillaris). Byliny typické pro okolí zájmového území se do rekultivovaného území dostanou přirozenou cestou, případně je možné provést mulčování upraveného terénu materiálem získaným pokosením lokality podobného charakteru v blízkosti zájmového území. Rovněž porosty střední a vyšší zeleně na závěrných svazích nebudou vysazovány, protože se počítá s jejich přirozenou introdukcí. S výsadbou dřevin by bylo možné uvažovat podél cesty spojující Chržín se Sazenou, kde by bylo vhodné doplnit stávající doprovodnou vegetaci cesty výsadbou blíže k zájmovému území. Zpracovatel tohoto oznámení se přiklání k možnosti vytvoření biocentra lokálního významu v rámci sanace a rekultivace vytěženého prostoru rozšířením lesního porostu v západním cípu zájmového území na min. 3 ha. Vzhledem k tomu, že zde se nacházející půdy jsou dle BPEJ zařazeny do IV. kategorie třídy ochrany a území je na porosty vyšší a střední zeleně značně nedostatkové, v rámci sanací a rekultivací dojít k založení lesního porostu s druhovou skladbou blízkou přirozené. Sanace a rekultivace území zasaženého těžbou bude řešena v Souhrnném plánu sanace a rekultivace. C) SCHOPNOST PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ SNÁŠET ZÁTĚŽ

Územní systém ekologické stability krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení územního systému ekologické stability (ÚSES) patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Dle územně technických podkladů NR-R ÚSES ČR se celé zájmové území nachází v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru K 57, procházejícím severně od zájmového území ve vzdálenosti cca 700 m ve směru Z – V. V současné době se v zájmovém území nenacházejí žádné existující prvky ÚSES. Návrh ÚSES existuje pouze ve stupni generelu a prvky ÚSES nejsou vymezeny závaznou územně plánovací dokumentací. „Generel ÚSES, Okres Kladno, katastr: Sazená, Uhy, Chržín, Dolní Kamenice, Miletice, Loucká, Budihostice“ byl zpracován v roce 1994 Ing. Štiplem z Ústavu pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků Olomouc.

G E T s. r. o.

Strana 34 z 65



Na suché stráni (stěně bývalé těžebny) v jižní části navrhovaného DP byl navržen lokální biokoridor ve výše uvedené dokumentaci označený číslem VII. Na něj navazuje v plochách orné půdy navržený biokoridor NXIII, částečně kopírující katastrální hranici mezi Chržínem a Sazenou a dále navazující na biokoridor VIII vedoucí podél polní cesty se zarostlými mezemi (již mimo zájmové území). V blízkém okolí zájmového území je navržena trasa vedení regionálního biokoridoru. Tento biokoridor je částečně veden Bakovským potokem, s navrženým regionálním biocentrem N8 zabírajícím Budihostický a Chržínský rybník a bezprostřední okolí s fragmenty vlhkých luk, rákosinami, stromořadími topolů, vrb a jasanů, břehovými porosty a enklávami orného pole, s vloženým převážně na orné půdě navrženým lokálním biocentrem N9 a s navrženým biocentrem N12 také převážně na orné půdě v nivě Bakovského potoka s úzkým pruhem břehových porostů. Směrem na východ od tohoto biocentra biokoridor přechází do vyšších poloh a vede strání nad Bakovským potokem s porostem jehličnatého lesa s převahou borovice. Obrázek č. 12: Lokalizace prvků ÚSES v zájmovém území a jeho bližším okolí dle Generelu ÚSES

Zvláště chráněná území V zájmovém území se nenachází žádné zvláště chráněné území dle zákona č. 114/1992 Sb. Na hřbitově u kostela Sv. Klimenta se nachází památný strom. Jedná se o lípu srdčitou (Tilia cordata) o obvodu kmene 304 cm, výšce 20 m a stáří 170 let.

G E T s. r. o.

Strana 35 z 65



Území přírodních parků Zájmové území není součástí žádného přírodního parku. Významné krajinné prvky Dle znění zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek (VKP) „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle §6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.“ Navrhovaný DP zasahuje na západě a severozápadě svými okrajovými částmi do pozemků určených k plnění funkce lesa a dále se při jižním okraji navrhovaného DP nachází akátový lesík. Lesy jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. významnými krajinnými prvky. S výjimkou akátového lesíka však tyto nebudou těžební činností dotčeny. V zájmovém území se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek. Krajina a krajinný ráz Zdejší území je součástí Řipské tabule, terén má ráz členité pahorkatiny. Záměr je lokalizován na okraji rozsáhlé svědecké plošiny. Západně od navrhovaného dobývacího prostoru se terén prudce svažuje do Perucké tabule. Dotčené krajině dominuje asi deset kilometrů severním směrem vzdálený kupovitý vrch Řípu. Krajina zájmového území je již od pradávna osídlená a intenzivně zemědělsky využívána. To jí vtisklo typický ráz intenzivně obhospodařovaného území s vysokým zastoupením orné půdy a výrazným nedostatkem trvalé vzrostlé zeleně. V současnosti tvoří ve zdejší krajině rozptýlenou nelesní zeleň převážně vegetační doprovody komunikací (většinou ovocné aleje), malých vodních toků a drobné remízky a porosty na v minulosti vytěžených plochách štěrkopískoven. Lesy zde tvoří nevelké porosty na plochách nevhodných pro zemědělské využití na příkřejších svazích spadajících do údolí Bakovského potoka severně od uvažovaného DP. Doklady o osídlení zdejší krajiny pocházejí již z neolitu. Mnohé obce zde jsou dokladovány již z dob počátků našeho státu. Přesto si zdejší sídla nezachovaly historický charakter. Jen některé stavby ve zdejších obcích připomínají historické osídlení. Při jižním okraji navrhovaného dobývacího prostoru probíhá trasa nedávno vybudované silnice I. třídy s napřímenou trasou s výraznými násypy, popřípadě výkopy. Navržený DP navazuje na v minulosti vytěžený prostor pískovny. Dále jižním směrem se nachází rozlehlý vytěžený prostor štěrkopískovny (DP „Uhy“), v současnosti zčásti využitý pro centrální úložiště ropy. Hlavními rysy zdejší krajiny je relativně plochý terén s výraznými svahy rozsáhlé svědecké plošiny, intenzivní zemědělské využívání území s výraznou převahou ploch orné půdy a nedostatkem vzrostlé zeleně a síť sídel vesnického charakteru. Výrazně se uplatňují v rázu zdejší krajiny stopy minulé i současné těžby štěrkopísků a následné využití vytěžených prostorů pro úložiště ropy či skládky odpadů. O charakteru krajiny vypovídá též fotodokumentace v závěrečné části tohoto oznámení. G E T s. r. o.

Strana 36 z 65



Území historického, kulturního nebo archeologického významu Přímo v zájmovém území se nenacházejí žádné objekty kulturního či historického významu. Nejbližší kulturní památkou registrovanou Národním památkovým ústavem je kostel Sv. Klimenta na vyvýšenině severně nad obcí Chržín vzdálenosti cca 50 m od okraje navrhovaného dobývacího prostoru. Obec Chržín je poprvé připomínána v r. 1292, kostel ve 2. polovině 14. století. Kostel je původně gotický, barokně přestavěný a upravovaný v r. 1691 a r. 1756. Roku 1781 byla přistavěna věž a č. 1879 byl kostel regotizován. Další registrovanou kulturní památkou v k.ú. Chržín je socha Sv. Jana Nepomuckého mezi Chržínem a Uhy. Obec Sazená, do jejíhož územního obvodu navrhovaný DP zasahuje, je poprvé připomínána v roce 1295, kdy zde sídlili vladykové Theodorik a Držkraj. Jedná se o nepravidelnou obec na Bakovském potoce, přes který vede most se sochami světců. Ve východní části obce se nachází zámek. V západní části myslivna. Mezi památky registrované Národním památkovým ústavem v obci Sazená patří již výše zmiňovaný silniční most se sochami světců, zvonička a vodní mlýn čp. 38. Mlýn pochází z oku 1762. Jedná se o barokní přízemní stavení s mansardovou střechou. Dalšími historickými památkami v obci Sazená jsou: Zámek - dnes sídlo obecního úřadu, raně barokní, z 2. třetiny 17. století. Je novodobě upraven a přestavěn po požáru v letech 1947 – 48. jedná se dvoukřídlovou, patrovou, zčásti dvoupatrovou budovu. Z původní stavby se dochoval obdélníkový portál s uchy, kladím a segmentovým štítem a obdélníková okna v rámci s uchy a s parapetovou římsou. Sýpka u zámku – pozdně barokní, dvoupatrová, s polovalbovou střechou. Dům čp. 8 – barokní patrové stavení s vjezdní branou, datováno r. 1764, s polokruhovou archivoltou a štítem proloženým segmentem. Myslivna – rokoková, z 2. poloviny 18. století, později upravovaná. Na vstupní bráně do zahrady sousoší ročních období, v zahradě rokokové vázy a soška delfína. Organizací oprávněnou k provádění archeologických průzkumů v zájmovém území je Archeologický ústav AV ČR. Dle sdělení ARÚ AV ČR ze dne 19.5.2004 je zájmové území územím s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických nálezů. Území hustě zalidněná Zájmové území není územím hustě zalidněným. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Jednou z hlavních zásad ochrany životního prostředí je zásada, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení, přičemž podle §12 zákona č. 17/1992 Sb. „přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy“. Zvláštním předpisem je i nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění NV č. 88/2004 Sb. Zájmové území není územím zatěžovaným nad míru únosného zatížení.

G E T s. r. o.

Strana 37 z 65



Staré ekologické zátěže Na zájmové ploše ani v jejím blízkém okolí nejsou evidovány žádné staré zátěže (zdroj: http://sez.vuv.cz/). Nejbližší evidovanou zátěží ŽP je produktovod firmy Chemopetrol (ethylbenzen) vedoucí zhruba v linii Sinutec-Třtěno-Koštice-Stradonice-Ječovice-Lukov-Hospozín-Dolní KameniceUhy-Nelahozeves, tj. ve vzdálenosti cca 1,4 km od okraje zájmového území. Další evidovanou starou ekologickou zátěží cca 1,5 km od zájmového území je bývalá skládka převážně komunálního odpadu v k.ú. Uhy v lokalitě „Za hospodou“.

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území které budou pravděpodobně významně ovlivněny OVZDUŠÍ Klimatické podmínky Jedná se o teplou klimatickou oblast T 2 (Quitt a kol. 1971). Oblast je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika klimatické oblasti T 2 (teploty v ºC a srážky v mm): Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 - -3 18 - 19 8-9 7-9 90 - 100 350 - 400 200 - 300 40 - 50 120 - 140 40 – 50

V porovnání s republikovým průměrem (650 mm.rok-1) jde o území srážkově podnormální ve srážkovém stínu Krušných hor a Českého středohoří. Tabulka č. 15: Průměrné měsíční úhrnné teploty v HMS Praha-Podbaba (1901-1950) ve oC měsíc o

C

G E T s. r. o.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

průměr

-1,0

0,0

3,9

8,5

14,0

17,0

18,9

17,7

13,9

8,5

3,8

0,3

8,8

Strana 38 z 65



Tabulka č. 16: Průměrné měsíční úhrny srážek v HMS Kralupy n. V. (1901-1950) v mm měsíc

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

suma

mm

22

21

24

36

50

64

66

58

41

32

28

26

468

Kvalita ovzduší Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Věstník MŽP, částka 4/2004), o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší1 na základě dat z roku 2002, nejsou obce Chržín a Sazená oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z tohoto důvodu je zájmová lokalita považována za oblast s dobrou kvalitou ovzduší (viz § 5 naříz. vl. č. 350/2002 Sb.). VODA Hydrologická charakteristika Z hydrologického hlediska patří zájmové území do hlavního povodí Vltavy od Rokytky po ústí (č.h.p. 1-12-02) a do dílčího povodí Bakovského potoka (č.h.p. 1-12-02-093). Bakovský potok pramení 1 km od Kroučové ve výšce 490 m n.m. a ústí zleva do Vltavy v 164 m n.m. Plocha povodí 417,2 km2, délka toku 40,3 km, průměrný průtok u ústí 0,23 m3.s-1, vodohospodářsky významný tok, pstruhové voda, čistota vody II. tř. Hydrogeologická charakteristika Jak již bylo výše uvedeno ložisko náleží do povodí Vltavy (č.h.p. 1-12-02), která představuje základní erozní bázi, a Bakovského potoka (č.h.p. 1-12-02-049), který reprezentuje lokální erozní bázi jako levobřežní přítok řeky Vltavy. Z hydrogeologického hlediska jde o rajón č. 514, označovaný jako Kladenská pánev, kde se v hlubokém podloží vyskytují téměř nepropustné slabě metamorfované sedimenty a vulkanogenní horniny svrchního proterozoika, v jejich nadloží potom svrchnokarbonské sedimenty kladenské pánve (aleuropelity a psamity) v mocnostech vyšších stovek metrů. Na nich jsou uloženy v reliktech a v severní části v souvislém pokryvu depozita svrchní křídy (cenomanské pískovce, které mají kolektorský charakter s převažující průlinovou propustností a obvykle napjatou hladinou podzemní vody, zatímco v jejich nadloží turonské slínovce představují komplex uloženin s omezenou puklinovou propustností a častěji propustností puklinovou). Studny v okolí staré chržínské pískovny (Hýsek a kol. 1984) byly většinou hloubeny až do spodnoturonské průlinovo-puklinové zvodně. Hladina podzemní vody se v nich pohybuje v úrovni 212-217 m n.m., tj. zhruba 3-6 m pod těžební bází. Voda je slabě alkalická (pH = 7,5), středně mineralizovaná 0,6 g.l-1, typu Ca++ -HCO3- až SO4--. Kvartérní písky, které jsou předmětem těžebního zájmu se vyznačují velice dobrou průlinovou propustností s koeficientem filtrace řádově x.10-4 m.s-1. Hladina podzemní vody nebyla ani v jednom provedeném ložiskovém vrtu zjištěna. Srážkové vody se sice rychle zasáknou do štěrkopísků, ale vsak do podložních turonských sedimentů je podstatně

1

§7 zák. č. 86/2003 Sb. – „vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance“. G E T s. r. o.

Strana 39 z 65



pomalejší. Lze spíše očekávat pomalý odtok těchto zasáklých vod po slaběji propustném podloží ve „zvodni, resp. vrstvě“ několik cm až několik dm mocné. V souladu s Hýskem a kol. (1984) lze z ložiskového hlediska hydrogeologické poměry na ložisku jako velmi jednoduché, tj. 1. stupněm.

klasifikovat

PŮDA Z pedogenetického hlediska se v severní části zájmového území nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných. Z granulometrického hlediska se zde jedná o půdy hlinité. V zájmovém území byly vymezeny tyto BPEJ:

1.22.10 – západní část navrženého DP - půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech) na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející

1.01.00 - východní část navrženého DP – černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem

GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Geomorfologie Provincie: Soustava: Podsoustava: Celek: Podcelek: Okrsek:

Česká vysočina Česká tabule (VI) Středočeská tabule (VIB) Dolnooharská tabule (VIB-1) Řipská tabule (VIB-1B) Lešanská plošina (VIB-1B-c)

Lešanská plošina se nachází v jihovýchodní části Řipské tabule. Má ráz členité pahorkatiny tvořené turonskými písčitými slínovci a cenomanskými pískovci, krytými pleistocénními říčními štěrkopísky a sprašemi. Představuje rozsáhlou svědeckou plošinu v jižním pokračování Krabčické plošiny na levém břehu Vltavy mezi údolími Knovízského a Bakovského potoka, se staropleistocénními terasami Vltavy a s výraznými okrajovými svahy, zejména k Mělnické kotlině na východě. Geologie Štěrkopísky představují část mindelské terasy řeky Vltavy, popř. Labe, která se vyskytuje od Nelahozevsi až po Ohři. Podloží ložiska tvoří spodnoturonské sedimenty – převážně slínovce. Stavba ložiskové polohy je celkem jednoduchá. Surovinu tvoří štěrkopísky o průměrné mocnosti 14-16 m ve východní části ložiska a 11-13 m ve střední a západní, tj. zájmové části ložiska. Na základě výsledků laboratorních zkoušek se jeví surovina na první pohled jako

G E T s. r. o.

Strana 40 z 65



technologicky jednotná. V profilu akumulace fluviálních sedimentů se střídají tenké vrstvy více písčité se štěrkovými, k bázi se zvyšuje obsah větších valounů, jejich rozměr bývá 15-20 cm. Valouny jsou z 80 % tvořeny křemennými horninami, zbytek tvoří pestrá směs hornin (žuly, ruly, droby, břidlice atd.). V detailu je svrchní část suroviny více zahliněná (větší procento odplavitelných částic) než část spodní, kde se přeci jen vyskytují partie, kde klesá množství odplavitelných částic občas pod 4 % hm. Výskyt jílovitých vložek a poloh se zvýšenou jílovitostí je na ložisku sporadický a byl v minulosti vymezen rozsahem bloků zásob. Příkladem je vrt CS-14, kde bylo nutné sedimenty, ukládající se mimo korytovou facii pleistocénního řečiště, přeřadit vlivem zvýšeného množství odplavitelných částic do skrývky, resp. surovinovou polohu „znebilančnit“. Skrývku představují humusové hlíny, sprašové hlíny o obvyklé mocnosti 0,5 – 1,2 m (ve vrtu CS-13, který byl vyhodnocen jako negativní, až 6 m) a silně jílovité písky a štěrkopísky (někdy i v celém profilu vrtu – CS 14). FAUNA A FLÓRA Biogeografické členění Z biogeografického hlediska Culek (1996) zařazuje území do Řipského bioregionu – 1.2. Bioregion tvoří opuková tabule s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3. dubovo-bukového vegetačního stupně. Je zde zastoupeno několik mezních a exklávních prvků i české endemity flóry a hmyzu. v současnosti v bioregionu dominuje orná půda, hodnotné jsou fragmenty travních lad a skalního řídkolesí. Lesy jsou menší, převážně kulturní bory, ale se zbytky dubohabřin a doubrav. Fytogeografické členění a geobotanická rekonstrukce Zájmové území patří do fytogeografické oblasti termofytika, obvodu České termofytikum, okresu Středočeská tabule, fytogeografického podokresu Slánská tabule (Skalický in Hejný et Slavík, 1988). Diagnóza fytogeografického podokresu: Slánská tabule - území spadá do termofytika, květena je relativně rozdílná, tvořená termofyty i mezofyty, vegetační stupeň kolinní, klima kontinentální, reliéf plochý, vzácně svažitý, podklad slínitý, písčitý, a sprašový, vzácně neovulkanický, krajina je zemědělská. V řešeném území je jako jednotka potenciální přirozené vegetace popsána černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Jedná se o stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg., Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis).

G E T s. r. o.

Strana 41 z 65



Zoogeografické členění Z hlediska zoogeografického členění (Mařan in Buchar) patří zájmové území do obvodu českých nížin a pahorkatin. Zelený (in Buchar) zařazuje zájmové území do faunistického okresu Rakovnická plošina. Aktuální stav Fauna V rámci zpracování tohoto oznámení byl Mgr. T. Bartoničkou, PhD. proveden terénní zoologický průzkum (květen) a následně zpracováno „Zoologické hodnocení nového dobývacího prostoru Sazená“ (Brno, květen 2004). Zájmové území je zde charakterizováno jako zemědělsky využívané plochy (v době provádění zoologického průzkumu zde byly obiloviny) a dále je konstatováno: „Plocha není členitá a zahrnuje pouze malý ostrůvek akátového lesíku. Významnější porosty dřevin zcela chybí. Pouze v jižní části roste několik desítek dubů letních a pás mladých borovic. Jižní hranice lokality přímo sousedí se starým těžebním prostorem, na straně opačné pak se smíšenými lesnatými enklávami. Většina areálu je otevřená (polní kultura), nechráněná před větrem a neposkytuje dostatečné úkrytové ani potravní podmínky. Absence vegetace se musí nutně odrazit na mikroklimatických podmínkách, které jsou důvodem otevřenosti lokality málo stabilní. Stabilní mikroklima je určující zejména pro bioindikačně významné skupiny bezobratlých tj. těch s úzkou ekologickou valencí, kam patří celá řada vzácných druhů. Samotná akumulace bezobratlých na klimaticky stabilních a současně dostatečně diversifikovaných stanovištích na sebe potravně váže skupiny insektivorních obratlovců (ptáky a hmyzožravce), nicméně i dravé skupiny členovců, kam patří i tradičně bioindikačně významná čeleď střevlíkovitých (Carabidae). Svým keřovým a stromovým patrem poskytuje alespoň určitý úkryt malá enkláva doubravy v západní části zájmové plochy. Naopak akátový porost má jak úkrytově tak potravně zanedbatelný význam. Alelopatické kompetiční schopnosti akátu potlačí nejen přítomnost keřů, ale i většiny bylin, které již v blízké doubravě jsou. Nejhodnotnější z celé zájmové plochy je svah na jižní hranici vytvořený rekultivací okraje staré dobývky. Za předpokladu vhodných revitalizačních zásahů (především zvýšení členitosti terénu) lze předpokládat rozvoj sukcesích vegetačních stadií, která výrazně v budoucnu ovlivní úkrytovou základnu a potravní zdroje.“ V rámci zoologického průzkumu bylo na lokalitě Chržín – Sazená a v jejím nejbližším okolí pozorováno (přímo i nepřímo - stopy, hlasové projevy, atd.) 26 druhů ptáků, 2 druhy plazů a 8 druhů savců. Jejich výčet je uveden níže: plazi:

ještěrka obecná - Lacerta agilis ještěrka živorodá - Lacerta vivipara

ptáci:

bažant obecný - Phasianus colchicus brhlík lesní - Sitta europaea budníček menší - Phylloscopus collybita červenka obecná - Erithacus rubecula drozd kvíčala - Turdus pilaris hrdlička zahradní - Streptopelia decaocto káně lesní - Buteo buteo

G E T s. r. o.

Strana 42 z 65



kos černý - Turdus merula křepelka polní - Coturnix coturnix mlynařík dlouhoocasý - Aegithalos caudatus pěnice černohlavá - Sylvia atricapilla pěnice hnědokřídlá - Sylvia communis pěnice slavíkovitá - Sylvia borin poštolka obecná - Falco tinnunculus skřivan polní - Alauda arvensis slavík obecný - Luscinia megarrhinchos stehlík obecný - Carduelis carduelis strnad obecný - Emberiza citrinella strnad luční - Miliaria calandra sýkora koňadra - Parus major sýkora modřinka - Parus caeruleus ťuhýk obecný - Lanius collurio vlaštovka obecná - Hirundo rustica vrabec domácí - Passer domesticus zvonek zelený - Carduelis chloris zvonohlík zahradní - Serinus serinus savci:

bělozubka šedá - Crocidura suaveolens hraboš polní - Microtus arvalis liška obecná - Vulpes vulpes myšice křovinná - Apodemus sylvaticus rejsek obecný - Sorex araneus rejsek malý - Sorex minutus srnec obecný - Capreolus capreolus zajíc polní - Lepus europaeus

Pro biologicko-ekologické zhodnocení lokality byli využiti pouze zástupci čeledi Carabidae (střevlíkovití), kteří jsou velice vhodným indikátorem zachovalosti prostředí. Příslušníci ostatních skupin bezobratlých nebyli v padacích pastech významně zastoupeni. bezobratlí: čeleď: Carabidae - střevlíkovití Carabus nemoralis (Müller, 1764) Pseudoophonus rufipes (De Geer, 1774) Abax parallelipipedus (Piller et Mitterpacher, 1783) Agonum sexpunctatum (Linnaeus, 1758) Anchomenus dorsalis (Pontoppidan, 1763) Amara aenea (De Geer, 1774) Ophonus rupicola (Sturm, 1818) Notiophilus palustris (Duftschmid, 1812) čeleď: Silphidae – mrchožroutovití Silpha obscura obscura čeleď: Formicidae - mravenci mravenec travní - Formica pratensis

G E T s. r. o.

Strana 43 z 65



Z celkového počtu zjištěných druhů je legislativně chráněných 8 (vyhl. 395/1992 Sb.): Kriticky ohrožený druh: strnad luční - Miliaria calandra Silně ohrožené druhy: ještěrka živorodá - Lacerta vivipara ještěrka obecná - Lacerta agilis křepelka polní - Coturnix coturnix Ohrožené druhy: vlaštovka obecná - Hirundo rustica slavík obecný - Luscinia megarrhinchos ťuhýk obecný - Lanius collurio mravenec travní - Formica pratensis ad strnad luční:

Několikrát pozorován na jižním svahu teritoriálně se projevující samec. Hnízdění je velice pravděpodobné, ale nebylo potvrzeno.

ad ještěrka živorodá:

Odchyceno několik dospělých samic i samců. Pozorovány další desítky především juvenilních jedinců na jižním svažitém okraji zájmového území (severní svah bývalé těžebny). Svah je z obou stran obklopen polem, a proto je možný únik jedinců ze zájmové plochy pouze jižním směrem po okraji staré dobývky.

ad ještěrka obecná:

Pozorováno a odchyceno množství adultních i juvenilních jedinců obojího pohlaví, a to dokonce více než u předešlého druhu. Většina záznamů pochází opět z jižního okraje zájmové plochy.

ad křepelka polní:

Slyšen a pozorován pár přímo v zájmovém území, v poli. Jedná se o druh, který byl výrazně zasažen moderním zemědělstvím a jen postupně se navrací do oblastí, kde byl dříve velice hojný. Nicméně rozsáhlé okolní polnosti mu nabízejí dostatek alternativních útočišť. V posledních letech se objevuje častěji, a tedy výskyt na takovéto lokalitě s nízkou nadmořskou výškou není překvapením.

ad vlaštovka obecná:

Pozorováno více jedinců přilétající patrně z okraje obce shánějící stavební materiál pro výstavbu hnízd.

ad slavík obecný:

G E T s. r. o.

Běžně se ozýval z porostů v okolí zájmového území, hnízdění na něm však nebylo doloženo.

Strana 44 z 65



ad ťuhýk obecný:

Byl zaznamenán vícekrát teritoriální samec. Mohlo se však jednat o stejného jedince. Hnízdo nebylo nalezeno, ale hnízdění na zájmovém území je dosti pravděpodobné. Patrně opět na jižním okraji – svahu ke staré dobývce. Krajina v okolí je typická pro tento druh a nabízí mu dostatek alternativních úkrytů.

ad mravenec travní:

Jedná se o druh relativně hojný v celé Evropě, vystupuje až do 1000 m n. m. Je to druh otevřených biotopů přestože jsou známy i lesní formy. Na jižním svahu zájmového území bylo nalezeno 6 hnízd, převážně v zemi. Avšak jediné bylo nadzemní, v kupě. Je tedy možné, že ostatní jsou oddělky z něho vzniklé. Mravenci však využívají většinu prostoru podél hrany svahu na okraji pole.

Flóra V rámci zpracování tohoto oznámení byl Ing. Barborou Vlachovou proveden terénní botanický průzkum (květen 2004). Následně bylo Ing. Vlachovou zpracováno vyhodnocení jarního aspekt „Sazená - vyhodnocení vegetace lokality“, jehož text je uveden níže: „Zájmové území tvoří převážně zemědělsky obhospodařovaná půda – pole, v jehož jižní části se nachází menší akátový lesík o rozloze necelých 1000 m2. Jižní okraj pole tvoří svah bývalé pískovny, který je v současné době zarostlý travino-bylinným porostem proměnlivého charakteru s nálety jednotlivých stromů (na úpatí svahu) a keřů. západní cíp zájmového území tvoří na horní plošině převážně dubové a borové lesíky. Na ně navazuje na svahu smíšený převážně akátový nálet. Všechna lesní společenstva na zájmovém území jsou uměle vysazovaná, zplanělá náletová společenstva, antropogenně ovlivněná. Na poli jsou pěstovány běžné polní plodiny (v době návštěvy pšenice - Triticum aestivum) doprovázené plevely. Mezi nejhojnější patří rozrazil (Veronica arvensis), rdesno (Polygonum sp.), zemědým (Fumaria sp.), pelyněk (Artemisia vulgaris), lebeda (Atriplex sp.) a pcháč (Cirsium arvense). Akátový lesík (Robinia pseudacacia) je téměř monokulturní, pouze při západním okraji roste několik dubů (Quercus robur). V podrostu dominují dvě trávy, hojnější pýr (Elytrigia repens) a sveřep (Bromus sterilis), které jsou doprovázené rozrazilem (Veronica hederifolia), svízelí (Galium aparine), kuklíkem (Geum urbanum), hluchavkou (Lamium album) či lipnicí (Poa angustifolia). Poměrně mladá a hustá výsadba borovice lesní (Pinus sylvestris) v západní části území má podrost s pokryvností 0 – 50 %. I zde převažuje pýr (Elytrigia repens) a svízel (Galium aparine), dále kuklík (Geum urbanum), lipnice (Poa nemoralis), kopřiva (Urtica dioica), kokoška (Capsella bursa-pastoris), srpek (Falcaria vulgaris). Na bor navazuje doubrava s našimi nejhojnějšími duby (Quercus petraea, Q. robur), které tvoří dominanty porostu. V nich jsou vtroušeně a spíše v okrajových partiích náletové a invazní dřeviny: bříza (Betula pendula), osika (Populus tremula), akát (Robinia pseudacacia), třešeň (Prunus avium), borovice (Pinus sylvestris). V keřovém patře, které je poměrně vyvinuté (místy více jak 50 %), dominuje černý bez (Sambucus nigra) doplněný srstkou (Ribes uva-crispa), šeříkem (Syringa vulgaris) a růží (Rosa sp.). Zvláště v západní části pak sílí antropogenní vliv, ve stromovém patře téměř duby chybí a převažují ostatní výše jmenované stromy. Zde jsou pak v keřovém patře výraznými zástupci zimolez (Lonicera xylosteum), ptačí zob (Ligustrum vulgare), brslen (Euonymus europaeus), zmlazující akát (Robinia pseudacacia) a ostatní juvenilní jedinci stromového patra. V bylinném podrostu G E T s. r. o.

Strana 45 z 65



dominují expanzivní a invazní druhy jako netýkavka (Impatiens parviflora), svízel (Galium aparine), kuklík (Geum urbanum) a rozrazil (Veronica hederifolia). Na západních svazích staré pískovny navazuje akátina na výše popisované porosty na horní plošině. Do dominantních akátů (Robinia pseudacacia) jsou vtroušeny jasany (Fraxinus excelsior) a při úpatí svahu i osiky (Populus tremula) a lípa (Tilia platyphyllos subsp. platyphyllos). Keřové patro je méně vyvinuté nejčastěji s černým bezem (Sambucus nigra) a ostružiníkem (Rubus fruticosus). V bylinném patře jsou opět převážně synantropní druhy: svízel (Galium aparine), vlaštovičník (Chelidonium majus), netýkavka (Impatiens parviflora), rozrazil (Veronica chamaedrys), zemědým (Fumaria vaillantii), violka (Viola arvensis). Východně navazující stráně tvoří mozaiku kostřavové trávníky písčin postupně zarůstající zapojenou vegetací luk. Trávníky jsou tvořeny převážně kostřavami (Festuca rupicola, F. brevipila, F. valesiaca), dále se hojně vyskytuje máčka (Eryngium campestre), pryšec (Euphorbia cyparissias), srpek (Falcaria vulgaris), šťovík (Rumex acetosella), mochny (Potentilla argentea, P. reptans), jitrocele (Plantago media, P. lanceolata), z méně častých druhů můžeme zmínit piplu (Nonea pulla) či druhy suchých trávníků krvavec (Sanguisorba minor), rozrazil (Veronica prostrata). V místy převažující vysokostébelné vegetaci trav najdeme pýr (Elytrigia repens), ovsík (Arrhenatherum elatius), sveřep (Bromus erectus), srhu (Dactylis glomerata), z bylin svízel (Galium sp.), pampelišku (Taraxacum sp.), vikev (Vicia sp.), silenku (Silene latifolia) nebo pelyněk (Artemisia vulgaris). Z dřevin jsou na svazích nejvýraznější osiky (Populus tremula) na úpatí, ve stráni jsou roztroušené šeříky (Syringa vulgaris), hlohy (Crataegus sp.) a růže (Rosa sp.).“ OBLASTI SUROVINOVÝCH ZDROJŮ A JINÝCH PŘÍRODNÍCH BOHATSTVÍ V nejbližším okolí ložiska, a to generelně jihovýchodně, se nacházejí tato ložiska štěrkopísku s následujícími dobývacími prostory:

DP 70734 Uhy, stanovený na výhradním ložisku B3 002800 Chržín pro těžbu nevyhrazeného nerostu – štěrkopísků, dne 5.7. 1985 zn. DP-7316/85. DP je evidován na organizaci Kámen spol. s r.o. V současné době je ložisko vytěženo s výjimkou malého množství zásob v jižní části (zásoby jsou vázané provozními budovami využívanými při dobývání štěrkopísku v sousedním DP Nelahozeves

DP 71016 Nelahozeves, jižně silnice Velvary-Nelahozeves, stanovený 10.7.1985 zn. DP-7317/85 na výhradním ložisku štěrkopísků B3 205600 Nelahozeves – Uhy. V tomto prostoru je těžba organizací Kámen Zbraslav s.r.o. na necelých 10 let roční těžba cca 350 tis. m3).

V širším okolí, tj. v úseku mezi Prahou a Terezínem, v podstatě podél dálnice D 8 a na levém břehu Labe se vyskytují ložiska štěrkopísku -

-

G E T s. r. o.

výhradní těžená: Černuc, Dobříň, Hostín, Ledčice, Račiněves, Račice-Předonín 1+2, Straškov, Travčice-1, Vliněves, Vojkovice-1. Celková roční těžba je cca 2 200 m3. Těžba na ložiskách Travčice a Vojkovice-1 je nevelká. Celkově je zde k dispozici kolem 45 mil. m3 zásob (zásob ložisek Račiněves, Travčice a Vojkovice-1 jsou minimální). netěžená: Bohušovice, Cítov 2-Kostomlaty p. Řípem, Hostín-2, Straškov-

Strana 46 z 65



Račiněves, Travčice-Počaply, Vliněves-Beřkovice, Vraňany. Ložisko Lužec n. Vltavou – Vraňany bylo prakticky vytěženo. Objem štěrkopísku na těchto ložiskách je téměř 90 mil. m3, z toho ¾ objemu je v Bohušovicích. Zásoby ložiska Straškov-Račiněves jsou celé vázané, -

nevýhradní těžená – Nučničky, Počaply, Travčice, Nelahozeves, Zálezlice, Hoštice u Vodochod, Klíčany, Křivousy-Vojkovice, sumárně se těží ročně kolem 500 tis. m3, z toho polovina připadá na Zálezlice. Zásoby jsou nevelké, kolem 1,5 mil. m3. netěžená – Bechlín, Spomyšl-Jeviněves, Cítov-SV, Černuc-1, Horní Počaply, Ledčice-Škarechov, Lužec n. Vltavou, Mělnicko-Křivenice, Podlusky-Roudnice, Račice u Štětí-Dobříň. K dispozici je cca 60 mil. m3 volných zásob, většinou slabě prozkoumaných.

Co se týče ostatních surovin, cca 9 km západně zájmového území se nachází velké netěžené ložisko černého uhlí, Slaný. V okolí je několik malých ložisek cihlářských hlín a stavebního kamene (drcené kamenivo). CHARAKTER MĚSTSKÉ ČTVRTI, FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA

PŘÍMĚSTSKÉ ZÓNY

Dotčená lokalita leží mimo zastavěná území obcí. Nejbližší trvale obydlené objekty se nacházejí v obci Chržín a leží ve vzdálenosti cca 80 m od okraje zájmového území. Cca 40 m od okraje navrhovaného DP se nachází hřbitov s kostelem Sv. Klimenta. Zájmové území se nachází v územních obvodech obcí Chržín a Sazená. Obec Chržín i Sazená mají venkovský charakter a spojuje se zde funkce zemědělská – výrobní s funkcí obytnou. OCHRANNÁ PÁSMA Středem navrhovaného dobývacího prostoru prochází linka vysokého napětí. Jedná se o venkovní vedení VVN V201, napětí 220 kV, vybudované před rokem 1995.V ochranném pilíři tohoto elektrického vedení širokém 20 m od krajního vodiče jsou vyhodnoceny zásoby vázané. Na jihovýchodě je navrhovaný DP Sazená omezen novým úsekem silnice první třídy (I16). Šířka ochranného pásma komunikace I. třídy je dle zákona č. 13/1997 Sb. (zákon o pozemních komunikacích) dána vzdáleností 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pruhu. V rámci projednávání 2. etapy stavby „Přeložka silnice I/16 Velvary – N. Ves“ v roce 1998 se SÚS Kladno jako správce komunikace vyjádřil ve smyslu, že „V případě povolení těžby štěrkopísku umožní správce komunikace těžbu v ochranném pásmu bez narušení tělesa komunikace.“ Svůj souhlas s povolení těžby ŠP v ochranném pásmu přeložené silnice I/16 bez narušení tělesa komunikace vyslovilo i Ředitelství silnic a dálnic. Ze severu je navrhovaný DP omezen ochranným pásmem tranzitního plynovodu. Nenachází se zde ani žádný vodní zdroj, ani do něj nezasahuje pásmo hygienické ochrany vodního zdroje. Nejbližší jímací vrt s ochranným pásmem II. st. v rozsahu 50 m leží jižně ve vzdálenosti zhruba 200 m od jižního okraje navrženého DP Sazená.

G E T s. r. o.

Strana 47 z 65



SITUOVÁNÍ STAVBY VE VZTAHU K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Dle vyjádření odboru výstavby MěÚ Velvary, jakožto místně příslušného stavebního úřadu obce Chržín a Sazená nemají zpracovaný územní plán. Pro daný účel využití území bude vedeno samostatné územní řízení (viz část H tohoto oznámení).

G E T s. r. o.

Strana 48 z 65


ČÁST D Údaje o vlivech

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Pro vyhodnocení významnosti jednotlivých vlivů byla využita k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí“ (Bajer a kol. 2001).

„Metodika

VLIVY NA OVZDUŠÍ Změny v čistotě ovzduší Hodnocení změn v čistotě ovzduší vychází z porovnání rozsahu a kapacit plánovaného záměru s již provozovanými obdobnými záměry a jejich (známými) dopady na kvalitu ovzduší. Model imisního zatížení nebyl zpracováván. Příspěvek záměru - zdrojů znečišťování ovzduší - k stávající imisní situaci je na základě porovnání intenzit dopravy na silnici I/16 (TNV + OA = 6434), procházející v bezprostřední blízkosti zájmové lokality, s vyvolanými dopravními intenzitami (max. 176 TNV + 14 OA)a s ohledem na počet stojů využitých k těžbě a úpravě suroviny, považován v souladu s použitou metodikou vyhodnocení vlivů za nevýznamný. Imisní příspěvek nových zdrojů bude s vysokou pravděpodobností menší jak 20% referenční hodnoty a není na místě předpoklad překročení imisních limitů ve vztahu k průměrným ročním koncentracím. Vliv záměru na změny v čistotě ovzduší je - s nejistotami spojenými s odhadem považován za nevýznamný. Změna mikroklimatu V současné době je prostor uvažovaného záměru tvořen převážně plochami zemědělsky obhospodařované půdy. V budoucnu je zde uvažováno s rekultivací zemědělskou a lesní a s využitím procesu přirozené sukcese. Realizace záměru nebude znamenat významný vliv na změnu mikroklimatu. VLIVY NA VODU Změna kvality podzemních a povrchových vod Záměr za běžných provozních podmínek neovlivní kvalitu podzemních a povrchových vod. Těžba bude prováděna suchou cestou, tj. nad hladinou podzemní vody, s ponechanou minimální krycí vrstvou 1 m. Splaškové odpadní vody ze sociálního zařízení budou odváděny do jímky, odkud budou vyváženy odbornou firmou k vyčištění. Vliv záměru na změnu kvality povrchových a podzemních vod je nevýznamný.

G E T s. r. o.

Strana 49 z 65



Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě Záměr nemá vliv na změnu říční sítě. Povrchový odtok bude ovlivněn v rozsahu daném plochou, na které dojde ke změně reliéfu a odtěžení suroviny. Vlivu je možno v tomto ohledu hodnotit jako nevýznamný. Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladina podzemní vody Kvartérní písky, které jsou předmětem těžebního zájmu, se vyznačují velice dobrou průlinovou propustností s koeficientem filtrace řádově x.10-4 m.s-1. Hladina podzemní vody nebyla zjištěna ani v jednom provedeném ložiskovém vrtu. Těžba bude prováděna nad hladinou podzemní vody. Studny v okolí staré chržínské pískovny (Hýsek a kol. 1984) byly většinou hloubeny až do spodnoturonské průlinovo-puklinové zvodně. Hladina podzemní vody se v nich pohybuje v úrovni 212-217 m n.m., tj. zhruba 3-6 m pod těžební bází. Tyto existující vodní zdroje se vyskytují mimo zájmové území a realizací záměru nebudou ovlivněny. Vliv záměru na změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemních vod je nulový. VLIVY NA PŮDU, ÚZEMNÍ A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY Zábor ZPF Navrhovaný dobývací prostor leží na cca 32,24 ha zemědělské půdy. Dle BPEJ náleží cca 38% (12,2 ha) do kategorie IV. třídy ochrany půd a cca 62% (20,04) do kategorie I. třídy ochrany půd. V rámci realizace záměru dojde k záboru cca 23,23 ha zemědělské půdy, z čehož cca 13,67 ha se dle BPEJ nachází v I. třídě ochrany ZPF. Vliv záměru je z hlediska velikosti, vzhledem k rozsahu plochy záboru, nutno hodnotit jako významně nepříznivý. Z hlediska významnosti se vzhledem k převažující třídě ochrany stupně I. jedná taktéž o významně nepříznivý vliv. Zábor ZPF bude v zájmovém území probíhat v etapách po max. 10 ha. I když bude rekultivace probíhat průběžně, je nutné záměr z časového hlediska hodnotit jako dlouhodobý. S ohledem na to, že se bude na většině území jednat o dočasný zábor a pozemky budou rekultivovány převážně zpět na ornou půdu (kromě sklonitých a členitých území závěrných svahů), je vliv záměru hodnocen jako částečně kompenzovatelný. Je možné předpokládat, že se zlepší - vzhledem k přiblížení se k hladině spodní vody - vláhové poměry v dotčeném území. Přesto půdy v zájmovém území budou mít po rekultivaci - i při dodržení všech opatření, která povedou k co nejmenšímu snížení kvality skrývané ornice a podorničí (opatření jsou podrobněji popsána v kapitole D.4 - Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů tohoto oznámení) - sníženou kvalitu. Celkově je vliv záměru z hlediska záboru ZPF nutno hodnotit jako významně nepříznivý.

G E T s. r. o.

Strana 50 z 65



Zábor PUPFL Realizací záměru dojde k záboru cca 0,1 ha (akátový lesík při jižním okraji zájmového území) PUPFL. Bude se jednat o zábor dočasný – území bude rekultivováno zpět na les. Ostatní pozemky určené k plnění funkcí lesa v navrhovaném DP (doubrava v západním cípu DP, lesní porosty za cestou spojující Chržín a Sazenou) nebudou těžbou v navrhovaném DP dotčeny. Sanace a rekultivace, které budou prováděny v zájmovém území otevírají možnost rozšíření lesního porostu v západním cípu zájmového území. Vliv záměru je z hlediska záboru PUPFL možno hodnotit jako nevýznamný. Vlivy na čistotu půd Za běžných provozních podmínek nebude mít záměr významný vliv na čistotu půd. Při provádění skrývkových prací nesmí dojít ke znečištění půdy ropnými látkami. Za předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů, týkajících se provozu strojového parku, a dodržení opatření a postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných látek), záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci zemědělských půd nebo jiných zemin. Vliv záměru na čistotu půd je nevýznamný. Vliv na horninové prostředí v území Těžba štěrkopísku bude mít vliv na horninové prostředí v území. Tento vliv však není možné hodnotit nepříznivě, vzhledem k tomu, že záměr zamýšlí zásoby štěrkopísku využívat hospodárně. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Vliv na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů Zájmové území je tvořeno převážně plochami zemědělské půdy. V rámci botanického průzkumu, zde nebyly nalezeny žádné vzácné či chráněné druhy rostlin. Vliv záměru na vzácné a chráněné druhy rostlin je nulový. V rámci zoologického průzkumu byly v prostoru navrhovaného DP a v jeho nejbližším okolí identifikovány tyto chráněné druhy živočichů: strnad luční (Miliaria calandra) - kriticky ohrožený druh ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) - silně ohrožený druh ještěrka obecná (Lacerta agilis) - silně ohrožený druh křepelka polní (Coturnix coturnix) - silně ohrožený druh vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - ohrožený druh slavík obecný (Luscinia megarrhinchos) - ohrožený druh ťuhýk obecný (Lanius collurio) - ohrožený druh mravenec travní (Formica pratensis) - ohrožený druh Dále je v zoologickém hodnocení zájmového území konstatováno: „Druhová diverzita celé lokality je velice nízká a zájmová plocha leží z velké části na ploše s nejnižší ekologickou stabilitou (pole 0-1 dle MŽP, KES), přesto na prostoru ZÚ nebo v jeho těsné blízkosti bylo zjištěno několik nehojných druhů živočichů zasluhujících

G E T s. r. o.

Strana 51 z 65



zachování některých částí (jižně orientovaný rekultivovaný svah). S výjimkou jižního okraje ZÚ je navrhované území tvořeno jednotvárnou polní monokulturou přerušenou pouze drobnou enklávou akátového porostu a při západním okraji mladou doubravou s poněkud větší především úkrytovou hodnotou. Ptačí druhy, které byly sledovány na ZÚ a přesto nemají zřejmou úkrytovou vazbu na lokalitu, k hnízdění pravděpodobně využívají severně položené lesní porosty nebo intravilán obce Chržín. Také společenstvo půdních bezobratlých (epigeonu) na studované lokalitě je možno označit za druhově chudé. Ve zjištěných vzorcích převažují zejména druhy nenáročné na kvalitu prostředí, bez úzce specifických ekologických nároků. I když zde byli početně zastoupeni příslušníci čeledi Carabidae (střevlíkovití), eudominantnost a malý počet nalezených druhů naznačuje, že jde o jednotvárné území, které obývají druhy nepříliš náročné na prostředí a typické pro prostředí otevřených agrocenóz.“ Záměr v rozsahu, tak jak je uveden v tomto oznámení nebude představovat zásah do jižního okraje navrhovaného DP (břeh bývalé těžebny). Zároveň nedojde ani k zásahu do lesního porostu v západním cípu navrhovaného DP a do lesních porostů za cestou spojující Chržín a Sazenou. Jak dále uvádí Bartonička (2004): „Za předpokladu vyjmutí a dostatečných prevenčních opatření jižního okraje ZÚ, následné vhodné rekultivace vytěžené plochy vznikne v krajině nová heterogenní plocha, která bude obvykle již během těžby osídlována řadou invazivních druhů rostlin a živočichů. V souvislosti s písčitým podkladem lze očekávat vznik dalších xerotermních stanovišť obdobných hodnotnému jižnímu okraji. Později na takto změněných plochách vznikne celá škála sukcesních stádií vázaných na různorodost biotopů od míst téměř holých po vysokostébelné stepi nebo shluky křovin. Za předpokladu komplexního pohledu na rozšíření těžební činnosti, kdy není ohrožen jiný ochranářsky významný celek nebo jeho část, může těžební činnost významně pomoci k ochraně biodiverzity.“ Jak již bylo výše uvedeno, rekultivace v navrhovaném DP bude převážně zemědělská. V rámci sanace a rekultivace budou však v území vytvořeny nové ekologicky stabilizující prvky:

Závěrné svahy budoucí těžebny, na kterých bude částečně osetím vhodnou travinobylinnou směsí a částečně procesem přirozené sukcese vytvořeno stanoviště podobné jižnímu okraji navrhovaného DP.

lesní porost na pozemku KN 148/2, na kterém se v současné době nachází akátový lesík. Tento lesík bude v rámci rekultivace obnoven, ovšem s využitím vhodnější druhové skladby dřevin.

lesní porost v západním cípu zájmového území. Na tomto místě je v současnosti lesní porost o výměře cca 0,5 ha. V rámci rekultivací bude rozšířen tak, aby zde bylo možné vytvořit lokální biocentrum o výměře min. 3 ha.

Na základě výše uvedeného a „Metodiky“ je vliv záměru na vzácné a chráněné druhy živočichů možno z hlediska velikosti hodnotit jako nevýznamný, protože „záměr znamená pouze omezení výskytu zvláště chráněných živočichů (snížení plochy loviště, dotčení tahových cest a míst soustředění během migrací, snížení potravní nabídky atp.).“ Z časového hlediska se jedná o vliv dlouhodobý (trvající po období těžby), kompenzovatelný. Celkově je tedy vliv záměru na vzácné a chráněné druhy živočichů hodnocen jako spíše nevýznamný, podmínečně (vliv rekultivace) příznivý.

G E T s. r. o.

Strana 52 z 65



Likvidace, poškození stromů a porostů rostoucích mimo les Realizací záměru nebudou dotčeny žádné stromy či porosty rostoucí mimo les. Vliv záměru je z tohoto hlediska nulový. Likvidace, poškození lesních porostů Navrhovaný DP zasahuje převážně svými okrajovými částmi do lesních porostů. Rozsah těžby, tak jak je vymezen v tomto oznámení, bude však menší. Realizací záměru dojde k odstranění akátového lesíka (cca 0,1 ha) při jižním okraji zájmového území. V rámci sanačních a rekultivačních prací zde dojde k obnovení tohoto porostu. Jak již bylo výše uvedeno do budoucna se otevírá i možnost rozšíření lesního porostu v západním cípu navrhovaného DP. Vliv záměru je vzhledem k charakteru lesního porostu z hlediska významnosti a velikosti hodnotit jako nevýznamný. Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP Vzhledem k tomu, že prvky ÚSES v zájmovém území nejsou vymezeny závaznou územně plánovací dokumentací, nemůže realizací záměru dojít k jejich likvidaci či zásahu. V rámci rekultivace vytěženého prostoru se naopak nabízí možnost realizace „Generelem“2 navrženého biokoridoru procházejícího zájmovým územím. Vliv záměru na prvky ÚSES je možné v tomto kontextu hodnotit jako nulový, potenciálně příznivý. V zájmovém území se nenacházejí žádné registrované významné krajinné prvky. V rámci realizace záměru dojde k odstranění akátového lesíka (cca 0,1 ha) při jižním okraji zájmového území. Vliv záměr je z hlediska zásahu do VKP, vzhledem k prostorové likvidaci tohoto lesíka, nutno dle „Metodiky“3 hodnotit jako významně nepříznivý, s ohledem na rozsah a druhovou skladbu (viz výše) však jako přijatelný. ZMĚNY RELIÉFU KRAJINY Stanovení navrhovaného dobývacího prostoru je administrativním aktem a jako takové nebude mít žádný přímý vliv na reliéf krajiny. Vliv na reliéf území bude mít až následná těžba štěrkopísku v tomto prostoru. Vliv na reliéf bude v daném území zásadní, dojde k zahloubení povrchu oproti současnému stavu v průměru o 12 m. Změna reliéfu bude lokální, bude se týkat pouze vytěženého prostoru štěrkopískovny. Vzhledem k umístění dobývacího prostoru v území s vyvýšeným plochým terénem, se změna reliéfu – zahloubení povrchu nebude nijak významně uplatňovat v širším okolí těžebny.

2

Štipl: Generel ÚSES, Okres Kladno, katastr: Sazená, Uhy, Chržín, Dolní Kamenice, Miletice, Loucká, Budihostice, Ústavu pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků Olomouc, 1994. 3

Pro vyhodnocení významnosti jednotlivých vlivů byla využita „Metodika k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí“ (Bajer a kol. 2001).

G E T s. r. o.

Strana 53 z 65



VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ Těžba štěrkopísku na výhradním ložisku bude probíhat v zahloubení v návaznosti na v minulosti vytěžený prostor těžby. Zásah do terénu bude významný pouze lokálně přímo v těžebně a jejím nejbližším okolí. Z větších vzdáleností se prakticky nebude uplatňovat a po rekultivaci se charakter terénu vytěženého prostoru přiblíží charakteru terénu okolní krajiny. Zásahem z hlediska krajinného rázu je i odstranění existujících lesních porostů. V rámci realizace záměru bude odstraněn menší nepůvodní akátový porost. Tento zásah bude trvat po dobu těžby a po jejím skončení budou provedeny rekultivace těžební činností dotčených ploch. Hodnotnější lesní porosty (doubrava a bor) v západním cípu DP nebudou těžbou v navrhovaném DP dotčeny. Doba trvání těžby v uvažované lokalitě bude probíhat cca 20 let. Z výše uvedeného vyplývá, že realizace záměru těžby štěrkopísků ve výhradním ložisku Sazená II neovlivní významně krajinný ráz v dotčeném území. Na převážnou většinu znaků a hodnot krajinného rázu nebude mít záměr vliv. Záměr bude znamenat zásah do lesních porostů, bude se však jednat o zásah nevýznamný. Celkově je možné konstatovat, že z hlediska krajiny a krajinného rázu je možno vliv záměru hodnotit jako nevýznamný. VLIVY NA BUDOVY, KULTURNÍ PAMÁTKY Zájmové území je územím s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických nálezů. Při dodržení požadavku ARÚ AV ČR na umožnění záchranného archeologického výzkumu, je možné záměr, z důvodu možného přispění k archeologickému objevu, hodnotit jako příznivý. VLIVY NA GEOLOGICKÉ A PALEONTOLOGICKÉ PAMÁTKY

Není možné dopředu vyloučit případný geologický nebo paleontologický nález. Vzhledem k tomu, že by realizace zemních prací mohla přispět k jejich objevu, je možné záměr hodnotit pozitivně. VLIVY SPOJENÉ SE ZMĚNOU V DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI

Vzhledem k tomu, že realizací záměru se doprava v zájmové oblasti zvýší o méně než jedno procento, je možné vliv záměru spojený se změnou v dopravní obslužnosti na základě výše uvedené Metodiky z hlediska jeho velikosti hodnotit jako nevýznamný. Realizace záměru si vyžádá výstavbu komunikačního připojení na silnici I/16. Její schématické znázornění je patrné z obr. č.6. Podrobný návrh trasy včetně inženýrských údajů o komunikaci musí být řešen v samostatné projektové dokumentaci, projednané s příslušnými orgány a organizacemi. VLIVY SPOJENÉ SE ZMĚNOU FUNKČNÍHO VYUŽITÍ KRAJINY

Zájmové území je v současné době zemědělsky využíváno. V rámci rekultivace následující po ukončení těžby na lokalitě bude převážná část, kromě závěrných svahů těžebny a PUPFL, vrácena původnímu, zemědělskému využití Struktura a funkční využití území se tak částečně změní.

G E T s. r. o.

Strana 54 z 65



I vzhledem k rozsahu této změny, je vliv záměru třeba hodnotit jako nevýznamný a vzhledem k výše uvedenému příznivý. Z časového hlediska jde o vliv dlouhodobý až trvalý. VLIVY NA REKREAČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Plochy určené k realizaci záměru jsou v současné době zemědělsky obhospodařovány a neslouží rekreačnímu využití. Navržený DP protíná svojí severozápadní hranou turistickou cestu spojující obec Chržín se Sazenou. I když je tato cesta uvnitř navrhovaného DP, nebude v rámci těžební činnosti v zájmovém území dotčena (viz obrázek č. 3). Okolí zájmového území není oblastí využívanou ve větším měřítku k rekreačnímu účelu. V rámci provádění skrývek bude hluk v části obce Chržín zvýšen v období řádu několika dnů v maximální výši 2 dB. Toto zvýšení hluku by mohlo eventuelně ovlivnit pocit pohody obyvatel,využívajících některé z obytných budov v obci Chržín k rekreaci. Vzhledem k tomu, že skrývky budou provedeny pravděpodobně v časných jarních měsících a i vzhledem k jejich krátkodobosti se s tímto vlivem v rámci hodnocení záměru nepočítá. Vliv realizace záměru na rekreační využití území lze hodnotit jako nevýznamný. FYZIKÁLNÍ VLIVY

Hluk Vliv dopravy Transport produktů související s realizací záměru nepatrně zvýší dopravní a hlukovou zátěž komunikace I/ 16. Silnice I/16 míjí ve vzdálenosti cca 40 m obec Chržín. Z provedených výpočtů je zřejmé, že v chráněném venkovním prostoru obytné zástavby obce nedojde vlivem realizace záměru k navýšení hluku z dopravy. K překročení hygienického limitu LAeq. nedojde. Vliv provozu štěrkopískovny Provoznímu hluku bude vystaven pouze východní okraj obce Chržín.Vzdálenost obytné zástavby od stacionárních zdrojů hluku bude v závislosti na postupu těžby cca 150 -1000 m. Po převážnou dobu těžby bude mechanizace pracovat v zahloubení (nejblíže obci až 12 m), stěna těžebny tak vytvoří bariéru zabraňující volnému šíření hlukových emisí. Venkovní prostor obytné zástavby tak bude nejvíce exponován hluku při provádění skrývek. S ohledem na předložené podklady a provedené výpočty lze konstatovat, že vlivem provozní činnosti může dojít k překročení hygienického limitu LAeq ve chráněném venkovním prostoru zástavby obce Chržín při provádění skrývkových prací v maximální výši 2 dB. Doba tohoto překročení se bude pohybovat v řádech několika dnů. Vzhledem k minimální době upotřebení a pravděpodobnému zvýšení emisí hluku při výstavbě nedoporučujeme realizaci výstavby protihlukového valu jako ochranného opatření. Pro konkrétní určení a upřesnění hluku emitovaného v období skrývek v západním cípu zájmového území navrhujeme v tomto území při výše uvedené aktivitě provedení měření hlučnosti. Obytné zástavby obce Sazená se vliv provozu z hlediska hluku nedotkne.

G E T s. r. o.

Strana 55 z 65



Dle výše uvedené metodiky je vliv provozu lomu na akustickou situaci, vzhledem k tomu, že „záměr představuje dosažení nebo překročení příslušných limitních hodnot“ nutno z hlediska velikosti hodnotit jako významný nepříznivý. S ohledem na charakter skrývkových se jedná o vliv krátkodobý. Celkově je možno vliv záměru na akustickou situaci v území hodnotit jako málo významný. SOUHRN - VYHODNOCENÍ CELKOVÉ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ Z hlediska výsledné významnosti byly jako významně nepříznivé identifikovány následující vlivy:

Zábor pozemků náležejících do ZPF

Zásah do VKP Z hlediska výsledné významnosti byly jako nepříznivé identifikovány následující vlivy:

Vliv na vzácné a chráněné druhy živočichů

Všechny tyto vlivy budou dočasného charakteru, budou trvat maximálně po dobu těžby v daném prostoru. Vlivy hluku se výrazněji projeví v obytné zóně obce Chržín pouze v období skrývek v západní části zájmového území. Těžba štěrkopísku bude probíhat pod úrovní stávajícího terénu. Odvoz vytěžené suroviny nebude směrován přes zastavěná území obcí. Zbývající nepříznivé vlivy jsou spojeny s dočasným odnětím pozemků ze ZPF a PUPFL. V souvislosti s těžbou štěrkopísku na k.ú. Chržín a Sazená nedojde k významnému zatížení životního prostředí a obyvatel.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Záměr je lokalizován obhospodařované půdy.

mimo

zastavěná

území

obcí

v plochách

zemědělsky

Vzhledem k charakteru záměru, jeho kapacitě a umístění je z možných nepříznivých vlivů na zdravotní stav obyvatel a jejich psychickou pohodu za potencionálně nejvýznamnější považován vliv hluku při provádění skrývkových prací. V rámci tohoto oznámení bylo zpracováno vyhodnocení akustické studie území. Hluk, který bude souviset přímo s vlastní těžební činností v pískovně, nebude dosahovat limitních hodnot a není významný. Obyvatelé nejbližších obytných objektů v obci Chržín by mohli být v období skrývek krátkodobě ovlivněni zvýšeným akustickým zatížením. Tento vliv bude však jen krátkodobý v rozsahu několika dní. Těžební práce budou v plochách území nejblíže k zastavěnému území obce Chržín prováděny ve směru od východu k západu tak, aby se v době přiblížení se k zastavěným částem dotčených sídel mechanizace již pohybovala pod úrovní současného terénu.

G E T s. r. o.

Strana 56 z 65



3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Záměr nevyvolá nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.

4. Opatření k prevenci, nepříznivých vlivů

vyloučení,

snížení,

popřípadě

kompenzaci

OVZDUŠÍ

příjezdová cesta, deponie skrývkové hmoty, případně další plochy v prostoru těžebny budou dle potřeby skrápěny za účelem omezení prašnosti

bude provedeno podrobné vyhodnocení hydrogeologických poměrů v území

v rámci bezpečnostních opatření budou havarijním plánem jednoznačně stanoveny podmínky užívání pohonných hmot a ropných derivátů

těžba bude v západní části zájmového území prováděna ve směru od východu k západu tak, aby při přiblížení se k rekreačním objektům byly těžební mechanizmy již pod úrovní současného terénu

měření hluku v období skrývkových prací v západním cípu zájmového území

budou splněny případné podmínky souhlasu s dočasným odnětím pozemků ze ZPF

k zjištění skutečné míry závažnosti vlivů záměru na ZPF bude nutné provést v území podrobný pedologický průzkum

před započetím skrývek by bylo vhodné v terénu vytyčit hranice BPEJ a skrývky zde provést odděleně tak, aby nedošlo k promíchání kvalitních a méně kvalitních půd. Zabrání se tak snížení kvality skrývaných a deponovaných zemin ve východní části území (I. třída ochrany zemědělské půdy)

po ukončení záměru bude provedena sanace a rekultivace území zasaženého těžbou. Charakter rekultivace bude převážně zemědělský.

VODA

HLUK

ZPF

PUPFL

budou splněny případné podmínky rozhodnutí o dočasném odnětí pozemků z PUPFL

KRAJINA

sanace a rekultivace bude probíhat již v průběhu těžby

bude zažádáno o souhlas se zásahem do významného krajinného prvku

G E T s. r. o.

Strana 57 z 65



PŘÍRODA

bude zažádáno o udělení výjimky ze zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů

VLIV NA KULTURNÍ PAMÁTKY

zahájení zemních prací bude ohlášeno s předstihem Archeologickému ústavu AV ČR, a to za účelem zajištění archeologického dozoru, resp. umožnění archeologického výzkumu

případný archeologický nález bude ohlášen tamtéž

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Při posuzování vlivů záměru byly využity všechny dostupné podstatné informace o současném stavu životního prostředí na lokalitě, další informace a podklady byly shromážděny pomocí vlastních průzkumů provedených v rámci zpracování oznámení. Určité nepřesnosti vznikají spolu s použitím modelových výpočtů, což je případ posouzení ovlivnění akustické situace záměrem. Použitá metodika je všeobecně užívána a možné nepřesnosti ve výpočtu nemohou mít na výsledné hodnocení vliv. V době zpracování oznámení nebyly dosud přesně známo vedení trasy účelové komunikace napojující těžebnu na silnici I/16 a zároveň způsob tohoto napojení. Rozsah těžby a tím i množství vytěžitelné suroviny a celková doba těžby budou mimo jiné záviset i na dohodě mezi těžařem a Středočeskou energetickou a.s. (ochranné pásmo VVN). V současné době není známo, jestli se vyskytne poptávka po kvalitnější surovině a s tím i nutnost surovinu prát. V tomto oznámení není definován zdroj této technologické vody a její množství. V této souvislosti je doporučeno provedení vyhodnocení vlivu záměru na hydrogeologické poměry. K určení skutečné míry závažnosti vlivů záměru na ZPF bude nutné provést v území podrobný pedologický průzkum. jeho provedení je navrženo v předcházející kapitole. Způsob sanace a rekultivace bude detailně popsán v Souhrnném plánu sanace a rekultivace, který bude zpracován. Další nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí, se při specifikaci jednotlivých vlivů nevyskytly. Míra nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při hodnocení vlivů záměru, a z toho plynoucí rizika spojená s akceptováním vyvozených závěrů, se jeví jako přijatelná.

G E T s. r. o.

Strana 58 z 65


ČÁST E Porovnání variant

ČÁST F Doplňující údaje

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je předkládán v jedné – projektové – variantě.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Příloha č. 1

ZDM – samostatná příloha

Příloha č. 2

Kopie rozhodnutí o výhradním ložisku štěrkopísku, Ministerstvo stavebnictví ČSR, č.j. TZÚS-GMO-392/84 ze dne 2.8.1984

Příloha č. 3

Kopie rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území (CHLÚ) „Sazená II“ pro ochranu západních bloků zásob výhradního ložiska štěrkopísků Chržín – Nové Ouholice, OBÚ Kladno, zn. 933/91/Ha/Ka ze dne 7.10.1991

Příloha č. 4

Kopie rozhodnutí, kterým se uděluje organizaci KABET Morava s.r.o. se sídlem Strossmayerova č.11, 746 01 Opava předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Sazená, Ministerstvo životního prostředí, č.j. 500/255/502 36/03 ze dne 28.4.2003

Příloha č. 5

Kopie rozhodnutí ministra životního prostředí č.j. M/100793/03 SRK/534/R-1462/03 ze dne 17.9.2003

Příloha č. 6

Kopie Záznamu z jednání o rozdělení nevyužívaného výhradního ložiska štěrkopísků č. 3 216500 Chržín-Nové Ouholice ze dne 28.5.2004

Příloha č. 7

Fotodokumentace

2. Další podstatné informace oznamovatele Další podstatné informace oznamovatele nejsou uvedeny.

G E T s. r. o.

Strana 59 z 65


ČÁST G Netechnické shrnutí

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměr je situován ve Středočeském kraji, na katastrálních územích Chržín a Sazená, převážně v plochách orné půdy. Svým jižním okrajem zájmové území navazuje na v minulosti již vytěžené území. Záměrem je stanovení dobývacího prostoru a následná hornická činnost – dobývání štěrkopísků - na výhradním ložisku štěrkopísků Sazená (B3 216501). Výměra navrhovaného DP je 32,61 ha. Plocha určená k těžbě suroviny je 23,31 ha. Roční těžené množství suroviny bude maximálně 200.000 t. Objem vytěžitelných zásob suroviny v prostoru plánovaném k těžbě je 2.872.507 m3. Při uvažované výši roční těžby lze ložisko těžit teoreticky cca 26 let. Po provedení skrývek bude těžba suroviny probíhat ve dvou etážích zhruba stejně mocných. Těžba bude zahájena z jihovýchodní části zájmového území. Odtud bude těžba generelně pokračovat směrem západním až severním. Těžba ložiska bude prováděna za sucha, tj. nad hladinou podzemní vody. Při těžbě a úpravě suroviny budou využívána běžná těžební a úpravárenská zařízení (kolový nakladač se zabudovanou váhou, mobilní třídící linka, periodicky používaný mobilní drtič hrubého kameniva). Hlavním výrobkem bude frakce 0-4 B. Při případné poptávce po vyšších kvalitativních třídách bude přistoupeno k praní suroviny – sprchováním na drtiči. Výrobky budou expedovány nákladními automobily o průměrné nosnosti 18,5 t. Provoz štěrkopískovny bude probíhat v jedné 12-ti hodinové prodloužené směně a bude zajišťován sedmi pracovníky. V současné době je zájmové území tvořeno převážně plochami zemědělsky obhospodařované půdy. V rámci sanace a rekultivace území zasaženého těžbou bude většina území navrácena svému původnímu využití. S těžbou štěrkopísku v dané lokalitě jsou spojeny některé nepříznivé vlivy jako dočasný zábor zemědělské půdy, odstranění akátového lesíka na dotčené ploše, vlivy prašnosti a hlučnosti v průběhu přípravy dobývání (skrývkových prací) a zásah do biotopu chráněných druhu živočichů. K maximálnímu omezení a snížení negativních vlivů záměru na životní prostředí jsou navržena konkrétní opatření a podmínky: -

příjezdová cesta, deponie skrývkové hmoty, případně další plochy v prostoru těžebny budou dle potřeby skrápěny za účelem omezení prašnosti

-

těžební práce budou v západní části zájmového území prováděny ve směru od východu k západu tak, aby při přiblížení se ke kraji obytné zástavby byly těžební mechanizmy již pod úrovní současného terénu

-

provedení pedologického průzkumu za účelem podrobného vyhodnocení dopadů hornické činnosti na zemědělský půdní fond

-

budou splněny případné podmínky souhlasu s dočasným odnětím pozemků z ZPF

G E T s. r. o.

Strana 60 z 65


ČÁST G Netechnické shrnutí

-

před započetím skrývek by bylo vhodné v terénu vytyčit hranice BPEJ a skrývky zde provést odděleně tak, aby nedošlo ke snížení kvality skrývaných a deponovaných zemin ve východní části území (I. třída ochrany zemědělské půdy)

-

po ukončení záměru bude provedena sanace a rekultivace území zasaženého těžbou. Charakter rekultivace bude převážně zemědělský.

-

budou splněny případné podmínky rozhodnutí o dočasném odnětí pozemků z PUPFL

-

bude zažádáno o udělení výjimky ze zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů

-

Archeologickému ústavu AV ČR bude umožněn záchranný archeologický výzkum. V rámci tohoto bude písemně oznámeno zahájení zemních prací nejméně dva týdny před jejich termínem, aby bylo možné tento výzkum zajistit.

-

Náhodný archeologický nález bude ohlášen tamtéž.

Postup a konání v souladu s platnými právními předpisy je samozřejmostí. Další podmínky mohou vyplynout z rozhodnutí dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení o povolení hornické činnosti. Těžba nerostných surovin, jakožto specifická lidská činnost, ve své podstatě vždy koliduje se zájmy ochrany životního prostředí. V současné době si nelze představit takový záměr těžby, který by s sebou nenesl některé nepříznivé vlivy na životní prostředí. V případě těžby na předmětném ložisku, jak již bylo uvedeno, je nejvíce dotčenou složkou životního prostředí půda. Jako nejvýraznější z výše uvedených vlivů je nutno hodnotit zábor ZPF v rozsahu cca 23,23 ha, z čehož je cca 13,67 ha dle BPEJ řazeno do I. třídy ochrany ZPF. Do této třídy jsou dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů, řazeny nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovu ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Záměr se svým charakterem (těžba nerostných surovin) dostává do rozporu s tímto metodickým pokynem. Negativní vlivy na půdu lze zmírnit včasnými a vhodnými rekultivačními postupy, které by zamezily degradaci kvalitních půd na dočasných deponiích. Podmínkou je tedy odborné provedení zemědělské rekultivace na ornou půdu zakotvené v plánu sanace a rekultivace. Rozhodnutí o povolení hornické činnosti na ložisku by měl předcházet pedologický průzkum, na základě kterého by bylo možné vyhodnotit skutečnou kvalitu dotčených půd a jejich zařazení do I. třídy ochrany ZPF. Po provedení pedologického hodnocení a po navržení vhodných rekultivačních postupů zemědělské rekultivace bude možné stanovit skutečnou míru závažnosti vlivu záměru na životní prostředí. Nové skutečnosti budou pravděpodobně obsaženy v dalším stupni dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí. Prozatím nelze s dostatečnou jistotou přijmout jednoznačný závěr o přijatelnosti záměru z hlediska jeho dopadů na životní prostředí. Je však možné konstatovat, že z hlediska projevu ostatních aspektů hornické činnosti v tomto území, s výjimkou aspektu působení těžby na zemědělský půdní fond, je hornická činnost na ložisku přijatelná.

G E T s. r. o.

Strana 61 z 65


ČÁST H Příloha

H. PŘÍLOHA Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.

G E T s. r. o.

Strana 62 z 65


PODKLADY A LITERATURA

PODKLADY A LITERATURA Bajer a kol.: Metodika k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí. EIA 1, 2/2001 Ročník VI.. MŽP, Praha, 2001. Buchar J.: Zoogeografie. SPN, Praha, 1983. Culek M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987. Hýsek a kol.: Chržín–Sazená. Geoindustria, 1984. Löw J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Nakl. Doplněk Brno, 1995. Neuhäuslová, Z. – kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia, 1997. Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1 – 4. Academia, Praha, 1980. Quitt, E. : Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno, 1973.

G E T s. r. o.

Strana 63 z 65


PŘÍLOHY

PŘÍLOHY

G E T s. r. o.

Strana 64 z 65


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA č.2

G E T s. r. o.


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA č. 3

G E T s. r. o.


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA č. 4

G E T s. r. o.


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA č. 5

G E T s. r. o.


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


G E T s. r. o.

PŘÍLOHY


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA č. 6

G E T s. r. o.


PŘÍLOHY

PŘÍLOHA č. 7

FOTODOKUMENTACE

G E T s. r. o.

Obec Chržín v pohledu od jihu. Zájmová lokalita za porostem stromů na horizontu ve středu obrázku. Vpravo obec Uhy.

Pohled na dotčenou krajinu od jihu. Obec Chržín v pozadí pod dominantou zdejší krajiny, horou Říp.

Pohled na území navrhovaného DP z v minulosti vytěženého prostoru bývalé pískovny. Těžba bude probíhat v zahloubení za kulisou stěny bývalé těžebny.

Pohled na plochy navrhovaného DP od západu, od chržínského hřbitova.

Pohled na území navrhovaného DP od jihu. V popředí v minulosti vytěžený prostor bývalé pískovny, kterým prochází nová trasa silnice I. třídy. Těžba bude probíhat v zahloubení za stěnou bývalé těžebny.

Pohled na plochy navrhovaného DP od východu.

geologie, ekologie, těžební servis Korunovační 29, Praha 7 tel.: , OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Recommend Documents