Geografie=Zeměpis geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl a posud do jisté míry jest sporný
Topografie Nauka o zjišťování vzájemné polohy předmětů na povrchu zemském, o určování jejich rozměrů pro jejich zakreslení do mapy a o určení a znázornění topografické plochy.
Zeměpisné poledníky Poloelipsy spojující v zeměpisné souřadnicové síti zeměpisné póly Země. Podle polohy místního zeměpisného poledníku k nultému (greenwichskému) poledníku se určuje zeměpisná délka daného místa.
Zeměpisné rovnoběžky Průsečnice roviny kolmé k rotační ose zemské s povrchem zeměkoule. Nultou zeměpisnou rovnoběžkou je zeměpisný rovník, zeměpisné rovnoběžky 90° jsou póly (severní a jižní). Zeměpisná rovnoběžka 23°2' na severní polokouli je obratník Raka, na jižní polokouli je to obratník Kozoroha. Zeměpisná rovnoběžka 66°33' jsou severní a jižní polární kruh.
Zeměpisné souřadnice (něm. geographische Koordinaten, fr. coordonnées géographiques) tvoři t. zv. zeměpisná šířka a zeměpisná délka, kterými určena poloha libovolného bodu na povrchu zemském.
Zeměpisná síť Sférický souřadnicový systém v geografických mapách vyjádřený zeměpisnými souřadnicemi, tj. zeměpisnou délkou a šířkou.
Kartografie nauka o hotovení map.
Mapy Rovinný obraz průmětu povrchu krajiny. 82736-250px-coronelli_celestial_globe
Podle měřítka zmenšení se rozlišují
mapy topografické a geografické
Podle obsahu
mapy obecně geografické a tématické
Podle vzniku
mapy původní a odvozené
Podle způsobu vyjádření skutečnosti
mapy analytické, syntetické a komplexní
Rozlišují se i mapy účelové, např. plavební pro plavbu na moři i řekách.
ATLAS =soubor map vybraných, zpracovaných a sestavených podle určitého systému A.ORTELIUS(1527-1598 )=vlámský kartograf, který vydal první atlas v moderním pojetí
Glóbus Glóbus je zmenšený model planety, měsíce či hvězdy (např. glóbus Země). Může však také reprezentovat pohled na hvězdnou oblohu z povrchu vesmírného tělesa. Skutečný tvar Země (geoid) bývá u glóbu nahrazen koulí. Existují ale i glóby, které zachovávají skutečný tvar Země, případně dokonce glóby plasticky reprezentující i zemský reliéf. Zobrazení Země na glóbu je poměrně realistické (zejména v porovnání s mapou) - je zároveň úhlojevné (tj. zachovává velikosti úhlů) i délkojevné (všechny vzdálenosti odpovídají skutečným vzdálenostem, zmenšených v daném měřítku). Na glóbu tak lze měřit délky v libovolném směru bez nebezpečí zkreslení. Nejvhodnější pro měření je ohebné papírové pravítko. Glóby jsou zpravidla zhotoveny tak, že jsou otáčivé kolem osy, která odpovídá ose otáčení Země, je na nich tudíž možné demonstrovat otáčení Země kolem její osy. Glóby bývají v měřítku 1:30-80 milionům. Nejčastější jsou glóby fyzicko-geografické i reliéfní, zhotovují se z kovu, dřeva, papíru, skla, gumy, plastických hmot Nejstarším dochovaným glóbem je Behaimův (z roku 1492), ještě bez uvedení Nového světa (Ameriky).
Barokní glóbus
fyzický reliéfní povrch
hvězdná obloha
Měřítko mapy V současnosti často používaná kombinace grafického a číselného měřítka mapy (mapa USGS) Měřítko mapy udává zmenšení referenční nebo zobrazovací plochy při tvorbě mapy K porovnávání délek na mapě a ve skutečnosti může sloužit pouze v daném směru na délkojevné mapě. Měřítko je nejdůležitějším ukazatelem podrobnosti mapy. Měřítko je na každé mapě uvedeno obvykle na spodním okraji ve tvaru 1 : N. Čím je měřítko mapy větší, tím je mapa podrobnější. Měřítko se udává v číselné nebo grafické podobě.
Číselné měřítko Číselné měřítko udává, kolikrát je délka změřená na mapě zmenšena.
Příklad číselného měřítka 1 : 1 500 000
znamená, že 1 cm na mapě je 1 500 000 cm ve skutečnosti. Protože nás nejčastěji zajímá skutečná vzdálenost v kilometrech, stačí oddělit pět posledních nul a dostaneme vzdálenost v kilometrech. 1 cm na mapě je 15 km.
Podle použitého měřítka se mapy rozdělují do tří skupin MALÁ MĚŘÍTKA STŘEDNÍ MĚŘÍTKA VELKÁ MĚŘÍTKA MALÁ MĚŘÍTKA To jsou mapy, které používají měřítko 1 : 1 000 000 a menší. Takové mapy pokrývají velké oblasti a slouží pouze pro všeobecný přehled. Mnoho zobrazených objektů má velmi zkreslenou velikost (např. šířka řek, silnice, velikost měst ...) STŘEDNÍ MĚŘÍTKA To jsou mapy, které používají měřítko od 1 : 75 000 do 1 : 1 000 000. Standardní mapy této skupiny mají měřítko 1 : 250 000. Často se používá také měřítko 1 : 100 000. VELKÁ MĚŘÍTKA Mapy s měřítkem 1 : 75 000 a menším. Nejpoužívanější měřítko v této kategorii je 1 : 50 000 a 1 : 25 000. Na mapách s velkým měřítkem najdeme obvykle veškeré detaily, které jsou potřebné pro správnou orientaci v terénu. Někdy se používají mapy velmi podrobné, které zobrazí krajinu do nejmenšího detailu. Ty mají měřítko 1 : 10 000 nebo 1 : 5 000. Někdy se používají i měřítka kolem 1:500 (pozemky o rozloze několika arů apod.).
Grafické měřítko Na mapě najdeme velmi často i grafické znázornění měřítka. Pokud si přeneseme toto grafické znázornění na úzký proužek papíru, můžeme podle něho jednoduchým nanášením na mapě poměrně přesně měřit vzdálenosti.
Porovnání měřítek Následující tabulka obsahuje přehledné porovnání měřítek na nejčastěji používaných mapách.
mapové měřítko
1 cm na mapě se 1 km v terénu se rovná ve skutečnosti rovná na mapě v terénu
1 : 12 500
125 m
8 cm
1 : 25 000
250 m
4 cm
1 : 50 000
500 m
2 cm
1 . 75 000
750 m
1,23 cm
1 : 100 000
1 km
1 cm
1 : 500 000
5 km
2 mm
1 : 1 000 000
10 km
1 mm
Časové pásmo Časové pásmo je ta část Země, která používá stejný standardní čas. Původně používali lidé sluneční čas, který má ovšem tu nevýhodu, že se liší od místa k místu. S rozvojem dopravy a komunikace byla tato nevýhoda stále výraznější, takže se postupem času přešlo na pásmový čas, kdy celá oblast Země, zhruba 15 ° kolem daného poledníku, používá stejný čas, který je určen svým posunem od UTC, koordinovaného světového času (většinou je posun určen celistvým počtem hodin, jsou však i výjimky). Základním časovým pásmem je pásmo, ve kterém platí UTC a které se rozkládá kolem nultého poledníku, který prochází Královskou observatoří v Greenwichi (Londýn, Anglie). Z toho důvodu se pásmovému času odpovídajícímu UTC n někdy říká Greenwichský čas (GMT, Greenwich Mean Time). Ostatní časová pásma jsou popsána rozdílem počtu hodin, o které se v nich platný čas liší od UTC. Např. středoevropský čas (SEČ) je označen jako UTC+1, neboť je vzhledem k UTC posunut o hodinu napřed (tzn. ve chvíli, kdy je 12:00 UTC, je ve střední Evropě 13:00). Na západní polokouli je čas oproti UTC posunut zpět (např. v New Yorku, USA platí časové pásmo UTC-5), na východní polokouli platí čas, který je před UTC (např. v Tokiu, Japonsko je časové pásmo UTC+9). MAPA ČASOVÝCH PÁSEM
Země Země, známá též pod názvy latinského původu Terra, Tellus a pod řeckým Gaia je třetí planetou Sluneční soustavy. Jde o největší terestrickou planetu ve Sluneční soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Planeta vznikla před 4,57 miliardami let a krátce po svém vzniku (před 4,533 miliardami let) získala svůj jediný přirozený satelit – – Měsíc Její astronomický symbol sestává z kříže v kruhu, reprezentujícího poledník a rovník; v jiných variantách je kříž vysunut nad kruh (Unicode: ⊕ nebo ♁). Kromě slov odvozených od Terra, jako je terestrický, obsahují pojmy vztahující se k Zemi také prefix telur- nebo tellur- (např. telurický, tellurit podle bohyně Tellūs) a geo- (např. geocentrický model, geologie). Kulatost Země (stejně jako jiných planet, Slunce i Měsíce) je dána vlastnostmi gravitační síly, která působí centrálně kolem těžiště a má sférickou symetrii. Tvar dokonalé koule je však narušen. Lepším přiblížením skutečnosti je rotační elipsoid s malou excentricitou. Vzdálenost pólů je přibližně o 43 km menší, než střední průměr rovníku. To je způsobeno rotací Země kolem své osy, která způsobuje odstředivou sílu. Ta směřuje od osy rotace a vektorově se skládá s gravitační silou, z čehož plyne, že na pólech je největší tíhové zrychlení a na rovníku nejmenší. Rovnoběžky jsou tedy kružnice, zatímco poledníky jsou elipsy s malou výstředností. Skutečný tvar je ještě složitější a pro jeho matematický popis se užívá pojem geoid. Rotace Země kolem její osy spojující severní a jižní pól trvá 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund (1 siderický den). Země oběhne Slunce za 365,2564 průměrných slunečních dní (1 siderický rok).
Rychlost oběhu Země je v průměru asi 30 km/s. Země má jeden přirozený satelit, Měsíc, který kolem ní oběhne jednou za 27 1/3 dnů. Zemská osa je vychýlena zhruba o 23,5 stupňů proti rovině Země–Slunce (které způsobuje roční období). Rovina Země–Měsíc má sklon asi 5 stupňů proti rovině Země–Slunce (jinak bychom pozorovali zatmění každý měsíc).
