•
Planety
Galileův kaliedoskop Jakub Rozehnal V prosinci roknl997
měla zakončit svou misi sonda Galileo, která po dva roky neúnavně sbí
rala informace o perle sluneční soustavy - Jupiteru a jeho měsících. Obrazně řečeno, množství údajů, které tato sonda nasbírala, jí -.uchránilo život. Financování projektu bylo prodlouženo prozatím do prosince roku 1998. Pokračující mise probíhá pod označením GEM - Galileo Europa Mission. Během ní se sonda přiblížila k povrchu ledového měsíce Europa na vzdálenost blízkou 200 km. Během prodloužené mise je plánováno celkem osm průletů okolo Europy, čtyři průlety kolem Callista a na závěr snad jeden nebo dva průlety okolo měsíce Io - podle technic kého stavu sondy, na které by se mohly začít projevovat áčinky dlouholetého působení magne tického pole Jupitera a proudu nabitých částic, kterým Galileo občas prolétá. Prozatím proto uvádím pouze přehlídku obrazových informací ze světa galileovských měsíců. Detail změn na východ od vul kánu Pele tak. jak byly fotogra fovány v červnu a v září 1996. Kaldera ve středu obrázku, která změnila svou barvu od světlé do tmavé, má průměr asi 80 km. Vědci se domnívají, že změna albeda kaldcry byla způsobena zalitím dna lávou.
lo Čtyři pohledy na vulkán Ra Patera ukazují rozdíly mezi snímky, pořízenými 27.6. 1996 Galileem v porovnání s^se snímky Voyagcrů. Ve směru hodinových ruěiček nahoře vlevo V I . V 1 . G, V2. Tmavě mate riály, dříve ohrani-čené na vrcholku kaldery. vypadají jako když kaldcru přetekly a vytvořily malý proud na ji-hu a velký proud na jihovýchodě. Nově světlé nánosy pokrývají plochu kolem 40 000 km . Záběry ukazují oblast o šířce 950 km.
Globální pohled na lo ze 7. září 1996. Horní obrázek v pravých, dolní ve faleš ných barvách. Nejčcrnější a nejčervenější oblasti jsou těsně spjaty s aktivními vulká ny a mladými usazeninami, lo zde byl fotografován na pozadí Jupitera. Nejmcnší detaily mají průměr 4.9 km.
Čtyři pohledy na vulkán Lok i Patera. Vbyager fotografoval husté vulkanické ..chocholy" tryskající z. každého konce tmavé ..trhliny" a nánosy z výtrysků pokrývají většinu okolního terénu. Tyto tmavé výtrysky na snímcích z Galilea vidět nejsou a ostatní obrázky také potvr dily, že Loki nebyl během průletu Galilea
:
aktivní.
Povrch l o j e pokryt vulkanickými nánosy. které pravděpodobně obsahují běžné kře mičité horniny. Tmavé a červené nánosy souvisí s místy aktivních vulkánů, nánosy síry jsou žlutavé, bílé nebo mírně namod ralé oblasti jsou pravděpodobně tvořeny zmrzlým oxidem siřičitým.
3C
1/1999
•
4
Planety
Oblast Malík Patera s teplotou KXX) K. která během dvou průletů sondy narostla o 300 K.
Europa Napravo - falešné, vlevo - přirozené. Falešn>'ch barev j e použito pro zvýraznění barevných rozdílu na ledovém povrchu. Tmavohnědé oblasti představují kamenitý materiál pocházející z vnitřku, vyvržený během impaktu. Světlé oblasti na pólech jsou zbarvenv do modra pro odlišení hrubozrného (tmavá) a jemnozmého (světlá) ledu. Dlouhé tmavé cáry představuji zlomy v ledu. z. nichž některé jsou přes 3 (X)0 km dlouhé.
Na snímku můžeme napravo od středu vidět nově objevený kráter. Jeho průměr je asi 30 km. Impakt. který navrtal ledovou kůru. vyho dil ledovou tříšť a pokryl s ní ledový terén. Viditelný j e také tmavý pás. který se táhne v západo východním směru. Tento útvar, kte rému vědci říkají trojtý pás. j e charakteristic ký jasným pruhem uprostřed. Vnější okraje těchto pásu jsou ..rozmazané" a budí tak dojem, že tmavý materiál se sem dostal jako výsledek jakési ..gejzírové" aktivi ty, která vyvrhla plyn a kamennou tříšť z nitra Europy. Zakřivené X viditelné v levém dol ním rohu nám zřejmě ukazuje lámání ledové kúry a její zplnění sněhovou ..břečkou". která zde mrzne.
•
•
Planety
i/fv
1
Z
Snímek byl pořízen během čtvrtého obletu Jupitera ze vzdálenosti 62 089 km. Nu oblasti o rozměrech 252x393 km jsou rozeznatelné detaily o rozměrech 1.6 km.
A.
Pohled na ledovou pláň. kde jsou dobře patrné zlomy, oddělující jed notlivé ěásli ker. Snímek byl pořízen 27. června 1996 ze vzdálenosti 156 (XX) km. Tento snímek se zesílenými barvami ukazuje kráter o průměru 26 km a j e jedním z nejmladších kráterů na Europč. Tmavá skvrna uprostře je tvořena vyvrženým materiálem a má průměr 40 km. Čistá ledová tříšť pak sahá do vzdáleností větších než 1000 km.
-Široké proudy, pozorované na Europě jako první z ledových satelitů, jsou viditelné v několika částech snímku.Vpravo j e vidět jasný hře ben, přeťatý proudem. Většina hřebenů v levé části snímku také vypadá jako překrytá čí přelitá proudy. Charakter povrchu Europy naznačuje, že se jedná o ledové proudy, zřejmě vyvržené na povrch z. nitra měsíce jako ..tekutá" ledovcovitá hmota.
32
1/1999
Planety
•
Ganymedes Uarcv ný snímek Ganymeda. pořízený během prvního obletu. Tmavé oblasti označují starší terén, který j e výrazně poset četnými krátery.
N1.V1S mapa Ganymeda. pořízená v infračervené části spektra. Vlevo vidíme snímek z Voyageru. na němž. je dohře patrné rozložení ledu na povrchu. Obrázek vpravo ukazuje rozložení minerálních ložisek, které odpovídá oblastem, kde j e led promísen s horninou. (Tmavá místa).
Teoretický model řezu Ganymedem. Sondy Voyagcr a Galileo objevily na povrchu tohoto ledového měsíce útvary, které evidentně vznikaly tektonickými otřesy, které byly výsledkem silového působeni proce su probíhajících hluboko pod povr chem. / . geofyzikálních a geochemických modelu vyplývá, ze pod ledovou kúrou se nachází bud nediferencovaná smes horniny a ledu. nebo odlišené vrstvy vody a vodního ledu smíšeného i horni nou. Kovové jádro měsíce j e obklo peno horninou.
Stereopohlcd na Galileo Regio. Snímek vznikl rekonstrukcí dvou snímku z Galilea.
Detaily na ledovém povrchu Ganymeda Dramatický pohled na velké detaily v ledových kopcích a údolích. Nejmenší detaily rozeznatelné na snímku mají pmmer pouhých 11 metru. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 1000 km.
1/1999
•
Planety Slereopohlcd na Galileo Regio. Snímek vznikl rekonstrukcí dvou snímku z Galilea.
•í."<;
klVÌ Detaily na ledovém povrchu Ganymeda Dramatický pohled na velké detaily v ledových kopcích a údolích. Nejmenší detaily rozeznatelné na snímku mají prumer pouhých 11 metru. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 1000 km.
Callisto Tato složenina dvou obrázků ukazuje jinou část Vallhaly. Nejmenší viditelné krátery a vyvýšeniny na tomto obrázku mají průměr 150 m. nejvčtší asi 2.5 km. záběru dominuje jasný zlom. který je jedním z mnoha podobných útvarů, jež utváří prstencovou strukturu okolí kráteru. Poblíž můžeme najít několik paralelně vedoucích menších brázd.
Tento snímek složený ze tří obrázků ukazuje nejsevernější část Valhally. Oblast o rozloze asi 45 km je nápadná řetězovými krátery, které vznikly buď sekundárním impaktem vyvrženého materiálu nebo dopadem fragmentovaného tělesa, podobně jako kometa Shoemaker-Levy 9. Nejmenší detaily mají velikost asi 160 tn.
Pohled na Callislo. nej vzdálenější z Galileových měsíců. Snímek byl získán složením obrázků ze tří sond (zleva:Voyager I. Galileo. Voyager 2). Galileo se zaměřil na tmavou oblast na severní polokou li, která vypadá jako vyvrženina z malého impaktu. Dobře viditelný je také mladý, ostře ohraničený kráter o průměru cca 90 km. pojmenovaný Igaluk. a jasná oblast na jihu. která je také místem dopadu.
Obrázek ukazuje detailní záběr ze vzdálenosti 1567 km. Jasné oblasti označují místa, kde došlo k sesuvu ledové tříště a byl lak odhalen ledový povrch svahů.
