GALILEO - evropský projekt satelitní radionavigace Galileo je prvním projektem satelitní lokalizace a navigace pro civilní účely, který má již dnes ekonomicky efektivní aplikace, jejichž počet bude dále růst, a to především v oblastech, které se opravdu dotýkají občanů a firem zejména v oblasti bezpečné a efektivní dopravy. Pomocí malého přijímače (běžně zabudovaného v mobilním telefonu) bude každý moci určit svou přesnou pozici s přesností na jeden metr. Galileo není nákladný: potřebné investice jsou nižší, než cena nového letištního terminálu Heathrow a jsou srovnatelné s náklady na vybudování 150 km dálnice. Financování projektu nebude vyžadovat příspěvky z národních rozpočtů, bude plně pokryto z rozpočtu EU. Galileo má zásadní význam pro budoucnost evropského high-tech průmyslu, který bude profitovat z nových trhů, které díky systému vzniknou, i ze zásadního technologického náskoku v kontextu budoucí světové konkurence. Pro Evropu a svět jako celek je podstatná volba, aby nezůstala závislá na současném monopolu amerického systému GPS, který je méně dokonalý, méně účinný a méně spolehlivý. Galileo byl konečně spuštěn. Zatímco cena projektu Galileo se pohybuje mezi 3,2 až 3,4 miliardami EUR, cena za zrušení projektu by byla obrovská: budeme-li zvažovat jen ekonomické důsledky, pak je v sázce 100 000 nových pracovních míst a trh vybavení a služeb s ročním obratem 10 miliard EUR počínaje rokem 2010. Galileo, první satelitní lokační a navigační systém navržený pro civilní účely, bude pokročilejší, účinnější a spolehlivější než americký GPS, který má v současnosti monopol. Je potřeba, aby v příštích letech vznikl nový radionavigační systém, neboť potřeba globálního pokrytí nemůže být uspokojena jediným a nedokonalým systémem. Galileo je založen na rozmístění 30 satelitů na oběžné dráze ve výšce 24 000 km, které by ve spojení se sítí pozemních kontrolních stanic pokrývaly celý povrch Země. Každý satelit je vybaven atomovými hodinami, které poskytují vysoce přesné měření času, což umožňuje určit lokalizaci každého stacionárního nebo pohybujícího se předmětu s přesností na jeden metr. V současnosti existují dvě radionavigační satelitní sítě: americká GPS a ruský systém Glonass. Oba byly navrženy pro vojenské účely v době studené války a ruský systém již není plně funkční. GPS může být použit pro civilní účely - a je ve velkém rozsahu pro takové účely používán - ale má několik hlavních nedostatků: • Průměrná a proměnlivá přesnost lokalizace podle místa i času: někdy je přesná jen na několik desítek metrů. • Postrádá spolehlivost. Pokrytí oblastí v extrémních zeměpisných šířkách, kde se kříží velké množství leteckých koridorů, není spolehlivé. Stejně tak není signál spolehlivý ani v hustě zastavěných oblastech a městech. Navíc převážně vojenský charakter GPS znamená, že v případě krize budou civilní uživatelé odpojeni. Bez ohledu na to, zda je přerušení signálu záměrné či nikoli, může mít katastrofální následky. Zejména proto, že neexistuje varování ani okamžitá informace o chybách, které mohou nastat.
1
Kanadský výzkumný ústav oznámil případ letadla, které nebylo upozorněno na 1h 20 min trvající výpadek signálu, což bylo umocněno chybnou lokalizací o 200 km poté, co byl signál obnoven. Islandští letečtí odborníci nahlásili několik transatlantických letů, které byly v jejich kontrolní zóně postiženy stejným způsobem. V samotných Spojených státech mělo letadlo nad třemi středoamerickými státy 20 minutové výpadky signálu. Stejný problém hlásili kapitáni letadel nad Středozemním mořem, atd. V srpnu 2001 bylo ve zprávě Volpe National Transportation Centre, pořízené na zakázku americké vlády, jasně zdůrazněno množství takových omylů. Dokonce ani projekt zlepšení systému GPS III, o kterém Spojené státy uvažují, by všechny nedostatky nevyřešil. • Totální absence záruky a odpovědnosti, které jsou neslučitelné s vojenskými cíly systému. To má důsledky, které si můžeme představit v případě, kdy by došlo například k letecké havárii nebo ztroskotání tankeru blízko pobřeží. Z těchto důvodů, kromě řady dalších, chce EU vyvinout systém Galileo, nad kterým bude mít kontrolu a který bude přesný, spolehlivý a bezpečný. • Galileo nabídne nejvyšší a stálou přesnost, zejména díky rozmístění satelitů a pozemnímu přenosovému systému. Zaručená přesnost na jeden metr je potřeba pro různé aplikace: může to umožnit vyhnout se kolizi při vplouvání do přístavu nebo lokalizaci ukradeného dopravního prostředku – dokonce i když je v garáži. • Galileo je nejspolehlivější a jeho součástí je i zpráva o integritě systému, která okamžitě informuje uživatele o chybách, které mohou nastat. Zároveň pokrývá i problematické oblasti, jako je severní Evropa. • Zajišťuje opravdovou kontinuitu služeb veřejnosti, což je základní povinností v naší moderní společnosti, zejména vzhledem k smluvní zodpovědnosti. Trh se satelitními službami již existuje a bude se nadále rozšiřovat Satelitní přenos je nyní složkou oblastí, jako je telefonní systém, televize, počítačové sítě, letecká a lodní doprava či mnoha jiných méně známých oblastí. Uplatnění systému Galileo je velmi různorodé a má ohromný efekt v tom, že po jeho zavedení vznikne celá řada nových aplikací. Například jen samotné peněžní přínosy pro letecké a námořní provozovatele v letech 2008 až 2020 se odhadují na 15 miliard €. Přínosy zahrnují například: zkrácení a napřímení letů letadel, která už nebudou muset „kličkovat“ od jedné kontrolní zóny radaru ke druhé; zvýšení kapacity nyní přeplněného vzdušného prostoru díky přesnější lokalizaci, efektivnější pozemní kontrole a omezení zpožděných letů. Podobné přínosy, byť v omezenější míře, vzniknou i v lodní dopravě, kde bude možné snížit počet zaměstnanců v oblasti bezpečnosti. Přínos z budoucího využití v řídících systémech aut bude také životně důležitý. V současnosti silniční nehody, včetně 40 000 smrtelných, odpovídají společenským a ekonomickým nákladům mezi 1,5 a 2,5 % hrubého národního produktu Evropské unie. Zácpy na silnicích znamenají další náklady odhadované až na 2 % evropského HNP. Podstatné snížení těchto nákladů jako výsledek aplikací Galilea přinese velký socioekonomický prospěch, nehledě na množství životů, které mohou být zachráněny. Vnitrostátní využití v dopravě expanduje. Výrobci automobilů začali nabízet svým zákazníkům zařízení kombinující satelitní lokalizaci, síť silnic a dopravní data, která pomáhají řidičům vyhnout se dopravním zácpám, zkrátit dobu cesty a snížit spotřebu paliva, a tím 2
omezit emise škodlivin. Silniční a železniční operátoři budou schopni efektivněji monitorovat pohyb svých nákladních automobilů, vagónů nebo kontejnerů a efektivněji potírat krádeže a podvody. Společnosti provozující taxislužbu začaly používat tento systém, aby se ujistily, že jejich řidiči neplýtvají časem, a aby nabídly rychlejší a spolehlivější služby svým zákazníkům. Hodnota Galilea není omezena na organizace a firmy: bude to užitečný nástroj pro záchranáře (požárníky, policii, lékaře, záchranné práce na moři a na horách), kteří mohou zasáhnout rychleji; Galileo může být též použit jako průvodce pro slepé lidi, pro monitorování lidí s Alzheimerovou chorobou, kteří mají ztráty paměti, a jako průvodce průzkumníků, horolezců a mořeplavců. I mnoho jiných sektorů může mít z Galilea prospěch: může být použit jako topografický dohled nad rozvojem urbanizace, pro kontrolu rozsáhlých veřejných prací či pro geografické informační systémy, které umožňují obdělávat zemědělskou půdu efektivněji a chrání životní prostředí. Může to být prostředek rozvíjející se třetí generace mobilních telefonů s aplikacemi internetu a může usnadnit propojení telekomunikací, elektrických a bankovních sítí a systémů, které vyžadují vysokou přesnost satelitních atomových hodin. Vývojové vyhlídky jsou obrovské, jako s mikropočítači před 20 lety nebo s internetem před 10 lety; je vysoce pravděpodobné, že v současnosti vidíme pouze špičku ledovce. Aby se splnily všechny tyto požadavky, nabídne Galileo několik úrovní služeb: • Základní úroveň, která je bez poplatků, zvláště pro spotřebitelské využití a všeobecné zájmové služby - jako GPS, který je pro tyto účely také bez poplatků. Avšak Galileo nabízí lepší kvalitu a spolehlivost. • Služby s placeným přístupem pro komerční a profesionální využití, které vyžaduje dokonalý výkon a přináší vyšší přidanou hodnotu. Některé placené služby budou spadat do kategorie aplikací, které nesmí být za žádných okolností narušeny. Placené služby budou vytvářet příjmy a přispějí k ekonomické stabilitě systému. Zásadní otázky pro budoucnost Evropy a Evropské unie, které jsou v sázce • Technologické otázky: Galileo umožní Evropě získat technologickou nezávislost, kterou si v této oblasti žádá, tak jak tomu bylo v případě předchozích iniciativ jako Ariane a Airbus. Je velmi důležité, aby Evropa nebyla vyloučena z oblasti, která se zdá již dnes být jedním z hlavních průmyslových sektorů 21. století. Ostatně, tak to chápou i Američané. Bez Galilea by byl rozvoj či dokonce přežití evropského technologického průmyslu v ohrožení. Se systémem Galileo získají průmyslové podniky, které se na něm budou podílet, podstatný technologický náskok, a tím i konkurenční výhodu v tomto sektoru, který se týká i řady následných využití. • Ekonomické otázky: Podle různých realizovaných studií trh zařízení a služeb, který vznikne v důsledku projektu, přinese v Evropě přes 100 000 pracovních míst s vysokými nároky na vzdělání. Naopak, pokud si Evropa nechá utéct tento druh rozvoje, mnohá pracovní místa v sektorech elektroniky a letectví budou ztracena. • Strategické a politické otázky: nejlepší technologie a silná ekonomika jsou klíčové pro evropský vliv a atraktivitu ve světě. Dalším důležitým argumentem, který nesmí být opomenut, je, že EU již jasně slíbila nečlenským státům, že se na výzkumu, rozvoji a průmyslové výrobě potřebné pro 3
projekt Galileo mohou podílet. To může jen posílit vztahy a společné zájmy s těmito státy, neboť se to velmi liší od toho, co bude posléze nabídnuto zbytku světa. Nakonec, avšak v neposlední řadě, Galileo podpoří společnou Evropskou obrannou politiku, kterou se členské země zavázaly vytvořit. Tím nevzniká úvaha o možnosti konfliktu se Spojenými státy, které jsou a zůstanou naším spojencem, ale pouze záměr ukončit naši závislost. Pokud se EU rozhodne realizovat bezpečnostní operaci, kterou Spojené státy nebudou považovat za svůj zájem, pak bude bez existující satelitní navigace, která je nezbytností, prakticky impotentní. Ačkoli je Galileo navržen pro civilní použití, tak přinese EU i vojenské možnosti. Omezené nároky na investice, prokázaná ekonomická soběstačnost a financování, které nevyžaduje příspěvek z národních rozpočtů Je potřeba říci a znovu opakovat, že Galileo bezpochyby není drahý. Náklady na vývoj a zavedení Galilea, včetně vynesení 30 satelitů a instalace pozemního vybavení, se pohybují mezi 3,2 a 3,4 miliardami €. To je srovnatelné s náklady na postavení 150 kilometrové příměstské dálnice nebo hlavního tunelu pro budoucí vysokorychlostní železnici mezi Lyonem a Turínem – za předpokladu, že tunel bude pouze jednokolejný. Je to méně, než Øresundská trať spojující Dánsko a Švédsko nebo než náklady na výstavbu Terminálu 5, který se v současnosti staví na londýnském letišti Heathrow. Je to skoro jeden a půlkrát méně, než bude stát vysokorychlostní trať mezi Liège, Kolínem a Frankfurtem či stošedesátikilometrová železnice Betuwe, která vytvoří podmínky pro kontejnerovou přepravu v Nizozemí. Různé prováděné studie ukazují, že projekt je ekonomicky soběstačný. Poslední studie společnosti PricewaterhouseCoopers, která je založená na aktualizované předpovědi vývoje v příštích 20 letech, ukazuje, že poměr výnosů a nákladů je 4,6, což je vyšší hodnota než u všech srovnatelných infrastrukturních projektů v Evropě. Zároveň zpráva od PricewaterhouseCoopers uvádí, že se jedná o velmi opatrné odhady a že kalkulace zahrnuje pouze přínosy v současnosti existujících aplikací v letecké, lodní a do jisté míry i v silniční dopravě. Financování projektu si nevyžádá příspěvky ze státních rozpočtů členských zemí. Kromě úvodní rozvojové fáze, která je financována Evropskou vesmírnou agenturou (technická organizace, která zajišťuje vynášení satelitů a na jejíž činnosti se kromě členských států podílí i Švýcarsko a Norsko) a o jejíchž příspěvcích z různých zemí již bylo rozhodnuto, neponesou státní rozpočty náklady na financování té části nákladů, která poplyne z veřejných rozpočtů. Jednotlivé fáze projektu budou financovány následovně: • V rozvojové fázi (2002-2005) přispěje EU 550 milióny EUR, se kterými se již počítá v rozpočtu Společenství a Evropská vesmírná agentu má již k dispozici podobnou částku. • Zaváděcí fáze (2006-2007) bude podle dohody s Komisí financována jednak z rozpočtu Společenství a jednak ze soukromých zdrojů firem participujících na projektu. • Provozní fáze, která začne v roce 2008, počítá, podle studie PricewaterhouseCoopers, s postupným snižováním financování z veřejných zdrojů až do roku 2015. Zdroje budou poskytovány z rozpočtu Společenství ve formě záloh, nikoli dotací, jelikož budou později splaceny z příjmů získaných z malých poplatků za používání systémů. 4
Originální a inovativní právní struktura, která motivuje k využití partnerství soukromého a veřejného sektoru K úspěšnému dokončení vývojové fáze a nastartování fáze zaváděcí byla vytvořena originální právní forma – společný podnik - tak, jak to umožňuje článek 171 Smlouvy o založení Evropského společenství. Zakládacími členy bude EU a Evropská vesmírná agentura. Dalšími podílníky se mohou stát firmy, které upíší, ať jednotlivě či kolektivně, minimálně 20 milionů EUR. Limit pro účast malých a středních podniků byl snížen na 1 milion EUR. Několik firem již vyjádřilo ochotu k účasti v programu a podepsalo memorandum o společném zájmu, ve kterém potvrzují svůj záměr upsat celkově 200 milionů EUR. Ostatní volí vyčkávací taktiku. Zvolená struktura je motivuje k tomu, aby se na projektu podíleli již od počátku, což má dva důvody. Jednak je cílem vyhnout se pozdějším pokusům o naskakování do rozjetého vlaku a jednak to vyplývá z přístupu Komise, která považuje za špatné, aby průmyslové korporace, které budou nejvíce profitovat z ekonomického trhu vzniklého zavedením systému Galileo, jen seděly a čekaly, až jim spadnou do klína veřejné kontrakty. Navíc je potřeba, aby si odvětví zpracovávající vesmírné projekty, které je zvyklé na přijímání evropských výzkumných grantů, vytvořilo s celou řadou firem širokou základnu pro další partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tím, že upíší vlastní kapitál ve společném podniku, se firmy budou podílet na rizicích, která jsou nedílnou součástí podnikatelských aktivit. Nelze očekávat, že by veřejné zdroje pokryly veškeré náklady. Veřejný sektor je odpovědný za provádění analýz, které vedou k nalezení nových trhů a motivují k jejich dalšímu rozvoji (tak jako to bylo v případě projektů Ariane a Airbus), ale zároveň je nutné, aby se velké firmy, které byly často chovány v bavlnce veřejnými institucemi, podívaly za krátkodobý horizont, chtějí-li přežít tváří v tvář světové konkurenci. Nepodložené americké argumenty Spojené státy, které káží volnou konkurenci, dělají vše pro to, aby konkurence nevznikla a neohrozila jejich dominantní pozici. Ve zkratce: • Spojené státy zdůrazňují, že GPS je bez poplatků, zatímco služby Galilea budou zpoplatňovány. Tento argument však neobstojí, neboť stejně jako GPS bude Galileo zdarma pro základní použití. Zpoplatněné budou takové služby, který vyžadují velmi vysokou kvalitu, kterou GPS nemůže poskytnout. Tento argument připomíná nabídku z počátku šedesátých let, kdy Spojené státy nabídly vynášení evropských satelitů zdarma. Pokud by Evropa akceptovala tuto „velkorysou“ nabídku, pak by nezískala polovinu světového trhu ve vynášení satelitů, což se podařilo raketám Ariane. • Spojené státy jsou překvapivě starostlivé a „varují“ své evropské přátele, že Galileo není ekonomicky soběstačný. Avšak důvěryhodnost takových tvrzení od ohroženého konkurenta je samozřejmě pochybná. Pouze to ukazuje, nakolik se Spojené státy obávají, že konkurenční systém bude úspěšný.
5
• Přestože potřebné frekvence byly již vyhrazeny Mezinárodní telekomunikační unií pro všechny navigační systémy, Spojené státy napadají právo Evropanů na využití některých z nich s tím, že by, opět podle Spojených států, mohly narušit signál GPS. Evropané jsou si vědomi, že je potřeba zamezit jakémukoli riziku narušení tohoto systému a proto nabídly řešení, které v tomto směru poskytuje všechny dostupné záruky. Spojené státy si nárokují právo narušit signál PRS (Veřejně regulované služby) systému Galileo, neboť věří tomu, že by mohl být zneužit pro nepřátelské účely. Účelem tohoto signálu je zajistit kontinuitu služby pro vládní použití. Dvouletý výzkum v této oblasti vyústil v návrh technického řešení, které již bylo předloženo Američanům. Evropané jsou otevřeni společnému řešení problémů, které se dotýkají dvou rovnocenných partnerů. Obecněji, zavádění protekcionistických politik a monopolních přístupů není zájmem Evropanů. Nepopírají přínosy GPS, a to přesto, že Galileo je lepším systémem, avšak tvrdí, že díky společnému využití obou systémů bude naopak dosaženo vyšší míry bezpečnosti. Evropané vytváří svůj systém tak, aby bylo možné využít stejný přijímač pro oba systémy a navíc jsou ochotni spolupracovat ve všech oblastech se Spojenými státy, stejně jako s Ruskem či Čínou. Rozhodnutí ministrů dopravy z 26. března 2002 je imperativem Je potřeba si uvědomit, že: • Frekvence potřebné pro systém Galileo, které byly získány díky náročným jednáním na Světové radiokomunikační konferenci, budou ztraceny, pokud nebudou první provozní satelity vyneseny před 13. dubnem 2006. To předpokládá úspěšné dokončení předchozích technických fází, které jsou součástí přesného a napjatého rozvrhu. • Soukromé společnosti, které se zajímají o spolufinancování projektu a které vytvořily početné týmy inženýrů v předběžné definiční fázi, by je pravděpodobně opět rozpustily, pokud by došlo k nedostatečnému finančnímu krytí. To je zvláště důležité po dubnu 2002, kdy bude ukončeno financování technického rozvoje z rozpočtu Evropské vesmírné agentury. • Jak je zdůrazněno ve studii PricewaterhouseCoopers, je nezbytné, aby byl Galileo zaveden do provozu v roce 2008 a mohl tak získat potřebný tržní podíl před příchodem amerického systému GPS III. Kromě toho každý projekt, který se vleče, se zároveň stává dražším. • Evropská důvěryhodnost v mezinárodních jednáních o komplementaritě a interoperabilitě Galilea a existujících systémů, která byla zahájena s Ruskem, USA a nečlenskými státy, které se chtějí na projektu také podílet, by byla výrazně podkopána, pokud by EU nebyla schopná přijmou nutná rozhodnutí bez dalších zdržení.
6
Zdroj: zpráva Komise EU, 26. 3. 2002, http://europa.eu.int/comm/energy_transport/library/galileo_info_note_2002_03_26_en.pdf Překlad: Zdeněk Kudrna Korektura: ODIS
7
