funkční období

N 062 / 10

10. funkční období

N 062 / 10

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (56. týden)

2015

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 10. FUNKČNÍ OBDOBÍ VÝBOR PRO ZÁLEŽITOSTI EVROPSKÉ UNIE 133. USNESENÍ z 21. schůze, konané dne 5. ledna 2016 k doporučení předsedy výboru zabývat se návrhy některých legislativních aktů EU

VÝBOR I.

bere bez projednání na vědomí návrhy legislativních aktů EU uvedené v příloze č. 1 tohoto usnesení;

II.

projedná návrhy legislativních aktů a komunikační dokumenty EU uvedené v příloze č. 2 tohoto usnesení;

III.

žádá - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost o stanovisko k dokumentu EU uvedenému v příloze č. 2 pod bodem č. 6; - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu o stanoviska k dokumentům EU uvedeným v příloze č. 2 pod body č. 1, 4; - Ústavně-právní výbor o stanoviska k dokumentům EU uvedeným v příloze č. 2 pod body č. 2, 3, 6, 9; - Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí o stanovisko k dokumentu EU uvedenému v příloze č. 2 pod bodem č. 8;

IV.

pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Václav Hampl v.r. předseda výboru

Luděk Jeništa v.r. ověřovatel výboru

Příloha č. 1 k usnesení č. 133 z 21. schůze VEU 5. 1. 2016 Seznam návrhů legislativních aktů EU, které bere Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR bez projednání na vědomí 56. týden 1. 14601/15 z 7. 12. 2015 COM(2015) 620 z 7. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1387/2013 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky 2. 15262/15 ze 11. 12. 2015 COM(2015) 636 ze 11. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008

57. týden 3. 15395/15 z 17. 12. 2015 COM(2015) 669 z 16. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 768/2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (Text s významem pro EHP) 4. 15391/15 z 17. 12. 2015 COM(2015) 668 z 16. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o evropském cestovním dokladu pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí 5. 15390/15 z 17. 12. 2015 COM(2015) 667 z 16. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost 6. 15373/15 z 16. 12. 2015 COM(2015) 646 z 14. 12. 2015 Návrh SMĚRNICE(cs) Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti dodržovat minimální základní sazbu 7. 15416/15 z 17. 12. 2015 COM(2015) 648 z 16. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o výjimky pro obchodníky s komoditami

8. 15208/15 z 16. 12. 2015 COM(2015) 645 z 15. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických pasů 9. 15210/15 z 16. 12. 2015 COM(2015) 643 z 15. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty pro držitele diplomatických pasů 10. 15441/15 ze 17. 12. 2015 COM(2015) 659 z 16. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy XI (Elektronické komunikace, audiovizuální služby a informační společnost) Dohody o EHP (ultraširoké pásmo) 11. 15496/15 z 18. 12. 2015 COM(2015) 631 z 11. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Rady o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie 12. 15495/15 z 18. 12. 2015 COM(2015) 632 z 11. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Rady o podpisu Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie 13. 15444/15 ze 17. 12. 2015 COM(2015) 661 z 16. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy XX (Životní prostředí) Dohody o EHP (Emise CO2) 14. 15412/15 z 16. 12. 2015 COM(2015) 654 z 16. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii 15. 15411/15 z 16. 12. 2015 COM(2015) 653 z 16. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o schválení podpisu Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii

16. 15503/15 z 18. 12. 2015 JOIN(2015) 35 ze 17. 12. 2015 Společný návrh ROZHODNUTÍ(en) o podpisu, jménem Evropské unie, Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Islámskou republikou Afghánistán o partnerství a rozvoji 17. 15504/15 z 18. 12. 2015 JOIN(2015) 36 ze 17. 12. 2015 Společný návrh ROZHODNUTÍ(en) o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Islámskou republikou Afghánistán o partnerství a rozvoji 18. 15462/15 z 18. 12. 2015 COM(2015) 640 ze 14. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o podpisu, jménem Evropské unie a jejích členských států, a prozatímním provádění protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii 19. 15464/15 z 18. 12. 2015 COM(2015) 641 ze 14. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o uzavření, jménem Evropské unie a jejích členských států, protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii 20. 15437/15 ze 17. 12. 2015 COM(2015) 656 ze 17. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy XXI (Statistika) Dohody o EHP (statistika výdajů na zdravotní péči) 58. týden 21. 15520/15 z 21. 12. 2015 COM(2015) 666 z 18. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o stanovení postoje EU ohledně doporučení Smíšeného readmisního výboru zřízeného podle Dohody o předávání a zpětném přebírání osob mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací, pokud jde o žádosti o readmisi vyžadující dohodnutí pohovorů 22. 15518/15 z 21. 12. 2015 COM(2015) 664 z 18. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci Výboru pro státní přístavní inspekci Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci

23. 15386/15 z 21. 12. 2015 COM(2015) 674 z 18. 12. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Rady o podrobení nové psychoaktivní látky 1-fenyl-2- (1pyrrolidin-1-yl) pentan-1-on (α-pyrrolidinovalerophenone, α-PVP) kontrolním opatřením

Příloha č. 2 k usnesení č. 133 z 21. schůze VEU 5. 1. 2016 Seznam návrhů legislativních aktů a komunikačních dokumentů EU, kterými se bude Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR zabývat

56. týden 1. 14991/15 z 8. 12. 2015 COM(2015) 613 z 7. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví a kterým se ruší nařízení č. 216/2008 Evropského parlamentu a Rady Zpravodaj výboru: senátor Antonín Maštalíř 2. 15251/15 z 11. 12. 2015 COM(2015) 634 z 9. 12. 2015 Návrh SMĚRNICE(en) Evropského parlamentu a Rady o týkajících se smluv o poskytování digitálního obsahu Zpravodaj výboru: senátor Lumír Aschenbrenner

některých

3. 15252/15 z 11. 12. 2015 COM(2015) 635 z 9. 12. 2015 Návrh SMĚRNICE(en) Evropského parlamentu a Rady o některých týkajících se smluv pro on-line prodej a další prodej zboží na dálku Zpravodaj výboru: senátor Lumír Aschenbrenner

aspektech

aspektech

4. 14992/15 z 8. 12. 2015 COM(2015) 598 ze 7. 12. 2015 SDĚLENÍ(en) Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro letectví v Evropě Zpravodaj výboru: senátor Antonín Maštalíř 57. týden 5. 15397/15 z 17. 12. 2015 COM(2015) 670 z 16. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 562/2006 (ES), pokud jde o posílení kontrol na vnějších hranicích prostřednictvím příslušných databází Zpravodaj výboru: senátor Tomáš Grulich 6. 15398/15 z 17. 12. 2015 COM(2015) 671 z 16. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a kterým se ruší nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES Zpravodaj výboru: senátor Tomáš Grulich

7. 15302/15 z 14. 12. 2015 COM(2015) 627 z 10. 12. 2015 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Evropského parlamentu a Rady o zajištění přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah Zpravodaj výboru: senátor Lumír Aschenbrenner 8. 15362/15 z 16. 12. 2015 COM(2015) 639 z 14. 12. 2015 SDĚLENÍ(cs) Komise - Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů Zpravodaj výboru: senátor Luděk Jeništa 58. týden 9. 14743/15 z 1. 12. 2015 2015/2035(INL) z 11. 11. 2015 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách Zpravodaj výboru: senátor Václav Hampl

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2015 (OR. en) 14991/15 Interinstitucionální spis: 2015/0277 (COD) AVIATION 152 CODEC 1667 RELEX 1014 NÁVRH

1.

Odesílatel:

Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise

Datum přijetí: Příjemce:

7. prosince 2015 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Č. dok. Komise:

COM(2015) 613 final

Předmět:

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 613 final.

1. 2.

Příloha: COM(2015) 613 final

14991/15

mb DGE 2A

CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2015 COM(2015) 613 final 2015/0277 (COD)

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

(Text s významem pro EHP) {SWD(2015) 262 final} {SWD(2015) 263 final}

CS

CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1.

SOUVISLOSTI NÁVRHU

•

Důvody a cíle návrhu

Tato iniciativa je součástí strategie Evropské komise v oblasti letectví na rok 2015 zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti EU v odvětví letectví“. Jejím cílem je připravit regulační rámec EU v oblasti bezpečnosti letectví na úkoly příštích deseti až patnácti let, a i nadále tak pro cestující i pro širokou veřejnost zajistit bezpečnou a spolehlivou leteckou dopravu šetrnou k životnímu prostředí. Tato iniciativa vychází ze zkušeností získaných za více než dvanáct let při provádění nařízení (ES) č. 216/20081 a nařízení předchozího2. Nezbytnými předpoklady konkurenceschopného odvětví letectví jsou bezpečnost a zohledňování ochrany životního prostředí. Očekává se, že letecká doprava v Evropě v roce 2035 dosáhne počtu 14,4 milionu letů (o 50 % více než v roce 2012), a cílem Komise proto je zajistit, aby systém i nadále vykazoval stávající nízký počet nehod, do budoucna umožnil bezpečný růst odvětví letectví v EU, a přispíval tak k jeho vysoké konkurenceschopnosti. Pro tento účel tato iniciativa navrhuje zavést přístup k regulaci bezpečnosti založený na posuzování rizik a na výkonnosti, překonat existující nedostatky v oblasti bezpečnosti a lépe zohlednit vzájemnou závislost mezi bezpečností letectví a jinými technickými oblastmi regulace, jako je ochrana letectví nebo ochrana životního prostředí. Ačkoli je bezpečnost letectví hlavním cílem tohoto návrhu, není cílem jediným. Na tento návrh je nutné rovněž nahlížet v souvislosti s prioritami Komise v oblasti podpory zaměstnanosti a růstu, rozvoje vnitřního trhu a posílení pozice Evropy na mezinárodní scéně. Tato iniciativa má přispět ke konkurenceschopnosti evropského odvětví letectví a leteckého průmyslu, jež vytváří vysoce hodnotná pracovní místa a je zdrojem technologických inovací. Vytvoří účinný regulační rámec pro integraci nových obchodních modelů a vznikajících technologií. Tato iniciativa zejména navrhuje vytvořit rámec Unie pro bezpečné začlenění bezpilotních letadel do evropského vzdušného prostoru. Tento návrh rovněž reaguje na výzvy členských států, odvětví letectví a uživatelů vzdušného prostoru požadující proporcionálnější a pružnější přístup k regulaci bezpečnosti a odstranění pravidel, která brzdí podnikání přílišnými normativními požadavky. Navrhuje zejména zavést nastavitelný rámec, který bude brát ohled na existující rozdíly mezi různými sektory civilního letectví a s nimi spojenými riziky. Očekává se, že tento přístup prospěje celému odvětví letectví v Unii, a bude vyhovovat zejména potřebám malých a středních podniků (MSP). Členské státy a Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) budou muset v oblasti regulace a dozoru při přechodu na přístup, který je založen na posuzování rizik a na výkonnosti, rozvinout nové dovednosti a kvalifikace a budou také muset držet krok s

1

Nařízení (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008). Toto nařízení bylo následně pozměněno nařízením (ES) č. 1108/2009, jímž byla jeho oblast působnosti rozšířena na bezpečnost letišť a bezpečnostní aspekty uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb. 2 Nařízení (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (Úř. věst. L 240, 7.9.2002).

CS

2

CS

nejnovějšími technologiemi, jež vyvíjí průmysl. Tato iniciativa podporuje dosažení těchto cílů tím, že navrhuje lepší systém koordinace a rozvoje výzkumu a výcviku v oblasti letectví. Tento návrh rovněž reaguje na výzvy, jimž čelí některé vnitrostátní úřady při zachování a financování zdrojů nezbytných pro provádění požadované práce v oblasti certifikace a dozoru. V souvislosti s tím tato iniciativa navrhuje rámec pro sdružování a sdílení technických zdrojů mezi vnitrostátními úřady a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví, který zahrnuje možnost dobrovolného přenesení povinností pro provádění právních předpisů Unie. •

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tato iniciativa vychází ze stávajících ustanovení Unie, která se týkají bezpečnosti civilního letectví a jsou v současnosti obsažena v nařízení (ES) č. 216/2008. Návrh je v souladu s iniciativou Komise z roku 2013 k urychlení realizace projektu jednotného evropského nebe (iniciativa SES II+)3. Při přípravě tohoto návrhu Komise vzala v úvahu návrh Komise COM(2013) 409 ze dne 11. června 2013 a výsledky dosavadních diskusí v Evropském parlamentu a v Radě ohledně změn nařízení (ES) č. 216/2008 týkajících se iniciativy SES II+. S cílem vyhnout se souběžnému projednávání dvou legislativních návrhů týkajících se nařízení (ES) č. 216/2008 a jelikož tento návrh je komplexnější, byly navrhované změny nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se iniciativy SES II+ začleněny do tohoto nového návrhu a přizpůsobeny nové struktuře a formulačnímu stylu tohoto návrhu. V důsledku toho nebude Komise usilovat o další projednávání návrhu COM(2013) 409 ze dne 11. června 2013, který byl předložen jako součást iniciativy SES II+. Tam, kde změny navrhované touto iniciativou mají dopad na jiné právní předpisy Unie přijaté Evropským parlamentem a Radou, které se týkají letecké dopravy (jak je tomu v případě vyšetřování nehod, oznamování událostí a vydávání licencí leteckým dopravcům), jsou v zájmu zajištění jednotnosti přístupu navrženy příslušné změny jiných aktů Unie. •

Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa souvisí se strategickými cíli Komise na podporu „zaměstnanosti a růstu“ a „lepšího a spravedlivějšího vnitřního trhu a posílené průmyslové základny“ na období 2014– 2019 a je s nimi v plném souladu. Tento návrh je rovněž v souladu se „společným přístupem k decentralizovaným agenturám“, na kterém se Komise, Evropský parlament a Rada shodly v roce 2012, a tam, kde je to relevantní, slaďuje ustanovení týkající se Evropské agentury pro bezpečnost letectví se standardními doložkami doporučenými v rámci tohoto společného přístupu. Účelem této iniciativy je rovněž sladit projektování a provoz bezpilotních letadel s rámcem širší politiky v oblasti letectví. Bezpilotní letadla se stanou dalším typem leteckého prostředku, který bude na evropském leteckém trhu poskytovat širokou škálu nových služeb ve smyslu nařízení (ES) 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb 3

CS

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkající se urychlení realizace projektu jednotného evropského nebe ze dne 11. června 2013, COM(2013) 408 final, doprovázené návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb, COM(2013) 409 final, a návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe, COM(2013) 410 final.

3

CS

ve Společenství. Protože bezpilotní letadla sdílejí stejný vzdušný prostor s ostatními letadly, musí bezpečnost jejich provozu odpovídat celkové politice bezpečnosti letectví. Konečně provoz bezpilotních letadel musí být v souladu také s pravidly letového provozu stanovenými ve společných pravidlech létání4.

2.

PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•

Právní základ

Tento návrh vychází z čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který tvoří právní základ pro přijímání opatření Unie týkajících se letecké dopravy. •

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle nařízení (ES) č. 1592/2002 a nařízení (ES) č. 216/2008 byla na Unii převedena odpovědnost za úkoly týkající se letové způsobilosti a slučitelnosti výrobků letecké techniky se životním prostředím, letového provozu, vydávání průkazů způsobilosti letových posádek, letišť a uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (ATM/ANS), jakož i bezpečnosti provozovatelů ze třetích zemí. Proto je nyní bezpečnost civilního letectví již více než deset let regulována na úrovni Unie. Je to důsledek toho, že letecká doprava a výroba v oblasti letectví jsou do značné míry činnostmi nadnárodní povahy, které lze lépe řešit na úrovni Unie. V rámci této iniciativy se navrhuje, aby tento celkový rámec EU pro bezpečnost letectví byl doplněn o několik dalších konkrétních oblastí, a to o bezpilotní letadla, bezpečnost pozemního odbavení a bezpečnostní požadavky na projektování letadel a leteckých systémů včetně kybernetické bezpečnosti. Výroba bezpilotních letadel má přeshraniční rozměr, neboť mnoho bezpilotních letadel je nakupováno online nebo dováženo nebo má alespoň dovážené součásti. Při existenci podrobných a odchylných vnitrostátních norem a pravidel je obtížné dosáhnout vzájemného uznávání na vnitřním trhu. Také pokud jde o obsluhu bezpilotních letadel, vyvíjí mnoho provozovatelů přeshraniční aktivity. Například kontroly infrastruktury, od ropných plošin až po železniční tratě, se organizují na mezinárodní úrovni. I v případě, že jde o provoz v omezeném rozsahu, měli by mít provozovatelé možnost používat se stejným pilotem na různých místech v Unii stejná bezpilotní letadla a stejné provozní požadavky při rozvoji svého podnikání, zejména pak v případě, že podnikají na specializovaných trzích. Velké zásilkové společnosti již vyjádřily úmysl organizovat své služby na evropské úrovni, což vyžaduje společná pravidla. Subsidiarita se vztahuje na úroveň uplatňování společných provozních pravidel, např. úřady členských států budou provádět posuzování rizik lokálně a rozhodnou, který vzdušný prostor bude otevřen či uzavřen pro provoz bezpilotních letadel a za jakých podmínek. Lehká bezpilotní letadla jsou většinou provozována lokálně, a je tedy na místních úřadech, aby vyhodnotily úroveň rizika a povolily konkrétní typ provozu. V souvislosti s pozemním odbavením jsou opatření na úrovni Unie nezbytná vzhledem k tomu, že nehody spojené s pozemním odbavením v období posledních deseti let představují 4

CS

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace.

4

CS

čtvrtou největší kategorii nehod, a dobrovolné iniciativy na úrovni členských států dosud při řešení tohoto rizika nevedly k uspokojivým výsledkům. Na úrovni Unie v současnosti neexistují žádné bezpečnostní požadavky, které by se přímo týkaly poskytovatelů služeb pozemního odbavení. Jelikož pozemní odbavení je součástí celkového systému letectví a je propojeno s jinými oblastmi, které spadají do pravomoci Unie (jako jsou letiště a letový provoz), jeho regulace na úrovni Unie zajistí jednotný přístup ve všech členských státech. K zajištění proporcionálního přístupu se navrhuje, aby nebylo požadováno osvědčení poskytovatelů služeb jako podmínka pro zahájení činnosti. Komise se rovněž domnívá, že společné požadavky na pozemní odbavení by měly vycházet z uznávaných oborových norem a osvědčených postupů. Členským státům by současně měly být dány nezbytné právní nástroje, aby mohly zajistit účelný dozor nad poskytovateli takových služeb. Pokud jde o bezpečnostní aspekty projektování letadel a systémů, je třeba poukázat na to, že na některých z těchto otázek se Unie již podílí. Interakce mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 5 a stávajícím nařízením (ES) č. 216/2008 však není vždy jasná, a to včetně úlohy Evropské agentury pro bezpečnost letectví. Tato iniciativa navrhuje vyjasnit roli Unie v tomto směru s ohledem na skutečnost, že tyto bezpečnostní aspekty jsou těsně spjaty s bezpečností projektování letadel a s letovým provozem, kde Unie podle nařízení (ES) č. 216/2008 již má odpovědnost. •

Proporcionalita

Proporcionalita je jedním z prvořadých cílů této iniciativy a opatření zaměřená na zvýšení proporcionality stávajícího regulačního rámce pro bezpečnost letectví jsou nedílným prvkem navrhovaného konečného balíčku politických opatření, jak je vysvětleno v doprovodné zprávě o posouzení dopadů (oddíl 6.6). Iniciativa navrhuje zavést přístup k regulaci bezpečnosti letectví založený na posuzování rizik, který by měl prospět celému odvětví letectví a který je zvlášť vhodný pro regulaci malých a středních podniků. •

Volba nástroje

Tento návrh nemění druh použitého nástroje. Od roku 2002, kdy bylo přijato nařízení (ES) č. 1592/2002, se bezpečnost civilního letectví reguluje pomocí nařízení. Komise nevidí žádný důvod tento stav měnit.

3.

VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se. •

Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany byly souběžně konzultovány Komisí i Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví. Obě tyto konzultace se vzájemně doplňovaly. Útvary Komise kromě toho provedly 5

CS

Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.

5

CS

několik setkání s členskými státy a zúčastněnými stranami v oblasti letectví, které doplnily veřejné konzultace o další informace. Souhrn výsledků veřejných konzultací je zveřejněn na webových stránkách Europa. Z veřejné konzultace vyplynuly tyto hlavní poznatky: –

Existuje zásadní shoda v tom, že Unie dosáhla velmi vysoké úrovně bezpečnosti. Více než 90 % přispěvatelů souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tvrzením, že cestovat v Unii letecky je v současnosti bezpečné;

Současně bylo konstatováno, že pokud jde o bezpečnost, není místo pro sebeuspokojení. Více než 70 % členských států a organizací z odvětví letectví, které přispěly do online průzkumu provedeného Komisí, se domnívá, že schopnost rozpoznávat a zmírňovat bezpečnostní rizika se musí zlepšit; Kromě zachování současné výkonnosti v oblasti bezpečnosti považují členské státy a zúčastněné strany za hlavní problém účinnost a proporcionalitu stávajícího systému. Převážná většina organizací, které přispěly do online průzkumu Komise (82 %), a zejména malé a střední podniky, se vyjádřila v tom smyslu, že stávající pravidla jsou příliš podrobná a preskriptivní a že současnou úroveň bezpečnosti by bylo možno zachovat s nižšími náklady na zajištění souladu s předpisy (83 %). Členské státy tento názor z velké části sdílejí; Mezi členskými státy i v rámci odvětví existují obavy, že současný způsob využívání technických zdrojů leteckými úřady není efektivní a že některé vnitrostátní letecké úřady pociťují nedostatek zdrojů. Většina (63 %) členských států a organizací, které zaslaly odpovědi v rámci online průzkumu Komise, se domnívá, že některé vnitrostátní letecké úřady nemají dostatečné finanční nebo lidské zdroje pro plnění svých úkolů v oblasti dozoru; Odvětví výroby letadel se vyslovilo pro mnohem aktivnější úlohu EU při prosazování evropských bezpečnostních norem v oblasti civilního letectví v mezinárodním měřítku, a to i v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a vyjádřilo obavy ohledně dlouhodobé dostupnosti zdrojů v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví na certifikaci výrobků. 73 % organizací, které přispěly do online průzkumu Komise, poukázalo na možné nesrovnalosti, nedostatky a překrývání při uplatňování právních předpisů, pramenící zejména z rozdílného výkladu právních předpisů jednotlivými členskými státy. Ke konzultacím vedeným Komisí a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví přispěli sociální partneři Unie (zastupující jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance). Organizace zastupující pracovníky v letectví upozorňovaly zejména na skutečnost, že přístup k bezpečnosti letectví založený na výkonnosti by měl doplňovat, nikoli však nahrazovat současný systém, který vychází z preskriptivních předpisů. Organizace zastupující zaměstnance dále vyslovily obavy ohledně budoucí dostupnosti zdrojů, které členské státy věnují na dozor nad bezpečností, a upozornily na nutnost věnovat zvláštní pozornost zajištění kvalitního vzdělávání a schopností pracovníků orgánů i leteckého odvětví obecně. Organizace zastupující piloty vyjádřily zejména obavy týkající se možného negativního dopadu na bezpečnost vyplývající z praktik, které uplatňují v oblasti zaměstnanecké politiky některé aerolinky a dalších inovačních obchodních modelů. Na druhé straně organizace zastupující zaměstnavatele upozorňovaly Komisi na rozdíly při uplatňování zákonů v členských státech, nadměrnou regulaci a neefektivní využívání zdrojů

CS

6

CS

určených na certifikaci a dozor. Zaměstnavatelé zejména zdůrazňovali skutečnost, že dozor je stále zajišťován podle zásady odpovědnosti jednotlivých členských států, zatímco odvětví letectví funguje v rámci vnitřního trhu volně. Zaměstnavatelé považují za zvláště důležité rovné podmínky, standardizaci a stabilitu při provádění pravidel. Některé z organizací zastupujících zaměstnavatele obhajovaly vytvoření jednotného leteckého úřadu pro Unii. Komise s výsledky veřejných konzultací do značné míry souhlasí a zohlednila je v textu tohoto návrhu. Schopnost Unie rozpoznávat a zmírňovat bezpečnostní rizika by měla být posílena těmi ustanoveními návrhu, která se týkají řízení bezpečnosti, stanovení evropského plánu pro bezpečnost letectví a vnitrostátních programů bezpečnosti. Zavedení přístupu založeného na posuzování rizik a na výkonnosti v procesu regulace by mělo umožnit dosažení proporcionálnějšího regulačního rámce, který bude lépe zohledňovat rozdíly mezi různými druhy leteckých činností a s nimi spojená rizika. Očekává se, že navrhovaný rámec pro sdružování a sdílení zdrojů mezi vnitrostátními leteckými úřady a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví tuto efektivitu využití zdrojů zlepší. K problematice bezpilotních letadel se konala samostatná veřejná konzultace, která potvrdila nutnost naléhavých kroků na úrovni Unie, aby bylo možno potenciál bezpilotních letadel využít. Byl potvrzen přínos těchto technologií k vytváření pracovních míst a růstu. Konzultace potvrdila názor, že se na vývoj připravují nejrůznější bezpilotní letadla a že jejich rychlému rozšiřování brání nejistota v právní i technické oblasti. Dílčí povolování a roztříštěnost představují skutečnou zátěž. Bezpečnost a ochranu soukromí označili respondenti za nejzávažnější otázky, které by bylo možno řešit vhodným právním rámcem stanovujícím pravidla úměrně riziku a silnou rolí vnitrostátních úřadů. Současné rozdělení kompetencí ve vztahu k bezpilotním letadlům mezi Unii a členské státy, které vychází z hmotnostního limitu 150 kg, je obecně považováno za zastaralé. Pravidla pro bezpilotní letadla by se měla vyvíjet spíše směrem k přístupu soustřeďujícímu se na provoz, kde riziko konkrétního provozu závisí na řadě různých faktorů. Co se týká otázek bezpečnosti a ochrany soukromí v souvislosti s provozem bezpilotních letadel, z konzultace nevyplynula nutnost stanovit nová pravidla, ale spíše potřeba lépe uplatňovat stávající pravidla, a to v těsnější spolupráci mezi vnitrostátními leteckými úřady a vnitrostátními orgány zabývajícími se ochranou osobních údajů. •

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise si vyžádala stanovisko Evropské agentury pro bezpečnost letectví, které bylo předloženo 16. března 2015. Toto stanovisko vychází z více než 6 000 připomínek členských států a zúčastněných stran a navrhuje řadu změn v různých oblastech technické regulace letectví včetně bezpečnosti, ochrany proti protiprávním činům, výzkumu, ochrany životního prostředí a efektivního využívání zdrojů v rámci evropského systému bezpečnosti letectví. Komise rovněž vycházela z těchto odborných posudků a doporučení: 1.

Byly zadány dvě studie na podporu procesu posouzení dopadů:

První studie analyzovala dostupnost, efektivnost využití a vývoj lidských zdrojů v leteckých úřadech a financování evropského systému bezpečnosti letectví (podpůrná studie o zdrojích). Tato studie dospěla k závěru, že za posledních deset let se snížily zdroje pro dosažení rovnováhy pracovní zátěže. Dále by podle této studie mohly být stávající zdroje v rámci celého systému přiděleny lépe. Nedostatky byly nalezeny

CS

7

CS

také v oblasti kvalifikace zaměstnanců. Studie uvádí, že tyto aspekty v souhrnu brání tomu, aby letecké úřady mohly plně využívat svůj potenciál. Konečně, studie dospěla k závěru, že rozdíly v pracovních metodách uplatňovaných jednotlivými vnitrostátními leteckými úřady a rozdíly ve způsobu financování těchto orgánů mají dopad na rovné podmínky na společném trhu Unie v oblasti letectví. Druhá studie týkající se systémů výkonnosti a přístupu založeného na výkonnosti zkoumala možnosti zavedení výkonnostních prvků do řízení bezpečnosti letectví (podpůrná studie o výkonnosti). Tato studie došla k závěru, že zavedení výkonnostního systému v oblasti bezpečnosti je v civilním letectví proveditelné, avšak varuje před jeho rychlým zavedením, a to z řady technických důvodů. Pokud jde o přístup k regulaci bezpečnosti letectví založený na výkonnosti, studie dospěla k závěru, že takový přístup by měl příznivý dopad na bezpečnost letectví a na inovace, avšak dopad takového přístupu lze popsat pouze kvalitativně a velmi závisí na konkrétních pravidlech, jež budou změněna z preskriptivních na pravidla založená na výkonnosti. Proto není možné předem kvantifikovat výhody přístupu k regulaci bezpečnosti letectví založenému na výkonnosti. Tato studie byla též podrobena vzájemnému hodnocení ze strany odvětví letectví a ze strany odborníků z členských států. 2.

Komise vzala v úvahu doporučení podskupiny pro budoucí systém regulace letectví v EU zřízené správní radou Evropské agentury pro bezpečnost letectví, která byla složena z generálních ředitelů úřadů civilního letectví 14 zemí EU/ESVO a zástupců agentury EASA a Komise6. Byly také vzaty v úvahu výsledky nezávislého externího hodnocení provedeného podle článku 62 nařízení (ES) č. 216/2008, které se týkalo implementace uvedeného nařízení (hodnocení podle článku 62)7. V obou těchto hodnoceních bylo mimo jiné doporučeno, aby bylo nařízení (ES) č. 216/2008 v mnoha směrech změněno. Shrnutí doporučení z těchto hodnocení je obsaženo ve zprávě o posouzení dopadů, která je k tomuto návrhu přiložena.

•

Posouzení dopadů

K tomuto návrhu jsou připojeny dvě zprávy o posouzení dopadů, které jsou dostupné na adrese [link]. Zprávu o posouzení dopadů k revizi nařízení (ES) č. 216/2008 přezkoumal Výbor pro posuzování dopadů, který k ní dne 19. června 2015 vydal pozitivní stanovisko [link]. Zprávu o posouzení dopadů k bezpečnému rozvoji provozu dronů v EU přezkoumal Výbor pro kontrolu regulace, který k ní dne 5. listopadu 2015 vydal pozitivní stanovisko [link]. •

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Návrh vyjímá letadla s posádkou na palubě, která mají velmi jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně na místních linkách, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v malém počtu. Tato iniciativa rovněž vyjímá letiště, která nejsou veřejná, letiště, která neslouží pro obchodní leteckou dopravu, nebo letiště, která nesplňují určité minimální technické parametry související s velikostí nebo rozsahem provozu. 6

Podskupina zřízená správní radou EASA, „závěrečná zpráva“ (2015), http://easa.europa.eu/theagency/governance/management-board/meetings/mb-032014. 7 Hodnocení podle článku 62, závěrečná zpráva (2013), http://easa.europa.eu/system/files/dfu/Article%2062%20Report.pdf.

CS

8

CS

Z oblasti působnosti návrhu nejsou vyloučeny mikropodniky a malé a střední podniky, stejně jako je tomu u stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008. Návrh však zavádí proporcionálnější a nastavitelný režim, který umožní lépe zohlednit rozdíly, jež existují mezi podniky různé velikosti. Zavedení takového nastavitelného režimu je jedním z hlavních cílů tohoto návrhu. Pokud jde konkrétně o malé a střední podniky a lehké letectví, řada opatření by omezila administrativní zátěž pro tato odvětví a zajistila by, že opatření bude k malým podnikatelům vstřícnější. V oblasti schvalování návrhů konstrukce letadel je pro lehká letadla používaná při provozu s nízkým rizikem navržen alternativní postup k typové certifikaci. Výrobci ultralehkých letadel, na něž se pravidla EU za běžných okolností nevztahují, by měli rovněž možnost – pokud by si to přáli –, aby jejich výrobky podléhaly právním předpisům EU, díky čemuž by mohli využívat volného pohybu na vnitřním trhu. Letecké kluby a specializovaná sdružení lehkého letectví by za stanovených podmínek směly jednat jako kvalifikované subjekty jménem vnitrostátních leteckých úřadů. Návrh též usnadňuje elektronickou výměnu informací a další zavádění digitálních technologií. Komise zejména navrhuje vytvoření elektronické databáze údajů důležitých pro certifikační činnosti a činnosti v oblasti dozoru a vynucování, k nimž by měly přístup všechny letecké úřady členských států a EASA. Některé údaje shromážděné v této databázi budou též zpřístupněny široké veřejnosti. Dále se navrhuje, aby měla agentura pravomoc uzavírat dohody s podniky nebo sdruženími podniků o shromažďování, výměně a analýze informací, což by vytvořilo podmínky pro zavádění technologií pracujících s daty velkého objemu při analýze bezpečnosti letectví. •

Základní práva

Tento návrh nemá přímé důsledky z hlediska ochrany základních práv s výjimkou konkrétních článků týkajících se provozování bezpilotních letadel. Pravidla vypracovaná pro bezpečný provoz bezpilotních letadel přispějí k účinnějšímu uplatňování již existujících pravidel o ochraně soukromí a osobních údajů. Stejně tak požadavek na bezpečnost spočívající ve vybavení bezpilotních letadel identifikačním zařízením, jako je například elektronický identifikační čip, pomůže odhalit osoby, které nedodržují pravidla na ochranu soukromí nebo osobních údajů.

4.

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh má rozpočtové důsledky pro rozpočet Evropské agentury pro bezpečnost letectví stanovený v článku 06 02 02 rozpočtu Unie, jak je dále vysvětleno v legislativním finančním výkazu. Návrh zavádí některé nové úkoly pro agenturu s důsledky pro její potřebu pracovních míst financovaných z příspěvku Unie. Požadavky na dodatečné zaměstnance souvisejí hlavně 1) s koordinací shromažďování, výměny a analýzy údajů a informací („data velkého objemu“) na úrovni Unie, 2) s vytvořením a správou unijní databáze informací důležitých pro certifikaci, dozor a vynucování, 3) s novými úkoly v souvislosti s tvorbou předpisů a jejich uplatňováním v oblasti pozemního odbavení, životního prostředí a ochrany proti protiprávním činům a také 4) s vytvořením rámce pro přenesení odpovědnosti v rámci evropského systému bezpečnosti letectví, jehož cílem je lepší využívání dostupných zdrojů v celounijním měřítku.

CS

9

CS

Zjištěná potřeba lidských zdrojů bude částečně uspokojena přesunem stávajících zaměstnanců, což sníží potřebu dodatečných zaměstnanců agentury financovaných z rozpočtu tvořeného příspěvkem Unie na 5 pracovních míst a 4 smluvních zaměstnanců. V příloze X zprávy o posouzení dopadů se předkládá návrh vycházející z převedení plateb za výkon úkolů úřadu ATM/ANS z organizace Eurocontrol na agenturu, a to bez zvýšení nákladů pro provozovatele. Pokud bude moci agentura financovat své činnosti týkající se úkolů úřadu ATM/ANS z těchto plateb, rozpočet z jejího unijního příspěvku se uvolní na financování dalších míst. Navrhované nařízení proto v čl. 109 odst. 1 písm. f) stanoví traťové navigační poplatky jakožto příjem pro agenturu. Přidělení traťových navigačních poplatků agentuře EASA by kromě toho vyžadovalo změnu prováděcího nařízení Komise (EU) č. 391/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby. Dále je cílem návrhu zavést mechanismus, který by umožnil lépe upravovat počet zaměstnanců agentury financovaných z rozpočtu tvořeného poplatky a platbami podle zjištěných potřeb. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví je agenturou Evropské unie, která se částečně samofinancuje z poplatků a plateb. Příspěvek Unie spolu s příspěvky třetích stran představuje přibližně jednu třetinu rozpočtu, přibližně dvě třetiny rozpočtu pocházejí z výběru poplatků a plateb od organizací z odvětví za certifikační a další služby. Rozpočet tvořený příspěvkem Unie je oddělen od rozpočtu pocházejícího z poplatků a plateb a účetní systém agentury striktně rozlišuje mezi činnostmi financovanými z příspěvku Unie a činnostmi financovanými z poplatků a plateb, aby se zamezilo křížovému financování. Na základě rozhodnutí zákonodárce by v případě této agentury poplatky a platby měly odrážet skutečné náklady, a proto příspěvek Unie nepředstavuje „vyrovnávací“ příspěvek, jak je tomu u jiných agentur s částečným samofinancováním. Komise navrhuje přezkoumat možnost zavedení větší flexibility při úpravě plánu pracovních míst agentury v oblasti poplatků a plateb od organizací z odvětví za certifikační a další služby, a to podle výkyvů odvětvové poptávky po těchto službách. Takováto flexibilita by však měla být podmíněna vypracováním spolehlivých ukazatelů na měření pracovní zátěže a efektivity agentury. A to proto, aby větší flexibilita nevedla k dalšímu zatížení tohoto odvětví. Uvedené ukazatele by mohly zohledňovat takové prvky, jakými jsou průměrný počet certifikačních činností provedených v termínu, délka vyřizování podaných žádostí, průměrná pracovní náročnost jednoho osvědčení a poměr režijních nákladů k celkovým nákladům těchto činností. V případě snížení poptávky agentura musí snížit počet zaměstnanců financovaných z poplatků. Potřebné redukce počtu zaměstnanců by bylo dosaženo využíváním pracovních smluv na dobu určitou a přirozenou fluktuací zaměstnanců podpořenou rozumným plánováním budoucích úkolů. Na potřebu zaměstnanců financovaných prostřednictvím poplatků může mít dopad řada faktorů. Mezi faktory, které by mohly ovlivnit poptávku na trhu v následujících pěti letech, patří: • Poptávka po nových letadlech s těžištěm v Asii a Tichomoří, kde se předpokládá, že letadlový park vzroste na trojnásobek. Tato poptávka bude částečně uspokojena novými typy letadel od výrobců z uvedených oblastí, které budou rovněž předmětem certifikačního procesu agentury EASA.

CS

10

CS

• Nárůst celosvětové přepravy, odhadovaný na 3 % ročně, což bude mít přímý dopad na činnosti agentury týkající se zachování letové způsobilosti (dozor nad prvky kritickými pro bezpečnost), jelikož práce spojená s vydáním typového osvědčení je přímo úměrná využití daného typu leteckými společnostmi. • Nové technologie, například rozvoj bezpilotních letadel, letadel na elektrický pohon či nových technologií u vzducholodí. Faktory, které mohou ovlivnit vývoj nových úkolů pro agenturu, zahrnují: •

projekt týkající se dat velkého objemu,

• přenesení odpovědnosti z členských států na agenturu v souladu s navrhovanými články 53, 54 a 55 prostřednictvím systému financovaného z poplatků. • Narůstají bezpečnostní hrozby včetně ohrožení kybernetické bezpečnosti a mohou vyžadovat nové přístupy k certifikaci. Komise má v úmyslu o výhodách zavedení nového pružného modelu, který by dokázal reagovat na proměnlivé pracovní zatížení v odvětví a zároveň by díky používání ukazatelů zaručoval efektivnost, diskutovat s Radou a Parlamentem v rámci interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje pro decentralizované agentury, jejíž příští schůze je předběžně naplánována na březen 2016. Zároveň bude Komise společně s agenturou pracovat na novém souboru ukazatelů, které mají sloužit k měření pracovního zatížení a efektivnosti agentury ve vztahu k poplatkům a platbám, s cílem podrobně určit, jak by pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb fungoval v praxi, a jaký by byl odpovídající dopad na plán pracovních míst agentury. Požadavek na větší pružnost při úpravě počtu zaměstnanců u pracovních míst financovaných z poplatků a plateb je úzce spjat s prioritou Komise podporovat zaměstnanost, růst a investice. Pokud jde o činnosti financované z poplatků a plateb, odvětví letectví očekává včasnou a tržní reakci na své potřeby, která je považována za zásadní pro konkurenceschopnost evropského odvětví letectví. 5.

OSTATNÍ PRVKY

•

Plány provádění a ustanovení o sledování, hodnocení a podávání zpráv

Rámec pro sledování, hodnocení a podávání zpráv navrhovaný v této iniciativě je popsán v kapitole 7 zprávy o posouzení dopadů, která je připojena. Již existují podrobné mechanismy sledování a hodnocení a vzhledem k tomu, že v oblasti bezpečnosti letectví je sledování výkonnosti nedílným prvkem regulačního rámce Unie, mohou být použity. Účinnost navrhovaného opatření se po jeho přijetí bude povinně vyhodnocovat každých pět let, jako je tomu u stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008. •

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

CS

11

CS

•

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Celý text navrhovaného nařízení prošel pečlivou kontrolou kvality právních předpisů, na základě které Komise navrhuje novou, přehlednější strukturu nařízení a standardizované formulace, zejména v kapitole III, která se zabývá různými oblastmi bezpečnosti letectví. Všechna ustanovení pojednávající o činnostech příslušných vnitrostátních úřadů a agentury, co se týká výkonu jejich úkolů v oblasti certifikace, dozoru a vynucování, jsou nyní soustředěna do kapitoly IV. Kapitola III návrhu nařízení obsahuje výhradně ustanovení, která se vztahují na právnické a fyzické osoby podléhající ustanovením nařízení (tj. na piloty, organizace odpovědné za výrobu letadel, provozovatele letišť apod.). Kapitola I „Zásady“: Článek 1: Oproti stávajícímu nařízení (ES) č. 216/2008 jsou do návrhu nařízení doplněny další cíle a prostředky k jejich dosažení. Článek 2: Tento článek slučuje články 1 a 4 nařízení (ES) č. 216/2008. Text byl zjednodušen. Hlavní změnou je zavedení možnosti pro členské státy uplatňovat některá ustanovení nového nařízení na činnosti a služby prováděné státními letadly, jako jsou vyhledávací a záchranné služby, služby, které poskytují celníci, policie, hasiči a pobřežní hlídky, či podobné činnosti nebo služby, jakož i na služby ATM/ANS poskytované vojenskými silami. Možnost volby je modulární, což znamená, že členský stát ji může využít například pro jednu nebo více daných činností nebo služeb. Je také na daném členském státu, aby rozhodl, ve kterých oblastech regulace letectví (letová způsobilost, letové posádky, provoz atd.) chce této možnosti volby využít. Pokud členský stát využije možnosti volby pro určitou činnost, bude muset dodržovat příslušná ustanovení nového nařízení a akty přijaté na jeho základě. Dále se budou moci členské státy kdykoli rozhodnout zastavit uplatňování ustanovení nařízení na státní letadla nebo na služby ATM/ANS poskytované vojenskými silami, pokud stanoví přiměřené přechodné období. Dále byl zrevidován seznam letadel vyloučených z oblasti působnosti tohoto nařízení (příloha I Letadla), (například byla doplněna malá letadla s elektrickými motory). Navrhuje se rovněž, aby Komise byla akty v přenesené pravomoci zmocněna upravovat hmotnostní limity a další technická kritéria letadel uvedených v příloze I. Konečně se navrhuje, aby výrobci letadel uvedených v příloze I mohli požadovat, aby byly jednotlivé typy takových letadel regulovány podle ustanovení nařízení. Tato možnost volby byla navržena speciálně pro letadla, která jsou vyráběna sériově a u nichž by bylo možné využít volného pohybu na jednotném trhu a podle společných požadavků. Ve všech případech podléhají tyto možnosti volby určitým podmínkám, včetně předchozího rozhodnutí Komise, jež mají zajistit zejména správné uplatňování nového nařízení, plnění cílů stanovených v článku 1 nařízení a transparentnost a právní jistotu pro všechny zúčastněné strany. Článek 3: Změnila se řada definic a byly přidány nové definice, jak to vyžadují změny podstatných ustanovení návrhu nařízení. V souladu s přístupem založeným na posuzování rizik byly vypuštěny definice „složitého motorového letadla“ a „obchodního provozu“. Specifická kritéria, na něž tyto definice odkazují, mohou být lépe stanovena v aktech v přenesené pravomoci. Na konec návrhu nařízení (článek 126) byla přidána přechodná ustanovení, aby byl zajištěn plynulý přechod tam, kde se některá definice změnila nebo byla vypuštěna.

CS

12

CS

Článek 4: Oproti nařízení (ES) č. 216/2008 se přidává nový článek, který se týká základních zásad. Zavádí zejména zásadu proporcionality, přičemž zohledňuje také postoj, který zaujala Rada v souvislosti s iniciativou SES II+, kterou Komise navrhla již dříve, a kritéria, která by měla být vzata v úvahu při posuzování rizik, jež povede k formulaci a provádění opatření přijímaných podle tohoto nařízení. Kapitola II „Řízení bezpečnosti letectví“: Články 5–8: Zavádí se nová kapitola týkající se řízení bezpečnosti, která vyžaduje přijetí Evropského programu pro bezpečnost letectví a Evropského plánu pro bezpečnost letectví a provádí do právních předpisů EU normy a doporučené postupy uvedené v příloze 19 ICAO, které se týkají státních programů bezpečnosti. Článek 6 pojednávající o Evropském plánu pro bezpečnost letectví zavádí koncepci přijatelné výkonnosti v oblasti bezpečnosti na úrovni Unie. Zavedení této koncepce však neznamená, že by byly v oblasti bezpečnosti stanoveny závazné cíle pro Unii nebo její členské státy. Kapitola III „Hlavní požadavky“: Články 9–18: Byla revidována ustanovení nařízení (ES) č. 2016/2008 pojednávající o letové způsobilosti s ohledem na dosavadní zkušenosti a způsobem, který by zohlednil nový pojem jiného než zastavěného vybavení. Oblast působnosti ustanovení pojednávajících o osvědčování letové způsobilosti se dále rozšířila o slučitelnost leteckých výrobků se životním prostředím. Environmentální normy pro výrobky by měly i nadále vycházet z přílohy 16 ICAO, ale Unie bude mít nyní možnost upravovat normy ICAO podle svých konkrétních potřeb, jak je tomu již dnes v oblasti bezpečnosti. Pro nízkorizikový provoz je navrhována možnost posuzovat letovou způsobilost a slučitelnost návrhu výrobků a částí se životním prostředím, aniž by bylo nutné vydávat osvědčení. Tato možnost by mohla být uplatňována zvláště u určitých letadel používaných v sektoru všeobecného letectví. Očekává se rovněž, že výrobci letadel uvedených v příloze I nařízení budou této pružnosti využívat, pokud se rozhodnou pro regulační systém Unie podle článku 2. Slučitelností výrobků se životním prostředím, jak je stanoveno v článku 6 nařízení (ES) č. 216/2008, se nyní zabývají také články 9–18 návrhu nařízení (Letová způsobilost a ochrana životního prostředí). V článku 75 byla rovněž přidána nová ustanovení o ochraně životního prostředí. Články 19–25: Článek 7 nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 19 až 25. Oblast působnosti těchto článků je rozšířena na palubní průvodčí a do tohoto článku byla přesunuta příslušná ustanovení z článku 10 nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se palubních průvodčích. Text týkající se průkazu způsobilosti pilota pro rekreační létání byl zjednodušen a text týkající se leteckého lékaře byl přesunut do kapitoly IV, která se zabývá vydáváním osvědčení. Články 26–28: Článek 8 nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 26 až 28. Požadavek certifikace je nyní omezen na obchodní leteckou dopravu. Jiné druhy provozu, na které se vztahuje požadavek certifikace nebo prohlášení, mají být stanoveny v aktech v přenesené pravomoci na základě posouzení rizik. Články 29–34: Článek 8a nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 29 až 34. Do oblasti působnosti tohoto článku bylo doplněno pozemní odbavení. Dále je navrhováno, aby všichni poskytovatelé služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše nyní namísto povinnosti získat osvědčení mohli učinit prohlášení o svém souladu s předpisy.

CS

13

CS

Články 35–39: Článek 8b nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 35 až 39. Jeho znění vychází z kompromisu, který byl dosažen v Radě v souvislosti s iniciativou SES II+. Byla doplněna zejména ustanovení o prohlášení organizací zabývajících se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS. Články 40–44: Článek 8c nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 40 až 44. Oproti nařízení (ES) č. 216/2008 se podstata těchto ustanovení nezměnila. Články 45-47: Tyto články tvoří právní základ pro stanovení podrobnějších pravidel pro bezpilotní letadla vzhledem k širší oblasti působnosti navrhovaného nařízení. Konkrétně: Článek 45 odkazuje na příslušnou přílohu IX, která obsahuje hlavní požadavky týkající se projektování, výroby, provozu a údržby bezpilotních letadel, jež je třeba dodržovat, aby bylo zajištěno jejich bezpečné provozování. Článek 46 popisuje různé prostředky, jak prokázat, že tyto hlavní požadavky byly splněny. Protože bezpilotní letadla mohou provádět činnosti, které u letadel s posádkou na palubě nebyly možné, jsou rizika spojená s provozováním bezpilotních letadel velmi různorodá – od tradičních operací s vysokým rizikem podobných „leteckým rizikům u letadel s posádkou na palubě“ až po velmi nízké riziko. Aby byla pravidla a postupy úměrné riziku provozu, je nutné přejít k přístupu, který se orientuje na provoz a posuzuje přesné riziko dané operace nebo typu operací. Pro masově vyráběná bezpilotní letadla je navrhováno použití stávajících mechanismů dozoru nad trhem, které jsou upraveny v nařízení č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008, jež se týkají konkrétně výroby a prodeje takovýchto druhů výrobků. Avšak i v tomto případě zůstávají nepřímo zapojeny letecké úřady, neboť omezení provozních možností, které bude stanoveno (např. že bezpilotní letadla nesmějí létat výše než například 50 m, aby se minimalizovala rizika), bude muset vyplývat přímo z požadavků na tradiční letadla. Přestože agentura nebude mít na starosti mechanismy dozoru nad trhem, bude Komise kdykoli oprávněna zkontrolovat, zda členské státy plní své povinnosti. Kromě toho mechanismus dozoru nad trhem využívá k odhalování výrobků, které nesplňují požadavky, odůvodněné stížnosti občanů či podniků. Informace o tom, které výrobky nesplňují požadavky, zjištěné v jednom členském státě, jsou pak oznámeny na celém společném trhu. Články 48–50: Článek 9 nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 48 až 50. Požadavek povolení je nyní omezen na provozovatele ze třetích zemí zabývající se obchodní leteckou dopravou. Jiné kategorie provozu třetích zemí, na které se vztahuje požadavek schválení nebo prohlášení, mají být stanoveny v aktech v přenesené pravomoci na základě posouzení rizik. V souladu se stávající praxí bylo rovněž upřesněno, že požadavek schválení ve vztahu k provozovateli ze třetí země se nevztahuje na přelety. Kapitola IV „Společný systém dozoru a vynucování“: Článek 51: Do tohoto článku byla soustředěna všechna ustanovení stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se úkolů příslušných vnitrostátních úřadů a agentury v oblasti certifikace, dozoru a vynucování. Kromě toho je navrhován jednoznačný právní základ, který dá Komisi pravomoc stanovit formou aktů v přenesené pravomoci požadavky na systémy řízení úřadů, kvalifikaci inspektorů, podmínky provádění kontrol a dalších dozorových činností, prohlídky

CS

14

CS

na odbavovací ploše a vydávání zákazu provozu letadel, která nejsou v souladu s tímto nařízením. Články 52–54: Oproti nařízení (ES) č. 216/2008 byla doplněna nová ustanovení týkající se spolupráce mezi příslušnými úřady členských států, Komisí a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví v oblasti certifikace, dozoru a vynucování. Zavádí se mechanismus pro sdružování a sdílení leteckých inspektorů a dalších odborníků a mechanismus specializovaného financování, který má členským státům napomoci při provádění společného dozoru. Možnost přenést povinnosti z členských států na agenturu (která dnes platí pro výrobní zařízení a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace) se dále rozšiřuje na všechny druhy činností. Podobně se zavádí rámec pro přenesení povinností mezi členskými státy. Článek 54 umožňuje, aby si nadnárodní organizace mohly zvolit agenturu jako svůj příslušný úřad. Většina opatření navrhovaných v těchto článcích má dobrovolnou povahu. Článek 55: Navrhuje se nové ustanovení pro zmírnění možných systémových nedostatků v dozoru nad bezpečností zjištěných na úrovni členských států. Tento mechanismus dozoru pro mimořádné situace má být využíván jako opatření poslední instance a dočasné povahy a navrhuje se, aby mohl být aktivován/deaktivován rozhodnutím Komise podle jednoznačných kritérií stanovených právními předpisy. Článek 56: Do oblasti působnosti tohoto článku jsou přidána prohlášení. Článek 57: Do tohoto článku je včleněna možnost přijetí zahraničních osvědčení a podobných dokumentů na základě podmínek, které budou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci. Dále je navrhováno, aby byla vypuštěna ustanovení stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008 pojednávající o vnitrostátních dvoustranných smlouvách o bezpečnosti letectví. Článek 58: Bylo upřesněno ustanovení týkající se akreditace kvalifikovaných subjektů. Navrhuje se, aby kvalifikovaným subjektům mohlo být uděleno právo vydávat, rušit a pozastavovat platnost osvědčení jménem agentury nebo jménem vnitrostátního příslušného úřadu. Zavádí se zásada uznávání osvědčení kvalifikovaných subjektů. Tím není dotčeno právo členských států rozhodovat o tom, který kvalifikovaný subjekt chtějí pověřit úkoly v oblasti certifikace a dozoru. Navrhuje se též, aby členské státy mohly kvalifikovaný subjekt akreditovat společně. Články 59 a 60: Článek 14 nařízení (ES) č. 216/2008 byl rozdělen do dvou samostatných článků. Článek 59 se týká opatření naléhavé povahy a článek 60 se týká opatření pro zajištění pružnosti. V souladu s přístupem založeným na posuzování rizik je navrhováno, aby agentura a Komise posuzovaly pouze ta opatření, která trvají déle než jedno plánovací období leteckých dopravců (osm měsíců). Články 61–63: Tyto články se týkají údajů, včetně údajů důležitých pro provádění navrhovaného nového nařízení. Nové prvky se týkají úlohy agentury při koordinaci shromažďování, výměně a analýze informací na úrovni Unie. Ustanovení o ochraně informací a zdrojů informací jsou sladěna s nařízením (EU) č. 376/2014 o hlášení událostí. Vytváří se právní základ pro novou databázi informací důležitých pro certifikační činnosti a pro činnosti v oblasti dozoru a vynucování, kterou má spravovat agentura. Navrhuje se, aby tuto databázi členské státy využívaly také pro účely výměny informací o zdravotní způsobilosti pilotů. Kapitola V „Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví“:

CS

15

CS

Články 64–65: Do článku 64 byly přidány tři nové funkce agentury (pomoc příslušným vnitrostátním orgánům, podpora Komisi při zavádění systémů výkonnosti v letectví a spolupráce s jinými subjekty Unie, jako je Evropská agentura pro chemické látky nebo Evropská obranná agentura, ohledně technických záležitostí souvisejících s civilním letectvím). Články 18 a 19 nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se opatření agentury byly sloučeny do článku 65. Články 66-67: Tyto články byly uvedeny do souladu se změnami provedenými v oddílech I a II kapitoly III návrhu nařízení. Pravomoc agentury schvalovat organizace, které nejsou založeny v Unii, je omezena na organizace nacházející se mimo území, ze které je členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy. To vyjasňuje otázku příslušného úřadu pro schvalování organizací, které se nacházejí v zámořských zemích a územích členského státu. Na základě zkušeností byly rovněž provedeny změny, pokud jde o odpovědnost agentury schvalovat zařízení pro výcvik pomocí letové simulace. Článek 22 nařízení (ES) č. 216/2008: Jeho ustanovení týkající se omezení doby letu byla přidána do čl. 28 odst. 1 písm. f) a čl. 65 odst. 7 a jeho ustanovení týkající se opatření, která má agentura přijmout v naléhavých případech, byla přesunuta do čl. 65 odst. 6. Článek 68: Změny z velké části vycházejí z kompromisu, který byl dosažen v Radě v souvislosti s iniciativou SES II+. V tomto článku je vyjádřena zejména koncepce prohlášení o shodě. V zájmu jasnosti se pro tento článek navrhuje nová struktura, kde se odstavec 1 týká organizací a odstavec 2 systémů a složek. Co se týká systémů a složek, je kompetence agentury podmíněná – agentura ponese odpovědnost za certifikaci systémů a složek pouze v případě, že tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí. Článek 69: Pravomoc agentury schvalovat organizace, které nejsou založeny v Unii, je omezena na organizace nacházející se mimo území, ze které je členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy. To vyjasňuje otázku příslušného úřadu pro schvalování organizací, které se nacházejí v zámořských zemích a územích členského státu. Článek 70: Oproti příslušnému ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008 byl přidán nový odstavec, který se týká pomoci, kterou agentura poskytuje Komisi při provádění nařízení (ES) č. 2111/2005. Článek 71: Toto ustanovení odpovídá článku 55 nařízení (ES) č. 216/2008. Znění tohoto článku bylo aktualizováno, aby vyjadřoval nejnovější přístup Komise k šetření, jež provádějí instituce a orgány Unie na územích členských států. Zejména bylo dále upřesněno, že vyšetřovací pravomoci agentury musí být vykonávány v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních předpisů členského státu, v němž vyšetřování probíhá. Článek 72: Článek byl upraven na základě dosavadních zkušeností získaných při provádění. Zejména bylo upřesněno, že pokuty se budou v zásadě ukládat jen tehdy, pokud by jiná donucovací opatření byla nedostatečná nebo nepřiměřená. Článek 73: Do tohoto článku byly sloučeny články 24 a 54 nařízení (ES) č. 216/2008. Znění tohoto článku bylo aktualizováno, aby odráželo nejnovější přístup Komise k šetření, jež provádějí instituce a orgány EU na územích členských států. Zejména bylo dále upřesněno, že vyšetřovací pravomoci agentury musí být vykonávány v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních předpisů členského státu, v němž vyšetřování probíhá. Dále bylo přidáno ustanovení, podle nějž je agentura povinna uvádět ve své výroční bezpečnostní zprávě souhrn

CS

16

CS

informací o tom, jak jednotlivé členské státy uplatňují ustanovení nového nařízení, a podrobných pravidel přijatých podle něj. Článek 74: Stávající článek se rozšiřuje o pověření agentury napomáhat Komisi při zjišťování hlavních témat výzkumu souvisejících s oblastmi, na něž se toto nařízení vztahuje. Agentuře se dále svěřuje podpůrná úloha při přípravě a provádění výzkumných programů Unie. Článek kromě toho poskytuje agentuře možnost účastnit se výzkumných projektů v oblasti její odbornosti na základě grantů ad hoc poskytovaných skrze rámcový program Unie pro výzkum a inovace nebo jiné programy financování. Článek 75: Byl přidán nový článek týkající se ochrany životního prostředí v civilním letectví. Článek nerozšiřuje stávající oblast působnosti opatření Unie, avšak zaměřuje se na vzájemnou závislost, která může existovat mezi opatřeními v oblasti životního prostředí (např. zákaz určitých chemických látek) a jinými technickými oblastmi regulace letectví. Pověřuje též agenturu, aby byla nápomocna Komisi při stanovení a koordinaci politik na ochranu životního prostředí v souvislosti s letectvím, a vytváří právní základ pro zprávu o životním prostředí v souvislosti s letectvím, kterou má agentura vydávat každé tři roky. Článek 76: Byl zařazen nový článek, který se týká technických aspektů ochrany letectví před protiprávními činy přímo souvisejících s bezpečností. Článek se především týká vzájemné závislosti, která může existovat mezi opatřeními na ochranu letectví před protiprávními činy (např. systémy uzavírání dveří pilotní kabiny) a bezpečností letectví. Dále tento článek umožňuje, aby Komise využívala při provádění nařízení (ES) č. 300/2008 odborné znalosti agentury. Článek také navrhuje vytvořit postup, který agentuře umožní přijímat opatření v její pravomoci, jako např. příkazy k zachování letové způsobilosti nebo bezpečnostní informační bulletiny, na ochranu civilního letectví před protiprávními činy. Navrhuje se, aby taková opatření agentura přijímala po dohodě s Komisí a po konzultaci s členskými státy. Před udělením souhlasu s opatřením navrženým agenturou by si Komise mohla vyžádat stanovisko výboru pro bezpečnost letectví zřízeného podle nařízení (ES) č. 300/2008. Článek 77: Nová ustanovení v tomto článku navrhují v odstavci 4 vytvořit databázi informací o rozdílech mezi normami a doporučenými postupy organizace ICAO na jedné straně a ustanoveními tohoto navrhovaného nařízení a akty v přenesené pravomoci a prováděcími předpisy, jež k nim mají být vydány, na straně druhé. V odstavci 5 se navrhuje ustanovení týkající se spolupráce mezi Komisí, agenturou a příslušnými vnitrostátními úřady prostřednictvím sítě expertů. Odstavec 6 vyjasňuje možnost zapojení agentury do technické spolupráce se třetími zeměmi a pomoci těmto zemím na základě grantů ad hoc. Články 78–80: Navrhují se tyto tři nové články týkající se úlohy agentury při zvládání krizí, při poskytování leteckého výcviku a při uplatňování principů jednotného evropského nebe. Články 81–103: Navrhované změny oproti nařízení (ES) č. 216/2008 odrážejí dosavadní zkušenosti a standardní doložky pro unijní agentury zavedené na základě „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012. Navrhuje se zejména vytvoření výkonné rady, která bude pomáhat správní radě agentury. Otevření lokálních poboček bude nově podléhat schválení Komisí, správní radou a příslušným členským státem. Byla upřesněna pravidla pro odvolací senát. Články 104–105: Ustanovení o pracovních metodách agentury byla zrevidována s ohledem na stávající praxi.

CS

17

CS

Články 106–108: Navrhované změny oproti nařízení (ES) č. 216/2008 zohledňují dosavadní zkušenosti a standardní doložky pro agentury Unie zavedené na základě „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012, jakož i nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/20128. Kromě toho byla zjednodušena ustanovení o překladu dokumentů agenturou (překlad se bude provádět s ohledem na důležitost dokumentu pro bezpečnost). Články 109–114: Navrhované změny oproti nařízení (ES) č. 216/2008 odrážejí dosavadní zkušenosti a standardní doložky pro unijní agentury zavedené na základě „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012, jakož i nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013. V čl. 109 odst. 1 se rovněž navrhuje oprávnit agenturu k získávání grantů ad hoc zavedením grantů jako doplňkového zdroje příjmů agentury. Jako další zdroj příjmů jsou uvedeny poplatky za poskytování letové navigace u úkolů souvisejících s ATM/ANS. Tyto dva doplňkové zdroje financování, jakož i možnost upravovat počet zaměstnanců financovaných z poplatků a plateb podle tržní poptávky, navrhl také Evropský parlament v rámci jednání Komise o iniciativě SESII+. V čl. 109 odst. 5 se stanoví, že agentura musí plánovat počet svých pracovníků a řídit své zdroje související s poplatky a platbami tak, aby mohla pružně reagovat na výkyvy výnosů z poplatků a plateb. Toto ustanovení je třeba číst ve spojení s čl. 109 odst. 6, který stanoví, že návrh plánu pracovních míst, pokud jde o zaměstnance agentury financované z rozpočtu tvořeného poplatky a platbami navrženými agenturou podle ukazatelů pracovní zátěže a efektivity, odráží zdroje potřebné na efektivní a včasné uspokojení poptávky odvětví po certifikačních a dalších službách, a přispívá tak ke konkurenceschopnosti evropského odvětví letectví. Tento přístup by měl být uplatňován také u možného přesunu odpovědnosti z členských států na agenturu, jak je navrhováno v článcích 53 až 55. V neposlední řadě je při sestavování návrhu celkového rozpočtu třeba vzít v úvahu také zdroje potřebné na uspokojení tržní poptávky. Článek 115: Článek byl upraven tak, aby jasněji popisoval, jaké činnosti mají být financovány z poplatků a plateb. Článek dále upřesňuje, že v případě opakujících se výrazných kladných nebo záporných rozpočtových výsledků je nutné poplatky a platby upravit. Kapitola VI „Závěrečná ustanovení“: Články 116–117: Tato ustanovení se týkají pravomoci Komise přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty nezbytné podle nového nařízení a vytvářejí podmínky pro výkon tohoto pověření. Článek 118: Článek byl upraven tak, aby přesněji stanovil účast třetích evropských zemí na práci agentury a roli agentury při uzavírání pracovních ujednání s těmito zeměmi. Článek 119: Toto je nový článek vyplývající ze „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012, jenž stanoví požadavek na uzavření dohody o sídle mezi agenturou a hostitelským členským státem. Článek 120: Tento článek se týká sankcí uplatňovaných členskými státy za porušení pravidel a odpovídá článku 68 nařízení (ES) č. 216/2008. 8

CS

Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.

18

CS

Článek 121: Tento článek stanoví příslušná pravidla pro zpracování osobních údajů. Článek 122: Tímto článkem se zrušuje stávající nařízení (ES) č. 216/2008. Článek 123: Tento článek zavádí změny nařízení (ES) č. 1008/2008, které jsou nezbytné, aby se umožnilo přenesení pravomocí spojených s osvědčeními leteckého dopravce (AOC) mezi členským státem a agenturou, jakož i mezi členskými státy navzájem. Dále se navrhuje vypustit požadavek předchozího souhlasu v případě smluv o pronájmu letadel s posádkou, které nezahrnují provozovatele ze třetí země. Změna rovněž upřesňuje, že letadlo provozované leteckým dopravcem z Unie může být v případě pronájmu bez posádky zapsáno rovněž v leteckém rejstříku třetí země. Článek 124: Tento článek novelizuje unijní pravidla o vyšetřování nehod stanovená v nařízení (EU) č. 996/2010, aby nedocházelo k situacím, kdy by příslušné instituce musely zahájit úplné vyšetřování u nehod, k nimž došlo mezi malými bezpilotními letadly a které nemají systémové dopady. Článek 125: Tento článek novelizuje unijní pravidla o hlášení událostí stanovená v nařízení (EU) č. 376/2014, aby nedocházelo k situacím, kdy by události týkající se malých bezpilotních letadel, jež mají zanedbatelný dopad na bezpečnost letectví, zahlcovaly systémy hlášení událostí. Článek 126: Tento článek stanoví přechodná ustanovení v souvislosti s definicemi, které se navrhovaným nařízením vypouštějí nebo mění, ale které jsou stále zohledněny v prováděcích nařízeních přijatých v souvislosti s nařízením (ES) č. 216/2008. Příloha I: Navrhuje se, aby do oblasti působnosti této přílohy byla zahrnuta lehká letadla na elektrický pohon (změna pohonného systému a přidání baterií zvyšuje u ekvivalentního typu letadla jeho hmotnost). Navrhuje se též vyjmout z oblasti působnosti nového nařízení malé jednomístné horkovzdušné balóny a upravit hmotnostní limity pro kluzáky. Bezpilotní letadla byla přesunuta do přílohy IX. Příloha II: Hlavní změna oproti nařízení (ES) č. 216/2008 spočívá v upřesnění, že při projektování letadel je třeba vzít v úvahu aspekty kybernetické bezpečnosti (1.3.5). Dále jsou zohledněny zkušenosti získané při praktickém provádění tohoto nařízení a zavádí se koncepce jiného než zastavěného vybavení (včetně hlavních požadavků na jiné než zastavěné vybavení). Příloha III: Nová příloha s hlavními požadavky na slučitelnost se životním prostředím týkajícími se výrobků, jak je stanoveno v článku 9. Příloha IV: Hlavní změna spočívá v zavedení dalších hlavních požadavků pro palubní průvodčí. Dále se zde promítají zkušenosti získané při praktickém provádění nařízení (ES) č. 216/2008. Příloha V: V oddíle 6 jsou uvedeny aspekty slučitelnosti se životním prostředím. Hlavní požadavky na palubní průvodčí uvedené v nařízení (ES) č. 216/2008 byly odstraněny, jelikož jsou nyní komplexně řešeny v příloze IV nového nařízení. Oddíl 8, který se týká dodatečných hlavních požadavků na určité složitější kategorie provozu, byl sladěn se zněním článku 27 nového nařízení. Do oddílu 8.4 byly přidány aspekty kybernetické bezpečnosti. Promítají se zde zkušenosti získané při praktickém provádění nařízení (ES) č. 216/2008.

CS

19

CS

Příloha VI: Bylo přidáno upřesnění podmínek, za kterých lze organizaci, která byla vytvořena za účelem podpory sportovního nebo rekreačního létání, akreditovat jako kvalifikovaný subjekt. Tyto podmínky se týkají řešení a prevence střetu zájmů. Příloha VII: Byly přidány hlavní požadavky pro pozemní odbavení (oddíl 4). Dále se zde promítají zkušenosti získané při praktickém provádění nařízení (ES) č. 216/2008. Příloha VII: Do hlavních požadavků týkajících se leteckých informací a údajů byly přidány aspekty kybernetické bezpečnosti (bod 2.1.3) a integrita systému a složek (bod 3.3). Změny také zohledňují kompromis, který byl dosažen v Radě v souvislosti s iniciativou SES II+ navrženou již dříve Komisí. Příloha IX: Tato příloha, na niž se odkazuje v článcích 45, 46 a 47, obsahuje hlavní požadavky na bezpilotní letadla, pokud jde o jejich letovou způsobilost, provoz a zúčastněné podniky. Tyto hlavní požadavky představují také základ pro vypracování podrobnějších pravidel, jež budou tvořit „harmonizační právní předpisy Společenství“ ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008. Příloha X: Tabulka křížových odkazů umožňuje srovnání mezi ustanoveními nařízení (ES) č. 216/2008 a ustanoveními obsaženými v tomto návrhu nového nařízení.

CS

20

CS

2015/0277 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této Smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru9, s ohledem na stanovisko Výboru regionů10, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)

V civilním letectví by měla být vždy zajištěna vysoká a jednotná úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí, a to přijetím společných bezpečnostních pravidel a opatření zajišťujících, že všechny výrobky, osoby a organizace v civilním letectví v Unii budou vyhovovat těmto pravidlům a pravidlům přijatým k ochraně životního prostředí.

(2)

Kromě toho by měla letadla třetích zemí při letu směrem na území, kde platí příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii („SEU“) a Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) (dále jen „Smlouvy“), na tomto území nebo směrem z něj podléhat příslušnému dozoru na úrovni Unie v rámci omezení stanovených v Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“), jejímiž smluvními stranami jsou všechny členské státy.

(3)

Nebylo by vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letadla. Zvláště letadla, která mají jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně lokálně, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v

9

Úř. věst. C […], […], s. […]. Úř. věst. C […], […], s. […].

10

CS

1

CS

malém počtu, by měla s ohledem na omezené riziko, které představují pro bezpečnost civilního letectví, i nadále podléhat regulativní kontrole členských států bez toho, aby z tohoto nařízení pro ostatní členské státy plynula jakákoli povinnost tyto vnitrostátní předpisy uznat.

CS

(4)

Měla by však existovat možnost uplatňovat některá ustanovení tohoto nařízení na určité druhy letadel, která jsou vyňata z působnosti tohoto nařízení, a to zejména na letadla vyrobená průmyslově, jež by mohla mít výhody z volného pohybu v rámci Unie. Proto by měly mít organizace zapojené do projektování takových letadel možnost požádat, aby Komise rozhodla, že se požadavky Unie v oblasti projektování, výroby a údržby letadel vztahují na nové druhy letadel, jež budou těmito organizacemi uvedeny na trh.

(5)

Nebylo by vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letiště. Letiště, která nejsou veřejná, a letiště používaná hlavně k rekreačnímu létání nebo sloužící obchodní letecké dopravě jiné než v souladu s postupy letu podle přístrojů a se zpevněnými dráhami o délce menší než 800 metrů by měla i nadále podléhat regulativní kontrole členských států, aniž by z tohoto nařízení pro ostatní členské státy plynula jakákoli povinnost tyto vnitrostátní předpisy uznat.

(6)

Členské státy by měly mít možnost po předchozím povolení Komise vyjmout z působnosti tohoto nařízení letiště s malým provozem, pokud však takováto letiště splňují minimální společné bezpečnostní cíle stanovené v příslušných hlavních požadavcích. Pokud členský stát takové výjimky udělí, měly by se tyto výjimky vztahovat rovněž na vybavení používané na daném letišti a na poskytovatele služeb pozemního odbavení a uspořádání provozu na odbavovací ploše působící na vyňatých letištích. Výjimky, které členské státy udělily letištím před platností tohoto nařízení, zůstávají v platnosti, současně je však třeba zajistit, aby informace o těchto výjimkách byly zveřejněny.

(7)

Členské státy mohou, zejména kvůli dosažení větší bezpečnosti, interoperability či větší efektivity, považovat za vhodnější uplatňovat ustanovení tohoto nařízení místo svých vnitrostátních právních předpisů na státní letadla a na uspořádání letového provozu („ATM“) a letové navigační služby („ANS“) poskytované vojenskými silami. Mělo by jim být umožněno tak učinit. Komisi by měly být uděleny nezbytné prováděcí pravomoci, aby mohla o takových žádostech rozhodovat. Členské státy, které tuto možnost využijí, by měly spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), zejména formou poskytování všech informací nezbytných pro účely potvrzení, že daná letadla a činnosti splňují příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(8)

Opatření přijatá v souladu s tímto nařízením za účelem regulace bezpečnosti civilního letectví v Unii, včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jejich základě, by měla odpovídat a být úměrná povaze různých druhů provozu a činností, na něž se vztahují, a s nimi spojeným rizikům. Měla by rovněž v největší možné míře být formulována způsobem zaměřujícím se na cíle, jichž má být dosaženo, a přitom umožňovat různé způsoby dosažení těchto cílů. To by mělo přispět k nákladově efektivnějšímu dosažení potřebné úrovně bezpečnosti a podněcovat technické a provozní inovace. Je třeba využívat uznávaných odvětvových norem a postupů, bylo-li shledáno, že zajišťují soulad s hlavními požadavky stanovenými v tomto nařízení.

2

CS

CS

(9)

Uplatňování zásad řádného řízení bezpečnosti je nezbytné pro trvalé zlepšování bezpečnosti civilního letectví v Unii, pro předvídání vznikajících bezpečnostních rizik a pro co nejlepší využití omezených technických zdrojů. Je proto nezbytné stanovit společný rámec pro plánování opatření ke zvýšení bezpečnosti a jejich provádění. Za tímto účelem je třeba vypracovat na úrovni Unie Evropský plán pro bezpečnost letectví a Evropský program pro bezpečnost letectví. Každý členský stát by rovněž měl vypracovat vnitrostátní program pro bezpečnost letectví v souladu s požadavky stanovenými v příloze 19 Chicagské úmluvy. Tento program by měl být doprovázen plánem popisujícím opatření, jež členské státy přijmou ke zmírnění bezpečnostních rizik.

(10)

V souladu s ustanoveními uvedenými v příloze 19 k Chicagské úmluvě mají členské státy nastolit přijatelnou úroveň bezpečnosti ve vztahu k leteckým činnostem, za něž zodpovídají. Evropský plán pro bezpečnost letectví by měl stanovit přijatelnou úroveň bezpečnosti pro Unii v souvislosti s jednotlivými kategoriemi leteckých činností, aby tak napomáhal členským státům koordinovaně plnit tento požadavek. Tato přijatelná úroveň bezpečnosti by neměla mít závazný charakter, ale měla by vyjadřovat cíl Unie a členských států v oblasti bezpečnosti civilního letectví.

(11)

Chicagská úmluva stanoví minimální normy k zajištění bezpečnosti civilního letectví a k němu se vztahující ochrany životního prostředí. Hlavní požadavky Unie a další pravidla jejich provádění stanovená v tomto nařízení by měly zajistit, aby členské státy jednotným způsobem plnily své závazky stanovené v Chicagské úmluvě, včetně závazků vůči třetím zemím. Tam, kde jsou pravidla Unie odlišná od minimálních norem stanovených Chicagskou úmluvou, by o tom členské státy měly odpovídajícím způsobem vyrozumět Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.

(12)

V souladu s normami a doporučenými postupy stanovenými v Chicagské úmluvě je třeba určit hlavní požadavky vztahující se na letecké výrobky, letadlové části, jiné než zastavěné vybavení, letiště a poskytování služeb ATM/ANS. Dále je třeba určit hlavní požadavky na osoby a organizace zapojené do provozu letadel, provozu letišť a poskytování služeb ATM/ANS a hlavní požadavky na osoby, které se podílejí na výcviku a lékařských prohlídkách letových posádek a řídících letového provozu, a na výrobky, které se při těchto činnostech používají.

(13)

Hlavní požadavky na slučitelnost výrobků letecké techniky se životním prostředím by se měly týkat hluku letadel i emisí a měly by Unii umožnit stanovovat podrobné technické normy, které jsou nezbytné k ochraně životního prostředí a lidského zdraví před škodlivými účinky provozu letecké dopravy. Tyto požadavky by měly vycházet z norem a doporučených postupů stanovených v Chicagské úmluvě.

(14)

Unie by měla rovněž stanovit hlavní požadavky na bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení.

(15)

S ohledem na rostoucí závislost civilního letectví na moderních informačních a komunikačních technologiích by měly být stanoveny hlavní požadavky zajišťující bezpečnost informací používaných v odvětví civilního letectví.

(16)

Letecké výrobky, letadlové části a nezastavěné vybavení, letiště a jejich vybavení, provozovatelé letadel a letišť, systémy ATM/ANS a jejich poskytovatelé, jakož i piloti, řídící letového provozu a osoby nebo organizace, které se podílejí na jejich

3

CS

výcviku a lékařských prohlídkách, a výrobky, které se při těchto činnostech používají, by měli získávat osvědčení nebo průkazy způsobilosti, pokud splňují příslušné hlavní požadavky, případně jiné požadavky stanovené v tomto nařízení nebo podle něj. Komise by měla mít možnost přijmout nezbytná podrobná pravidla pro vydávání těchto osvědčení, případně prohlášení, jež mají být v tomto smyslu učiněna, přičemž je třeba vzít v úvahu cíle nařízení a charakter a riziko dané činnosti.

CS

(17)

Organizacím, které se podílejí na projektování a výrobě leteckých výrobků a letadlových částí, by měla být dána možnost deklarovat shodu konstrukce výrobků a částí s příslušnými odvětvovými normami, pokud to bude považováno za zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti. Tato možnost by měla být omezena na výrobky používané pro lehká a sportovní letadla, a to při stanovení příslušných omezení a podmínek pro zajištění bezpečnosti.

(18)

Jelikož jsou bezpilotní letadla provozována ve vzdušném prostoru zároveň s tradičními letadly, mělo by se toto nařízení vztahovat také na tato letadla bez ohledu na jejich provozní hmotnost. Technologie pro bezpilotní letadla nyní umožňují celou řadu použití, pro něž by měla být stanovena pravidla úměrná riziku konkrétního použití nebo typu použití.

(19)

Pravidla pro bezpilotní letadla by měla co nejvíce přispívat k dodržování souvisejících práv zaručených právem Unie, zejména práva na respektování soukromého a rodinného života, které je stanoveno v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, a práva na ochranu osobních údajů, které je stanoveno v článku 8 Listiny a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie a upraveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů11.

(20)

U některých typů bezpilotních letadel není uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se certifikace, dozoru a vynucování, jakož i ustanovení týkajících se agentury, za účelem dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti nezbytné. V těchto případech by měly být použitelné mechanismy dozoru nad trhem zakotvené v právních předpisech Unie o harmonizaci požadavků na výrobky.

(21)

Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, měla by Komise, agentura a příslušné úřady členských států konat jako jednotný evropský systém bezpečnosti letectví, a to tak, že budou sdílet zdroje a pracovat společně.

(22)

Agentura a příslušné vnitrostátní úřady by měly spolupracovat s cílem lépe odhalovat nebezpečné podmínky a v případě potřeby přijímat nápravná opatření. Členské státy by zejména měly být schopny přenášet mezi sebou navzájem nebo na agenturu povinnosti podle tohoto nařízení v oblasti certifikace, dozoru a vynucování, a to zejména v případech, kdy je to nutné pro posílení bezpečnosti nebo efektivnější využití zdrojů. Je rovněž nutné v příslušných případech podpořit členské státy při provádění těchto úkolů, zejména společného a přeshraničního dozoru, vytvořením účinného rámce pro sdružování a sdílení leteckých inspektorů a dalších odborníků s potřebnými odbornými znalostmi.

11

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

4

CS

CS

(23)

Měl by být vytvořen nouzový mechanismus dozoru, který by byl aktivován Komisí, pokud ověřené důkazy nasvědčují závažné a přetrvávající neschopnosti členského státu účinně zajistit všechny úkoly v oblasti certifikace, dozoru a vynucování podle tohoto nařízení nebo některé z nich. Podobně, ohrozí-li taková situace bezpečnost a nebude-li daným členským státem vyřešena, měla by agentura být schopna dočasně vykonávat povinnosti spojené s těmito úkoly.

(24)

Aby bylo dosaženo hlavních cílů tohoto nařízení, jakož i cílů v oblasti volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, osvědčení vydaná a prohlášení učiněná v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty k němu by bez dalších požadavků nebo hodnocení měla být platná ve všech členských státech.

(25)

Při vydávání osvědčení podle tohoto nařízení je třeba vzít v úvahu také osvědčení či jiné příslušné doklady osvědčující shodu vydané v souladu se zákony třetích zemí. Tak je třeba postupovat v případě, že to stanoví příslušné mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Unií a třetími zeměmi nebo akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle tohoto nařízení, a to v souladu s takovýmito smlouvami či akty v přenesené pravomoci.

(26)

Vzhledem k pravidlům přijímání osvědčení a dalších příslušných dokladů osvědčujících shodu, vydaných v souladu se zákony třetích zemí, u nichž tak stanoví toto nařízení, je třeba všechny mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členským státem a třetími zeměmi vypovědět nebo změnit, pokud nejsou slučitelné s těmito pravidly.

(27)

S ohledem na uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení nebo přijatých podle něj je třeba zajistit členským státům určitou volnost, aby mohly učinit potřebná opatření a okamžitě reagovat na problémy v oblasti bezpečnosti civilního letectví nebo udělovat výjimky v případě určitých naléhavých nepředvídatelných okolností či naléhavých provozních potřeb, přičemž je třeba stanovit vhodné podmínky, aby byla zajištěna zejména proporcionalita, objektivní kontrola a transparentnost. S ohledem na proporcionalitu by agentura a Komise měly posuzovat dotčená opatření či dotčené výjimky s cílem vydat doporučení nebo přijmout rozhodnutí pouze tehdy, jestliže jejich trvání přesahuje jedno plánovací období leteckých dopravců, tj. osm měsíců, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je-li příslušným úřadem pro vydání určitého osvědčení v souladu s tímto nařízením agentura, měla by mít rovněž pravomoc udělovat tyto výjimky, a to ve stejných případech a za týchž podmínek, které platí pro členské státy. V této souvislosti by rovněž mělo být přijato ustanovení umožňující případné změny příslušných pravidel stanovených v aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení, zejména s cílem umožnit i jiné prostředky prokazování shody při současném zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii.

(28)

S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto nařízení a s ohledem na potřebu identifikovat, posoudit a zmírnit rizika pro bezpečnost civilního letectví by si Komise, agentura a vnitrostátní příslušné úřady měly vyměňovat veškeré dostupné informace související s uplatňováním tohoto nařízení. Za tímto účelem by agentura měla mít možnost organizovat strukturovanou spolupráci na shromažďování, ukládání a analýze relevantních informací týkajících se bezpečnosti. Za tímto účelem by jí mělo být umožněno uzavírat nezbytná správní ujednání.

5

CS

(29)

Aby byla usnadněna výměna informací a dat důležitých pro certifikaci, dozor a vynucování mezi členskými státy, Komisí a agenturou, je třeba vytvořit elektronickou databázi těchto informací, kterou bude spravovat agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí.

(30)

Na zpracování osobních údajů při uplatňování tohoto nařízení se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES. Podle uvedené směrnice mohou členské státy stanovit výjimky a omezení v souvislosti s některými právy a povinnostmi v ní stanovenými, a to i co se týče zpracování lékařských a zdravotních údajů. V rámci databáze podle článku 63 tohoto nařízení je nezbytné zpracování osobních údajů, zejména lékařských a zdravotních údajů, aby byla možná účinná spolupráce mezi členskými státy při certifikaci a dozoru nad zdravotní způsobilostí pilotů. Výměna osobních údajů musí podléhat přísným podmínkám a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné pro dosažení cílů tohoto nařízení. Vzhledem k výše uvedenému je třeba zásady stanovené ve směrnici 95/46/ES podle potřeby doplnit nebo upřesnit v tomto nařízení.

(31)

Na zpracování osobních údajů ze strany agentury při plnění jejích povinností při uplatňování tohoto nařízení, konkrétně při správě databáze podle článku 63 tohoto nařízení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/200112, zejména pak jeho ustanovení o zachovávání mlčenlivosti a zajištění bezpečnosti zpracování. Vzhledem k výše uvedenému je třeba zásady stanovené v nařízení (ES) č. 45/2001 podle potřeby doplnit nebo upřesnit v tomto nařízení.

(32)

Agentura byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/200213 v rámci dosavadní institucionální struktury Unie a rovnováhy pravomocí, je v technických záležitostech nezávislá a má právní, správní a finanční samostatnost. V souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 dostala agentura další kompetence. Aby mohla lépe plnit nové úkoly, které jí ukládá toto nařízení, je třeba upravit její strukturu a fungování.

(33)

Podle institucionálního systému Unie jsou za provádění práva Unie v první řadě odpovědné členské státy. Úkoly v oblasti certifikace, dozoru a vynucování požadované podle tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které byly na jeho základě přijaty, by proto měly být v zásadě vykonávány na vnitrostátní úrovni jedním či několika příslušnými úřady členských států. V některých jasně stanovených případech by však agentura měla být rovněž oprávněna provádět tyto úkoly podle tohoto nařízení. V těchto případech by mělo být agentuře dovoleno přijímat potřebná opatření týkající se provozu letadel, kvalifikace posádky nebo použití letadel třetích zemí, pokud jsou to nejlepší prostředky k dosažení jednotnosti a usnadnění fungování vnitřního trhu.

(34)

Agentura by měla poskytovat Komisi technickou pomoc při přípravě nezbytných právních předpisů a podle potřeby pomáhat členským státům a průmyslu při jejich

12

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů úřady a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1).

13

CS

6

CS

provádění. Měla by být schopna vydávat certifikační specifikace a poradenské materiály a podle potřeby činit odborná zjištění a vydávat osvědčení či registrovat prohlášení.

CS

(35)

Při provádění evropského systému uspořádání letového provozu budou hrát hlavní roli globální družicové navigační systémy, a zejména unijní program Galileo. V této souvislosti by agentura měla mít pravomoc zpracovávat nezbytné technické specifikace a vydávat osvědčení organizacím poskytujícím služby ATM/ANS, aby byla zajištěna vysoká a jednotná úroveň bezpečnosti, interoperability a provozní efektivity.

(36)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 14 ukládá agentuře povinnost sdělovat veškeré informace, které by mohly být podstatné pro aktualizaci seznamu leteckých dopravců, kteří z bezpečnostních důvodů podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. Agentura by rovněž měla být Komisi při provádění nařízení (ES) č. 2111/2005 nápomocna prováděním nezbytných hodnocení provozovatelů ze třetích zemí a úřadů odpovědných za dozor nad nimi a předkládáním příslušných doporučení Komisi.

(37)

Aby bylo zajištěno, že toto nařízení bude dodržováno, mělo by být umožněno ukládat držitelům osvědčení vydaných agenturou a podnikům, které činí prohlášení pro agenturu, pokuty nebo opakované sankční platby, případně obojí, pokud poruší pravidla, jež se na ně podle tohoto nařízení vztahují. Tyto pokuty a opakované sankční platby by měla ukládat Komise na základě doporučení agentury. V tomto smyslu by měla Komise podle okolností každého jednotlivého případu reagovat na takové přestupky úměrně a adekvátně a také s ohledem na jiná možná opatření, jako je např. odejmutí osvědčení.

(38)

S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto nařízení by agentura měla mít pravomoc toto uplatňování v členských státech sledovat, a to i prostřednictvím provádění kontrol.

(39)

Na základě svých odborných znalostí by agentura měla přispívat k definování výzkumné politiky a provádění výzkumných programů Unie. Měla by mít možnost provádět naléhavě potřebný výzkum a podílet se na výzkumných projektech ad hoc na základě rámcového programu Unie pro výzkum a inovace nebo jiných programů v Unii i mimo ni financovaných ze soukromých nebo veřejných prostředků.

(40)

S ohledem na existující vzájemnou závislost mezi bezpečností a ochranou před protiprávními činy v civilním letectví by se agentura měla podílet na spolupráci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, včetně kybernetické bezpečnosti. Svými odbornými zkušenostmi by měla přispívat k provádění pravidel Unie v této oblasti Komisí a členskými státy.

(41)

Na požádání by měla agentura pomáhat členským státům a Komisi na poli mezinárodních vztahů se záležitostmi, jichž se týká toto nařízení, zejména v oblasti

14

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství a o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).

7

CS

harmonizace pravidel a vzájemného uznávání osvědčení. Na základě předchozího schválení Komisí by měla mít možnost navazovat prostřednictvím pracovních ujednání vhodné vztahy s úřady třetích zemí a mezinárodními organizacemi kompetentními v záležitostech, které jsou předmětem tohoto nařízení. S cílem podporovat bezpečnost na celosvětové úrovni a s ohledem na vysoké standardy uplatňované v rámci Unie by agentura měla mít možnost zapojovat se v rámci své kompetence do ad hoc projektů technické spolupráce, výzkumu a technické pomoci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Agentura by též měla být Komisi nápomocna při uplatňování právních předpisů Unie v jiných technických oblastech regulace civilního letectví, jako je ochrana letectví před protiprávními činy nebo jednotné evropské nebe tam, kde k tomu agentura disponuje příslušnými odbornými znalostmi.

CS

(42)

S cílem prosazovat osvědčené postupy a jednotné provádění právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti letectví může agentura zajišťovat výcvik.

(43)

Agentura by se měla řídit a fungovat podle zásad společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012.

(44)

Členské státy a Komise by měly být zastoupeny ve správní radě agentury, aby mohly účinně kontrolovat její fungování. Této správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci, zejména jmenovat výkonného ředitele a přijímat konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, programový dokument, roční rozpočet a finanční pravidla vztahující se na agenturu.

(45)

V zájmu transparentnosti by měly zúčastněné strany mít ve správní radě agentury status pozorovatele.

(46)

Aby mohla správní rada řádně plnit své úkoly, měla by jí napomáhat výkonná rada, která by měla zejména připravovat rozhodnutí správní rady a poskytovat výkonnému řediteli agentury doporučení ohledně provádění těchto rozhodnutí.

(47)

Veřejný zájem vyžaduje, aby agentura při své činnosti týkající se bezpečnosti vycházela pouze z nezávislých odborných posudků, za přísného uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu přijatých. Proto by měla být rozhodnutí agentury týkající se bezpečnosti učiněna výkonným ředitelem, který by měl mít možnost jednat dostatečně pružně, pokud jde o získávání doporučení a organizování vnitřního chodu agentury.

(48)

Je nutné zajistit, aby osoby dotčené rozhodnutím agentury mohly využít nezbytné opravné prostředky způsobem odpovídajícím zvláštní povaze oblasti letectví. Proto by měl být stanoven vhodný mechanismus odvolání, aby rozhodnutí agentury mohla být předložena specializovanému odvolacímu senátu, jehož rozhodnutí by mohla být následně předmětem řízení před Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.

(49)

Všechna rozhodnutí, která Komise učiní podle tohoto nařízení, podléhají přezkumu Soudním dvorem v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. Soudní dvůr by měl mít v souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování Evropské unie neomezenou pravomoc v souvislosti s rozhodnutími, kterými Komise uložila pokuty nebo opakované sankční platby.

8

CS

CS

(50)

Pokud agentura vypracuje návrh pravidel obecné povahy, která mají být prováděna vnitrostátními úřady, měly by členské státy být konzultovány. Kromě toho v případech, kde pravidla mohou mít významný sociální dopad, je třeba, aby agentura při přípravě odpovídajících návrhů pravidel náležitě konzultovala s účastníky včetně sociálních partnerů Unie.

(51)

S cílem účinně plnit své úkoly podle tohoto nařízení by agentura měla, pokud to bude nutné, spolupracovat s jinými orgány, institucemi, úřady a agenturami Unie v oblastech, kde jejich činnosti mají vliv na technické aspekty civilního letectví. Agentura by zejména měla spolupracovat s Evropskou agenturou pro chemické látky při výměně informací o bezpečnosti chemických látek, jejich vlivu na bezpečnost letectví a v souvisejících vědeckých a technických otázkách. Budou-li zapotřebí konzultace týkající se vojenských aspektů, měla by agentura zapojit Evropskou obrannou agenturu.

(52)

Je nezbytné poskytovat veřejnosti dostatečné informace o úrovni bezpečnosti civilního letectví a s tím související ochraně životního prostředí, přičemž je třeba zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 a související vnitrostátní právní předpisy.

(53)

Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měl by jí být přidělen samostatný rozpočet financovaný hlavně z příspěvku Unie a z poplatků a plateb placených uživateli evropského systému bezpečnosti letectví. Finanční příspěvky, které agentura obdrží od členských států, třetích zemí nebo jiných právnických či fyzických osob, by neměly ohrožovat její nezávislost a nestrannost. Jde-li o příspěvek Unie a jakékoli ostatní dotace hrazené ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, měl by být použitelný rozpočtový proces Unie, přičemž kontrolu účetnictví by měl provádět Účetní dvůr. S cílem umožnit agentuře účast na veškerých budoucích projektech by jí měla být poskytnuta možnost získávat granty. Příjmy agentury by měly zahrnovat platby hrazené v souladu s nařízením (EU) č. XXXX/XXXX o provádění jednotného evropského nebe, aby se zohlednila zásada „uživatel platí“.

(54)

Aby mohla agentura za dodržování řádného finančního řízení efektivně a včas reagovat na poptávku po činnostech, které vykonává, zejména v oblasti certifikace a činností spojených s možným přenesením povinností z členských států, měl by plán pracovních míst zohledňovat zdroje nutné k efektivnímu a včasnému vyhovění poptávce po certifikačních a dalších činnostech agentury, včetně těch, které vyplývají z přenesení povinností v souladu s články 53, 54 a 55. Za tímto účelem je třeba zavést ukazatele na měření pracovní zátěže a efektivity agentury v souvislosti s činnostmi financovanými z poplatků a plateb. S ohledem na tyto ukazatele by měla agentura plánovat počet svých pracovníků a řídit své zdroje související s poplatky a platbami tak, aby mohla pružně reagovat na tuto poptávku a případné výkyvy výnosů z poplatků a plateb.

(55)

Je třeba stanovit vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že budou patřičně chráněny citlivé informace související s bezpečností.

(56)

Poplatky a platby, které agentura vyměřuje, by měly být stanovovány transparentně, spravedlivě, nediskriminačně a jednotně. Neměly by ohrozit konkurenceschopnost příslušného odvětví Unie. Dále by měly být stanoveny na základě řádného posouzení

9

CS

schopnosti dotčených právnických či fyzických osob je platit, zejména s ohledem na malé a střední podniky. (57)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201115.

(58)

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech souvisejících s výjimkami z ustanovení tohoto nařízení, mechanismem dozoru pro mimořádné situace, nápravnými a ochrannými opatřeními vyžadují naléhavé důvody.

(59)

Za účelem zohlednění technických, vědeckých, provozních nebo bezpečnostních potřeb změnou nebo doplněním ustanovení o letové způsobilosti, ochraně životního prostředí, letových posádkách, leteckém provozu, letištích, ATM/ANS, řídících letového provozu, provozovatelů ze třetích zemí, bezpilotních letadlech, dozoru a vynucování, ustanovení o pružnosti, o pokutách a penále a o poplatcích a platbách, jakož i požadavků stanovených v přílohách k tomuto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(60)

Měla by být vyvíjena snaha o účast evropských třetích zemí, aby bylo zajištěno zlepšení bezpečnosti civilního letectví v celé Evropě. Ty země, které uzavřely s Unií mezinárodní dohody, jimiž se zavázaly provést a uplatňovat acquis Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení, by se měly za podmínek stanovených v rámci těchto dohod k úsilí agentury připojit.

(61)

Tímto nařízením se stanoví společná pravidla v oblasti civilního letectví a podporuje zřízení agentury. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 216/200816 by proto mělo být zrušeno.

(62)

Změny vyvolané tímto nařízením mají dopad na provádění jiných právních předpisů Unie. Proto by mělo být patřičně pozměněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200817, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/201018 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/201419.

15

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 35). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského

16

17 18 19

CS

10

CS

(63)

Nařízení (ES) č. 1008/2008 by mělo být pozměněno, aby zohledňovalo možnost zavedenou tímto nařízením, že se agentura může stát příslušným úřadem pro vydávání osvědčení leteckého provozovatele a dozor nad osvědčeními. Kromě toho vzhledem k rostoucímu významu leteckých dopravců s provozními základnami ve více členských státech, což má za následek skutečnost, že příslušný úřad pro provozní licence a příslušný úřad pro osvědčení provozovatele letecké dopravy již nemusí být stejný, je třeba posílit efektivní dozor nad těmito leteckými dopravci. Proto by mělo být nařízení (ES) č. 1008/2008 pozměněno, aby byla zajištěna těsná spolupráce mezi úřady odpovědnými za dozor v oblasti osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence.

(64)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví při zajištění vysoké a jednotné úrovně ochrany životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k převážně nadnárodnímu charakteru letectví a jeho složitosti, ale může jich být, z důvodů působnosti tohoto nařízení v celé Unii, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I ZÁSADY

Článek 1 Předmět a cíle 1.

Hlavním cílem tohoto nařízení je dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii za současného zajištění vysoké a jednotné úrovně ochrany životního prostředí.

2.

Nařízení si dále klade za cíl:

a)

přispívat k širší politice Unie v oblasti letectví a ke zlepšování celkové výkonnosti odvětví civilního letectví;

b)

v oblastech, jichž se toto nařízení týká, usnadnit volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky na vnitřním trhu v oblasti letectví a zlepšit konkurenceschopnost odvětví letectví Unie;

parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnice Evropského parlamentu 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).

CS

11

CS

c)

podporovat efektivnost nákladů procesů regulace a certifikace, jakož i optimální využití zdrojů na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie;

d)

v oblastech, jichž se toto nařízení týká, přispět k dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy;

e)

pomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy zajištěním společného výkladu a jednotného provádění jejích ustanovení;

f)

podporovat na celosvětové úrovni postoje Unie ve vztahu k normám a pravidlům bezpečnosti civilního letectví navázáním vhodné spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

g)

podporovat výzkum a inovace, mimo jiné včetně výzkumu a inovací v procesech regulace a certifikace;

h)

v oblastech, jichž se toto nařízení týká, podporovat technickou a provozní interoperabilitu.

3.

Cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 se dosáhne mimo jiné prostřednictvím:

a)

vypracování, přijetí a jednotného uplatňování všech nezbytných aktů;

b)

zajištění toho, aby prohlášení a osvědčení vydaná v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty s ním souvisejícími byly bez jakýchkoli dalších požadavků platné v celé Unii;

c)

vypracování podrobných technických norem za účasti normalizačních a dalších subjektů z odvětví, které se budou používat k prokazování souladu s tímto nařízením a případně s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty k němu;

d)

zřízení nezávislé Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví („agentura“);

e)

jednotného uplatňování všech nezbytných aktů vnitrostátními příslušnými úřady a agenturou v rámci jejich příslušných oblastí působnosti;

f)

shromažďování, analýzy a výměny informací umožňujících přijímat rozhodnutí na základě důkazů;

g)

uskutečňování iniciativ zaměřených na zvyšování informovanosti a na propagaci, včetně výcviku, komunikace a šíření příslušných informací týkajících se bezpečnosti. Článek 2 Oblast působnosti

CS

1.

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

projektování a výrobu letadel fyzickou nebo právnickou osobou působící pod dozorem agentury nebo členského státu;

12

CS

b)

CS

projektování, výrobu, údržbu a provoz letadel, jakož i souvisejících výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, pokud je letadlo: i)

zapsáno v leteckém rejstříku členského státu, pokud členský stát nepřenesl své povinnosti podle Chicagské úmluvy na třetí zemi a letadla nejsou provozována provozovatelem ze třetí země;

ii)

v leteckém rejstříku třetí země a provozováno provozovatelem usazeným nebo s bydlištěm či sídlem na území, na něž se vztahují Smlouvy;

c)

provoz letadel směrem do vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, v tomto prostoru nebo směrem z něj uskutečňovaný provozovatelem ze třetí země;

d)

projektování, výrobu, údržbu a provoz vybavení letišť používaného nebo zamýšleného pro použití na letištích uvedených v písmenu e) a poskytování služeb pozemního odbavení a služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše na těchto letištích;

e)

projektování, údržbu a provoz letišť, která se nacházejí na území, na něž se vztahují Smlouvy, a která: i)

jsou veřejná,

ii)

slouží obchodní letecké dopravě,

iii)

slouží provozu zajišťovanému s využitím postupů přiblížení nebo odletů podle přístrojů a

iv)

mají dráhu se zpevněným povrchem o délce 800 metrů nebo více nebo jsou určena výlučně pro vrtulníky;

f)

na ochranu okolí letišť uvedených v písmenu e), aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie a členských států týkající se životního prostředí a územního plánování;

g)

poskytování služeb uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (ATM/ANS) ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe a projektování, výrobu, údržbu a provoz systémů a složek používaných při poskytování těchto služeb ATM/ANS;

h)

projektování, výrobu, provoz a údržbu bezpilotních letadel, jejich motorů, vrtulí, částí a jiného než zastavěného vybavení, jakož i na vybavení pro řízení bezpilotních letadel na dálku, pokud jsou tato letadla provozována ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe provozovatelem s bydlištěm či sídlem na území, na něž se vztahují Smlouvy.

2.

Toto nařízení se též použije na personál a organizace zapojené do činností uvedených v odstavci 1.

3.

Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

státní letadla a výrobky, části a jiné než zastavěné vybavení a na personál a organizace zapojené do činností a služeb prováděných státními letadly;

13

CS

b)

letiště nebo jejich součásti, jakož i vybavení, personál a organizace, které jsou spravovány a provozovány vojenskými silami;

c)

služby ATM/ANS včetně systémů a složek, personálu a organizací, které jsou poskytovány či zpřístupňovány vojenskými silami;

d)

projektování, výrobu, provoz a údržbu letadel, jejichž provoz znamená nízké riziko pro bezpečnost letectví, jak je uvedeno v příloze I, a na personál a organizace do těchto činností zapojené. Co se týká písmene a), členské státy zajistí, aby činnosti a služby prováděné státními letadly, jež jsou uvedeny v uvedeném písmenu, byly vykonávány s patřičným ohledem na cíle tohoto nařízení. Členské státy rovněž zajistí, aby státní letadla byla v případě potřeby oddělena od ostatních letadel. Co se týká písmene d), Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117 za účelem úpravy následujících kritérií stanovených v příloze I, pokud to je nutné vzhledem k technickému a provoznímu rozvoji, zejména po zavedení nových výrobních metod nebo nových technologií a pokud to je odůvodněno s ohledem na nízké riziko pro bezpečnost letectví spojené s provozem daného letadla:

4.

i)

dat uvedených v písm. a) bodě i) uvedené přílohy;

ii)

hmotnostních a rychlostních limitů a limitů objemu horkého vzduchu uvedených v písmenech e), f), g), h), i), a j) uvedené přílohy.

Organizace odpovědná za projektování typu letadla může požádat Komisi, aby rozhodla, že se ustanovení oddílu I kapitoly III použijí na projektování, výrobu a údržbu uvedeného typu letadel a personál a organizace zapojené do těchto činností, jestliže: a)

daný typ letadla spadá do oblasti působnosti písmen e), f), g), h), i) nebo j) přílohy I;

b)

tento typ letadla je určen k sériové výrobě a

c)

projektování tohoto typu letadla nebylo schváleno v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu.

Komise na základě této žádosti rozhodne po konzultaci s agenturou a členským státem, ve kterém má dotyčná organizace své hlavní místo podnikání, zda byla splněna kritéria prvního pododstavce. Toto rozhodnutí se přijme formou prováděcího aktu, který se přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura toto rozhodnutí zahrne také do databáze uvedené v článku 63. Od data stanoveného v uvedeném prováděcím rozhodnutí Komise se projektování, výroba a údržba letadel daného typu a personál a organizace zapojené do těchto činností regulují výlučně podle ustanovení oddílu I kapitoly III a podle aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na základě těchto ustanovení. V

CS

14

CS

takovém případě se ustanovení kapitoly IV a kapitoly V o uplatňování ustanovení oddílu I kapitoly III vztahují také na daný typ letadla. 5.

Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. XXX/XXXX o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění), zajistí členské státy, aby vojenská zařízení podle odst. 3 písm. b) tohoto článku umožňující všeobecný letový provoz a služby ATM/ANS podle odst. 3 písm. c) tohoto článku poskytované všeobecnému letovému provozu vojenskými silami zaručovaly míru bezpečnosti odpovídající uplatňování hlavních požadavků stanovených v přílohách VII a VIII tohoto nařízení.

6.

Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat ustanovení kteréhokoli z oddílů I, II, III, V, VI nebo VII kapitoly III na některé nebo všechny činnosti uvedené v odst. 3 písm. a) a c) tohoto článku a na personál a organizace zapojené do těchto činností. V takovém případě daný členský stát svůj úmysl oznámí Komisi a agentuře. Toto oznámení musí obsahovat všechny příslušné informace, a zejména: a)

oddíl či oddíly, jež má v úmyslu uplatňovat;

b)

dané činnosti, personál a organizace;

c)

důvody zamýšleného rozhodnutí; a

d)

datum, od kterého má být zamýšlené rozhodnutí uplatňováno.

Komise po konzultaci s agenturou rozhodne, zda s ohledem na charakteristiky dotyčných činností, personálu a organizací a na účel a obsah příslušných ustanovení oddílu či oddílů jí oznámených, lze tato ustanovení účinně použít a případně za jakých podmínek. Toto rozhodnutí přijaté formou prováděcího aktu se přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura toto rozhodnutí zahrne do databáze uvedené v článku 63. Daný členský stát uplatňuje ustanovení oddílu či oddílů oznámených Komisi až poté, co obdrží kladné rozhodnutí Komise, případně poté, co zajistí, aby byly splněny podmínky spojené s uvedeným rozhodnutím. V tom případě jsou od data stanoveného v rozhodnutí členského státu dotyčné činnosti, personál a organizace regulovány výlučně podle těchto ustanovení a podle ustanovení aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu přijatých. V takovém případě se uplatňují také ustanovení kapitol IV a V o uplatňování ustanovení oddílu či oddílů oznámených v souvislosti s dotyčnými činnostmi, personálem a organizacemi. Komise, agentura a příslušné úřady dotyčného členského státu pro účely uplatňování tohoto odstavce vzájemně spolupracují. Členské státy se mohou rozhodnout svá rozhodnutí přijatá podle tohoto odstavce zrušit. V tom případě daný členský stát svůj úmysl oznámí Komisi a agentuře. Oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zahrne do databáze uvedené v článku 63. Dotyčný členský stát stanoví vhodné přechodné období. 7.

CS

Členské státy se mohou rozhodnout vyjmout z působnosti tohoto nařízení projektování, údržbu a provoz letiště a zařízení používaného na tomto letišti, jestliže

15

CS

toto letiště neodbaví více než 10 000 cestujících ročně a neuskuteční se na něm ročně více než 850 pohybů souvisejících s přepravou nákladu, a za podmínky, že touto výjimkou není ohroženo dodržování hlavních požadavků podle článku 29. V tomto případě daný členský stát svůj úmysl přijmout takové rozhodnutí oznámí formou odůvodněného stanoviska Komisi a agentuře. Uvedené oznámení musí obsahovat všechny příslušné informace o zamýšleném rozhodnutí. Komise po konzultaci s agenturou rozhodne, zda jsou splněny podmínky prvního pododstavce. Toto rozhodnutí přijaté formou prováděcího aktu se přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura toto rozhodnutí zahrne do databáze uvedené v článku 63. Dotyčný členský stát přijme zamýšlené rozhodnutí až po kladném rozhodnutí Komise. V takovém případě nejsou od data stanoveného v rozhodnutí členského státu projektování, údržba a provoz dotyčného letiště a jeho vybavení regulovány podle ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu přijatých. Členské státy každoročně přezkoumají údaje o provozu na letištích, která byla vyňata podle tohoto odstavce. Pokud se při tomto přezkumu prokáže, že jedno z těchto letišť po dobu tří po sobě jdoucích let odbavilo více než 10 000 cestujících ročně a uskutečnilo se na něm více než 850 pohybů souvisejících s přepravou nákladu ročně, dotyčný členský stát výjimku pro toto letiště zruší. V tom případě příslušným způsobem informuje Komisi a agenturu. Oznámení o zrušení výjimky se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zahrne do databáze uvedené v článku 63. Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny výjimky udělené členskými státy podle čl. 4 odst. 3) písm. b) nařízení (ES) č. 216/2008. Oznámení o uvedených výjimkách se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zahrne do databáze uvedené v článku 63. Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

CS

(1)

„dozorem“ průběžné ověřování příslušným úřadem nebo v jeho zastoupení, že jsou i nadále plněny požadavky, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení, nebo požadavky, podle nichž bylo vydáno prohlášení;

(2)

„Chicagskou úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944, a její přílohy;

(3)

„výrobkem“ letadlo, motor nebo vrtule;

(4)

„letadlovou částí“ jakákoli část letadla jiná než motor nebo vrtule;

16

CS

(5)

„složkami ATM/ANS“ jakákoli složka definovaná v čl. 2 bodě 19 nařízení (EU) č. XXX/XXXX20;

(6)

„certifikací“ jakákoli forma uznání v souladu s tímto nařízením na základě příslušného posouzení, že organizace nebo osoba, výrobek, letadlová část, jiné než zastavěné vybavení, letiště, vybavení letiště, systém ATM/ANS, složka ATM/ANS nebo zařízení pro výcvik pomocí letové simulace splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle něj, formou vydání osvědčení o tomto splnění;

(7)

„prohlášením“ jakékoli písemné prohlášení učiněné v souladu s tímto nařízením ve výlučné odpovědnosti právnické či fyzické osoby podléhající tomuto nařízení, které potvrzuje, že jsou splněny příslušné požadavky tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu, týkající se organizace nebo osoby, výrobku, letadlové části, jiného než zastavěného vybavení, vybavení letiště, systému ATM/ANS nebo složky ATM/ANS ;

(8)

„kvalifikovaným subjektem“ akreditovaná fyzická nebo právnická osoba, jíž může agentura nebo vnitrostátní příslušný úřad zadat konkrétní certifikační úkol nebo úkol v oblasti dozoru, a to pod jejich kontrolou a v jejich odpovědnosti;

(9)

„osvědčením“ jakékoli osvědčení, schválení, průkaz způsobilosti, oprávnění, osvědčení nebo jiný doklad vydaný jako výsledek certifikace osvědčující splnění příslušných požadavků;

(10)

„provozovatelem“ právnická nebo fyzická osoba provozující nebo navrhující k provozování jedno nebo více letadel nebo jedno nebo více letišť;

(11)

„zařízením pro výcvik pomocí letové simulace“ jakýkoli druh zařízení, na němž jsou simulovány letové podmínky na zemi, včetně leteckých simulátorů, letových výcvikových zařízení, výcvikových zařízení pro postupy týkající se letu a navigace a výcvikových zařízení pro základní přístroje;

(12)

„letištěm“ vymezená plocha na zemi nebo na vodě, na pevné konstrukci, pevné konstrukci na moři nebo na plovoucí konstrukci, včetně všech budov, zařízení a vybavení, která je zcela nebo zčásti používána pro přílety, odlety a pohyby letadel po zemi;

(13)

„vybavením letiště“ jakékoli vybavení, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, které jsou používány nebo určeny k tomu, aby napomáhaly provozu letadel na letišti;

(14)

„odbavovací plochou“ vymezená plocha určená k umístění letadel pro účely nástupu a výstupu cestujících, nakládky nebo vykládky pošty nebo nákladu, doplňování paliva, parkování nebo údržby;

(15)

„službami uspořádání provozu na odbavovací ploše“ služby poskytované k řízení činností a pohybu letadel a vozidel po odbavovací ploše;

20

CS

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXXX ze dne […] o provádění jednotného evropského nebe (Úř. věst. C […], […], s. […]).

17

CS

CS

(16)

„ATM/ANS“ funkce uspořádání letového provozu definované v čl. 2 bodě 10 nařízení (EU) č. XXX/XXXX, letové navigační služby definované v čl. 2 bodě 4 uvedeného nařízení, včetně funkcí řízení sítě a služeb uvedených v článku 17 uvedeného nařízení, a služeb sestávajících z vytváření a zpracování údajů a formátování a poskytování údajů všeobecnému letovému provozu pro potřeby letové navigace kriticky související s bezpečností;

(17)

„systémem ATM/ANS“ jakákoli kombinace systémů definovaných v čl. 2 bodě 33 nařízení (EU) č. XXX/XXXX;

(18)

„hlavním plánem ATM“ dokument uvedený v čl. 2 bodě 14 nařízení (EU) č. XXX/XXXX;

(19)

„letovými informačními službami“ služby poskytované pro účely poskytování rad a informací užitečných pro bezpečné a účinné provádění letů;

(20)

„všeobecným letovým provozem“ veškerý pohyb civilních i státních letadel prováděný ve shodě s postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví („ICAO“);

(21)

„mezinárodními normami a doporučenými postupy“ mezinárodní normy a doporučené postupy přijaté organizací ICAO v souladu s článkem 37 Chicagské úmluvy;

(22)

„pozemním odbavením“ veškeré služby poskytované na letištích, které sestávají z činností souvisejících s bezpečností v oblastech pozemní správy a dozoru, odbavování cestujících, odbavování zavazadel, manipulace s nákladem a poštou, manipulace na odbavovací ploše, obsluhy letadel, manipulace s pohonnými hmotami a oleji, údržby letadel, správy letového provozu a posádek, povrchové dopravy a cateringu;

(23)

„obchodní leteckou dopravou“ provoz letadel pro přepravu cestujících, nákladu nebo pošty mezi dvěma různými letišti za úplatu nebo jiné hodnotné protiplnění;

(24)

„výkonností v oblasti bezpečnosti“ výsledky členského státu, Unie nebo určité organizace v oblasti bezpečnosti definované jejími výkonnostními cíli a ukazateli výkonnosti v oblasti bezpečnosti;

(25)

„ukazatelem v oblasti bezpečnosti“ parametr používaný ke sledování a posuzování výkonnosti v oblasti bezpečnosti;

(26)

„výkonnostním cílem v oblasti bezpečnosti“ plánovaný nebo zamýšlený cíl pro splnění ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti za dané období;

(27)

„letadlem“ zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí je v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu;

(28)

„jiným než zastavěným vybavením“ veškeré vybavení na palubě letadla, avšak nezastavěné do letadla, které může mít vliv na bezpečnost;

(29)

„bezpilotním letadlem“ jakékoli letadlo provozované nebo projektované pro provoz bez pilota na palubě;

18

CS

(30)

„vybavením pro řízení bezpilotních letadel na dálku“ jakékoli vybavení, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, který je potřebný pro bezpečný provoz bezpilotního letadla;

(31)

„letadlem registrovaným v členském státě“ nebo „letadlem registrovaným v třetí zemi“ letadlo registrované v souladu s mezinárodními normami a doporučenými postupy souvisejícími s přílohou 7 k Chicagské úmluvě „Státní příslušnost a poznávací značky letadel“;

(32)

„státním letadlem“ letadlo provádějící vojenské, celní, policejní, pátrací a záchranné, a hasičské akce, dále akce pobřežní stráže nebo podobné činnosti či služby pod kontrolou a v odpovědnosti členského státu, uskutečňované ve veřejném zájmu subjektem, jemuž byly uděleny pravomoci orgánu veřejné moci;

(33)

„vzdušným prostorem jednotného evropského nebe“ vzdušný prostor území členských států, na které se vztahují Smlouvy, jakož i veškerý další vzdušný prostor, kde členské státy uplatňují nařízení (EU) č. XXX/XXXX v souladu s čl. 1 bodem 4 uvedeného nařízení;

(34)

„příslušným vnitrostátním úřadem“ jeden či více subjektů pověřených členským státem a majících potřebné pravomoci a stanovené povinnosti vykonávat úkoly v oblasti certifikace, dozoru a vynucování v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty k němu. Článek 4 Zásady pro přijímání opatření podle tohoto nařízení

CS

1.

Při přijímání opatření podle tohoto nařízení členské státy, Komise a agentura:

a)

zohledňují současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti letectví a berou v úvahu celosvětové zkušenosti a vědecko-technický pokrok v příslušných oblastech;

b)

vycházejí z nejlepších dostupných důkazů a analýz;

c)

umožňují bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod, vážných incidentů a úmyslných narušení bezpečnosti;

d)

berou v úvahu vzájemnou závislost mezi různými oblastmi bezpečnosti letectví a mezi bezpečností letectví a jinými technickými oblastmi regulace letectví;

e)

pokud možno stanoví požadavky způsobem, který je zaměřen na cíle, jichž má být dosaženo, a současně umožňují dosažení souladu s těmito cíli různými prostředky;

f)

podporují spolupráci a efektivní využívání zdrojů mezi úřady na úrovni Unie a členských států;

g)

přijímají nezávazná opatření včetně opatření na podporu bezpečnosti, je-li to možné;

h)

zohledňují mezinárodní povinnosti Unie a členských států v oblasti civilního letectví.

19

CS

2.

Opatření přijímaná podle tohoto nařízení musí odpovídat a být úměrná povaze a riziku každé konkrétní činnosti, které se týkají. Při přípravě a přijímání takovýchto opatření členské státy, Komise a agentura berou v úvahu podle příslušné činnosti:

a)

zda jsou na palubě jiné osoby než letová posádka, a zejména, zda je provoz určen pro veřejnost;

b)

do jaké míry by mohly být touto činností ohroženy třetí osoby nebo majetek na zemi;

c)

složitost a výkonnost daného letadla;

d)

účel letu a druh použitého vzdušného prostoru;

e)

druh, rozsah a složitost provozu nebo činnosti, a je-li to relevantní, včetně velikosti a druhu provozu uskutečňovaného odpovědnou organizací nebo osobou;

f)

míru, ve které osoby nesoucí rizika spojená s daným provozem jsou schopny tato rizika posoudit a kontrolovat;

g)

výsledky minulých certifikačních činností a činností v oblasti dozoru.

KAPITOLA II ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI LETECTVÍ

Článek 5 Evropský program pro bezpečnost letectví 1.

Komise po konzultaci s agenturou přijme, zveřejní a podle potřeby aktualizuje dokument popisující fungování evropského systému bezpečnosti letectví, obsahující pravidla, činnosti a postupy používané při řízení bezpečnosti civilního letectví v Unii v souladu s tímto nařízením („Evropský program pro bezpečnost letectví“).

2.

Evropský program pro bezpečnost letectví zahrnuje alespoň popis těchto prvků: a)

evropské politiky bezpečnosti letectví, jejích cílů a zdrojů;

b)

řízení rizik bezpečnosti letectví v Evropě;

c)

zajištění bezpečnosti letectví v Evropě;

d)

podpory bezpečnosti letectví v Evropě.

Evropský program pro bezpečnost letectví rovněž popisuje postup při vypracování, přijetí, aktualizaci a provádění Evropského plánu pro bezpečnost letectví uvedeného v článku 6, do nějž jsou úzce zapojeny členské státy a příslušné zúčastněné strany.

CS

20

CS

Článek 6 Evropský plán pro bezpečnost letectví 1.

Agentura vypracuje, přijme, zveřejní a následně nejméně jednou za rok aktualizuje Evropský plán pro bezpečnost letectví. Evropský plán pro bezpečnost letectví na základě posouzení příslušných bezpečnostních informací určuje hlavní bezpečnostní rizika ohrožující evropský systém bezpečnosti letectví a stanoví opatření ke zmírnění těchto rizik.

2.

Agentura zdokumentuje ve zvláštním portfoliu bezpečnostních rizik bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 1 a sleduje provádění souvisejících opatření k jejich zmírnění příslušnými stranami, a to případně i pomocí ukazatelů výkonnosti stanovených v oblasti bezpečnosti.

3.

Evropský plán pro bezpečnost letectví určí s ohledem na cíle stanovené v článku 1 přijatelnou úroveň výkonnosti v oblasti bezpečnosti v Unii, o jejíž dosažení členské státy, Komise a agentura společně usilují. Článek 7 Vnitrostátní program pro bezpečnost letectví

1.

Každý členský stát zavede pro řízení bezpečnosti civilního letectví vnitrostátní program pro bezpečnost letectví ve vztahu k leteckým činnostem v jeho pravomoci („vnitrostátní program pro bezpečnost letectví“). Tento program musí být úměrný velikosti a složitosti těchto činností a musí odpovídat Evropskému programu pro bezpečnost letectví.

2.

Vnitrostátní program pro bezpečnost letectví zahrnuje alespoň tyto prvky:

3.

a)

politiku bezpečnosti letectví, její cíle a zdroje;

b)

řízení rizik bezpečnosti letectví;

c)

zajištění bezpečnosti letectví;

d)

podporu bezpečnosti letectví.

Vnitrostátní program pro bezpečnost letectví stanoví s ohledem na cíle uvedené v článku 1 a přijatelnou úroveň výkonnosti v oblasti bezpečnosti uvedenou v čl. 6 odst. 3 přijatelnou úroveň výkonnosti v oblasti bezpečnosti, jíž má být dosaženo na vnitrostátní úrovni, pokud jde o činnosti v oblasti letectví v pravomoci tohoto členského státu. Článek 8 Vnitrostátní plán pro bezpečnost letectví

1.

CS

Vnitrostátní program v oblasti letectví je doprovázen vnitrostátním plánem pro bezpečnost letectví. Každý členský stát určí v tomto plánu na základě posouzení příslušných bezpečnostních informací hlavní bezpečnostní rizika ohrožující jeho

21

CS

vnitrostátní systém bezpečnosti civilního letectví a stanoví potřebná opatření ke zmírnění těchto rizik. 2.

Vnitrostátní plán pro bezpečnost letectví obsahuje rizika a opatření uvedená v Evropském plánu pro bezpečnost letectví, která jsou relevantní pro daný členský stát. Členský stát informuje agenturu, která rizika a opatření uvedená v Evropském plánu pro bezpečnost letectví nejsou pro jeho vnitrostátní systém bezpečnosti letectví relevantní, a z jakých důvodů.

KAPITOLA III ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

ODDÍL I Letová způsobilost a ochrana životního prostředí Článek 9 Hlavní požadavky Letadla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) a jejich motory, vrtule, letadlové části a jiné než zastavěné vybavení musí splňovat hlavní požadavky letové způsobilosti stanovené v příloze II a u hluku a emisí hlavní požadavky na slučitelnost výrobků se životním prostředím stanovené v příloze III. Článek 10 Dodržování požadavků 1.

Co se týká letadel uvedených v čl. 2 odst. 1) písm. b) bodě i) a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, dodržování článku 9 se zajistí v souladu s články 11 až 16.

2.

Co se týká letadel uvedených v čl. 2 odst. 1) písm. a) a jejich motorů, vrtulí a letadlových částí, dodržování článku 9 se zajistí v souladu s články 11 a 12 a čl. 15 odst. 1). Článek 11 Projektování výrobků Projekt výrobku podléhá certifikaci a vydává se s typovým osvědčením. Také změny typového osvědčení podléhají certifikaci a vydávají se s osvědčením o změnách,

CS

22

CS

včetně doplňkových typových osvědčení. Návrhy opravy podléhají certifikaci a vydávají se se schválením. Toto typové osvědčení, toto osvědčení o změnách a toto schválení návrhu oprav se vydává na žádost, prokáže-li žadatel, že projekt výrobku vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. a) bodě i), a nevykazuje-li projekt výrobku žádné rysy nebo vlastnosti, které by činily jeho provoz nebezpečným nebo by byly neslučitelné se životním prostředím. Toto typové osvědčení, toto osvědčení o změnách a toto schválení návrhu oprav může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato osvědčení nebo schválení podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že projekt výrobku vyhovuje podmínkám stanoveným v druhém pododstavci. Pro projekt motorů a vrtulí, které byly certifikovány jako součást projektu letadla v souladu s tímto článkem, není vyžadován samostatný typ osvědčení. Článek 12 Projektování letadlových částí Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 stanoveno jinak, projekt letadlových částí podléhá certifikaci a vydává se s osvědčením. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že projekt letadlové části vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii). Toto osvědčení může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato osvědčení podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že návrh letadlové části vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii). Pro návrh letadlových částí, které byly certifikovány jako součást projektu výrobku v souladu s článkem 11, není vyžadován samostatný typ osvědčení. Článek 13 Projektování jiného než zastavěného vybavení Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18, projekt jiného než zastavěného vybavení podléhá certifikaci a vydává se s osvědčením. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že projekt jiného než zastavěného vybavení vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii).

CS

23

CS

Toto osvědčení může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato osvědčení podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že projekt jiného než zastavěného vybavení vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii). Článek 14 Jednotlivá letadla Jednotlivá letadla podléhají certifikaci a vydává se k nim osvědčení letové způsobilosti, případně také osvědčení hlukové způsobilosti, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 18. Tato osvědčení se vydají na žádost poté, co žadatel prokáže, že letadlo odpovídá projektu certifikovanému v souladu s článkem 11 a že je ve stavu vhodném pro bezpečný provoz slučitelný se životním prostředím. Článek 15 Organizace 1.

Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 stanoveno jinak, organizace odpovědné za projektování a výrobu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení podléhají certifikaci a vydává se pro ně schválení. Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V povolení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci a rozsah schválení.

2.

Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 stanoveno jinak, organizace odpovědné za údržbu a řízení zachování letové způsobilosti výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení podléhají certifikaci a vydává se pro ně schválení. Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V povolení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci a rozsah schválení.

3.

Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18, organizace zapojené do výcviku personálu uvedeného v článku 16 podléhají certifikaci a vydává se pro ně schválení. Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V povolení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci a rozsah schválení.

CS

24

CS

Článek 16 Personál Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18, personál odpovědný za propuštění výrobku, letadlové části nebo jiného než zastavěného vybavení po údržbě podléhá certifikaci a vydává se pro něj licence. Tato licence se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže schopnost plnit povinnosti související s jeho výsadními právy v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V licenci se uvedou výsadní práva udělená tomuto personálu a rozsah licence. Článek 17 Odchylky

CS

1.

Odchylně od článků 9, 10, 11, případně 12:

a)

dodržení příslušných hlavních požadavků uvedených v článku 9 na projekt výrobků a projekt letadlových částí může být posuzováno bez vydání osvědčení, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 18. V takovém případě uvedené akty v přenesené pravomoci definují podmínky a postupy pro tohoto posuzování. Uvedené akty v přenesené pravomoci mohou stanovit, že organizacím odpovědným za projektování a výrobu výrobků a letadlových částí je dovoleno učinit prohlášení o souladu projektu výrobků a projektu letadlových částí s uvedenými hlavními požadavky a podrobnými specifikacemi stanovenými v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 18 odst. 1) bodu i) pro zajištění souladu uvedených projektů s uvedenými hlavními požadavky;

b)

jestliže projekt letadla nesplňuje hlavní požadavky uvedené v článku 9, může být vydáno typové osvědčení pro zvláštní účely. V takovém případě se uvedené osvědčení vydá na žádost, prokáže-li žadatel, že projekt letadla vyhovuje konkrétním specifikacím letové způsobilosti stanoveným podle aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu iii) a že projekt letadla je s ohledem na letovou způsobilost a slučitelnost se životním prostředím přiměřený s ohledem na zamýšlené použití letadla;

2.

Odchylně od článků 9 a 10, případně 14:

a)

v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 se vydává osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely nebo osvědčení hlukové způsobilosti pro zvláštní účely pro letadlo, jehož projekt buď podléhá prohlášení podle odst. 1 písm. a), nebo pro nějž bylo vydáno typové osvědčení pro zvláštní účely podle odst. 1 písm. b). V takovém případě se uvedená osvědčení vydají na žádost poté, co žadatel prokáže, že je letadlo v souladu s uvedeným projektem a že je ve stavu vhodném pro bezpečný provoz slučitelný se životním prostředím;

b)

v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 může být vydáno povolení k letu, aby byl umožněn provoz letadla, které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo platné osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely. V takovém

25

CS

případě se takové povolení k letu vydá na žádost poté, co žadatel prokáže, že letadlo je schopné bezpečně provést základní let. Povolení k letu může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato povolení k letu podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že letadlo je schopné bezpečně provést základní let. Povolení k letu podléhá příslušným omezením stanoveným v uvedených aktech v přenesené pravomoci, zejména v zájmu ochrany bezpečnosti třetích stran. Článek 18 Přenesené pravomoci 1.

V souvislosti s letadly uvedenými v čl. 2 odst. 1) písm. a) a b) a jejich motory, vrtulemi a jiným než zastavěným vybavením je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, které stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

podmínky pro stanovení následujícího a informování žadatele agenturou v souladu s článkem 66: i)

typová certifikační předpisová základna použitelná pro určitý výrobek pro účely typové certifikace podle článku 11 a čl. 17 odst. 1 písm. b);

ii)

certifikační předpisová základna použitelná pro určitou letadlovou část nebo jiné než zastavěné vybavení pro účely certifikace podle článků 12 a 13;

iii)

zvláštní specifikace letové způsobilosti a slučitelnosti se životním prostředím použitelné pro určitá letadla připadající v úvahu pro osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely nebo osvědčení hlukové způsobilosti pro zvláštní účely v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a);

b)

podmínky pro vydávání a rozšiřování povinných informací agenturou v souladu s článkem 66, aby bylo zajištěno zachování letové způsobilosti výrobků a jejich slučitelnost se životním prostředím, a podmínky pro schvalování alternativních způsobů průkazu odlišných od těchto povinných informací;

c)

zvláštní podmínky pro dosažení souladu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě ii) s hlavními požadavky uvedenými v článku 9;

d)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v článcích 11, 12, 13 a 14, čl. 17 odst. 1) písm. b) a čl. 17 odst. 2), včetně: i)

CS

podmínek pro situace, za nichž taková osvědčení jsou, případně nejsou vyžadována s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;

26

CS

ii)

podmínek trvání platnosti těchto osvědčení a podmínek obnovy, je-li doba jejich platnosti omezena,

iii)

podmínek pro vydávání a používání osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a osvědčení hlukové způsobilosti pro zvláštní účely v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a);

iv)

podmínek pro vydání a používání povolení k letu podle čl. 17 odst. 2 písm. b);

v)

údajů o provozní způsobilosti, včetně: –

minimálních osnov výcviku osvědčení v oblasti údržby,

personálu

vydávajícího

minimálních osnov zařazení pilotů a referenčních údajů pro objektivní způsobilost souvisejících simulátorů, případného základního seznamu minimálního vybavení, údajů o typu letadla důležitých pro palubní průvodčí, dodatečných specifikací pro zajištění souladu s oddílem III této kapitoly; vi)

podmínek pro údržbu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení;

vii) podmínek pro řízení zachování letové způsobilosti letadel;

CS

e)

další požadavky na letovou způsobilost pro výrobky, letadlové části a jiné než zastavěné vybavení, jejichž projekt již byl certifikován, potřebných na podporu zachování letové způsobilosti a zlepšování bezpečnosti;

f)

podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení povolení uvedených v článku 15, včetně podmínek pro situace, za nichž taková osvědčení jsou, případně nejsou vyžadována s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;

g)

podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení licencí uvedených v článku 16, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takovéto licence vyžadovány s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;

h)

výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení vydaných podle tohoto oddílu a organizací vydávajících prohlášení podle čl. 17 odst. 1) písm. a);

i)

podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na projekt výrobků a letadlových částí, na něž se vztahuje prohlášení podle čl. 17 odst. 1) písm. a);

j)

podmínky a postupy pro posuzování letové způsobilosti projektů výrobků a letadlových částí a jejich slučitelnosti se životním prostředím v souladu s čl. 17

27

CS

odst. 1 písm. a), aniž je nutné vydat osvědčení, včetně podmínek a omezení pro provoz; k)

podmínky, za nichž lze organizaci, jíž bylo vydáno schválení organizace v souladu s článkem 15, udělit výsadní právo vydávat osvědčení podle článků 11, 12, 13 a čl. 17 odst. 2) písm. b);

l)

podmínky pro přijímání osvědčení, informací o zachování letové způsobilosti a další dokumentace týkající se letové způsobilosti vydané podle právních předpisů třetí země pro účely uplatnění článku 57.

2.

Aby se v potřebné míře dosáhlo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s letovou způsobilostí a slučitelností se životním prostředím letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení Komise zmocněna akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 v potřebném rozsahu měnit nebo doplňovat přílohy II a III, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě poznatků o letové způsobilosti nebo slučitelnosti se životním prostředím. Oddíl II Letové posádky Článek 19 Hlavní požadavky Piloti a palubní průvodčí zapojení do provozu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osoby a organizace podílející se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů a palubních průvodčích musí splňovat hlavní požadavky stanovené v příloze IV. Článek 20 Piloti

CS

1.

Není-li v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhají piloti certifikaci a je jim vydáván průkaz způsobilosti pilota a příslušné osvědčení zdravotní způsobilosti pro vykonávanou činnost.

2.

Průkaz způsobilosti pilota se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky stanovenými v článku 19 na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti.

3.

Osvědčení zdravotní způsobilosti pilota se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky stanovenými v článku 19 na zdravotní způsobilost.

28

CS

4.

V průkazu způsobilosti pilota a osvědčení o zdravotní způsobilosti pilota se uvedou výsadní práva udělená pilotovi. Článek 21 Palubní průvodčí Palubní průvodčí zapojení do provozu v obchodní letecké dopravě podléhají certifikaci a vydává se jim osvědčení. Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25, palubní průvodčí zapojení do provozu jiného než obchodní letecké dopravy také podléhají certifikaci a vydává se pro ně osvědčení. Uvedená osvědčení se vydají na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky stanovenými v článku 19 na teoretické znalosti, praktické dovednosti a zdravotní způsobilost. Článek 22 Organizace pro výcvik a letecká zdravotní střediska Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhají organizace pro výcvik pilotů a palubních průvodčích a letecká zdravotní střediska certifikaci a vydává se pro ně schválení. Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 19. Ve schválení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci. Článek 23 Zařízení pro výcvik pomocí letové simulace Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhá každé zařízení pro výcvik pomocí letové simulace certifikaci a vydává se pro ně osvědčení. Uvedené osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že zařízení splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 19. Článek 24 Instruktoři a zkoušející

CS

29

CS

Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhají osoby odpovědné za poskytování letového výcviku, výcviku pomocí letové simulace nebo výcviku palubních průvodčích nebo za posuzování dovedností pilotů nebo palubních průvodčích, jakož i letečtí lékaři certifikaci a vydává se pro ně osvědčení. Uvedené osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 19. V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva. Článek 25 Přenesené pravomoci

CS

1.

V případě pilotů a palubních průvodčích zapojených do provozu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů a palubních průvodčích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117 a stanovit podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

různá zařazení pro průkazy způsobilosti pilotů a osvědčení zdravotní způsobilosti pilota uvedené v článku 20 odpovídající různým druhům vykonávaných činností;

b)

podmínky pro uznávání výcviku a zkušeností na letadlech, na která se toto nařízení nevztahuje, pro účely vydání průkazů způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 2);

c)

podmínky pro změnu vnitrostátních průkazů způsobilosti pilotů a vnitrostátních průkazů způsobilosti palubního technika, vydaných podle právních předpisů členských států, na průkazy způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 2), jakož i podmínky pro změnu vnitrostátních osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaných podle zákonů členských států na osvědčení o zdravotní způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 3);

d)

výsadní práva a povinnosti držitelů licencí, zařazení licencí, osvědčení o zdravotní způsobilosti, schválení a osvědčení uvedených v článcích 20, 21, 22, 23 a 24;

e)

podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení licencí, zařazení licencí, osvědčení o zdravotní způsobilosti, osvědčení a schválení uvedených v článcích 20, 21, 22, 23 a 24, včetně podmínek pro situace, za nichž takovéto licence, zařazení licencí, osvědčení o zdravotní způsobilosti, osvědčení a schválení jsou nebo případně nejsou vyžadovány s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;

f)

podmínky pro uznávání průkazů způsobilosti pilota, osvědčení o zdravotní způsobilosti pilota a osvědčení palubních průvodčích vydaných podle právních předpisů třetí země pro účely uplatnění článku 57;

30

CS

g)

podmínky, za nichž jsou zakázány nebo omezeny činnosti upravené tímto oddílem nebo jsou podřízeny určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti.

2.

Aby se v potřebné míře dosáhlo cílů stanovených v článku 1, je v případě pilotů a palubních průvodčích zapojených do provozu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů a palubních průvodčích Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s článkem 117, které změní nebo doplní přílohu IV, je-li to nutné z technických či provozních důvodů nebo vzhledem k vědeckému vývoji nebo poznatkům týkajícím se bezpečnosti, které souvisejí s letovou posádkou.

3.

Pravidla uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují podle potřeby ustanovení pro vydávání všech druhů průkazů způsobilosti pilota a zařazení požadovaných podle Chicagské úmluvy. Tato pravidla mohou zahrnovat i ustanovení pro vydávání jiných druhů průkazů způsobilosti a zařazení.

ODDÍL III Letecký provoz Článek 26 Hlavní požadavky Provoz letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze V, případně v přílohách VII a VIII. Článek 27 Provozovatelé 1.

Provozovatelé s hlavním místem podnikání na území, na které se vztahují Smlouvy, a zabývající se obchodní leteckou dopravou podléhají certifikaci a vydává se jim osvědčení. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 28 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená tomuto provozovateli a rozsah činností.

2.

Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 28, provozovatelé usazení, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání na území, na které se vztahují Smlouvy, a zabývající se provozem jiným než obchodní leteckou dopravou podléhají certifikaci a vydává se jim osvědčení. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 28 pro zajištění

CS

31

CS

souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená tomuto provozovateli a rozsah činností. Odchylně od prvního pododstavce, pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 28, provozovatelé usazení, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání na území členských států, na které se vztahují Smlouvy, a zabývající se provozem jiným než obchodní leteckou dopravou mohou prohlásit, že jsou způsobilí a že disponují prostředky pro plnění povinností spojených s tímto provozem v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26. 3.

Členské státy zajistí, aby provoz letadel ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe provozovatelem usazeným, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání mimo území, na něž se vztahují Smlouvy, ale na území, na kterém členské státy vykonávají funkce a úkoly státu provozovatele podle Chicagské úmluvy, jakož i osoby a organizace zapojené do tohoto provozu splňovaly úroveň bezpečnosti, která je rovnocenná úrovni bezpečnosti stanovené tímto nařízením. Článek 28 Přenesené pravomoci

CS

1.

V souvislosti s provozem letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, které stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

zvláštní podmínky pro provoz letadel v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26;

b)

podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení osvědčení uvedených v čl. 27 odst. 1 a 2, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takováto osvědčení vyžadována, případně prohlášení povolena s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;

c)

výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení uvedených v čl. 27 odst. 1 a 2 a provozovatelů vydávajících prohlášení podle podrobných pravidel uvedených v písmenu b);

d)

podmínky, které musí splnit provozovatelé uvedení v čl. 27 odst. 1 a 2 a členové jejich letových posádek, pokud jde o omezení doby letové služby a doby služby, a požadavky na dobu odpočinku členů letové posádky;

e)

další požadavky potřebné k zajištění splnění hlavních požadavků uvedených v článku 26, které platí pro provozovatele usazené, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání na území, na které se vztahují Smlouvy, pokud tito provozovatelé uzavřou dohody o společném označování linek nebo dohody o pronájmu s posádkou s provozovateli, kteří jsou usazeni, mají sídlo nebo hlavní místo podnikání mimo toto území;

f)

podmínky a postupy potřebné k zajištění splnění hlavních požadavků uvedených v článku 26 na schvalování individuálních plánů specifikací doby letu příslušnými

32

CS

vnitrostátními úřady a vydávání stanovisek agentury k těmto plánům podle čl. 65 odst. 7; g)

podmínky, za nichž je provoz letadla zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti.

2.

Aby se v potřebné míře dosáhlo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s provozem letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) Komise zmocněna akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 měnit nebo doplňovat přílohu V, případně přílohy VII a VIII, je-li to nutné z technických či provozních důvodů nebo vzhledem k vědeckému vývoji nebo poznatkům týkajícím se bezpečnosti v oblasti leteckého provozu. Oddíl IV Letiště Článek 29 Hlavní požadavky Letiště, vybavení letišť, provoz letišť a poskytování pozemního odbavení a služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše letišť musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze VII, případně v příloze VIII. Článek 30 Certifikace letišť

1.

Letiště podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Změny těchto osvědčení rovněž podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení o změnách. Toto osvědčení a osvědčení o změně se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že je letiště v souladu s certifikační předpisovou základnou pro letiště stanovenou v odstavci 2 a že letiště nemá žádné rysy nebo vlastnosti, v jejichž důsledku by byl jeho provoz nebezpečný. Tato osvědčení se vztahují na letiště a jeho bezpečnostní zařízení.

2.

CS

Certifikační předpisová základna pro letiště zahrnuje: a)

příslušné certifikační specifikace pro daný typ letiště;

b)

ustanovení, pro která byla přijata rovnocenná úroveň bezpečnosti;

c)

zvláštní podrobné technické specifikace, které jsou nezbytné, pokud jsou v důsledku konstrukčních rysů daného letiště nebo zkušeností s jeho provozem některé certifikační specifikace uvedené v písmenu a) nepřiměřené nebo nevhodné k zajištění splnění hlavních požadavků stanovených v článku 29.

33

CS

Článek 31 Vybavení letiště kriticky související s bezpečností 1.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 34, vybavení letiště kriticky související s bezpečností používané nebo určené k použití na letištích spadajících do působnosti tohoto nařízení podléhá certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Osvědčení pro toto vybavení se vydá na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že je vybavení v souladu s podrobnými specifikacemi podle článku 34 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29.

2.

Odchylně od odstavce 1, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 34, jsou organizace podílející se na projektování, výrobě a údržbě vybavení letišť kriticky souvisejícího s bezpečností oprávněny předkládat prohlášení, že toto vybavení letišť kriticky související s bezpečností je v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29. Článek 32 Organizace

1.

Organizace odpovědné za provoz letišť podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 34 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29. V osvědčení jsou uvedena práva udělená organizaci, které je osvědčení vydáno, a rozsah osvědčení.

2.

Organizace odpovědné za poskytování pozemního odbavení a služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše na letištích spadajících do působnosti tohoto nařízení předkládají prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků ke splnění povinností spojených s poskytovanými službami v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29. Článek 33 Ochrana okolí letišť

CS

1.

Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byla letiště nacházející se na jejich území zabezpečena před činnostmi a výstavbou v jejich okolí, které by mohly představovat nepřijatelná rizika pro letadla, jež tato letiště využívají.

2.

Organizace uvedené v čl. 32 odst. 1 sledují činnost a výstavbu, které by mohly představovat nepřijatelná rizika pro bezpečnost letectví v okolí letiště, za jehož činnost jsou odpovědné. Přijmou nezbytná opatření ke zmírnění těchto rizik, pokud

34

CS

je to v jejich silách, a v opačném případě na tato rizika upozorní příslušné orgány členského státu, kde se letiště nachází. Článek 34 Přenesené pravomoci

CS

1.

V souvislosti s letišti, vybavením letišť kriticky souvisejícím s bezpečností, provozem letišť, poskytováním služeb pozemního odbavení a uspořádáním provozu na odbavovací ploše letiště je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

zvláštní specifikace pro provoz letišť v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29;

b)

podmínky pro stanovení certifikační předpisové základny použitelné na letiště v souladu s čl. 30 odst. 2 a pro její oznámení žadateli za účelem certifikace v souladu s čl. 30 odst. 1;

c)

podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na vybavení letiště kriticky související s bezpečností a pro jejich oznámení žadateli za účelem certifikace v souladu s čl. 31 odst. 1;

d)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení pro letiště podle článku 30, včetně provozních omezení týkajících se určitých konstrukčních rysů letiště;

e)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení pro vybavení letišť kriticky související s bezpečností uvedených v článku 31, včetně podmínek pro situace, kdy se – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – tato osvědčení požadují, případně kdy je možné předložit prohlášení;

f)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v čl. 32 odst. 1;

g)

práva a povinnosti držitelů osvědčení uvedených v článku 30, čl. 31 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 a organizací předkládajících prohlášení v souladu s čl. 31 odst. 2;

h)

podmínky a postupy pro předkládání prohlášení organizacemi poskytujícími služby pozemního odbavení a organizacemi poskytujícími služby uspořádání provozu na odbavovací ploše podle čl. 32 odst. 2;

i)

práva a povinnosti organizací poskytujících služby pozemního odbavení a organizací poskytujících služby uspořádání provozu na odbavovací ploše, které předložily prohlášení podle čl. 32 odst. 2;

j)

podmínky pro přijetí a převod vnitrostátních osvědčení pro letiště vydaných na základě vnitrostátních právních předpisů členských států na osvědčení pro letiště uvedená v článku 30, včetně opatření, která již daný členský stát schválil na základě oznámených výjimek podle přílohy 14 Chicagské úmluvy;

35

CS

k)

podmínky, za nichž je zakázán nebo omezen provoz na letištích nebo činnost organizací uvedených v čl. 32 odst. 2 nebo za nichž jsou uvedená činnost organizací či provoz na letištích podřízeny určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti;

l)

podmínky pro vydávání a šíření povinných informací agenturou v souladu s čl. 65 odst. 6 a příslušnými úřady členských států za účelem zajištění bezpečnosti provozu letišť a vybavení letišť.

2.

Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s letišti, vybavením letišť, provozem letišť a pozemním odbavením a službami uspořádání provozu na odbavovací ploše Komise zmocněna akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 měnit nebo doplňovat přílohu VII, případně přílohu VIII, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků týkajících se letišť.

ODDÍL V ATM/ANS Článek 35 Hlavní požadavky Poskytování ATM/ANS musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze VIII a popřípadě v příloze VII. Článek 36 Poskytovatelé ATM/ANS 1.

Poskytovatelé ATM/ANS podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35. V osvědčení jsou uvedena udělená práva a rozsah poskytovaných služeb.

2.

Odchylně od odstavce 1 v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 mohou členské státy rozhodnout, že poskytovatelé letových informačních služeb mohou předkládat prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků pro plnění povinností spojených se službami poskytovanými v souladu s hlavními požadavky podle článku 35. V takovém případě dotčený členský stát o svém rozhodnutí uvědomí Komisi, agenturu a ostatní členské státy. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zařadí do databáze uvedené v článku 63.

CS

36

CS

Článek 37 Organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS 1.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35. V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva.

2.

Odchylně od odstavce 1, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, mohou organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, předkládat prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků pro plnění povinností spojených s činnostmi prováděnými v souladu s hlavními požadavky podle článku 35. Článek 38 Systémy a složky ATM/ANS

1.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci podle článku 39, poskytovatelé ATM/ANS uvedení v článku 36 jsou povinni předložit prohlášení, že systémy a složky ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita a které mají být uvedeny do provozu těmito poskytovateli služeb, odpovídají podrobným specifikacím stanoveným akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 35.

2.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, systémy a složky ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Toto osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že tyto systémy a složky odpovídají podrobným specifikacím stanoveným akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 35. Odchylně od prvního pododstavce, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, mohou organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, předkládat prohlášení, že dotčené systémy a složky jsou v souladu s podrobnými specifikacemi podle článku 39, za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35, a že jsou tyto systémy a složky vhodné pro použití.

CS

37

CS

Článek 39 Přenesené pravomoci

CS

1.

V souvislosti s poskytováním ATM/ANS je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

zvláštní podmínky pro poskytování ATM/ANS v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35;

b)

podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na systémy a složky ATM/ANS a pro jejich oznámení žadateli pro účely certifikace v souladu s čl. 38 odst. 2;

c)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v článku 36, včetně podmínek pro situace, kdy se – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – případně povoluje předložení prohlášení;

d)

podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení osvědčení uvedených v čl. 37 odst. 1 a čl. 38 odst. 2, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takováto osvědčení vyžadována, případně prohlášení povolena s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;

e)

práva a povinnosti držitelů osvědčení uvedených v článku 36, a případně v článcích 37 a 38;

f)

práva a povinnosti organizací předkládajících prohlášení podle čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2;

g)

podmínky a postupy pro prohlášení poskytovatelů ATM/ANS v souladu s čl. 38 odst. 1, včetně podmínek pro situace, kdy je – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – stanovena povinnost taková prohlášení předkládat;

h)

podmínky, za nichž je v zájmu bezpečnosti poskytování ATM/ANS zakázáno nebo omezeno nebo je podřízeno určitým podmínkám;

i)

podmínky pro vydávání a šíření povinných informací agenturou v souladu s čl. 65 odst. 6 a příslušnými úřady členských států za účelem zajištění bezpečnosti poskytování ATM/ANS;

j)

provozní pravidla týkající se využívání vzdušného prostoru a systémů a složek ATM/ANS, které jsou pro využívání vzdušného prostoru nezbytné.

2.

Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s poskytováním ATM/ANS Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 zmocněna měnit nebo doplňovat přílohu VIII, případně přílohu VII, jeli to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků v oblasti ATM/ANS.

38

CS

3.

Pravidla podle odstavce 1 jsou případně:

a)

v souladu s hlavním plánem ATM;

b)

vypracována na základě příslušných ustanovení nařízení (EU) č. XXX/XXXX a stanoví přechodné mechanismy za účelem zajištění kontinuity osvědčení udělených podle uvedeného nařízení. Oddíl VI Řídící letového provozu Článek 40 Hlavní požadavky Řídící letového provozu, osoby a organizace podílející se na jejich výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách, stejně jako zařízení pro výcvik pomocí letové simulace splňují hlavní požadavky stanovené v příloze VIII. Článek 41 Řídící letového provozu

1.

Řídící letového provozu podléhají certifikaci a musí být držiteli průkazu způsobilosti řídících letového provozu a příslušného osvědčení zdravotní způsobilosti pro poskytovanou službu.

2.

Průkaz způsobilosti řídících letového provozu uvedených v odstavci 1 se vydává na základě žádosti, pokud žadatel o průkaz způsobilosti prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 40 na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti.

3.

Toto osvědčení zdravotní způsobilosti se vydává na základě žádosti, pokud řídící letového provozu prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 40 na zdravotní způsobilost.

4.

Průkaz způsobilosti řídících letového provozu a osvědčení zdravotní způsobilosti uvádějí práva udělená řídícímu letového provozu a rozsah průkazu a osvědčení zdravotní způsobilosti. Článek 42 Organizace pro výcvik řídících letového provozu, letečtí lékaři a letecká zdravotní střediska

CS

39

CS

Organizace pro výcvik řídících letového provozu, letečtí lékaři a letecká zdravotní střediska podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Toto osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 40. V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva. Článek 43 Instruktoři a zkoušející Osoby odpovědné za poskytování praktického výcviku nebo posuzování praktických dovedností řídících letového provozu podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Toto osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 40. V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva. Článek 44 Přenesené pravomoci

CS

1.

V případě řídících letového provozu, jakož i osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách řídících letového provozu je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

jednotlivé kvalifikace a doložky pro průkazy způsobilosti řídících letového provozu podle článku 41;

b)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti průkazů způsobilosti, kvalifikací a doložek pro průkazy způsobilosti řídících letového provozu a osvědčení o zdravotní způsobilosti uvedených v článku 41 a osvědčení uvedených v článcích 42 a 43;

c)

výsadní práva a povinnosti držitelů průkazů způsobilosti řídících letového provozu, kvalifikací a doložek pro průkazy způsobilosti, osvědčení o zdravotní způsobilosti a osvědčení uvedených v článcích 41, 42 a 43;

d)

podmínky pro přijetí a převod vnitrostátních průkazů způsobilosti řídících letového provozu a vnitrostátních osvědčení zdravotní způsobilosti vydaných na základě právních předpisů členských států na průkazy způsobilosti a osvědčení zdravotní způsobilosti podle článku 41;

e)

podmínky pro přijetí průkazů způsobilosti řídících letového provozu vydané v souladu s právními předpisy třetích zemí pro účely uplatňování článku 57;

40

CS

f)

podmínky, za nichž je poskytování provozního výcviku v zájmu bezpečnosti zakázáno nebo omezeno nebo je podřízeno určitým podmínkám;

g)

podmínky pro vydávání a šíření povinných informací agenturou v souladu s čl. 65 odst. 6 a příslušnými úřady členských států za účelem zajištění bezpečnosti poskytování výcviku na pracovišti.

2.

Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v případě řídících letového provozu, osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách řídících letového provozu, stejně jako v případě zařízení pro výcvik pomocí letové simulace, Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 zmocněna měnit nebo doplňovat přílohu VIII, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků týkajících se organizací poskytujících výcvik a řídících letového provozu. Oddíl VII Bezpilotní letadla

Článek 45 Hlavní požadavky pro bezpilotní letadla Projektování, výroba, údržba a provoz bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku splňuje hlavní požadavky stanovené v příloze IX. Článek 46 Shoda bezpilotních letadel

CS

1.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 47 s ohledem na dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti s přihlédnutím k zásadám stanoveným v čl. 4 odst. 2, podléhají projektování, výroba, údržba a provoz bezpilotních letadel certifikaci. Osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 47 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 45. Osvědčení uvádí bezpečnostní omezení, provozní podmínky a výsadní práva.

2.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 47 s ohledem na dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti s přihlédnutím k zásadám stanoveným v čl. 4 odst. 2, vztahuje se na projektování, výrobu, údržbu a provoz bezpilotních letadel povinnost předkládat prohlášení. Prohlášení se předkládá, pokud jsou splněny hlavní požadavky uvedené v článku 45 a odpovídající podobná pravidla stanovená v souladu s článkem 47 za účelem zajištění souladu s těmito hlavními požadavky.

3.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 47 a pokud je možné dosáhnout odpovídající úrovně bezpečnosti bez použití kapitol IV a V tohoto

41

CS

nařízení, uvedené kapitoly se nepoužijí na hlavní požadavky uvedené v článku 45 a odpovídající podrobná pravidla stanovená v souladu s článkem 47 za účelem zajištění souladu s těmito hlavními požadavky. V takových případech uvedené požadavky a pravidla představují „harmonizační právní předpisy Společenství“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS. Článek 47 Přenesené pravomoci 1.

2.

CS

V případě projektování, výroby, údržby a provozu bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o: a)

podmínky a postupy pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení pro projektování, výrobu, údržbu a provoz bezpilotních letadel uvedených v čl. 46 odst. 1 a 2, včetně podmínek pro situace, kdy se – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – tato osvědčení požadují, případně kdy je možné předložit prohlášení;

b)

podmínky a postupy, na jejichž základě se provozovatel bezpilotního letadla spoléhá na osvědčení nebo prohlášení vydaná nebo předložená v souladu s oddíly I, II, III a VIII;

c)

podmínky, za kterých se na požadavky na výrobu, údržbu a provoz bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku pro účely čl. 46 odst. 3 nevztahují kapitoly IV a V tohoto nařízení;

d)

výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení a provozovatelů podávajících prohlášení;

e)

značení a identifikaci bezpilotního letadla;

f)

podmínky, za nichž je provoz bezpilotního letadla v zájmu bezpečnosti zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám.

Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s výrobou, údržbou a provozem bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 zmocněna měnit nebo doplňovat přílohu IX, případně přílohu III, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků v oblasti leteckého provozu.

42

CS

ODDÍL VIII Letadla používaná provozovatelem ze třetí země ve směru do Unie, v rámci Unie nebo ve směru z Unie Článek 48 Platná pravidla Letadla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. c), jakož i jejich posádky a jejich provoz, musí splňovat použitelné normy ICAO. Pokud takové normy neexistují, musí tato letadla, jejich posádky i jejich provoz splňovat hlavní požadavky stanovené v přílohách II, IV, V a případně v příloze VIII, pokud tyto požadavky nejsou v rozporu s právy třetích zemí vyplývajícími z mezinárodních úmluv. Článek 49 Dodržování požadavků 1.

Provoz letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) pro obchodní leteckou dopravu podléhá certifikaci a vyžaduje se pro něj oprávnění. Toto oprávnění se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže způsobilost a dostupnost prostředků ke splnění povinností souvisejících s provozem uvedených letadel v souladu s požadavky uvedenými v článku 48. V oprávnění jsou uvedena výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.

2.

Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 50, provoz letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) jiný než pro obchodní leteckou dopravu podléhá certifikaci a vyžaduje se pro něj oprávnění. Toto oprávnění se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže způsobilost a dostupnost prostředků ke splnění povinností souvisejících s provozem uvedených letadel v souladu s požadavky uvedenými v článku 48. V oprávnění jsou uvedena výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu. Odchylně od prvního pododstavce, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 50, je v souvislosti s provozem letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) jiným než pro obchodní leteckou dopravu možné učinit prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků ke splnění povinností souvisejících s provozem uvedených letadel v souladu s požadavky uvedenými v článku 48.

3.

CS

Oprávnění a prohlášení uvedená v odstavcích 1 a 2 se vyžadují pouze pro provoz letadel ve směru do území, na které se vztahují Smlouvy, v rámci tohoto území nebo ve směru z něj, s výjimkou provozu letadel, které nad uvedeným územím pouze přelétávají.

43

CS

Článek 50 Přenesené pravomoci

CS

1.

V souvislosti s letadly uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. c), jakož i jejich letovými posádkami a jejich provozem, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

oprávnění letadel, pro něž neexistují žádná standardní osvědčení ICAO o letové způsobilosti, nebo oprávnění pilotů, kteří nejsou držiteli standardního průkazu způsobilosti ICAO, k provozu ve směru do území, na které se vztahují Smlouvy, v rámci tohoto území nebo ve směru z něj;

b)

zvláštní podmínky pro provoz letadel v souladu s ustanoveními článku 48;

c)

alternativní podmínky pro případy, kdy soulad s normami a požadavky uvedenými v článku 48 není možný nebo je jeho dosažení spojeno s neúměrným úsilím provozovatele, přičemž je zajištěno dosažení cílů daných norem a požadavků;

d)

podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení osvědčení uvedených v článku 49, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takováto osvědčení vyžadována, případně prohlášení povolena s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti. Tyto podmínky zohledňují osvědčení vydaná státem zápisu nebo státem provozovatele a není jimi dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005 a jeho prováděcí pravidla;

e)

výsadní práva a povinnosti držitelů oprávnění podle čl. 49 odst. 1 a 2, a případně provozovatelů, kteří učinili prohlášení podle čl. 49 odst. 2;

f)

podmínky, za nichž je provozování letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) v zájmu bezpečnosti zakázáno nebo omezeno nebo podřízeno určitým podmínkám.

2.

Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 Komise zejména zajistí, aby:

a)

byly podle potřeby využívány doporučené postupy a pokyny ICAO;

b)

žádné požadavky nepřekračovaly požadavky tohoto nařízení na letadla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě i) a na posádky a provozovatele takových letadel;

c)

byl proces získávání oprávnění podle čl. 49 odst. 1 a 2 jednoduchý, přiměřený, účinný a nákladově efektivní, a aby umožňoval prokazování shody způsobem úměrným složitosti provozu a rizikům spojeným s tímto provozem. Komise zejména zajistí, aby byl brán ohled na: i)

výsledky všeobecného programu ICAO pro audit dozoru nad bezpečností provozu;

ii)

informace získané v rámci programů prohlídek na odbavovací ploše vytvořených v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 51 odst. 10;

iii)

jiné ověřené informace o bezpečnostních aspektech ve vztahu k danému provozovateli;

44

CS

iv) d)

osvědčení vydaná podle právních předpisů třetích zemí.

byly zohledněny aspekty týkající se ATM/ANS. KAPITOLA IV SPOLEČNÝ SYSTÉM CERTIFIKACE, DOZORU A VYNUCOVÁNÍ Článek 51 Certifikace, dozor a vynucování

1.

Členské státy, Komise a agentura spolupracují v rámci jednotného evropského systému bezpečnosti letectví s cílem zajistit soulad s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.

2.

V zájmu zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě agentura a příslušné úřady členských států v souladu s tímto nařízením:

a)

přijímají a posuzují předložené žádosti, vydávají a případně obnovují osvědčení a přijímají prohlášení předložená v souladu s ustanoveními kapitoly III;

b)

vykonávají dozor nad držiteli osvědčení, právnickými a fyzickými osobami, které učinily prohlášení, a nad výrobky, letadlovými částmi, vybavením, systémy ATM/ANS, složkami ATM/ANS, zařízeními pro výcvik pomocí letové simulace a letišti, na které se vztahují ustanovení kapitoly III;

c)

provádějí nezbytná šetření, kontroly, audity a další činnosti v rámci sledování subjektů uvedených v písmenu b) za účelem zjištění možných porušení požadavků stanovených v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na jeho základě, které se na ně vztahují;

d)

přijímají veškerá nezbytná vynucovací opatření, včetně změny, pozastavení nebo zrušení jimi vydaných osvědčení, zákazu letu letadel a ukládání sankcí, s cílem ukončit zjištěné protiprávní jednání.

3.

Odpovědnost za úkoly spojené s certifikací, dozorem a vynucováním uvedené v odstavci 2 se stanoví v souladu s následujícími ustanoveními. Agentura je za tyto úkoly odpovědná, pokud jí byly svěřeny na základě článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69 a 70. Příslušný úřad členského státu, v němž se nachází letiště, je odpovědný za úkoly související s osvědčením pro letiště podle čl. 30 odst. 1 a osvědčením pro organizaci odpovědnou za provoz letiště podle čl. 32 odst. 1. Osvědčení pro organizaci odpovědnou za provoz letiště může být vydáno buď společně s osvědčením pro letiště, nebo samostatně.

CS

45

CS

Ve všech ostatních případech je za tyto úkoly odpovědný příslušný úřad členského státu, v němž sídlí fyzická osoba, která podává žádost o osvědčení nebo předkládá prohlášení, nebo v případě právnických osob příslušný úřad členského státu, kde má tato osoba hlavní sídlo, pokud akty v přenesené pravomoci přijaté na základě odstavce 10 nestanoví jinak. Pokud tak však stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté na základě odstavce 14:

CS

a)

letečtí lékaři, letecká zdravotní střediska a praktičtí lékaři jsou odpovědní za vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 3 a osvědčení zdravotní způsobilosti řídícího letového provozu podle čl. 41 odst. 1;

b)

organizace provádějící výcvik pilotů a palubních průvodčích, kterým bylo uděleno schválení podle článku 22, a provozovatelé, kterým bylo vydáno osvědčení podle článku 27, jsou odpovědní za vydávání osvědčení palubních průvodčích podle článku 21.

4.

Dozor, který provádí agentura a příslušné úřady členských států, je nepřetržitý a vychází z priorit stanovených s ohledem na rizika pro civilní letectví.

5.

Agentura řídí a používá nástroje a postupy nezbytné pro shromažďování, výměnu a analýzu informací týkajících se bezpečnosti získaných v rámci programů prohlídek na odbavovací ploše vytvořených na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě odstavce 10.

6.

V zájmu usnadnění plnění úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním si Komise, agentura a příslušné úřady členských států vyměňují informace, včetně informací o možném nebo zjištěném protiprávním jednání.

7.

Agentura podporuje obecné porozumění požadavkům obsaženým v tomto nařízení a v aktech přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na jeho základě a jejich společné uplatňování mimo jiné i prostřednictvím poradenského materiálu uvedeného v čl. 65 odst. 3 po konzultaci s příslušnými úřady členských států.

8.

Každá právnická nebo fyzická osoba spadající do působnosti tohoto nařízení může agenturu upozornit na jakékoli údajné rozdíly v uplatňování pravidel mezi členskými státy. V případě, že tyto rozdíly vážně ztěžují provoz těchto subjektů nebo jinak způsobují vážné problémy, agentura a příslušné úřady dotčených členských států spolupracují v zájmu bezodkladného vyřešení těchto rozdílů. Pokud nelze rozdíly odstranit, agentura postoupí záležitost Komisi.

9.

Agentura a příslušné úřady členských států přijmou potřebná opatření za účelem zvýšení a podpory povědomí o bezpečnosti civilního letectví a šíření bezpečnostních informací důležitých z hlediska předcházení nehodám a incidentům.

10.

Ve vztahu k úkolům agentury a příslušných úřadů členských států souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním v rámci tohoto nařízení je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

46

CS

a)

podmínky pro shromažďování, výměnu a šíření informací mezi agenturou a příslušnými úřady členských států v rámci plnění jejich úkolů;

b)

podmínky pro provádění certifikace a šetření, kontrol, auditů a dalších činností v rámci sledování potřebných k zajištění účinného dozoru nad právnickými a fyzickými osobami, výrobky, letadlovými částmi, vybavením, systémy ATM/ANS, složkami ATM/ANS, zařízeními pro výcvik pomocí letové simulace a letišti spadajícími do působnosti tohoto nařízení;

c)

podmínky pro kvalifikaci inspektorů a organizací podílejících se na jejich výcviku;

d)

podmínky pro provádění prohlídek na odbavovací ploše a vydávání zákazů letu letadla v případě, že letadlo, jeho provozovatel nebo posádka letadla nesplňují požadavky tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;

e)

podmínky pro systémy správy a řízení agentury a příslušných úřadů členských států v souvislosti s plněním úkolů v rámci certifikace, dozoru a vynucování;

f)

ve vztahu k odstavci 3 podmínky pro stanovení odpovědnosti jednotlivých příslušných úřadů členských států v zájmu zajištění účinného plnění úkolů v souvislosti s certifikací, dozorem a vynucováním;

g)

ve vztahu k odstavci 3 podmínky pro stanovení odpovědnosti leteckých lékařů a leteckých zdravotních středisek pro účely vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti pilota a osvědčení zdravotní způsobilosti řídícího letového provozu, stejně jako podmínky, za nichž je tato odpovědnost svěřena praktickým lékařům, a to s ohledem na zjištění účinného plnění úkolů souvisejících s vydáváním osvědčení zdravotní způsobilosti pilota a osvědčení zdravotní způsobilosti řídícího letového provozu;

h)

ve vztahu k odstavci 3 podmínky pro stanovení odpovědnosti organizací provádějících výcvik pilotů a palubních průvodčích pro účely vydávání osvědčení palubních průvodčích s cílem zajistit účinné plnění úkolů souvisejících s certifikací palubních průvodčích. Článek 52 Evropští letečtí inspektoři

CS

1.

Agentura ve spolupráci s příslušnými úřady členských států vytvoří mechanismus pro sdružování a sdílení inspektorů a dalšího personálu s odbornými znalostmi potřebnými pro plnění úkolů v oblasti certifikace a dozoru podle tohoto nařízení. Za tímto účelem agentura stanoví a sdělí příslušným úřadům členských států požadované profily kvalifikace a odborných znalostí, na jejichž základě tyto úřady podle dostupnosti jmenují kandidáty na účast v mechanismu pro sdružování a sdílení pro funkci evropských leteckých inspektorů.

2.

O pomoc evropských leteckých inspektorů při výkonu dozoru a certifikace může požádat agentura a každý příslušný úřad členského státu. Agentura tyto požadavky koordinuje a pro daný účel po konzultaci s příslušnými úřady členských států vypracuje odpovídající postupy.

47

CS

3.

Evropští letečtí inspektoři vykonávají dozor a činnosti v rámci certifikace pod kontrolou, na základě pokynů a na odpovědnost agentury nebo příslušného úřadu členského státu, který si jejich pomoc vyžádal.

4.

Náklady na pomoc poskytnutou evropskými leteckými inspektory určenými příslušným úřadem členského státu se hradí z poplatků. Za tímto účelem vystaví agentura jménem příslušného úřadu členského státu, kterému náklady vznikly, fakturu právnické nebo fyzické osobě, jíž se činnosti v rámci certifikace nebo dozoru těchto inspektorů týkaly. Agentura převede částku uhrazenou touto osobou dotčenému příslušnému úřadu členského státu.

5.

V souvislosti s mechanismem pro sdružování a sdílení inspektorů uvedeným v odstavci 1 je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

práva a povinnosti agentury a příslušných úřadů členského státu, které prostřednictvím tohoto mechanismu požádaly o pomoc, získaly pomoc nebo ji poskytly;

b)

oprávnění a pravidla, jimiž se řídí evropští letečtí inspektoři při poskytování této pomoci;

c)

stanovení a vybírání poplatků uvedených v odstavci 4. Článek 53 Přenesení odpovědnosti

1.

Členské státy mohou přenášet na agenturu odpovědnost za certifikaci, dozor a vynucování v souvislosti se všemi organizacemi, provozovateli, personálem, letadly, zařízeními pro výcvik pomocí letecké simulace či letišti, kterou dané členské státy podle tohoto nařízení mají. Po přenesení odpovědnosti se příslušným úřadem pro účely přenesené odpovědnosti stává agentura a dotčený členský stát je této odpovědnosti zproštěn. Na výkon dané odpovědnosti agenturou se vztahují ustanovení kapitol IV a V.

2.

Členské státy mohou odpovědnost za certifikaci, dozor a vynucování v souvislosti se všemi organizacemi, provozovateli, personálem, letadly, zařízeními pro výcvik pomocí letecké simulace či letišti, kterou dané členské státy mají podle tohoto nařízení, po vzájemné dohodě přenést na jiný členský stát. Po přenesení odpovědnosti se příslušný úřad členského státu, na který je odpovědnost přenesena, stává příslušným úřadem pro účely přenesené odpovědnosti a členský stát, který odpovědnost přenáší, je této odpovědnosti zproštěn. Na výkon uvedené odpovědnosti se vztahují ustanovení kapitol II a IV a článků 120 a 121, stejně jako použitelná ustanovení vnitrostátních právních předpisů členského státu, na který je odpovědnost přenesena.

CS

48

CS

3.

Agentura, případně členský stát, souhlasí s přenesením odpovědnosti podle odstavců 1 nebo 2 pouze v případě, že se přesvědčí, že dokáže přenesenou odpovědnost účinně vykonávat v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.

4.

Pokud má některý členský stát v úmyslu přenést určitou odpovědnost v souladu s odstavci 1 nebo 2, vytvoří společně s agenturou, případně s jiným členským státem, plán přechodu zajišťující řádné přenesení uvedené odpovědnosti. Před dokončením je plán přechodu předložen ke konzultaci fyzickým a právnickým osobám, kterých se přenesení týká, a v případě přenesení podle odstavce 2 agentuře. Agentura, případně dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, zajistí, aby přenesení odpovědnosti proběhlo v souladu s plánem přechodu.

5.

Agentura prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 zpřístupní seznam členských států, které přenesly určité povinnosti v souladu s tímto článkem. Tento seznam obsahuje údaje o přenesené odpovědnosti umožňující jednoznačně určit příslušnou odpovědnost po jejím přenesení a případné dotčené organizace, provozovatele, personál, letadla, zařízení pro výcvik pomocí letecké simulace či letiště. Agentura přenesenou odpovědnost zohlední při provádění kontrol a dalších činností v rámci sledování v souladu s článkem 73.

6.

Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy. Pokud členský stát v souladu s tímto článkem přenese svou odpovědnost, která pro něj vyplývá z Chicagské úmluvy, vyrozumí organizaci ICAO, že agentura nebo jiný členský stát působí jako jeho zmocněný zástupce pro účely plnění závazků podle Chicagské úmluvy. Článek 54 Nadnárodní organizace

1.

Organizace může požádat agenturu, aby se stala příslušným úřadem odpovědným za certifikaci, dozor a vynucování pro tuto organizaci, a to odchylně od čl. 51 odst. 3, jestliže je tato organizace držitelem osvědčení nebo je způsobilá podat žádost o osvědčení v souladu s ustanoveními kapitoly III k příslušnému úřadu jednoho z členských států, přičemž podstatná část zařízení a personálu, na které se toto osvědčení vztahuje, je umístěna v jednom nebo více členských státech nebo organizace takové umístění plánuje. Tuto žádost mohou rovněž podat dvě organizace nebo více organizací, jejichž hlavní místa podnikání se nacházejí v různých členských státech a které jsou držiteli osvědčení nebo jsou způsobilé podat žádost o osvědčení v souladu s ustanoveními kapitoly III pro stejný druh činnosti v oblasti letectví. Pokud organizace uvedené v prvním a druhém pododstavci tuto žádost podají, uvědomí o tom příslušné úřady členských států, v nichž mají své hlavní místo podnikání.

CS

49

CS

2.

Pokud agentura dojde k závěru, že je schopna účinně vykonávat povinnosti spojené s certifikací, dozorem a vynucováním ve smyslu předložené žádosti, a to v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, vytvoří společně s dotčeným členským státem, případně členskými státy, plán přechodu pro řádné přenesení uvedené odpovědnosti. Plán přechodu je před dokončením předložen ke konzultaci organizacím, které o přenesení požádaly. Agentura, případně dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, zajistí, aby přenesení odpovědnosti proběhlo v souladu s plánem přechodu.

3.

Po přenesení odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 se příslušným úřadem pro účely přenesené odpovědnosti stává agentura a dotčený členský stát nebo členské státy jsou této odpovědnosti zproštěny. Na výkon dané odpovědnosti agenturou se vztahují ustanovení kapitol IV a V.

4.

Ustanovení čl. 53 odst. 5 a 6 se odpovídajícím způsobem vztahují na přenesení odpovědnosti na základě tohoto článku. Článek 55 Nouzový mechanismus dozoru

1.

CS

Agentura doporučí členskému státu přenesení odpovědnosti v souladu s článkem 53, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a)

z výsledků kontrol a dalších činností v rámci sledování prováděných agenturou v souladu s článkem 73 vyplývá závažná a trvalá neschopnost některého členského státu účinně plnit některé nebo všechny úkoly v rámci certifikace, dozoru a vynucování podle tohoto nařízení,

b)

Komise požádala dotčený členský stát o odstranění nedostatků zjištěných podle písmene a),

c)

členský stát nedostatky uspokojivým způsobem neodstranil, přičemž výsledný stav představuje ohrožení bezpečnosti civilního letectví.

2.

Pokud dotčený členský stát neuskuteční doporučení agentury nebo neodstraní nedostatky do tří měsíců ode dne vydání doporučení, může Komise, pokud dojde k závěru, že nastaly podmínky podle odstavce 1, rozhodnout o dočasném přenesení odpovědnosti za úkoly v rámci certifikace, dozoru a vynucování na agenturu. Toto rozhodnutí se přijímá prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3.

Ode dne, kdy prováděcí rozhodnutí uvedené v odstavci 2 nabývá účinku, agentura pravidelně posuzuje, zda je podmínka uvedená v odst. 1 písm. c) stále splněna. Pokud dojde k závěru, že uvedená podmínka již není splněna, vydá Komisi doporučení, aby dočasné přenesení odpovědnosti ukončila.

50

CS

4.

Jestliže Komise s přihlédnutím k uvedenému doporučení dojde k závěru, že podmínka uvedená v odst. 1 písm. c) již není splněna, rozhodne o ukončení dočasného přenesení odpovědnosti na agenturu. Toto rozhodnutí se přijímá prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

5.

Po přenesení odpovědnosti podle odstavce 2 se příslušným úřadem pro přenesenou odpovědnost stává agentura a dotčený členský stát je této odpovědnosti zproštěn. Na výkon dané odpovědnosti agenturou se vztahují ustanovení kapitol IV a V.

6.

Ustanovení čl. 53 odst. 5 a 6 se odpovídajícím způsobem vztahují na přenesení odpovědnosti na základě tohoto článku. Agentura rovněž začlení do databáze zřízené podle článku 63 prováděcí rozhodnutí Komise uvedená v odstavcích 2 a 4. Článek 56 Platnost osvědčení a prohlášení

1.

Osvědčení vydaná a prohlášení předložená v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě jsou platná ve všech členských státech bez dalších požadavků nebo hodnocení.

2.

V případě, že Komise dojde k závěru, že právnická nebo fyzická osoba, pro kterou bylo vydáno osvědčení nebo která předložila prohlášení, již nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na jeho základě, Komise na základě doporučení agentury uloží členskému státu odpovědnému za dozor nad uvedenou osobou, aby přijal odpovídající nápravná a ochranná opatření, jako např. omezení nebo pozastavení platnosti osvědčení. Toto rozhodnutí se přijímá prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty. Odchylně od odstavce 1 nejsou dotčená osvědčení a prohlášení dne, kdy prováděcí rozhodnutí nabývá účinku, nadále platná ve všech členských státech.

CS

3.

Pokud Komise dojde k závěru, že členský stát uvedený v odstavci 2 přijal odpovídající nápravná a ochranná opatření, rozhodne na základě doporučení agentury, že dotčené osvědčení nebo prohlášení je opět platné ve všech členských státech v souladu s odstavcem 1. Uvedené rozhodnutí se přijímá prováděcími akty přijatými v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

4.

Tímto článkem není dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005.

51

CS

Článek 57 Přijímání osvědčení vydaných třetí zemí Agentura a příslušné úřady členských států mohou buď vydat osvědčení podle tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, a to na základě osvědčení vydaného v souladu s právními předpisy třetí země, nebo přijmout osvědčení a další příslušné doklady potvrzující soulad s pravidly civilního letectví vydané podle právních předpisů třetí země, jestliže tuto možnost stanoví: a)

mezinárodní dohody o uznávání osvědčení uzavřené mezi Unií a třetí zemí; nebo

b)

akty v přenesené pravomoci přijaté na základě čl. 18 odst. 1 písm. l), čl. 25 odst. 1 písm. f) a čl. 44 odst. 1 písm. e). Článek 58 Kvalifikované subjekty

1.

Agentura a příslušné úřady členských států mohou plněním úkolů souvisejících s certifikací a dozorem podle tohoto nařízení pověřit kvalifikované subjekty, které získaly akreditaci dokládající splnění kritérií stanovených v příloze VI. Agentura a příslušné úřady členských států, které využívají kvalifikované subjekty, vytvoří systém akreditací a posuzování souladu kvalifikovaných subjektů s uvedenými kritérii, a to jak v okamžiku akreditace, tak i soustavně později. Kvalifikovaný subjekt získává akreditaci buď jednotlivě od agentury nebo příslušného úřadu členského státu, nebo společně od dvou či více příslušných úřadů členských států nebo od agentury a jednoho či více příslušných úřadů členských států.

2.

Agentura či příslušný úřad nebo příslušné úřady členských států zruší nebo pozastaví platnost akreditace kvalifikovaného subjektu, kterou vydaly, pokud uvedený subjekt již nesplňuje kritéria stanovená v příloze VI.

3.

Agentura či příslušný úřad nebo příslušné úřady členských států udílející akreditaci kvalifikovanému subjektu mohou tomuto subjektu udělit výsadní právo vydávat, měnit, pozastavovat nebo rušit osvědčení nebo přijímat prohlášení jménem agentury nebo příslušného úřadu členského státu. Toto výsadní právo je zahrnuto v působnosti akreditace.

4.

Agentura a příslušné úřady členských států uznávají bez dalších technických požadavků nebo hodnocení akreditace kvalifikovaných subjektů udělené agenturou a dalšími příslušnými úřady členských států v souladu s odstavcem 1. Agentura a příslušné úřady členských států však nejsou povinny používat akreditace udělené jiným příslušným úřadem členského státu nebo agenturou v plném rozsahu ani uznávat výsadní práva udělená kvalifikovanému subjektu jiným příslušným úřadem v souladu s odstavcem 3.

CS

52

CS

5.

Agentura a příslušné úřady členského státu si vyměňují informace o udělených, pozastavených a zrušených akreditacích. Agentura tyto informace zpřístupní prostřednictvím databáze uvedené v článku 63. Článek 59 Ochranná ustanovení

1.

Toto nařízení a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě nebrání členskému státu, aby neprodleně reagoval na problém týkající se bezpečnosti civilního letectví, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky: a)

problém zahrnuje vážné riziko pro bezpečnost letectví a jeho řešení vyžaduje bezodkladný zásah daného členského státu,

b)

není možné, aby členský stát problém odpovídajícím způsobem vyřešil v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;

c)

přijaté opatření je úměrné závažnosti problému.

V takovém případě je členský stát povinen prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 ihned oznámit Komisi, agentuře a ostatním členským státům přijatá opatření a důvody jejich přijetí. 2.

Jestliže doba trvání opatření uvedených v odstavci 1 přesáhne osm po sobě následujících měsíců nebo jestliže členský stát přijal tatáž opatření opakovaně a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, agentura posoudí, zda byly splněny podmínky podle odstavce 1, a do tří měsíců od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 1 vydá Komisi doporučení ohledně výsledku uvedeného posouzení. Agentura toto doporučení zařadí do databáze zřízené podle článku 63. V takovém případě Komise při zohlednění uvedeného doporučení posoudí, zda byly uvedené podmínky splněny. Pokud Komise dospěje k závěru, že uvedené podmínky splněny nebyly, nebo pokud se její závěr liší od výsledku posouzení agentury, přijme do tří měsíců od přijetí doporučení prováděcí rozhodnutí v tomto smyslu, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zařadí do databáze zřízené podle článku 63. Dotčený členský stát opatření přijatá podle odstavce 1 po oznámení tohoto prováděcího rozhodnutí okamžitě zruší.

3.

CS

Po přijetí oznámení podle odstavce 1 agentura rovněž bezodkladně posoudí, zda je možné problém zjištěný členským státem vyřešit přijetím tím, že agentura přijme rozhodnutí uvedená v čl. 65 odst. 4 prvním pododstavci, takže opatření přijatá členským státem již nejsou zapotřebí. Jestliže agentura dospěje k závěru, že lze problém vyřešit tímto způsobem, přijme za tímto účelem odpovídající rozhodnutí. Dospěje-li k závěru, že problém tímto způsobem vyřešit nelze, vydá doporučení Komisi ohledně změn aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které s ohledem na uplatňování odstavce 1 považuje za nezbytné.

53

CS

4.

Pokud je to s ohledem na uplatňování odstavce 1 nezbytné, Komise s přihlédnutím k doporučení agentury bezodkladně zváží změnu některého z aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 18 odst. 1, čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 1, čl. 34 odst. 1, čl. 39 odst. 1, čl. 44 odst. 1, čl. 47 odst. 1 a čl. 50 odst. 1. Článek 60 Ustanovení o pružnosti

1.

Členské státy mohou kterékoli fyzické nebo právnické osobě spadající do působnosti tohoto nařízení udělit výjimku z požadavků vztahujících se na tuto osobu na základě ustanovení kapitoly III, s výjimkou hlavních požadavků stanovených v uvedených ustanoveních, jakož i podle aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na základě uvedených ustanovení, a to v případě naléhavých a nepředvídaných okolností týkajících se dané osoby, nebo v případě naléhavých provozních potřeb dané osoby, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky: a)

není možné tyto okolnosti nebo potřeby v souladu s platnými požadavky odpovídajícím způsobem vyřešit;

b)

je zajištěna přijatelná úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí i souladu s příslušnými hlavními požadavky, popřípadě i prostřednictvím opatření ke zmírnění dopadů;

c)

členský stát co nejvíce zmírnil možné narušení tržních podmínek v důsledku udělení výjimky; a

d)

výjimka je rozsahem i časově omezená na to, co je naprosto nezbytné, a je uplatňována nediskriminačně.

V takovém případě dotyčný členský stát prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 udělenou výjimku a důvody jejího udělení a případná nezbytná opatření ke zmírnění dopadů okamžitě oznámí Komisi, agentuře a ostatním členským státům. 2.

Jestliže doba trvání výjimek uvedených v odstavci 1 přesáhne osm po sobě následujících měsíců nebo jestliže členský stát udělil tytéž výjimky opakovaně a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, agentura posoudí, zda byly splněny podmínky podle odstavce 1, a do tří měsíců od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 1 vydá doporučení Komisi ohledně výsledku uvedeného posouzení. Agentura toto doporučení zařadí do databáze zřízené podle článku 63. V takovém případě Komise při zohlednění uvedeného doporučení posoudí, zda byly uvedené podmínky splněny. Pokud Komise dospěje k závěru, že uvedené podmínky splněny nebyly, nebo pokud se její závěr liší od výsledku posouzení agentury, přijme do tří měsíců od přijetí doporučení prováděcí rozhodnutí v tomto smyslu, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zařadí do databáze zřízené podle článku 63. Dotčený členský stát výjimku udělenou na základě odstavce 1 po oznámení tohoto prováděcího rozhodnutí okamžitě zruší.

CS

54

CS

3.

Jestliže členský stát dojde k závěru, že soulad s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v přílohách je možné prokázat jinými prostředky, než jsou prostředky uvedené v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení, a že tyto prostředky představují významnou výhodu pro bezpečnost civilního letectví nebo pro efektivitu osob spadajících do působnosti tohoto nařízení či pro dotčené úřady, může prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 předložit Komisi a agentuře odůvodněnou žádost o změnu dotčených aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů tak, aby umožňovaly použití těchto jiných prostředků. V takovém případě agentura bez zbytečného odkladu vydá doporučení Komisi o tom, zda žádost členského státu splňuje podmínky podle prvního pododstavce. Pokud je to s ohledem na uplatňování tohoto odstavce nezbytné, Komise bez prodlení a s přihlédnutím k danému doporučení zváží změnu dotčeného aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu. Článek 61 Shromažďování, výměna a analýza informací

1.

Komise, agentura a příslušné úřady členských států si vyměňují veškeré dostupné informace související s uplatňováním tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, které jsou relevantní pro ostatní strany z hlediska plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení. Příslušné úřady členských států pověřené vyšetřováním nehod a incidentů v civilním letectví nebo analýzou událostí mají rovněž právo na přístup k uvedeným informacím v rámci plnění svých úkolů. Tyto informace mohou být rovněž předávány zúčastněným stranám v souladu s akty v přenesené pravomoci uvedenými v odstavci 4.

2.

Agentura na úrovni Unie koordinuje shromažďování, výměnu a analýzu informací týkajících se záležitostí, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem může agentura uzavírat správní dohody o shromažďování, výměně a analýze informací s právnickými a fyzickými osobami spadajícími do působnosti tohoto nařízení nebo sdruženími těchto osob.

3.

Na žádost Komise provádí agentura analýzu naléhavých nebo důležitých otázek, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Příslušné úřady členských států s agenturou podle potřeby za účelem provádění těchto analýz spolupracují.

4.

Komise přijme podrobná pravidla upravující postupy výměny informací uvedené v odstavci 1 mezi Komisí, agenturou a příslušnými úřady členských států a postupy předávání těchto informací zúčastněným stranám. Tato pravidla jsou uvedena v prováděcích aktech přijímaných v souladu s přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3. Podrobná pravidla podle prvního pododstavce zohlední: a)

CS

potřebu poskytnout právnickým a fyzickým osobám spadajícím do působnosti tohoto nařízení informace, které potřebují k zajištění souladu s cíli a k plnění cílů stanovených v článku 1;

55

CS

b)

potřebu omezit šíření a využití informací na to, co je nezbytně nutné pro dosažení uvedených cílů;

c)

potřebu zabránit zpřístupnění nebo zabránit používání informací k určení zavinění nebo stanovení odpovědnosti.

5.

Komise, agentura a příslušné úřady členských států, stejně jako právnické a fyzické osoby a sdružení těchto osob podle odstavce 2, přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění dostatečné důvěrnosti informací, které získávají na základě tohoto článku, aniž jsou dotčeny případné přísnější požadavky na zachování důvěrnosti stanovené v nařízení (EU) č. 996/2010, nařízení (EU) č. 376/2014 nebo v jiných právních předpisech Unie.

6.

Za účelem informování široké veřejnosti o celkové úrovni bezpečnosti civilního letectví v Unii zveřejňuje agentura každoročně bezpečnostní zprávu. Tato zpráva obsahuje analýzu celkové situace v oblasti bezpečnosti, je psána jednoduchým a srozumitelným jazykem a uvádí, zda nedošlo ke zvýšení bezpečnostních rizik. Článek 62 Ochrana zdroje informací

1.

Pokud byly příslušnému úřadu členského státu poskytnuty informace uvedené v čl. 61 odst. 1 a 2, zdroj těchto informací je chráněn v souladu s použitelnými právními předpisy Unie a členských států o ochraně zdroje informací týkajících se bezpečnosti civilního letectví. Pokud tyto informace poskytla Komisi nebo agentuře fyzická osoba, zdroj těchto informací se neuvádí a osobní údaje tohoto zdroje se nezaznamenávají spolu s poskytnutou informací.

2.

Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení vnitrostátního trestního práva, zdrží se členské státy uplatnění postupů týkajících se porušení právních předpisů z neuváženosti nebo nedbalosti, na něž byly upozorněny pouze prostřednictvím informací o daném porušení poskytnutých na základě tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě. Ustanovení prvního pododstavce se nepoužijí v případech svévolného jednání nebo v případech, kdy došlo ke zjevnému, zásadnímu a závažnému přehlížení očividného rizika a závažnému nesplnění profesní povinnosti věnovat situaci takovou péči, jíž je za daných okolností zjevně zapotřebí, čímž je způsobena předvídatelná škoda na zdraví či na majetku nebo je závažným způsobem snížena úroveň bezpečnosti civilního letectví.

CS

3.

Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo přijmout opatření k posílení ochrany zdrojů informací uvedených v odstavci 1.

4.

Zaměstnanci a najatý personál, kteří poskytnou informace při uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, nesmí být na základě informací, jež poskytli, svým zaměstnavatelem nebo organizací, které poskytují služby, žádným způsobem postihováni.

56

CS

Ustanovení prvního pododstavce se nepoužijí v případech svévolného jednání nebo v případech, kdy došlo ke zjevnému, zásadnímu a závažnému přehlížení očividného rizika a závažnému nesplnění profesní povinnosti věnovat situaci takovou péči, jíž je za daných okolností zjevně zapotřebí, čímž je způsobena předvídatelná škoda na zdraví či na majetku nebo je závažným způsobem snížena úroveň bezpečnosti civilního letectví. 5.

Ustanovení tohoto článku nebrání členským státům, Komisi a agentuře přijímat jakákoli opatření nezbytná k zachování nebo zlepšení bezpečnosti civilního letectví.

6.

Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena pravidla o ochraně zdrojů informací stanovená v nařízení (EU) č. 996/2010 a nařízení (EU) č. 376/2014. Článek 63 Databáze informací

1.

Agentura ve spolupráci s Komisí a příslušnými úřady členských států zřídí a spravuje databázi informací nezbytných k zajištění účinné spolupráce mezi agenturou a příslušnými úřady členských států při výkonu úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním podle tohoto nařízení. Databáze obsahuje informace o:

CS

a)

osvědčeních vydaných a prohlášeních přijatých agenturou a příslušnými úřady členských států v souladu s ustanoveními kapitoly III a článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69 a 70;

b)

osvědčeních vydaných a prohlášeních přijatých kvalifikovanými subjekty jménem agentury a příslušných úřadů členských států v souladu s čl. 58 odst. 3;

c)

akreditacích udělených agenturou a příslušnými úřady členských států kvalifikovaným subjektům v souladu s článkem 58, včetně informací o rozsahu akreditace;

d)

opatřeních přijatých členskými státy na základě čl. 2 odst. 6 a 7 a o odpovídajících rozhodnutích Komise;

e)

rozhodnutích Komise přijatých na základě čl. 2 odst. 4;

f)

rozhodnutích členských států přijatých na základě čl. 36 odst. 2;

g)

přenesení odpovědnosti členskými státy na agenturu nebo jiný členský stát v souladu s články 53 a 54, včetně podrobných údajů o přenesené odpovědnosti;

h)

rozhodnutích Komise přijatých v souladu s článkem 55, včetně údajů o odpovědnosti přenesené na agenturu na základě uvedených rozhodnutí;

i)

rozhodnutích Komise přijatých v souladu s článkem 56;

57

CS

j)

oznámeních příslušných úřadů členských států týkajících se individuálních plánů specifikací doby letu předložených agentuře na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. f) a odpovídajících stanoviscích agentury vydaných v souladu s čl. 65 odst. 7;

k)

oznámeních členských států týkajících se opatření podniknutých v bezprostřední reakci na problém související s bezpečností civilního letectví a týkající se udělování výjimek a o odpovídajících doporučeních agentury a rozhodnutích Komise podle čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1;

l)

žádostech členských států týkajících se způsobu průkazu a o odpovídajících doporučeních agentury na základě čl. 60 odst. 3;

m)

oznámeních agentury a odpovídajících rozhodnutích Komise podle čl. 65 odst. 4;

n)

dalších informacích, které mohou být nezbytné pro zajištění účinné spolupráce podle prvního pododstavce.

2.

Příslušné úřady členských států, letečtí lékaři a letecká zdravotní střediska si rovněž prostřednictvím databáze vyměňují informace týkající se zdravotní způsobilosti pilotů. Veškeré informace obsahující osobní údaje, včetně zdravotních údajů, se omezují na nezbytné minimum pro zajištění účinné certifikace a dozoru nad piloty v souladu s článkem 20.

3.

Veškeré osobní údaje, včetně zdravotních údajů, se v databázi uchovávají po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.

4.

Členské státy a agentura zajistí, aby subjekty údajů, jejichž osobní údaje jsou v databázi zpracovávány, byly o této skutečnosti předem informovány.

5.

Členské státy a agentura mohou omezit rozsah práv subjektu údajů na zpřístupnění, opravu a výmaz osobních údajů uvedených v databázi v míře striktně nezbytné pro ochranu bezpečnosti civilního letectví v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES a článkem 20 nařízení (ES) č. 45/2001.

6.

Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 7, Komise, agentura, příslušné úřady členských států a všechny příslušné úřady členských států pověřené vyšetřováním nehod a incidentů v civilním letectví mají v rámci plnění svých úkolů zabezpečený online přístup ke všem informacím v databázi. Komise a agentura mohou případně sdělovat určité informace uvedené v databázi kromě informací uvedených v odstavci 2 zúčastněným stranám nebo je mohou zveřejnit.

7.

CS

Informace obsažené v databázi jsou chráněny proti neoprávněnému přístupu pomocí vhodných nástrojů a protokolů. Zpřístupnění a zveřejňování informací uvedených v odstavci 2 je omezeno na osoby odpovědné za certifikaci a dozor nad zdravotní způsobilostí pilotů v rámci plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Omezený přístup k těmto informacím může být umožněn i jiným oprávněným osobám pro

58

CS

účely zajištění řádného fungování databáze, konkrétně její technické údržby. Osoby oprávněné k přístupu k informacím zahrnujícím osobní údaje předem projdou školením ohledně použitelných právních předpisů na ochranu osobních údajů a souvisejících ochranných opatření. 8.

CS

Komise přijme nezbytná pravidla pro fungování a správu databáze. Tato pravidla jsou uvedena v prováděcích aktech, které se přijmou přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3 a stanoví podrobné požadavky týkající se: a)

technických aspektů vytvoření a správy databáze;

b)

klasifikace informací, které mají být předávány Komisi, agentuře a příslušným úřadům členských států pro začlenění do databáze, včetně formy a způsobů předávání těchto informací;

c)

pravidelných a standardizovaných aktualizací informací obsažených v databázi;

d)

způsobu šíření a zveřejňování určitých informací obsažených v databázi v souladu s odstavcem 6;

e)

klasifikace informací týkajících se zdravotní způsobilosti pilotů, které mají být předávány příslušným úřadům členských států, leteckým lékařům a leteckým zdravotním střediskům pro zařazení do databáze, včetně formy a způsobů předávání těchto informací;

f)

způsobů ochrany informací obsažených v databázi před neoprávněným přístupem, omezení přístupu k informacím a ochrany osobních údajů obsažených v databázi v souladu s použitelnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů, konkrétně proti náhodnému či protiprávnímu zničení, ztrátě, pozměnění nebo vyzrazení;

g)

maximální doby, po kterou je povoleno uchovávat osobní údaje uložené v databázi, včetně informací týkajících se zdravotní způsobilosti pilotů, které jsou osobními údaji;

h)

podrobných podmínek, za nichž mohou členské státy nebo agentura pro účely odstavce 5 omezit práva subjektu údajů na přístup, opravu a výmaz osobních údajů obsažených v databázi.

59

CS

KAPITOLA V AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO BEZPEČNOST LETECTVÍ ODDÍL I ÚKOLY

Článek 64 Zřízení a funkce agentury

CS

1.

Zřizuje se Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví.

2.

Pro účely zajištění řádného fungování a rozvoje civilního letectví v Unii v souladu s cíli stanovenými v článku 1 agentura:

a)

plní veškeré úkoly ve všech záležitostech spadajících do působnosti tohoto nařízení a zaujímá k nim stanoviska;

b)

je nápomocna Komisi při přípravě opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení. Zahrnují-li tato opatření technická pravidla, nesmí Komise změnit jejich obsah bez předchozí koordinace s agenturou;

c)

poskytuje Komisi nezbytnou technickou, vědeckou a administrativní podporu k plnění jejích úkolů;

d)

přijímá nezbytná opatření v rámci pravomocí, které jsou jí svěřeny tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie;

e)

provádí kontroly, další činnosti v rámci sledování a šetření nutné k plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení nebo vyžádané Komisí;

f)

v oblasti své působnosti vykonává jménem členských států funkce a úkoly, které pro ně vyplývají z použitelných mezinárodních úmluv, zejména Chicagské úmluvy;

g)

pomáhá příslušným úřadům členských států při plnění jejich úkolů zejména tím, že zajišťuje fórum pro výměnu informací a odborných poznatků;

h)

na základě žádosti se podílí na stanovování, měření, oznamování a analýze ukazatelů výkonnosti, stanoví-li právní předpisy Unie systémy výkonnosti týkající se civilního letectví;

i)

spolupracuje s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, v nichž jejich činnosti souvisí s technickými aspekty civilního letectví.

60

CS

Článek 65 Opatření agentury 1.

Agentura je na základě žádosti nápomocna Komisi při přípravě návrhů změn tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jež mají být přijaty na základě tohoto nařízení. Dokumenty, které agentura Komisi za tímto účelem předkládá, mají podobu stanovisek.

2.

Agentura vydává a předkládá Komisi doporučení týkající se uplatňování článků 59 a 60.

3.

Agentura v souladu s článkem 104 a s příslušnými akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na základě tohoto nařízení vydává certifikační specifikace, přijatelné způsoby průkazu a poradenský materiál pro uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě.

4.

Agentura přijímá odpovídající rozhodnutí za účelem uplatňování článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69, 70, 71 a 73. Agentura může udělovat výjimky jakýmkoli právnickým či fyzickým osobám, jimž vydala osvědčení, a to za okolností a podmínek stanovených v čl. 60 odst. 1. V takovém případě agentura Komisi a členským státům prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 okamžitě oznámí udělené výjimky, důvody pro jejich udělení a případně uplatněná nezbytná zmírňující opatření. Jestliže doba trvání výjimky přesáhne osm po sobě následujících měsíců nebo jestliže agentura udělila tutéž výjimku opakovaně a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, Komise posoudí, zda byly uvedené podmínky splněny, a pokud dospěje k závěru, že podmínky splněny nebyly, přijme v tomto smyslu prováděcí rozhodnutí, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zařadí do databáze zřízené podle článku 63. Agentura výjimku po oznámení uvedeného prováděcího rozhodnutí okamžitě zruší.

CS

5.

Agentura zveřejňuje zprávy o kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování prováděných na základě článku 73.

6.

Na naléhavé bezpečnostní problémy, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, agentura reaguje bez zbytečného prodlení stanovením nápravných opatření, která mají provést příslušné úřady členských států nebo právnické či fyzické osoby, na něž se vztahují ustanovení tohoto nařízení, a sdělením souvisejících informací těmto příslušným úřadům členských států a uvedeným osobám, včetně pokynů či doporučení, pokud to vyžaduje ochrana cílů stanovených v článku 1.

7.

Agentura vydává stanoviska k individuálním plánům specifikací doby letu navrhovaným členskými státy na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. f), které se odchylují od certifikačních specifikací přijatých agenturou.

61

CS

Článek 66 Certifikace letové způsobilosti a ochrany životního prostředí

CS

1.

S ohledem na výrobky, letadlové části a jiné než zastavěné vybavení uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě i), je-li to na místě a je tak specifikováno v Chicagské úmluvě nebo v jejích přílohách, vykonává agentura jménem členských států funkce a úkoly státu projekce, výroby nebo zápisu do leteckého rejstříku, souvisejí-li tyto funkce a úkoly s certifikací projektu a s povinnými informacemi týkajícími se zachování letové způsobilosti. Za tímto účelem agentura zejména:

a)

pro každý projekt výrobku, pro nějž se v souladu s článkem 11 předkládá žádost o typové osvědčení, osvědčení o změnách, včetně doplňkového typového osvědčení, nebo schválení návrhu oprav, určí a oznámí žadateli certifikační předpisovou základnu;

b)

pro každý výrobek, pro nějž se v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a) předkládá žádost o osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely nebo osvědčení zvukové způsobilosti pro zvláštní účely, určí a oznámí žadateli zvláštní specifikace letové způsobilosti nebo specifický kód slučitelnosti výrobku se životním prostředím;

c)

pro každý projekt letadlové části nebo jiného než zastavěného vybavení, pro nějž se v souladu s článkem 12, případně 13 předkládá žádost o osvědčení, určí a oznámí žadateli certifikační předpisovou základnu;

d)

pro každé letadlo, pro které se v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b) předkládá žádost o povolení k letu, vydá povolení pro odpovídající letové podmínky související s projektem;

e)

vytvoří a zpřístupní specifikace letové způsobilosti a slučitelnosti se životním prostředím pro projekty výrobků a letadlových částí, na které se vztahuje prohlášení v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a);

f)

odpovídá za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 pro typová osvědčení, typová osvědčení pro zvláštní účely, osvědčení změn, včetně doplňkových typových osvědčení, a projekty oprav pro projekty výrobků v souladu s článkem 11 a čl. 17 odst. 1 písm. b);

g)

odpovídá za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 pro osvědčení projektů letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení v souladu s články 12 a 13;

h)

vydává příslušné přehledy údajů o projektech výrobků v souvislosti se životním prostředím, k nimž vydává osvědčení v souladu s článkem 11;

i)

zajišťuje funkce pro zachování letové způsobilosti související s projekty výrobků, projekty letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, pro něž vydala osvědčení a v souvislosti s nimiž vykonává dozor, včetně bezodkladné reakce na problémy v oblasti bezpečnosti nebo ochrany před protiprávními činy a vydávání a šíření použitelných povinných informací.

62

CS

2.

Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3, pokud jde o:

a)

schvalování organizací odpovědných za projektování výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení v souladu s čl. 15 odst. 1;

b)

schvalování organizací odpovědných za výrobu a údržbu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení a za řízení zachování jejich letové způsobilosti a organizací podílejících se na výcviku personálu v souladu s článkem 15, jestliže mají uvedené organizace hlavní místo podnikání mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy.

3.

Agentura je odpovědná za úkoly související s dozorem a vynucováním v souladu s čl. 54 odst. 3 týkající se prohlášení, která organizace předkládají v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a). Článek 67 Certifikace letových posádek

1.

Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se schvalování organizací provádějících výcvik pilotů a palubních průvodčích a leteckých zdravotních středisek uvedených v článku 22, jestliže mají tyto organizace a střediska hlavní místo podnikání mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy.

2.

Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se osvědčení pro zařízení pro výcvik pomocí letové simulace v souladu s článkem 23 ve všech následujících případech: a)

zařízení je provozováno organizací, pro niž agentura vydala osvědčení v souladu s odstavcem 1;

b)

zařízení se nachází na území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy, a zařízení je provozováno organizací, pro niž agentura vydala osvědčení v souladu s odstavcem 1 a jejíž hlavní místo podnikání se nachází mimo uvedené území;

c)

zařízení se nachází mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy, s výjimkou zařízení, která jsou provozována organizací, pro niž agentura nevydala osvědčení v souladu s odstavcem 1 a jejíž hlavní místo podnikání se nachází na uvedeném území. Článek 68 ATM/ANS

1.

CS

Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3, pokud jde o:

63

CS

a)

osvědčení pro poskytovatele ATM/ANS uvedené v článku 36, pokud mají hlavní místo podnikání mimo území, na které se vztahují Smlouvy, a jsou odpovědní za poskytování ATM/ANS ve vzdušném prostoru uvedeného území;

b)

osvědčení pro poskytovatele ATM/ANS uvedené v článku 36, pokud poskytují celoevropské ATM/ANS;

c)

osvědčení pro organizace uvedené v článku 37 a prohlášení předložená těmito organizacemi, jestliže se podílejí na projektování, výrobě nebo údržbě systémů a složek celoevropských ATM/ANS;

d)

prohlášení poskytovatelů ATM/ANS, pro které agentura vydala osvědčení v souladu s písmeny a) a b) týkající se systémů a složek ATM/ANS uváděných do provozu těmito poskytovateli v souladu s čl. 38 odst. 1.

2.

Pokud jde o systémy a složky uvedené v článku 38, agentura:

a)

stanoví a oznámí žadateli podrobné specifikace použitelné pro systémy a složky ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita a které podléhají osvědčení nebo prohlášení v souladu s čl. 38 odst. 2, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 39;

b)

odpovídá za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se osvědčení a prohlášení v souvislosti se systémy a složkami ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita v souladu s čl. 38 odst. 2, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 39. Článek 69 Certifikace řídících letového provozu Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se osvědčení pro výcvikové organizace pro řídící letového provozu uvedené v článku 42, jestliže mají tyto organizace hlavní místo podnikání mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy, a je-li to na místě, pro jejich personál. Článek 70 Dozor nad provozovateli ze třetích zemí a nad mezinárodní bezpečností

CS

1.

Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se udělování oprávnění k provozu uvedených v čl. 49 odst. 1 a 2 a prohlášení předložených provozovateli uvedených v čl. 49 odst. 2, ledaže určitý členský stát plní ve vztahu k těmto provozovatelům funkce a úkoly státu provozovatele.

2.

Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se oprávnění pro letadla a piloty uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. a).

64

CS

3.

Agentura je na základě žádosti nápomocna Komisi při provádění nařízení (ES) č. 2111/2005 tím, že provádí nezbytná posouzení provozovatelů ze třetích zemí a orgánů odpovědných za dozor, včetně inspekcí na místě. Výsledky těchto posouzení poskytuje spolu s odpovídajícími doporučeními Komisi. Článek 71 Šetření prováděná agenturou

1.

Agentura sama nebo prostřednictvím příslušných úřadů členských států či kvalifikovaných subjektů provádí nezbytná šetření v rámci plnění úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3.

2.

Pro účely provádění šetření uvedených v odstavci 1 je agentura zmocněna:

a)

vyžadovat od právnických nebo fyzických osob, jimž vydala osvědčení nebo které jí předložily prohlášení, veškeré nezbytné informace;

b)

požadovat od uvedených osob ústní vysvětlení k veškerým skutečnostem, dokumentům, předmětům, postupům nebo jiným záležitostem významným z hlediska určení toho, zda daná osoba splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;

c)

vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků patřících uvedeným osobám;

d)

nahlížet do každého dokumentu, záznamu nebo údajů, které jsou v držení uvedených osob nebo k nimž mají uvedené osoby přístup, a pořizovat z nich kopie či výtahy, bez ohledu na to, na jakých nosičích jsou tyto informace uloženy. Je-li to nutné za účelem stanovení, zda určitá osoba, které vydala osvědčení nebo která jí předložila prohlášení, splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, je agentura oprávněna vykonávat pravomoci stanovené v prvním pododstavci rovněž ve vztahu k jakékoli další právnické nebo fyzické osobě, u které lze důvodně předpokládat, že má v držení informace relevantní pro tento účel nebo že k nim má přístup. Pravomoci podle tohoto odstavce se vykonávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu nebo třetí země, kde vyšetřování probíhá, s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy dotčených osob a v souladu se zásadou proporcionality. Pokud se pro vstup do prostor, na pozemky a do dopravních prostředků uvedených v písm. c) prvního pododstavce v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy vyžaduje předchozí povolení soudních orgánů dotčeného členského státu nebo třetí země, je výkon těchto pravomocí vázán na získání takového předchozího povolení.

3.

CS

Agentura zajistí, aby její zaměstnanci, případně další odborníci, kteří se na šetření podílejí, byli dostatečně kvalifikovaní a náležitě poučení a aby měli řádná oprávnění. Tyto osoby se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním.

65

CS

4.

Úředníci příslušných úřadů členského státu, na jejichž území má být šetření provedeno, agentuře na její žádost pomáhají s provedením šetření. Je-li taková pomoc nutná, agentura o tomto šetření a požadované pomoci s dostatečným předstihem informuje členský stát, na jehož území má být šetření provedeno. Článek 72 Pokuty a penále

1.

2.

Komise může na žádost agentury právnické nebo fyzické osobě, jíž bylo v souladu s tímto nařízením vydáno osvědčení nebo která předložila prohlášení, uložit jeden nebo oba následující postihy: a)

pokutu v případě, že uvedená osoba záměrně či z nedbalosti porušila jedno z ustanovení tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;

b)

penále v případě, že uvedená osoba porušila jedno z uvedených ustanovení, nebo v případě, že takové porušení bezprostředně hrozí, s cílem přimět uvedenou osobu k dodržení uvedených ustanovení.

Pokuty a penále uvedené v odstavci 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující. Při jejich stanovení se přihlíží k závažnosti případu a zejména k míře ohrožení bezpečnosti či ochrany životního prostředí a k finančním možnostem dotčené právnické nebo fyzické osoby. Výše pokut nepřesáhne 4 % ročního příjmu či obratu dotčené právnické nebo fyzické osoby. Výše penále nepřesáhne 2,5 % průměrného denního příjmu či obratu dotčené právnické nebo fyzické osoby.

CS

3.

Komise ukládá pokuty a penále na základě odstavce 1 pouze v případě, že ostatní opatření stanovená v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě k řešení těchto porušení jsou nedostatečná nebo nepřiměřená.

4.

Pokud jde o ukládání pokut a penále v souladu s ustanoveními tohoto článku, Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117 stanoví: a)

podrobná kritéria a podrobnou metodiku pro stanovení výše pokut a penále;

b)

podrobná pravidla pro šetření, související opatření a podávání zpráv a rovněž pro rozhodování, včetně ustanovení o právu na obhajobu, přístupu ke spisu, právním zastoupení, důvěrnosti a dočasných ustanovení; a

c)

postupy pro výběr pokut a penále.

5.

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc k přezkumu rozhodnutí Komise přijatých na základě odstavce 1. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

6.

Rozhodnutí Komise přijatá na základě odstavce 1 nemají trestněprávní povahu.

66

CS

Článek 73 Sledování členských států 1.

Agentura je nápomocna Komisi při sledování uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě členskými státy tím, že provádí kontroly a další činností v rámci sledování. Cílem uvedených kontrol a dalších činností v rámci sledování je rovněž pomoci členským státům při zajištění jednotného uplatňování uvedených ustanovení. Agentura předkládá zprávu o kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování provedených podle tohoto odstavce Komisi.

2.

Pro účely provádění kontrol a dalších činností v rámci sledování uvedených v odstavci 1 je agentura zmocněna: a)

požadovat od jakéhokoli příslušného úřadu členského státu a všech právnických a fyzických osob spadajících do působnosti tohoto nařízení poskytnutí veškerých nezbytných informací;

b)

požadovat od uvedených úřadů a osob ústní vysvětlení k veškerým skutečnostem, dokumentům, předmětům, postupům nebo jiným záležitostem významným z hlediska určení toho, zda dotčený členský stát splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;

c)

vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků uvedených úřadů a osob;

d)

nahlížet do každého dokumentu, záznamu nebo údajů, které jsou v držení uvedených úřadů a osob nebo k nimž mají uvedené úřady a osoby přístup, a pořizovat z nich kopie či výtahy, bez ohledu na to, na jakých nosičích jsou tyto informace uloženy.

Je-li to nutné za účelem stanovení, zda určitý členský stát splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, je agentura oprávněna vykonávat pravomoci stanovené v prvním pododstavci rovněž ve vztahu k jakékoli další právnické nebo fyzické osobě, u které lze důvodně předpokládat, že má v držení informace relevantní pro tyto účely nebo že k nim má přístup. Pravomoci podle tohoto odstavce se vykonávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, kde probíhá kontrola nebo jiné činnosti v rámci sledování, s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy dotčených úřadů a osob a v souladu se zásadou proporcionality. Pokud se pro vstup do prostor, na pozemky a do dopravních prostředků uvedených v písm. c) prvního pododstavce v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy vyžaduje předchozí povolení soudních orgánů dotčeného členského státu, je výkon těchto pravomocí vázán na získání takového předchozího povolení. 3.

CS

Agentura zajistí, aby její zaměstnanci a případně další odborníci, kteří se podílejí na kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování, byli dostatečně kvalifikovaní,

67

CS

náležitě poučení a aby měli řádná oprávnění. Tyto osoby se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním. Agentura informuje dotčený členský stát o konání kontroly a sdělí totožnost svých zaměstnanců a dalších odborníků, kteří se na jejím provádění budou podílet, a to v dostatečném předstihu před uskutečněním kontroly a dalších činností v rámci sledování. 4.

Dotčený členský stát kontrolu a další činnosti v rámci sledování usnadní. Zajistí, aby dotčené úřady a osoby s agenturou spolupracovaly. Pokud některá právnická nebo fyzická osoba s agenturou nespolupracuje, příslušné orgány dotčeného členského státu poskytnou agentuře nezbytnou pomoc, aby mohla kontrolu a další činnosti v rámci sledování provést.

5.

Jestliže kontrola nebo další činnosti v rámci sledování prováděné v souladu s tímto článkem zahrnuje kontrolu nebo další činnosti v rámci sledování ve vztahu k některé právnické nebo fyzické osobě spadající do působnosti tohoto nařízení, uplatní se ustanovení čl. 71 odst. 2, 3 a 4.

6.

Na žádost členského státu jsou mu zprávy vypracované agenturou podle odstavce 1 zpřístupněny v úředním jazyce nebo jazycích Unie toho členského státu, kde byla kontrola provedena.

7.

Agentura zveřejní shrnutí informací o uplatňování ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě každým členským státem. Uvedené informace zahrne do výroční bezpečnostní zprávy uvedené v čl. 61 odst. 6.

8.

Agentura přispívá s ohledem na cíle stanovené v článku 1 k posouzení dopadů provádění tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, aniž je dotčeno posouzení Komisí podle článku 113.

9.

Komise přijme podrobná pravidla týkající se pracovních postupů agentury pro plnění úkolů podle tohoto článku. Tato pravidla se uvedou v prováděcích aktech, které se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Článek 74 Výzkum a inovace

CS

1.

Agentura je členským státům a Komisi nápomocna při určování hlavních témat výzkumu v oblasti civilního letectví s cílem přispět k zajištění souladu a koordinace mezi výzkumem financovaným z veřejných prostředků a vývojem a politikami spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.

Agentura podporuje Komisi při stanovování a plnění příslušných rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a ročních a víceletých pracovních programů, rovněž při provádění postupů hodnocení, při přezkumu financovaných projektů a při využívání výsledků projektů v oblasti výzkumu a inovací.

68

CS

3.

Agentura může rozvíjet a financovat výzkum, pokud se týká výlučně zdokonalení činností v oblasti její působnosti. Potřeby a činnosti agentury v oblasti výzkumu jsou zahrnuty do jejího ročního pracovního programu.

4.

Výsledky výzkumu financovaného agenturou se zveřejňují, pokud zveřejnění nebrání použitelné právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví nebo bezpečnostní pravidla agentury uvedená v článku 112.

5.

Kromě úkolů stanovených v odstavcích 1 až 4 a v článku 64 se může agentura rovněž zapojit do výzkumných činností ad hoc, jestliže jsou uvedené činnosti slučitelné s úkoly agentury a s cíli tohoto nařízení. Článek 75 Ochrana životního prostředí

1.

Cílem opatření, která agentura přijímá v souvislosti s emisemi a hlukem pro účely osvědčení projektu výrobků v souladu s článkem 11, je zamezit závažným škodlivým dopadům dotčených činností civilního letectví na životní prostředí a lidské zdraví.

2.

Členské státy, Komise, agentura a další orgány, instituce a jiné subjekty Unie v rámci svých působností spolupracují v otázkách životního prostředí, včetně otázek, které řeší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200621, s cílem zajistit, aby byla zohledňována vzájemná závislost mezi životním prostředím, lidským zdravím a ostatními technickými oblastmi civilního letectví.

3.

Agentura je Komisi nápomocna při definování a koordinaci politik a opatření na ochranu životního prostředí v civilním letectví, zejména vypracováváním studií, prováděním simulací a poskytováním technického poradenství.

4.

Za účelem informování zúčastněných stran a široké veřejnosti agentura každé tři roky zveřejní environmentální přezkum podávající objektivní přehled o stavu ochrany životního prostředí v Unii v oblasti civilního letectví. Článek 76 Ochrana letectví před protiprávními činy

1.

21

CS

Členské státy, Komise a agentura spolupracují v záležitostech ochrany civilního letectví před protiprávními činy, včetně kybernetické bezpečnosti, s cílem zajistit, aby byla zohledňována vzájemná závislost mezi bezpečností civilního letectví a jeho ochranou před protiprávními činy.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

69

CS

2.

Agentura na základě žádosti poskytuje Komisi technickou pomoc při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/200822, rovněž při provádění bezpečnostních kontrol a při přípravě opatření, která mají být přijata podle uvedeného nařízení.

3.

K ochraně civilního letectví před protiprávními činy může agentura přijímat nezbytná opatření podle čl. 65 odst. 6 a čl. 66 odst. 1 písm. i). Před přijetím takových opatření agentura získá souhlas Komise a konzultuje členské státy. Článek 77 Mezinárodní spolupráce

1.

Agentura je v záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení na vyžádání nápomocna Komisi v jejích vztazích se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tato pomoc přispívá zejména k harmonizaci pravidel a vzájemnému uznávání osvědčení.

2.

Agentura může spolupracovat s příslušnými úřady třetích zemí a s mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem může agentura po předchozím schválení Komisí ustanovit mechanismy spolupráce s těmito úřady a mezinárodními organizacemi.

3.

Agentura je členským státům nápomocna při dodržování jejich závazků vyplývajících z mezinárodních dohod v záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména jejich závazků vyplývajících z Chicagské úmluvy.

4.

Agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí zřizuje a případně aktualizuje databázi, která obsahuje: a)

informace o souladu tohoto nařízení, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě a opatření přijatých agenturou podle tohoto nařízení s mezinárodními normami a doporučenými postupy;

b)

další informace o provádění tohoto nařízení, které jsou společné pro všechny členské státy a jsou relevantní pro sledování prováděné organizací ICAO, pokud jde o dodržování Chicagské úmluvy a mezinárodních norem a doporučených postupů členskými státy.

Členské státy využívají informací v této databázi při plnění svých povinností podle článku 38 Chicagské úmluvy a při poskytování informací organizaci ICAO v rámci všeobecného programu pro audit dozoru nad bezpečností provozu. 5. 22

CS

Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy, Komise, agentura a příslušné úřady členských států spolupracují prostřednictvím sítě odborníků v technických Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.)

70

CS

záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a souvisejících s činností organizace ICAO. Agentura poskytuje této síti nezbytnou administrativní podporu, včetně pomoci s přípravou a pořádáním jejích zasedání. 6.

Kromě úkolů stanovených v odstavcích 1 až 5 a v článku 64 se může agentura rovněž zapojit do ad hoc technické spolupráce a do projektů výzkumu a pomoci spolu se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, jestliže jsou tyto činnosti slučitelné s úkoly agentury a s cíli stanovenými v článku 1. Článek 78 Řešení krizí

1.

Agentura v oblasti svých pravomocí přispívá ke včasné reakci na krizové situace v letectví a k jejich zmírňování.

2.

Agentura se podílí na činnosti koordinační krizové jednotky pro evropské letectví (EACCC) vytvořené v souladu s článkem 18 nařízení Komise (EU) č. 677/201123. Článek 79 Letecký výcvik V zájmu šíření osvědčených postupů a jednotného provádění tohoto nařízení a opatření přijatých na jeho základě může agentura provádět výcvik, a to i prostřednictvím externích poskytovatelů, určený příslušným úřadům členských států, příslušným úřadům třetích zemí, mezinárodním organizacím, právnickým a fyzickým osobám, na které se vztahují ustanovení tohoto nařízení, a dalším zúčastněným stranám. Agentura ve své úřední publikaci stanoví a zveřejní podmínky, které musí splňovat externí poskytovatelé výcviku pro účely tohoto článku, pokud agentura využívá jejich služeb.

Článek 80 Provádění jednotného evropského nebe Pokud má agentura relevantní odborné znalosti, poskytuje na základě žádosti Komisi technickou pomoc při provádění jednotného evropského nebe, zejména ve formě: a)

23

CS

provádění technických kontrol, technických šetření a studií;

Nařízení Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (Úř. věst. L 185, 15.7.2011, s. 1).

71

CS

b)

příspěvku k provádění systému výkonnosti pro letové navigační služby a funkce sítě;

c)

příspěvku k provádění hlavního plánu ATM, včetně vývoje a zavádění programu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR).

ODDÍL II VNITŘNÍ STRUKTURA

Článek 81 Právní postavení, umístění a místní úřadovny 1.

Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2.

V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.

Agentura má své sídlo v Kolíně nad Rýnem, Spolková republika Německo.

4.

Agentura může zřizovat místní úřadovny v členských státech, pokud s tím tyto státy souhlasí, a v souladu s čl. 91 odst. 4.

5.

Agenturu právně zastupuje její výkonný ředitel. Článek 82 Zaměstnanci

1.

Pro zaměstnance agentury platí služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie24 a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie za účelem uplatňování tohoto služebního řádu a pracovního řádu.

2.

Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni agenturou. Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

24

CS

Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

72

CS

Článek 83 Výsady a imunity Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie. Článek 84 Odpovědnost 1.

Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem použitelným pro příslušnou smlouvu.

2.

Soudní dvůr Evropské unie je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.

V případě mimosmluvní odpovědnosti agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahrazuje jakoukoli škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími pracovníky při plnění jejich povinností.

4.

Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.

Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance. Článek 85 Funkce správní rady

CS

1.

Agentura má správní radu.

2.

Správní rada:

a)

v souladu s článkem 92 jmenuje výkonného ředitele a případně prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce;

b)

přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a do 1. července každého roku ji předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje;

c)

každoročně schvaluje programový dokument agentury, a to dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a v souladu s článkem 106;

d)

schvaluje roční rozpočet agentury, a to dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a v souladu s čl. 109 odst. 11;

e)

stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele podle článků 104 a 105;

f)

vykonává funkce vztahující se k rozpočtu agentury podle článků 109, 110 a 114;

73

CS

CS

g)

jmenuje členy odvolacího senátu (senátů) podle článku 94;

h)

vykonává disciplinární pravomoc vůči výkonnému řediteli;

i)

vydává stanovisko k pravidlům týkajícím se poplatků a plateb podle čl. 115 odst. 2;

j)

přijímá svůj jednací řád a jednací řád výkonné rady;

k)

rozhoduje o úpravě používání jazyků platné pro agenturu;

l)

přijímá veškerá rozhodnutí o zřizování vnitřních struktur agentury a o jejích případných změnách;

m)

v souladu s odstavcem 6 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

n)

přijímá vhodná prováděcí pravidla za účelem uplatňování služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;

o)

zajišťuje náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení, jakož i z šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

p)

přijímá pravidla pro předcházení střetů zájmů u svých členů a u členů odvolacího senátu (senátů) a jejich řešení;

q)

přijme finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 114;

r)

jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;

s)

přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

t)

vydává stanovisko k návrhu Evropského programu pro bezpečnost letectví v souladu s článkem 5;

u)

přijímá Evropský plán pro bezpečnost letectví v souladu s článkem 6.

3.

Správní rada může výkonnému řediteli předkládat doporučení ohledně jakékoli záležitosti týkající se oblastí, na něž se vztahuje toto nařízení.

4.

Správní rada zřídí poradní orgán zastupující celou škálu zúčastněných stran dotčených činností agentury, s nímž před přijetím konzultuje rozhodnutí v oblastech uvedených v odst. 2 písm. c), e), f) a i). Správní rada se rovněž může rozhodnout konzultovat s poradním orgánem další otázky uvedené v odstavcích 2 a 3. Správní rada není stanoviskem poradního orgánu v žádném případě vázána.

5.

Správní rada může zřizovat pracovní orgány, které jí pomáhají plnit její úkoly, včetně přípravy jejích rozhodnutí a sledování jejich provádění.

74

CS

6.

Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby. Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, může správní rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel. Článek 86 Složení správní rady

1.

Správní rada sestává ze zástupců členských států a Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Každý členský stát jmenuje jednoho člena správní rady a jednoho náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva zástupce a jejich náhradníky. Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období lze prodloužit.

2.

Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí, prokazatelných zkušeností a dosavadní činnosti v oblasti civilního letectví, s přihlédnutím k jejich relevantním odborným znalostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu, aby tak přispívali k naplňování cílů stanovených tímto nařízením. Ve svých příslušných členských státech musejí mít celkovou odpovědnost alespoň za politiku bezpečnosti civilního letectví.

3.

Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o to, aby se omezilo střídání jejich zástupců, aby tak byla zajištěna kontinuita práce správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

4.

Případná účast zástupců evropských třetích zemí ve správní radě s postavením pozorovatele a podmínky této účasti se stanoví v dohodách uvedených v článku 118.

5.

Poradní orgán uvedený v čl. 85 odst. 4 jmenuje čtyři ze svých členů jako zástupce ve správní radě s postavením pozorovatele. Tito zástupci v co nejširší míře zastupují různé pohledy zastoupené v poradním orgánu. Funkční období trvá 24 měsíců a lze je jednou prodloužit o dalších 24 měsíců. Článek 87 Předseda správní rady

1.

CS

Správní rada volí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z moci úřední zaujme místopředseda.

75

CS

2.

Funkční období předsedy a místopředsedy trvá čtyři roky a lze je jednou prodloužit o další čtyři roky. Pokud předseda či místopředseda přestane být kdykoli během svého funkčního období členem správní rady, skončí jeho funkční období automaticky ke stejnému datu. Článek 88 Schůze správní rady

1.

Schůze správní rady svolává její předseda.

2.

Správní rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Kromě toho se schází na žádost předsedy, Komise nebo alespoň jedné třetiny svých členů.

3.

Výkonný ředitel agentury se jednání účastní bez hlasovacího práva.

4.

Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila její schůze jako pozorovatel.

5.

Sekretariát správní rady zajišťuje agentura. Článek 89 Pravidla hlasování správní rady

1.

Aniž je dotčen čl. 85 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 92 odst. 7, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Na žádost člena správní rady se rozhodnutí podle čl. 85 odst. 2 písm. k) přijímá jednomyslně.

2.

Každý člen jmenovaný podle čl. 86 odst. 1 má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Pozorovatelé ani výkonný ředitel agentury nehlasují.

3.

Jednací řád správní rady stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen jednat v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

4.

K přijetí rozhodnutí o rozpočtových záležitostech nebo záležitostech týkajících se lidských zdrojů je zapotřebí, aby pro ně hlasovala Komise. Článek 90 Výkonná rada

CS

1.

Správní radě je nápomocna výkonná rada.

2.

Výkonná rada:

a)

připravuje rozhodnutí přijímaná správní radou;

76

CS

b)

v součinnosti se správní radou zajišťuje provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení, jakož i z šetření úřadu OLAF;

c)

je nápomocna výkonnému řediteli a poskytuje mu poradenství při provádění rozhodnutí správní rady za účelem posílení dohledu nad správním a rozpočtovým řízením, aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele vymezené v článku 91.

3.

Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech administrativního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování a rozpočtových záležitostí. Tato rozhodnutí se na nejbližší schůzi správní rady předloží k potvrzení.

4.

Výkonnou radu tvoří předseda správní rady, dva zástupci Komise a šest dalších členů jmenovaných správní radou z řad jejích členů s hlasovacím právem. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo. Poradní orgán může jmenovat jednoho ze svých členů jako pozorovatele.

5.

Funkční období členů výkonné rady je stejné jako funkční období členů správní rady. Funkční období členů výkonné rady končí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.

6.

Výkonná rada koná každé tři měsíce nejméně jednu řádnou schůzi. Kromě toho se schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost svých členů.

7.

Správní rada stanoví jednací řád výkonné rady. Článek 91 Povinnosti výkonného ředitele

CS

1.

Výkonný ředitel řídí agenturu. Je odpovědný správní radě. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislý a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

2.

Je-li k tomu výkonný ředitel vyzván, podá o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada.

3.

Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů, které agentuře ukládá toto nařízení nebo jiné akty Unie. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)

schvalování opatření agentury definovaných v článku 65 v mezích stanovených tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě;

b)

rozhodování o šetřeních, kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování stanovených v článcích 71 a 73;

77

CS

CS

c)

rozhodování o přidělování úkolů kvalifikovaným subjektům v souladu s čl. 58 odst. 1 a o provádění šetření příslušnými vnitrostátními úřady nebo kvalifikovanými subjekty jménem agentury v souladu s čl. 71 odst. 1;

d)

přijímání nezbytných opatření týkajících se činnosti agentury v souvislosti s mezinárodní spoluprací v souladu s článkem 77;

e)

provádění veškerých nezbytných kroků k zajištění řádného chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

f)

provádění rozhodnutí správní rady;

g)

vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury a její předložení správní radě k přijetí;

h)

přípravu návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury na základě článku 109 a plnění jejího rozpočtu na základě článku 110;

i)

přenášení svých pravomocí na jiné zaměstnance agentury. Komise stanoví náležitosti takových přenesení, jež se uvedou v prováděcích aktech přijímaných poradním postupem podle čl. 116 odst. 2;

j)

přípravu programového dokumentu podle čl. 106 odst. 1 a jeho předkládání správní radě k přijetí po obdržení stanoviska Komise;

k)

provádění programového dokumentu podle čl. 106 odst. 1 a informování správní rady o jeho provádění;

l)

vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na šetření úřadu OLAF, za podávání zpráv o jeho plnění Komisi dvakrát ročně a za pravidelné podávání zpráv správní radě a výkonné radě;

m)

ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání prostřednictvím preventivních opatření a účinných kontrol, a v případě zjištění nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek, případně vyměřením účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;

n)

přípravu strategie agentury pro boj proti podvodům a její předložení správní radě k přijetí;

o)

vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na agenturu;

p)

vypracování Evropského plánu pro bezpečnost letectví a jeho následných aktualizací a jejich předložení správní radě k přijetí;

q)

informování správní rady o provádění Evropského plánu pro bezpečnost letectví;

r)

reakci na žádost o pomoc ze strany Komise v souladu s tímto nařízením;

s)

přijetí přenesení povinností na agenturu v souladu s články 53 a 54;

t)

běžný provoz agentury.

78

CS

4.

Výkonný ředitel dále odpovídá za rozhodování o tom, zda je pro účinné a účelné plnění úkolů agentury nezbytné zřídit v jednom nebo více členských státech jednu nebo více místních úřadoven. Uvedené rozhodnutí vyžaduje předchozí souhlas Komise, správní rady a členského státu, kde má být místní úřadovna zřízena. Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v dané místní úřadovně prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Článek 92 Výkonný ředitel

1.

Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.

Výkonného ředitele jmenuje správní rada z kandidátů navržených Komisí v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení a na základě zásluh, doložené způsobilosti a zkušeností relevantních pro civilní letectví. Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

3.

Funkční období výkonného ředitele trvá pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

4.

Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let. Před prodloužením funkčního období výkonného ředitele správní rada o záměru prodloužit jeho funkční období informuje Evropský parlament. Výkonný ředitel může být vyzván, aby během jednoho měsíce před tímto prodloužením vystoupil před příslušným výborem Parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

5.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

6.

Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

7.

Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

8.

Výkonnému řediteli může být nápomocen jeden nebo více ředitelů. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý, zaujme jeden z ředitelů jeho místo. Článek 93 Pravomoci odvolacího senátu

CS

79

CS

1.

V rámci administrativní struktury agentury je zřízen jeden nebo více odvolacích senátů. Komise stanoví počet odvolacích senátů a jejich úkoly prováděcími akty přijímanými poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

2.

Odvolací senát nebo odvolací senáty rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím podle článku 97. Odvolací senát nebo odvolací senáty jsou svolávány podle potřeby. Článek 94 Složení odvolacího senátu

1.

Odvolací senát sestává z předsedy a dvou dalších členů.

2.

Předseda a ostatní členové mají náhradníky, kteří je zastupují v jejich nepřítomnosti.

3.

Předsedu, ostatní členy a jejich náhradníky jmenuje správní rada ze seznamu kvalifikovaných kandidátů sestaveného Komisí.

4.

Pokud se odvolací senát domnívá, že to povaha odvolání vyžaduje, může požádat správní radu, aby ze seznamu uvedeného v odstavci 3 jmenovala nejvýše dva další členy a jejich náhradníky.

5.

Kvalifikaci požadovanou u členů jednotlivých odvolacích senátů, jejich postavení a smluvní vztah s agenturou, pravomoci jednotlivých členů v přípravné fázi rozhodování a podmínky hlasování určuje Komise. Činí tak prováděcími akty přijímanými v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Článek 95 Členové odvolacího senátu

1.

Funkční období členů odvolacího senátu včetně předsedy a všech náhradníků trvá pět let a lze jej prodloužit o dalších pět let.

2.

Členové odvolacího senátu jsou nezávislí. Při svém rozhodování nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.

Členové odvolacího senátu v agentuře nevykonávají žádné jiné funkce. Funkci člena odvolacího senátu lze vykonávat na částečný úvazek.

4.

Členové odvolacího senátu nemohou být během funkčního období odvoláni ze své funkce ani vyškrtnuti ze seznamu způsobilých kandidátů, nejsou-li pro odvolání nebo vyškrtnutí závažné důvody a Komise tak nerozhodne po obdržení stanoviska správní rady. Článek 96 Vyloučení a námitky

CS

80

CS

1.

Členové odvolacího senátu se nesmějí účastnit žádného odvolacího řízení, mají-li na něm osobní zájem, jestliže se ho dříve zúčastnili jako zástupci jednoho z účastníků řízení nebo se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

2.

Domnívá-li se člen odvolacího senátu na základě některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu, že se nemá zúčastnit určitého odvolacího řízení, uvědomí o tom odvolací senát.

3.

Proti kterémukoli členovi odvolacího senátu může kterýkoli z účastníků odvolacího řízení vznést námitku na základě jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti tohoto člena. Námitka není přípustná, jestliže již účastník odvolacího řízení učinil procesní úkon, ačkoli mu byl znám důvod pro námitku. Žádná námitka nesmí být založena na státní příslušnosti členů.

4.

V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odvolací senát rozhodne o opatřeních, která mají být přijata, bez účasti daného člena. Pro účely přijetí tohoto rozhodnutí je dotyčný člen v odvolacím senátu nahrazen svým náhradníkem. Článek 97 Rozhodnutí podléhající odvolání

1.

Odvolání lze podat proti rozhodnutím agentury přijatým na základě článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69, 70, 71 nebo 115.

2.

Odvolání podané na základě odstavce 1 nemá odkladný účinek. Agentura však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, jestliže to okolnosti podle jejího názoru umožňují.

3.

Odvolání proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k jednomu z účastníků, lze podat pouze ve spojení s odvoláním proti konečnému rozhodnutí, pokud se v rozhodnutí neuvádí možnost samostatného odvolání. Článek 98 Osoby oprávněné k odvolání Každá fyzická nebo právnická osoba se může odvolat proti rozhodnutí určenému této osobě nebo proti rozhodnutí, které má sice formu rozhodnutí určeného jiné osobě, ale bezprostředně a osobně se této osoby týká. Účastníci řízení mohou být účastníky odvolacího řízení. Článek 99 Lhůta a forma Odvolání spolu s odůvodněním se podává sekretariátu odvolacího senátu písemně do dvou měsíců od oznámení opatření dané osobě, nebo není-li oznámeno, ode dne, kdy se uvedená osoba o tomto opatření dozví.

CS

81

CS

Článek 100 Předběžná revize 1.

Před posouzením odvolání poskytne odvolací senát agentuře možnost, aby své rozhodnutí přezkoumala. Považuje-li výkonný ředitel odvolání za odůvodněné, do dvou měsíců od obdržení oznámení dané rozhodnutí opraví. Toto ustanovení se nepoužije, je-li odvolání účastníka namířeno proti jinému účastníku.

2.

Není-li rozhodnutí opraveno, agentura bezodkladně rozhodne, zda pozastaví uplatňování rozhodnutí na základě čl. 97 odst. 2 či nikoli. Článek 101 Přezkum odvolání

1.

Odvolací senát posoudí, zda je odvolání přípustné a odůvodněné.

2.

Při přezkumu odvolání podle odstavce 1 jedná odvolací senát rychle. Tak často, jak je to nutné, vyzývá účastníky odvolacího řízení, aby ve stanovených lhůtách zaujali písemné stanovisko ke sdělením odvolacího senátu nebo ostatních účastníků odvolacího řízení. Odvolací senát může rozhodnout o konání ústního jednání, a to buď z vlastního podnětu, nebo na odůvodněnou žádost jednoho z účastníků odvolacího řízení. Článek 102 Rozhodnutí o odvolání Dojde-li odvolací senát k závěru, že odvolání není přípustné nebo odůvodněné, odvolání zamítne. Dojde-li odvolací senát k závěru, že odvolání je přípustné a odůvodněné, postoupí případ agentuře. Agentura přijme nové odůvodněné rozhodnutí, přičemž zohlední rozhodnutí odvolacího senátu. Článek 103 Žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie

CS

1.

U Soudního dvora Evropské unie lze podat žalobu na neplatnost právně závazných aktů agentury, žalobu pro nečinnost a v souladu s článkem 84 žalobu o mimosmluvní odpovědnost a podle rozhodčí doložky žalobu o náhradu škody způsobenou činností agentury na základě smluvní odpovědnosti.

2.

Žalobu na neplatnost rozhodnutí agentury přijatých na základě článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69, 70, 71 nebo 115 lze u Soudního dvora Evropské unie podat teprve po vyčerpání všech možností odvolání v rámci agentury.

3.

Členské státy a orgány Unie mohou proti rozhodnutím agentury podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropské unie, aniž by musely nejprve vyčerpat všechny možnosti odvolání v rámci agentury.

82

CS

4.

Agentura přijme veškerá nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie.

ODDÍL III ZPŮSOB PRÁCE

Článek 104 Postupy vypracovávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů průkazu a poradenského materiálu 1.

Správní rada stanoví transparentní postupy pro vydávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů průkazu a poradenského materiálu podle čl. 65 odst. 1 a 3. Tyto postupy:

a)

využívají odborných znalostí, jimiž disponují vnitrostátní příslušné úřady;

b)

podle potřeby zapojují odborníky relevantních zúčastněných stran nebo využívají odborných znalostí relevantních evropských normalizačních orgánů či jiných specializovaných subjektů;

c)

zajišťují, aby agentura zveřejňovala dokumenty a široce konzultovala se zúčastněnými stranami na základě harmonogramu a postupu, jehož součástí je povinnost agentury zaujmout písemné stanovisko k postupu konzultace.

2.

Agentura pro účely vypracovávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů průkazu a poradenského materiálu v souladu s čl. 65 odst. 1 a 3 stanoví postup předběžných konzultací s členskými státy. Za tímto účelem může vytvořit pracovní skupinu, do níž je každý členský stát oprávněn jmenovat jednoho odborníka. Jsou-li zapotřebí konzultace týkající se vojenských aspektů, zapojí agentura rovněž Evropskou obrannou agenturu. Jsou-li zapotřebí konzultace týkající se možných sociálních dopadů opatření agentury, zapojí agentura zúčastněné strany včetně sociálních partnerů EU.

3.

Agentura zveřejňuje stanoviska, certifikační specifikace, přijatelné způsoby průkazu a poradenský materiál vypracované podle čl. 65 odst. 1 a 3 a postupy stanovené na základě odstavce 1 tohoto článku v úřední publikaci agentury. Článek 105 Postupy přijímání rozhodnutí

CS

83

CS

1.

Správní rada stanoví transparentní postupy přijímání jednotlivých rozhodnutí podle čl. 65 odst. 4. Tyto postupy zejména:

a)

zajistí, aby fyzickým nebo právnickým osobám, jimž je rozhodnutí určeno, a všem ostatním stranám, jichž se dané rozhodnutí bezprostředně a osobně týká, bylo umožněno slyšení;

b)

stanoví, že rozhodnutí bude oznámeno fyzickým nebo právnickým osobám a zveřejněno v souladu s požadavky článku 112 a čl. 121 odst. 2;

c)

stanoví, že fyzické nebo právnické osoby, jimž je rozhodnutí určeno, a všichni ostatní účastníci řízení budou informováni o opravných prostředcích dostupných jim na základě tohoto nařízení;

d)

zajistí, aby rozhodnutí obsahovalo odůvodnění.

2.

Správní rada stanoví postupy vymezující podmínky, za nichž jsou rozhodnutí oznamována dotčeným osobám, včetně informací o dostupných odvolacích řízeních stanovených v tomto nařízení. Článek 106 Roční a víceleté programování

1.

V souladu s čl. 85 odst. 2 písm. c) přijme správní rada do 31. prosince každého roku programový dokument obsahující víceletý a roční program, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise a v případě víceletého programování po konzultaci s Evropským parlamentem. Předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Za konečný se programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

CS

2.

Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na jednotlivé činnosti v souladu se zásadami sestavování a řízení rozpočtu podle činností, přičemž se uvede, které činnosti mají být financovány prostřednictvím rozpočtu týkajícího se regulačních opatření a které činnosti mají být financovány prostřednictvím poplatků a plateb přijatých agenturou. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně uvádí, které úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny. Roční programování zahrnuje strategii agentury týkající se činností souvisejících s mezinárodní spoluprací podle článku 77 a opatření agentury vázaná na tuto strategii.

3.

Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada schválený roční pracovní program změní.

84

CS

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele. 4.

Víceletý pracovní program udává celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Plánování zdrojů se jednou ročně aktualizuje. Strategické programování se aktualizuje v případě potřeby, a zejména za účelem zohlednění výsledku hodnocení uvedeného v článku 113. Článek 107 Souhrnná výroční zpráva o činnosti

1.

Souhrnná výroční zpráva o činnosti popisuje, jak agentura uskutečňovala svůj roční pracovní program, plnila rozpočet a hospodařila s lidskými zdroji. Jasně uvádí, jaká pověření a jaké úkoly agentury byly oproti předchozímu roku přidány, změněny nebo zrušeny.

2.

Ve zprávě se uvedou činnosti agentury a vyhodnotí se jejich výsledky, pokud jde o stanovené cíle, ukazatele výkonnosti a harmonogram, rizika související s těmito činnostmi, využití zdrojů, obecnou činnost agentury a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly. Uvede se také, které činnosti byly financovány prostřednictvím rozpočtu týkajícího se regulačních opatření a které činnosti byly financovány prostřednictvím poplatků a plateb přijatých agenturou. Článek 108 Transparentnost a komunikace

CS

1.

Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. Tím nejsou dotčena pravidla upravující přístup k údajům a informacím stanovená v nařízení (EU) č. 376/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 61 odst. 4 a čl. 63 odst. 8.

2.

Agentura může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Zejména zajišťuje, aby kromě zveřejňování uvedeného v čl. 104 odst. 3 veřejnost a všechny zúčastněné strany rychle obdržely objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o práci agentury. Agentura zajistí, aby přidělování jejích zdrojů na komunikační činnost nepoškozovalo účinné plnění úkolů podle článku 64.

3.

Agentura v případě potřeby přeloží materiály týkající se bezpečnosti do úředních jazyků Unie. Vnitrostátní příslušné úřady jsou agentuře nápomocny účinnou komunikací relevantních informací týkajících se bezpečnosti ve svých příslušných jurisdikcích a ve svých příslušných jazycích.

85

CS

4.

Každá fyzická nebo právnická osoba je oprávněna písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie a obdržet odpověď ve stejném jazyce.

5.

Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

ODDÍL IV FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 109 Rozpočet

CS

1.

Aniž jsou dotčeny jiné příjmy, příjmy agentury tvoří:

a)

příspěvek Unie;

b)

příspěvky kterýchkoli evropských třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 118;

c)

poplatky uhrazené žadateli o osvědčení vydávaná agenturou nebo držiteli těchto osvědčení a osobami, které u agentury zaregistrovaly prohlášení;

d)

platby za publikace, výcvik a jakékoli další poskytované služby a za vyřízení odvolání agenturou;

e)

dobrovolné finanční příspěvky členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud takový příspěvek neohrožuje nezávislost a nestrannost agentury;

f)

platby uhrazené v souladu s nařízením (EU) č. (XXX/XXXX) o provádění jednotného evropského nebe za příslušné úkoly orgánu ATM/ANS;

g)

granty.

2.

Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, administrativu, infrastrukturu a provoz. U provozních výdajů mohou být rozpočtové závazky na opatření, jež trvají déle než jeden rozpočtový rok, podle potřeby rozloženy do několika let v ročních splátkách.

3.

Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.

Rozpočet týkající se regulačních opatření, stanovené a vybrané poplatky za vydání osvědčení a platby uložené agenturou jsou v účetnictví agentury vedeny odděleně.

5.

Agentura upraví své personální plánování a řízení zdrojů tvořených poplatky a platbami tak, aby jí umožňovalo rychle reagovat na kolísání příjmů z poplatků a plateb.

86

CS

6.

Výkonný ředitel každoročně sestaví návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok včetně návrhu plánu pracovních míst a zašle jej správní radě. V souvislosti s pracovními místy financovanými z poplatků a plateb se tento návrh plánu pracovních míst zakládá na omezeném souboru ukazatelů schválených Komisí za účelem měření pracovního zatížení a efektivity agentury a stanoví zdroje potřebné pro účinné a včasné plnění požadavků na vydávání osvědčení a na další činnosti agentury včetně těch, které vyplývají z přenesení povinností v souladu s články 53, 54 a 55. Na základě tohoto návrhu správní rada schválí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok. Tento předběžný návrh příjmů a výdajů agentury se do 31. ledna každého roku zašle Komisi.

7.

Správní rada předá konečný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury obsahující návrh plánu pracovních míst spolu s předběžným pracovním programem nejpozději do 31. března Komisi a evropským třetím zemím, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 118.

8.

Komise předá výkaz odhadů rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

9.

Komise na základě odhadu příjmů a výdajů zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

10.

Rozpočtový orgán schvaluje položky příspěvku pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.

11.

Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

12.

Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr uskutečnit jakýkoli projekt, který by mohl mít významné finanční dopady na financování rozpočtu, zejména jakýkoli projekt související s nemovitostmi, například pronájem či koupi budov, a informuje o nich Komisi. V případě projektů výstavby, u nichž je pravděpodobné, že budou mít významný dopad na rozpočet agentury, se použijí ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/201325. Pokud jedna složka rozpočtového orgánu sdělí svůj úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu. Článek 110 Plnění a kontrola rozpočtu

1. 25

CS

Rozpočet agentury plní výkonný ředitel. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

87

CS

2.

Do 1. března následujícího po každém rozpočtovém roce předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Účetní agentury do 1. března následujícího po každém rozpočtovém roce předá účetnímu Komise rovněž zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok. Účetní Komise provede konsolidaci předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 147 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201226.

3.

Do 31. března následujícího po každém rozpočtovém roce předá výkonný ředitel Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok.

4.

Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné finanční závěrce agentury sestaví účetní na základě článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

5.

Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

6.

Do 1. července následujícího po každém rozpočtovém roce předá účetní konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.

Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.

Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě a Komisi.

9.

Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

10.

Na doporučení Rady jednající kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N. Článek 111 Boj proti podvodům

1.

26 27

CS

V zájmu boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání se na agenturu bez omezení vztahují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201327. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

88

CS

2.

Agentura do šesti měsíců ode dne [OP please insert the exact date, as referred to in Art. 127] přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)28 a s použitím vzoru uvedeného v příloze k uvedené dohodě přijme vhodné předpisy použitelné na její zaměstnance.

3.

Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

4.

Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/9629 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

5.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Článek 112 Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací Agentura přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/44330 a 2015/44431. Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o předávání takovýchto informací, jejich zpracování a jejich archivaci. Článek 113 Hodnocení

1.

28 29

30 31

CS

Do [five years after the date referred to in Article 127 – OP please insert the exact date] a každých pět let poté zadá Komise hodnocení dodržování pokynů Komise, které posoudí výkonnost agentury ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15. Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41). Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

89

CS

Hodnocení se zaměří zejména na případnou potřebu upravit mandát agentury a na finanční důsledky každé takové změny. 2.

Pokud Komise usoudí, že další fungování agentury již není s ohledem na její stanovené cíle, mandát a úkoly odůvodněné, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

3.

Komise předá závěry hodnocení spolu se svými závěry Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení se zveřejňují. Článek 114 Finanční pravidla Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je takové odchýlení specificky vyžadováno pro provoz agentury a Komise k němu předem udělí svůj souhlas. Článek 115 Poplatky a platby

1.

Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, které na základě odstavců 3, 4, 5 a 6 stanoví podrobná pravidla týkající se poplatků a plateb vybíraných agenturou.

2.

Komise před přijetím pravidel podle odstavce 1 konzultuje agenturu.

3.

Pravidla uvedená v odstavci 1 určí zejména úkony, za něž se na základě čl. 109 odst. 1 písm. c) a d) hradí poplatky nebo platby, výši poplatků a plateb a způsob jejich úhrady.

4.

Poplatky a platby jsou ukládány za:

a)

vydání a obnovení osvědčení a za registraci prohlášení agenturou na základě tohoto nařízení, jakož i za dozor nad činnostmi, jichž se uvedená osvědčení a prohlášení týkají;

b)

publikace, výcvik a za další služby poskytované agenturou, a to způsobem, který odráží skutečné náklady každé jednotlivé poskytované služby;

c)

vyřízení odvolání. Všechny poplatky a platby jsou vyjádřeny a hrazeny v eurech.

5.

CS

Výše poplatků a plateb se nastaví na úroveň, která zajistí, aby odpovídající příjmy postačovaly ke krytí celkových nákladů na činnosti spojené s poskytovanými službami a aby nedocházelo k hromadění výrazného přebytku. Uvedené náklady zohledňují veškeré výdaje agentury na zaměstnance podílející se na činnostech uvedených v odstavci 3, zejména poměrný příspěvek zaměstnavatele do systému

90

CS

důchodového pojištění. Poplatky a platby jsou příjmy účelově vázanými na agenturu za činnosti spojené se službami, za něž se poplatky a platby hradí. 6.

Rozpočtové přebytky vytvořené prostřednictvím poplatků a plateb se použijí na financování budoucích činností souvisejících s poplatky a platbami nebo na kompenzaci ztrát. V případě opakujících se výrazných kladných nebo záporných rozpočtových výsledků se úroveň poplatků a plateb zreviduje.

KAPITOLA VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 116 Postup projednávání ve výboru 1.

Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení. Článek 117 Výkon přenesené pravomoci

CS

1.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. d), článcích 18, 25, 28, 34, 39, 44, 47, 50, čl. 51 odst. 10, čl. 52 odst. 5, čl. 72 odst. 4 a čl. 115 odst. 1 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou.

3.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. d), článcích 18, 25, 28, 34, 39, 44, 47, 50, čl. 51 odst. 10, čl. 52 odst. 5, čl. 72 odst. 4 a čl. 115 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

91

CS

5.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3 písm. d), článků 18, 25, 28, 34, 39, 44, 47, 50, čl. 51 odst. 10, čl. 52 odst. 5, čl. 72 odst. 4 a čl. 115 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 118 Účast evropských třetích zemí Agentura je otevřená účasti evropských třetích zemí, které jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a uzavřely s Unií mezinárodní dohody, na jejichž základě uplatňují právní předpisy Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení. Uvedené mezinárodní dohody mohou zahrnovat ustanovení, která stanoví zejména povahu a rozsah účasti dotčené evropské třetí země na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích. Agentura může v souladu s čl. 77 odst. 2 v zájmu zajištění účinnosti uvedených ustanovení zřídit mechanismy spolupráce s příslušným úřadem dotčené evropské třetí země. Článek 119 Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.

V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, v němž se nachází sídlo, uzavřené po schválení správní radou a nejpozději do [OP Please insert the exact date – two years after entry into force of this Regulation], se stanoví nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, která uvedený členský stát poskytne, spolu se zvláštními pravidly, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady a zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.

2.

Hostitelský členský stát zajistí agentuře nejvhodnější možné podmínky k jejímu chodu, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení. Článek 120 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Článek 121 Zpracování osobních údajů

CS

92

CS

1.

S ohledem na zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení plní členské státy své úkoly vyplývající z tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

2.

S ohledem na zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení plní Komise a agentura své úkoly vyplývající z tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 122 Zrušení Nařízení (ES) č. 216/2008 se zrušuje. Odkazy na nařízení (ES) č. 216/2008 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze X. Článek 123 Změny nařízení (ES) č. 1008/2008 Nařízení (ES) č. 1008/2008 se mění takto: 1.

V článku 4 se písmeno b) nahrazuje tímto: „b)

2.

je držitelem platného AOC vydaného vnitrostátním orgánem členského státu nebo Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví;“

Článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Osvědčení provozovatele letecké dopravy 1. Vydání a platnost provozní licence neustále závisí na vlastnictví platného AOC, které stanoví činnosti, na něž se vztahuje provozní licence. 2. Jakákoli změna v AOC leteckého dopravce Společenství se podle potřeby zohlední v jeho provozní licenci. Pokud se jedná o dva odlišné úřady, úřad příslušný pro AOC o jakékoli takové změně okamžitě informuje příslušný úřad vydávající licenci. 3. Pokud se jedná o dva odlišné úřady, úřad příslušný pro AOC a příslušný úřad vydávající licenci stanoví postupy pro výměnu veškerých informací relevantních pro posouzení finanční situace leteckého dopravce Společenství, jež mohou ovlivnit bezpečnost jeho provozu nebo jež mohou úřadu příslušnému pro AOC napomoci při provádění jeho činností v oblasti dozoru souvisejících s bezpečností.“;

CS

93

CS

3.

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Aniž je dotčen čl. 13 odst. 3 a 5, musí být letadla používaná leteckým dopravcem Společenství zapsána podle volby členského státu, jehož příslušný úřad vydává provozní licenci, buď v jeho vnitrostátním leteckém rejstříku, nebo v leteckém rejstříku Unie.“;

4.

Článek 13 se mění takto: a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Smlouva o pronájmu bez posádky, jejíž stranou je letecký dopravce Společenství, nebo smlouva o pronájmu s posádkou, podle níž je letecký dopravce Společenství nájemcem letadla pronajatého s posádkou provozovaného provozovatelem třetí země, podléhá předchozímu schválení v souladu s nařízením (EU) č. [XX/XXX reference to this Regulation to be inserted] a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.“; b)

doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Letecký dopravce Společenství, který si pronajímá letadla bez posádky zapsaná v leteckém rejstříku třetí země, musí obdržet předchozí schválení od úřadu příslušného pro jeho AOC. Příslušný úřad udělí schválení v souladu s nařízením (EU) č. [XX/XXX reference to this Regulation to be inserted] a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.“ Článek 124 Změny nařízení (EU) č. 996/2010 Článek 5 nařízení (EU) č. 996/2010 se mění takto: „1. Každá nehoda či vážný incident, jehož účastníkem se stalo letadlo, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation]*, je předmětem šetření v členském státě, na jehož území k nehodě nebo k vážnému incidentu došlo. 2. Pokud se jakékoli letadlo, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation] a které je zapsáno do rejstříku v některém členském státě, stane účastníkem nehody nebo vážného incidentu, u nichž nelze s konečnou platností stanovit, že k nim došlo na území některého státu, provádí šetření orgán pro šetření členského státu registrace. 3. Rozsah šetření podle odstavců 1, 2 a 4 a postup, který je třeba dodržet při jejich provádění, určí orgán pro šetření, přičemž zohlední ponaučení, které lze z takových šetření vyvodit pro účely zlepšení provozní bezpečnosti letectví. 4. Orgány pro šetření mohou rozhodnout o šetření incidentů jiných, než jsou incidenty uvedené v odstavcích 1 a 2, jakož i o šetření nehod či vážných incidentů u jiných typů

CS

94

CS

letadel v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států, pokud z nich chtějí vyvodit bezpečnostní ponaučení. 5. Odchylně od odstavců 1 a 2 se mohou odpovědné orgány pro šetření s přihlédnutím k ponaučení, které lze z tohoto šetření vyvodit pro zlepšení provozní bezpečnosti letectví, rozhodnout šetření nezahájit, jestliže se účastníkem nehody či vážného incidentu stalo bezpilotní letadlo, pro které se nevyžaduje osvědčení či prohlášení na základě čl. 46 odst. 1 a 2 nařízení (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation], nebo jestliže se účastníkem stalo letadlo s posádkou na palubě s maximální vzletovou hmotností 2 250 kg nebo nižší, přičemž nedošlo ke smrtelnému nebo vážnému zranění žádné osoby. 6. Šetření podle odstavců 1, 2 a 4 se v žádném případě nezabývají určováním viny či odpovědnosti. Jsou vedena nezávisle a odděleně od jakýchkoli soudních či správních řízení vedených v souvislosti s určením viny či odpovědnosti a tato řízení jimi nejsou dotčena.“ Článek 125 Změny nařízení (EU) č. 376/2014 Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 376/2014 se mění takto: „2. Toto nařízení se vztahuje na události a jiné informace související s bezpečností civilních letadel, na které se vztahuje nařízení [add ref. to the new regulation]. Toto nařízení se nicméně nevztahuje na události a jiné informace související s bezpečností týkající se bezpilotních letadel, pro která se nevyžaduje osvědčení či prohlášení podle čl. 46 odst. 1 a 2 nařízení (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation], ledaže daná událost nebo jiné informace související s bezpečností týkající se takového bezpilotního letadla měly za následek smrtelné nebo vážné zranění některé osoby nebo se účastníkem stalo jiné než bezpilotní letadlo. Členské státy mohou rozhodnout o tom, že se toto nařízení bude rovněž vztahovat na události a jiné informace související s bezpečností letadel, na která se nařízení [add ref. to the new regulation] nevztahuje.“ Článek 126 Přechodná ustanovení

CS

1.

Osvědčení vydaná nebo uznaná a prohlášení předložená nebo uznaná v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 zůstávají nadále platná a jsou považována za vydaná, předložená a uznaná na základě odpovídajících ustanovení tohoto nařízení, a to i pro účely použití článku 56.

2.

Nejpozději ke dni [five years after the date referred to in Article 127 – OP please insert the exact date] se prováděcí pravidla přijatá na základě nařízení (ES) č. 216/2008 upraví v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Než budou tyto úpravy

95

CS

přijaty, se veškerými odkazy v uvedených prováděcích pravidlech rozumí následující: a)

„obchodní provoz“ se považuje za odkaz na čl. 3 písm. i) nařízení (ES) č. 216/2008;

b)

„složitá motorová letadla“ se považují za odkaz na čl. 3 písm. j) nařízení (ES) č. 216/2008;

c)

„zařízení“ se považují za odkaz na čl. 3 bod 28 tohoto nařízení;

d)

„průkaz způsobilosti pilota pro rekreační létání“ se považuje za odkaz na průkaz způsobilosti uvedený v čl. 7 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008;

e)

„obchodní letecká doprava“ se považuje za odkaz na čl. 2 bod 1 nařízení Komise (EU) č. 965/201232.

3.

Odchylně od článků 45 a 46 zůstávají příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008 nadále platná do doby, než vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 47.

4.

Členské státy zruší nebo upraví stávající dvoustranné dohody, které uzavřely se třetími zeměmi, týkající se oblastí spadajících do působnosti tohoto nařízení, co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost, v každém případě však před [three years after the date referred to in Article 127 – OP please insert the exact date]. Článek 127 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament předseda/předsedkyně

32

CS

Za Radu předseda/předsedkyně

Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).

96

CS

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1.

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.6. Doba trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný způsob řízení

2.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém řízení a kontroly 2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

CS

0

CS

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1.

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.

Název návrhu/podnětu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

1.2.

Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB33 06 – Mobilita a doprava 06 02 – Evropská dopravní politika 06 02 02 – Evropská agentura pro bezpečnost letectví

1.3.

Povaha návrhu/podnětu  Návrh/podnět se týká nové akce  Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné

akci34

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce  Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.

Cíle

1.4.1.

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem Hlubší a spravedlivější vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou: konkurenceschopný jednotný evropský dopravní prostor, který má poskytnout občanům a podnikům rámec pro bezpečnou, účinnou a vysoce kvalitní dopravu. Zaměstnanost a růst: Tento podnět má přispět ke konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu, který vytváří vysoce hodnotná pracovní místa a je zdrojem technologických inovací. Vytvoří účinný regulační rámec pro integraci nových obchodních modelů a vznikajících technologií.

1.4.2.

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB Specifický cíl č. Specifickými cíli tohoto podnětu jsou:

33 34

CS

ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností. Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

1

CS

1)

odstranit zbytečné požadavky a zajistit, aby regulace byla úměrná rizikům spojeným s různými druhy leteckých činností;

2)

zajistit účinnou integraci nových technologií a vývoje na trhu a účinný dozor nad nimi;

3)

zavést postup společného řízení bezpečnosti mezi Unií a jejími členskými státy za účelem společného zjišťování a zmírňování rizik pro civilní letectví;

4)

odstranit nedostatky v regulačním systému a zajistit jeho jednotnost;

5)

vytvořit efektivně fungující systém shromažďování a sdílení zdrojů mezi členskými státy a agenturou.

Příslušné činnosti ABM/ABB 06 02 – Evropská dopravní politika

CS

2

CS

1.4.3.

Očekávané výsledky a dopady Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Výsledky specifického cíle 1: rámec pro odstranění zbytečných / příliš preskriptivních pravidel; zavedení pravidel založených na výkonnosti s určením cílů, jichž má být dosaženo, avšak při zachování pružnosti, pokud jde o prostředky k dosažení těchto cílů; rámec pro úpravu pravidel podle rizika spojeného s činností, která má být regulována. Výsledky specifického cíle 2: zavedení pravidel pokud možno neutrálních ve vztahu k technologiím, zavedení právního rámce pro bezpilotní letadla; větší využívání odvětvových standardů; zjednodušený regulační rámec pro pronájem letadel s posádkou mezi provozovateli EU. Výsledky specifického cíle 3: právní povinnost přijmout Evropský program pro bezpečnost letectví, Evropský plán pro bezpečnost letectví a státní programy bezpečnosti, které se navzájem doplňují; zdokonalená výměna a analýza informací a údajů; Výsledky specifického cíle 4: zavedení hlavních požadavků týkajících se pozemního odbavení, ochrany životního prostředí se zřetelem k výrobkům letecké techniky, kybernetické bezpečnosti; užší spolupráce mezi agenturou EASA a Komisí v záležitostech ochrany před protiprávními činy; právní základ pro revizi ochrany životního prostředí v letectví; Výsledky specifického cíle 5: vytvoření sboru inspektorů akreditovaných pro EU; vytvoření nouzového mechanismu dozoru; právní rámec pro přenesení povinností na jiné členské státy nebo na agenturu EASA; možnost přidělovat certifikační úkoly a úkoly v oblasti dozoru příslušným organizacím uživatelů v odvětví všeobecného letectví; podpora metod dozoru založených na posouzení rizik a na výkonnosti; vytvoření evropské databáze informací relevantních pro spolupráci mezi úřady pro certifikaci, dozor a vynucování; možnost zvolit si systém EU pro státní letadla a letadla uvedená v příloze II; 1.4.4.

Ukazatele výsledků a dopadů Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatele pro specifický cíl 1: –

počet dotazů obdržených agenturou EASA k výkladu pravidel,

–

počet provozovatelů používajících pravidla založená na výkonnosti při prokazování souladu s hlavními požadavky,

–

počet průkazů způsobilosti soukromého pilota všeobecného letectví,

–

snížení nákladů pro provozovatele.

Ukazatele pro specifický cíl 2:

CS

3

CS

–

počet pravidel odkazujících na odvětvové standardy,

–

stáří letadlového parku všeobecného letectví v EU,

–

snížení nákladů na certifikaci a výrobu letadel,

–

počet nových certifikací.

Ukazatele pro specifický cíl 3: –

počet nehod v poměru k růstu dopravy,

– výsledky činností agentury EASA v oblasti normalizace a soustavného sledování, –

počet státních bezpečnostních programů a úroveň jejich provádění v členských státech.

Ukazatele pro specifický cíl 4: –

počet dotazů obdržených agenturou EASA k výkladu revidovaných pravidel,

–

počet rizikových událostí souvisejících s pozemním odbavením,

–

zpětná vazba od zúčastněných stran.

Ukazatele pro specifický cíl 5: –

výsledky činností agentury EASA v oblasti normalizace a soustavného sledování, pokud jde o zdroje a kvalifikaci v členských státech,

–

počet členských států využívajících inspektory bezpečnosti letectví EU a nové nástroje pro sdružování a sdílení zdrojů (přenesení povinností, možnost zahrnutí státních letadel a letadel uvedených v příloze II do oblasti působnosti nařízení),

–

rozvoj zdrojů vnitrostátních leteckých úřadů členských států měřený plnými pracovními úvazky a rozpočtem.

1.5.

Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.

Požadavky, které mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Zajistit, aby i za rostoucího objemu přepravy byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti civilního letectví. Přispívat ke konkurenceschopnosti leteckého odvětví díky efektivnějšímu systému evropského civilního letectví a současně zajistit přísné normy týkající se bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Splnit požadavek organizace ICAO, aby členské státy přijaly státní bezpečnostní programy.

CS

4

CS

1.5.2.

Přidaná hodnota ze zapojení EU Letecká doprava má do značné míry nadnárodní povahu, a proto přirozeně vyžaduje regulatorní přístup na úrovni EU. Mezi členskými státy existuje všeobecná shoda na tom, že pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti jsou nezbytná společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví. To se projevilo již dřívějším přijetím nařízení (ES) č. 216/2008 a jemu předcházejícího nařízení (ES) č. 1592/2002. Bezpečnost systému evropského civilního letectví závisí mimo jiné na tom, jak dobře jsou prvky tohoto systému navzájem provázány. Každé rozhraní v tomto systému představuje riziko, jež vyžaduje koordinaci. Společné právní předpisy odstraňují nutnost koordinace regulačních systémů mezi členskými státy, a tudíž přispívají ke zvýšení bezpečnosti. Prosazení společného evropského systému bezpečnosti je možno nejúčinněji dosáhnout pouze na úrovni EU. Jednotný evropský systém bezpečnosti civilního letectví, který zabrání nákladné roztříštěnosti, kromě toho povede i k větší efektivitě.

1.5.3.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti Tento podnět vychází mimo jiné z důkladné analýzy zkušeností získaných při uplatňování nařízení (EU) č. 216/2008 a jemu předcházejícího nařízení (ES) č. 1592/2002, včetně hodnocení fungování nařízení (ES) č. 216/2008 provedeného v roce 2013 na základě článku 62 uvedeného nařízení.

1.5.4.

Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji Tento podnět tvoří jeden z výstupů balíčku právních předpisů v oblasti letectví, který má být přijat koncem roku 2015 a bude přispívat ke konkurenceschopnosti odvětví letectví EU. Podnět je v souladu s bílou knihou o dopravě z roku 2011, jejímž cílem je, aby se Evropa pro letectví stala nejbezpečnějším regionem. Podnět je rovněž v souladu se strategií Evropa 2020 a s prioritami Komise, neboť rozvíjí vnitřní trh a podporuje inovace, a má tak příznivý dopad na zaměstnanost a růst a na konkurenceschopnost odvětví letectví v celosvětovém měřítku. Pokud jde o otázky řízení agentury EASA, je podnět v souladu s doporučeními společného prohlášení Komise, Evropského parlamentu a Rady o decentralizovaných agenturách a uvádí tato doporučení do praxe.

CS

5

CS

1.6.

Doba trvání akce a finanční dopad  Časově omezený návrh/podnět (1) Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR (2) Finanční dopad od RRRR do RRRR  Časově neomezený návrh/podnět – Provádění s uváděním do provozu od RRRR do RRRR, – poté plné fungování.

1.7.

Předpokládaný způsob řízení35  Přímé řízení Komisí (3) prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie; (4) prostřednictvím výkonných agentur;  Sdílené řízení s členskými státy  Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny: (5) třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi; (6) mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte); (7) EIB a Evropský investiční fond; (8) subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení; (9) veřejnoprávní subjekty; (10)  soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky; (11)  soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky; (12)  osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu. (13)

35

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Vysvětlení způsobu řízení spolu s odkazy na finanční nařízení je k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

CS

6

CS

Poznámky žádné

CS

7

CS

2.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.

Pravidla pro sledování a podávání zpráv Upřesněte četnost a podmínky.

Existují a používají se četné mechanismy sledování a hodnocení, neboť v oblasti bezpečnosti letectví je sledování výkonnosti nedílným prvkem regulačního rámce Unie. Účinnost navrhovaného opatření se po jeho přijetí bude povinně vyhodnocovat každých pět let, jako je tomu u stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008. Požadavky na roční podávání zpráv agenturou zahrnují vypracování konsolidované výroční zprávy o činnosti a vypracování konečné účetní závěrky. 2.2.

Systém řízení a kontroly

2.2.1.

Zjištěná rizika žádná

2.2.2.

Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly Agentura EASA jakožto agentura Unie uplatňuje použitelné metody kontroly pro decentralizované agentury, které jsou již stanoveny v nařízení (ES) č. 216/2008. Finanční nařízení pro agenturu EASA, které vychází z rámcového finančního nařízení pro agentury, stanoví jmenování interního auditora a požadavky na interní audit.

2.2.3.

Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb nepoužije se

2.3.

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Boje proti podvodům se týká článek 111 navrhovaného nařízení. Tento článek stanoví použitelnost nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném úřadem OLAF na agenturu EASA a zmocňuje úřad OLAF a Účetní dvůr k provádění dalších auditů a šetření. Tento článek odpovídá vzorovému znění pro decentralizované agentury. Agentura EASA kromě toho dne 9. prosince 2014 přijala strategii boje proti podvodům.

CS

8

CS

3.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky – Stávající rozpočtové položky V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka Číslo okruhu………………………………………

1 Inteligent ní růst podporují cí začlenění 06 02 02 Evropská bezpečnost letectví a) Konkure nceschop nost pro růst a zaměstna nost –

agentura

Příspěvek

Druh výdaje

RP/NRP36 .

zemí ESVO37

kandidátsk ých zemí38

RP

ANO

NE

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

ANO*

NE

pro

* Příspěvek Švýcarska po rozhodnutí č. 1/2007 (2008/100/ES).

– Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nepoužije se V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce

Druh výdaje

Rozpočtová položka Číslo okruhu………………………………………

RP/NRP

[…][XX.YY.YY.YY]

36 37 38

CS

Příspěvek zemí ESVO

kandidátsk ých zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

ANO/N E

ANO/NE

ANO/N E

ANO/NE

RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky. ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

9

CS

3.2.

Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje39 v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Počet 1a

Okruh 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Rok N40

GŘ: MOVE

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

 Operační prostředky

Závazky

(1)

Číslo rozpočtové položky 06 02 02 Platby

(2)

34,870

34,870

35,568

36,279

+ 1,575

+ 2,045

+ 1,395

+ 1,395

= 36,445

= 36,915

= 36,963

=37,674

36,445

36,915

36,963

37,674

Časově neomezený návrh Časově neomezený návrh

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy41 nepoužije se Číslo rozpočtové položky

CELKEM prostředky pro GŘ MOVE

39 40 41

CS

(3)

Závazky

=1

36,445

36,915

36,963

37,674

Platby

=2

36,445

36,915

36,963

37,674

Časově neomezený návrh Časově neomezený návrh

Výdaje se upraví v souladu s dohodou uzavřenou vládami ohledně dodatečných pracovních míst a smluvních zaměstnanců. Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

10

CS

CELKEM prostředky v rámci OKRUHU 1a víceletého finančního rámce

CS

Závazky

36,445

36,915

36,963

37,674

Platby

36,445

36,915

36,963

37,674

11

Časově neomezený návrh Časově neomezený návrh

CS

Okruh víceletého finančního rámce

5

„Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

0,924

0,924

0,924

0,924

0

0

0

0

0,924

0,924

0,924

0,924

0,924

0,924

0,924

0,924

Rok N

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: MOVE Lidské zdroje Základ pro výpočet: stávající úroveň rozpočtu na zaměstnance GŘ MOVE zabývající se nařízením (ES) č. 216/2008 a problematikou agentury EASA (7 plných pracovních úvazků × 132 000 EUR/rok = 924 000 EUR).  Ostatní správní výdaje CELKEM GŘ MOVE

CELKEM prostředky v rámci OKRUHU 5 víceletého finančního rámce

Prostředky

(Závazky celkem platby celkem)

=

Časově neomezený návrh

Časově neomezený návrh

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

CELKEM prostředky 42

CS

Závazky

Rok N42

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

37,369

37,839

37,887

38,598

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM Časově neomezený návrh

Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

12

CS

v rámci OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce

37,369

Platby

37,839

37,887

38,598

Časově neomezený návrh

3.2.1.1 Návrh plánu pracovních míst pro agenturu EASA na období 2017–2020

Návrh personálu pro agenturu EASA na období 2017–2020 (celkem)*

2016**

548

Personál třídy AD

třídy

2018

541

2019

2020

540

540

540

5

Nový personál třídy AD Personál celkem

2017

548

546

540

540

540

128

123

118

118

118

128

123

118

118

118

676

669

658

658

658

AD

Personál třídy AST Nový personál třídy AST Personál třídy AST celkem Pracovní místa podle plánu pracovních míst – celkem

*Tyto číselné údaje budou upraveny s ohledem na pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb založený na ukazatelích měření pracovního zatížení a efektivity fungování agentury, který má schválit Komise. Nejpozději v okamžiku přijetí návrhu rozpočtu na rok 2017 Komise předloží revidovaný legislativní finanční výkaz, v němž bude podrobně uvedeno, jak by měl pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb fungovat v praxi a jaký by byl odpovídající dopad na plán pracovních míst agentury. V očekávání výsledků těchto probíhajících prací legislativní finanční výkaz doprovázející tento návrh uvádí setrvalý stav počtu pracovních míst financovaných z poplatků a plateb, a to na základě sdělení Komise o programování

CS

13

CS

lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 po úpravě v souladu s rozhodnutími rozpočtového orgánu při přípravě rozpočtu na rok 2016 a předchozími rozhodnutími. ** Údaje na rok 2016 jsou odvislé od přijetí konečného rozpočtu rozpočtovým orgánem. Údaje pro roky 2017–2020 bude možná zapotřebí každý rok po přijetí konečného rozpočtu upravit.

CS

14

CS

Návrh personálu pro agenturu EASA na období 2017–2020 (z příspěvku EU)*

2016

2017

175

Personál třídy AD

177

třídy

2019

2020

184

184

184

5

Nový personál třídy AD Personál celkem

2018

175

182

184

184

184

50

46

42

42

42

50

46

42

42

42

225

228

226

226

226

AD

Personál třídy AST Nový personál třídy AST Personál třídy AST celkem Pracovní místa podle plánu pracovních míst – celkem

* Tyto údaje zahrnují snižování o 2 % (snížení počtu zaměstnanců o 1 % a roční dávka ve výši 1 % do fondu pro přesuny) do roku 2018 a dodatečná pracovní místa předpokládaná na agendu provozovatelů ze třetích zemí a systémů dálkově řízených letadel, jak je stanoveno v příloze I sdělení o programování lidských a finančních zdrojů (COM(2013) 519).

Návrh personálu pro agenturu EASA na období 2017–2020 (z poplatků a plateb)* Personál třídy AD

2016

2017

373

2018

364

2019

356

2020

356

356

Nový personál třídy

CS

15

CS

AD Personál celkem

třídy

373

364

356

356

356

78

77

76

76

76

78

77

76

76

76

451

441

432

432

432

AD

Personál třídy AST Nový personál třídy AST Personál třídy AST celkem Pracovní místa podle plánu pracovních míst – celkem

*Tyto číselné údaje budou upraveny s ohledem na pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb založený na ukazatelích měření pracovního zatížení a efektivity fungování agentury, který má schválit Komise. Nejpozději v okamžiku přijetí návrhu rozpočtu na rok 2017 Komise předloží revidovaný legislativní finanční výkaz, v němž bude podrobně uvedeno, jak by měl pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb fungovat v praxi a jaký by byl odpovídající dopad na plán pracovních míst agentury. V očekávání výsledků těchto probíhajících prací legislativní finanční výkaz doprovázející tento návrh uvádí setrvalý stav počtu pracovních míst financovaných z poplatků a plateb, a to na základě sdělení Komise o programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 po úpravě v souladu s rozhodnutími rozpočtového orgánu při přípravě rozpočtu na rok 2016 a předchozími rozhodnutími.

CS

16

CS

3.2.2.

Odhadovaný dopad na operační prostředky –  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků – Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků43, jak je vysvětleno dále: – (Základ pro výpočet: celkové průměrné náklady na jeden plný pracovní úvazek: 132 000 EUR) Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok N

Uveďte cíle a výstupy

Rok N+2

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Rok N+3

CELKEM

44

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Počet

VÝSTUPY

 SPECIFICKÝ CÍL Č. 1

Rok N+1

Nákla dy

Celko vý počet

Náklady celkem

Žádný dodatečný dopad na agenturu EASA, neboť výstupy budou pokryty ze stávajících prostředků.

43 44

CS

0 Nákla dy

0

0 Nákla dy

0

0 Nákla dy

0

0 Nákla dy

0

0

0

0

Počet

Nákla dy

0

Počet

0

Počet

Nákla dy

0

Počet

Zajistit účinnou integraci nových

0

Počet

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2

0

Počet

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

Počet

Odstranit zbytečné požadavky a zajistit, aby regulace byla úměrná rizikům spojeným s různými druhy leteckých činností

Nákla dy

Celko vý

Náklady celkem

Prostředky budou upraveny v souladu s dohodou uzavřenou vládami ohledně dodatečných pracovních míst a smluvních zaměstnanců. Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“

17

CS

technologií a vývoje na trhu a účinný dozor nad nimi

počet

0

Nákla dy

0

0

Nákla dy

0

0

Nákla dy

0

0

Nákla dy

0

0

0

0

Počet

Nákla dy

0

Počet

0

Počet

Nákla dy

0

Počet

0

Počet

0

Počet

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

Počet

Nový právní rámec pro bezpilotní letadla

Nákla dy

Celko vý počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Zavést postup společného řízení bezpečnosti mezi Unií a jejími členskými státy za účelem společného zjišťování a zmírňování rizik pro civilní letectví Evropská databáze (článek 28): základní údaje pro rozhodování a sledování (včetně 1 smluvního zaměstnance/rok, jednorázových nákladů na IT ve výši 0,3 mil. EUR za rok n a n+1 a ročních provozních nákladů ve výši 0,20 mil. EUR) „Data velkého objemu“: údaje a analýza pro systém evropského letectví (náklady na zaměstnance ve výši 2 plných pracovního úvazků + 1 smluvního zaměstnance/rok, mimo provozních výdajů)

0,535

0,570

0,270

0,270

Časově neomeze ný návrh

0,167

0,334

0,334

0,334

Časově neomeze ný návrh

0,702

0,904

0,604

0,604

Časově neomeze ný návrh

Nákla dy

Nákla dy

Nákla dy

Nákla dy

Pozemní odbavení: Vytvořit a udržovat systém společných požadavků (článek 11) (náklady na zaměstnance ve výši 1 plného pracovního úvazku/rok)

CS

0,066

0,132

0,132

0,132

18

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Počet

Počet

Počet

Odstranit nedostatky v regulačním systému a zajistit jeho jednotnost

Počet

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4

Počet

Mezisoučet za specifický cíl č. 3

Nákla dy

Celko vý počet

Náklady celkem Časově neomeze ný návrh

CS

Harmonizace bezpečnostních a ochranných aspektů; podpora předpisové činnosti a kontrol (článek 40) (náklady na zaměstnance ve výši 1 plného pracovního úvazku/rok)

0,066

0,132

0,132

0,132

Časově neomeze ný návrh

Nové evropské certifikační požadavky na ochranu životního prostředí a podávání zpráv (článek 39) (včetně 1 plného pracovního úvazku/rok a ročních nákladů na IT ve výši 0,15 mil. EUR) Mezisoučet za specifický cíl č. 4

0,216

0,282

0,282

0,282

Časově neomeze ný návrh

0,348

0,546

0,546

0,546

Časově neomeze ný návrh

Nákla dy

Nákla dy

Nákla dy

Nákla dy

Nákla dy

Počet

Nákla dy

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Vytvořit efektivně fungující systém shromažďování a sdílení zdrojů mezi členskými státy a agenturou

Počet

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5 Nákla dy

Celko vý počet

Náklady celkem

Podpora metod dozoru založených na posouzení rizik a na výkonnosti

0,100

0,100

0,100

0,100

0,400

Sbor odborníků (článek 17) (včetně 1 smluvního pracovníka/rok, jednorázových nákladů ve výši 0,1 mil. EUR za rok n a n+1 a ročních provozních nákladů ve výši 000 EUR) Stanovení5rámce pro přenesení

0,140

0,175

0,075

0,075

Časově neomeze ný návrh

0,175

0,175

0,00

0,00

0,350

0,11

0,145

0,070

0,070

Časově neomeze ný návrh

povinností (článek 18) Zajistit společné normy pro výcvik (článek 43) (včetně 1 smluvního pracovníka/rok a jednorázových nákladů na výukové materiály v roce n a n+1 ve výši 0,075 mil.

CS

19

CS

EUR)

CS

Mezisoučet za specifický cíl č. 5

0,525

0,595

0,245

0,245

NÁKLADY CELKEM

1,575

2,045

1,395

1,395

20

CS

3.2.3.

Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1. Shrnutí –  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy –  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále: – Základ pro výpočet: stávající úroveň rozpočtu na zaměstnance GŘ MOVE zabývající se nařízením (ES) č. 216/2008 a problematikou agentury EASA (7 plných pracovních úvazků × 132 000 EUR/rok = 924 000 EUR). v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Rok N45

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce

0,924

0,924

0,924

0,924

0

0

0

0

0,924

0,924

0,924

0,924

Lidské zdroje

0

0

0

0

Ostatní výdaje správní povahy

0

0

0

0

0

0

0

0

0,924

0,924

0,924

0,924

Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje Mezisoučet pro OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 546 víceletého finančního rámce

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

45 46

CS

Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

21

CS

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů –  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů. – 

Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 06 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

7

7

7

7

XX 01 01 02 (při delegacích)

0

0

0

0

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0 47

 Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky – FTE) XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

0

0

0

0

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

0

0

0

0

XX 01 04 yy 48

0

0

0

0

0

0

0

0

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

0

0

0

0

7

7

7

7

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) CELKEM

XX je oblast politiky nebo příslušná hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci

Zaměstnanci GŘ MOVE zabývající se záležitostmi souvisejícími s bezpečností civilního letectví, ochranou životního prostředí v letectví a agenturou EASA, včetně: – řízení přijímání a provádění opatření v návaznosti na doporučení agentury EASA (rozhodnutí a nařízení Komise), – správní koordinace a kontrola agentury EASA: pracovní programy, víceleté plány personální politiky, zasedání správní rady a dalších výborů, – vypracování a koordinace politik, – finanční a účetní záležitosti na úrovni Komise týkající se agentury (rozpočet, absolutorium atd.).

47 48

CS

SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci. Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

22

CS

Externí zaměstnanci

CS

23

CS

3.2.4.

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem –  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. –  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky 49. Rozpočtová položka: 06 02 02 v milionech EUR N:

36,445

N+1

36,915

N+2

36,963

N+3

37,674

–  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce. Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.

Příspěvky třetích stran – Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran. – Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Rok N

Příspěvek EHP/ESVO Švýcarska*

zemí kromě

Příspěvek Švýcarska** Spolufinancované prostředky CELKEM

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

1,070

1,070

1,054

1,073

1,0

1,0

1,0

1,0

2,070

2,070

2,054

2,073

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

* Na základě předpokladu příspěvku ve výši 2,76 % ročního příspěvku EU. Pro účely výpočtu účelově vázaných příjmů odvozených z přebytků předchozích let se předpokládá, že bude nulový.** Přibližný odhad podle rozhodnutí č. 1/2007 Smíšeného výboru Společenství-Švýcarsko pro leteckou dopravu zřízeného dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě (2008/100/ES).

49

CS

Částky budou upraveny v souladu s dohodou uzavřenou vládami ohledně dodatečných pracovních míst a počtu smluvních zaměstnanců.

24

CS

3.3.

Odhadovaný dopad na příjmy – 

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–  Návrh/podnět má tento finanční dopad: 

dopad na vlastní zdroje



dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová položka:

rozpočtová

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu50 Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte příslušné výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

50

CS

Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

25

CS

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2015 (OR. en) 14991/15 ADD 1

Interinstitucionální spis: 2015/0277 (COD)

AVIATION 152 CODEC 1667 RELEX 1014 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí:

Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise 7. prosince 2015

Příjemce:

Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Č. dok. Komise:

COM(2015) 613 final ANNEXES 1 to 10

Předmět:

PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 613 final ANNEXES 1 to 10.

Příloha: COM(2015) 613 final ANNEXES 1 to 10

14991/15 ADD 1

bl DGE 2A

CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2015 COM(2015) 613 final ANNEXES 1 to 10

PŘÍLOHY […] návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 {SWD(2015) 262 final} {SWD(2015) 263 final}

CS

CS

PŘÍLOHA I Letadla podle čl. 2 odst. 3 písm. d)

Toto nařízení se nevztahuje na následující kategorie letadel: a)

historická letadla splňující tato kritéria: i)

nesložitá letadla, jejichž: –

původní návrh byl vytvořen před 1. lednem 1955 a

výroba byla zastavena před 1. lednem 1975, nebo ii)

letadla mající zřejmý historický význam týkající se: účasti na pozoruhodné historické události, významného kroku ve vývoji letectví nebo významné úlohy, kterou plnila v ozbrojených silách členského státu;

CS

b)

letadla konkrétně určená nebo upravená pro výzkumné, experimentální nebo vědecké účely a s pravděpodobnou výrobou ve velmi omezených počtech;

c)

letadla s posádkou na palubě, z nichž alespoň 51 % bylo postaveno amatérem nebo neziskovou organizací amatérů pro jejich vlastní účely a bez obchodního cíle;

d)

letadla, která byla ve službách vojenských sil, pokud se nejedná o typ letadla, jehož konstrukční normu přijala agentura;

e)

maximálně dvoumístná letadla, jejichž kritická rychlost nebo nejmenší rychlost ustáleného letu při přistávací konfiguraci nepřekračuje 35 uzlů kalibrované rychlosti (CAS), jakož i maximálně dvoumístné vrtulníky a padáky s pohonem s maximální vzletovou hmotností (MTOM), jak je zaznamenána členskými státy, která nepřesahuje: i)

300 kg pro jednomístný pozemní letoun/vrtulník;

ii)

450 kg pro dvoumístný pozemní letoun/vrtulník;

iii)

330 kg pro jednomístný obojživelný letoun nebo vodní letoun/vrtulník;

iv)

495 kg pro dvoumístný obojživelný letoun nebo vodní letoun/vrtulník za předpokladu, že při provozu jako vodní letoun/vrtulník a jako pozemní letoun/vrtulník spadá pod mezní hodnoty MTOM příslušné těmto letounům;

v)

472,5 kg pro dvoumístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla;

2

CS

vi)

540 kg pro dvoumístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla a vybavený elektrickým pohonným systémem;

vii) 315 kg pro jednomístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla; viii) 365 kg pro jednomístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla a vybavený elektrickým pohonným systémem;

CS

f)

jednomístné a dvoumístné vírníky (gyroplány) s MTOM nepřekračující 560 kg;

g)

kluzáky a motorové kluzáky s MTOM nejvýše 250 kg, jde-li o jednomístný letoun, nebo 400 kg, jde-li o dvoumístný letoun, včetně kluzáků se vzletem a přistáním z nohou pilota;

h)

repliky letadel splňující kritéria v písmenech a) nebo d), u nichž je konstrukce podobná jako u původního letounu;

i)

jednomístné horkovzdušné balony s maximálním konstrukčním objemem horkého vzduchu nejvýše 900 m3;

j)

jakákoliv jiná letadla s posádkou na palubě s maximální prázdnou hmotností, včetně paliva, nejvýše 70 kg.

3

CS

PŘÍLOHA II Hlavní požadavky letové způsobilosti 1.

INTEGRITA VÝROBKU:

Integrita výrobku musí být zajištěna pro všechny předpokládané letové podmínky po dobu provozní životnosti letadla. Vyhovění všem požadavkům musí být prokázáno vyhodnocením nebo analýzou a v případě potřeby podloženo zkouškami. Konstrukce a materiály: 1.1.1.

Integrita konstrukce musí být zajištěna v rámci celé provozní obálky letadla a dostatečně mimo ni, včetně pohonného systému, a musí být zachována po dobu provozní životnosti letadla.

Všechny letadlové části, jejichž porucha by mohla snížit integritu konstrukce, musí vyhovovat následujícím podmínkám, aniž by došlo k nežádoucí deformaci nebo poruše. To zahrnuje všechny položky značné hmotnosti a jejich zádržné prostředky. a)

Musí být vzaty v úvahu všechny kombinace zatížení, které lze přiměřeně očekávat jak v rozmezích, tak v dostatečné míře i mimo rozmezí hmotností, polohy těžiště, provozní obálky a životnosti letadla. To zahrnuje zatížení způsobená poryvy, obraty, přetlakováním, pohyblivými plochami, řídicími a pohonnými systémy jak při letu, tak na zemi.

b)

V úvahu musí být vzata zatížení a pravděpodobné poruchy způsobené nouzovými přistáními buď na zemi, nebo na vodě.

c)

Podle druhu operací musí být dynamické účinky vyrovnávány reakcí konstrukce na tato zatížení, s ohledem na velikost a konfiguraci letadla.

Letadlo nesmí vykazovat žádnou aeroelastickou nestabilitu a žádné nadměrné vibrace. Výrobní postupy a materiály použité při stavbě letadla musí vykazovat známé a reprodukovatelné konstrukční vlastnosti. V úvahu musí být brány každé změny v chování materiálů vztahující se k provoznímu prostředí. Je-li to proveditelné, musí být zajištěno, aby účinky cyklického zatěžování, zhoršených podmínek prostředí, náhodných a samostatných zdrojů poškození nesnižovaly integritu konstrukce pod přijatelnou úroveň zbytkové pevnosti. Všechny nezbytné instrukce k zajištění zachování letové způsobilosti v tomto ohledu musí být vyhlášeny. Pohon: Integrita pohonného systému (tj. motoru a případně vrtule) musí být prokázána v rámci provozní obálky pohonného systému a dostatečně mimo ni a musí být zachována po dobu provozní životnosti pohonného systému, s ohledem na úlohu pohonného systému v celkové bezpečnostní koncepci letadla.

CS

4

CS

Pohonný systém musí ve svých stanovených mezích a s uvážením vlivů a podmínek prostředí poskytovat tah nebo výkon, který je od něj požadován. Výrobní postupy a materiály použité při stavbě pohonných systémů musí vykazovat známé a reprodukovatelné konstrukční vlastnosti. V úvahu musí být brány všechny změny v chování materiálů vztahující se k provoznímu prostředí. Účinky cyklického zatěžování, zhoršených podmínek prostředí a provozního opotřebení a pravděpodobných následných poruch letadlových částí nesmí snížit integritu pohonného systému pod přijatelnou úroveň. Všechny nezbytné instrukce k zajištění zachování letové způsobilosti v tomto ohledu musí být vyhlášeny. Všechny nezbytné instrukce, informace a požadavky týkající se bezpečného a správného propojení mezi pohonným systémem a letadlem musí být vyhlášeny. Systémy a vybavení (kromě jiného než zastavěného vybavení): Letadlo nesmí vykazovat žádné konstrukční rysy nebo jednotlivosti, které se v praxi ukázaly jako nebezpečné. Letadlo včetně systémů a vybavení požadovaného pro posouzení typového návrhu nebo na základě provozních pravidel musí fungovat tak, jak je určeno pro jakékoli předvídatelné provozní podmínky v rámci provozní obálky letadla a dostatečně mimo ni, s náležitým ohledem na provozní prostředí systémů nebo vybavení. Ostatní systémy nebo vybavení nevyžadované pro typovou certifikaci nebo nevyžadované na základě provozních pravidel, ať již fungující správně, nebo nesprávně, nesmějí snižovat bezpečnost a nesmějí nepříznivě ovlivňovat správnou funkci jakéhokoli jiného systému nebo vybavení. Systémy a vybavení musí být provozuschopné, aniž by vyžadovaly mimořádnou zručnost nebo sílu. Letadlové systémy a vybavení, uvažovány samostatně a ve vztahu jednoho k druhému, musí být konstruovány tak, aby žádná jednotlivá porucha, která nebyla prokázána jako krajně nepravděpodobná, neměla za následek žádný katastrofický poruchový stav a aby pravděpodobnost jednoho poruchového stavu byla v obráceném poměru k závažnosti jeho vlivu na letadlo a osoby na palubě. Co se týče výše uvedeného kritéria jednotlivé poruchy, je přijatelné předpokládat přiměřenou toleranci s ohledem na velikost a konfiguraci letadla, což může vést k tomu, že některé letadlové části a některé systémy vrtulníků a malých letounů by nemusely tomuto kritériu vyhovovat. Posádce nebo případně personálu údržby musí být jasným, úplným a jednoznačným způsobem poskytnuty informace nutné pro bezpečné provedení letu a informace týkající se nebezpečných stavů. Systémy, vybavení a ovládací prvky řízení včetně indikace a signalizace musí být konstruovány a uspořádány tak, aby minimalizovaly chyby, které by mohly přispět ke vzniku nebezpečí. Je třeba učinit konstrukční opatření k minimalizování ohrožení letadla a osob na palubě nebezpečím, které lze s přiměřenou pravděpodobností očekávat, včetně nebezpečí pro bezpečnost informací, jak z vnitřku, tak z vnějšku letadla, včetně ochrany před možností závažné poruchy nebo zničení jakéhokoli jiného než zastavěného vybavení. Jiné než zastavěné vybavení:

CS

5

CS

Jiné než zastavěné vybavení musí plnit svou bezpečnostní funkci nebo funkci týkající se bezpečnosti tak, jak je určeno pro jakékoli předvídatelné provozní podmínky, ledaže lze tuto funkci plnit také jinými prostředky. Jiné než zastavěné vybavení musí být provozuschopné, aniž by vyžadovalo mimořádnou zručnost nebo sílu. Jiné než zastavěné vybavení musí být konstruováno tak, aby minimalizovalo chyby, které by mohly přispět ke vzniku nebezpečí. Jiné než zastavěné vybavení, ať již fungující správně, nebo nesprávně, nesmí snižovat bezpečnost a nesmí nepříznivě ovlivňovat správnou funkci jakéhokoli jiného vybavení, systému nebo zařízení. Zachování letové způsobilosti: Musí být stanoveny a zpřístupněny všechny nezbytné dokumenty včetně instrukcí pro zachování letové způsobilosti zajišťující, že úroveň letové způsobilosti týkající se typu letadla a jakékoli související části bude zachována po celou dobu provozní životnosti letadla. Musí být zajištěny prostředky umožňující kontrolu, seřízení, mazání, odstranění nebo výměnu letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, tak jak je nezbytné pro zachování letové způsobilosti. Instrukce pro zachování letové způsobilosti musí být podle objemu údajů ve formě jedné příručky nebo více příruček. Příručky musí v praktickém uspořádaní obsahovat pokyny pro údržbu a opravy, informace pro ošetření letadla, postupy vyhledávání a odstraňování poruch a postupy prohlídek. Instrukce pro zachování letové způsobilosti musí obsahovat omezení letové způsobilosti, která stanoví každou závaznou lhůtu pro výměnu, interval prohlídek a související postup prohlídek. HLEDISKA LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI PROVOZU VÝROBKU Musí být prokázáno, že v zájmu zabezpečení dostatečné úrovně bezpečnosti osob na palubě nebo na zemi je během provozu výrobku zajištěno toto:

CS

a)

musí být stanoveny druhy provozu, pro které je letadlo schváleno, a dále musí být stanovena omezení a informace nezbytné pro bezpečný provoz, včetně omezení týkajících se životního prostředí a výkonnosti;

b)

letadlo musí být bezpečně řiditelné a manévrovatelné za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po případné poruše jednoho nebo případně více pohonných systémů, s ohledem na velikost a konfiguraci letadla. Patřičně musí být uvážena síla pilota, prostředí palubního prostoru, pracovní zatížení pilota, ostatní lidské činitele a fáze letu a jeho trvání;

c)

musí být možný plynulý přechod z jedné letové fáze do druhé, aniž by bylo zapotřebí mimořádné zručnosti pilotáže, nadměrné pozornosti, síly nebo pracovní zátěže za jakýchkoli pravděpodobných provozních podmínek;

6

CS

d)

letadlo musí mít takovou stabilitu, která zajistí, aby požadavky na pilota nebyly nadměrné s ohledem na fázi letu a jeho trvání;

e)

musí být stanoveny postupy za podmínek normálního provozu a poruchových a nouzových stavů;

f)

musí být zajištěna výstražná zařízení nebo jiná varovná zařízení přiměřená typu letadla a určená k zabránění překročení normální letové obálky;

g)

charakteristiky letadla a jeho systémů musí umožnit bezpečný návrat z možných krajních poloh letové obálky.

Členům posádky musí být dostupná provozní omezení a ostatní informace nezbytné pro bezpečný provoz. Provoz výrobků musí být chráněn před nebezpečím způsobeným nepříznivými vnějšími nebo vnitřními podmínkami, včetně podmínek životního prostředí. a)

Zejména (podle druhu operací) nesmí nastat žádné nebezpečné podmínky způsobené vystavením jevům, jako jsou nepříznivé počasí, blesk, střet s ptákem, pole vysokofrekvenčního záření, ozón a podobně, jejichž výskyt lze přiměřeně očekávat v průběhu provozu výrobku, s ohledem na velikost a konfiguraci letadla.

b)

Podle druhu operací musí prostory pro cestující cestujícím poskytovat vhodné cestovní podmínky a dostatečnou ochranu před jakýmkoli předpokládaným nebezpečím vzniklým v letovém provozu nebo v nouzových stavech, včetně nebezpečí požáru, vzniku kouře, toxických plynů a náhlé dekomprese s ohledem na velikost a konfiguraci letadla. Musí být přijata opatření, aby osoby na palubě měly veškeré přiměřené možnosti vyhnout se těžkému zranění, být rychle evakuovány z letadla a ochráněny před účinkem deceleračních sil v případě nouzového přistání na zemi nebo na vodě. Podle potřeby musí být vydána jasná a jednoznačná znamení nebo oznámení k instruování osob na palubě o vhodném bezpečném chování a o umístění a správném používání bezpečnostního vybavení. Předepsané bezpečnostní vybavení musí být snadno dostupné.

c)

Podle druhu provozu musí být prostory pro posádku uspořádány tak, aby usnadnily jak letový provoz, tak možnosti situačního povědomí a zvládání jakékoli očekávatelné situace a nouzových stavů. Prostředí prostoru pro posádku nesmí ohrozit schopnost posádky vykonávat její úkoly a jeho uspořádání musí být takové, aby se zamezilo vzájemnému ovlivňování během provozu a nesprávnému používání prvků řízení.

ORGANIZACE (VČETNĚ ÚDRŽBĚ)

FYZICKÝCH OSOB PŮSOBÍCÍCH PŘI PROJEKTOVÁNÍ, VÝROBĚ NEBO

Podle typu činnosti musí být oprávnění organizace vydáno za předpokladu splnění těchto podmínek: a)

CS

organizace musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah prací. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, nástroje a

7

CS

materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů; b)

podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí organizace zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému;

c)

organizace podle potřeby uzavře dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit zachování souladu s hlavními požadavky letové způsobilosti;

d)

organizace zřídí systém hlášení událostí v rámci systému řízení podle písmene b) a v rámci dohod podle písmene c) s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti. Systém hlášení událostí musí být v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014.

Na organizace provádějící výcvik údržby se nevztahují podmínky podle bodu 3.1 písm. c) a d).

CS

8

CS

PŘÍLOHA III Hlavní požadavky na slučitelnost výrobků se životním prostředím

CS

2.

Výrobky musí být navrženy tak, aby byly co nejtišší, s ohledem na bod 4.

3.

Výrobky musí být navrženy tak, aby vypouštěly co nejméně emisí, s ohledem na bod 4.

4.

Výrobky musí být navrženy tak, aby vypouštěly co nejméně emisí způsobených vypařováním nebo vypouštěním kapalin, s ohledem na bod 4.

5.

Je třeba zohlednit případnou kompenzaci mezi konstrukčními opatřeními, jejichž cílem je minimalizace hluku, různých druhů emisí a vypouštěných kapalin.

6.

Při minimalizaci hluku a emisí se zohlední celkový rozsah běžných provozních podmínek a zeměpisné oblasti, v nichž je třeba hluk a emise z letadel řešit.

7.

Letadlové systémy a vybavení požadované z důvodů ochrany životního prostředí musí být navrženy, vyrobeny a udržovány tak, aby za jakýchkoli předvídatelných provozních podmínek fungovaly tak, jak bylo zamýšleno. Jejich spolehlivost musí být adekvátní ve vztahu k jejich zamýšlenému účinku na slučitelnost výrobku se životním prostředím.

8.

Je nutné vytvořit a stanovit veškeré pokyny, postupy, prostředky, příručky, omezení a kontroly nezbytné k zajištění trvalého souladu leteckého výrobku s těmito hlavními požadavky a jednoznačným způsobem je poskytnout zamýšleným uživatelům.

9.

Organizace zapojené do projektování, výroby a údržby leteckých výrobků musí: a)

mít všechny prostředky nezbytné k zajištění souladu leteckého výrobku s těmito hlavními požadavky a

b)

podle potřeby uzavírat dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit trvalý soulad leteckého výrobku s těmito hlavními požadavky.

9

CS

PŘÍLOHA IV Hlavní požadavky na letovou posádku 1.

PILOTNÍ VÝCVIK

1.1.

Obecně Osoba podstupující výcvik pro řízení letadla musí mít dostatečné vzdělání a být fyzicky i duševně způsobilá k tomu, aby získala, uchovala si a prokázala příslušné teoretické znalosti a praktické dovednosti.

1.2.

Teoretické znalosti Pilot musí získat a uchovat si úroveň znalostí odpovídající úlohám vykonávaným v letadle a úměrnou rizikům spojeným s daným typem činnosti. Tyto znalosti musí zahrnovat alespoň tyto oblasti:

CS

a)

právní předpisy v oblasti letectví,

b)

obecné znalosti o letadlech,

c)

technické záležitosti vztahující se k dané kategorii letadla,

d)

provedení letu a plánování,

e)

lidská výkonnost a omezení,

f)

meteorologie,

g)

navigace,

h)

provozní postupy, včetně řízení zdrojů,

i)

letové zásady,

j)

komunikace a

k)

dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb.

10

CS

1.3.

Prokázání a udržování teoretických znalostí

1.3.1.

Získávání a udržování teoretických znalostí musí být prokazováno prostřednictvím průběžného hodnocení během výcviku a případně přezkušováním.

1.3.2.

Musí se udržovat odpovídající úroveň způsobilosti v oblasti teoretických znalostí. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno pravidelným hodnocením, přezkušováním, testy nebo kontrolami. Četnost přezkušování, testů nebo kontrol musí odpovídat míře rizika spojeného s danou činností.

1.4.

Praktické dovednosti Pilot musí získávat a udržovat si praktické dovednosti odpovídající vykonávání jeho úkolů v letadle. Takové dovednosti musí odpovídat rizikům spojeným s typem činnosti a musí zahrnovat podle potřeby tyto úkoly vykonávané v letadle:

CS

a)

předletové činnosti a činnosti během letu, včetně výkonnosti letadla, stanovení hmotnosti a vyvážení, prohlídka a údržba letadla, plánování paliva/energie, vyhodnocení meteorologických podmínek, plánování tratě, omezení ve vzdušném prostoru a dostupnost vzletové a přistávací dráhy,

b)

pozemní úkony na letišti a vzorové provozní úkony,

c)

preventivní opatření a postupy pro zabránění vzniku kolize,

d)

řízení letadla podle vnějších vizuálních orientačních bodů,

e)

letové manévry, včetně kritických stavů a s tím spojených „zádových“ manévrů (upset), podle toho, jak jsou technicky proveditelné,

f)

normální vzlet a přistání a vzlet a přistání s bočním větrem,

g)

let pouze na základě přístrojů, podle typu činnosti,

h)

provozní postupy, včetně týmových dovedností a optimalizace činností posádky, podle druhu provozu, ať už u jednočlenné, nebo vícečlenné posádky,

i)

navigace a provádění pravidel létání a s nimi spojených postupů, případně za použití vizuálních orientačních bodů nebo navigačních prostředků,

j)

postupy za mimořádných nebo nouzových podmínek, včetně simulace selhání letových přístrojů,

k)

dodržování postupů letových provozních služeb a spojovacích postupů,

l)

specifické aspekty daného typu letadla nebo třídy,

m)

další výcvik praktických dovedností, které mohou být požadovány pro snížení rizik spojených se zvláštními činnostmi, a

n)

dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb, při použití odpovídající metodiky hodnocení ve spojení s hodnocením technických dovedností.

11

CS

1.5.

Prokázání a udržování praktických dovedností

1.5.1.

Pilot musí prokázat schopnost provádět postupy a manévry se stupněm způsobilosti odpovídajícím úkolům vykonávaným v letadle tím, že: a)

pilotuje letadlo v rámci jeho provozních omezení,

b)

využívá dobrého úsudku a letecké zkušenosti posádky,

c)

použije letecké znalosti,

d)

udržuje letadlo trvale pod kontrolou takovým způsobem, aby byl zajištěn úspěšný výsledek postupu nebo manévru, a

e)

zvládá dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb, při použití odpovídající metodiky hodnocení ve spojení s hodnocením technických dovedností.

1.5.2.

Musí se udržovat odpovídající úroveň způsobilosti v praktických dovednostech. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno pravidelným hodnocením, přezkušováním, testy nebo kontrolami. Četnost přezkušování, testů nebo kontrol musí odpovídat míře rizika spojeného s danou činností.

1.6.

Jazykové znalosti Pilot musí prokázat znalosti jazyka v míře odpovídající funkcím plněným v letadle. Tyto prokázané znalosti zahrnují:

1.7.

a)

schopnost porozumět dokumentaci s meteorologickými informacemi,

b)

používání leteckých traťových, odletových a přibližovacích map a související letecké informační dokumentace a

c)

schopnost komunikovat s jinými letovými posádkami a pracovníky letecké navigační služby během všech fází letu, včetně přípravy letu.

Zařízení pro výcvik pomocí simulace letu Pokud se používají zařízení pro výcvik pomocí simulace letu (FSTD) pro výcvik nebo pro prokázání toho, že byly získány nebo zachovány praktické dovednosti, musí mít toto FSTD osvědčení pro danou úroveň výkonnosti v těch oblastech, které jsou důležité pro splnění příslušného úkolu. Především musí adekvátně odpovídat danému letadlu ohledně opakování konfigurace, ovládacích vlastností, výkonnosti letadla a chování systémů.

1.8.

Výcvikový kurz

1.8.1.

Výcvik se musí provádět prostřednictvím výcvikového kurzu.

1.8.2.

Výcvikový kurz musí splňovat následující podmínky: a)

CS

pro každý typ kurzu musí být sestaveny osnovy a

12

CS

b)

výcvikový kurz musí zahrnovat výčet teoretických znalostí a případně praktický letový výcvik (včetně výcviku na syntetických výcvikových zařízeních).

1.9.

Instruktoři

1.9.1.

Teoretický výcvik Teoretický výcvik musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři. Tito instruktoři musí:

1.9.2.

a)

mít odpovídající znalosti v oblasti, v níž mají výcvik poskytovat, a

b)

být schopni používat odpovídající výcvikové postupy.

Letový výcvik a výcvik pomocí letové simulace Letový výcvik a výcvik pomocí letové simulace musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři, kteří mají tyto kvalifikace: a)

splňují požadavky na teoretické znalosti a zkušenosti odpovídající výcviku, který poskytují,

b)

jsou schopni použít odpovídající výcvikové postupy,

c)

mají zkušenosti s výcvikovými metodami v takových letových manévrech a postupech, o nichž mají poskytovat letový výcvik,

d)

prokázali schopnost poskytovat výcvik v takových oblastech, které jsou předmětem letového výcviku, včetně předletového, poletového a pozemního výcviku, a

e)

účastní se pravidelného opakovacího školení, aby bylo zajištěno, že jsou standardy výcviku stále aktuální.

Letoví instruktoři musí být rovněž oprávněni zastávat funkci velitele letadla v letadle, pro něž je výcvik poskytován, vyjma výcviku na nových typech letadel. 1.10.

Zkoušející Osoby odpovědné za posouzení dovedností pilotů musí:

2.

a)

splňovat požadavky kladené na letové instruktory nebo na instruktory letové simulace a

b)

být schopni vyhodnotit výkon pilota a provádět letové zkoušky a kontroly.

POŽADAVKY NA ZKUŠENOSTI – PILOTI Osoba působící jako člen letové posádky, instruktor nebo zkoušející musí získat a udržovat zkušenosti dostatečné pro vykonávané úlohy, kromě případů, kdy akty v

CS

13

CS

přenesené pravomoci stanovují způsobilost, jež má být prokázána v souladu s bodem 1.5. 3.

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST – PILOTI

3.1.

Zdravotní kritéria

3.1.1.

Všichni piloti musí pravidelně prokazovat zdravotní způsobilost pro uspokojivé vykonávání svých úkolů s ohledem na typ činnosti. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno pomocí odpovídajícího posouzení na základě osvědčených postupů leteckého lékařství s ohledem na typ činnosti a možné zhoršení duševních a fyzických schopností v důsledku stárnutí. Zdravotní způsobilostí, která zahrnuje fyzickou a duševní způsobilost, se rozumí, že pilot netrpí žádným onemocněním ani postižením, které mu znemožňují: a)

plnit úkoly nezbytné pro řízení letadla;

b)

kdykoli plnit přidělené povinnosti nebo

c)

správně vnímat podmínky okolního prostředí.

3.1.2.

Není-li možno zdravotní způsobilost plně prokázat, je možno provést zmírňující opatření, která zajistí odpovídající bezpečnost letu.

3.2.

Letečtí lékaři Letecký lékař musí:

3.3.

a)

mít kvalifikaci a licenci k výkonu lékařské praxe,

b)

absolvovat školení v oblasti leteckého lékařství a pravidelné opakovací školení v oblasti leteckého lékařství, aby se zajistilo, že budou normy pro posuzování zdravotní způsobilosti stále aktuální, a

c)

získat praktické znalosti a zkušenosti o podmínkách, v nichž piloti plní své povinnosti.

Letecká zdravotní střediska Letecká zdravotní střediska musí splňovat tyto podmínky:

CS

a)

musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s jejich výsadními právy. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,

b)

podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí organizace zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému a

14

CS

c)

podle potřeby uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit trvalé plnění těchto požadavků.

4.

PALUBNÍ PRŮVODČÍ

4.1.

Obecně Palubní průvodčí musí: a)

pravidelně absolvovat výcvik a přezkoušení, aby dosáhli a udržovali si odpovídající úroveň způsobilosti k plnění jim přidělených bezpečnostních povinností, a

b)

pravidelně absolvovat posouzení zdravotní způsobilosti pro bezpečné plnění jim přidělených bezpečnostních povinností. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno na základě odpovídajícího posouzení založeného na osvědčených postupech leteckého lékařství.

4.2.

Výcvikový kurz

4.2.1.

Podle druhu provozu nebo výsadních práv se musí výcvik provádět prostřednictvím výcvikového kurzu.

4.2.2.

Výcvikový kurz musí splňovat následující podmínky:

4.3.

a)

pro každý typ kurzu musí být sestaveny osnovy a

b)

výcvikový kurz musí zahrnovat výčet teoretických znalostí a případně praktický výcvik (včetně výcviku na syntetických výcvikových zařízeních).

Instruktoři palubních průvodčích Výcvik musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři. Tito instruktoři musí:

4.4.

a)

mít odpovídající znalosti v oblasti, v níž mají výcvik poskytovat,

b)

být schopni použít odpovídající výcvikové postupy, a

c)

účastnit se pravidelného opakovacího školení, aby bylo zajištěno, že jsou standardy výcviku stále aktuální.

Zkoušející palubních průvodčích Osoby odpovědné za zkoušky palubních průvodčích musí:

CS

a)

splňovat požadavky na instruktory palubních průvodčích a

b)

být schopni vyhodnotit výkon a provádět zkoušky palubních průvodčích.

15

CS

5.

VÝCVIKOVÉ ORGANIZACE Výcvikové organizace zajišťující výcvik pilotů nebo palubních průvodčích musí splňovat tyto požadavky: a)

mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s její činností. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,

b)

podle typu poskytovaného výcviku a velikosti organizace musí organizace zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika, a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému; a

c)

podle potřeby musí uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit trvalé plnění těchto požadavků. PŘÍLOHA V Hlavní požadavky na letecký provoz

CS

16

CS

6.

OBECNĚ

6.1.

Let nesmí být proveden v případě, že členové posádky a případně veškerý provozní personál zapojený do jeho přípravy a provedení není seznámen s příslušnými právními a správními předpisy a postupy vztahujícími se na splnění jejich povinností předepsaných pro oblasti, jež se mají přeletět, pro letiště, jejichž využití se plánuje, a zařízení pro leteckou navigaci, jež s letem souvisejí.

6.2.

Let musí být proveden tak, aby se postupovalo podle provozních postupů pro přípravu a provedení letu specifikovaných v letové příručce nebo v případě potřeby v provozní příručce. Pro usnadnění tohoto postupu musí být podle potřeby k dispozici systém kontrolních seznamů pro všechny členy posádky a pro všechny fáze provozu letadla za normálních, mimořádných a nouzových stavů a situací. Musí být stanoveny postupy pro všechny přiměřeně předvídatelné nouzové situace.

6.3.

Před každým letem musí být stanoveny úlohy a povinnosti každého člena posádky. Velitel letadla musí být odpovědný za provoz a bezpečnost letadla a za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě.

6.4.

Zboží nebo látky, které mohou představovat značné riziko pro zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí, jako je nebezpečné zboží, zbraně a munice, nesmí být přepravovány žádným letadlem, pokud nejsou použity zvláštní bezpečnostní postupy a instrukce pro snížení souvisejících rizik.

6.5.

Všechny nezbytné údaje, dokumenty, záznamy a informace dokládající dodržení podmínek stanovených v bodě 5.3 musí být pro každý let uloženy a uchovány k dispozici po minimální dobu odpovídající druhu provozu.

7.

LETOVÁ PŘÍPRAVA Let nesmí být zahájen, dokud není přiměřenými dostupnými prostředky zajištěno, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

CS

a)

Pro provedení letu je k dispozici veškeré odpovídající vybavení přímo vyžadované pro let a pro bezpečný provoz letadla, včetně komunikačních zařízení a navigačních pomůcek, a to při zohlednění dostupné dokumentace letecké informační služby (AIS).

b)

Posádka musí znát umístění a použití příslušného nouzového vybavení a cestující o něm musí být informováni. Pokud jde o nouzové postupy a použití bezpečnostního vybavení v kabině, musí mít posádka a cestující k dispozici dostatečné a specifické informace týkající se použití zastavěného vybavení.

c)

Velící pilot se musí přesvědčit, že: i)

letadlo je způsobilé k letu, jak je stanoveno v bodě 6,

ii)

v případě potřeby, že je letadlo řádně zapsané v leteckém rejstříku a že na palubě letadla jsou příslušná osvědčení o tomto zápisu,

17

CS

8.

iii)

přístroje a vybavení uvedené v bodě 5, které jsou nezbytné pro provedení tohoto letu, jsou nainstalovány v letadle a jsou v provozu, pokud příslušný seznam minimálního vybavení (MEL) nebo rovnocenný dokument nepovoluje odchylku,

iv)

hmotnost letadla a poloha těžiště jsou takové, že je let možno provést v rámci mezních hodnot předepsaných v dokumentaci k letové způsobilosti,

v)

veškerá zavazadla v kabině, příruční zavazadla a náklad jsou řádně naloženy a zajištěny a

vi)

během letu nebudou v žádném okamžiku překročena provozní omezení letadla stanovená v bodě 4.

d)

Letová posádka musí mít k dispozici informace ohledně meteorologických podmínek v místě odletu, v místě určení, případně na náhradních letištích, jakož i o podmínkách na trati. Zvláštní pozornost musí být věnována případným nebezpečným atmosférickým podmínkám.

e)

V případě letu do oblasti, o níž se ví nebo předpokládá, že v ní hrozí vznik námrazy, musí být letadlo certifikováno, vybaveno nebo upraveno tak, aby jej bylo možno v takových podmínkách bezpečně provozovat.

f)

Pro let podle pravidel letu za viditelnosti musí být meteorologické podmínky na trati takové, aby bylo možno tato pravidla letu dodržet. Pro lety na základě pravidel letu podle přístrojů je třeba vybrat místo určení a případně náhradní letiště, kde letadlo může přistát, se zvláštním ohledem na předpověď meteorologických podmínek, dostupnost leteckých navigačních služeb, dostupnost pozemních zařízení a postupy pro let podle přístrojů schválené státem, v němž se místo určení nebo náhradní letiště nachází.

g)

Množství paliva či energie pro pohon a spotřebitelné zásoby na palubě musí být dostatečné pro zajištění toho, aby bylo možno zamýšlený let bezpečně provést, s ohledem na meteorologické podmínky, veškeré prvky mající vliv na výkonnost letadla a veškerá zpoždění, které se při letu očekávají. Navíc musí být k dispozici rezervní palivo/energie pro případ mimořádné události. V případě potřeby se musí stanovit postupy pro řízení spotřeby paliva/energie za letu.

LETOVÝ PROVOZ Pokud jde o letový provoz, musí být splněny všechny tyto podmínky:

CS

a)

Podle typu letadla musí každý člen posádky během vzletu a přistání a kdykoli to velitel letadla považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti sedět na pracovním místě posádky a musí používat zádržné systémy, které jsou k dispozici.

b)

Podle typu letadla musí všichni členové letové posádky konající službu v pilotním prostoru být a zůstat na svém pracovním místě se zapnutými

18

CS

bezpečnostními pásy, vyjma případů fyziologických nebo provozních potřeb během letu.

CS

c)

Podle typu letadla a druhu provozu musí velitel letadla před vzletem a přistáním, během pojíždění a kdykoli se to považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti zajistit, aby každý z cestujících řádně seděl na svém místě a byl řádně připoután.

d)

Let musí být proveden takovým způsobem, aby byla během všech jeho fází udržována dostatečná vzdálenost od ostatních letadel a aby byla zajištěna odpovídající bezpečná výška nad překážkami. Tato vzdálenost musí být alespoň taková, jakou požadují použitelná pravidla létání podle druhu provozu.

e)

V letu se nesmí pokračovat, pokud přetrvávající známé podmínky neodpovídají alespoň podmínkám uvedeným v bodu 2. Při letu podle pravidel letu podle přístrojů se nesmí pokračovat v přiblížení k letišti pod určité stanovené výšky nebo za určité místo, pokud nejsou splněna předepsaná kritéria viditelnosti.

f)

V nouzové situaci musí velitel letadla zajistit, aby všichni cestující byli instruováni o takovém nouzovém postupu, který odpovídá okolnostem.

g)

Velitel letadla musí přijmout všechna nezbytná opatření pro minimalizaci dopadu rušivého chování cestujících na let.

h)

Letadlo nesmí pojíždět na pohybové ploše letiště nebo jeho rotor nesmí být poháněn, pokud osoba u řízení nemá odpovídající způsobilost.

i)

V případě potřeby se musí použít příslušné postupy pro řízení spotřeby paliva/energie za letu.

19

CS

CS

9.

VÝKONNOST LETADLA A PROVOZNÍ OMEZENÍ

9.1.

Letadlo musí být provozováno v souladu s jeho dokumentací o letové způsobilosti a všemi souvisejícími provozními postupy a omezeními, jak jsou uvedeny v jeho schválené letové příručce nebo rovnocenné dokumentaci, podle daného případu. Letová příručka nebo rovnocenná dokumentace musí být k dispozici posádce a musí být pro každé letadlo aktualizována.

9.2.

Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 4.1, lze v případě provozu vrtulníků povolit krátkodobé překročení omezující obálky závislosti výšky a rychlosti, pokud je zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti

9.3.

Letadlo se musí provozovat v souladu s příslušnou dokumentací v oblasti životního prostředí.

9.4.

Let se nesmí zahájit ani se v něm nesmí pokračovat, pokud plánovaná výkonnost letadla, při zohlednění všech faktorů, které mají významný dopad na úroveň výkonnosti, neumožní provedení všech fází letu v rámci použitelných vzdáleností/oblastí a výšek nad překážkami při plánované provozní hmotnosti. Mezi faktory ovlivňující výkonnost, které značně ovlivňují vzlet, let na trati a přiblížení/přistání, zvláště patří: a)

provozní postupy,

b)

tlaková nadmořská výška letiště,

c)

teplota,

d)

vítr,

e)

velikost, sklon a stav plochy vzletu/přistávací plochy a

f)

stav draku letadla, pohonných jednotek nebo systémů, při zohlednění možného opotřebení.

20

CS

9.5.

Tyto faktory se musí zohlednit přímo jako provozní parametry nebo nepřímo prostřednictvím tolerance nebo rezervy, které mohou být podle druhu provozu použity při plánování výkonnostních údajů.

10.

PŘÍSTROJE, ÚDAJE A VYBAVENÍ

10.1.

Letadlo musí být vybaveno veškerým navigačním, spojovacím a jiným vybavením nezbytným pro zamýšlený let, s ohledem na předpisy pro letecký provoz a pravidla létání použitelná během kterékoli fáze letu.

10.2.

Letadlo musí být v případě potřeby vybaveno veškerým nezbytným bezpečnostním, zdravotnickým a evakuačním vybavením a vybavením pro přežití, s ohledem na rizika spojená s oblastmi provozu, letovými tratěmi, nadmořskou výškou letu a dobou trvání letu.

10.3.

Všechny údaje nezbytné pro provedení letu posádkou musí být aktuální a k dispozici na palubě letadla, s ohledem na použitelné předpisy pro letecký provoz, pravidla pro létání, nadmořskou výšku letů a oblasti provozu.

11.

ZACHOVÁNÍ

LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI A SLUČITELNOST VÝROBKŮ SE ŽIVOTNÍM

PROSTŘEDÍM

11.1.

CS

Letadlo se nesmí provozovat, pokud: a)

letadlo není způsobilé k letu a nesplňuje příslušné požadavky na slučitelnost výrobků se životním prostředím,

b)

provozní a nouzové provozuschopné,

c)

dokumentace o letové způsobilosti, případně osvědčení hlukové způsobilosti nejsou platné a

d)

údržba letadla není prováděna v souladu s příslušnými požadavky.

vybavení

nezbytné

pro

zamýšlený

let

není

11.2.

Před každým letem nebo sérií návazných letů se letadlo musí prohlédnout v rámci předletové prohlídky, aby se zjistilo, zda je připraveno pro zamýšlený let.

11.3.

Letadlo se nesmí provozovat, pokud není po údržbě uvolněno do provozu kvalifikovanými osobami nebo organizacemi. Podepsané uvolnění do provozu musí obsahovat zejména základní údaje o provedené údržbě.

11.4.

Záznamy nezbytné k prokázání letové způsobilosti a statusu slučitelnosti letadla se životním prostředím musí být uchovávány po dobu odpovídající příslušným požadavkům na zachování letové způsobilosti, dokud nejsou uvedené informace nahrazeny novými, rovnocennými informacemi, pokud jde o rozsah a podrobnosti, v každém případě však nejméně 24 měsíců.

11.5.

Všechny změny a opravy musí splňovat základní požadavky na letovou způsobilost a případně na slučitelnost výrobků se životním prostředím. Průkazné údaje dokládající

21

CS

splnění požadavků na letovou způsobilost a požadavků na slučitelnost výrobků se životním prostředím musí být uchovávány. 11.6.

Je odpovědností provozovatele zajistit, aby třetí strana provádějící údržbu dodržela požadavky provozovatele na bezpečnost a ochranu proti protiprávním činům.

12.

ČLENOVÉ POSÁDKY

12.1.

Počet členů posádky a její složení musí být stanoveny při zohlednění: a)

certifikovaných omezení letadla, včetně případného odpovídajícího předvádění nouzové evakuace,

b)

konfigurace letadla a

c)

druhu a trvání provozu.

12.2.

Velitel letadla musí mít pravomoc vydat všechny příkazy a přijmout všechna odpovídající opatření pro zajištění provozu a bezpečnosti letadla a osob nebo majetku přepravovaného v letadle.

12.3.

V případě nouzové situace, která ohrožuje provoz nebo bezpečnost letadla nebo osoby na palubě, musí velitel letadla přijmout veškerá opatření, která považuje za nezbytná v zájmu bezpečnosti. Pokud taková opatření zahrnují porušení místních předpisů nebo postupů, velitel letadla musí být odpovědný za okamžité informování příslušných místních úřadů.

12.4.

Mimořádné nebo nouzové situace nesmějí být simulovány, pokud jsou přepravováni cestující nebo náklad.

12.5.

Žádný z členů posádky nesmí dovolit, aby se jeho plnění úkolů/rozhodování zhoršilo do takové míry, že by to narušilo bezpečnost letu v důsledku únavy, mimo jiné s přihlédnutím k nahromadění únavy, nedostatku spánku, počtu nalétaných úseků, nočních služeb nebo změn časových pásem. Doba odpočinku musí poskytovat dostatek času k tomu, aby se členové posádky mohli zotavit z účinků předchozích služeb a mohli si dostatečně odpočinout před začátkem další doby letové služby.

12.6.

Člen posádky nesmí plnit přidělené povinnosti na palubě letadla, pokud je pod vlivem psychoaktivních látek nebo alkoholu nebo pokud není způsobilý v důsledku poranění, únavy, léků, onemocnění nebo z jiných podobných příčin.

13.

DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZ PRO OBCHODNÍ ÚČELY A JINÝ PROVOZ, NA NĚJŽ SE VZTAHUJE POŽADAVEK ZÍSKAT OSVĚDČENÍ NEBO PŘEDLOŽIT PROHLÁŠENÍ

13.1.

Provozování pro obchodní účely a jiný provoz, na nějž se vztahuje požadavek získat osvědčení nebo předložit prohlášení, se nesmí provádět, pokud nejsou splněny tyto podmínky: a)

CS

Provozovatel musí mít přímo nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami prostředky nezbytné pro rozsah a účel provozu. Tyto prostředky mimo jiné zahrnují: letadla, zařízení, řídící struktury, personál, vybavení, dokumentaci

22

CS

úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a evidenci záznamů.

CS

b)

Provozovatel musí využívat pouze vhodně kvalifikovaný personál, který absolvoval výcvik, a zavést a stále poskytovat programy výcviku a přezkoušení pro členy posádky a další příslušný personál.

c)

Provozovatel vytvoří seznam minimálního vybavení (MEL) nebo rovnocenný dokument, přičemž zohlední toto: i)

dokument musí obsahovat pokyny pro provoz letadla za určitých podmínek, v případě, že určité přístroje, položky vybavení nebo funkce na začátku letu nefungují,

ii)

dokument se musí připravit pro každé konkrétní letadlo s ohledem na příslušné podmínky pro provoz a údržbu daného provozovatele a

iii)

seznam minimálního vybavení musí vycházet ze základního seznamu minimálního vybavení (MMEL), pokud je k dispozici, a nesmí být méně omezující než základní seznam minimálního vybavení;

d)

podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí provozovatel zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému;

e)

provozovatel zřídí systém hlášení událostí v rámci systému řízení podle písmene d) s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti. Systém hlášení událostí musí být v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014.

13.2.

Provozování se musí provádět výhradně v souladu s provozní příručkou provozovatele. Taková příručka musí obsahovat všechny nezbytné pokyny, informace a postupy pro všechna provozovaná letadla a pro provozní personál k plnění jeho povinností. Musí být stanovena omezení vztahující se na dobu letu, dobu letové služby a dobu odpočinku pro členy posádky. Provozní příručka a její revize musí být ve shodě se schválenou letovou příručkou a v případě potřeby musí být změněna.

13.3.

Provozovatel podle potřeby stanoví postupy pro minimalizaci dopadu rušivého chování pasažérů na bezpečný letový provoz.

13.4.

Provozovatel musí vytvořit a udržovat bezpečnostní programy upravené podle daného letadla a druhu provozu, především včetně: a)

zabezpečení pilotního prostoru,

b)

kontrolních seznamů postupu prohledávání letadla,

c)

výcvikových programů a

d)

ochrany elektronických a počítačových systémů s cílem zabránit záměrnému i nezáměrnému vměšování a poškození;

23

CS

CS

13.5.

Pokud mohou mít bezpečnostní opatření nepříznivý dopad na bezpečnost provozu, musí být vyhodnocena rizika a vytvořeny odpovídající postupy pro snížení bezpečnostních rizik, což může vyžadovat použití speciálního vybavení.

13.6.

Provozovatel musí určit jednoho pilota z letové posádky jako velitele letadla.

13.7.

Prostřednictvím systému zvládání únavy se musí zabránit vzniku únavy. Pro lety nebo série letů se musí v rámci takového systému přidělit doby letu, doba letové služby, povinné a upravené doby odpočinku. Omezení stanovená v rámci systému zvládání únavy musí zohlednit všechny důležité faktory přispívající k únavě, jako je zejména počet nalétaných úseků, překračování časových pásem, nedostatek spánku, narušení 24hodinových cyklů, noční hodiny, přemístění, kumulativní dobu služby pro dané časové období, sdílení přidělených úkolů mezi členy posádky, jakož i ustavení rozšířené posádky.

13.8.

Provozovatel musí zajistit, aby úkoly uvedené v bodě 6.1 a popsané v bodech 6.4 a 6.5 kontrolovala organizace odpovědná za řízení zachování letové způsobilosti, která musí splňovat požadavky přílohy II bodu 3.1 a přílohy III bodů 7 a 8.

13.9.

Provozovatel musí zajistit, aby uvolnění do provozu vyžadované podle bodu 6.3 vystavila organizace kvalifikovaná pro údržbu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení. Tato organizace musí splňovat požadavky přílohy II bodu 3.1.

13.10.

Organizace uvedená v bodě 8.8 vytvoří organizační příručku poskytující pokyny pro potřeby příslušného personálu, která popisuje všechny postupy dané organizace pro zachování letové způsobilosti.

24

CS

PŘÍLOHA VI Hlavní požadavky na kvalifikované subjekty 10.

Kvalifikovaný subjekt (dále jen „subjekt“), jeho ředitel a personál odpovědný za provádění úkolů certifikace a dozoru nesmí být přímo ani nepřímo ani jako zmocněný zástupce zapojen do projektování, výroby, uvádění na trh ani údržby výrobků, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení, složek ani systémů ani do jejich provozování, poskytování servisních služeb nebo užívání. To nevylučuje možnost výměny technických informací mezi zúčastněnými organizacemi a kvalifikovaným subjektem. Výše uvedený odstavec nebrání organizaci vytvořené za účelem propagace sportovního či rekreačního létání v tom, aby byla způsobilá k akreditaci jako kvalifikovaný subjekt, pokud prokáže ke spokojenosti akreditačního orgánu, že zavedla vhodná opatření pro předcházení střetům zájmů.

CS

11.

Subjekt a personál odpovědný za certifikaci a dozor musí vykonávat své povinnosti s nejvyšší možnou profesionální důvěryhodností a nejvyšší možnou technickou kvalifikací a nesmí být vystaveny jakýmkoli tlakům a pobídkám, zvláště finančního rázu, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činnosti v oblasti certifikace a dohledu, zvláště pak ze strany osob nebo skupin osob, kterých se tyto výsledky týkají.

12.

Subjekt musí zaměstnávat personál a mít prostředky nezbytné k odpovídajícímu výkonu technických a správních úkolů souvisejících s procesem certifikace a dozoru; má též možnost využívat zařízení nezbytná pro mimořádné kontroly.

13.

Subjekt a jeho personál odpovědný za vyšetřování musí mít: a)

řádný technický i odborný výcvik nebo dostatečné odborné znalosti získané ze zkušeností v rámci příslušných činností,

b)

dostatečné znalosti o požadavcích na úkoly, které provádějí v rámci certifikace a dozoru, a odpovídající zkušenosti z těchto procesů,

c)

schopnosti potřebné ke zpracovávání prohlášení, záznamů a hlášení prokazujících, že proběhly činnosti certifikace a dozoru.

14.

Musí být zaručena nestrannost personálu odpovědného za úkoly certifikaci a dozoru. Jeho odměna nesmí záviset na počtu vykonaných vyšetřování ani na jejich výsledcích.

15.

Subjekt je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škody, nenese-li za něj tuto odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem některý členský stát.

16.

Personál subjektu musí zachovávat služební tajemství ohledně veškerých informací, které získá při výkonu svých úkolů podle tohoto nařízení.

25

CS

PŘÍLOHA VII Hlavní požadavky na letiště 14.

FYZICKÉ CHARAKTERISTIKY, INFRASTRUKTURA A VYBAVENÍ

14.1.

Pohybová plocha

14.1.1. Letiště mají vyznačenou plochu pro přistání a vzlet letadel, která splňuje tyto podmínky: a)

rozměry a charakteristiky přistávací a vzletové plochy vyhovují potřebám letadel, která mají zařízení používat,

b)

přistávací a vzletová plocha má případně dostatečnou únosnost pro opakovaný provoz zamýšlených typů letadel. U ploch, které nejsou určeny k opakovanému provozu, postačí, když budou schopné dané letadlo udržet,

c)

přistávací a vzletová plocha je projektována tak, aby z ní byla odváděna voda a aby nevyvstalo nepřijatelné riziko pro provoz letadel z důvodu přítomnosti stojaté vody,

d)

sklon a změny sklonu přistávací a vzletové plochy nepředstavují pro provoz letadel nepřijatelné riziko,

e)

charakteristiky povrchu přistávací a vzletové plochy jsou pro využívání zamýšlenými typy letadel vyhovující a

f)

na přistávací a vzletové ploše se nevyskytují žádné předměty, které by mohly pro provoz letadel představovat nepřijatelné riziko.

14.1.2. Je-li zřízeno více přistávacích a vzletových ploch, jsou tyto plochy uspořádány takovým způsobem, aby nepředstavovaly pro provoz letadel nepřijatelné riziko. 14.1.3. Stanovená přistávací a vzletová plocha je obklopena vymezenými plochami. Tyto plochy mají chránit letadla, která nad nimi během vzletu nebo přistání přelétají, nebo zmírnit následky neúmyslného přistání před prahem dráhy, vyjetí do strany nebo přejetí vzletové a přistávací plochy, přičemž musí splňovat tyto podmínky:

CS

a)

rozměry těchto ploch vyhovují požadavkům předpokládaného provozu letadel,

b)

sklon a změny sklonu těchto ploch nepředstavují pro provoz letadel nepřijatelné riziko,

c)

na těchto plochách se nevyskytují žádné předměty, které by mohly pro provoz letadel představovat nepřijatelné riziko. Tím se nevylučuje umístění křehkého vybavení na těchto plochách, je-li zapotřebí k usnadnění provozu letadel, a

d)

každá z těchto ploch vykazuje únosnost dostatečnou k plnění svého účelu.

26

CS

14.1.4. Ty letištní plochy včetně jejich bezprostředního okolí, které mají sloužit k pojíždění nebo parkování letadel, jsou konstruovány tak, aby umožňovaly bezpečný provoz letadel, která je mají používat, a to za všech podmínek, pro něž jsou plánovány, a splňují tyto podmínky:

CS

a)

tyto plochy mají dostatečnou únosnost pro opakovaný provoz zamýšlených typů letadel. To se netýká ploch, u nichž se předpokládá pouze občasné využívání; u těch postačuje, když jsou schopné dané letadlo udržet,

b)

tyto plochy jsou projektovány tak, aby z nich byla odváděna voda a aby nevyvstalo nepřijatelné riziko pro provoz letadel z důvodu přítomnosti stojaté vody,

c)

sklon a změny sklonu těchto ploch nepředstavují pro provoz letadel nepřijatelné riziko,

d)

charakteristiky povrchu těchto ploch jsou pro zamýšlené typy letadel vyhovující a

e)

na těchto plochách se nevyskytují žádné předměty, které by mohly pro letadla představovat nepřijatelné riziko. Tím se nevylučuje možnost umístit na stanovená místa nebo ve vyhrazených zónách zařízení, která jsou na těchto plochách zapotřebí.

27

CS

14.1.5. Ostatní infrastruktura sloužící provozu letadel je projektována tak, aby pro letadla, která ji používají, nepředstavovala nepřijatelné riziko. 14.1.6. Konstrukce, budovy, zařízení nebo skladovací prostory jsou umístěny a projektovány tak, aby pro provoz letadel nepředstavovaly nepřijatelné riziko. 14.1.7. Je třeba zajistit vhodné prostředky k tomu, aby se na pohybovou plochu nemohly dostat nepovolané osoby, nepovolaná vozidla ani zvířata natolik veliká, že by mohla pro provoz letadel představovat nepřijatelné riziko, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní a mezinárodní předpisy o ochraně živočichů. 14.2.

Prostor bez překážek

14.2.1. Na ochranu letadel blížících se k letišti za účelem přistání nebo na ochranu letadel při odletu z něj jsou stanoveny příletové a odletové tratě nebo prostory. Tyto tratě nebo prostory zajišťují letadlům potřebný prostor bez překážek nacházejících se v blízkosti letiště, přičemž zohledňují místní fyzické charakteristiky. 14.2.2. Tento prostor bez překážek odpovídá fázi letu a druhu prováděných úkonů. Přitom je třeba vzít v úvahu zařízení sloužící k určení polohy letadla. 14.3.

Vizuální a nevizuální prostředky a vybavení letiště

14.3.1. Prostředky odpovídají svému účelu, jsou rozeznatelné a poskytují uživateli za všech předpokládaných provozních podmínek jednoznačné informace. 14.3.2. Vybavení letiště plní za všech předvídaných provozních podmínek svou funkci. V provozních podmínkách ani při výpadku nepředstavuje vybavení letiště nepřijatelné riziko pro bezpečnost letectví. 14.3.3. Prostředky a jejich elektrické napájení jsou konstruovány tak, aby jejich výpadek neměl za následek, že se uživatelům dostanou neodpovídající, zavádějící nebo nedostatečné informace nebo že dojde k výpadku některé služby zásadního významu. 14.3.4. Tyto prostředky jsou vhodným způsobem chráněny před poškozením nebo poruchou. 14.3.5. Výkonnost leteckých komunikačních, navigačních ani přehledových systémů neruší ani nepříznivě neovlivňují zdroje záření nebo přítomnost pohyblivých či pevných objektů. 14.3.6. Příslušnému personálu jsou poskytnuty informace o provozu a používání vybavení letiště, včetně jasného uvedení podmínek, které by mohly pro bezpečnost letecké dopravy představovat nepřijatelná rizika. 14.4.

Údaje o letišti

14.4.1. Je nutné shromáždit a průběžně aktualizovat údaje o letišti a dostupných službách. 14.4.2. Tyto údaje jsou přesné, čitelné, úplné a jednoznačné. Je třeba zachovat příslušné úrovně integrity.

CS

28

CS

14.4.3. Údaje jsou uživatelům a příslušným poskytovatelům ANS k dispozici včas a jsou jim předávány dostatečně bezpečnou a rychlou komunikační cestou zajišťující jejich úplnost. 15.

PROVOZ A ŘÍZENÍ

15.1.

Povinnosti provozovatele letiště Provozovatel letiště je odpovědný za jeho provoz. Má tyto povinnosti:

CS

a)

provozovatel letiště disponuje, ať již přímo, nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami, veškerými prostředky potřebnými k tomu, aby mohl na letišti zajistit bezpečný provoz letadel. K těmto prostředkům patří zejména zařízení, personál, vybavení a materiál, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k důležitým údajům a evidence;

b)

provozovatel letiště ověřuje, že jsou soustavně dodržovány požadavky oddílu 1, popřípadě přijímá odpovídající opatření ke zmírnění rizik spojených s jejich nedodržením. Stanoví a uplatňuje postupy k tomu, aby o těchto opatřeních byli všichni uživatelé včas informováni;

c)

provozovatel letiště zavede a provádí vhodný program řízení rizik plynoucích z přítomnosti divoce žijících zvířat;

d)

provozovatel letiště zajistí, ať již přímo, nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami, aby pohyb vozidel a osob na pohybové ploše a dalších provozních plochách byl koordinován s pohybem letadel tak, aby nemohlo dojít ke kolizi a poškození letadel;

e)

provozovatel letiště zajistí, aby byly zavedeny a prováděny postupy ke zmírnění rizik pro letištní provoz v zimním období, za nepříznivých povětrnostních podmínek, snížené dohlednosti nebo popřípadě v noci;

f)

provozovatel letiště sjedná s ostatními příslušnými organizacemi opatření k zajištění trvalého dodržování těchto hlavních požadavků na letiště. K těmto organizacím patří zejména provozovatelé letadel, poskytovatelé letových navigačních služeb, poskytovatelé odbavovacích služeb, poskytovatelé služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše a další organizace, jejichž činnosti nebo výrobky mohou mít vliv na bezpečnost letadel;

g)

provozovatel letiště ověří, že organizace zapojené do skladování a výdeje paliva pro letadla mají zavedeny postupy zajišťující, že palivo, jež letadla čerpají, není kontaminováno a vyhovuje příslušné specifikaci;

h)

k dispozici jsou příručky k údržbě vybavení letiště, jež jsou uplatňovány v praxi a obsahují pokyny k údržbě a opravám, servisní informace a postupy pro odstraňování závad a kontroly;

i)

provozovatel letiště pro letiště zavede a provádí letištní pohotovostní plán obsahující scénáře nouzových situací, které mohou na letišti nebo v jeho

29

CS

bezprostřední blízkosti nastat. Tento plán je podle potřeby koordinován s pohotovostním plánem místního společenství;

CS

j)

provozovatel letiště zajistí, ať již přímo, nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami, aby byly zajištěny odpovídající letištní záchranné a hasičské služby. Tyto služby reagují na incident nebo nehodu urychleně a disponují přinejmenším vybavením, hasebními prostředky a dostatečným počtem osob pro zásah;

k)

provozovatel letiště využívá k zajištění provozu a údržby letiště výhradně vyškolený a kvalifikovaný personál a zajistí, ať již přímo, nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami, provádění a udržování výcvikových a kontrolních programů zajišťujících, aby si příslušný personál trvale udržoval potřebnou způsobilost;

l)

provozovatel letiště zajistí, aby všechny osoby, jimž je povolen přístup na pohybovou plochu nebo do jiných provozních prostor bez doprovodu, byly pro tento přístup řádně vyškoleny a kvalifikovány;

m)

příslušníci záchranných a hasičských složek jsou řádně vyškoleni a kvalifikováni k činnosti v prostředí letiště. Provozovatel letiště zavede a udržuje výcvikové a kontrolní programy k tomu, aby si tito pracovníci trvale udržovali potřebnou způsobilost, a

n)

všichni příslušníci záchranných a hasičských složek, o nichž se předpokládá, že by zasahovali v případě letecké nouzové situace, pravidelně prokazují, že jsou k uspokojivému výkonu svých funkcí s ohledem na druh svých činností zdravotně způsobilí. V této souvislosti se zdravotní způsobilostí, která zahrnuje způsobilost tělesnou i duševní, rozumí, že daná osoba netrpí žádnou nemocí či vadou, pro kterou by nemohla: –

vykonávat úkoly, které by v situaci nouzové letecké situace byly zapotřebí,

–

kdykoli vykonávat určené povinnosti nebo

–

náležitě vnímat své prostředí.

30

CS

15.2.

Systémy řízení

15.2.1. Podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí provozovatel letiště zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému. 15.2.2. Provozovatel letiště zřídí systém hlášení událostí v rámci systému řízení podle bodu 2.2.1 s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti. Analýz informací z tohoto systému hlášení událostí se podle situace účastní i strany uvedené v bodě 2.1 písm. f) výše. Systém hlášení událostí musí být v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014. 15.2.3. Provozovatel letiště vypracuje letištní příručku, jíž se řídí provoz na letišti. Příručka obsahuje potřebné pokyny, informace a postupy pro letiště, systém řízení a pro provozní personál k výkonu jeho povinností. 16.

OKOLÍ LETIŠŤ

16.1.

Vzdušný prostor kolem pohybových ploch letiště je zabezpečen před překážkami tak, aby umožňoval zamýšlený provoz letadel bez toho, že by kolem letiště vznikaly překážky, které by představovaly nepřijatelné riziko. Jsou proto vytvořeny, zavedeny a soustavně sledovány plochy, v nichž se sleduje výskyt překážek s cílem odhalit jakékoli narušení.

16.2.

CS

a)

V případě narušení těchto ploch je třeba posoudit, zda daný předmět představuje nepřijatelné riziko či nikoli. Každý předmět představující nepřijatelné riziko se odstraní nebo se přijmou vhodná opatření, která zajistí bezpečnost letadel využívajících letiště.

b)

Veškeré zbývající překážky se zveřejní a podle potřeby označí a je-li to nutné, zviditelní návěstidly.

Je třeba sledovat nebezpečí vyplývající z lidské činnosti a využívání půdy, zejména ta, která jsou uvedena níže. Je třeba posoudit rizika, která z nich vyplývají, a podle situace je zmírnit: a)

jakákoli výstavba nebo změna ve využívání půdy v oblasti letiště;

b)

možnost turbulencí způsobených překážkami;

c)

používání nebezpečných, matoucích či zavádějících světel;

d)

oslňování způsobené rozsáhlými vysoce reflexními povrchy;

e)

vznik ploch, které by mohly podporovat pohyb divoce žijících zvířat v okolí pohybové plochy; nebo

f)

zdroje neviditelného záření nebo přítomnost pohyblivých nebo pevných objektů, které by mohly narušovat nebo nepříznivě ovlivňovat výkonnost leteckých komunikačních, navigačních a přehledových systémů.

31

CS

16.3.

Pro případ nouzových událostí v okolí letiště je vypracován pohotovostní plán místního společenství.

17.

SLUŽBY POZEMNÍHO ODBAVOVÁNÍ

17.1.

Povinnosti poskytovatele služeb pozemního odbavování Poskytovatel služeb pozemního odbavování je odpovědný za bezpečné provozování své činnosti na letišti. Má tyto povinnosti:

17.2.

a)

poskytovatele disponuje, ať již přímo, nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami, veškerými prostředky potřebnými k tomu, aby mohl na letišti zajistit bezpečné poskytování služeb. K těmto prostředkům patří zejména zařízení, personál, vybavení a materiál, dodržování místních postupů provozovatele letiště, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k důležitým údajům a evidence;

b)

poskytovatel zajistí, aby pohyb jeho vozidel a osob na pohybové ploše a dalších provozních plochách byl koordinován s pohybem letadel tak, aby nemohlo dojít ke kolizi a poškození letadel;

c)

poskytovatel zajistí, aby byly zavedeny a prováděny postupy ke zmírnění rizik pro letištní provoz v zimním období, za nepříznivých povětrnostních podmínek, snížené dohlednosti nebo popřípadě v noci;

d)

poskytovatel sjedná s ostatními příslušnými organizacemi opatření k zajištění trvalého dodržování těchto hlavních požadavků. K těmto organizacím patří zejména provozovatelé letišť, provozovatelé letadel, poskytovatelé letových navigačních služeb a další organizace, jejichž činnosti nebo výrobky mohou mít vliv na bezpečnost letadel;

e)

poskytovatel zajistí buď vlastními silami, nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami, aby byly zavedeny postupy zajišťující, že palivo, které letadla čerpají, je nekontaminované a vyhovuje příslušné specifikaci;

f)

poskytovatel zajistí, aby byly k dispozici příručky k údržbě vybavení, jež jsou uplatňovány v praxi a obsahují pokyny k údržbě a opravám, servisní informace a postupy pro odstraňování závad a kontroly;

g)

poskytovatel využívá výhradně vyškolený a kvalifikovaný personál a zajistí provádění a udržování výcvikových a kontrolních programů zajišťujících, aby si příslušný personál trvale udržoval potřebnou způsobilost.

Systémy řízení

17.2.1. Podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace poskytovatel zavede a udržuje systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky a řízení bezpečnostních rizik, a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému. 17.2.2. Poskytovatel zřídí systém hlášení událostí v rámci systému řízení podle bodu 4.2.1 s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti. Analýz informací z tohoto

CS

32

CS

systému hlášení událostí se podle situace účastní i strany uvedené v bodě 4.1 písm. d) výše. Systém hlášení událostí musí být v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014. 17.2.3. Poskytovatel vypracuje příručku služeb pozemního odbavování a provozuje svou činnost v souladu s touto příručkou. Příručka obsahuje veškeré potřebné pokyny, informace a postupy pro danou službu, systém řízení a pro personál služby k výkonu jeho povinností. 18.

OSTATNÍ

Provozovatel zajistí, že s výjimkou nouzových situací, kdy se letadla odklánějí na náhradní letiště, nebo za jiných podmínek, jež jsou v každém jednotlivém případě specifikovány, nesmějí letiště ani žádné jeho součásti využívat letadla, pro něž infrastruktura letiště ani provozní postupy nejsou běžně určeny.

CS

33

CS

PŘÍLOHA VIII Hlavní požadavky na ATM/ANS a na řídící letového provozu

CS

34

CS

19.

VYUŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU

19.1.

Všechna letadla s výjimkou letadel využívaných k činnostem podle čl. 2 odst. 3 písm. a) ve všech fázích letu nebo na pohybové ploše letiště se provozují v souladu se společnými všeobecnými provozními pravidly a veškerými použitelnými postupy, které byly stanoveny pro využívání daného vzdušného prostoru.

19.2.

Všechna letadla s výjimkou letadel využívaných k činnostem podle čl. 2 odst. 3 písm. a) jsou vybavena požadovanými součástmi a v souladu s tím také provozována. Součásti, které se používají v rámci systému ATM/ANS, musí splňovat také požadavky stanovené v oddíle 3.

20.

SLUŽBY

20.1.

Letecké informace a údaje poskytované uživatelům vzdušného prostoru pro účely letové navigace

20.1.1. Údaje sloužící jako zdroj leteckých informací mají dostatečnou kvalitu, jsou úplné a aktuální a jsou poskytovány včas. 20.1.2. Letecké informace jsou přesné, úplné, aktuální, jednoznačné a dostatečně spolehlivé a podávají se ve formátu vhodném pro uživatele. 20.1.3. Šíření těchto leteckých informací uživatelům vzdušného prostoru probíhá včas a pomocí dostatečně spolehlivých a rychlých komunikačních prostředků chráněných před úmyslným i neúmyslným rušením a poškozením. 20.2.

Meteorologické informace

20.2.1. Údaje sloužící jako zdroj leteckých meteorologických informací mají dostatečnou kvalitu a jsou úplné a aktuální. 20.2.2. Letecké meteorologické informace jsou v nejvyšší možné míře přesné, úplné, aktuální, dostatečně spolehlivé a jednoznačné, aby odpovídaly potřebám uživatelů vzdušného prostoru. 20.2.3. Šíření těchto leteckých meteorologických informací uživatelům vzdušného prostoru probíhá včas a pomocí dostatečně spolehlivých a rychlých komunikačních prostředků chráněných před rušením a poškozením. 20.3.

Letové provozní služby

20.3.1. Údaje sloužící jako zdroj pro poskytování letových provozních služeb jsou správné, úplné a aktuální. 20.3.2. Letové provozní služby jsou dostatečně přesné, úplné, aktuální a jednoznačné, aby odpovídaly bezpečnostním potřebám uživatelů. 20.3.3. Automatizované nástroje poskytující informace nebo rady uživatelům jsou náležitě projektovány, vyrobeny a udržovány, aby byla zajištěna jejich vhodnost k zamýšlenému účelu.

CS

35

CS

20.3.4. Služby řízení letového provozu a s nimi související procesy zajišťují náležitý rozestup mezi letadly, na provozní ploše letiště zabraňují střetům letadel s překážkami a je-li to vhodné, pomáhají zajišťovat ochranu před jinými nebezpečími ve vzduchu; současně zajišťují rychlou a včasnou koordinaci se všemi příslušnými uživateli a přilehlými částmi vzdušného prostoru. 20.3.5. Komunikace mezi letovými provozními službami a letadly a mezi příslušnými stanovišti letových provozních služeb je včasná, jasná, správná a jednoznačná, je chráněna před škodlivým rušením a probíhá způsobem, kterému všichni zúčastnění aktéři běžně rozumějí, a pokud je to relevantní, potvrzují jej. 20.3.6. Jsou zavedeny prostředky pro detekci možných stavů nouze a pro případné zahájení účinné pátrací a záchranné akce. Tyto prostředky zahrnují přinejmenším vhodné výstražné mechanismy, koordinační opatření a postupy, prostředky a personál umožňující efektivní pokrytí oblasti odpovědnosti. 20.4.

Komunikační služby U komunikačních služeb je dosažena a udržována dostatečná výkonnost, pokud jde o jejich dostupnost, integritu, kontinuitu a včasnost. Jsou rychlé a chráněné před poškozením.

20.5.

Navigační služby U navigačních služeb je dosažena a udržována dostatečná úroveň výkonnosti s ohledem na informace pro navádění, určování polohy a, pokud se poskytují, na informace pro určování času. Kritéria výkonnosti zahrnují přesnost, integritu, dostupnost a kontinuitu služby.

20.6.

Přehledové služby Přehledové služby určují vzájemnou polohu letadel ve vzduchu a dalších letadel a pozemních dopravních prostředků na letištní ploše, a to s dostatečnou výkonností, pokud jde o jejich přesnost, integritu, kontinuitu a pravděpodobnost detekce.

20.7.

Uspořádání toku letového provozu Taktické uspořádání toků letového provozu na úrovni Unie používá a poskytuje dostatečně přesné a aktuální informace o objemu a charakteru plánovaného letového provozu s dopadem na poskytování služeb a koordinuje a projednává přesměrování či zpožďování toků letového provozu s cílem omezit riziko vzniku situací přetížení ve vzduchu nebo na letištích. Uspořádání toku se provádí s cílem optimalizovat při využívání vzdušného prostoru dostupnou kapacitu a zlepšit postupy řízení toku letového provozu. Řídí se zásadami bezpečnosti, transparentnosti a efektivity a zajišťuje, aby byla kapacita poskytována pružně a včas v souladu s evropským navigačním plánem. Opatření uvedená v čl. 12 odst. 7 týkající se uspořádání toku letového provozu slouží k provozním rozhodnutím přijímaným poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť a uživateli vzdušného prostoru a upravují tyto oblasti: a)

CS

plánování letu;

36

CS

b)

využívání dostupné kapacity vzdušného prostoru během všech fází letu včetně přidělování traťových slotů;

c)

užívání směrování tratí všeobecným letovým provozem včetně:

d) 20.8.

–

vytvoření jednotné příručky pro směrování tratí a letového provozu,

–

možnosti k odklonu všeobecného letového provozu od oblastí silného letového provozu a

–

pravidel pro prioritu ohledně přístupu všeobecného letového provozu do vzdušného prostoru, zejména v době silného letového provozu a krizí a

soulad mezi letovými plány a letištními časovými intervaly a nezbytná koordinace s přilehlými oblastmi, podle situace.

Uspořádání vzdušného prostoru Vymezování konkrétních částí vzdušného prostoru pro určité využití je sledováno, koordinováno a včas vyhlašováno, aby se za všech okolností omezilo riziko ztráty rozstupu mezi letadly. S ohledem na organizaci vojenských činností a související aspekty spadající pod pravomoc členských států podporuje uspořádání vzdušného prostoru rovněž jednotné uplatňování koncepce pružného využívání vzdušného prostoru, jak ji popsala organizace ICAO a jak je prováděna podle nařízení (ES) č. (XXXX/XXX) o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění) za účelem usnadnění uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání letového provozu v rámci společné dopravní politiky.

20.9.

Organizace vzdušného prostoru Uspořádání vzdušného prostoru a letové postupy jsou před svým zavedením a využíváním letadly řádně navrženy, zhodnoceny a ověřeny.

21.

SYSTÉMY A SLOŽKY

21.1.

Obecně Systémy a složky ATM/ANS, které poskytují související informace letadlům, z letadel a na zemi, jsou řádně projektovány, vyrobeny, nainstalovány, udržovány a provozovány, aby byla zajištěna jejich vhodnost k zamýšlenému účelu. Jedná se zejména o systémy a postupy, jež jsou nutné pro podporu těchto funkcí a služeb:

CS

a)

uspořádání vzdušného prostoru;

b)

uspořádání toku letového provozu;

c)

letové provozní služby, zejména systémy zpracování dat o letu, systémy zpracování kontrolních dat a systémy rozhraní člověk/stroj;

37

CS

21.2.

d)

komunikace, včetně komunikace typu země-země/vesmír, vzduch-země a vzduch-vzduch/vesmír;

e)

navigace;

f)

přehledové služby;

g)

letecké informační služby;

h)

využívání meteorologických informací;

i)

systémy a postupy pro využívání meteorologických informací.

Integrita, výkonnost a spolehlivost systémů a složek Integrita systémů a složek a jejich výkonnost v souvislosti s bezpečností odpovídá jejich zamýšlenému účelu, ať již jde o systémy a složky v letadle, na zemi nebo ve vesmírném prostoru. Dosahují požadované úrovně provozní výkonnosti za všech předvídatelných provozních podmínek a po celou dobu své provozní životnosti. Systémy a složky ATM/ANS musí být navrhovány, vytvářeny, udržovány a provozovány pomocí vhodných a ověřených postupů, aby byl vždy a ve všech letových fázích zajištěn hladký a bezporuchový provoz evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN). Hladký a bezporuchový provoz je možné vyjádřit zejména jako předávání informací, včetně relevantních informací o provozním stavu, jednotný výklad informací, srovnatelné postupy při zpracování a související postupy umožňující společné provozní činnosti schválené pro evropskou síť uspořádání letového provozu nebo pro její části. Síť EATMN, její systémy a její složky musí na koordinovaném základě podporovat nově schválené a platné provozní koncepce, které zlepšují kvalitu, udržitelnost a efektivitu letových navigačních služeb, zejména pokud jde o bezpečnost a kapacitu. Evropská síť řízení letového provozu, její systémy a její složky musí podporovat postupné koordinování činností mezi civilním a vojenským sektorem v rozsahu, který je nutný pro efektivní řízení vzdušného prostoru a toku letecké dopravy a pro bezpečné a efektivní užívání vzdušného prostoru všemi uživateli na základě koncepce pružného užívání vzdušného prostoru. V zájmu dosažení těchto cílů podporuje síť EATMN, její systémy a složky včasné předávání správných a ucelených informací o všech fázích letu mezi civilními a vojenskými účastníky, aniž jsou dotčeny bezpečnostní a obranné zájmy, včetně požadavků na důvěrnost.

CS

38

CS

21.3.

Konstrukce systémů a složek

21.3.1. Systémy a složky jsou konstruovány tak, aby splnily příslušné požadavky na bezpečnost a ochranu před protiprávními činy. 21.3.2. Systémy a složky, posuzované společně, zvlášť a ve vzájemném vztahu, jsou konstruovány tak, aby existovala nepřímá úměrnost mezi pravděpodobností celkového selhání systému a závažností jeho důsledků pro bezpečnost služeb. 21.3.3. Systémy a složky, posuzované jednotlivě i ve vzájemné kombinaci, jsou projektovány s ohledem na omezení související s lidskými schopnostmi a lidskou výkonností. 21.3.4. Systémy a složky jsou konstruovány tak, aby byly stejně jako data, jež přenášejí, chráněny před úmyslnými i neúmyslnými škodlivými interakcemi s vnitřními i vnějšími prvky. 21.3.5. Personálu jsou jasným, konzistentním a jednoznačným způsobem poskytovány informace nutné pro výrobu, instalaci, provoz a údržbu systémů a složek, jakož i informace o nebezpečných podmínkách. 21.4.

Kontinuita úrovně služby Úrovně bezpečnosti systémů a složek je třeba během poskytování služby i jakýchkoli modifikací služby zachovat.

22.

KVALIFIKACE ŘÍDÍCÍCH LETOVÉHO PROVOZU

22.1.

Obecně Osoba podstupující výcvik jako řídící letového provozu nebo řídící letového provozu – žák je dostatečně vyzrálá po stránce vzdělání a tělesného a duševního stavu, aby mohla získat, uchovat si a prokázat příslušné teoretické znalosti a praktické dovednosti.

22.2.

Teoretické znalosti

22.2.1. Řídící letového provozu získá a udrží si úroveň znalostí odpovídající vykonávaným úkolům a přiměřenou rizikům spojeným s daným typem služby. 22.2.2. Získání a udržení teoretických znalostí se prokazuje průběžným hodnocením během výcviku nebo vhodnými zkouškami. 22.2.3. Udržuje se odpovídající úroveň teoretických znalostí. Plnění tohoto požadavku se prokazuje pravidelným hodnocením nebo přezkušováním. Četnost přezkušování je přiměřená úrovni rizika spojeného s daným typem služby. 22.3.

Praktické dovednosti

22.3.1. Řídící letového provozu získá a udržuje své praktické dovednosti odpovídající úkolům, které vykonává. Tyto dovednosti jsou úměrné rizikům spojeným s daným

CS

39

CS

typem služby a zahrnují přinejmenším tyto oblasti (pokud jsou třeba pro prováděné úkoly): a)

provozní postupy,

b)

aspekty specifické pro vykonávané úkoly,

c)

mimořádné a nouzové situace a

d)

lidské činitele.

22.3.2. Řídící letového provozu prokáže schopnost provádět příslušné postupy a úkoly se stupněm způsobilosti, který odpovídá jeho úlohám. 22.3.3. Udržuje se uspokojivá úroveň způsobilosti v praktických dovednostech. Plnění tohoto požadavku se ověřuje pravidelným hodnocením. Četnost těchto hodnocení je přiměřená složitosti a úrovni rizika, které souvisí s daným typem služby a plněných úkolů. 22.4.

Jazykové znalosti

22.4.1. Řídící letového provozu prokáže schopnost hovořit a rozumět anglicky do té míry, aby mohl účinně komunikovat o konkrétních pracovních tématech, a to také v nouzových situacích, přičemž tato schopnost musí zahrnovat jak komunikaci pouze hlasem (telefonem/radiotelefonem), tak komunikaci při osobním styku. 22.4.2. Ve všech případech, kdy je to nutné pro účely poskytování letových provozních služeb (ATS) ve vymezeném vzdušném prostoru, je řídící letového provozu rovněž schopen ve výše uvedené míře hovořit národním jazykem nebo jazyky a rozumět jim. 22.5.

Syntetická výcviková zařízení Syntetické výcvikové zařízení, které se používá k praktickému výcviku v oblasti situačního povědomí a lidských činitelů nebo při prokazování, že dovednosti byly získány nebo udrženy, má úroveň výkonnosti umožňující dostatečně přesnou simulaci pracovního prostředí a provozních situací, které odpovídají prováděnému výcviku.

22.6.

Výcvikový kurz

22.6.1. Výcvik se provádí prostřednictvím výcvikového kurzu, který může sestávat z teoretické a praktické výuky, ve vhodných případech včetně výcviku na syntetických výcvikových zařízeních. 22.6.2. Pro každý typ výcviku se vypracuje a schválí kurz. 22.7.

Instruktoři

22.7.1. Teoretický výcvik provádějí náležitě kvalifikovaní instruktoři. Tito instruktoři:

CS

a)

mají odpovídající znalosti v oblasti, jež má být předmětem výcviku, a

b)

prokážou, že jsou schopni používat příslušné výcvikové postupy.

40

CS

22.7.2. Výcvik praktických dovedností provádějí náležitě kvalifikovaní instruktoři, kteří splňují tyto předpoklady: a)

splňují požadavky na teoretické znalosti a zkušenosti odpovídající výcviku, který provádějí,

b)

prokázali, že jsou schopni vyučovat a používat příslušné výcvikové postupy,

c)

mají zkušenosti s výcvikovými postupy, které se týkají postupů, jež mají být předmětem výcviku, a

d)

účastní se pravidelného opakovacího školení, aby bylo zajištěno udržení jejich způsobilosti k provádění výcviku.

22.7.3. U instruktorů vyučujících praktické dovednosti se rovněž vyžaduje, aby byli v současnosti nebo v minulosti oprávněni pracovat jako řídící letového provozu. 22.8.

Hodnotitelé

22.8.1. Osoby odpovědné za posuzování dovedností řídících letového provozu splňují tyto podmínky: a)

prokázaly, že jsou schopny hodnotit výkonnost řídících letového provozu a provádět u těchto pracovníků zkoušky a kontroly, a

b)

účastní se pravidelného obnovovacího školení, aby bylo zajištěno, že jsou standardy hodnocení stále aktuální.

22.8.2. U hodnotitelů posuzujících praktické dovednosti se rovněž vyžaduje, aby byli v současnosti nebo v minulosti oprávněni pracovat jako řídící letového provozu v těch oblastech, v nichž má být provedeno hodnocení. 22.9.

Zdravotní způsobilost řídícího letového provozu

22.9.1. Všichni řídící letového provozu pravidelně prokazují, že jsou zdravotně způsobilí uspokojivě vykonávat své úkoly. Plnění tohoto požadavku se prokazuje pomocí odpovídajícího posouzení, při kterém se bere v potaz možné zhoršení duševních a tělesných schopností v důsledku stárnutí. 22.9.2. Prokázání zdravotní způsobilosti, která sestává z tělesné a duševní způsobilosti, zahrnuje prokázání skutečnosti, že osoba poskytující službu řízení letového provozu (ATC) netrpí žádnou nemocí či zdravotním postižením, které jí znemožňuje:

CS

a)

řádně vykonávat nezbytné úkoly při poskytování služby ATC,

b)

kdykoli plnit přidělené povinnosti nebo

c)

správně vnímat podmínky okolního prostředí.

41

CS

22.9.3. V případech, kdy zdravotní způsobilost nelze plně prokázat, mohou být zavedena zmírňující opatření, která zajistí rovnocennou bezpečnost. 23.

POSKYTOVATELÉ SLUŽEB A VÝCVIKOVÉ ORGANIZACE

23.1.

Služby je možné poskytovat pouze při splnění těchto podmínek:

23.2.

a)

provozovatel má přímo nebo prostřednictvím dohod s třetími stranami prostředky nezbytné pro rozsah a účel služby. K těmto prostředkům patří zejména: systémy, zařízení včetně zdroje energie, struktura řízení, personál, vybavení a jeho údržba, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,

b)

poskytovatel služeb vypracuje a průběžně aktualizuje příručky pro řízení a provozní příručky, které se týkají poskytování jeho služeb, a těmito příručkami se během provozu řídí. Tyto příručky obsahují veškeré pokyny, informace a postupy potřebné pro provoz, systém řízení a pro vykonávání povinností provozního personálu,

c)

podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí poskytovatel služeb zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému,

d)

poskytovatel služeb využívá pouze náležitě kvalifikovaný a vycvičený personál a pro tento personál zavede a trvale provádí výcvikové a kontrolní programy,

e)

poskytovatel služeb zavede formální způsoby kontaktu se všemi zúčastněnými subjekty, které mohou přímo ovlivnit bezpečnost jeho služeb, s cílem zajistit plnění těchto hlavních požadavků,

f)

poskytovatel služeb vypracuje a používá plán pro řešení nenadálých situací, který zahrnuje nouzové a mimořádné situace, které mohou nastat v souvislosti s jeho službami,

g)

poskytovatel služeb zřídí systém hlášení událostí v rámci systému řízení podle písmene c) s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti. Systém hlášení událostí musí být v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014 a

h)

poskytovatel služeb přijme opatření, jež mu umožní ověřovat, že všechny systémy a složky, které provozuje, neustále splňují výkonnostní požadavky související s bezpečností.

Službu ATC je možné poskytovat pouze při splnění těchto podmínek: a)

CS

prevence únavy personálu poskytujícího službu ATC se provádí prostřednictvím systému rozpisu služeb. Tento systém musí zahrnovat časy služeb, čas strávený ve službě a přizpůsobené délky odpočinku. Omezení stanovená v rámci systému rozpisu služeb zohlední důležité faktory přispívající ke vzniku únavy, zejména nedostatek spánku, narušení 24hodinových cyklů,

42

CS

práci v noci, kumulativní dobu služby v daných časových obdobích a také sdílení přidělených úkolů mezi personálem,

23.3.

b)

prevence stresu personálu poskytujícího službu prostřednictvím vzdělávacích a preventivních programů,

ATC

se

provádí

c)

poskytovatel služeb ATC má zavedeny postupy pro ověřování, že personál poskytující služby ATC nemá zhoršený kognitivní úsudek nebo nedostatečnou zdravotní způsobilost a

d)

poskytovatel služeb ATC bere při plánování a během provozu ohled na provozní a technická omezení, jakož i zásady související s lidskými činiteli.

Komunikační, navigační a přehledové služby je možné poskytovat pouze při splnění této podmínky: Poskytovatel služeb informuje příslušné uživatele vzdušného prostoru a stanoviště ATS průběžně a včas o provozním stavu svých služeb poskytovaných pro účely ATS (a o jeho změnách).

23.4.

Výcvikové organizace Organizace provádějící výcvik personálu poskytujícího službu ATC splňuje tyto požadavky: a)

mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s její činností. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, metodika, dokumentace úkolů, povinností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,

b)

podle typu poskytovaného výcviku a velikosti organizace musí zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a snažit se o trvalé zdokonalování tohoto systému a

c)

podle potřeby uzavírat dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit trvalé plnění těchto hlavních požadavků.

24.

LETEČTÍ LÉKAŘI A LETECKÁ ZDRAVOTNÍ STŘEDISKA

24.1.

Letečtí lékaři Letecký lékař musí:

CS

a)

mít kvalifikaci a licenci k výkonu lékařské praxe,

b)

absolvovat školení v oblasti leteckého lékařství a pravidelné opakovací školení v oblasti leteckého lékařství, aby se zajistilo, že budou normy pro posuzování zdravotní způsobilosti stále aktuální, a

c)

získat praktické znalosti a zkušenosti o podmínkách, v nichž řídící letového provozu plní své povinnosti.

43

CS

24.2.

Letecká zdravotní střediska Letecká zdravotní střediska musí splňovat tyto podmínky:

CS

a)

musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s jejich výsadními právy. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,

b)

podle typu prováděné činnosti a velikosti organizace musí organizace zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s těmito hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému a

c)

podle potřeby uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit trvalé dodržování těchto požadavků.

44

CS

PŘÍLOHA IX Hlavní požadavky na bezpilotní letadla

25.

HLAVNÍ

a)

Osoba provozující bezpilotní letadlo musí znát použitelné předpisy Unie a vnitrostátní předpisy relevantní pro zamýšlený provoz, zejména pokud jde o bezpečnost, soukromí, ochranu údajů, právní odpovědnost, pojištění, ochranu před protiprávními činy nebo ochranu životního prostředí. Daná osoba musí být schopna zajistit bezpečný provoz a bezpečné oddělení bezpilotního letadla od osob na zemi a od ostatních uživatelů vzdušného prostoru. To zahrnuje obeznámenost s provozními pokyny výrobce a s veškerými příslušnými funkcemi bezpilotního letadla, jakož i s použitelnými pravidly létání a postupy ATM/ANS.

b)

Bezpilotní letadlo musí být navrženo a konstruováno tak, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by byli lidé vystaveni riziku, pokud uvedený provoz probíhá za podmínek, pro něž bylo letadlo navrženo.

c)

Je-li nezbytné zmírňovat rizika související s bezpečností, soukromím, ochranou osobních údajů, ochranou před protiprávními činy nebo ochranou životního prostředí, musí mít bezpilotní letadlo odpovídající a specifické prvky a funkce, které zohledňují zásady soukromí a ochrany osobních údajů již na úrovni návrhu a na úrovni standardního nastavení ochrany údajů. Podle potřeby musí uvedené prvky a funkce zajišťovat snadnou identifikaci letadla, povahy a účelu provozu a musí zajišťovat dodržení použitelných omezení, zákazů nebo podmínek, zejména pokud jde o provoz v konkrétní zeměpisné oblasti, provoz nad určitou vzdálenost od pilota nebo v určitých nadmořských výškách.

26.

DODATEČNÉ HLAVNÍ POŽADAVKY NA PROJEKTOVÁNÍ, VÝROBU, ÚDRŽBU A PROVOZ BEZPILOTNÍCH LETADEL UVEDENÉ V ČL. 46 ODST. 1 A 2

POŽADAVKY NA BEZPILOTNÍCH LETADEL

PROJEKTOVÁNÍ,

VÝROBU,

ÚDRŽBU

A PROVOZ

Aby byla při provozu bezpilotního letadla zajištěna uspokojivá úroveň bezpečnosti pro osoby na zemi a ostatní uživatele vzdušného prostoru, musí být podle potřeby s ohledem na úroveň rizika provozu splněny následující požadavky: 26.1.

CS

Letová způsobilost a)

Bezpilotní letadla musí mít konstrukční vlastnosti nebo detaily, které se v praxi ukázaly jako bezpečné pro pilota nebo pro třetí strany na zemi nebo ve vzduchu.

b)

Bezpilotní letadla musí vykazovat integritu výrobku, jež je za všech předpokládaných letových podmínek úměrná riziku.

45

CS

26.2.

c)

Bezpilotní letadlo musí být podle potřeby bezpečně řiditelné a manévrovatelné za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po případné poruše jednoho nebo případně více systémů. Musí být náležitě zohledněny otázky lidského faktoru, zejména dostupné znalosti o faktorech umožňujících bezpečný provoz technologií člověkem.

d)

Bezpilotní letadlo, vybavení a související jiné než zastavěné vybavení, včetně pohonných systémů a vybavení pro řízení bezpilotních letadel na dálku, musí fungovat tak, jak je určeno pro jakékoli předvídatelné provozní podmínky v rámci veškerého provozu, pro který bylo letadlo navrženo, a dostatečně mimo něj.

e)

Bezpilotní letecké systémy, vybavení a související jiné než zastavěné vybavení, včetně pohonných systémů a vybavení pro řízení bezpilotních letadel na dálku, uvažovány samostatně a ve vztahu jednoho k druhému, musí být konstruovány tak, aby pravděpodobnost poruchového stavu a závažnost jeho účinku na osoby na zemi a na ostatní uživatele vzdušného prostoru byly úměrné riziku daného provozu posuzovanému na základě zásad stanovených v čl. 4 odst. 2.

f)

Veškeré vybavení pro řízení bezpilotních letadel na dálku, jež je zapojeno do provozu, musí usnadňovat jak letový provoz, tak možnosti situačního povědomí a zvládání jakékoli očekávatelné situace a nouzových stavů.

g)

Organizace odpovědná za výrobu nebo uvádění bezpilotního letadla na trh musí provozovateli bezpilotního letadla a případně organizaci údržby poskytnout informace o druzích provozu, pro něž je bezpilotní letadlo navrženo, spolu s omezeními a informacemi nezbytnými pro jeho bezpečný provoz, včetně provozní a environmentální výkonnosti, omezení letové způsobilosti a nouzových postupů. Tyto informace se poskytnou jasným, konzistentním a jednoznačným způsobem. Operační schopnosti bezpilotního letadla, které může být využíváno při provozu, jenž nevyžaduje osvědčení nebo prohlášení, musí být omezeny tak, aby byla dodržena pravidla vzdušného prostoru použitelná pro takový provoz.

h)

Organizace zapojené do projektování bezpilotních letadel, motorů a vrtulí přijmou preventivní opatření, aby minimalizovaly nebezpečí vznikající za podmínek – jak interních, tak externích vůči bezpilotním letadlům a jejich systémům – u nichž zkušenosti ukázaly, že mají dopad na bezpečnost. To zahrnuje ochranu proti interferenci elektronickými prostředky.

i)

Výsledkem výrobních postupů, materiálů a součástí použitých k výrobě bezpilotního letadla musí být přiměřené a opakovatelné vlastnosti a výkony, které jsou v souladu s konstrukčními vlastnostmi.

Organizace Organizace zapojené do projektování, výroby, údržby a provozu bezpilotních letadel, souvisejících služeb a výcviku musí splňovat tyto podmínky: a)

CS

Organizace musí mít veškeré prostředky nezbytné pro rozsah svých prací a musí zajistit soulad s hlavními požadavky a odpovídajícími prováděcími

46

CS

pravidly stanovenými v souladu s článkem 47, které jsou relevantní pro její činnost.

26.3.

b)

Organizace musí zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s relevantními hlavními požadavky, řídit bezpečnostní rizika a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému. Tento systém řízení musí být vhodný pro druh činnosti a velikost dané organizace.

c)

Organizace musí zřídit systém hlášení událostí v rámci systému řízení bezpečnosti s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti. Systém hlášení událostí musí být v souladu s nařízením (EU) č. 376/2014. Tento systém hlášení musí být vhodný pro druh činnosti a velikost dané organizace.

e)

Je-li to na místě, musí organizace uzavřít dohody s jinými organizacemi s cílem zajistit trvalé dodržování relevantních hlavních požadavků.

Osoby provozující bezpilotní letadla Osoba provozující bezpilotní letadlo má požadované znalosti a dovednosti nezbytné k zajištění bezpečnosti provozu a přiměřené riziku spojenému s daným typem provozu. Tato osoba rovněž prokáže zdravotní způsobilost, je-li to nezbytné pro zmírnění rizik spojených s daným provozem.

26.4.

Provoz Provozovatel bezpilotního letadla je odpovědný za provoz a musí přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění bezpečnosti provozu. Let musí být proveden v souladu s příslušnými právními a správními předpisy a postupy vztahujícími se k plnění jeho povinností, předepsanými pro oblast, vzdušný prostor, letiště či místa, jejichž využití se plánuje, a je-li to na místě, v souladu se souvisejícími systémy ATM/ANS.

CS

a)

Při provozu bezpilotních letadel musí být zajištěna bezpečnost třetích stran na zemi a ostatních uživatelů vzdušného prostoru a musí být minimalizována rizika způsobená nepříznivými vnějšími nebo vnitřními podmínkami, včetně podmínek prostředí, a to udržováním vhodného rozstupu a vzdálenosti během všech fází letu.

b)

Bezpilotní letadlo může být provozováno, pouze pokud je způsobilé k letu a vybavení a ostatní součásti a služby nezbytné pro zamýšlený provoz jsou k dispozici a provozuschopné.

c)

Provozovatel bezpilotního letadla musí zajistit, aby letadlo mělo nezbytné vybavení pro komunikaci, navigaci, přehled, detekci a vyhnutí, jakož i jakékoli jiné vybavení, které je považováno za nezbytné pro bezpečnost zamýšleného letu, s ohledem na povahu provozu, předpisy pro letecký provoz a pravidla létání použitelná během kterékoli fáze letu.

47

CS

27.

HLAVNÍ POŽADAVKY V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA BEZPILOTNÍ LETADLA Bezpilotní letadla splňují požadavky na environmentální výkonnost stanovené v příloze III.

CS

48

CS

CS

49

CS

PŘÍLOHA X (35)

CS

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 216/2008

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 2 odst. 1 a 2

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Čl. 1 odst. 3

Čl. 2 odst. 5

Článek 2

Článek 1

Článek 3

Článek 3

Čl. 4 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 4 odst. 1 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 písm. b) bod i)

Čl. 4 odst. 1 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 písm. b) bod ii)

Čl. 4 odst. 1 písm. d)

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 2 odst. 1 písm. b) a c)

Čl. 4 odst. 3a

Čl. 2 odst. 1 písm. d) a e) a odst. 2

---

Čl. 2 odst. 6

Čl. 4 odst. 3b

Čl. 2 odst. 7

Čl. 4 odst. 3c

Čl. 2 odst. 1 písm. g) a odst. 2

Čl. 4 odst. 4 a 5

Čl. 2 odst. 3 písm. d)

Čl. 4 odst. 6

---

---

Čl. 2 odst. 4

---

Článek 4

---

Článek 5

---

Článek 6

---

Článek 7

---

Článek 8

50

CS

CS

Čl. 5 odst. 1, 2 a 3

Články 9 až 16

Čl. 5 odst. 4 písm. a) a b)

Čl. 17 odst. 2

Čl. 5 odst. 4 písm. c)

Čl. 17 odst. 1 písm. b)

---

Čl. 17 odst. 1 písm. a)

Čl. 5 odst. 5

Článek 18

Čl. 5 odst. 6

Článek 4

Článek 6

Články 9 až 11

Čl. 7 odst. 1 a 2

Články 19 a 20

Čl. 8 odst. 4

Článek 21

Čl. 7 odst. 3 až 7

Články 22 až 25

Čl. 8 odst. 1 až 3

Článek 26, čl. 27 odst. 1 a 2

---

Čl. 27 odst. 3

Čl. 8 odst. 5

Článek 28

Čl. 8 odst. 6

Článek 4

Čl. 8a odst. 1 až 5

Články 29 až 34

Čl. 8a odst. 6

Článek 4

Čl. 8b odst. 1 až 6

Článek 35 až čl. 39 odst. 2

Čl. 8b odst. 7

Čl. 39 odst. 3 a článek 4

Čl. 8c odst. 1 až 10

Články 40 až 44

Čl. 8c odst. 11

Článek 4

---

Články 45 až 47

Článek 9

Články 48 až 50

Čl. 10 odst. 1 až 3

Čl. 51 odst. 1 a 2

---

Čl. 51 odst. 3 až 5

Čl. 10 odst. 4

Čl. 51 odst. 6

---

Čl. 51 odst. 7 až 9

Čl. 10 odst. 5

Čl. 51 odst. 10

51

CS

CS

---

Článek 52

---

Článek 53

---

Článek 54

---

Článek 55

Čl. 11 odst. 1 až 3

Čl. 56 odst. 1 až 3

Čl. 11 odst. 4 až odst. 5b

---

Čl. 11 odst. 6

Čl. 56 odst. 4

Čl. 12 odst. 1

Článek 57

Čl. 12 odst. 2

---

Článek 13

Článek 58

Čl. 14 odst. 1 až 3

Článek 59

Čl. 14 odst. 4 až 7

Článek 60

Článek 15

Článek 61

Článek 16

Článek 62

---

Článek 63

Článek 17

Článek 64

Článek 18

Čl. 65 odst. 1 až 5

Článek 19

Čl. 65 odst. 1 až 5

Článek 20

Článek 66

Článek 21

Článek 67

Čl. 22 odst. 1

Čl. 65 odst. 6

Čl. 22 odst. 2

Čl. 65 odst. 7

Článek 22a

Článek 68

Článek 22b

Článek 69

Článek 23

Čl. 70 odst. 1 a 2

---

Čl. 70 odst. 3

Články 24 a 54

Článek 73

52

CS

CS

Článek 25

Článek 72

Článek 26

Článek 74

---

Článek 75

---

Článek 76

Čl. 27 odst. 1 až 3

Čl. 77 odst. 1 až 3

---

Čl. 77 odst. 4 až 6

---

Článek 78

---

Článek 79

---

Článek 80

Čl. 28 odst. 1 a 2

Čl. 81 odst. 1 a 2

---

Čl. 81 odst. 3

Čl. 28 odst. 3 a 4

Čl. 81 odst. 4 a 5

Čl. 29 odst. 1 a 2

Čl. 82 odst. 1 a 2

Čl. 29 odst. 3

---

Článek 30

Článek 83

Článek 31

Článek 84

Čl. 32 odst. 1

Čl. 108 odst. 3

Čl. 32 odst. 2

Čl. 108 odst. 5

Článek 33

Čl. 85 odst. 1 až 5

---

Čl. 85 odst. 6

Čl. 34 odst. 1

Čl. 86 odst. 1 a 2

---

Čl. 86 odst. 3

Čl. 34 odst. 2 a 3

Čl. 86 odst. 4 a 5

Článek 35

Článek 87

Článek 36

Článek 88

Čl. 37 odst. 1 až 3

Čl. 89 odst. 1 až 3

---

Čl. 89 odst. 4

53

CS

CS

---

Článek 90

Čl. 38 odst. 1 až 3

Čl. 91 odst. 1 až 3

---

Čl. 91 odst. 4

Článek 39

---

---

Článek 92

Článek 40

Článek 93

Článek 41

Článek 94

Článek 42

Článek 95

Článek 43

Článek 96

Článek 44

Článek 97

Článek 45

Článek 98

Článek 46

Článek 99

Článek 47

Článek 100

Článek 48

Článek 101

Článek 49

Článek 102

Články 50 a 51

Článek 103

Čl. 52 odst. 1 až 3

Článek 104

Čl. 52 odst. 4

Čl. 65 odst. 6

Čl. 53 odst. 1 a 2

Čl. 105 odst. 1 a 2

Čl. 53 odst. 3

Čl. 65 odst. 6

Článek 54

Článek 73

Článek 55

Článek 71

Článek 56

Článek 106

Článek 57

Článek 107

Čl. 58 odst. 1 a 2

Čl. 108 odst. 1 a 2

Čl. 58 odst. 3

Čl. 108 odst. 4

Čl. 58 odst. 4

Čl. 121 odst. 2

54

CS

CS

Čl. 59 odst. 1 až 4

Čl. 109 odst. 1 až 4

---

Čl. 109 odst. 5

Čl. 59 odst. 5 až 11

Čl. 109 odst. 6 až 12

Článek 60

Článek 110

Článek 61

Článek 111

---

Článek 112

Článek 62

Článek 113

Článek 63

Článek 114

Čl. 64 odst. 1 až 5

Čl. 115 odst. 1 až 5

---

Čl. 115 odst. 6

Článek 65

Článek 116

Článek 65a

---

---

Článek 117

Článek 66

Článek 118

---

Článek 119

Článek 67

---

Článek 68

Článek 120

---

Čl. 121 odst. 1

Čl. 58 odst. 4

Čl. 121 odst. 2

Článek 69

----

---

Článek 122

---

Článek 123

---

Článek 124

---

Článek 125

---

Článek 126

Článek 70

Článek 127

55

CS

CS

56

CS