Frymburský zpravodaj Ročník 22
únor 2010
číslo 275
měsíčník úřadu městyse ZPRÁVY Z RADNICE
Fenomén bruslení na jezeře Bruslařská dráha mezi Frymburkem a Lipnem, další ze společných projektů obou sousedních obcí, i tuto zimu slaví nevídaný úspěch. Jedná se o úsek dlouhý 6,5 km vedoucí prostředkem jezera od frymburského převozu až na lipenskou marinu s odbočkou do Přední Výtoně. Asi málokdo postřehl, že již 30.12. loňského roku byla upravená bruslařská dráha mezi Frymburkem a Lipnem. Bohužel silvestrovská obleva nám vzala všechny naděje, že bychom se společně s návštěvníky a hosty probruslili do Nového roku 2010. Počátkem ledna se situace začala lepšit, pomalu přimrzalo, a to tedy dovolilo opět pečovat o dráhu, jež spojuje naše obce. Díky velmi slušné publicitě, která se bruslení na Lipně na
nejdelší přírodní bruslařské trati širokodaleko (světa :☺ ), se o víkendech začalo naše městečko plnit až po okraj. V sobotu 16. ledna jsem napočítal od převozu až po autobusové parkoviště na křižovatce neuvěřitelných 340 osobních automobilů ze všech koutů naší republiky, které sem přivezly vyznavače bruslení . Na ledě u Frymburka bylo v tu dobu neuvěřitelných 700 lidí. O týden později to bylo 260 aut a cca 600 bruslících. Počítání to bylo složité a jedná se vždy o údaj z druhé hodiny odpolední . Jednoznačně se potvrzuje, že tento skvělý nápad přináší své ovoce a vedle lyžování je zima ten správný směr, na který bychom se měli zaměřit i přes možná rizika spojená s nepříznivým počasím. Zkušenosti z Lipna a hlavně ekonomické údaje jednoznačně staví zimu proti létu dokonce do lepší polohy. To má přirozeně široký vliv na všechny oblasti našeho života ve Frymburku ve smyslu možností, jež zima a aktivity s ní spojené přináší, a je jenom na nás, jak se kdo k tomu postaví a s čím kdo přijde. O tom je úspěch.
2
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ
III. Ples městyse se bude konat 27.2.2010 opět ve Wellness Hotelu Frymburk, ve stejných prostorách jako v loňském roce. Předprodej vstupenek zahájíme 3.2.2010 od 8.00 hodin na Úřadu městyse Frymburk v kanceláři poplatků. Cena vstupenky: 150,-- Kč do hlavního sálu, kapacita je 132 míst, 100,-Kč do dvou vedlejších místností, kapacita je 72 míst. K tanci a poslechu bude hrát skupina BUD BAND, stejně jako v minulém roce. Ples začne ve 20.00 hodin předtančením dětské skupiny z tanečního centra Move 21.
Nabídka pronájmu kluboven Úřad městyse ve Frymburku nabízí k pronájmu dvě klubovny ve zrekonstruovaném domě č.p.5 (muzeum). Jedná se o místnosti ve druhém patře. Přednost mají zájmová sdružení pracující v našem městečku. Cena pronájmu je symbolická 1,-Kč za rok + příspěvek na elektřinu a vodu. Termín pro podání žádostí je do 22.února. Žádost je nutné podat písemně, uvést název sdružení, k jakému účelu bude klubovna sloužit a osobu odpovědnou za pronájem. Na základě došlých žádostí zastupitelstvo městyse rozhodne o jejich přidělení jednotlivým subjektům. Je též možná varianta, že jednu klubovnu bude moci využívat i více nájemců, dle stanoveného časového harmonogramu využití předmětných prostor. Bližší informace poskytne tajemník úřadu městyse.
Blahopřejeme! V měsíci únoru blahopřejeme těmto spoluobčanům: Bártíková Marie Kafka Oldřich Toušková Jiřina Tesková Zdeňka Šatarová Margita Švingrová Blanka Štěpán Jan Brom Karel Hadač Karel Salzer Jaroslav
88 let 83 let 83 let 82 let 81 let 78 let 75 let 74 let 72 let 70 let
Kápičková Anna Šerban Jan Zbořil Vratislav Týmal František Kostka Milan Hošková Julie Petráš Jan Dolanská Milena Šusterová Rokosová Marie
70 let 70 let 70 let 70 let 65 let 60 let 60 let 60 let 60 let
Zasedání ZM se bude konat ve středu 24.2.2010 od 17.00 hodin. V měsíci únoru 2010 bude na radnici přítomna pracovnice městyse v sobotu 20.2.2010 od 8.00 do 12.00 hodin. Oto Řezáč – starosta
FRYMBURSKÝ RÁJ Friedrich Richter napsal pod pseudonymem Jean Paul román „Die unsichtbare Loge.“ Narodil se 17. března 1889 ve Frymburku, na kněze byl vysvěcen 27. července 1913 v rakouském Linci, působil pak jako premonstrát v rakouském Aigenu a ve Světlíku. Ve dvacátých letech 20. století je i mezi učiteli školy v blízkém Slavkově. Po odsunu byl v Rakousku biskupským duchovním radou linecké diecéze. Zemřel 5. září 1966, jeho hrob najdeme při zdi hřbitovního kostela ve Schläglu mezi spolubratry kláštera. Z jeho vzpomínek na Frymburk jsem vybral vzpomínku z jeho mládí, která byla otištěna v roce 1965 v časopise Glaube und Heimat. Náš milovaný domov kolem Frymburka měl jeden kout, jeden malý kus zelené země, který by označení ráj nejspíš směl nosit. Vlastně se mu i říkalo "Reith" a nejspíš byl před staletími z podnětu některého ze zámožných obyvatel tržní osady vymýcen a učiněn obyvatelným pro jedno z jeho dětí jako svatební dar. To místo se nalézalo kus nad mým rodným domem, zvaným "Hammerschmiede", na jižním konci lesa Na Hutích, odděleno od Vysokých muk hustým mladým lesem, který tu křižovala tenká lesní pěšina. Opravdová zahrada Eden, překypující plody a bezstarostným bytím, to ovšem nebyla. Lesní půda v té vysoké poloze přinášela jen za vynaložení mnohé lidské námahy a plahočení volské zápřeže skromnou úrodu brambor, ječmena a ovsa, něco i žita, které tu bylo sotva jeden metr vysoké. Kozy a krávy tu však prospívaly a dávaly zdravé mléko, poněvadž tu byla krátká, leč sladce lahodná tráva a voňavé seno z ní; slepic s kuřaty bylo dost a odvažovaly se s prospěchem do blízkého lesa, kde byl pro ně bohatě prostřen stůl v podobě půdy hemžící se všelijakým hmyzem. Nemělo by se zapomenout na kolébající se husí a kachní hejna, která v průtočné vodě nikdy nevysychajících domácích rybníčků nacházela živel pro své zdraví a růst tak nezbytný a věrně
3
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ
strážila dům i dvůr. Jejich pronikavé kejhání a kvákot ohlásilo bez prodlení každého cizího návštěvníka a houser, neodbytný jako hlídací pes, naháněl hrůzu nám klukům, kdykoli jsme šli kolem, takže vždycky nakonec dohnal naše nahá lýtka ke spěšnému úprku před jeho divoce syčícím zobákem, ostrým coby nůž. Tři krásy měl ten ráj, které nemizí v představách a vzpomínkách z mého mládí. Byla to v pozdním jaru nádhera kvetoucích třešní, volný pohled daleko do kraje a vysoké, slunečné nebe nad celou zemí. Zlé květnové mrazíky, které nás dole při potoce jménem Pufferbach tak často připravovaly o naději na byť sporé domácí ovoce, ten výše ležící a lesem chráněný ráj sotva kdy zasáhly. Proto stanuly téměř každoročně zářivě kvetoucí stromy jako bíle odění andělé v Bohem znovu stvořené přírodě a v létě dávaly pak plné talíře šťavnatých rudých a černých třešní. My kluci jsme se často prví škrábali do vysokých větví a trhali čerstvé plody. Krásou povznášel, duši osvobozoval a osvěžoval, hloubavou mysl podněcoval ke snění volný a otevřený výhled daleko kolem do širého, plochého údolí Vltavy, jejíž rozlehlou nivou ten mladý tok se pomalu bral v klikatých zátočinách a třpytil se vlnami ve slunci. Obzor byl ohraničen Knížecím stolcem a Liščí loukou při Horní Plané a Lysou i Velkým a Malým Plešným u Ondřejova. Odleva se však řadila temně sevřená fronta šumavských vrcholů od Křížového vrchu a Vítkova kamene přes Bärnstein, Smrčinu a Jezerní stěnu až k modrým obrysům Plechého a Třístoličníku. Dlouho se dalo zasněně hledět do tiché dálavy a cítit, jak se v člověku probouzí touha nejen to moci pozdravit očima, ale i proputovat po tajemně tichých lesních stezkách. Byl to slasti plný pocit ležet tak na měkké polní mezi, pokud pod tebou nebyla zrovna utajena neklidná kupka plná pilně se hemžících mravenců, a hledět nahoru do vysoké modré oblohy. Všechno bylo tak daleké, nezměřitelné a volné! Bílý obláček plul pomalu nesmírnou prostorou nebe, stále měnil svůj tvar a náhle zmizel do dálek, o nichž si dětská představa nedokázala učinit nijakou představu. V blízkém žitném lánu tloukla křepelka svých zvučných pět peněz před blížícími se žněmi a ve výši nad poli začal trylkovat skřivan. Bylo krásně a blaženě, v letním parnu chvíle právě tak spočinout a snít, ale když pak na západě vyvstaly jako z neviditelného moře temná mračna a blížila se zprvu jen s potlačovaným hřměním, stále však hrozivější, byl čas hledat nějakou střechu, pod níž by se dalo skrýt. Od "ráje" se blížila bouře a bylo to přízračně nádherné a zároveň nahánějící hrůzu, hledět tak do jejích oslepujících blesků a zlého, zuřivě rozpoutaného běsnění. To nejkrásnější a nejmilejší ze všeho byli však tamní lidé. Nebylo jich mnoho a ani těch málo nedokázal "ráj" uživit. Proto museli muži a dospívající synové hledat práci a výdělek ve vídeňských pivovarech či jako zedníci a tesaři ve Štýrsku. Od Velikonoc až do Všech svatých byli v cizině, zimu trávili u rodiny a žili z úspor, z vázání košťat, dělání dřeváků a tkalcovství. Domácí práce, péči o pole a stáj obstarávaly ženy, děti a starší muži, kteří už nemohli "pryč". Dcery nacházely, poněvadž byly pilné a spolehlivé, ve Vídni nebo v Linci dobrá místa jako kuchařky či pomocnice v domácnosti. Když se vracely domů na dovolenou, bylo je hned poznat podle módních klobouků, které si přivezly z města, zatímco ty, co zůstaly doma, nosily na hlavách jen šátky. I když si našly některé z odešlých tam ve světě trvalý domov a založily vlastní rodinu, zachovaly domovu věrnost a vracely se k němu každoročně i se svými ratolestmi na pár dnů či týdnů. Přirozeně že všechny z domova odejít do světa nemohly a mezi těmi, co zůstaly, bylo mnoho pěkných, veselých, hravých a zpěvu milovných děvčat, která teprve jménu "Reith" získala zvučné označení rajského místa. Byla to však i stvoření zbožná, horlivá v návštěvě kostela, a to nejen snad o nedělní dopolední mši, nýbrž i při odpoledním „požehnání.“ Když potom vycházela po pobožnosti ze dveří kostela, starý předříkávač "Benei", který měl ještě modlitbu u misijního kříže, je ještě přátelsky zval k sobě: „Lidičky, pojďte sem ke mně, vy umíte přece tak krásně zpívat!" Ochotně následovala jeho volání a setrvala obvykle ještě chvilku v modlitbách a ve zpěvu před velkým křížem vedle kostelních dveří. Tři lidská obydlí stávala tam v ráji. Úplně nahoře, světu i nebi dokořán a s nerušeným výhledem byl "Reithbauer", doleji více už ve stínu lesa a trochu schováni pak na jedné straně "Kaspar" a na té druhé "Jordan". Dnes z těch stavení zůstaly jen zarostlé hromady trosek a celý ráj je prospívající mladý les. Reithbauer si po první světové válce usedlost pěkně přestavěl a jasně omítl, takže až zastiňovala ovocné stromy kolem. Však také mnozí z těch, kdo ji zdálky zahlédli v její vlídné okázalosti, byli ochotni považovat ji za panskou lesovnu. V útulné světnici toho starého domu, ověšené obrazy, jsme bývali častými hosty. Radost a pohoda tu byly vždycky doma. I do malé komůrky na zadní straně stavení jsme rádi chodili dát si svázat staré modlitební knížky či ročníky časopisů. Tady se činil Friedl, syn starých Reithbauerových. Pro pracovní úraz nemohl s ostatními „pryč" do světa a jako vazač knih si přece vydělal pár ubohých korun. Nám se zdál ve svém štýrském úboru a s kloboukem na hlavě, na kterém se vesele pohupovala hustá kamzičí „štětka", v ruce s pořádnou horskou holí, zdobenou dlouhou špičatou rukojetí z jeleního paroží, jako nějaký menší Rýbrcoul, kterého se ovšem nemusíme bát. Ráj byl kolem dokola lemován lesem. Na dvou stranách to byly hlavně borovice, na ostatních smrky a jednotlivě rostoucí buky. Na vysokých, sukovitých sosnách měly svá mohutná hnízda vrány a my se často snažili vyšplhat po kmeni až nahoru k nim. Nebylo to nijak jednoduché, staré stromy měly drsnou kůru a jen málo silných větví. Vrány se svým divokým krákáním a zlodějskými choutkami na malé zajíčky a ptáčky "zpěváčky" nebyly našimi přáteli. Hustý podrost mladého smrčí a jedloví i celé rozlehlé prostory širého hvozdu slibovaly častokrát opravdu bohatou kořist hub, zejména tomu, kdo se po mokré a teplé noci vydal na lov hned brzy zrána a předešel ostatní houbaře. Byli jsme skálopevně přesvědčeni o tom, že v místech, kde stál nějaký hříbek, musí být někde poblíž i ještě alespoň jeden druhý do počtu a pročesávali jsme okolí tak dlouho, až jsme mu toho souseda našli. Houby jsme netrhali celé, ale odřezávali jen bez podhoubí v domnění, že by na stejném místě měly zase vyrůst jiné. Muchomůrky zato jsme rozbíjeli a rozšlapávali bez ohledu na jejich nádherné klobouky, ve své zářivé červeni skropené bílými tečkami. Jednou jsme se dali navést ke snědení ryzců, u nás se jim nářečně přezdívalo "Bredlingen", na řezu lákavě ronících mléko, ale kromě bolestivého zvracení se to naštěstí obešlo bez dalších následků.
4
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ
„Ráj" byl i vyhledávaným místem pro sběrače borůvek, malin a také pozdě zrajících, o to však větších ostružin, které vyhledávali nejen pro domácí spotřebu, nýbrž i na prodej. Zejména se pídili po brusinách a táhli v celých zástupech, aby je trhali jen tak rukou či sběračskými hřebeny a doma je pak mohli přebírat a čistit. Mnozí školáci z nemajetných rodin si tak za léto vydělali na oblečení a zimní obutí. Říkalo se, že to vynáší víc, než leckdy opravdu lopotná služba pasáčka. Les kolem „ráje" patřil z větší části obci a tak si tu chudé ženy mohly nasbírat pro své malé komůrky suché klestí, zvané také "Steweln". Den co den bylo vidět jejich shrbené postavy, jak po celé hodiny shromažďovaný náklad s námahou a vzdechy přepravují domů ať už v nůši či krosně na svých zádech, nebo před sebou v trakaři či káře o dvou kolech, které se u nás říkalo i "Gorm." Jaká radost, když konečně obložily dřevěnou chýšku a mohly bez starostí hledět vstříc dlouhé a kruté zimě! Cesty byly špatné až mizerné, ale my kluci na to sotva dbali při svém radostném skotačení přes pařezy a balvany, díry a kořeny. Na sbírání lesních plodů jsme si však přece jen z opatrnosti brávali boty, poněvadž vysluněná a kamenitá místa hrozila výskytem záludných zmijí, které se tu s oblibou vyhřívaly. Z těch jsme měli strach. Bývaly tu i dvě či tři lesní cesty rovnoběžně vedle sebe, jak poté, co už byla jedna nesjízdná, vyjeli vozkové vedle jinou, tak či tak jen o málo sjízdnější. Když v ní nečas vymlel koleje a hluboké brázdy, zasypaly se obvykle jen hromadou kamenů či smrkovým chvojím. Jinak hrozilo vozu převržení či uvíznutí často bez pomoci. Už zdaleka bylo slýchat lesem žalostné skřípání a vrzání kol, jak fůra s volským či koňským zápřahem supěla úvozem plně naložena dřevem či lesní hrabankou. Vozkové mívali silný hlas a svá hý i hot prokládali šťavnatým klením a nadávkami. Nevyskytovali se tady v ráji i zlí lesní duchové, čarodějnice a rusalky, či alespoň přízraky z příběhů o loupežnících, pašerácích, podivně umouněných čertových tovaryších a jiných zlosynech? Nikoli: frymburský "ráj" si své jméno opravdu zasloužil, byl místem posvátného míru, přírody obývané anděly a blízké Bohu, kde srdce i duše nacházely občerstvení a povznesení a nevěděly nic o vražedných přepadeních, loupežích a jiných lidských ohavnostech. Často jsme my děti v kruhu pospolu sedávaly na úzkém palouku, skryty hustým větvovím a nad sebou jen pruh jasné oblohy, v družném vyprávění hrůzostrašných historek o děsném lidojedovi někde v lesní divočině, abychom daly poddajné mysli rozechvívat se svrbivou vůní strachu z něčeho, co v místě i v čase bylo, jak jsme věděly, zatím všechno daleko pryč odtud. Nemohu dodnes pochopit, odkud jsme my malí, zejména jeden kluk od sousedů, brali své vypravěčské umění a fantastické představy, plné přízračné obraznosti, kterých jsme se nedokázali nabažit a byli jim ochotni kdykoli znovu naslouchat. Jen jednou se nás však zmocnila opravdová bázeň: to když nám namluvil jeden vídeňský frajírek, který tu byl na prázdninách u své babičky, že tam, kde těsně vedle sebe stojí dva vysoké bukové kmeny a třou se při každém poryvu větru vrzavě jeden o druhý, bydlí prý zlý medvěd. Nějaký čas jsme nedokázali přejít kolem bez ustrašeného ohlížení a plachého našlapování, brzy ale i tenhle údajný netvor vyšuměl do své lživé nicoty. To byl frymburský ráj, dobrotivá příroda daleko od lidských davů a neklidů, i dnes místo jako stvořené k pokoji a rozjímání, zároveň však odsouzeno k zapomenutí. © František Schusser
KNIHOVNA FRYMBURK NA ROK 2010 Každý lichý ČTVRTEK 17.30. – 19.30 HOD. JSOU TO TYTO DNY: LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC
7.1. a 21.1. 4.2. a 18.2. 4.3. a 18.3. 1.4. , 15.4. a 29.4. 13.5. a 27.5. 10.6. a 24.6. 8.7. a 22.7. 5.8. a 19.8 2.9. a 16.9. a 30.9. 14.10 a 28.10 11.11 a 25.11 9.12. a 30.12.
Frymburské ženy zvou své členky dne 16.2.2010 do Wellness hotelu Frymburk na kondiční plavání. Sraz v hotelu v 17.00 hodin. DOVOLENÁ : V letošním roce si opět zajedeme do italského LIDO DI JESOLA, spojeno s večerní návštěvou na oslavách v Bibione. Kdy: 3.9. – 11.9.2010. Odjezd z Frymburku bude upřesněn. Přihlásit se můžete nejpozději do 20.4. a zaplatit zálohu 2.000,- Kč. Celková cena zájezdu – 3.850,- Kč. Čiháková Marcela – mobil 722 024 702
5
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ SK lyžaři – běžci Frymburk 10. ledna se náš oddíl již tradičně (někteří členové zde startovali už po patnácté) zúčastnil nejslavnějšího lyžařského závodu u nás – Jizerské 50. Letos vyjelo závodit 9 členů oddílu, což nás řadí mezi nejsilnější oddíly nejenom v kraji. Maličko Vám přiblížíme, co takovému závodu předchází. Po letní přípravě, která je většinou individuální, se poměrně dlouho čekalo na první sníh. Jednoduché pravidlo říká, že ten, kdo chce slušně zajet první zimní padesátku, musí předem naběhat na lyžích 500 km. Prozradíme pár tipů kde, když je to v prosinci se sněhem mizerné. První sníh napadl už tradičně na Kramolíně. A tak se většinou začíná s výběhy na zdejší sjezdovce mezi děly chrlícími sníh. Musíme poznamenat, že 80% tréninku probíhá ve tmě, páč den je krátký a do práce se chodit musí. Další místa prvních sněhů jsou například příkopy u silnic s navátým nebo shrnutým sněhem (tímto tréninkem se na Plzeňsku proslavil především Filip Bloch). Hojně se využívá na starších lyžích i ranní rosa nebo jinovatka (zde je specialista M. Nekola), dále nejvyšší vrcholky hor jizerských (D. Hondlík) nebo hor šumavských (L. Krejza). V největší krizi (ne finanční !) se odjíždí do Alp na stále menší a plnější ledovce. Pak je ještě metoda „bez jediného km“, kdy se člověk „těší“, až na ten první lyžařský výběh a to je samotný závod (letos např. L. Mrázik). Ta je ovšem možná jen po tvrdé přípravě na suchu. No a někteří trénují tajně, takže ani nevíme kdy, kde a jak (rodiny Řezáčů). Nakonec se ale většině 500 km podaří naběhat a můžeme jet. Do Liberce jsme letos odjeli až v sobotu, den před závody, takže přivítání s přáteli – soupeři, nebylo tak dlouhé a vysilující. Plně jsme se mohli věnovat obhlídce trati a vybrat správnou taktiku a mázu. Zkušenosti s mazáním už máme veliké, tak se nám už nestává, že bychom promazali. Soupeři už to vědí, a tak k nám chodí často pro radu. Tím se vždy pár soupeřů elegantně zbavíme, protože splést se může každý. Pro zajímavost: jedno špičkové namazání na závody stojí okolo 1500 Kč. V neděli, v den závodu, se vstává ve 4.30, aby každý stihl několik svých ranních rituálů (o těch někdy jindy) a může se vyrazit, abychom v Bedřichově, v místě startu, byli alespoň dvě hodiny předem. Zde se musí stihnout ještě plno věcí. Zkontrolovat sportovní vybavení, soupeře, trať, mázu, ionty, gely, startovní čísla a vlny, popřát si, rozloučit se, vyfotit se, pomodlit se, naposledy vyčurat a vyrazit. A jak jsme tedy postupně dojížděli do cíle:
Celkově ve své věkové kategorii 1. 1. 330. 203. 407. 255 777. 418. 796. 208. 1957. 509. Pro zajímavost: 1187. 48. 1241. 57. H. Larsson (FRA) ročník narození 1931 Celkem 3385 startujících. Na poloviční trati bylo pořadí následovné: 1. 1. 89. 13. 189. 4. 198. 32. 498. 32. Pro zajímavost: 122. 44. 210. 85.
v čase 2:14:39 3:03:42 3:08:45 3:30:06 3:31:05 4.30.59
O. Svärd F. Bloch L. Krejza D. Hondlík M. Nekola L. Mrázik
3:52:34 3:55:23 4:45:05
J. Pirk D. Vávra
1.11.52 1:47:43 2:05:16 2:06:39 2:41:40
J. Ročárek T. Řezáč M. Řezáčová J. Řezáč J. Řezáčová
1:54:43 2:09:02
J. Nezmar (Slovan Liberec) M. Koryta (Bohemians 1905)
Všichni dojeli živi a zdrávi. Hned poté nás domů všechny odvezl unavený L. Krejza, za což mu znovu děkujeme. Všechny tyto borce a mnoho dalších, můžete vidět na Frymburské stopě, která proběhne v sobotu 13.2. od 10.00 na fotbalovém hřišti. Sem také zveme všechny lyžaře, jak malé, tak velké, všech výkonnostních kategorií. Určitě si každý najde svého soupeře, i kdyby jen sám sebe. Zveme též všechny fanoušky. Skol Martin Nekola, Miroslav Maurer
6
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ
Poděkování Děkujeme touto cestou našim občanům za projevenou účast při posledním rozloučení s panem Bedřichem Šustou, bývalým starostou naší obce. Zejména pak našim spoluobčanům a úřadu městyse za účast na pietním aktu a květinové dary. Za rodinu Šustovu děti
Obchodní dům – Jednota – 1. patro Bohatý sortiment všeho potřebného pro Vás KOVO, ELEKTRO, ZAHRADA, KUCHYŇKA, TEXTIL, HRAČKY, PAPÍRNICTVÍ V 1. patře obchodního domu Jednota !!! Slevy 50 % na veškerý sortiment QUELLE !!! Otevírací doba: PO-PÁ 8.00 – 17.00 SO 8.00 – 12.00
RESTAURACE – PIZZERIE NAUTILUS ROZVOZ PIZZY A TĚSTOVIN Po Frymburku ZDARMA!!! STŘEDA – PÁTEK 14 – 22 hod. SOBOTA, NEDĚLE 12 – 22 hod. OBJEDNÁVKY NA TEL. 608158383
Přijmu brigádníka /studenta či studentku/ na letní sezónu – červenec, srpen 2010 do Café baru ve Frymburku. Požadované podmínky: - částečná znalost německého eventuálně anglického jazyka - praxe v oboru hostitelství upřednostněna A dále přijmu brigádníka, brigádnici na prodej zmrzliny na měsíc červenec či srpen 2010. Kontaktní emailová adresa:
[email protected], mobilní telefon: 721 868 307
KVĚTINOVÉ STUDIO Marta Feitlová Obchodní domek Rillich, Frymburk 187
Nabízíme řezané i sušené květiny pro všechny příležitosti: – životní jubilea, svatby, pohřby, velikonoční aranžmá, květinové dekorace pro firmy, hotely, restaurace, výzdoba stolů, recepcí, suché dekorace, aranžování interiérů k příležitostem na míru Provozní doba: út – pá 9.00 - 12.00 14.00 – 17.00 hod. so 9.00 – 12.00 hod. 14.února v neděli na svátek sv.Valentina mimořádně otevřeno pro všechny zamilované, milující i odmilované 9.00 – 15.00 hod. Květiny je možno i objednat dopředu. kontakt: Marta Feitlová 739 015 036
7
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ
„CARPE DIEM“ - UŽIJ SI DEN Sedavý způsob života, málo pohybu, znečištěné ovzduší, nevhodné jídlo, nadváha, obezita, stress, peníze, nemoci, počítače, mobilní telefony, zadluženost, zkraty – takto nějak by se dal stručně popsat současný životní styl většiny naší populace. Mnohé z nás napadne, že takto to přece nemůže jít do nekonečna. Naštěstí se zvyšuje počet lidí, kteří si tento nepříznivý stav uvědomují a snaží se s ním něco dělat. A na druhé straně se zvyšuje počet subjektů, které podporují zdravý životní styl a nabízejí svoje služby, jako např.: fitness, wellness centra, regenerační centra, biofarmy, aquaparky. Wellness – slovo pro nás nové a v současné době hodně diskutované. O wellness se hovoří v televizi, časopisech, v zaměstnání, konferencích, školách, apod. Co je WELLNESS? Podle všeobecné formulace znamená stav neboli pocit blahobytu osoby, jež si tento stav uvědomuje. Jedná se o mix fyzické, duševní, intelektuální, emoční, sociální a psychické vyrovnanosti a wellness centra jsou místa, která podporují duševní pohodu, náladu, zdraví, obnovení sil a energie s pomocí profesionálních služeb v prostředí, které lahodí oku a uklidňje. Wellness není novodobý objev, ale jen pojmenování toho, co si lidé uvědomovali již dávno. Ve starém Římě měly lázně společenský, ozdravný i očistný charakter, buddhisté meditovali. Indové znali kouzla bylin a koření, Skandinávci využívali saun, indiáni vytvářeli parní lázně ve stanu nad rozžhavenými kameny.... A tak to, čemu říkáme wellness, bylo již dávno v různých společnostech zažitým rituálem i zavedeným životním stylem.Wellness vlastně symbolizuje trojúhelník, jehož vrcholy tvoří zdraví, krása a požitek. V současné době vzniká veliké množství wellness center. Není divu, poptávka je veliká. Každý z nás by se přece občas rád nechal všestranně hýčkat, máčet se v teplé vodě, vypnout mysl, uvolnit se, pozitivně naladit a dobít síly. A máme veliké štěstí, že i v našem regionu jedno takové wellness centrum vzniklo. Jedná se o wellness, které je součástí Hotelu Frymburk, wellness & congress. Tento poměrně veliký komplex nabízí regeneraci, relaxaci, oddych, emoce, sportovní aktivity, prostě jedinečné zážitky. Ze sportovních aktivit, které komplex nabízí, můžeme vyjmenovat především Aquapark, který v sobě obsahuje vnitřní bazén o vodní ploše 468 m2, 2 dráhy na plavání – 25 m, tobogán, divokou řeku, vodní vřídla, perličková lůžka, hydromasážní trysky, vodní chrliče, whirpool, dětské brouzdaliště, páru a privátní saunu. Každou středu se zde organizují hodiny spinningu (od 17:00 hod., 18:05 hod.), jejichž součástí je i vstup do aquaparku. Není nad to, když po velikém fyzickém výkonu je možno jít zrelaxovat do bazénu či whirpoolu. Dále je zde možné využít kardiozónu, squashová hřiště a bowlingové dráhy. Svět odpočinku a relaxace tohoto hotelu představuje v sobě jednu z nejširších nabídek procedur a služeb v České republice. Nabízí se zde široká škála možností, jak zažít uvolnění bez hranic a požitek z dotyku duše a těla. Je to opravdu místo, kde můžete zapomenout na okolní svět a nechat se hýčkat vůní a hudbou, atmosférou, která Vás uvede do stavu uvolnění a relaxace. Originálnost v sobě představuje nabídka thajských masáží se skutečnými thajskými masérkami, které masáže studovaly ve své zemi. Dále zde nabízejí škálu masáží a zábalů, vodních procedur v perličkových vanách, Vichy sprchách, relaxační koupele v Le Siestě, prohřátí a relaxaci v chromothermu a na vodním lůžku, kosmetiku základní péče o pleť i speciální kůry. Součástí je i možnost relaxačního pobytu v solné jeskyni. Po procedurách je klientovi nabídnuta možnost „dodýchání se“ v relaxační zóně při malém občerstvení v podobě ovocného talíře a čaje dle vlastního výběru. Vyjímečná nabídka je zde v podobě Saunového světa, který svými možnostmi 4 druhů saun, Kneippovým chodníkem, nabídkou ovoce a pitného režimu zajisté uspokojí i náročného klienta. Nově jsou zavedeny každé pondělí, úterý a středu v 18:00 hod. saunové medové ceremoniály a každý čtvrtek saunování při svíčkách od 20:00 hod. Jedinečná provoněná atmosféra Saunového světa zaručuje opravdový zážitek a relax. Pravidelným návštěvníkům jsou služby celého wellness komplexu přiblíženy v podobě cenově zvýhodněných permanentních vstupů, jejich nabídka se bude neustále rozšiřovat. Hotel Frymburk, wellness & congress se snaží vytvořit jedinečné prostředí nejen pro své hotelové hosty, ale také se snaží služby přiblížit a umožnit pravidelné návštěvy svého wellness centra pro obyvatele celého regionu. Proto má připravenu pro všechny zájemce speciální nabídku : Od 1.2.2010 mají všichni obyvatelé regionu Český Krumlov 10% slevu na všechny výše vyjmenované služby wellness centra na základě prokázání svého trvalého pobytu v občanském průkazu v pravidelných časových úsecích :
každou neděli od 12:00 hod. - do středy 21:00 hod. Tato nabídka je platná do 30.6.2010. Jednotlivé slevy se nekumulují. Změna nabídky vyhrazena. Pro zájemce bližší informace na wellness recepci: +420 380 300 330 www.hotelfrymburk.cz
8
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ
Jihočeská futsal liga žen 3.ledna 2010 se konal pro nás 3. ze 4 turnajů v rámci Jihočeské futsal ligy žen. Utkání se konala na parketách vodňanské sportovní haly a sešly jsme se zde s děvčaty z Protivína a Borotína. První zápas jsme nastoupily proti ženstvu z Protivína. Bohužel se nám příliš nevydařil. V prvním poločase nás zaskočily rychlé dvě branky. Pak jsme sice soupeřky moc k balónu nepustily, na skóré to však znát nebylo i díky jejich skvělé brankářce. Ve druhé půli jsme jedním gólem (Honzina – Jana Reifová) náskok Protivínských snížily, vzápětí nám však soupeřky vstřelily další dva góly a výsledek byl dotvořen našim vlastním gólem. JAFA TJ Platan Protivín : FC ŠUMAVA Frymburk 5:1. Další utkání se odehrávalo ve zcela jiném světle. Již v prvních 10 minutách bylo jasné, kdo bude v zápase udávat takt! Ve 4. a 5. minutě skórovala Bolek (Markéta Polívková), v 8. rozhoupala sítě Jája (Jaroslava Račáková ml.), ve 13.minutě soupeřky snížily na 1:3. V 15. minutě však zvýšila Push-Up (Tina Baldová). Ve druhém poločase ještě 3x branku vstřelila Bolek a 1x Honzina. Soupeřky ještě jednou skórovaly, vítězství však bylo jasně naše!!! FC ŠUMAVA Frymburk : Antifo Borotín 8:2. Poslední turnaj se konal v neděli 17.1.2010 na Hluboké. Zde jsme bojovaly o 3. místo. Postavila se nám družstva z Tábora a Kolodějí nad Lužnicí. První utkání bylo bohaté na naše kombinační akce a připomínalo hru na kočku a myš, výsledek 8:1 v náš prospěch mluví za vše. Branky vstřelily: 4x Bolek, a po jedné brance Jája, Honzina, Push-Up a Sue (Zuzana Reifová). Do druhého zápasu jsme nastoupily rozehrané proti děvčatům z Tábora. Ta nečekala naše nasazení a bojovnost! Sice od 6.minuty měla brankový náskok, v 9. minutě však Bolek vyrovnala a zápas byl napínavý až do konce! Ve 21. minutě pak Bolek ještě zvýšila na 2:1. A i přes nespočet akcí na obou stranách se výsledek nezměnil! Krátce před koncem Jája nedala trestný kop (9m) a to samé se podařilo i kapitánce soupeřů. Konečný stav utkání o 3. místo v celkové tabulce Jihočeské futsal ligy žen- FK Bohemia Tábor : FC ŠUMAVA Frymburk 1:2. Jistě máme důvod slavit! Toto umístění je pro nás velký úspěch! Celková tabulka Jihočeské futsal ligy žen: výhra
remíza
prohra
skóré
body
1.
název družstva FK TOPMEN SPARTAK Kaplice
8
0
0
51 : 8
24
2.
FK CALOFRIG Borovany
7
0
1
55 : 4
21
3.
FC ŠUMAVA Frymburk
5
0
3
27 : 19
15
4.
FK BOHEMIA Tábor
5
0
3
46 : 16
15
5.
JAFA TJ PLATAN Protivín
3
1
4
26 : 30
10
6.
SK Kloděje nad Lužnicí
3
0
5
17 : 62
9
7.
DFD Louňovice pod Blaníkem
2
1
5
14 : 32
7
8.
SK Větřní
2
0
6
11 : 34
6
pořadí
9. ANTIFO Borotín 0 0 8 17 : 59 0 (Do celorepublikového finále postupují první dvě umístěná družstva! Finále se koná 31.1.2010 ve Zruči nad Sázavou.) Chtěly bychom touto cestou poděkovat všem našim fanouškům, trenérovi, … A hlavně našemu sponzorovi Jindřichu Bouchalovi ml., který nám přispěl na startovné turnaje a podílel se na dopravě na všechny turnaje. DĚKUJEME!!! Měly bychom se pochlubit i dalším úspěchem, a to naším Bolkem! Stala se totiž celkově druhou (po hráčce z Borovan s 18 brankami) nejlepší střelkyní s počtem 15 vstřelených gólů. Je třeba dodat, že minimálně stejný počet tutových šancí naše „hasička“ nedala!:) Na 12. místě se pak umístily Push-Up (3 branky), Jája (3) a Honzina (3), na 13. příčce Sue (2). V tabulce slušnosti jsme se však „nechlubivě“ umístily až na 7.místě! Na tom musíme ještě zapracovat! :) (I když bodové rozdíly s družstvy před námi byly minimální.) V únoru plánujeme valentýnské utkání, termín bude upřesněn. Dále bychom se měly zúčastnit dalšího jihočeského turnaje ve futsale. A to 21.2.2010 ve sportovní hale ve Vodňanech. Sportu zdar!!! …Vaše fotbalistky…
FRYMBURSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse ve Frymburku 1x za měsíc Řídí redakční rada: O. Řezáč, M. Badáňová Zodpovědný redaktor: M. Šuníková, tel. 380 735 074 Tisk Úřad městyse Frymburk, počet výtisků 530 www. frymburk.info
