VY_32_INOVACE_FH09
Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen
František Hudek červen 2012
Ročník, pro který je VM určen
8. ročník
Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma
Informační a komunikační technologie MS Excel – Kopírování vzorce a adresování Kopírování vzorce táhnutím myši, relativní a absolutní adresování.
Anotace
Kopírování vzorce ∗ Kopírování vzorce využíváme tehdy, je-li v tabulce mnoho řádků a u každého je třeba vytvořit stejný vzorec – například součin čísel. ∗ Vytvoříme tabulku, která bude počítat celkovou cenu výrobků v prodejně. ∗ Vzorec vytvoříme pro první řádek tabulky v buňce E3. Cenu výrobku v buňce C3 budeme násobit počtem kusů výrobku v buňce D3. Vzorec bude ve tvaru =C3*D3.
∗ Buňkám ve sloupci C (C3 až C10) a ve sloupci E (E3 až E10) pomocí nabídky Formát buněk nastavíme formát Účetnický se symbolem Kč a žádným desetinným místem.
Kopírování tahem myši ∗ Znovu označíme buňku E3 ve které již máme zobrazen výsledek. ∗ Myš přesuneme k jejímu pravému dolnímu rohu ke kopírovacímu bodu buňky – objeví se křížek. ∗ Klikneme levým tlačítkem myši a táhneme až k buňce E10.
Relativní adresování ∗ Provedli jsme tzv. relativní adresování při kopírování buněk. ∗ U relativního adresování se adresy (odkazy) na buňky ve vzorcích mění podle toho, jak se mění samotná buňka – tzn., pokud buňku, na kterou jsou odkázány vzorce, přesuneme na jinou pozici (v našem případě buňky na dalších řádcích ve sloupcích C a D) , program na ni automaticky předefinuje i odkazy. ∗ Automaticky se tedy upravily vzorce ve sloupci E: původní vzorec: =C3*D3
Kopírovaný, automaticky upravený vzorec: =C4*D4 =C10*D10
Poznámka: Pokud bychom vložili nový sloupec před sloupec B, došlo by k posunu sloupců. Vzorce budou ve sloupci F a automaticky se upraví (např. místo =C3*D3 bude =D3*E3 atd.)
Úprava tabulky ∗ Pro zopakování si na závěr graficky upravíme tabulku. ∗ Tahem myši vždy označíme příslušnou oblast buněk a na kartě Domů v záložce Buňky – Formát vybereme nabídku Formát buněk. ∗ Nastavíme Ohraničení a Výplň vybraných buněk.
Absolutní adresování ∗ Absolutní adresování spočívá ve „zmrazení“ odkazu na buňku tak, aby při kopírování vzorce nedocházelo k automatickým změnám v číslech řádků nebo v názvu sloupců. ∗ Absolutní adresování spočívá v zapsání znaku $ před prvek, který chceme absolutně adresovat (zmrazit). ∗ Příklady: ∗ $B2 – absolutně bude adresován sloupec B, automaticky se budou měnit čísla řádků ∗ B$2 – absolutně bude adresován řádek 2, automaticky se budou měnit názvy sloupců ∗ $B$2 – absolutně bude adresována buňka B2 Poznámka: Znak $ přidáme do vzorce tak, že klikneme ve vzorci před adresu buňky a stiskneme funkční klávesu F4. Znak se přidá před název sloupce i číslo řádku. Pokud budeme chtít absolutně adresovat např. jen řádek, znak $ smažeme před názvem sloupce.
Absolutní adresování Příklad: ∗ Vytvoříme jednoduchou tabulku, která bude počítat jedna až deseti násobky čísla 35 zapsaného v buňce B1. Výsledky násobků budeme zapisovat do sloupce E. ∗ Do buňky E2 zapíšeme vzorec =B1*D2 (tedy 1-násobek čísla 35). ∗ Vzorec táhnutím myši rozkopírujeme směrem dolů až do buňky E11.
automaticky pozměněný vzorec =B2*D3
∗ Po kopírování vzorce se v buňkách E3 až E11 objevili nuly – došlo k relativnímu adresování, kdy se např., v buňce E3 automaticky přečísloval i řádek pro sloupec B z B1 na B2. Buňka B2 je ale prázdná, tedy její hodnota je nulová. Pokud nulou násobíme jakoukoli hodnotu, dostaneme vždy výsledek nula.
Absolutní adresování ∗ Abychom dostávali správné výsledky, musíme provést úpravu ve vzorci v buňce a tento upravený vzorec následně tahem myši zkopírujeme. 1. 2. 3. 4. 5.
E2
Klikneme do buňky E2. V řádku vzorců klikneme mezi „=“ a adresu buňky „B1“. Stiskneme funkční klávesu F4 – dojde k vložení znaku $ (vzorec má tvar = $B$1*D2). Potvrdíme klávesou Enter. Pomocí čtverečku v pravém dolním rohu buňky tahem myši rozkopírujeme vzorec až do buňky E11. Ve vzorcích je odkaz vždy na buňku B1 ($B$1), mění se pouze adresy buněk ve sloupci D (čísla řádků – D3, D4, …, D11). Výsledky jsou již v pořádku.
automaticky pozměněný vzorec =$B$1*D11
Absolutní adresování ∗ Na závěr si zkontrolujeme správnost nastavených vzorců: 1. 2. 3.
Klikneme do buňky B1 a změníme její hodnotu – zapíšeme např. číslo 50. Stiskneme klávesu Enter. Dojde k přepočítání všech buněk se vzorci. Zkontrolujeme si výsledky:
