FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM

Diplomová práce

Roman Otáhal Studijní program: N1501 - Biologie Studijní obory: Učitelství biologie pro střední školy – Učitelství geologie a ochrany životního prostředí pro střední školy (BI-GEO) Forma studia: Prezenční

Olomouc 2011

Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu.

Želatovice, prosinec 2011

Podpis: 1

Poděkování: Mé poděkování patří především Mgr. Martinu Dančákovi, Ph.D., za odborné vedení, cenné připomínky, návštěvu vybraných lokalit a pomoc při determinaci druhů. Rodičům děkuji za podporu nejen při tvorbě celé diplomové práce. Dále můj dík patří Mgr. Jiřímu Vymětalovi za doprovod v terénu a stylistickou úpravu textu.

2

Bibliografická identifikace:

Jméno a příjmení autora: Roman Otáhal Název práce: Floristický výzkum území mezi Dřevohosticemi a Přerovem Typ práce: diplomová Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Rok obhajoby práce: 2012 Abstrakt: V práci jsou zpracována data vlastního floristického výzkumu, který byl proveden v letech 2010 – 2011 v území mezi Dřevohosticemi a Přerovem, jehož hlavním cílem bylo zaznamenat současný stav flóry studovaného území. Bylo vybráno 23 lokalit, které víceméně pokrývají biotopovou rozmanitost území. Spadá sem biologicky hodnotné území PP Kamenice. Jsou zde také zahrnuty zajímavé lokality bez statutu chráněného území, např. floristicky zajímavé bývalé travertinové lomy, fragment lužního lesa či zachovalé louky v intenzivně zemědělsky využitém území. Významným nálezem je aktivní lesní pěnovcové prameniště na lokalitě číslo 18. Na základě terénního průzkumu byl sestaven seznam zjištěných druhů a jejich lokalizace. Seznam taxonů je doplněn o údaje z literatury. Celkový počet druhů je 508. Diplomová práce byla doplněna o dokladový herbář čítající 310 herbářových položek, který je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL), dále také o mapové a fotografické přílohy. Klíčová slova: Flóra, cévnaté rostliny, Morava, PP Kamenice, travertinové kupy, lesní pěnovcové prameniště. Počet stran: 70 Počet příloh: 3 Jazyk: čeština

3

Bibliographical identification:

Autor’s first name and surname: Roman Otáhal Title: Floristic research of the area between Dřevohostice and Přerov (Central Moravia, the Czech Republic) Type of thesis (bachelor, master): master Supervisor: Mgr. Martin Dančák, Ph.D. The year of presentation: 2012 Abstract: The thesis comprises data of my own floristic research which was conducted between the years 2010 – 2011 in the area between Dřevohostice and Přerov. The main aim of the work was to document the current diversity and distribution of flora within the specified territory. There were 23 localities chosen with respect to their potential species richness and in order to cover as much habitat variation as possible. The localities included biologically valuable protected area Kamenice. Some interesting localities without statute of protected territory, e.g. former travertine quarries, fragment of the alluvial forest or well-preserved meadows in intensively agricultural inhabited area are also included. Notable is finding of active forest spring with tufa formation at the locality number 18. List of the vascular plant taxa with their localities was primarily based on own field research. The list was supplemented with floristic data from literature. The total number of species is 508. The thesis contains a herbarium with 310 specimens. This has been deposited at the Herbarium, Department of Botany, Faculty of Science, Palacký University in Olomouc (OL). The thesis also contains map and photograph supplements. Keywords: Flora, vascular plants, Moravia, Kamenice, travertine mounds, forest spring with tufa formation. Number of pages: 70 Number of appendices: 3 Language: Czech

4

OBSAH

ÚVOD.............................................................................................................................................................. 6 1 CÍL A METODIKA PRÁCE ....................................................................................................................... 7 2 TOPOGRAFICKÉ VYMEZENÍ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ..................................................................... 8 3 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ................................................................. 8 3.1 Geomorfologická charakteristika zájmového území............................................................................ 8 3.2 Geologická charakteristika zájmového území.................................................................................... 11 3.3 Pedologická charakteristika zájmového území .................................................................................. 12 3.4 Klimatická charakteristika zájmového území.................................................................................... 13 3.5 Hydrologická charakteristika zájmového území................................................................................ 13 4 FYTOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA...................................................................................... 14 4.1 Regionálně fytogeografické členění .................................................................................................... 14 4.1.1 Charakteristika fytochorionu 76a................................................................................................ 14 4.1.2 Charakteristika fytochorionu 21a................................................................................................ 15 5 VEGETACE............................................................................................................................................... 15 5.1 Vegetace zájmových lokalit ................................................................................................................ 15 5.2 Potenciální vegetace zájmového území............................................................................................... 19 6 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ VE STUDOVANÉ OBLASTI................................................................................ 19 7 VLASTNÍ VÝZKUM................................................................................................................................. 20 7.1 Seznam a popis lokalit ........................................................................................................................ 20 7.2 Celkový seznam zjištěných taxonů ..................................................................................................... 29 7.3 Významné druhy zájmového území ................................................................................................... 56 8 CHRÁNĚNÉ A OHROŽENÉ TAXONY NA ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ....................................................... 61 9 ZÁVĚR....................................................................................................................................................... 64 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................................... 66 11 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 69

5

Úvod

Floristický výzkum, který je náplní této diplomové práce, jsem prováděl v oblasti mezi obcemi Dřevohostice a Přerov, která patří k botanicky již velmi dávno zkoumaným krajům. Jedná se o území na hranici Moravské brány a Podbeskydské pahorkatiny. Oblast je charakteristická vysokým podílem zemědělské a zejména orné půdy, což je důsledek intenzivního zemědělského využití. Tato práce navazuje na moji práci bakalářskou, která se zabývala excerpcí dostupných floristických dat k vybrané oblasti (Otáhal 2009). Výstupem diplomové práce je zejména seznam taxonů cévnatých rostlin studovaného území, vycházející z vlastního terénního floristického průzkumu jarního, letního a podzimního aspektu, prováděného v letech 2010, 2011 a také ve dvou letech předešlých během tvorby bakalářské práce, doplněný o data z literárních údajů. Výzkum probíhal na 23 vymezených lokalitách. Mezi ně patří chráněné území PP Kamenice a zajímavé lokality bez statutu chráněného území, např. floristicky zajímavé bývalé travertinové lomy, fragment lužního lesa či zachovalé louky v intenzivně zemědělsky využitém území. Součástí práce je i dokladový herbář. Práce by měla sloužit jako zdroj informací pro orgány ochrany přírody v regionu, zejména kvůli nečekanému objevu aktivního pěnovcového prameniště v lese u Líšné, ale také pro zájemce odborníka či laika.

6

1 Cíl a metodika práce Cílem diplomové práce bylo zachytit současný stav flóry území mezi Dřevohosticemi a Přerovem a doplnit tak chybějící údaje o studovaném území. Zvláštní pozornost byla věnována vzácným a ohroženým druhům. V práci jsou shrnuta rešeršní data získaná z dostupných literárních materiálů z práce bakalářské, doplněná o údaje z terénního průzkumu. Oblast byla objektem průzkumu v letech 2008 až 2011, na jehož základě bylo vybráno postupně 23 lokalit, které svou rozmanitostí a charakterem pokrývají většinu zde se vyskytujících biotopů. Lokality byly navštěvovány tak, aby byl zachycen jarní, letní i podzimní aspekt květeny. Na základě tohoto terénního průzkumu byl sestaven seznam druhů, jejich lokalizace a dokladový herbář čítající 310 herbářových položek, který je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL). K určování rostlin byl použit Klíč ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Uvedené názvy jednotlivých rostlinných druhů jsou sjednoceny podle Klíče ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Názvy biotopů a vegetačních jednotek jsou sjednoceny dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001).

7

2 Topografické vymezení studovaného území Zájmové území se nachází na střední Moravě, v Olomouckém kraji. Konkrétněji v jižní části okresu Přerov. Studovaná oblast se dá vymezit přibližně hranicemi katastrálních území sedmnácti obcí. Spadá do katastrů obcí Dřevohostice, Turovice, Nahošovice, Šišma, Hradčany, Domaželice, Líšná, Pavlovice u Přerova, Sušice, Čechy, Podolí, Radslavice, Tučín, Želatovice, Beňov, Přerov (svými částmi: Kozlovice a Újezdec) a Horní Moštěnice (ve směru od východní části území k západnímu). Přesněji jsou hranice patrné z mapy v příloze (viz Příloha č. 1: Mapa č. 1).

3 Fyzicko-geografická charakteristika území 3.1 Geomorfologická charakteristika zájmového území Z geomorfologického hlediska náleží zpracovávané území k Alpsko-himalájskému systému, provincii Západní Karpaty. Z provincie Západní Karpaty se v území nachází 2 subprovincie a 2 jejich oblasti – Vnější Západní Karpaty s oblastí Západobeskydské podhůří, zaujímající převážnou část plochy, a Vněkarpatské sníženiny s oblastí Západní vněkarpatské sníženiny - na severozápadě zkoumaného území. Oblast Západobeskydského podhůří je zastoupena celkem Podbeskydská pahorkatina, podcelkem Maleník a podcelkem Kelčská pahorkatina - s okrsky Tučínská pahorkatina, Pacetlucká pahorkatina a Vítonická pahorkatina. Oblast Západní vněkarpatské sníženiny je zastoupena celkem Moravská brána, podcelkem Bečevská brána s okrsky Bečevská niva a Radslavická rovina (Portál veřejné správy České republiky: Geomorfologické členění ČR).

Systém: Alpsko-himalájský Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: IX Vnější Západní Karpaty Oblast: IXD Západobeskydské podhůří Celek: IXD-1 Podbeskydská pahorkatina Podcelek: IXD-1A Kelčská pahorkatina 8

Okrsek: IXD-1A-1 Tučínská pahorkatina IXD-1A-2 Vítonická pahorkatina IXD-1A-7 Pacetlucká pahorkatina

Podcelek: IXD-1B Maleník

Subprovincie: VIII Vněkarpatské sníženiny Oblast: VIIIA Západní vněkarpatské sníženiny Celek: VIIIA-4 Moravská brána Podcelek: VIIIA-4A Bečevská brána Okrsek: VIIIA-4A-2 Dolnobečevská niva VIIIA-4A-3 Radslavická rovina

Podbeskydská pahorkatina IXD-1 Součást Západobeskydského podhůří, členitá pahorkatina o ploše 1508 km2. Střední výška je 353 m n. m., střední sklon 4°20´, budovaná křídovými a paleogenními flyšovými horninami vnější skupiny příkrovů (podslezskou a slezskou jednotkou) s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin a bradly jurských hornin a neogenními a kvartérními sedimenty. Pásmo vrchovin, pahorkatin a brázd SV-JZ směru, s převážně erozně denudačním reliéfem na hluboce denudované příkrovové struktuře s četnými příkrovovými troskami, zbytky zarovnaných povrchů, průlomovými údolími a tvary vzniklými v důsledku kontinentálního zalednění. Ve sníženinách se nacházejí velké náplavové kužely. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m n. m.) v okrsku Ondřejník.

Kelčská pahorkatina IXD-1A Jihozápadní část Podbeskydské Pahorkatiny. Členitá pahorkatina úpatního typu tvořená širokými plochými hřbety se zbytky pliocenního zarovnaného povrchu, oddělenými neckovitými údolími s širokými údolními nivami. Plocha je 365 km2 a střední výška 32,8 m n. m., nejvyšší bod Skalka (481 m n. m.) se nachází v Loučské brázdě.

Tučínská pahorkatina IXD-1A-1 Okrsek západní části Kelčské pahorkatiny. Plochá pahorkatina s převážně erozně denudačním povrchem budovaná miocenními vápnitými jíly, písky a štěrky, flyšovými jíly, jílovci a

9

pískovci podslezské jednotky a kvartérními sedimenty. Plocha okrsku je 63 km2, významným bodem jsou Švédské šance (298 m n. m.).

Vítonická pahorkatina IXD-1A-2 Okrsek ve střední části Kelčské pahorkatiny. Členitá pahorkatina velká 120 km2, budovaná flyšovými jíly, jílovci a pískovci podslezské jednotky, v tektonických oknech miocenními sedimenty, místy pokryvy spraší a sprašových hlín. Leží zde PP Kamenice, původní listnaté porosty s dřívějším výskytem Gentiana cruciata.

Pacetlucká pahorkatina IXD-1A-7 Okrsek v jihozápadní části Kelčské pahorkatiny. 51 km2 velká, členitá pahorkatina s převážně erozně denudačním povrchem budovaná flyšovými komplexy pískovců a jílovců podslezské jednotky na jihovýchodě a nezpevněnými miocenními sedimenty na severozápadě. Nejvyšším bodem je Pavelák (367 m n. m.).

Maleník IXD-1B Podcelek v jihozápadní části Podbeskydské pahorkatiny. Členitá vrchovina o ploše 61 km2 se střední výškou 336,1 m n. m., budovaná kulmskými drobami, pískovci a břidlicemi, devonskými vápenci a miocenními sedimenty. Na severozápadě výrazný okrajový svah spadající do Moravské brány. Řeka Bečva tvoří průlomové údolí s výrony CO2 a krasovými jevy. Nejvyšším bodem je Maleník (479 m n. m.).

Moravská brána VIIIA-4 Celek v severovýchodní části Západních Vněkarpatských sníženin. Plochá pahorkatina v povodí Moravy a Odry o ploše 539 km2. Střední výška je 263,5 m n. m., střední sklon 2°02´, vyplněná badenskými sedimenty, v severovýchodní části jsou uloženiny pleistocenního kontinentálního zalednění, rozsáhlé pokryvy spraší a sprašových hlín. Jedná se o příkopovou propadlinu směru SV-JZ na severovýchodní Moravě a ve Slezsku s plochým periglaciálním povrchem přecházejícím na jihozápadě plynule do Hornomoravského úvalu a na severovýchodě do Ostravské pánve. Je výrazně omezena zlomovými svahy vůči Nízkému Jeseníku a Maleníku. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž (339 m n. m.)

10

Bečevská brána VIIIA-4A Podcelek v jihozápadní části Moravské brány. Plochá pahorkatina v povodí řeky Moravy. Příkopová propadlina vyplněná badenskými a čtvrtohorními usazeninami a omezená výraznými zlomovými svahy vůči Nízkému Jeseníku a Maleníku. Má plochý, převážně k jihu a jihozápadu skloněný periglaciální povrch s širokou nivou a výraznou hlavní terasou řeky Bečvy. Její plocha je 160 km2 a střední výška 270 m n. m., nejvyšší bod Stráže (339 m n. m.) se nachází v Jezernické pahorkatině. Převládají zde pole a louky.

Dolnobečevská niva VIIIA-4A-2 Okrsek v jihovýchodní části Bečevské brány. Jde o náplavovou rovinu na dolním toku řeky Bečvy s rozlohou 49 km2, širokou až 2,5 km, na mladopleistocenních a holocenních sedimentech. Je málo zalesněná, převážně v severní části porosty dubů, místy porosty dubů a habrů, popřípadě buků.

Radslavická rovina VIIIA-4A-3 Okrsek v jihovýchodní části Bečevské brány. Rovina o rozloze 15 km2 tvořená badenskými a pleistocenními fluviálními, eolickými a svahovými sedimenty s plochým erozně akumulačním povrchem. Je nepatrně zalesněná porosty dubu a habru, také lužními porosty. Zpracováno podle: Demek & Mackovčin (2006).

3.2 Geologická charakteristika zájmového území Území leží na rozhraní Českého masivu a Vnějších Západních Karpat. Geologická stavba území byla formována variským vrásněním koncem karbonu a alpinským vrásněním v neogénu. Český masiv je zastoupen převážně zvrásněnými sedimenty starších prvohor. Na povrch vystupují v kerných strukturách Maleníku, pod povrchem jsou však přítomny na celém území. V horninách starších prvohor převládají spodnokarbonské flyšové sedimenty (označované jako kulm), které tvoření střídající se vrstvy slepenců, drob, prachovců a jílových břidlic (Šafář et al. 2003). Nadloží hornin Českého masivu je tvořeno třetihorními sedimenty Západních Karpat. Ty jsou zde nejvíce zastoupeny nezvrásněnými usazeninami neogenního moře karpatské předhlubně. Vrstvy těchto hornin, tvořené vápnitými jíly, písky a místy i štěrky, vyplňují

11

sníženiny zemského povrchu, zejména Moravskou bránu. Významným způsobem se na geologické stavbě podílí také denudované příkrovové těleso podslezské jednotky, které je součástí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. V silně zvrásněné a tektonicky značně postižené horninové výplni převládají paleogenní vápnité jílovce s hojnými rohovci, ale také vápnité pískovce. Příkrovové těleso podslezské jednotky, které se rozprostírá v převážné části Kelčské pahorkatiny, je nasunuto na horniny Českého masivu i na neogenní sedimenty karpatské předhlubně (Šafář et al. 2003). Kvartérní sedimenty jsou na území zastoupeny pleistocenními sedimenty říčních teras, sprašemi a travertiny, vysráženými z pramenů (v Tučíně a Želatovicích), a také holocenními nivními sedimenty (Šafář et al. 2003).

3.3 Pedologická charakteristika zájmového území

Zpracovávanané území je tvořeno několika skupinami půd. Dle mapy ke klasifikaci půd podle TKSP (klasifikace podle taxonomického klasifikačního systému půd, který se používá na našem území) se zde vyskytuje černozem modální, luvická a černická; hnědozem modální; fluvizem glejová a glejová pelická; kambizem modální; luvizem modální, šedozem modální (černice); pseudoglej luvický (Portál veřejné správy České republiky: Klasifikace půd podle TKSP). Půdní poměry jsou většinou rozhodujícím faktorem určujícím ráz krajiny a pestrost jejího vegetačního pokryvu. Pedogeografické poměry jsou podstatnou měrou závislé na geologické stavbě území, na matečném substrátu. Značná členitost území se odráží na prostorové diferenciaci půdního pokryvu, zejména na jeho vertikální stupňovitosti (Šafář et al. 2003). Toky Bečvy, Moštěnky a četné přítoky těchto řek jsou lemovány nivními půdami, fluvizemí glejovou a fluvizemí glejovou pelickou, na středně těžkých nevápnitých nivních sedimentech. V zónách východně a jižně od Přerova se vyvinuly větší plochy černozemních půd – černozemě modální aluvické na spraši a na sprašových překryvech slínů. Nivu Bečvy severovýchodně od Přerova lemují úzké pásy černozemě černické. Hnědozemě modální na spraši a sprašových hlínách se vyskytují v černozemní oblasti jižně a východně od Přerova. V pahorkatinných polohách přecházejí hnědozemě do luvizemí, především modální na sprašových hlínách. Kambizem modální leží na svahovinách drob a břidlic mezi Radslavicemi

12

a Sušicemi. Na severovýchodě území, jižně od Lipníka nad Bečvou se vyvinul pseudoglej luvický na sprašových hlínách (Šafář et al. 2003).

3.4 Klimatická charakteristika zájmového území Podle regionalizace Quitta (Quitt 1971) zasahuje na území klimatická oblast teplá (T), podoblastí teplá T2. Je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem s velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Dlouhodobý průměr ročních teplot vzduchu činí 8,6 °C (Přerov) až 8,2 °C (Pavlovice u Přerova). Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,4 °C. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy průměrná teplota dosahuje 18,0 °C. Průměrný počet ledových dnů je 33, mrazových 104, letních 47 a 8 tropických (Šafář et al. 2003). Ve smyslu rozložení srážek v průběhu roku je v celém území pravidelný srážkový režim. Stoletý průměr ročních srážkových úhrnů (1881 – 1980) činí pro Přerov 643 mm a pro Pavlovice u Přerova 656 mm. Nejsušším měsícem bývá únor (Přerov 26 mm, Pavlovice u Přerova 27 mm). Od března srážkové úhrny rostou a maxima dosahují v červenci (Přerov 93 mm, Pavlovice u Přerova 91 mm). Ve vegetačním období je podíl srážkových úhrnů více než 60 %, což je příznivé pro vegetaci, tedy i pro zemědělskou výrobu. Průměrná roční délka trvání slunečního svitu činí 1775 hodin. Průměrná roční oblačnost, vyjádřená v desetinách pokrytí oblohy oblačností, má hodnotu 6,2. Jasných dnů je ročně průměrně 55, zamračených dnů je v roce průměrně 120. Relativní vlhkost vzduchu činí asi 81 %, v jednotlivých měsících se pohybuje od 78 % do 89 % v závislosti na teplotě vzduchu. Hlavní převládající směr vzdušného proudění je jižní, vedlejší východní (Šafář et al. 2003).

3.5 Hydrologická charakteristika zájmového území Celá studovaná oblast náleží k povodí řeky Moravy. Většinu vod z území odvádí řeka Moštěnka, ze severozápadu území řeka Bečva. Nivní úseky těchto toků mají retenční funkci a akumulují se v nich podzemní vody. V území se nenacházejí velké vodní plochy, ani zde není vybudována žádná velká přehradní nádrž (Šafář et al. 2003).

13

Řeka Moštěnka, odvádějící vody z Podbeskydské pahorkatiny, pramení na svazích Kelčského Javorníku (865 m n. m., nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů) východně od města Bystřice pod Hostýnem v nadmořské výšce 710 m a je 44,5 km dlouhá. Jde o vodohospodářsky významný tok s průměrným průtokem u ústí 1,29 m3·s-1. Hydrologická stanice je v obci Prusy. Pstruhová voda horní část toku po Domaželice, mimopstruhová voda od Domaželic po ústí (Demek 1984). Řeka je od počátku 20. století regulována, aby nedocházelo k ničivým záplavám. Přesto se dále vylévá ze svých břehů. Největší povodně zasáhly její povodí v roce 1997. Na vymezené ploše má Moštěnka pravostranné přítoky Nahošovický potok, Šišemku, Podolský a Tučínský potok. Jižní část území odvodňují její levostranné přítoky Kozrálka (s levostranným přítokem Líšenkou) a Beňovský potok. Řeka Bečva, dlouhá 120 m s plochou povodí 1627 km2 a průměrným průtokem 18 m3·s-1, má ve zkoumaném území levostranné přítoky – potoky: Libuška, Libuše, Radslavický potok a Lučnice. Řeky Moštěnka i Bečva se vlévají do řeky Moravy; celé území tedy patří k úmoří Černého moře.

4 Fytogeografická charakteristika 4.1 Regionálně fytogeografické členění Do území zasahují dvě fytogeografické oblasti ČR – mezofytikum (oblast vegetace a květeny odpovídající temperátnímu pásmu) a termofytikum (oblast s extrazonální teplomilnou vegetací a květenou v rámci temperátního pásma), a to ve fytogeografických obvodech Karpatské mezofytikum (fytogeografickým okresem 76 Moravská brána, podokresem 76a Moravská brána vlastní) a Panonské termofytikum (fytogeografickým okresem 21 Haná, podokresem 21a Hanácká pahorkatina; Skalický 1988).

4.1.1 Charakteristika fytochorionu 76a

Většina studovaného území náleží do fytogeografického obvodu Karpatského mezofytika, které je představováno fytogeografickým okresem (fytochorionem) 76 Moravská

14

brána a podokresem 76a Moravská brána vlastní. V Moravské bráně se mísí termofyty s demontánními druhy (Šafář et al. 2003). Květena fytogeografického podokresu Moravská brána vlastní je rozmanitá a převládají v ní mezofyty nad termofyty; rozpětí vegetačních stupňů je od převážně suprakolinního až po v menší míře submontánní. Území je víceméně relativně srážkově chudé, reliéf krajiny je převážně plochý, jen v menší míře svažitý, podkladem jsou především půdy živné; je to krajina zemědělská, v malé míře lesnatá (Skalický 1988).

4.1.2 Charakteristika fytochorionu 21a

Menší část zkoumaného území (jihozápadní okraj) spadá do fytogeografického obvodu Panonského termofytika. V rámci Panonského termofytika se pak jedná o fytogeografický okres 21 Haná a fytogeografický podokres 21a Hanácká pahorkatina. V přerovském okrese je krajina tohoto podokresu intenzivně zemědělsky využívána (Šafář et al. 2003). Fytogeografický podokres Hanácká pahorkatina má květenu víceméně rozmanitou, tvořenou termofyty a mezofyty; odpovídá vegetačnímu stupni kolinnímu. Území je víceméně relativně srážkově nedostatkové, reliéf krajiny je plochý až svažitý, podkladem jsou půdy živné; je to krajina kulturní, zemědělsky obdělávaná (Skalický 1988).

5 Vegetace 5.1 Vegetace zájmových lokalit V následující podkapitole jsou zaznamenány typy vegetace na zájmových lokalitách. Vegetace je zpracována podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001).

M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod (svaz Phragmition communis) Přirozeně eutrofní vody, substrát dna je dobře zásobený živinami. Charakteristické je jen mírné kolísání vodní hladiny. Dominují druhy: Calystegia sepium, Lythrum salicaria,

15

Phragmites australis, Persicaria amphibia, Stachys palustris. Tento typ vegetace se vyskytuje na lokalitách č. 2 a č. 22.

M1.7 Vegetace vysokých ostřic (svaz Magnocaricion elatae) Vegetace vysokých ostřic je vázána na různé typy mokřadů. V území je tvořena těmito charakteristickými druhy: Carex acutiformis, Carex riparia, Lysimachia nummularia, Lythrum salicaria, Phalaris arundinacea, Stachys palustris. Vzácně se vyskytující typ vegetace – pouze na lokalitě č. 22.

R1.3 Lesní pěnovcová prameniště (svaz Lycopodo-Cratoneurion commutati) Zastíněná pěnovcová prameniště v lesním podrostu s minerálně bohatou a silně bazickou vodou. V území je vegetace tvořena těmito charakteristickými druhy: Brachypodium sylvaticum, Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Equisetum telmateia, Geranium robertianum. Vzácný typ stanoviště vyskytující se na lokalitě č. 18.

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion elatioris) Ve studovaném území nejrozšířenější typ luk. Jejich vegetace je tvořena těmito charakteristickými druhy: Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens, Bromus hordeaceus, Campanula patula, Cerastium holosteoides subsp. triviale , Crepis biennis, Dactylis glomerata, Daucus carota, Festuca pratensis, Festuca rubra, Galium album, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Knautia arvensis, Pastinaca sativa, Poa pratensis, Saxifraga granulata, Tragopogon orientalis, Trifolium dubium, Trifolium pratense, Trisetum flavescens. Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. V území na lokalitách č. 9, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 21, 23.

T1.4 Aluviální psárkové louky (svaz Alopecurion pratensis) Čerstvé vlhké louky obvykle se vyskytující v zaplavovaných částech říčních niv. V území pouze na lokalitě č. 7, vegetace je tvořena těmito charakteristickými druhy: Deschampsia cespitosa, Elytrigia repens, Poa trivialis, Potentilla reptans, Ranunculus repens, Symphytum officinale, Taraxacum sect. Ruderalia.

16

T3.4 Širokolisté suché trávníky (svazy Bromion erecti a Koelerio-Phleion phleoidis) Mírnější svahy, zpravidla orientované k jihu. Trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), v nižší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). V území výskyt pouze na lokalitě č. 1. Dále se zde vyskytují tyto charakteristické druhy: Arrhenatherum elatius, Carlina acaulis, Centaurea scabiosa, Dactylis glomerata, Fragaria viridis, Galium verum, Hypericum perforatum, Knautia arvensis, Leontodon hispidus, Plantago media, Potentilla heptaphylla, Ranunculus polyanthemos, Salvia pratensis, Securigera varia.

K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (svazy Berberidion a Pruno-Rubion radulae) Husté, často trnité křoviny, vysoké kolem 2 – 5 m, druhově bohaté, často velkoplošné nebo liniové. V území se vyskytují na lokalitách č. 6 a č. 16. Jejich vegetace je v území zastoupena těmito charakteristickými druhy: Aegopodium podagraria, Arrhenatherum elatius, Campanula rapunculoides, Campanula trachelium, Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Euphorbia cyparissias, Galium album, Galium aparine, Geum urbanum, Securigera varia, Urtica dioica, Veronica chamaedrys, Cornus sanguinea, Corylus avellana, Crataegus x media, Euonymus europaea, Fraxinus excelsior, Prunus avium, Prunus spinosa, Rhamnus cathartica, Rosa canina.

L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy (svaz Alnion incanae a podsvaz Alnenion glutinosoincanae) Třípatrové až čtyřpatrové porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí dalších listnáčů. V bylinném patře převažují vlhkomilné lesní druhy. V území je vegetace dále tvořena těmito charakteristickými druhy: Aegopodium podagraria, Caltha palustris, Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Circaea lutetiana, Crepis paludosa, Deschampsia cespitosa, Festuca gigantea, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Impatiens noli-tangere, Ranunculus repens, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Acer pseudoplatanus, Alnus incana, Prunus padus, Salix fragilis, Sambucus nigra. Údolní jasanovo-olšové druhy se vyskytují v území na lokalitách č. 15, 18, 19, 20.

L2.4 Měkké luhy nížinných řek (svaz Salicion albae) Světlé, zpravidla třípatrové přirozené porosty v širokých nivách nížinných řek, zpravidla do 200 – 220 m n. m., břehy řek a slepých říčních ramen. V území je vegetace 17

tvořena těmito charakteristickými druhy: Aegopodium podagraria, Galium aparine, Glechoma hederacea, Humulus lupulus, Lamium maculatum, Lysimachia vulgaris, Urtica dioica, Populus alba, Salix fragilis, Sambucus nigra. Tento typ vegetace se v území vyskytuje pouze na lokalitě č. 8.

L3.2 Polonské dubohabřiny (svaz Carpinion) Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), lípy srdčité (Tilia cordata), dubu letního (Quercus robur), vyskytující se na rovinatých terénech i svazích s těžšími půdami, které mají nižší obsah skeletu a zpravidla jsou pseudooglejené, tedy nasáklé srážkovou vodou a hlavně na jaře dlouhodoběji zamokřené. Tento typ vegetace se v území vyskytuje pouze na lokalitě č. 15 a je dále tvořen těmito charakteristickými druhy: Aegopodium podagraria, Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Athyrium filix-femina, Brachypodium sylvaticum, Campanula trachelium, Carex sylvatica, Fragaria vesca, Geum urbanum, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, Scrophularia nodosa, Viola reichenbachiana, Corylus avellana, Populus tremula, Sambucus nigra.

L3.3 Karpatské dubohabřiny (svaz Carpinion) Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea) vyskytující se na svazích nebo rovinatých terénech na flyšových pískovcích a jílovcích starších třetihor, lokálně překrytých mladšími sedimenty. Jejich vegetace je v území dále

tvořena

těmito

charakteristickými

druhy:

Anemone

nemorosa,

Campanula

rapunculoides, Campanula trachelium, Convallaria majalis, Dactylis polygama, Galium odoratum, Galium schultesii, Maianthemum bifolium, Poa nemoralis, Symphytum tuberosum, Veronica chamaedrys, Viola reichenbachiana, Corylus avellana, Fagus sylvatica, Tilia cordata. Lokality č. 4, 5, 20.

L4 Suťové lesy (svaz Tilio-Acerion) Stromové patro je druhově bohatší než u jiných typů mezofilních listnatých lesů. V území je vegetace tvořena těmito charakteristickými druhy: Athyrium filix-femina, Campanula trachelium, Galium odoratum, Impatiens noli-tangere, Lamium maculatum, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Urtica dioica, Acer pseudoplatanus, Corylus avellana, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Ribes uva-crispa, Sambucus nigra, Tilia cordata, Tilia platyphyllos. Vzácně se vyskytující typ vegetace v PP Kamenice (lokalita č. 15). 18

L5.1 Květnaté bučiny (svaz Fagion, podsvazy Eu-Fagenion a Galio-Abietenion) Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnáčů. Tento typ vegetace se v území vyskytuje pouze na lokalitě č. 20 a je dále tvořen těmito charakteristickými druhy: Galium odoratum, Impatiens noli-tangere, Mycelis muralis, Paris quadrifolia, Poa nemoralis, Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus, Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Tilia cordata.

X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla Extenzivní sady s travinným podrostem. V území se vyskytují na lokalitách č. 11, 12, 14, 17; kde je stromový porost velmi rozvolněný a travinná vegetace v podrostu byla přiřazena k biotopové jednotce T1.1.

5.2 Potenciální vegetace zájmového území Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1997) by většinu území pokrývaly lipové dubohabřiny (asociace Tilio-Carpinetum). Na jihu a východě ostřicové dubohabřiny (asociace Carici pilosae-Carpinetum). A kolem vodních toků také střemchové jaseniny (asociace Pruno-Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae; Neuhäuslová et al. 1998).

6 Chráněná území ve studované oblasti Přírodní památka Kamenice je jediným chráněným územím nacházejícím se v celém studovaném území. V zemědělsky intenzivně využívané krajině tvoří přírodní památka Kamenice významný krajinotvorný prvek, který je fragmentem přirozeného listnatého háje v rozsáhlé erozní rýze ve vápnitých píscích. Přírodní památka o výměře 2,93 ha je vzdálena asi 2 km jižně od Turovic a byla vyhlášena v roce 1952 (Šafář et al. 2003). Její bližší charakteristika je uvedena v seznamu a popisu lokalit, lokalita č. 15 PP Kamenice.

19

7 Vlastní výzkum 7.1 Seznam a popis lokalit Lokality byly vybrány na základě terénního výzkumu. Jako kritérium sloužila zachovalá vegetace a potenciální výskyt vzácnějších druhů rostlin. Lokality byly také vybrány tak, aby pokrývaly rozmanitost biotopů území. Vegetace většiny lokalit byla zařazena podle Katalogu biotopů České republiky – interpretační příručky k evropským programům Natura 2000 a Smaragd (Chytrý et al. 2001). Přesná poloha uvedených lokalit je patrná z mapy (viz Příloha č. 1: Mapa č. 1). Lokality jsou fotograficky zdokumentovány (viz Příloha č. 2). Popisy lokalit, ke kterým neexistuje literatura, byly vypracovány na základě vlastního terénního výzkumu.

1 Travertinový kopeček Na Skalce Lokalita se nachází při severo-severovýchodním okraji obce Želatovice v nadmořské výšce 230 – 240 m, 49°26'50.0"N, 17°30'26.4"E. Jde o okolí bývalého dolu na travertin, na jehož místě je dnes vystavěn objekt drůbežárny. Dnes ložisko travertinu můžeme sledovat jen podle zbytků teplomilné květeny, která se ještě zachovala při úvozové cestě směřující od silnice

na

Tučín

k jihovýchodu

k potoku

v terénním žlábku.

Lokalita

s výskytem

zajímavějších druhů je asi 100 m dlouhá. V horní části, po jihozápadní straně, sousedí úvoz se zmíněnou drůbežárnou. Pod ní po této straně úvozu zůstal další zbytek teplomilné vegetace, ale jen v horní části svahoviny. Níže a stranou přechází původní suchomilná vegetace do kulturní louky nebo je přerušena ruderálními druhy bylin. Luční svah je vysázen ovocnými stromy. Pod drůbežárnou nad svahovinou vede cesta (Deyl 1993). Vyskytují se zde některé vzácnější druhy rostlin patřící mezi ohrožené taxony ČR (Procházka et al. 2001). Deyl (1993) zde uvádí druhy pipla osmahlá (Nonea pulla), žluťucha menší přímokvětá (Thalictrum minus subsp. elatum), svízel severní (Galium boreale), Otruba (1923 in Pospíšil 1970) také rozrazil klasnatý pravý (Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum). Deyl (1993) uvádí také další vzácnější druhy, např. mařinka psí (Asperula cynanchica), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), máčka ladní (Eryngium campestre), tolice srpovitá (Medicago falcata) a šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata).

20

Z výše uvedených rostlin se zde již bohužel nevyskytují druhy svízel severní (Galium boreale) a rozrazil klasnatý pravý (Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum). Po sesuvu části svahu v květnu 2010 nebyl nalezen ani poslední jedinec piply osmahlé (Nonea pulla). Porost kolem drůbežárny není bohužel sečen, zarůstá také svídou krvavou (Cornus sanguinea) a bezem černým (Sambucus nigra). Ani skladování hnoje přímo při úvozové cestě lokalitě neprospívá.

2 Břeh Tučínského potoka Břeh potoka s porostem rákosu obecného (Phragmites australis) a orobince širokolistého (Typha latifolia). Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by se vegetace lokality dala zařadit do biotopu rákosiny eutrofních stojatých vod. Dále zde roste např. sítina sivá (Juncus inflexus), opletník plotní (Calystegia sepium). Šíří se i slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Nachází se při severovýchodním okraji obce Želatovice v nadmořské výšce 225 m, 49°26'48.0"N, 17°30'31.4"E. Na západě hraničí s polní cestou, na východě s polem.

3 Lom Tučín Bývalý travertinový lom se nachází na severním okraji obce Tučín, asi 50 m západně od koupaliště, v nadmořské výšce 265 m, 49°27'20.9"N, 17°30'49.4"E. Rozloha je cca 70 x 55 m. Současná podoba lomu s jezírkem vznikla zavezením stěn lomu zeminou při rekultivaci v roce 1978. Díky travertinu se zde vyskytují vápnomilné druhy, např. rýt žlutý (Reseda lutea), tolice srpovitá (Medicago falcata), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides). A okolo jezírka orobinec širokolistý (Typha latifolia) a rozrazil potoční (Veronica beccabunga). Z důvodu využití minerální spodní vody pro napouštění koupaliště hladina jezírka na dně lomu kolísá. Lokalita je pravidelně sečená. V roce 2009 zde přibyla informační tabule pro veřejnost.

21

4 Lesík u Tučína Přibližně 0,5 km severovýchodně od obce Tučín, 49°27'24.0"N, 17°31'16.8"E, se nachází lesík o rozměrech cca 220 x 40 m. Svažuje se od západu k východu v nadmořské výšce 270 – 250 m. Na jihu hraničí s polní cestou, na zbytku obvodu s polem. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze vegetaci zařadit ke karpatským dubohabřinám, s převahou druhů: habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula), bez černý (Sambucus nigra) a lipnice hajní (Poa nemoralis).

5 Lesík mezi Tučínem a Pavlovicemi Lesík o šířce asi 40 m a délce 340 m se nachází 0,8 km severo-severovýchodně od středu obce Tučín, přímo u silnice mezi Tučínem a Pavlovicemi, 49°27'37.8"N, 17°31'15.7"E, v nadmořské výšce 260 m. Podle katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by se vegetace lokality dala zařadit do biotopu karpatské dubohabřiny s výskytem např. lípy srdčité (Tilia cordata), buku lesního (Fagus sylvatica), břízy bělokoré (Betula pendula), bezu černého (Sambucus nigra), plicníku tmavého (Pulmonaria obscura), ostřice chlupaté (Carex pilosa), sasanky hajní (Anemone nemorosa) a lipnice hajní (Poa nemoralis).

6 Křoviny jihovýchodně od Tučína Údolní pás křovin, mírně se svažující k západu, leží 0,8 km jihovýchodně od středu obce Tučín, v nadmořské výšce 270 – 260 m, 49°26'59.5"N, 17°31'22.7"E. Je asi 200 m dlouhý a 20 m široký, ohraničený poli. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze vegetaci zařadit k vysokým mezofilním a xerofilním křovinám, s výskytem těchto druhů: líska obecná (Corylus avellana), třešeň ptačí (Prunus avium), habr obecný (Carpinus betulus), bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera) aj.

22

7 Louka severně od Kozlovic Tato lokalita leží 0,6 km severně od středu obce Kozlovice v nadmořské výšce 215 m, 49°28'7.6"N, 17°29'21.6"E. Rozlohu má cca 150 x 50 m. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze její vegetaci zařadit mezi aluviální psárkové louky. Roste zde např. psárka luční (Alopecurus pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), popenec obecný (Glechoma hederacea), pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus agg.), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), rožec rolní pravý (Cerastium arvense subsp. arvense), kostival lékařský (Symphytum officinale) a také ocún jesenní (Colchicum autumnale). Louka je pravidelně sečená.

8 Fragment lužního porostu u Kozlovic Fragment lužního porostu se nachází 0,6 km severo-severovýchodně od středu obce Kozlovice, 49°28'7.3"N, 17°29'27.3"E. Rozloha je ca 130 x 60 m a nadmořská výška 215 m. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze vegetaci zařadit nejblíže k biotopu měkké luhy nížinných řek. Dominantními druhy jsou zde: vrba bílá (Salix alba), dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

9 Louka uvnitř lesa Kudlova Louka uvnitř lesa Kudlova leží 1,4 km severovýchodně od obce Sušice v nadmořské výšce 255 m, 49°29'25.9"N, 17°33'19.9"E. Při porovnání velikosti ze starších map se současným stavem je patrné, že má louka poloviční rozsah než dříve (došlo k zalesnění). V současnosti je její rozloha asi 70 x 100 m. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze vegetaci zařadit k mezofilním ovsíkovým loukám, s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Louka je relativně zachovalá, suššího typu, pravidelně kosená.

23

10 Luční porost při jihozápadním okraji lesa Kudlova Lokalita se rozkládá 1,3 km severo-severovýchodně od obce Sušice, 49°29'15.8"N, 17°33'21.1"E. Je dlouhá cca 180 m a svažuje se k severu, v nadmořské výšce 270 – 250 m. V nejširším místě měří 90 m (na jihu) a v nejužším 40 m (na severu). Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by bylo možné její vegetaci charakterizovat jako mezofilní ovsíkovou louku. Většinou je relativně zachovalá, z části zřejmě mírně hnojená (přinejmenším v minulosti). Na severozápadním okraji louky se vyskytuje porost černýše hajního pravého (Melampyrum nemorosum var. nemorosum).

11 Starý sad u Šišmy Starý, převážně jabloňový sad, extenzivně využívaný, s travinným podrostem. Leží 0,7 km severozápadně od obce Šišma, 49°28'9.5"N, 17°34'53.9"E. Nadmořská výška je 300 – 290 m (svažuje se mírně na jihozápad) a velikost cca 420 x 120 m. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by se vegetace lokality dala zařadit mezi mezofilní ovsíkové louky s nelesními stromovými výsadbami mimo sídla. Jedná se o kvalitní louku, pravidelně kosenou, místy je ale patrná slabá degradace.

12 Louka na severovýchodě Šišmy Louka ležící 0,3 km severovýchodně od středu obce Šišma, svažující k jihozápadu, s nadmořskou výškou 280 – 270 m, 49°27'57.1"N, 17°35'25.9"E. Velikost asi 90 x 70 m. Na jihu a západě sousedí se zahradami, na východě navazuje na louku švestková alej a na severu výběžek lesa. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by vegetace náležela k mezofilním ovsíkovým loukám, ovocné stromy okolo do nelesních stromových výsadeb. Louka je relativně zachovalá, ale nepravidelně sečená.

24

13 Louka u Hradčan Tato lokalita se nachází 1,1 km západně od obce Hradčany, 49°27'6.5"N, 17°33'25.5"E. Louka má rozlohu cca 320 x 120 m a je ukloněná k severovýchodu, v nadmořské výšce 280 – 260 m. Na severovýchodě je ohraničena údolním úzkým pásem dubohabřiny, na zbytku obvodu poli. Vlhký střed louky není kosen, podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by šlo o zachovalou mezofilní ovsíkovou louku s výskytem některých teplomilných druhů (např. Filipendula vulgaris, Salvia pratensis aj.). Místy je patrná degradace s vysokým zastoupením např. pcháče osetu (Cirsium arvense).

14 Sad u Nahošovic Starý sad je extenzivně využívaný, s travinným podrostem. Leží hned za okrajem obce Nahošovice na severovýchodo-východě, 49°26'22.3"N, 17°35'6.6"E. V mírném svahu, v nadmořské výšce 290 m. Velikost je cca 180 x 50 m. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by jej bylo možné zařadit k nelesním stromovým výsadbám mimo sídla v kombinaci s mezofilními ovsíkovými loukami. Jedná se o relativně zachovalou louku, druhově bohatou a pravidelně kosenou.

15 PP Kamenice Přírodní památku Kamenice o rozloze 2,93 ha tvoří háj při severozápadním úpatí vrchu Kamenice, asi 2 km jihozápadně od obce Dřevohostice, v katastrálním území Turovice, 49°24'39.7"N, 17°34'42.9"E. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1952. Leží v nadmořské výšce 260 – 290 m. Osu území tvoří hluboká erozní rokle, zakončená svislými pískovými stěnami (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 17). V 50. letech zde hojně rostla přeslička luční (Equisetum pratense), patřící mezi ohrožené taxony ČR (Procházka et al. 2001), na louce nad roklí vzácně bojínek tuhý (Phleum phleoides) a hořec křížatý (Gentiana cruciata), který patří mezi silně ohrožené taxony ČR (Procházka et al. 2001) a podle vyhl. MŽP 395/1992 Sb. je ohrožený (Ondráková 2004). Podobné lesní společenstvo se v dnešní kulturní krajině stává stále vzácnějším. Listnatý lesík představuje jeden z posledních zbytků přirozených lesních společenstev v této 25

oblasti. Zachovalo se zde dřevinné i bylinné patro, které se svou druhovou skladbou velmi blíží původnímu složení porostu (Anonymus 1981). V roce 1995 byla v území provedena inventarizační studie (Rybka 1995). Botanický inventarizační průzkum byl prováděn v období duben až září 1995. Za botanicky nejhodnotnější jsou považovány luční plochy v okraji chráněného území. Celkem bylo zjištěno 126 druhů vyšších cévnatých rostlin. Chráněné druhy nebyly bohužel ověřeny. Byl ale zjištěn výskyt jednoho exempláře vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), který patří mezi ohrožené taxony ČR (Procházka et al. 2001) a podle vyhl. MŽP 395/1992 Sb. je ohrožený. V letech 2010 a 2011 již nebyl nalezen. V současnosti je většina území porostlá listnatým lesem, pouze na severozápadě území, podél bezejmenné vodoteče, jsou zachovány fragmenty mezotrofních polokulturních luk a na severovýchodním okraji lesního porostu se vyskytují zbytky dnes už velmi degradovaných trávníků. Od doby vyhlášení přírodní památky je patrná degradace území, zapříčiněná splachy živin z okolních zemědělských pozemků, které vedou k eutrofizaci. Také myslivecká činnost, neobhospodařování lučních porostů a nedodržování zákonného 50-ti metrového ochranného pásma dle §37 Zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, mají na lokalitu negativní vlivy. Přírodní památka tvoří významný krajinotvorný prvek v zemědělsky intenzivně využívané krajině. (Ondráková 2004).

16 Kamenice 2 Mez uprostřed intenzivních luk, na jižním svahu, s keřovým patrem, kde dominuje trnka obecná (Prunus spinosa). Lokalita je suššího charakteru, v bylinném patře s dominantními trávami. Vyskytují se zde např. černýš rolní (Melampyrum arvense, viz Příloha č. 2: Fotografie č. 19), který patří mezi ohrožené taxony ČR (Procházka et al. 2001), máčka ladní (Eryngium campestre) a kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). Mez je široká jen asi 10 m a dlouhá 130 m, nadmořská výška je 260 m, 49°24'41.8"N, 17°34'22.9"E. Leží 1,6 km jiho-jihozápadně od středu obce Turovice. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze vegetaci zařadit mezi vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.

26

17 Starý sad u Dřevohostic Starý třešňový sad vysázený na zvlněném terénu se nachází východně napůl cesty z Dřevohostic do Prusinovic, 2,1 km jižně od středu obce Dřevohostice, 49°24'27.4"N, 17°35'33.8"E. Severně lokalita sousedí s revitalizovaným objektem skládky. Na východě je ohraničena lesíkem, z jihu a západu ornou půdou. Velikost je asi 240 x 140 m a nadmořská výška 290 m. Lokalita je pravidelně kosená, suššího typu, většinou kvalitní. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) lze její vegetaci zařadit mezi nelesní stromové výsadby mimo sídla s mezofilními ovsíkovými loukami.

18 Les u Líšné Výběžek lesa náležející do katastru obce Líšná, leží cca 0,7 km jižně od středu obce, 49°24'21.9"N, 17°32'48.3"E, v nadmořské výšce 245 m, jeho rozměry jsou 550 x 90 m. Na severovýchodě i severozápadě je ohraničen ornou půdou, les pokračuje dále na jih. Protéká tudy potok Líšenka a jeho bezejmenný pravostranný přítok. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by se vegetace lokality řadila do biotopu údolní jasanovoolšové luhy. Vyskytuje se zde hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis , viz Příloha č. 2: Fotografie č. 23), patřící mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (Procházka et al. 2001), a bradáček vejčitý (Listera ovata, viz Příloha č. 2: Fotografie č. 24 a 25), náležející mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (Procházka et al. 2001) a podle vyhl. MŽP 395/1992 Sb. je ohrožený. Významným nálezem na této lokalitě je aktivní lesní pěnovcové prameniště, které při mapování biotopů v rámci soustavy Natura 2000 v předchozích letech nebylo zaznamenáno. Pěnovcové prameniště (celoevropsky chráněné stanoviště, prioritní habitat v rámci Natury 2000), se nachází na souřadnicích 49°24'17.5"N, 17°32'49.2"E. Prameniště má poměrně velkou plochu, několik desítek metrů (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 26 a 27).

19 Pobřežní porost u Líšné Pobřežní pás vegetace při severo-severovýchodním okraji obce Líšná, 49°25'13.6"N, 17°32'51.8"E. Lokalita leží v nadmořské výšce 240 m a její rozměry jsou asi 400 x 40 m. 27

Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by bylo možné vegetaci zařadit mezi údolní jasanovo-olšové luhy. Jedná se o porost s bohatým keřovým patrem, v severní části je patrný vyšší výskyt stromovitých vrb.

20 Lesík u Beňova Malý lesík leží 1,7 km jihovýchodně od středu obce Beňov, 49°24'14.68"N, 17°30'50.633"E. Klesá na severozápad, v nadmořské výšce 310 – 285 m. Je 300 m dlouhý a 240 m široký, ohraničen ze všech stran polem. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by bylo možné vegetaci zařadit do těchto biotopů: na západě: údolní jasanovo-olšové luhy, uprostřed: květnaté bučiny a na východě: karpatské dubohabřiny. Květnatá bučina se zde vyskytuje v neobvykle nízké nadmořské výšce.

21 Louka na Švédských šancích Na návrší, 1,7 km severovýchodně od středu obce Horní Moštěnice, se nachází lesík, ve kterém je zbytek opevnění vojenského tábora. Na jihozápadě lesíku, ve svahu orientovaném na jihovýchod, 49°25'24.5"N, 17°28'47.6"E, leží louka (nadmořská výška 280 – 290 m). Má přibližně tvar čtverce, se stranou o velikosti cca 50 m. Na jihozápadě je otevřená do pole. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) má vegetace nejblíž k mezofilním ovsíkovým loukám. Je vlhčí, mírně degradovaná. Roste zde např. ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), oman britský (Inula britannica), pcháč šedý (Cirsium canum), čistec bahenní (Stachys palustris), starček přímětník (Senecio jacobaea), také zplanělý kolotočník ozdobný (Telekia speciosa). Netypicky se zde vyskytuje nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), patřící mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (Procházka et al. 2001).

22 Rákosina u Beňova Rákosina leží 1,6 km severně od středu obce Beňov a 1 km severozápadně od středu obce Prusy, 49°25'52.9"N, 17°30'9.6"E. Lokalitu tvoří pás dlouhý asi 410 m a široký 140 m, probíhající v nížině od severovýchodu na jihozápad. Nadmořská výška území je 220 m. 28

Rákosina hraničí s poli, jen na jihovýchodním okraji tvoří hranici Tučínský potok. Rozsáhlé porosty zde tvoří rákos obecný (Phragmites australis), dále zde roste např. ostřice ostrá (Carex acutiformis), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi). Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by šlo o rákosiny eutrofních stojatých vod a vegetace vysokých ostřic.

23 Louka u Beňova Lokalita leží cca 1,6 km severo-severozápadně od středu obce Beňov, 49°25'47.8"N, 17°29'27.6"E. Louku tvoří pás 100 x 45 m, svažující k jihovýchodu, v nadmořské výšce 245 – 235 m. Na jihozápadě sousedí s remízkem, z ostatních stran s křovinami, za kterými je pole. Podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2001) by se vegetace dala zařadit mezi mezofilní ovsíkové louky. Je druhově bohatá a relativně zachovalá. Vyskytuje se zde pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), který patří mezi ohrožené taxony ČR (Procházka et al. 2001) a podle vyhl. MŽP 395/1992 Sb. je ohrožený (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 33).

7.2 Celkový seznam zjištěných taxonů Vysvětlivky k seznamu: -

Jméno taxonu tučným písmem: druh nalezený mnou na lokalitách následujících čísel, případně i jinými autory ve zkoumaném území (následující údaje o lokalitách včetně jmen autorů)

-

Jméno taxonu neoznačené tučným písmem: druhy nalezené pouze jinými autory ve zkoumaném území, včetně údajů

Acer campestre: 2, 18, 19, 20 Acer platanoides: 2, 3, 8 Acer pseudoplatanus: 4, 5, 8, 15, 18, 19, 20, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Acorus calamus: Turovice a Líšná, zdomácnělý na břehu tůní, rybníků a na bažinných lukách (Zavřel 1961) 29

Adoxa moschatellina: Šišma, dosti často v křoví na břehu potoků, splavovaná sem z vyšších poloh (Zavřel 1961) Aegopodium podagraria: 6, 8, 12, 14, 15, 18, 19, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Aesculus hippocastanum: 6 Agrimonia eupatoria: 3, 16, 21, 23 Agrostis capillaris: 9, 12 Agrostis gigantea: 6, 7, 22 Agrostis stolonifera: 22, 21, 23 Achillea millefolium: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Ajuga genevensis: Tučín, travertinové lomy (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Turovice, na okraji lesíku, druh travnatých strání (Zavřel 1961). Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964). Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Ajuga reptans: 3, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 21 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Alchemilla monticola: Turovice - Kamenice u Turovic, ze všech kontryhelů nejrozšířenější (Zavřel 1961) Alchemilla vulgaris agg.: 9, 13, 15, 17 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Alisma plantago-aquatica: 3 Alliaria petiolata: 2, 3, 4, 5, 6, 15, 18, 19, 22 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Allium oleraceum: 7, 18, 22, 23 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Allium rotundum: Hradčany, J, jen pořídku na travnaté mezi (Zavřel 1961) Allium scorodoprasum: 7 Allium senescens subsp. montanum: Sušice, SV, Holý kopec nad Kudlovem, 300 m (Pospíšil 1964) Allium vineale: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) 30

Alnus glutinosa: 4, 15, 18, 19 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Alnus incana: 4, 11, 13, 15, 18, 19 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Alopecurus pratensis: 2, 6, 7, 13, 14, 15, 17, 22 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Amaranthus retroflexus: 19 Anemone nemorosa: 3, 5, 6, 9, 10, 11, 13, 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Anemone ranunculoides: 18, 23 Angelica sylvestris: 11, 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Anthericum ramosum: Kudlov - skála nad Kudlovem (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964) Anthoxanthum odoratum: 9, 11, 12, 13, 14, 15, 17 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Anthriscus nitida: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Anthriscus sylvestris: 3, 4, 5, 14, 15, 21 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Aphanes arvensis: Turovice, jen zřídka na polích (Zavřel 1961) Arabidopsis thaliana: 14 Arctium lappa: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Arctium tomentosum: 2, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 15, 19, 20, 21, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Arenaria serpyllifolia: Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Armoracia rusticana: 2, 7

31

Arrhenatherum elatius: 1, 2, 5, 7, 9, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 19, 20, 22, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Artemisia campestris: Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Artemisia vulgaris: 2, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 14, 15, 19, 20, 21 Arum cylindraceum: 18 Arum maculatum: Pavlovice, JV, les Záhoří, 300 m (Pospíšil 1964) Asarum europaeum: 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Asperula cynanchica: 1 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Šišma, na výslunných mezích a stráních (Zavřel 1961). Tučín, SZ, kamenolom, 250 m; Šišma, SZ-S, pastviska Přední Amerika, 300 m; Pavlovice, J, mez Na Zákřičí, 290 m; Hradčany, SZ, meze Rovňa a Výhon, 300 m; Podolí, JV, Na hrusicku, travnatá cesta, 303 m; Prusy, J, rokle Hék, 230 m; Čechy, SV, Doly, mez, 260 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec, 260 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m a 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970). Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Astragalus cicer: 23 Astragalus glycyphyllos: 8 Astrantia major: 18 Athyrium filix-femina: 11, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Avena fatua: 1, 6, 19 Avenula pubescens: 13, 14, 15, 21 Ballota nigra: 1, 2, 4, 5, 7, 19, 21, 22, 23 Bellis perennis: 1, 10, 14, 17 Berteroa incana: Čechy, Domaželice, na travnatém břehu Moštěnky (Zavřel 1961) Betula pendula: 4, 5, 15, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) 32

Bolboschoenus maritimus agg.: 22 Bothriochloa ischaemum: Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec, 260 m (Pospíšil 1964) Brachypodium pinnatum: 1, 9, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Brachypodium sylvaticum: 8, 10, 15, 16, 18, 23 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Bromus erectus: 1 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Bromus hordeaceus: 1, 3, 6, 17 Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Bromus inermis: 1, 8 Bryonia alba: 4 Bupleurum falcatum: Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec a meze V Černym, 260 m (Pospíšil 1964) Calamagrostis epigejos: 7, 11, 12, 14, 20, 21, 22, 23 Calluna vulgaris: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Sušice, SV, Holý kopec nad Kudlovem, 260 m (Pospíšil 1964) Caltha palustris: 13, 15, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Calystegia sepium: 2, 5, 11, 21, 22 Campanula glomerata: 17 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec, 260 m; Líšná, SV, les Boří, 250 m; Tučín, JV, mez Podolská hranica, 280 m; Hradčany, SZ, Tvrdý důl a Rovňa, meze, 270 m; Pavlovice, J, Polámané, mez, 300 m; Šišma, Z, mez mezi Bílou hlínou a Díly, 270 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Campanula patula: 12, 13, 14, 15, 17 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Campanula persicifolia: 9 Campanula rapunculoides: 1, 5, 11, 13, 14, 16, 21, 23 33

Campanula rotundifolia: Želatovice, S, Na skalce, kamenolom, 260 m; Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964). Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Campanula trachelium: 6, 8, 9, 10, 15, 16, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Capsella bursa-pastoris: 1, 2, 3, 4, 6, 14, 15, 19, 21 Cardamine amara: 15, 18 Cardamine pratensis: 10 Carduus acanthoides: 1, 2, 5, 21 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Carduus crispus: 15, 19, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Carex acutiformis: 15, 22 Carex brizoides: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Carex caryophyllea: 13 Carex contigua: 12, 15, 22 Carex digitata: 15 Carex elongata: 10, 18 Carex flacca: 6 Carex hirta: 11, 13, 15, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Carex muricata agg.: 15 Turovice, na travnaté mezi v polích (Zavřel 1961) Carex otrubae: 18 Carex pilosa: 5, 9, 10, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Carex remota: 8, 20 Carex riparia: 22 Carex sylvatica: 10, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Carlina acaulis: 1, 14 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993)

34

Carpinus betulus: 4, 5, 6, 8, 12, 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Centaurea jacea: 7, 9, 10, 11, 12, 13, 16, 22, 23 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Centaurea scabiosa: 1, 16 Líšná, na mezích a stráních (Zavřel 1961). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Centaurea stoebe: 3 Želatovice, S, kamenitý kopeček Na skalce, 250 m; Šišma, S, pastviska Přední Amerika, 300 m; Tučín, SZ, kamenolom, 250 m (=3) (Pospíšil 1964). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) Centaurium pulchellum: Turovice, v mokřadu na pusté dálnici (Zavřel 1961) Cerastium arvense subsp. arvense: 1, 7, 11, 12, 13, 14, 15, 17 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Cerastium glomeratum: 13 Šišma, Líšná, na polích (Zavřel 1961) Cerastium holosteoides subsp. triviale: 1, 2, 3, 6, 9, 13, 14, 15, 16, 17 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Cerinthe minor: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964) Chaerophyllum aromaticum: 1, 2, 6, 9, 10, 12, 19, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Chaerophyllum bulbosum: 4, 5, 7, 8, 17, 19, 23 Chamaecytisus ratisbonensis: Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) Chamaecytisus supinus: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce a V, lesík První chrástka, 270 m; Pavlovice, S, mez, 300 m; Šišma, S, pastviska Přední Amerika, 300 m; Domaželice, S, meze V Černym, 260 m; Líšná, SV, lesík Boří, 270 m (Pospíšil 1964) 35

Chelidonium majus: 1, 3, 8, 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Chenopodium album agg.: 2, 4, 6, 19, 20 Chenopodium hybridum: 2, 6 Chenopodium polyspermum: 19 Chrysosplenium alternifolium: 18 Cichorium intybus: 1, 2, 7, 11, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Circaea lutetiana: 10, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Cirsium arvense: 2, 4, 5, 6, 7, 9, 11, 13, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Cirsium canum: 15, 21, 22, 23 Cirsium canum × oleraceum: 23 Dřevohostice - v Břečťanech u Dřevohostic, roztroušeně mezi rodiči (Zavřel 1961) Cirsium eriophorum: 23 Cirsium oleraceum: 2, 7, 9, 10, 13, 15, 18, 22, 23 Cirsium vulgare: 6, 9, 10, 12 Clinopodium vulgare: 9, 10, 12, 20, 21 Colchicum autumnale: 7, 13, 18 Conringia orientalis: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964) Convallaria majalis: 5, 6, 9, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Convolvulus arvensis: 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 11, 12, 14, 15, 19, 21, 23 Cornus sanguinea: 1, 3, 6, 8, 10, 11, 15, 16, 18 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Corydalis solida: 10, 12, 18 Corylus avellana: 3, 4, 5, 6, 11, 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Crataegus monogyna: 3, 4, 11, 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) 36

Crataegus x media: 5, 6, 8 Crepis biennis: 1, 2, 7, 10, 11, 14, 15, 22, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Crepis paludosa: 18 Cucubalus baccifer: 21 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Turovice a Šišma, dosti rozšířen v pobřežních křovinách (Zavřel 1961). Pavlovice, J, Polámané, v křoví, 300 m (Pospíšil 1964) Cuscuta epithymum: Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Cuscuta europaea: Líšná, ponejvíce v pobřežních křovinách, cizopasí dosti často na kopřivách a chmeli, někdy i na bezu černém (Zavřel 1961) Cytisus nigricans: Kudlov - hojně nad Kudlovem (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Sušice, V, lesík První chrástka, 270 m; Pavlovice, JV, les Záhoří, 300 m; Podolí, JV, Na Hrusicku, travnatá cesta, 303 m; Čechy, SV, Doly, mez, 260 m (Pospíšil 1964) Dactylis glomerata: 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Dactylis polygama: 18, 20 Daphne mezereum: 18 Daucus carota: 1, 3, 9, 11, 12, 14, 15, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Deschampsia cespitosa: 7, 11, 15, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Dianthus armeria: Sušice - V Chrástkách mezi Sušicemi a Kudlovem (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Pavlovice, JV, les Záhoří, 300 m Dianthus carthusianorum: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Prusy, J, rokle Hék, 250 m; Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce a V, lesík První chrástka, 270 m; Šišma, S, pastviska Přední Amerika, 300 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) 37

Dianthus deltoides: 12 Digitaria sanguinalis: 2 Dipsacus fullonum: 17 Dryopteris carthusiana: 15, 18 Dryopteris dilatata: 15 Dryopteris filix-mas: 9, 11, 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Echinochloa crus-galli: 2, 19 Echinops sphaerocephalus: 23 Echium vulgare: 1 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Elymus caninus: 8, 18, 19 Turovice a Líšná (=19), nejčastěji v křovinách podél potoků (Zavřel 1961) Elytrigia repens: 4, 6, 7, 12, 21 Epilobium hirsutum: 2 Epilobium roseum: 2 Equisetum arvense: 2, 3, 4, 6, 10, 11, 14, 15, 18, 19, 20, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Equisetum palustre: 15, 22 Equisetum pratense: Turovice - Kamenice u Turovic, nedaleko pískového dolu (Zavřel 1961). Turovice SPR Kamenice (Anonymus 1981) Equisetum telmateia: 18 Erigeron annuus: 1, 3, 7, 8, 21, 23 Erophila verna: 13 Eryngium campestre: 1, 16 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Domaželice (Zavřel 1961). Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m; Pavlovice, J, Polámané, mez, 300 m; Hradčany, SZ, Domluvilky, křoví, 300 m; Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce, 260 m (=1); Podolí, JV, Na Hrusicku, travnatá cesta, 303 m; Čechy, SV, Doly, mez, 260 m; Horní Moštěnice, SV, Švédské šance, 298 m (Pospíšil 1964). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Euonymus europaea: 6, 8, 11, 12, 19, 23 Eupatorium cannabinum: 18, 20 38

Euphorbia cyparissias: 1, 6, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 21 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Euphorbia esula: 1, 3, 7, 12, 15, 16, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Euphorbia exigua: Hradčany (Zavřel 1961) Euphorbia helioscopia: 2, 6, 19, 20, 21 Euphorbia waldsteinii: Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Fagus sylvatica: 5, 15, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Falcaria vulgaris: 1, 23 Domaželice a Šišma, na výslunných mezích, stráních a polích (Zavřel 1961). Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce, 260 m (=1); Tučín, JV, mez Na Baranisku, 280 m; Čechy, meze Doly, SV, 270 m a Bršlůvková stráň, J, 230 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m; Šišma, Z, rokle, 280 m (Pospíšil 1964). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Fallopia convolvulus: 2, 5, 20 Festuca arundinacea: 1, 22 Festuca gigantea: 6, 10, 11, 12, 18, 20 Festuca heterophylla: Líšná, JJZ, Kostelecký revír, 270 m (Pospíšil 1964) Festuca pratensis: 2, 7, 8, 11, 23 Festuca rubra: 7, 9, 11, 12, 15, 17, 23 Festuca rupicola: 1, 9, 13, 14, 16 Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m (Pospíšil 1964). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Ficaria verna subsp. bulbifera: 3, 6, 8, 11, 12, 13, 15, 17, 19, 20, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Filipendula ulmaria: 7, 15, 18, 22 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Filipendula vulgaris: 13 Fragaria moschata: 10 39

Fragaria vesca: 7, 9, 10, 11, 13, 15, 17, 21 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Fragaria viridis: 1, 6, 12, 14, 16, 21 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Frangula alnus: 9, 12 Fraxinus excelsior: 2, 4, 5, 8, 11, 15, 16, 18, 19, 20, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Gagea lutea: 15, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Galeobdolon montanum: 4, 5, 15, 18, 19, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Galeopsis speciosa: 18 Galeopsis tetrahit: 7, 12, 21 Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Galium × pomeranicum: 1 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Galium album: 1, 2, 3, 5, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Galium aparine: 2, 4, 5, 6, 7, 8, 15, 16, 19, 22 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Galium boreale: Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Galium glaucum: Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964) Galium mollugo: 7, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Galium odoratum: 5, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Galium pumilum: Šišma, na travnaté stráni (Zavřel 1961) Galium rivale: 10 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964) Galium schultesii: 9, 18, 20 40

Galium verum: 1, 9, 11, 14 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Genista germanica: Sušice, V, lesík První chrástka, 270 m (Pospíšil 1964) Gentiana cruciata: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Turovice - Kamenice u Turovic (Zavřel 1961). Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Geranium columbinum: 2 Geranium palustre: 6, 7, 11 Geranium pratense: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Geranium pyrenaicum: 3 Geranium robertianum: 12, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Geum urbanum: 4, 5, 6, 8, 9, 10, 12, 13, 15, 18, 20, 21, 23 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Glechoma hederacea: 1, 3, 7, 8, 9, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 21, 23 Líšná - les Kozrál u Líšné (=18) (Zavřel 1961). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Glyceria notata: 3 Turovice, na břehu Moštěnky; Líšná, na břehu potoka (Zavřel 1961) Gnaphalium sylvaticum: 9 Gymnadenia conopsea: Turovice, J, pořídku jen na travnatém břehu (Zavřel 1961) Hacquetia epipactis: 18 Pavlovice, JV, les Záhoří, 300 m (Pospíšil 1964) Hedera helix: 12, 20 Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum: Líšná, SV, lesík Boří, 270 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m; Tučín, SZ, kamenolom, 250 m (Pospíšil 1964) Helianthus tuberosus: 2, 7 Hemerocallis fulva: 22 41

Heracleum sphondylium: 1, 2, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 12, 14, 15, 19, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Hieracium bauhini: Turovice - Kamenice u Turovic (Zavřel 1961) Hieracium caespitosum: Turovice - Kamenice u Turovic, na okraji lesíku (Zavřel 1961) Hieracium lachenalii: 20 Hieracium murorum: Turovice - Kamenice u Turovic (Zavřel 1961) Hieracium pilosella: 9, 14 Turovice, na břehu pusté dálnice (Zavřel 1961) Hieracium racemosum: Líšná - na okraji lesa Kozrálu u Líšné (Zavřel 1961) Hieracium sabaudum: 11, 12 Turovice - Kamenice u Turovic, v lesíku (Zavřel 1961) Holcus lanatus: 9, 10, 11, 12, 13, 17, 23 Holcus mollis: 9 Humulus lupulus: 8, 10, 12, 15, 19 Hylotelephium jullianum: 7 Hypericum perforatum: 1, 3, 7, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16, 20, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Hypericum tetrapterum: Dřevohostice - v Břečťanech, v mokrém příkopu (Zavřel 1961) Impatiens noli-tangere: 5, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Impatiens parviflora: 8, 15, 18, 19 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Inula britannica: 1, 21, 23 Inula salicina subsp. salicina: 23 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964) Iris pseudacorus: 7

42

Isopyrum thalictroides: 18 Pavlovice, JV, les Záhoří, 300 m (Pospíšil 1964) Jasione montana: Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964) Juglans regia: 2, 4, 6, 12, 14 Juncus articulatus: 3, 15, 18 Juncus bufonius: 22 Juncus compressus: 22 Juncus effusus: 18, 20 Juncus inflexus: 2, 22 Knautia arvensis: 1, 11, 13, 14, 15, 16, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Knautia drymeia subsp. drymeia: 18 Knautia x posoniensis: 1, 10, 21, 23 Koeleria macrantha: Turovice - Kamenice u Turovic; Šišma, druh výslunných strání (Zavřel 1961). Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce, 260 m; Tučín, SZ, kamenolom, 250 m; Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce a V, lesík První chrástka, 270 m; Hradčany, SZ, rokle Debřičky, 290 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec a meze V Černym, 260 m; Turovice, J, Kamenice, louka, 280 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Lactuca serriola: 1, 5, 20 Šišma, Z, mez, 270 m; Čechy, J, travnatý svah Bršlůvková stráň, 230 m; Tučín, V, rokle mezi Klénkem a Šery, 280 m; Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce, 260 m (=1) (Pospíšil 1964) Lamium album: 1, 3, 4, 5, 6, 11, 19, 20, 21 Lamium maculatum: 3, 6, 7, 8, 12, 13, 15, 18, 19, 20 Lamium purpureum: 2, 4, 5, 11, 12, 14, 15, 17, 18, 19, 22 Lapsana communis: 18 Larix decidua: 5, 8, 20 Lathraea squamaria subsp. squamaria: 18 Lathyrus hirsutus: Turovice - Kamenice u Turovic, na poli (Zavřel 1961) Lathyrus pratensis: 5, 9, 15, 22 43

Lathyrus tuberosus: 1, 3, 11, 22, 23 Leersia oryzoides: Turovice, šíří se podél vodních toků, do území pronikla jen po břehu Moštěnky (Zavřel 1961) Lemna minor: 15 Leontodon autumnalis: 1 Leontodon hispidus: 1, 11, 12, 13, 14, 17 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Lepidium ruderale: 1 Leucanthemum ircutianum: 13, 14, 15, 16, 17, 23 Leucanthemum vulgare agg.: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Leucanthemum vulgare subsp. vulgare: 14 Ligustrum sp.: Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Ligustrum vulgare: 3, 5, 10, 12, 15, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Lilium martagon: 8, 9 Linaria vulgaris: 9, 10, 11, 12, 21 Listera ovata: 18 Lolium multiflorum: 2, 6 Lolium perenne: 1, 2, 3, 4, 10, 11, 19, 20, 22, 23 Lonicera sp.: 3 Lonicera tatarica: 5 Lonicera xylosteum: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Loranthus europaeus: 11 Pavlovice, JV, les Záhoří, 300 m Lotus corniculatus: 3, 7, 9, 10, 11, 12, 17 Luzula campestris s. str.: 9, 13, 14, 17 Lycopus europaeus: 3, 18 Lychnis flos-cuculi: 13, 15, 17, 22 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995)

44

Lychnis viscaria: 9 Sušice, V, lesík První chrástka, 270 m (Pospíšil 1964) Lysimachia nummularia: 2, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 18, 20, 22 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Lysimachia vulgaris: 8, 18 Lythrum salicaria: 22 Mahonia aquifolium: 12 Maianthemum bifolium: 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Malus sp.: 13 Matricaria discoidea: 11 Medicago falcata: 1, 3, 7, 14 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Medicago lupulina: 1, 3, 10, 14, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Medicago sativa: 1, 6 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Melampyrum arvense: 16 Melampyrum nemorosum: 9, 10, 12, 20 Melica nutans: 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Melica uniflora: 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Melilotus albus: 1, 14 Melilotus officinalis: 7, 21 Mentha arvensis: 19 Mentha longifolia: 7, 8, 13, 15, 23 Mercurialis perennis: 18 Milium efusum: 15, 18 Moehringia trinervia: 5, 15, 18 Mycelis muralis: 15, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) 45

Myosotis arvensis: 2, 12, 19 Myosotis palustris: 15 Myosotis palustris subsp. laxiflora: 18 Myosoton aquaticum: 2, 11, 15, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Nonea pulla: Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Ononis spinosa: 15, 23 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Ornithogalum kochii: 1 Turovice, vyskytuje se porůznu na lukách a travnatých stráních (Zavřel 1961) Oxalis acetosella: 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Papaver rhoeas: 2 Turovice, na poli (Zavřel 1961) Papaver rhoeas var. strigosum: Turovice, na poli (Zavřel 1961) Paris quadrifolia: 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Pastinaca sativa: 1, 7, 11, 14, 15, 21, 23 Persicaria amphibia: 3, 4, 22 Persicaria lapathifolia: 2, 19 Persicaria maculosa: 3, 6 Petasites hybridus: 2 Phalaris arundinacea: 7, 17, 19, 22, 23 Phleum phleoides: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1970). Turovice - Kamenice u Turovic (Zavřel 1961). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970). Turovice SPR Kamenice (Anonymus 1981) Phleum pratense: 1, 2, 5, 7, 14, 20, 22 Phragmites australis: 2, 22

46

Picea abies: 4, 5, 6, 15, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Picris hieracioides: 1, 3, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Pimpinella major: 10, 12, 23 Pimpinella saxifraga: 1, 15 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Pinus sylvestris: 8, 15 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Plantago lanceolata: 1, 2, 3, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 19, 20, 22, 23 Plantago major: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 20, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Plantago media: 1, 11, 14, 15, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Platanthera bifolia: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Poa angustifolia: Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m; Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964) Poa annua: 1, 2, 3, 6, 11, 14, 17, 19, 20, 21, 23 Poa nemoralis: 4, 5, 8, 10, 15, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Poa palustris: 2 Poa pratensis: 2, 3, 4, 11, 13, 14, 15, 17, 19, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Poa trivialis: 7, 15, 16, 19, 20, 22 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Polygala comosa: 13 Polygonatum multiflorum: 6, 12, 15, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Polygonum aviculare agg.: 2, 4, 5, 11, 19, 20 47

Populus alba: 8, 15 Populus nigra: 13, 15 Populus tremula: 4, 5, 6, 8, 9, 12, 15, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Populus x canadensis: 23 Potentilla anserina: 2, 15, 19, 20, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Potentilla argentea: 9, 14 Potentilla heptaphylla: 1, 6, 14, 15, 17, 21 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Potentilla inclinata: Líšná, SV, lesík Boří, 270 m (Pospíšil 1964) Potentilla reptans: 1, 3, 7, 11, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Potentilla tabernaemontani: 1 Primula elatior: 8, 18 Primula veris: 13 Prunella grandiflora: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) Prunella vulgaris: 7, 9, 10, 11, 12, 21, 23 Prunus avium: 1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 18, 19, 20, 23 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Prunus domestica: 14 Prunus insititia: 2, 5, 8, 12, 14, 19 Prunus padus: 8, 15 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Prunus spinosa: 1, 5, 6, 15, 16, 23 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995)

48

Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum: Želatovice u Přerova, leg. Dr. Remeš (Otruba 1923 in Pospíšil 1970). Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Šišma, Z, Debřička, mez mezi Bílou hlínou a Díly, 270 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Pulmonaria mollis: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964) Pulmonaria obscura: 5, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 17, 18, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Quercus cerris: 11, 12 Quercus petraea: 6, 9, 11, 20 Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Quercus robur: 8, 11, 12, 15, 16, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Quercus rubra: 8, 9 Ranunculus acris: 2, 3, 7, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Ranunculus auricomus agg.: 7, 13, 22 Ranunculus cassubicus agg.: 18 Ranunculus lanuginosus: 18 Ranunculus polyanthemos: 1, 6, 7, 11, 12, 13, 14, 17, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Ranunculus repens: 1, 2, 3, 6, 7, 9, 10, 15, 17, 19 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Reseda lutea: 3 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Reynoutria japonica: 5, 11 Rhamnus cathartica: 15, 16, 23 Turovice, J, roklina Kamenice, 280 m (=15); Líšná, JV, okraj lesa, 300m; Horní Moštěnice, SV, Švédské šance, 298 m; Tučín, SZ, kamenolom, 250 m a V, rokle mezi Klénkem a Šery, 280 m; Hradčany, SZ, Domluvilky, 300 m (Pospíšil 1964) Ribes alpinum: Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Ribes rubrum: 8, 15, 18

49

Ribes uva-crispa: 15, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Robinia pseudacacia: 4, 11, 18 Rorippa amphibia: Turovice, na břehu Moštěnky (Zavřel 1961) Rorippa austriaca: 7 Rosa canina: 4, 5, 6, 8, 11, 12, 16, 21, 23 Rosa canina subsp. corymbifera: Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Rosa dumalis: 11 Rosa gallica: Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Rosa sp.: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Rubus bifrons: 9 Rubus caesius: 1, 3, 11, 15, 16 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Rubus cf. fruticosus: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Rubus fruticosus agg.: 4, 5, 6, 7, 8, 12, 15, 19, 20, 21 Turovice - Kamenice u Turovic, v lesíku (=15); Dřevohostice - v Břečťanech (Zavřel 1961) Rubus idaeus: 9, 10, 11 Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Rubus orthostachys: 12 Rubus plicatus: Turovice - Kamenice u Turovic, na okraji křovin (Zavřel 1961) Rubus sulcatus: 9 Rubus wimmerianus: 9, 11 Rumex acetosa: 1, 2, 3, 12, 14, 15, 17, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Rumex acetosella: 10, 12 Rumex crispus: 11, 20 50

Rumex obtusifolius: 4, 5, 9, 12, 15, 19, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Rumex sanguineus: 18 Rumex thyrsiflorus: 7 Salix alba: 8, 13 Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Salix caprea: 12, 14, 15, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Salix fragilis: 3, 8, 11, 15, 18, 19 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Salix triandra: 19 Turovice, v mokřadu na pusté dálnici (Zavřel 1961) Salvia pratensis: 1, 13, 21 Tučín, travertinové lomy (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Želatovice, JV, Za Potoky, mez, 230 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Salvia verticillata: 1, 23 Tučín, travertinové lomy (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Turovice, na břehu Moštěnky (Zavřel 1961). Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce, 260 m (=1); Čechy, J, Bršlůvková stráň, 230 m; Domaželice, S, meze V Černym, 260 m (Pospíšil 1964). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Sambucus ebulus: 23 Sambucus nigra: 1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 18, 19, 20, 23 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Sanguisorba officinalis: 22 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Saponaria officinalis: 8 Saxifraga granulata: 13 Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964)

51

Scabiosa ochroleuca: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Želatovice, SV, Na skalce, 260 m a JV, Nad Potoky, 240 m; Tučín, SZ, kamenolom, 250 m; Podolí, JV, Na Hrusicku, 303 m; Hradčany, SZ, rokle Debřičky, 290 m; Pavlovice, J, Polámané, mez, 300 m; Čechy, V, Doly, 240 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m; Šišma, S, pastviska Přední Amerika, 300 m (Pospíšil 1964) Scirpus sylvaticus: 13, 15, 18, 22 Scrophularia nodosa: 15 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Securigera varia: 1, 5, 10, 14, 16, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Sedum sexangulare: 14 Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Selinum carvifolia: 10, 15 Turovice, Kamenice (=15) (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Líšná, SV, lesík Boří, 270 m; Tučín, JJV, mez Podolská hranica, 290 m (Pospíšil 1964). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Senecio jacobaea: 11, 21 Senecio ovatus: 10, 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Seseli annuum: Turovice, Kamenice (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Líšná, SV, lesík Boří, 270 m; Šišma, S, pastviska Přední Amerika a rokle k Zadní Americe, 300 m; Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964) Setaria pumila: 6 Setaria viridis subsp. viridis: 2 Silene dichotoma: Turovice, na břehu Moštěnky (Zavřel 1961) Silene dioica: Turovice - přírodní památka Kamenice (Rybka 1995) Silene latifolia subsp. alba: 1, 5, 7 Silene nutans: 9 Silene vulgaris: 9 52

Silybum marianum: Turovice, na nánosu Moštěnky (Zavřel 1961) Sinapis arvensis: 11 Sisymbrium officinale: 19 Solidago gigantea: 7, 8 Solidago virgaurea: 12 Sonchus asper: 3, 4 Sonchus oleraceus: 2, 6, 20 Sorbus aucuparia: 18 Sparganium erectum: 3 Stachys annua: 1 Stachys palustris: 11, 19, 20, 21, 22 Stachys recta: Tučín, travertinové lomy (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec a meze V Černym, 260 m; Horní Moštěnice, SV, Švédské šance, 298 m; Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce, 260 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 2,5 S, rokle, 290 m (Pospíšil 1970) Stachys sylvatica: 8, 10, 11, 18 Staphylea pinnata: 5 Stellaria graminea: 7, 9, 11, 12, 20 Stellaria holostea: 9, 10, 15, 18, 20 Turovice, Kamenice (=15) (Zavřel 1939 in Pospíšil 1964). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Stellaria media: 2, 3, 6, 9, 14, 15, 21 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Symphytum officinale: 2, 3, 4, 5, 7, 10, 13, 14, 15, 19, 20, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Symphytum tuberosum: 15, 18, 19, 20 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Syringa vulgaris: 5 Tanacetum vulgare: 7, 15, 17 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Taraxacum sect. Ruderalia: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 14, 15, 17, 19, 21, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) 53

Telekia speciosa: 21 Thalictrum lucidum: Turovice, v křoví (Zavřel 1961) Thalictrum minus: 1 Želatovice, SV, kamenitý kopeček Na Skalce (Travertin), 260 m (=1) (Pospíšil 1964) Thalictrum minus subsp. elatum: Želatovice, travertinový kopeček (Deyl 1993) Thlaspi arvense: 2, 6, 19, 20 Thlaspi perfoliatum: 1, 9 Thymus pannonicus: Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) Thymus pulegioides subsp. chamaedrys: 1, 9, 11, 12 Tilia cordata: 4, 5, 6, 8, 15, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Tilia platyphyllos: 15 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Torilis japonica: 1, 7, 9, 11, 20, 21, 23 Tragopogon orientalis: 1, 7, 14, 21, 23 Želatovice, travertinový kopeček (=1) (Deyl 1993) Trifolium alpestre: Sušice, JV, travnatý kopec Pochylce, 270 m (Pospíšil 1964). Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) Trifolium campestre: 7, 9, 10 Trifolium dubium: 14, 17 Trifolium hybridum: 22 Trifolium medium: 23 Trifolium pratense: 10, 11, 14, 15 Trifolium repens: 1,3, 4, 7, 10, 11, 12, 14, 17, 19, 20, 23 Trifolium rubens: Domaželice, S, meze V Černym, 260 m (Pospíšil 1964) Tripleurospermum inodorum: 1, 2, 4, 5, 6, 11, 19 Trisetum flavescens: 1, 7, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17

54

Tussilago farfara: 11, 13, 14, 15, 18, 20, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Typha latifolia: 2, 3 Ulmus glabra: 17 (vysazený) Ulmus minor: 18 Urtica dioica: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Valeriana officinalis: 8 Verbascum blattaria: Čechy, J, travnatý svah Bršlůvková stráň, 230 m (Pospíšil 1964) Verbascum phoeniceum: Hradčany, 0,5 SZ, travnatý svah, 240 m (Pospíšil 1970) Veronica arvensis: 14 Veronica beccabunga: 3, 15, 18 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Veronica hederifolia agg.: 2, 6, 19 Veronica chamaedrys: 1, 3, 6, 7, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 20, 21 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Veronica persica: 2, 15, 19 Veronica teucrium: Horní Moštěnice, SV, Švédské šance, 298 m; Čechy, SV, Doly, mez, 260 m (Pospíšil 1964) Viburnum opulus: 5, 6, 8, 18 Turovice - SPR Kamenice (Anonymus 1981) Vicia cracca: 7, 10, 11, 15, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Vicia dumetorum: Dřevohostice, Z, v polním remízku (Zavřel 1961) Vicia sativa: 12, 19 Vicia sepium: 3, 7, 10, 13, 14, 15, 17, 19, 21, 22, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Vicia tetrasperma: 7, 12, 19, 21, 22 Vinca minor: 18, 20 55

Vincetoxicum hirundinaria: 9 Sušice - V Chrástkách mezi Sušicemi a Kudlovem (Zapletálek 1937 in Pospíšil 1964). Čechy, SV, Doly, mez, 270 m; Domaželice, S, travnatý kopec Baraní kopec 260 m (Pospíšil 1964) Viola arvensis: 1, 2, 6, 9, 14, 15 Viola canina: 13, 17 Viola hirta: 15, 23 Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Viola odorata: 2, 3, 4, 5, 6, 15, 16, 20 Viola reichenbachiana: 6, 8, 15, 17, 18, 20 Turovice - SPR Kamenice (=15) (Anonymus 1981). Turovice - přírodní památka Kamenice (=15) (Rybka 1995) Viscum album: 11, 13 Xanthium strumarium: Turovice, ojediněle na břehu Moštěnky, připlavena vodou (Zavřel 1961)

7.3 Významné druhy zájmového území Arum cylindraceum Druh rostoucí ve stinných listnatých a lužních lesích v teplejších oblastech (Kubát et al. 2002). Vyskytuje se roztroušeně na lokalitě č. 18. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Carex otrubae Druh břehů vodních nádrží, příkopů, luk, rostoucí zpravidla na minerálně bohatých půdách a také někdy na ruderalizovaných plochách. Roste celkem vzácně v nížinách a pahorkatinách (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území byl zaznamenán na lokalitě č. 18. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

56

Carex riparia Druh rostoucí v mokřadech, na březích vodních toků, v močálech, i v příkopech, ve světlinách lužních lesů, i na jejích okrajích. Roste v nížinách a pahorkatinách (Kubát et al. 2002). Vyžaduje mokré, výživné, zásadité až slabě kyselé půdy. Vyskytuje se na lokalitě č. 22. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Cirsium eriophorum (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 33) Dvouletý druh rostoucí nejčastěji na pastvinách, suchých loukách, kamenitých stepích, výslunných stráních, pasekách a starých úhorech (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území se vyskytuje v několika exemplářích na lokalitě č. 23. Patří mezi ohrožené druhy (C3) (Procházka 2001).

Corydalis solida Druh rostoucí na vlhkých a úživných půdách ve světlých hájových listnatých a lužních lesích. Je častým druhem jarního aspektu (Kubát et al. 2002). V zájmovém území se vyskytuje na lokalitách č. 10, 12, 18. Tento druh je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001). Herbářové položky z lokalit č. 10, 12, 18 jsou uloženy v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

Cucubalus baccifer Druh rostoucí v lužních lesích, na březích vodních toků, často na dočasně zaplavovaných stanovištích. Obvykle na vlhkých půdách, v pásmu nížin a pahorkatin (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území roste na netypickém stanovišti (okraj louky zcela mimo vodní toky) na lokalitě č. 21. Patří mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Daphne mezereum Druh listnatých a smíšených lesů rostoucí od pahorkatin až do hor (Kubát et al. 2002). V nižších polohách vyhledává polostín. Několik jedinců se vyskytuje na lokalitě č. 18. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Equisetum telmateia Druh rostoucí v lesních bažinách, prameništích, jemných sutích a příkopech silnic. Upřednostňuje vápnité, jílovité půdy s prosakující vodou (Kubát et al. 2002). V zájmovém 57

území se vyskytuje na lokalitě č. 18, kde osídluje pěnovcové prameniště. Patří mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Hacquetia epipactis (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 23) Druh listnatých lesů a lesních lemů. Roste na slabě kyselých až slabě bazických mírně vlhkých humózních až jílovitých půdách. Do nížin sestupuje vzácně, častější je v pásmu pahorkatin a hor (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území roste celkem hojně podél potoka na lokalitě č. 18. Z hlediska ohrožení je hodnocen jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001). Herbářový doklad je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

Inula salicina subsp. salicina Taxon rostoucí ve světlých listnatých lesích, křovinách, na výslunných stráních a slatinných loukách (Kubát et al. 2002). Vyžaduje střídavě vlhké, hlinité půdy s obsahem humusu. Ve studovaném území roste na lokalitě č. 23 jako jediný polykormon. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Isopyrum thalictroides Druh vlhkých humózních listnatých lesů, roklí a křovin, rostoucí od nížin do podhůří (Kubát et al. 2002). Vyžaduje spíše stinná stanoviště, kvete ale na výsluní, ještě před olistěním stromů. Ve studovaném území roste na lokalitě č. 18, jako součást jarního aspektu. Z hlediska ohrožení je hodnocen jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001). Herbářový doklad je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

Knautia drymeia subsp. drymeia Druh rostoucí v mezofilních listnatých lesích, lesních lemech. Vyžaduje polostín a vlhčí půdy (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území byl zaznamenán na lokalitě č. 18. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Lilium martagon Druh listnatých, smíšených a jehličnatých lesů, křovinatých strání, horských luk, pasek. Roste od nížin až do alpínského pásma, na hlubokých a vlhčích půdách. Může být ohrožený různými negativními činnostmi při hospodaření v lesích, jako je budování svážnic, 58

destrukce půdního krytu apod. Může být ohrožen i vykopáváním a přesazováním pěstiteli květin, někdy také černou zvěří, která vyrývá jeho cibule (Průša et al. 2005). V zájmovém území se vyskytuje na lokalitách č. 8 a 9. Z hlediska ohrožení je hodnocen jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001), dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. jako taxon ohrožený.

Listera ovata (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 24 a 25) Tento druh je naším nejběžnějším zástupcem vstavačovitých. Roste ve světlých lesích, vlhkých hájích, lesních lemech i na otevřených loukách, v pásmu od nížin až do hor (Kubát et al. 2002). Vyskytuje se na lokalitě č. 18. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001) a také je zahrnut ve Washingtonské úmluvě CITES (Procházka 2001).

Loranthus europaeus Druh rostoucí na dubech (Quercus sp.), vzácně i na trnce obecné (Prunus spinosa) či javoru babyce (Acer campestre). Nejvíce se vyskytuje v teplých oblastech (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území se vyskytuje na lokalitě č. 11, kde roste na dubu zimním (Quercus petraea) a dubu letním (Quercus robur). Zdejší výskyt leží v těsné blízkosti severní areálové hranice druhu, která mj. prochází také Moravskou bránou. Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

Melampyrum arvense (viz Příloha č. 2: Fotografie č. 19) Druh suchých a výslunných strání, mezí a okrajů cest. Častěji roste na vápenci, v teplých oblastech roztroušeně až dosti hojně, jinde vzácně (Kubát et al. 2002). V zájmovém území se vyskytuje na lokalitě č. 16, kde roste několik jedinců. Je řazen mezi ohrožené druhy (C3) (Procházka 2001). Herbářový doklad je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

Ranunculus cassubicus agg. Druh rostoucí ve světlých listnatých lesích. V České republice dosti vzácný, rostoucí jen ve středních a severovýchodních Čechách a na střední a severovýchodní Moravě (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území bylo nalezeno několik jedinců na lokalitě č. 18 podél potoka. Z hlediska ohrožení je hodnocen jako ohrožený druh (C3) (Procházka 2001). Herbářový

59

doklad je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

Stachys annua Druh rostoucí na polích, rumištích, okrajích cest a vinicích. Roste na půdách neutrálních až zásaditých, spíše vápnitých (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území byl zaznamenán na lokalitě č. 1. Herbářový doklad je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

Thalictrum minus Vzácnější druh světlých lesů, luk, křovin, zarostlých skal a výslunných strání (Kubát et al. 2002). V zájmovém území se vyskytuje na lokalitě č. 1. Z hlediska ohrožení je hodnocen jako ohrožený druh (C3) (Procházka 2001).

Viscum album Stálezelený hemiparazit rostoucí epifytně na různých listnatých dřevinách (Kubát et al. 2002). Ve studovaném území se vyskytuje na lokalitách č. 11 a č. 12, kde roste na olši šedé (Alnus incana), topolu černém (Populus nigra), jabloni (Malus sp.) a vrbě bílé (Salix alba). Je zařazen mezi vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a) (Procházka 2001).

60

8 Chráněné a ohrožené taxony na zájmovém území Tab.č.1: Seznam chráněných a ohrožených rostlin a stupeň jejich ohrožení podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001) a podle vyhl. MŽP 395/1992 Sb.

Stupeň

Stupeň

ohrožení

ohrožení

podle

podle vyhl.

červeného

MŽP

seznamu

395/1992 Sb.

Druh

CITES

*

Allium rotundum

C2

Allium senescens subsp. montanum

C4a

Anthericum ramosum

C4a

Aphanes arvensis

C3

Arum cylindraceum

C4a

Arum maculatum

C3

Bothriochloa ischaemum

C4a

Carex otrubae

C4a

*

Carex riparia

C4a

*

Cerinthe minor

C4a

Cirsium eriophorum

C3

Conringia orientalis

C1

Corydalis solida

C4a

*

Cucubalus baccifer

C4a

*

Daphne mezereum

C4a

*

Dianthus armeria

C4a

Equisetum pratense

C3

Equisetum telmateia

C4a

Galium boreale

C4a

Gentiana cruciata

C2

O

Gymnadenia conopsea

C3

O

Hacquetia epipactis

C4a 61

* O

*

*

CITES *

Chamaecytisus ratisbonensis

C4a

Inula salicina subsp. salicina

C4a

*

Isopyrum thalictroides

C4a

*

Knautia drymeia subsp. drymeia

C4a

*

Lathyrus hirsutus

C1

Leersia oryzoides

C3

Lilium martagon

C4a

Listera ovata

C4a

Loranthus europaeus

C4a

*

Melampyrum arvense

C3

*

Nonea pulla

C4a

Platanthera bifolia

C3

Prunella grandiflora

C3

O

* CITES

O

*

CITES

Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum

C4

Pulmonaria mollis

C3

Ranunculus cassubicus agg.

C3

Rosa gallica

C3

Seseli annuum

C3

Stachys annua

C2

Thalictrum lucidum

C3

Thalictrum minus

C3

Thalictrum minus subsp. elatum

C3

Thymus pannonicus

C4a

Trifolium alpestre

C4a

Trifolium rubens

C3

Ulmus minor

C4a

Verbascum blattaria

C3

Verbascum phoeniceum

C3

Veronica teucrium

C4a

Vicia dumetorum

C4a

62

*

*

*

*

O

Viscum album

C4a

Xanthium strumarium

C1

*

Vysvětlivky k tabulce:

Taxony podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR: C1 – kriticky ohrožené C2 – silně ohrožené C3 – ohrožené C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost (méně ohrožené)

Taxony chráněné podle vyhl. MŽP 395/1992 Sb.: O – ohrožené

CITES: Taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě ve znění posledních aktualizací z 18. 9. 1997 a 29. 4. 1999 (Procházka 2001)

*: Druhy nalezené na vytyčených lokalitách během práce

Ve studovaném území se vyskytují i tyto druhy v různém stupni ohrožení: topol černý (Populus nigra) (C2) a dub cer (Quercus cerris) (C2). Tyto druhy zde však nejsou původní. Jejich ohrožení se týká jen původních lokalit. Dále v území roste klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) (C3), který by sice mohl být v území původní, ale vyskytuje se zde pouze vysazený, nejde o spontánní výskyt.

63

9 Závěr Ve své diplomové práci jsem se zaměřil na flóru oblasti mezi Dřevohosticemi a Přerovem. Zkoumané území se nachází na hranici Karpatského mezofytika a Panonského termofytika. Studované lokality patří do rozličných typů biotopů a byly vybrány se snahou zmapovat biotopovou rozmanitost území. Na 23 lokalitách byl v letech 2008 až 2011 proveden terénní průzkum cévnatých rostlin; výsledkem je seznam taxonů, doplněný o data z literárních pramenů. Po prostudování všech dostupných literárních materiálů a po vlastním terénním výzkumu jsem ve studovaném území dospěl k celkovému počtu 508 taxonů, z nichž 422 lze označit za recentně se vyskytující. Z tohoto počtu recentních taxonů nebylo 241 uvedeno v literárních pramenech. U 86 taxonů uváděných v literatuře tedy výskyt nebyl potvrzen a u 181 taxonů jsem jej potvrdil. Mezi nejčastěji se vyskytující taxony patří obecně rozšířené druhy, které najdeme po celé České republice. Z bylin k nim náležejí např. Achillea millefolium, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Equisetum arvense, Geranium pratense, Plantago lanceolata, Plantago major, Urtica dioica a mnoho dalších. Pozornost byla více věnována taxonům vzácným, významným a ohroženým. Ohrožených taxonů (podle Červeného seznamu) bylo v literárních zdrojích uváděno celkem 38. Z toho 3 z kategorie C1, 2 z kategorie C2, 16 z kategorie C3 a 17 z kategorie C4 (Otáhal 2009). Většina těchto údajů ale pochází nejčastěji z šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století. Výzkumem byl prokázán rapidní pokles počtu především kriticky a silně ohrožených druhů uváděných literaturou. Na druhou stranu přibyly taxony nové, i když většinou s menším stupněm ohrožení. V současnosti je tedy v území ohrožených 0 taxonů z kategorie C1, 1 z kategorie C2, 4 z C3 a 16 z C4. Celkem tedy 21 taxonů. Ochranářsky nejvýznamnější lokalitou území je na základě zjištěných výsledků lokalita č. 18 Les u Líšné, kde se vyskytuje 11 ze zmíněných 21 ohrožených taxonů. Lokalita je také významná výskytem aktivního lesního pěnovcového prameniště. Zvýšenou péči a pozornost, která by přispěla ke zlepšení stavu a zachování významných druhů by si jistě zasloužila lokalita č. 1 Travertinový kopeček Na Skalce v Želatovicích, či lokalita č. 23 Louka u Beňova. Součástí diplomové práce je i dokladový herbář čítající 310 herbářových položek, který je uložen v herbáři katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL).

64

Celkový seznam cévnatých rostlin území, ani zjištěný počet chráněných druhů nelze považovat za neměnný či uzavřený. Svými výsledky chci přispět k současnému poznání flóry okresu Přerov. Práce by měla sloužit také jako podklad a zdroj informací pro orgány ochrany přírody v regionu. Zcela určitě by mělo být ochranářsky podchyceno objevené aktivní pěnovcové prameniště na lokalitě č. 18 v lese u Líšné.

65

10 Seznam použité literatury Anonymus (1981): Zpravodaj Dřevohostic 1981 – SPR Kamenice. – Ms., [Depon. in Knihovna AOKP ČR, Olomouc].

Demek J. & Mackovčin P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Brno.

Deyl Č. (1993): Travertinový kopeček u Želatovic. – Ms., [Depon. in Knihovna AOKP ČR, Olomouc].

Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. [eds] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Kestřánek J. et al. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. – Academia, Praha.

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

Neuhäuslová Z. et al. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Praha.

Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky – textová část. – Praha.

66

Ondráková L. (2004): Přírodní památka Kamenice. – Ms., [Depon. in Knihovna AOKP ČR, Olomouc].

Otáhal R. (2009): Flóra území mezi Dřevohosticemi a Přerovem. – Ms., [bakal. práce, depon. in knihov. biol. oborů PřF UP Olomouc].

Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische studie. – Časopis Moravského musea, Brno, 49: 103 – 190.

Pospíšil V. (1970): Die Binnengrenze der Steppenflora in Mittelmähren. – Časopis Moravského musea, Brno, 55: 51 – 90.

Procházka F. et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166.

Průša D. et al. (2005): Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. – Computer Press, Brno.

Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia Geographica 1. Geogr. úst. ČSAV Brno.

Rybka V. (1995): Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Kamenice. In: Sagittaria – Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy (1995): Inventarizační průzkum a návrh plánu péče - Přírodní památky Kamenice. – Ms., [Depon. in Knihovna AOPK ČR, Olomouc].

67

Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění – In: Květena České republiky. 1. – Ed. Academia, Praha, p. 103 – 121.

Šafář J. et al. (2003): Olomoucko. – In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Zavřel H. (1961): Příspěvek ke květeně okolí Dřevohostic a Všechovic (okres Holešov). – Preslia, Praha, 33: 69 – 78.

Internetové zdroje Portál

veřejné

správy

České

republiky:

Geomorfologické

členění

ČR,

URL:

TKSP,

URL:

http://geoportal.gov.cz/web/guest/map (adresa platná k 15. prosinci 2011)

Portál

veřejné

správy

České

republiky:

Klasifikace

půd

podle

http://geoportal.gov.cz/web/guest/map (adresa platná k 15. prosinci 2011)

68

11 Seznam příloh 11.1 Příloha č. 1: Mapy studovaného území Mapa č. 1: Vymezení studovaného území s umístěním lokalit

11.2 Příloha č. 2: Fotografie z lokalit studovaného území Fotografie č. 1: Pohled na lokalitu č. 1 – Travertinový kopeček Na Skalce Fotografie č. 2: Salvia pratensis na lokalitě č. 1 Fotografie č. 3: Pohled na lokalitu č. 2 – Břeh Tučínského potoka Fotografie č. 4: Pohled na lokalitu č. 3 – Lom Tučín Fotografie č. 5: Pohled na lokalitu č. 4 – Lesík u Tučína Fotografie č. 6: Lokalita č. 5 – Lesík mezi Tučínem a Pavlovicemi Fotografie č. 7: Pohled na lokalitu č. 6 – Křoviny jihovýchodně od Tučína Fotografie č. 8: Pohled na lokalitu č. 7 – Louka severně od Kozlovic; v pozadí lokalita č. 8 – Fragment lužního porostu u Kozlovic Fotografie č. 9: Pohled na lokalitu č. 9 – Louka uvnitř lesa Kudlova Fotografie č. 10: Pohled na lokalitu č. 10 – Luční porost při jihozápadním okraji lesa Kudlova Fotografie č. 11: Pohled na lokalitu č. 11 – Starý sad u Šišmy Fotografie č. 12: Pohled na lokalitu č. 12 – Louka na severovýchodě Šišmy Fotografie č. 13: Pohled na lokalitu č. 13 – Louka u Hradčan Fotografie č. 14: Primula veris na lokalitě č. 13 Fotografie č. 15: Pohled na lokalitu č. 14 – Sad u Nahošovic Fotografie č. 16: Pohled na lokalitu č. 15 – PP Kamenice Fotografie č. 17: Lokalita č. 15 – PP Kamenice (rokle zakončená svislými pískovými stěnami) Fotografie č. 18: Pohled na lokalitu č. 16 – Kamenice 2 Fotografie č. 19: Melampyrum arvense na lokalitě č. 16 Fotografie č. 20: Pohled na lokalitu č. 17 – Starý sad u Dřevohostic Fotografie č. 21: Campanula glomerata na lokalitě č. 17 Fotografie č. 22: Lokalita č. 18 – Les u Líšné (jarní aspekt) Fotografie č. 23: Hacquetia epipactis na lokalitě č. 18 Fotografie č. 24: Listera ovata na lokalitě č. 18 Fotografie č. 25: Listera ovata na lokalitě č. 18 (detail květenství) Fotografie č. 26: Lokalita č. 18 – Les u Líšné, pohled na aktivní lesní pěnovcové prameniště 69

Fotografie č. 27: Lokalita č. 18 – Les u Líšné, vznikající pěnovcový sediment Fotografie č. 28: Pohled na lokalitu č. 19 – Pobřežní porost u Líšné Fotografie č. 29: Pohled na lokalitu č. 20 – Lesík u Beňova Fotografie č. 30: Pohled na lokalitu č. 21 – Louka na Švédských šancích Fotografie č. 31: Pohled na lokalitu č. 22 – Rákosina u Beňova Fotografie č. 32: Pohled na lokalitu č. 23 – Louka u Beňova (v popředí Echinops sphaerocephalus) Fotografie č. 33: Cirsium eriophorum na lokalitě č. 23

70

Příloha č. 1: Mapa studovaného území Mapa č. 1: Vymezení studovaného území s umístěním lokalit (zdroj: www.mapy.cz)

71

Příloha č. 2: Fotografie z lokalit studovaného území Fotografie č. 1: Pohled na lokalitu č. 1 – Travertinový kopeček Na Skalce

Fotografie č. 2: Salvia pratensis na lokalitě č. 1

72

Fotografie č. 3: Pohled na lokalitu č. 2 – Břeh Tučínského potoka

Fotografie č. 4: Pohled na lokalitu č. 3 – Lom Tučín

73

Fotografie č. 5: Pohled na lokalitu č. 4 – Lesík u Tučína

Fotografie č. 6: Lokalita č. 5 – Lesík mezi Tučínem a Pavlovicemi

74

Fotografie č. 7: Pohled na lokalitu č. 6 – Křoviny jihovýchodně od Tučína

Fotografie č. 8: Pohled na lokalitu č. 7 – Louka severně od Kozlovic; v pozadí lokalita č. 8 – Fragment lužního porostu u Kozlovic

75

Fotografie č. 9: Pohled na lokalitu č. 9 – Louka uvnitř lesa Kudlova

Fotografie č. 10: Pohled na lokalitu č. 10 – Luční porost při jihozápadním okraji lesa Kudlova

76

Fotografie č. 11: Pohled na lokalitu č. 11 – Starý sad u Šišmy

Fotografie č. 12: Pohled na lokalitu č. 12 – Louka na severovýchodě Šišmy

77

Fotografie č. 13: Pohled na lokalitu č. 13 – Louka u Hradčan

Fotografie č. 14: Primula veris na lokalitě č. 13

78

Fotografie č. 15: Pohled na lokalitu č. 14 – Sad u Nahošovic

Fotografie č. 16: Pohled na lokalitu č. 15 – PP Kamenice

79

Fotografie č. 17: Lokalita č. 15 – PP Kamenice (rokle zakončená svislými pískovými stěnami)

Fotografie č. 18: Pohled na lokalitu č. 16 – Kamenice 2

80

Fotografie č. 19: Melampyrum arvense na lokalitě č. 16

Fotografie č. 20: Pohled na lokalitu č. 17 – Starý sad u Dřevohostic

81

Fotografie č. 21: Campanula glomerata na lokalitě č. 17

Fotografie č. 22: Lokalita č. 18 – Les u Líšné (jarní aspekt)

82

Fotografie č. 23: Hacquetia epipactis na

Fotografie č. 24: Listera ovata na lokalitě

lokalitě č. 18

č. 18

Fotografie č. 25: Listera ovata na lokalitě č. 18 (detail květenství)

Fotografie č. 26: Lokalita č. 18 – Les u Líšné, pohled na aktivní lesní pěnovcové prameniště

Fotografie č. 27: Lokalita č. 18 – Les u Líšné, vznikající pěnovcový sediment

Fotografie č. 28: Pohled na lokalitu č. 19 – Pobřežní porost u Líšné

Fotografie č. 29: Pohled na lokalitu č. 20 – Lesík u Beňova

1

Fotografie č. 30: Pohled na lokalitu č. 21 – Louka na Švédských šancích

Fotografie č. 31: Pohled na lokalitu č. 22 – Rákosina u Beňova

2

Fotografie č. 32: Pohled na lokalitu č. 23 – Louka u Beňova (v popředí Echinops sphaerocephalus)

Fotografie č. 33: Cirsium eriophorum na lokalitě č. 23

3