3
Leden/ únor 2009
Naši milí čtenáři!
Po Vánocích vás znovu všechny vítám na stránkách školního časopisu Školáček.
Hned na začátek bych vám chtěla říct jednu důležitou informaci – časopis nebude vycházet každý měsíc, ale jen občas – bude to takový občasník. Jsem moc ráda, že se vám časopis stále líbí a radostně vítám všechny nové kamarády, kteří chtějí do časopisu něco napsat.
V tomto čísle si opět můžete přečíst několik zajímavých vyprávění od žáků i od učitelů, připomenete si, co se stalo v prosinci, lednu a únoru a na konci vás jako vždy čeká něco, co potrápí vaše hlavičky… Proto neváhejte a pusťte se s chutí do čtení! Všechny fotografie k článkům si můžete spolu se svými učiteli prohlédnout v počítačové místnosti.
Příjemnou zábavu vám všem přeje paní učitelka Martina Tománková
Florbalový turnaj v Plzni
Na konci listopadu (29.11.2008) se v Plzni konal florbalový turnaj škol pro děti se sluchovým postižením. Tohoto turnaje se zúčastnilo 5 škol. Všechny týmy byly vyrovnané, což také ukazují výsledky jednotlivých zápasů.
ČB ČB
Kyjov
Plzeň
Liberec
VM
body
pořadí
4:3
4:7
7:4
6:8
4
3.
5:1
3:4
2:5
2
5.
10:2
4:4
5
2.
2:5
2
4.
7
1.
Kyjov
3:4
Plzeň
7:4
1:5
Liberec
4:7
4:3
2:10
VM
8:6
5:2
4:4
5:2
Při zápasu s Valašským Meziříčím byl zraněn kapitán českobudějovického týmu Tomáš Rác. Hráč č.7 narazil Tomáše na hrazení a vykloubil mu malíček na pravé ruce. Tomáše odvezli do nemocnice, kde mu prst dali do sádry. I přes tento otřesný zážitek získali kluci (Tomáš Rác, Tomáš Bledý, Jakub Bartizal, Pavel Husár, Martin Altof a Petr Do) krásné 3.místo. GRATULUJEME!!!!
Jako NEJLEPŠÍ STŘELEC celého turnaje byl vyhlášen Tomáš Bledý. Super Tome!!!
Za všechny účastníky si na florbalový turnaj zavzpomínal pan učitel Ryjáček.
Lyžařský výcvik Dne 17.1. jsme vyjeli na lyžařský výcvik do Českých Žlebů. Sluníčko nám svítilo na cestu a my se těšili, že si užijeme radovánek na sněhu a také se naučíme lyžovat. Hned první den jsme se šli podívat na svah. Sněhu bylo dostatek, a tak jsme se učili, jak se máme bezpečně chovat na sjezdovce; nosit a obouvat lyže, a také základní obraty. Druhý den jsme pak už pilovali základy sjezdu a někteří z nás šli na běžky. Během celého týdne jsme se naučili jezdit na vleku, sjíždět kopec a na běžkách jsme poznali krásnou přírodu Šumavy. Poslední den byly závody ve sjezdu. Během týdne jsme také navštívili plavecký bazén a sklárnu, kde jsme viděli, jak se vyrábějí skleněné koule a dozvěděli se něco o výrobě skla. V brusírně skla jsme nahlédli pod šikovné ruce brusičů. Celý týden uplynul jako voda a než jsme se nadáli, byl čas vrátit se domů. Každý chtěl zůstat, ale všechno musí někdy skončit. Zůstaly nám pěkné vzpomínky. Za všechny spokojené účastníky výcviku paní učitelka Tibitanzlová
Majitel vleku si stěžuje lyžařskému instruktorovi: "Sjezdovka je teď tak přeplněná, že se skoro nedá sjet." Instruktor se pousměje: "Tak to bych ti mohl na hodinku půjčit své žáčky. Jestli je dostaneš nahoru, tak ti to tady zaručeně vylidní!"
Techmánie výstava plná zábavy a poučení
Děti, víte, co je Techmania? Děti, které byly s námi 28.11. v Plzni, už to vědí(ví). Techmania je velmi zajímavá výstava. Je zaměřena hlavně na fyziku. Když jsem jela v pátek ráno vlakem do Plzně, v duchu (potichu, aby to nikdo neslyšel) jsem si říkala: „Co tam budeš dělat? Fyziku jsi neměla ráda na základní ani na střední škole. Moc věcí z fyziky jsi zapomněla. Nebudeš tomu rozumět. Bude to nuda.“ Žádná nuda. V Plzni mě čekalo příjemné překvapení. Ve veliké hale (místnosti) bylo asi 60 různých přístrojů. Pro starší děti, které se učí fyziku, uvádím. Přístroje nebo modely byly například z mechaniky, optiky, elektriky a magnetizmu. Pomocí tlačítek nebo páček si každý sám mohl vyzkoušet, jak přístroje pracují a co umí. Chodila jsem s paní učitelkou Martinou Tománkovou a paní vychovatelkou Hankou Jindrovou od přístroje k přístroji celé 2 hodiny a ještě nám čas nestačil. Když jsme něčemu nerozuměly, přečetly jsme si vysvětlení přímo u přístroje nebo jsme zavolaly pana učitele Davida Ryjáčka, který nám vše rád vysvětlil. Vyzkoušely jsme si, jak se dá telefonovat pomocí obyčejného provázku a dvou plechovek. Udělaly jsme na pohyblivém žebříku velikou vlnu. Vyrobily jsme duhu, blesky a kousky ledu. Udělaly jsme pokus se zvukem, který rozkmital (dal do pohybu) vodu. Postavily jsme z velikých dílů mostní oblouk (most), po kterém jsme potom chodily. Pozorovaly jsme, jak skleněný hranol rozkládá světlo do barev a mnoho dalších zajímavých věcí. Největší zábava byla u přístroje, který umí vyrábět elektrické napětí. Diana byla odvážná. Jednou rukou se dotýkala přístroje a najednou jí začaly vstávat vlasy na hlavě. Potom se dotýkal přístroje jednou rukou pan učitel David. Napětí z přístroje mu přešlo do prstů druhé ruky. Pak ruku podal Tomášovi. Mezi jejich rukama přeskočila jiskra a oba dostali pořádnou ránu, až je to bolelo. Co bych řekla nakonec? Na tak zábavnou a poučnou výstavu bych klidně jela znovu. Poznala jsem, že se vůbec nemusím fyziky bát a vy, děti, také ne. Fyzika je schovaná v obyčejných věcech, se kterými se každý den setkáváme. Je moc dobré znát, proč a jak věci fungují (pracují). Napsala vaše učitelka Anna Koupalová.
Tajné strašidlo Andrea Kubičková Alena s Janou a s Pepou šli za Zuzkou na marodku. Zuzce bylo špatně, tak tam musela zůstat. Donesli jí snídani a povídali si s ní až do nástupu. Na nástupu se dozvěděli, že se bude hrát další velká hra .Ta hra se jmenovala Tajná zpráva, kterou musí rozluštit, mohli pokračovat v cestě za dobrodružstvím. Po nástupu šli říct Zuzce,
aby co
se
dozvěděli. Potom šli uklidit stan po večerním výbuchu. Z ničeho nic se ozval gong a hned si uvědomili, že už je oběd - měli rybí prsty s kaší a přemýšleli o tom, jestli Zuzka stihne tu soutěž a co by mohli udělat pro to, aby jí stihla. Nakonec přišli na to, že poprosí vedoucí, aby tu hru hráli až zítra. Tak šli prosit a přemluvili je, ale pod jednou podmínkou, že musí spát venku pod širákem a hlídat tábor - tak se dohodli. A šli to všechno povědět Zuzce a ta jim moc moc poděkovala za to, co pro ni udělali a že ji zítra už pustí. Tak šli na jinou hru o body pro jednotlivce. Byla docela těžká - museli chodit po stanovištích a plnit zvláštní úkoly. Hra byla dlouhá přes celé odpoledne. Když ji dohráli, měli k večeři palačinky. Jana donesla večeři i Zuzce a pak šli na večerní nástup - tam se dozvěděli, kolikátí jsou a šli všichni k ohni až na Janu Alenu a Pepu - ti si šli připravit ven spaní. A pak taky šli k ohni, zpívali a povídali si a za chvilku šli na hygienu a spát. Alena nařídila budíka, aby mohli vstávat po hodinách a kontrolovat tábor. První probuzení bylo strašné - byla strašná zima a šli zkontrolovat stany, jestli nikdo nespadl z postele a zapsali to do knížky, aby jim věřili, že vstávali. Po dvou hodinách najednou uslyšeli divné zvuky jako vrzání - šli se tam podívat a zjistili, že je to kočka. Všichni si oddechli a šli spát . Potom vstávali furt až do rána. Ráno museli knihu odevzdat a uklidit si věci, potom šli na snídani a užívali si dobré nálady.
"Představ si, mami, Mirek včera přišel do školy špinavý a paní učitelka ho za trest poslala domů." "A pomohlo to?" "To se ví, dneska přišla špinavá celá třída."
Malý Péťa byl se strýčkem u vody a moc ho štípali komáři. Pak se začalo stmívat a objevili se světlušky. Malý Péťa začal ustrašeně volat: "Strejdo, pojď honem domů. Komáři na nás přilítli s baterkama."
Něco pro chytré hlavičky:
Najdete ve větách schované státy? Úsměv se mu zračí na tváři. Klokan a Daniel si náramně rozuměli. Při jízdě autokarem Neapol skončila kdesi za horami. Nikdy tam nepůjdu sama! Na tělocvik potřebujeme ty míče s kolečky. Cesta nahoru skončila dřív, než nám došla síla. Krtek vrtal noru s kolegou od Metrostavu.
Pokud se vám podařilo státy najít, umíte k nim přiřadit státní vlajky?
Najdete mezi obrázky 10 rozdílů?
Líbí se Vám detektivní příběh, který zde minule začal? Pokud ano, zde máte jeho pokračování……. ☺
Agáta a Doktor Lupa – to jsou dvě děti, které jsou hlavními postavami celého příběhu. Stále něco vymýšlejí, hledají dobrodružství.
2. Bertin velký den Na jednom záchodě někdo zakřičel. Lupa se lekl a hned rozsvítil. „Co se děje?“ Dveře druhého záchodu se otevřely a vyšla rozzlobená starší dáma. „Co tady holky děláte?“ ptala se dáma. Ale potom viděla, že Lupa je kluk a začala křičet: „Pomoc! Pomoc! Zloději!“ Lupa a Agáta chtěli utéct. Ale už přišli dva policisté a ptali se: „Co se tady děje?“ „Ten kluk mě chtěl okrást! Zhasl světlo!“ „To není pravda“, říkal Lupa. Otevřely se dveře a dovnitř vešel pán v uniformě, s čepicí na hlavě s nápisem Přednosta stanice a ptal se: „Co se tady stalo?“
Policista přednostovi stanice vše
zopakoval. Ten chvíli přemýšlel a potom povídá: „Ten kluk není nebezpečný. A má tady hodnou kamarádku. Jak se jmenuješ holčičko?“ „Agáta Bystrá“, odpověděla Agáta, „a tohle je Richard Trojný“. „Já vás znám! Ty jsi syn pana zubaře Trojného?“ ptal se přednosta stanice. „Ano“, odpověděl Lupa. Přednosta stanice poslal jednoho policistu pryč. Potom se otočil k dámě: „Moc se omlouvám paní doktorko Janoušková, chlapec nic špatného udělat nechtěl.“ Potom poprosil druhého policistu, aby šel s paní Janouškovou k manželovi. „Těší mě, že jsem vás poznal děti“, řekl přednosta stanice. „Co jste tady dělali?“ ptal se. Lupa chtěl odpovědět, ale Agáta se zeptala: „Jak to, že nás znáte?“ „Už jsem o vás slyšel vyprávět“, odpověděl přednosta. „A kdo vám o nás vyprávěl?“ chtěla vědět Agáta. „Já“, řekl tatínek Bystrý, který přišel a podal přednostovi ruku: „Rád tě vidím, Karle!“ Pak se otočil k dětem: „Karel je už dlouho můj kamarád.“ Přednosta stanice se usmál a podíval se na hodinky: „Za pět minut je odjezd. Musíme nastoupit do vlaku!“ Tatínek, Lupa a Agáta šli na nástupiště, kde už bylo moc lidí. Našli dědečka a všichni nastoupili do vlaku. Ukázali průvodčímu jízdenku a on je poslal do prvního vagonu – byl to salonní vagon. Vagon byl krásný – na zdech modrý samet, na zemi koberec, velká měkká sedadla. Agáta se rozhlížela po vagonu a viděla, že tam nejsou sami.
Seděla tam také paní Janoušková a pán se šedivými vlasy, kterého hlídali dva nakrátko ostříhaní muži v černém oblečení. „Není to pan Janoušek?“zeptala se Agáta. „Ano, je to on. Dal na opravu železnice moc peněz“, odpověděl tatínek. „A jak to, že je tak bohatej?“ zajímala se Agáta. Tatínek se zasmál: “Protože založil firmu CIRRUS, která vyrábí počítače.“ „Aha“, řekla Agáta a dívala se z okna. Venku zase začalo pršet. Agáta stála u okna a ostatní si sedli. Do vagonu přišla štíhlá blonďatá žena v uniformě. Jmenovala se Vanda a pracovala zde jako servírka. Zeptala se: „Co byste chtěli k pití?“ Dědeček si objednal kávu, tatínek víno a Lupa s Agátou limonádu. „Pojď sem!“ šeptala Agáta Lupovi. „Podívej“, ukazovala z okna. Na nástupišti stál divný chlap. Byl malý, tlustý a nesl dvě těžké tašky. Měl teplý kabát, klobouk a sluneční brýle
(i
když
pršelo).
Přednosta stanice zapískal na píšťalku
a
lokomotiva
zahoukala hú, hú. Pán v klobouku rychle utíkal přes nástupiště a skočil do vagonu druhé třídy, který byl hned vedle salonního vagonu, kde seděla
Agáta
a
Lupa.
„Půjdeme se na něj podívat!“ vykřikl Lupa. Oba utíkali, ale pán nikde nebyl. „Ztratil se!“ zašeptal Lupa. „Půjč mi lupu, prosím a kousek uhni,“ řekla Agáta. Stáli u dveří na záchod a nad nimi svítil nápis OBSAZENO. Agáta vzala lupu a podívala se přes zavřené dveře.
SLOVNÍK: Uniforma – oblečení, které mají lidé v práci stejné Přednosta stanice – pracuje na nádraží, dovoluje vlakům odjet Průvodčí – pracuje ve vlaku, kontroluje jízdenky
Železnice – místo, kde jezdí vlaky Salonní vagon – lidé tam mohou kouřit, pít kávu a limonádu Samet – jemná látka Blonďatá – světlé, žluté vlasy Servírka – žena,která pracuje v restauraci, nosí pití a jídlo
Jestli vás zajímá, co viděla Agáta přes dveře, můžete si půjčit lupu u paní učitelky Tománkové…. ☺
Pár hádanek na procvičení mozku:
Ve stáji jsou lidé a koně. Celkem je zde 22 hlav a 72 nohou. Kolik koňů a kolik lidí je ve stáji?
¨
Máme opéct tři topinky, jedna strana trvá 30sec. Za jaký nejmenší čas opečeš všechny tři z obou stran, když se na pánvičku vejdou jen dvě?
Muž je sám na pustém ostrově. Na nejbližší pevninu to je 5 kilometrů a on neumí plavat, ani nemá k dispozici žádný přepravní prostředek. Bez cizí pomoci se přesto zachrání. Jak?
A nakonec opět něco od pana učitele Ryjáčka☺ ☺
Úkol č. 2 Pozorně si prohlédni obrázek a vyber správnou odpověď na otázku:
Komu je větší teplo?
a) všem husám je stejné teplo b) husám ve vodě c) husám na ledu
Správnou odpověď napiš e-mailem na adresu:
[email protected]
V dalším čísle bude uveřejněna správná odpověď a další otázka. Kdo správně odpoví celkem na 3 otázky – bude odměněn.
Správná odpověď na úkol č. 1: b) chlapec, který leží (při bouřce je nejlepší se schovat v prohlubni, ale nikdy ne pod vysoký strom) Správnou odpověď odeslal: pouze Tomáš Bledý (1 bod)
Co byste si chtěli v časopise přečíst? Chtěli byste něco napsat vy sami? Máte nějakou zajímavost?
Tak neváhejte a piště na emailovou adresu
[email protected] a vámi vybrané téma se v časopise jistě objeví!
