Finanční skupina České spořitelny

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Finanční skupina České spořitelny diplomová práce

Autor:

Andrea Klimešová Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Červen 2013

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

zpracovala

samostatně

a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 21. června 2013

Bc. Andrea Klimešová

2

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za velmi cenné odborné rady, které pro mě byly velkým přínosem k napsání diplomové práce.

3

Anotace Tato diplomová práce si vytkla za cíl analyzovat systém fungování Finanční skupiny České spořitelny a vyhodnotit postavení banky a jednotlivých členů ve skupině. Dále se stručně věnuje historii zahraničního vlastníka a jeho úloze. Klíčová slova: Česká spořitelna, finanční skupina, Erste Bank, společnost, produkty Annotation This thesis set out to analyze the functioning system of Financial Group in Česká spořitelna and evaluate the position of the bank and the individual members in the group. Furthermore, it briefly describes the history of foreign ownership and its role. Key words: Česká spořitelna, financial group, Erste Bank, company, products

4

Obsah Úvod ............................................................................................................ 6 1 Charakteristika finanční skupiny .......................................................... 8 1.1 Obecné znaky finanční skupiny.................................................... 8 1.2 Definice finančního konglomerátu .............................................. 10 1.3 Finanční skupina České spořitelny............................................. 11 2 Česká spořitelna, a. s. ......................................................................... 13 2.1 Profil České spořitelny................................................................ 13 2.2 Historie České spořitelny............................................................ 14 2.3 Česká spořitelna dnes ................................................................ 19 2.4 Vlastnická struktura a řídící orgány banky ................................ 20 2.5 CSR – společenská odpovědnost ................................................. 23 3 Členové Finanční skupiny České spořitelny ......................................... 26 3.1 Přehled členů FSČS ................................................................... 26 3.2 Významní členové skupiny ......................................................... 30 3.2.1 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. ............................... 30 3.2.2 Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s. ............................ 32 3.2.3 brokerjet České spořitelny, a. s. ............................................... 34 3.2.4 s Autoleasing, a. s. .................................................................. 36 3.2.5 S MORAVA Leasing, a. s. ......................................................... 37 3.2.6 Factoring České spořitelny, a. s. .............................................. 39 3.2.7 REICO investiční společnost České spořitelny, a. s. ................. 40 3.2.8 GRANTIKA České spořitelny, a. s. ............................................ 42 3.2.9 ČS do domu, a. s. .................................................................... 43 3.2.10 Porovnání členů .................................................................... 44 3.3 Ostatní členové FSČS ................................................................. 49 4 Hospodářské výsledky skupiny a analýza vybraných ukazatelů ........... 52 5 Efektivnost spolupráce členů skupiny ................................................. 69 6 Erste Bank .......................................................................................... 72 6.1 Vznik Erste Bank ....................................................................... 72 6.2 Moderní historie Erste Bank ...................................................... 73 6.3 Úloha Erste Bank – vlastníka České spořitelny ........................... 73 Závěr ......................................................................................................... 76 Seznam pouţité literatury .......................................................................... 78 Seznam tabulek ......................................................................................... 79 Seznam grafů ............................................................................................ 79 Seznam obrázků ........................................................................................ 80 Přílohy ....................................................................................................... 81

5

Úvod Obchodní banky jsou ve vyspělých státech povaţovány za nejvýznamnější podnikatelské subjekty finančního systému a je jim věnována zvláštní pozornost. Správné fungování bankovního systému má vliv na chod ekonomiky a jejich hospodaření podléhá přísnému dohledu regulátora. V České republice je orgánem dohledu a regulace Česká národní banka. Součástí bankovního systému jsou jednotlivé banky, často propojené s jinými finančními institucemi, se kterými tvoří finanční skupiny. Předností velkých a silně kapitálově vybavených skupin jsou niţší náklady z rozsahu, mají lepší manévrovací prostor a dosahují významného trţního postavení kombinací sluţeb a majetkových účastí. Tyto skupiny se mohou výhodněji financovat a mohou lépe řídit likviditu a rizika. V České republice existují vlastnická a funkční propojení bank s dceřinými společnostmi (banky, stavební spořitelny, pojišťovny, penzijní společnosti, investiční společnosti) a dalšími společnostmi, která jsou soustředěna ve finančních skupinách, zpravidla v čele s bankou. Mezi tato nejvýznamnější propojení patří trio největších bank, které drţí největší trţní podíly v jednotlivých segmentech na trhu v ČR. Jsou jimi skupina České spořitelny, skupina Komerční banky a skupina Československé obchodní banky. Pro diplomovou práci jsem si vybrala Finanční slupinu České spořitelny. Cílem je analýza systému fungování této skupiny, vazeb mezi jednotlivými členy skupiny a vyhodnocení efektivnosti jejich vzájemné spolupráce včetně úlohy vlastníka. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na finanční skupinu obecně a její definici. V kapitole druhé se věnuji samostatné bance Česká spořitelna a jejímu postavení ve skupině. Jednotlivým členům FSČS a jejich analýze včetně jejich podílu ve skupině je vymezena kapitola třetí. Další část práce zabírá kapitola čtvrtá, kde je provedena analýza hospodářských výsledků skupiny na základě vybraných ukazatelů. Efektivnost spolupráce členů FSČS je součástí páté kapitoly a

6

poslední, šestá kapitola, se věnuje Erste Bank jako zahraničnímu vlastníku České spořitelny. Významnými zdroji informací byly výroční zprávy České spořitelny, internetové stránky banky a dceřiných společností a odborná literatura a internetové články. Pro zpracování daného tématu a pro dosaţení cíle práce jsem zvolila metodu komparativní analýzy.

7

1 Charakteristika finanční skupiny Tato

kapitola

popisuje

základní

znaky

finanční

skupiny.

První

subkapitola je zaměřena na charakteristiku finanční skupiny jako takové. Druhá

subkapitola

se

věnuje

legislativnímu

vymezení

finančního

konglomerátu. Poslední část je zaměřena na Finanční skupinu České spořitelny.

1.1 Obecné znaky finanční skupiny Na finančních trzích celého světa fungují velké skupiny, které poskytují sluţby v různých oblastech. Často jde o velké a rozsáhlé skupiny kapitálově a personálně propojených subjektů, které poskytují finanční sluţby v různých

úsecích

finančního

kapitálového trhu. Takovéto

sektoru

bankovnictví,

pojišťovnictví,

skupiny se označují termínem finanční

konglomerát. Vznik konglomerátů v jiných oblastech ekonomiky se objevuje jiţ od počátku 20. století. Ve finanční sféře byl tento jev omezen niţší volností pohybu mezi jednotlivými částmi finančního trhu jak v národním, tak i v mezinárodním měřítku. Donedávna zde fungovalo omezení ve formě zabudovaných prvků v existujících regulačních systémech. Jde např. o oddělení investičního bankovnictví a bankovnictví komerčního, dále je moţné zmínit pojišťovací činnost, jeţ byla oddělená od jiných oborů finančnictví. Teprve s nastupujícími změnami, které s sebou přinášejí oslabení oborového principu regulace v politické vůli a následně promítnutí zásad deregulace a harmonizace do právních norem, dochází k rozvoji konglomerátů i ve finančním sektoru. Státní regulace a dohled na to musí reagovat, protoţe pokud by tyto finanční skupiny musely čelit finančním problémům, mohly by váţně destabilizovat finanční systém a poškodit vkladatele, pojištěnce a investory. Také je potřeba brát do úvahy i specifika vztahů mezi osobami, které jsou členy skupiny. Potíţe s likviditou, solventností, provozními a jinými riziky jednoho člena finančního konglomerátu mohou dopadat na ostatní členy nebo na konglomerát jako celek.

8

V současné době je běţné, ţe finanční konglomeráty své působení neomezují na jednu zemi, ale naopak s rostoucí globalizací finančních trhů nabývá činnost finančních konglomerátů mezinárodní charakter. Z tohoto důvodu je důleţité, aby si orgány dohledu jednotlivých zemí mezi sebou vyměňovaly informace a

společně určily, které údaje budou od skupiny

vyţadovat. Povinností dohledu je sledovat kapitálovou vybavenost, operace uvnitř skupiny a koncentraci rizik. Výše uvedené důvody vedly k potřebě jednotícího právního rámce, který stanoví komplexní soubor pravidel pro dozor nad finančními konglomeráty a jejich částmi v rámci Evropské unie. Tato potřeba byla naplněna přijetím směrnice č. 2002/87/ES, jeţ byla do českého práva transponována přijetím zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními

druţstvy,

institucemi

elektronických

peněz,

pojišťovnami

a

obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů. Uvedeným zákonem byla zavedena nová úroveň dohledu nad regulovanými osobami ve finančním sektoru.1 Mezi klasické finanční konglomeráty je moţné zařadit Finanční skupinu České spořitelny, skupinu Československé obchodní banky, Finanční skupinu Komerční banky. Vyjmenované znaky finančního konglomerátu však nemusí vykazovat všechny finanční skupiny působící na našem území. Zmínit lze např. společnosti působící pod značkou Wüstenrot (Wüstenrot hypoteční banka, a. s.; Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a. s.; Wüstenrot – stavební spořitelna, a. s.; Wüstenrot pojišťovna, a. s.), které mají společného majitele, ale kaţdá z nich je právně i ekonomicky samostatným subjektem. Díky společnému majiteli spolu

jednotlivé

společnosti

spolupracují

a

poskytují

si

sluţby.

Představenstva těchto společností mají stejné členy. Další skupinu, která se dá charakterizovat jako smíšená, reprezentuje např. skupina Raiffeisenbank, a. s., kde jsou součástí skupiny subjekty jí vlastněné (Raiffeisen – Leasing, s.r.o.; Raiffeisen stavební spořitelna; 1

BAKEŠ, M., Karfíková, M., Kotáb, P., Marková, H. a kol. Finanční právo. 5. upravené vydání 2009. Praha: C. H. Beck, 2009. 71 s.

9

Raiffeisen investiční společnost; Raiffeisen penzijní společnost) i subjekty, které mateřská banka nevlastní (UNIQA Pojiš’tovna, a. s.). Za zmínku stojí také UniCredit Bank Czech Republic, a. s., která je jakousi nepravou finanční skupinou, protoţe je právně i ekonomicky samostatným

subjektem

a

nevlastní

ţádné

finanční

instituce.

Má

zahraničního vlastníka a patří do nadnárodní skupiny UniCredit Group.

1.2 Definice finančního konglomerátu Finančním konglomerátem je skupina, která splňuje tato kritéria: - v čele skupiny je: 1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která

vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním

sektoru, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo 2. osoba, která není regulovanou osobou a která ovládá alespoň jednu regulovanou osobu, přičemţ činnost skupiny probíhá

převáţně ve

finančním sektoru 3. alespoň jedna osoba ve skupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních sluţeb, a 4. souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních sluţeb ve skupině jsou významné.2

2

JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 186 s.

10

1.3 Finanční skupina České spořitelny Finanční skupina České spořitelny (dále FSČS) je podnikatelské seskupení právnických osob, ve kterém je ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku (OZ) Česká spořitelna, a. s. osobou ovládající a ostatní subjekty FSČS jsou osoby ovládané. Vztahy mezi ČS a

dceřinými

společnostmi nejsou zaloţeny na bázi ovládacích smluv. FSČS má charakter faktického holdingu, kde ČS je osobou řídící a dceřiné společnosti jsou v systému jednotného holdingového řízení osobami řízenými. FSČS je součástí holdingového uspořádání skupiny Erste Group Bank AG. Dceřiná společnost je začleněna do FSČS rozhodnutím představenstva ČS na základě plnění těchto kriterií: 1. ČS splňuje zákonné předpoklady upravené § 66a) OZ, je tedy průkazně ovládající a řídící holdingovou osobou. 2. Platí-li pro dceřinou společnost některý ze společně sdílených principů podnikatelského uskupení: a. komplexní nabídka finančních sluţeb pro cílové segmenty klientů, b. vysoká míra vzájemné spolupráce a synergií, c. společně sdílené distribuční a komunikační kanály, d. uţívání

obchodní

firmy

a

loga

s jednotným

skupinovým

designem, e. spoluodpovědnost za konsolidované výsledky FSČS, f. společně sdílené sluţby.

ad a) ČS rozlišuje prostřednictvím odlišných obsluţných modelů různé skupiny klientů. Pro masovou klientelu je připraven model jednoduššího, rychlého a srozumitelného bankovnictví. Pro náročnější klienty je model

11

s podrobnějším poradenstvím včetně širší nabídky sluţeb. Pro vysoce bonitní klientelu jsou sluţby Erste Premier a Erste Private Banking. Podnikatelé a podniky jsou samostatným segmentem. ad b) Dceřiné společnosti a ČS fungují na principu spolupráce. ad c) Pobočková síť v rámci vícekanálového prodejního modelu zůstává stále základní výkonnou obchodní sloţkou banky a dceřiných společností, která je podpořena přímým bankovnictvím a které se stává stále oblíbenějším způsobem komunikace klienta s členy FSČS. ad d) Společnosti vyuţívají loga s jednotným designem viz kapitola 3.2 ad f) Společnosti vyuţívají společné IT sluţby a podílejí se na jejich vývoji. Obchodní zákoník vymazující podnikatelská seskupení definuje ovládající a ovládanou osobu takto: „Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem.“ „Ovládající osobou je osoba,

která

fakticky

nebo

právně

vykonává

přímo

nebo

nepřímo

rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou.“3 Subjekty

FSČS

tvoří

základ

konsolidovaného

celku

skupiny

charakterizovaný skupinovými strategickými cíli, konsolidovanými výsledky a výkazy a konsolidačními pravidly při řízení rizika, regulačními omezeními a dohledem na konsolidované bázi.

3

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d1.aspx

12

2 Česká spořitelna, a. s. Tato část práce je zaměřena na Českou spořitelnu, její vznik, tradici a novodobou historii. Dále se zaměří na vlastnickou strukturu a řídící orgány. Poslední subkapitola krátce popisuje společenskou odpovědnost ČS.

2.1 Profil České spořitelny Obchodní firma:

Česká spořitelna, a.s.

Sídlo:

Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00

Identifikační číslo:

452 44 782

DIČ:

CZ 699001261

Právní forma:

akciová společnost

Registrace:4

zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle B 1171

Den zápisu:

30. prosince 1991

Kód banky pro účely platebního styku: 0800 Obrázek 1: Logo ČS

zdroj: www.csas.cz

Česká spořitelna, a. s. (dále jen Česká spořitelna) je moderní bankou, která se orientuje na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Důleţitou roli hraje i ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb na finančních trzích. Finanční skupina České spořitelny je počtem klientů

13

(5,3 milionu) největší bankou na českém trhu. Česká spořitelna má 659 poboček, více neţ 3,2 milionu vydaných platebních karet a provozuje téměř 1500 bankomatů a platbomatů. Na českém kapitálovém trhu patří mezi významné obchodníky s cennými papíry. Kořeny České spořitelny sahají aţ do roku 1825, kdy byla zahájena činnost Spořitelny české, nejstaršího právního předchůdce České spořitelny. Na tradici českého, později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem Erste Group, jednoho z předních poskytovatelů finančních sluţeb ve střední a východní Evropě se 16,6 miliony klientů v osmi zemích, většina z nich je členy Evropské unie. Jsou jimi Česká republika, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Ukrajina a Rumunsko. Úspěšná transformace České spořitelny byla dokončena v červenci 2001 a byla zaměřena na zlepšení všech klíčových součástí banky. Banka i nadále pokračuje ve zkvalitňování svých sluţeb a produktů a zefektivňování pracovních procesů. Jako první komerční instituce v České republice ustanovila Česká spořitelna institut ombudsmana, ochránce práv klientů, jehoţ prostřednictvím buduje dlouhodobé a kvalitní vztahy s klienty. Zcela nový

přístup

k poskytování

sluţeb,

s důrazem

na

rozvoj

moderních

komunikačních nástrojů, umoţňuje České spořitelně rychle a efektivně reagovat na poţadavky na trhu.

2.2 Historie České spořitelny Předchůdcem České spořitelny v modernější historii byla Česká státní spořitelna, která vznikla rozdělením Státní spořitelny. Zákonem č. 72 z roku 1967 byly sloučeny všechny samostatné státní spořitelny z desítek okresů do jediného peněţního ústavu s právní i hospodářskou subjektivitou – Státní spořitelnu. V roce 1968 dochází na základě zákona č. 163 k rozdělení Státní

4

Výpis z obchodního rejstříku (příloha č. 1)

14

spořitelny na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu s působností od 1.1.1969. Dne 1.1.1990 dostává

Česká státní spořitelna statut univerzální

obchodní banky. Probíhá transformace české ekonomiky (v té době ještě československé), jejíţ nezbytnou součástí byla restrukturalizace peněţnictví. Hlavním rysem tehdy byla ţivelnost. Podmínky a pravidla byly často stanovovány za pochodu, někdy i později. Zásady trţního liberalismu byly mnohdy přijímány aţ nekriticky, coţ je moţné zdůvodnit jako reakci na direktivní fungování ekonomiky v socialismu. Česká státní spořitelna změnila svou právní formu jako jedna z prvních bank, od 1. 2. 1992 působí jako akciová společnost s novým názvem Česká spořitelna, a. s. Stát si ponechal rozhodující balík akcií ve svém drţení, bylo to 40 %. Města a obce obdrţely 20 % bezúplatným převodem. Rezerva na případné restituce činila 3 % a v rámci 1. vlny kupónové privatizace bylo privatizováno 37 % akcií společnosti. Dalším důleţitým okamţikem v historii České spořitelny byla měnová odluka České a Slovenské republiky v únoru 1993. V tomto období sehrála důleţitou roli, kdyţ zajišťovala (společně s Českou poštou) výměnu bankovek za nové. Během 4 dnů dokázala obslouţit téměř 10 milionů občanů České republiky bez zbytečných komplikací a front. Česká spořitelna si udrţela dominantní podíl na trhu vkladů, zejména díky orientaci na drobnou klientelu. Tento faktor ale také přinesl nevýhody a obtíţe. Vysoký počet malých operací způsobuje drahý provoz. Velký počet drobných klientů a také rostoucí nabídka nových sluţeb vede k nutnosti zřizování rozsáhlých kapacit. Jako první banka v České republice zajistila rozvoj kartového programu ve velkém měřítku s nejhustší sítí bankomatů, kterou má ostatně dodnes. Na počátku 90. let si společnost vybudovala výbornou a vlivnou pozici na trhu s městy a obcemi, stala se bankou s největším významem. Byla u zrodu mezibankovního trhu depozit, na domácím devizovém trhu zaujímá silnou 15

pozici. Na mezinárodních peněţních trzích výrazně rozvíjí své působení. Dochází k postupnému vzniku dceřiných společností České spořitelny. Jiţ v roce

1991

vznikla

Spořitelní

investiční

společnost

(nyní

Investiční

společnost České spořitelny, a. s.), která je největší českou investiční společností. V polovině roku 1994 přichází na scénu ČS – stavební spořitelna (dnes Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.). V roce 1995 vzniká Spořitelní penzijní fond (později Penzijní fond České spořitelny, dnes Česká spořitelna – penzijní společnost, a .s). V roce 1995

Česká spořitelna

kapitálově vstupuje do Ţivnostenské pojišťovny (dnes Pojišťovna České spořitelny, a. s.), která vznikla v roce 1993. Další rozšiřování skupiny dceřiných společností se děje po změně vlastníka společnosti. Vesměs jsou to společnosti, které byly do Finanční skupiny České spořitelny začleněny. Jsou jimi:5 Consulting České spořitelny, a. s. Leasing České spořitelny, a. s. Factoring České spořitelny, a. s. CDI Corporate advisory, a. s. brokerjet České spořitelny, a. s. Realitní společnost České spořitelny, a. s. Autoleasing, a. s. Silná pozice v mezinárodních i národních peněţních korporacích

je

důsledkem velikosti a významu České spořitelny mezi českými bankami. Je jedním ze zakládajících členů Burzy cenných papírů Praha, stává se členem Svazu bank a pojišťoven a také Bankovní asociace. Dá se říci, ţe transformace společnosti jako sběratelky vkladů, nástroje direktivně řízené ekonomiky na obchodní banku, proběhla úspěšně.

5

HÁJEK, Jan, Rudolf PÍŠA 180 let českého spořitelnictví: Česká spořitelna 1825 - 2005. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2005.

16

Koncem 90. let dochází ke změně vlastnické struktury. Privatizace českých bank a tudíţ i České spořitelny neproběhla důsledně. Problémy většiny bank byly způsobeny velkým majetkovým podílem státu, který je vyuţil v rámci „divoké“ privatizace do českých rukou pro poskytování obrovských úvěrů, přičemţ bylo předem plánováno jejich nesplacení.6 V roce 1997 dochází k prodeji podílu (7 %) na akciovém kapitálu formou globálních depozitních certifikátů mezinárodním institucionálním investorům. Evropská banka pro obnovu a rozvoj pak v červnu 1998 získává 12 % základního jmění. V polovině roku 1998 stát sanuje finanční ztráty společnosti. V roce 1999 dochází ke změně ve vedení banky. Dosavadního ředitele Jaroslava Klapala nahrazuje Dušan Baran. Dochází k plánování, jak provést konečnou privatizaci velkých bank. 1. března 2000 je podepsána smlouva o prodeji 52,07 % akcií České spořitelny rakouskému peněţnímu ústavu Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG. Za cenu 526 mil. EUR. Tato koupě pomohla rakouskému ústavu k posunu na přední místa mezi středoevropskými bankami. Česká spořitelna se tak stává

součástí velmi silné bankovní skupiny v regionu

střední Evropy. Tento obchod přinesl novému majiteli 5,5 milionů nových klientů, coţ je zajisté nejvýznamnější počin v rámci rozšiřování jeho vlivu. Ve třetím tisíciletí se Česká spořitelna stala bankou číslo jedna pro český trh. Dokládají to mnohá ocenění mezinárodní i domácí (MasterCard Banka roku, The Banker´s Award, Euromoney Award). Pokračuje v budování dlouhodobého vztahu s městy a obcemi, podporuje malé a střední firmy a aktivně se podílí na ekonomickém a sociálním rozvoji celé země. Řadí se mezi nejvýznamnější banky v České republice, výší primárních vkladů a velikostí bilanční sumy patří mezi tři největší banky v tuzemsku, počtem klientů je největší bankou v zemi. Kromě podpory malého a středního podnikání se také podílí na financování velkých podniků. V této oblasti vedle klasického

6

Bylo nesplacení úvěrů v rámci privatizace záměrem?: Pithart: Privatizace byla závod s časem. [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://dialog.ihned.cz/machacek/c159556990-bylo-nesplaceni-uveru-v-ramci-privatizacezamerem?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed

17

bankovnictví poskytuje pojišťovací, leasingové, investiční, factoringové a konzultační sluţby. Pocit odpovědnosti, sounáleţitosti a tradiční spolupráce s českými partnery na poli sportu, kultury, sociální problematiky a zdravotnictví činí Českou spořitelnu nedílnou součástí české společnosti. Kaţdoročně podporuje cestou sponzoringu významné kulturní projekty. Od roku 2001 je generálním partnerem Mezinárodního hudebního festivalu Praţské jaro. Dlouhodobě podporuje Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, dále pak nově Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Ze současné hudby jsou to pak projekty Colours of Ostrava, Colours of Prague, United Island of Prague. Z divadelní scény se pak těší podpoře Divadlo na Vinohradech v Praze a mimo jiné i oblastní divadelní scény. V oblasti vzdělávání je třeba zmínit Vysokou školu ekonomickou v Praze, podporu studentské odborné činnosti (SOČ) a EUROREBUS na středních a základních školách. Podpora sportu je směrována do české atletiky, fotbalu, juniorského tenisu, cyklistických závodů pro celou rodinu Kolo pro ţivot, podporovala Český paralympijský tým. České spořitelna udrţuje a rozvíjí mecenášskou tradici. Přímo podporuje charitativní

neziskové

společnosti

a

organizace,

obecně

prospěšné

organizace, občanská sdruţení, nadace a nadační fondy. Za zmínku stojí např. Palata – domov pro zrakově postiţené, u jehoţ zrodu stál v roce 1888 Spolek České spořitelny, předchůdce dnešního bankovního domu. V roce 2002 se stala zřizovatelem Nadace České spořitelny, jejímţ účelem je podpora projektů v oblasti kultury, vzdělávání a vědy, veřejných a sociálních záleţitostí, zdravotní péče, charity, komunálních aktivit, sportu a ekologie. Z prostředků

nadace

jsou

finančními

dary

podporovány

neziskové

charitativní společnosti a sdruţení, jako např. Sdruţení České katolická charita, Nadace VIA, humanitární sdruţení Ţivot 90, které se zabývá problematikou seniorů a aktivním ţivotem ve stáří a občanské sdruţení Sananim, které se věnuje prevenci a léčbě drogově závislých mladých lidí.

18

Dále Nadační fond Mamma, který se věnuje problematice karcinomu prsu, i Nadace Terezy Maxové, podporující dětské domovy po celé České republice.7

2.3 Česká spořitelna dnes Dnes

je

Česká

spořitelna

moderní,

klientsky

orientovaná

a

konkurenceschopná banka evropské kvality. Drţí vedoucí pozici na trhu v mnoha oblastech bankovnictví. Jsou jimi: spotřebitelské úvěry, platební karty, síť bankomatů, objem poskytnutých hypotečních úvěrů, správa prostředků klientů. Trţní podíly – aktuální přehled První pozice: -

dle počtu klientů (5,2 mil.)

-

dle celkových úvěrů klientů (podíl 21 %) - 24 % retailové úvěry, 19 % korporátní úvěry

-

v celkových hypotékách (podíl 28 %)

-

v celkových spotřebitelských úvěrech, včetně kreditních karet a kontokorentů (podíl 37 %)

-

dle celkových vkladů (podíl 22 %) – 28 % retailové vklady, 10 % korporátní vklady

-

v platebních kartách (podíl 32 %) – 16 % v kreditních kartách

Druhá pozice: -

dle celkových aktiv (podíl 20 %)

-

na trhu podílových fondů (podíl 26 %) Banka nabízí kompletní škálu bankovních produktů a sluţeb určených

pro fyzické osoby, malé a střední podniky, města a obce, velké podniky. 7

HÁJEK, Jan, Rudolf PÍŠA 180 let českého spořitelnictví: Česká spořitelna 1825 - 2005. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2005.

19

V roce 2012 se Česká spořitelna stala drţitelkou mnoha prestiţních ocenění od klientů, laické veřejnosti a specializovaných institucí. V soutěţi Fitcentrum Banka roku 2012 – banka jiţ podeváté obhájila titul Nejdůvěryhodnější banka roku 2012 a Pavel Kysilka se opět stal Bankéřem roku 2012. Hypotéka České spořitelny byla vyhlášena Hypotékou roku 2012. Časopis The Banker udělil České spořitelně titul Banka roku 2012 pro Českou republiku, ocenění bylo uděleno za výborné hospodářské výsledky v uplynulém roce. Banka obdrţela toto ocenění jiţ posedmé, zvítězila v letech 2003 – 2005 a 2008 – 2010. Česká spořitelna je podle hodnocení amerického časopisu Global Finance nejbezpečnější bankou regionu střední a východní Evropy. Česká spořitelna získala ocenění Euromoney Best Bank 2012 pro nejlepší banku v České republice. Tuto cenu kaţdoročně uděluje magazín Euromoney, který se specializuje na bankovní a kapitálové trhy.

2.4 Vlastnická struktura a řídící orgány banky Majoritním vlastníkem akcií České spořitelny, a. s. je společnost Erste Group Bank AG, která prostřednictvím své dceřiné společnosti EGB Ceps Holding GmbH resp. EGB Ceps Beteiligungen GmbH, jejímţ je 100% vlastníkem, drţí 98,97 % podílu na základním kapitálu a 99,52 % podílu na hlasovacích právech. Společnost Erste Group AG je ovládající osobou České spořitelny. Z obchodního zákoníku vyplývají opatření, která mají zajistit, aby nebylo zneuţito kontroly ze strany ovládající osoby. Jedná se zejména o zákaz zneuţití většiny hlasů ve společnosti, zákaz zneuţití vlivu ovládající osoby k tomu, aby prosadila přijetí opatření nebo uzavření takové smlouvy z nichţ můţe ovládané osobě vzniknout majetková újma.8 8

Česká spořitelna: Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2012.pdf

20

Česká spořitelna jako univerzální banka není závislá na jiných subjektech v rámci Finanční skupiny České spořitelny ani v rámci skupiny Erste Group Bank.

Tabulka 1: Akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2012 Akcionář Erste Group Samosprávy Ostatní

Podíl na základním kapitálu (v %) 98,97 0,59 0,44

Podíl na hlasovacích právech (v %) 99,52 0 0,48

Graf 1: Akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2012 – podíl na základním kapitálu

zdroj: www.csas.cz

21

Graf 2: Akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2012 – podíl na hlasovacích právech

zdroj: www.csas.cz Akcie České spořitelny mají podobu zaknihovanou. Emitovány byly akcie kmenové a prioritní. Nejsou obchodovány na ţádném z veřejných trhů. Počet kusů je 152 000 000, jmenovitá hodnota jedné akcie je 100 Kč. Celkový objem emise je tedy 15,2 mld. Kč. Z toho 140 788 787 kusů jsou akcie na jméno, coţ činí 92,62 % na základním kapitálu a 11 211 213 kusů jsou prioritní akcie na jméno, tj. 7,37 % na základním kapitálu. Prioritní akcie na jméno jsou omezeně převoditelné, mohou být převáděny na města a obce České republiky, na jiné osoby mohou být převedeny pouze se souhlasem představenstva České spořitelny vţdy na základě podrobných informací o nabyvateli. Je s nimi spojeno přednostní právo na dividendu, není s nimi spojeno právo hlasování na valné hromadě. Seznam všech akcionářů je veden Centrálním depozitářem cenných papírů. Společnost v souladu se zákonem svolává valné hromady. Valná hromada se koná nejméně jednou za rok, nejpozději do čtyř měsíců od konce účetního období.

22

Statutárním orgánem, který řídí činnost České spořitelny a jedná jejím jménem, je představenstvo. Standardní pravomoci a odpovědnosti jsou uvedeny ve stanovách ČS.

Představenstvo je pětičlenné, odpovídá za

dlouhodobé a strategické směřování a provozní řízení banky. Vykonává svou působnost s péčí řádného hospodáře. Všichni členové představenstva jsou odborníci na řízení velkých korporací s mezinárodními zkušenostmi a schopností týmové práce. Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, jejíţ činností je dohled nad výkonem působnosti představenstva při uskutečňování podnikatelské činnosti banky. Dozorčí rada kontroluje, zda představenstvo vykonává svou působnost v souladu se stanovami a právními předpisy a jestli členové jednají v souladu se zájmy banky. Dozorčí rada má devět členů. Dalším důleţitým orgánem společnosti je výbor pro audit, do jehoţ činnosti patří především sledovat postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a hodnocení účinnosti vnitřní kontroly banky, vnitřního auditu a případně řízení rizik.

2.5 CSR – společenská odpovědnost Společenská odpovědnost je nedílnou součástí podnikání ČS a promítá se do všech jejích činností. Společenská odpovědnost firem (CSR = Corporate Social Responsibility) je obecně chápána jako propojení obchodních aktivit firem s potřebami společnosti a integrace zájmů cílových skupin do politiky a chování firmy. Jde o koncept, kterým se firmy otevřeně přiznávají ke své spoluzodpovědnosti

za

stav

a

chod

společnosti

a

který

vychází

z předpokladu, ţe ţádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také prostředí, ve kterém působí, a své zájmové skupiny – zaměstnance, klienty, akcionáře, společnost. A naopak zájmové skupiny ovlivňují úspěch firmy.

23

Historie péče o společnost ČS sahá aţ do dob Rakouska – Uherska. Tehdy bylo hlavním posláním spořitelen pomáhat chudší a střední třídě, aby získala větší ekonomickou nezávislost a tato počáteční myšlenka zůstává dodnes klíčovým principem ČS, kterou lze vyjádřit mottem „Investujeme pro budoucnost“. ČS

realizuje

řadu

vzdělávacích

programů

pro

zvýšení

finanční

gramotnosti, jejichţ cílem je předcházet nadměrnému zadluţování a pomáhat lidem v tíţivých finančních situacích. Klíčovými nástroji působení v oblasti firemní filantropie jsou dvě nadace a to Nadace České spořitelny a Nadace Depositum Bonum. Nadace České spořitelny byla zaloţena v roce 2002. Nadace ČS je zaloţena na tom, ţe spolu s partnerskými neziskovými organizacemi se podílí na dlouhodobých strategických projektech, které vesměs stojí stranou zájmů jiných donátorů. Je zaměřena na pomoc lidem, od nichţ se často společnost odvrací z důvodu věku nebo sociálního vyloučení. Spolupracuje dlouhodobě například s Charitou ČR, Ţivotem 90, Domovem Palata, Sananimem, Drop Inem a dalšími. Během jedenácti let věnovala na prospěšné aktivity přes 165 mil. Kč. Nadace Depositum Bonum, z lat. dobrý vklad nebo dobrá úloţka, vznikla 14. 8.2012, aby pečovala a zhodnocovala mimořádný výnos z anonymních vkladních kníţek a pomohla navracet tyto prostředky české společnosti. Osobnosti českého veřejného ţivota a zástupci banky došli k závěru, ţe největší

prospěch

lidem

přinese

nadace,

která

bude

podporovat

konkurenceschopnost České republiky prostřednictvím investic do vzdělání. Nadace bude podporovat přírodovědné a technické obory, které přinášejí dlouhodobý praktický prospěch. Nadační jmění tvoří peníze z promlčených vkladů na anonymních vkladních kníţkách. ČS tyto aktivity v CSR striktně odděluje od marketingu. Přistupuje-li firma ke svému CSR opravdu zodpovědně a promítá-li se do celého jejího

24

fungování, do způsobu podnikání i do přístupu ke klientům, zaměstnancům i celé veřejnosti, své uznání si vţdy vydobyde sama i bez reklamy.

25

3 Členové Finanční skupiny České spořitelny Tato kapitola přináší přehled členů skupiny, charakteristiku jejích významných členů, shrnutí jejich hospodářských výsledků za poslední období. V poslední části této kapitoly jsou zahrnuti členové skupiny, u kterých jsou výsledky jejich podnikání určeny uţší skupině klientů, např. klientům korporátním.

3.1 Přehled členů FSČS Finanční skupina České spořitelny zahrnuje velmi důleţité společnosti, které svými produkty a sluţbami doplňují nabídku ČS a pokrývají široké spektrum finančních činností. Pro FSČS je také důleţitá nabídka produktů třetích stran, ať jde o pojistné produkty v oblasti ţivotního i neţivotního pojištění, ale také o investiční produkty, kde je potřeba zmínit kategorii otevřených podílových fondů nebo o dluhopisy Erste Bank. FSČS dříve zahrnovala i Pojišťovnu ČS, jejíţ produkty jsou nedílnou součástí produktové nabídky banky. Prodej Pojišťovny ČS se uskutečnil v září 2008, novým majitelem se stala společnost Vienna Insurance Group, ČS si ponechala 5% podíl. Dále je třeba zmínit i převod Investiční společnosti České spořitelny, a. s. do vlastnictví

společnosti Erste Asset Management GmbH , jejíţ dceřinou

společností se stala dne 16.12.2009. Distribuce otevřených podílových fondů se děje prostřednictvím kanálů ČS

- poboček banky a internetového a

telefonního bankovnictví. V současné době je vzhledem k velmi nízké úrovni úrokových sazeb patrný klientský zájem, který potvrzují prodeje otevřených podílových fondů klientům. Dalším důvodem zájmu je také změna přístupu klientů k zabezpečení se na stáří a probíhající důchodová reforma.

26

Společným znakem dceřiných společností ČS je důleţitost spolupráce s mateřskou bankou. Velká a

spolehlivá síť jejích poboček je důleţitým

prvkem, který hraje zásadní roli při prodeji produktů a sluţeb těchto dcer. Kvalitní a kvalifikovaní zaměstnanci ČS mají velký vliv na úspěšnost podnikání ostatních členů FSČS, kteří mají v rámci plánování na další období vţdy nastavený rozvoj a podporu spolupráce s bankou. Tyto kroky jsou patrné i pro jiţ zmíněný prodej Pojišťovny ČS v roce 2008, kde byla uzavřena smlouva tvořící základ pro vzájemnou úzkou spolupráci na 15 let. Tabulka viz níţe zahrnuje celý konsolidační celek – dceřiné společnosti a přidruţené

společnosti.

„Skupina

klientům

nabízí

kompletní

škálu

bankovních a jiných finančních sluţeb, mimo jiné spořicí a běţné účty, asset management,

spotřebitelské

a

hypoteční

úvěry,

sluţby

investičního

bankovnictví, obchodování s cennými papíry a deriváty, správu portfolia, projektové finance, financování zahraničního obchodu, corporate finance, sluţby pro kapitálové a peněţní trhy a obchodování s cizí měnou.“9

9


27

Obrázek 2: FSČS - členové

zdroj: www.burinka.cz

28

Tento výčet mohu shrnout jako pokrytí téměř všech poţadavků klienta z oblasti finančních sluţeb. Klient zde vyřeší základní potřeby jako např. vedení běţného účtu, platební karty pro kaţdodenní vyuţití, stejně tak si zde můţe realizovat pořízení vlastního bydlení prostřednictvím hypotečního úvěru či úvěru ze stavebního spoření. Můţe si také sjednat ţivotní pojištění pro sebe a členy rodiny, stejně tak lze zprostředkovat neţivotní pojištění, ať uţ jde o pojištění nemovitosti, cestovní pojištění, pojištění právní ochrany. Pro zajištění na stáří můţe volit doplňkové penzijní spoření, vstup do II. pilíře – důchodového spoření nebo můţe volit oblíbené otevřené podílové fondy. V případě volných prostředků má na výběr z vkladových účtů, spořicích účtů, zajištěných produktů – dluhopisů, prémiových vkladů, fondů a také můţe prostřednictvím ČS obchodovat burzách cenných papírů nejen v Praze. V současnosti je v oblibě klientů i prodej investičního zlata. Nedílnou součástí je poskytování finančního plánování a investičního poradenství. Pro klienty podnikatele, malé a středně velké firmy, korporátní klientelu a veřejný a neziskový sektor je výčet také široký. Vedení běţných a vkladových účtů, karetní programy, úvěrování je základem, který doplňují TOP programy (TOP EXPORT, TOP ENERGY). Stejně tak se tito klienti mohou na ČS obrátit v případě obchodů na finančních trzích, např. potřebují-li zajistit primární emisi cenných papírů. V oblasti poradenství je zde spolupráce s dceřinou společností Grantika. Dle mého názoru je toto řešení „pod jednou střechou“ pro klienty ideální. V dnešní době, kdy není času nazbyt, si jako klient mohu vyřešit vše potřebné při jedné návštěvě banky. Nemusím navštívit několik institucí, abych vyřídila vše, co potřebuji. Zároveň mi vyhovují informace a zprávy dostupné v internetovém bankovnictví. Jednotný design obchodních značek okamţitě napoví, kam si danou společnost zařadit. Podstatnou roli zde hraje velký počet poboček, který pokrývá celou ČR, proto jsou sluţby dostupné téměř kaţdému. Z hlediska efektivnosti nákladů je toto řešení vhodné, kvalifikovaní zaměstnanci a technické vybavení s sebou nesou úsporu. Distribuce informací do celé pobočkové sítě a

29

jednotná školení zaměstnanců omezují náklady. Snaha o udrţení klientů a také potřeba maximalizace zisků vede k vyuţití infrastruktury a zdrojů v plné šíři. Samozřejmě velikost FSČS a počet jejích zaměstnanců s sebou nese jistou nepruţnost v rychlosti reagování na změny např. v potřebách klientů.

3.2 Významní členové skupiny 3.2.1

Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.10

Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., se sídlem Vinohradská 180, Praha 3, je společností s povolením působit jako banka v oblasti stavebního spoření podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v platném znění. Byla zaloţena 22. června 1994. Předmětem podnikání je poskytování finančních sluţeb v souladu s výše zmíněným zákonem. Akcionářskou strukturu tvoří Česká spořitelna, a. s., která drţí podíl ve výši 95 %, zbylých 5 % drţí Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG. Základní kapitál činí 750 mil. Kč. Prodej svých produktů zajišťuje prostřednictvím poboček České spořitelny a jejích externích partnerů.

Obrázek 3: Logo

zdroj: www.burinka.cz

Stavební spořitelna České spořitelny (dále SSČS) získala rozhodnutí působit jako banka 13. června 1994. Jejími zakládajícími akcionáři byly 10


30

Česká spořitelna a Bayerische LandesBank München. Svoji obchodní činnost zahájila jiţ 1. července téhoţ roku. Přestoţe na trh stavebního spoření v České republice vstoupila jako předposlední z původních šesti stavebních spořitelen, rychle na něm zaujala přední pozice, které si dokázala trvale udrţet. SSČS je členkou domácích i zahraničních bankovních asociací. V roce 2000 v rámci společenské odpovědnosti firem začala jako generální partner finančně podporovat benefiční kampaň „Akce cihla“ pořádanou o. s. Portus Praha na pomoc mentálně handicapovaným občanům. Výtěţek kampaní slouţí k financování výstavby a provozu chráněného bydlení a chráněných dílen. Stavební spořitelna vede více neţ milion účtů stavebního spoření, kde cílová částka přesahuje 221 mld. Kč a naspořená částka dosahuje výše 97,9 mld. Kč.

Tabulka 2: SSČS – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mld. Kč) Pohledávky za klienty (mld. Kč) Vklady klientů (mld. Kč) Čistý zisk (mil. Kč; CAS) Počet účtů (mil.) Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

2008

750

750

750

750

750

103,5

103,7

103,0

100,8

98,2

39,5

41,7

45,1

45,5

42,8

97,9

98,0

97,5

95,0

93,2

789

1 028

1 267

1 509

1 465

1,2

1,1

1,2

1,1

1,2

205

200

212

215

209

Činnost SSČS na trhu stavebního spoření byla ovlivněna v roce 2012 kromě celkové společensko-ekonomické situace také legislativními změnami a rekordně nízkými úrokovými sazbami. SSČS důsledně naplňovala svou misi „Financujeme lepší bydlení pro kaţdého“. Sázka na segment bytových druţstev a společenství vlastníků jednotek potvrdila, ţe to je správný směr. Nový nezajištěný Úvěr od Buřinky je řešením pro klienty, kteří poţadují

31

jednoduchost a srozumitelnost sluţeb a produktů a také rychlou komunikaci mezi bankou a klientem. Koncem roku 2012 vedla SSČS více neţ 176 000 úvěrových účtů a svým klientům půjčila 39,5 mld. Kč na financování jejich bydlení. Nárůst objemů nově poskytnutých úvěrů ji posunul na první příčku mezi stavebními spořitelnami. Meziroční růst objemu úvěrů přesáhl 29 %. Stabilita objemu vkladů byla hlavní příčinou stabilního vývoje bilanční sumy, která ke konci roku 2012 dosáhla výše 103,5 mld. Kč. SSČS i v minulém roce disponovala vysokou kapitálovou vybaveností. Kapitálová přiměřenost dosáhla na konci roku více neţ 5,1 mld. Kč. Společnost si v roce 2012 zachovala velmi dobrou finanční výkonnost. Zisk dosáhl částky 789 mil. Kč. Meziroční pokles zisku byl způsoben niţším čistým úrokovým výnosem, bude vyuţit k výplatě akcionářům.

3.2.2

11

Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s.

Česká spořitelna – penzijní společnost, a. s., se sídlem Poláčkova 1976/2, Praha 4, vznikla 1. ledna 2013 transformací Penzijního fondu České spořitelny (dále PFČS) v souvislosti s důchodovou reformou. Právní předchůdce Penzijní fond České spořitelny, a. s. byl zaloţen zakladatelskou listinou pod názvem Spořitelní penzijní fond, a. s. dne 24. srpna 1994 a vznikl zapsáním do obchodního rejstříku Městského soudu v Praze dne 23. prosince 1994. Na trh penzijního připojištění vstoupil v roce 1995 jako dceřiná společnost České spořitelny. Mateřská společnost se v roce 2001 stala 100% akcionářem Penzijního fondu České spořitelny. Společnost disponuje velkým zázemím a nabízí tak klientům neustále se zvyšující kvalitu sluţeb. Z hlediska objemu prostředků ve správě i z hlediska počtu klientů zaujímá druhé místo na trhu. Hlavním předmětem podnikání je poskytování doplňkového penzijního spoření ve III. pilíři a důchodového spoření ve II. pilíři penzijního systému a

11

Stavební spořitelna České spořitelny: Výroční zpráva 2012. Buřinka [online]. [cit. 2013-0525]. Dostupné z: http://www.burinka.cz/file/edee/cs/vyrocni-zpravy/sscs-vyrocni-zpravaza-rok-2012.pdf

32

provozování

transformovaného

fondu,

jehoţ

součástí

jsou

penzijní

připojištění uzavřená před 30. listopadem 2012. Česká spořitelna – penzijní společnost provozuje celkem čtyři důchodové fondy – jeden transformovaný fond a tři účastnické fondy. Základní kapitál činí 350 mil. Kč. Prodej svých produktů zajišťuje především prostřednictvím poboček České spořitelny a jejích externích partnerů.

Obrázek 4: Logo

zdroj: www.ceskapenzijni.cz Tabulka 3: PFČS – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mld. Kč) Závazky ke klientům (mld. Kč) Čistý zisk (mil. Kč) Počet účastníků (tis.) Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

2008

350

350

350

350

350

45,4

40,1

37,6

35,5

30,6

42,5

38,2

35,2

32,4

29,6

757

874

807

459

127

1059

938

908

833

750

58

54

57

56

54

V roce 2012 PFČS uzavřel více neţ 227 tisíc nových smluv. Jen v listopadu, kdy bylo naposledy moţné sjednat připojištění za původních podmínek, vstoupilo do PFČS téměř 100 tisíc klientů. To potvrzuje zájem občanů o penzijní zabezpečení a o potřebu vytvoření rezervy pro finanční nezávislost v důchodovém věku. Celkový počet klientů přesáhl počet 1 mil., to znamená meziroční nárůst o téměř 13 %. Finanční prostředky na klientských účtech vzrostly o 11 % na 42,5 mld. Kč. Čistý zisk po zdanění dosáhl výše 757 mil. Kč, coţ je oproti roku 2011 pokles o 13 %. Nutno dodat,

33

ţe zisk v roce 2011 byl rekordně vysoký. Solidní výše zisku byla ovlivněna prostředím nízkých úrokových sazeb, ale pozitivním faktorem byl objem prostředků ve správě, který vzrostl meziročně o 4,4 mld. Kč. Zhodnocení prostředků klientů se bude pohybovat nad 1,6 %. Prostředky byly investovány převáţně do českých státních dluhopisů, kde je nízké riziko nesplacení, dále do podílových listů a termínovaných vkladů.12 Od 1. ledna 2013 jsou stávající smlouvy o penzijním připojištění součástí transformovaného fondu, do kterého jiţ není moţné vstoupit. Jiţ od roku 2005 vyuţívá PFČS aplikaci SERVIS 24 (internetové bankovnictví), kde mohou klienti kontrolovat svůj účet penzijního připojištění, nově také doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření.

3.2.3

brokerjet České spořitelny, a. s.

Brokerjet České spořitelny, a. s., se sídlem Evropská 2690/17, Praha 4, byl zaloţen 17. září 2003 Českou spořitelnou jako dceřiná společnost a společností ecetra Central European e-Finance AG. Základní kapitál společnosti činí 160 mil. Kč. Česká spořitelna drţí podíl 51 %. Zbývajících 49 %

vlastní

druhá

jmenovaná

společnost,

která

byla

v roce

2012

přejmenována na Brokerjet Bank AG a která rovněţ patří do finanční skupiny Erste Group Bank. Akcionářská struktura zajišťuje brokerjetu ČS skvělou kombinaci silného finančního zázemí a široké prodejní sítě člena Finanční skupiny České spořitelny, současně také mnohaleté zkušenosti Brokerjet Bank a obchodní infrastruktury. Posláním brokerjetu ČS je rozšířit online brokerage mezi širokou veřejnost. Společnost nabízí klientům moţnost konzultovat své investiční záměry s osobními makléři. V uplynulém roce prohloubila spolupráci se segmenty České spořitelny Erste Private Banking a Erste Premier. V roce 2013 plánuje vylepšení obchodování s měnovými

deriváty

(platforma

Market

Access).

Hodlá

pokračovat

v úspěšných webinářích a zároveň rozšiřovat i workshopy pro úzké skupiny klientů, kde si mohou vyzkoušet nanečisto obchodování na svém počítači 12


34

přímo během workshopu. Důleţitým cílem je navýšení počtu nových klientů prostřednictvím spolupráce s Českou spořitelnou.

Obrázek 5: Akcionářská struktura brokerjet ČS

zdroj: www.brokerjet.cz

Obrázek 6: Logo

zdroj: www.brokerjet.cz Tabulka 4: Brokerjet ČS – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč)

2012

2011

2010

2009

2008

160

160

160

160

160

35

Podřízený dluh (mil. Kč) Bilanční suma (mil. Kč) Objem spravovaného majetku (mil. Kč) Čistý zisk (mil. Kč) Průměrný počet zaměstnanců

0

0

60

60

60

2 397

2 248

2 584

2 370

2 039

6 692

7 734

9 147

7 970

5 776

-2

10

18

5

37

23

20

18

20

23

V roce 2012 se v hospodaření brokerjetu ČS projevil niţší zájem klientů o investice do akcií a rizikovějších instrumentů. Aktuální ekonomická situace nahrávala spíše investicím do málo rizikových aktiv. Sníţení marţových obchodů a vyšší zájem o vyuţití nástrojů s vnitřní pákou způsobil sníţení čistých úrokových výnosů v důsledku klesajících čerpaných úvěrů.

Tato

situace výrazně ovlivnila i hospodaření brokerjetu, kde došlo k meziročnímu poklesu čistých příjmů z poplatků o více neţ 35 %. I přes sníţení personálních nákladů se nepodařilo dosáhnout kladné úrovně provozního výsledku. Díky striktnímu řízení nákladů byla vykázaná čistá ztráta minimální. Počet klientů přesáhl hranici 20 tisíc.

3.2.4

s Autoleasing, a. s.

s Autoleasing, a. s., se sídlem Budějovická 1518/13b, Praha 4, vznikla 6. října 2003. Česká spořitelna je jejím 100% vlastníkem. Hlavním zaměřením společnosti je poskytování kvalitních sluţeb ve spolupráci s obchodními zástupci.

partnery,

V roce

2010

dodavateli

předmětů

leasingu

a

společnost

realizovala

fúzi

svojí

se

obchodními dceřinou

společností s Autoúvěr, a. s. Základní kapitál společnosti je 500 mil. Kč. Základem činnosti je financování dopravní techniky do 3,5 tuny fyzickým osobám nepodnikatelům, fyzickým osobám podnikatelům a právnickým osobám.13

13


36

Obrázek 7: Logo

zdroj: www.sautoleasing.cz

Obrázek 8: s Autoleasing – základní údaje – tabulka Základní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mld. Kč) Výše nově uzavřených obchodů (mld. Kč) Čistý zisk/ztráta (mil. Kč) Počet nově uzavřených smluv Počet vlastních obchodních míst Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

2008

100

500

500

372

372

8,1

8,0

8,7

6,1

8,7

3,4

2,9

2,6

1,1

4,3

74

50

19

-135

-23

12 765

13 067

13 833

1 316

4 383

1

1

1

1

1

106

109

108

58

98

Počet nově uzavřených smluv smluv v roce 2010 byl ovlivněn fúzí se společností s Autoúvěr, a. s.

Společnost v roce 2012 vykázala zisk ve výši 74 mil. Kč. V minulém roce financovala obchody ve výši 3,4 mld. Kč. Společnost s Autoleasing si klade za cíl další zintenzivnění spolupráce s mateřskou bankou, čímţ pozitivně ovlivní plnění obchodních cílů.

3.2.5

S MORAVA Leasing, a. s.

S MORAVA Leasing, a. s., sídlem Horní náměstí 264/18, Znojmo, byla zaloţena 2. května 1991 a patří k významným leasingovým společnostem v České republice. Společnost se v roce 2011 stala dceřinou společností České spořitelny, která je 100% akcionářem. Základní kapitál má společnost 200 mil. Kč. Díky široké síti obchodních míst a oblastní struktuře obsáhne území celé republiky. Její činnost spočívá v nabídce leasingového a úvěrového financování na pořízení strojů a technologií. Největší objem tohoto

37

financování směřuje do zemědělství, strojírenství a sluţeb soukromého sektoru.

Obrázek 9: Logo

zdroj: www.smorava.cz

Tabulka 5: S MORAVA Leasing- základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mld. Kč) Výše nově uzavřených obchodů (mld. Kč) Počet nově uzavřených smluv Čistý zisk (mil. Kč) Počet vlastních obchodních míst Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

200

200

4,9

4,8

2,2

2,1

1 868

1 768

18

15

13

13

59

59

Společnost dosáhla v roce 2012 zisku ve výši 18 mil. Kč. Obchody, které financovala, dosáhly výše 2,2 mld. Kč, coţ je nárůst o 2 % oproti roku 2011. Celkový počet uzavřených nových úvěrových a leasingových smluv byl 1 868. V oboru zemědělství bylo dosaţeno objemu ve výši 1,6 mld. Kč, ve strojích, zařízeních a financování pořízení zemědělské půdy. Financování v tomto oboru představuje téměř 73 % celkového objemu nových obchodů. Cílem pro rok 2013 je zaměření se i na jiné obory mimo zemědělství. Obchodní strategie pro roky 2013 a 2014 zahrnuje maximálně vyuţít jako distribuční kanály komerční centra České spořitelny a útvary velkých

38

korporátních klientů. Dalším cílem je posílení regionálního zastoupení v severních Čechách.14

3.2.6

Factoring České spořitelny, a. s.

Factoring České spořitelny, a. s., se sídlem Budějovická 1518/3b, Praha 4, vznikl v listopadu 1995 původně jako CS Factoring, s. r. o. V roce 1997 se společnost přeměnila na akciovou společnost, v níţ Česká spořitelna získala 10% podíl. Od 20. června 2001 je jediným akcionářem Česká spořitelna, která od původních vlastníků odkoupila jejich podíly. Základní kapitál společnosti činí 114 mil. Kč. Společnost se zaměřuje zejména na tuzemský, exportní a importní factoring, dále komplexní správu a monitoring pohledávek pro malé, střední i velké korporátní firmy v průmyslu, sluţbách a obchodu. Mezi odvětvími dominujícími v portfoliu klientů jsou převáţně podniky z hutnictví, automobilového a spotřebního průmyslu, chemie, potravinářství, reklamního a mediálního průmyslu, dodavatelé sortimentu do obchodních řetězců a distributoři pohonných hmot. Factoring ČS je vedoucí factoringovou společnosti na našem trhu od roku 2004.

Obrázek 10: Logo

zdroj: www.factoringcs.cz

14


39

Tabulka 6: Factoring ČS – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Vlastní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mld. Kč) Čistý zisk/ztráta (mil. Kč) Výše kontraktace (mld. Kč) Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

2008

114

114

114

84

84

248

189

155

47

137

5,3

3,7

3,1

2,9

6,7

58

34

-2

-90

19

49,2

41,7

31,2

26,3

33,1

40

39

39

40

31

V roce 2012 se společnosti podařilo dosáhnout téměř 35%

trţního

podílu. Celkový obchodní obrat z postoupených a spravovaných pohledávek činil 49,2 mld. Kč. Čistý zisk společnosti byl 58 mil. Kč, coţ je dosud nejlepší hospodářský výsledek v historii společnosti. Společnost se soustředí na aktivní obchodní politiku a důsledné dodrţování pravidel řízení rizik. Základním předpokladem budoucí úspěšnosti zůstává úzká spolupráce s Českou spořitelnou, pruţná reakce na potřeby trhu a poskytování kvalitních sluţeb svým klientům.

3.2.7

REICO investiční společnost České spořitelny, a. s.

REICO investiční společnost České spořitelny, a. s., sídlem Antala Staška 2027/79, Praha 4, byla zaloţena 13. června 2006. Česká spořitelna vlastní 100 % akcií. Základní kapitál společnosti je ve výši 25,2 mil. Kč. Společnost obhospodařuje ČS nemovitostní fond, který je prvním a zároveň největším fondem nemovitostí v České republice. Dalším fondem, který společnost obhospodařuje, je V. I. G. ND, uzavřený podílový fond a. s., který je nesamosprávným fondem kvalifikovaných investorů.15 Posláním společnosti jsou

sluţby

(speciálních

spojené fondů

s investováním nemovitostí

a

15

do

otevřených

fondů

podílových

určených

fondů

kvalifikovaným


40

investorům), správou majetku ve fondech a se zajišťováním doprovodných technických a poradenských sluţeb. Obrázek 11: Logo

zdroj: www.reico.cz

Tabulka 7: REICO IS ČS – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Vlastní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mil. Kč) Čistá ztráta (mil. Kč) Objem spravovaného majetku (mld. Kč) Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

2008

90

90

90

90

90

19

24

34

59

71

29

38

45

71

89

-5

-11

-18

-12

-29

4,9

3,0

1,7

1,2

1,6

9

9

9

10

10

V průběhu roku 2012 byly na českém nemovitostním trhu realizovány transakce, které se týkaly velmi kvalitních nemovitostí v atraktivních lokalitách. Oproti roku 2011 poklesl počet i celkový objem realizovaných transakcí, který byl na úrovni 610 mil. EUR. Zvýšila se ale kvalita nemovitostí, které byly předmětem obchodů. Pozice českých investorů se v minulém roce posílila. Z celkového objemu bylo asi 50 % investic realizováno lokálními investory. Největší podíl ze zahraničních investorů zaujímají investoři z USA, dále pak z Německa a Rakouska. Zaznamenány byly také aktivity řeckých investorů. Prostředky vloţené do ČS nemovitostního fondu se zhodnotily o 2,29 %. Hlavním zdrojem jsou příjmy z pronájmu budov v portfoliu fondu. Portfolio fondu je z finančního pohledu zdravé. Na konci roku 2012 dochází k přípravám na další akvizici, která by měla pozitivně ovlivnit stabilitu

41

portfolia a další výnos v budoucnu. Objem spravovaného majetku ke konci roku dosáhl hodnoty 4,9 mld. Kč. Investiční společnost dosáhla ztráty 5 mil. Kč. Silná distribuční síť České spořitelny je velmi důleţitá pro spokojenost podílníků obhospodařovaných fondů a zároveň pro samotný fond, pro nějţ je velmi důleţitý přítok nových prostředků investorů, které jsou vyuţívány na rozšíření portfolia nemovitostí.

3.2.8

GRANTIKA České spořitelny, a. s.16

GRANTIKA České spořitelny, a. s. vychází ze společnosti Raven EU Advisory, do které v roce 2007 majoritně vstoupila Česká spořitelna a v roce 2008 se stala 100% majitelem. V roce 2009 byla završena restrukturalizace společnosti přejmenováním na GRANTIKA České spořitelny. Společnost má od tohoto kroku sídlo na pobočce České spořitelny, Jakubské náměstí 2, Brno. Základní kapitál má 7 mil. Kč. Společnost

poskytuje

komplexní

sluţby

v oblasti

dotační

politiky

Evropské unie, především dotační poradenství a výběrová řízení. Při fúzích a akvizicích zahrnuje poradenství, nákup a prodej podniků včetně jejich ocenění. Ekonomické poradenství GRANTIKY spočívá ve finanční a investiční analýze a restrukturalizacích. Obrázek 12: Logo

zdroj: www.grantikacs.cz

16


42

Tabulka 8: GRANTIKA ČS – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Čistá ztráta/zisk (mil. Kč) Tržby z hlavní činnosti (mil. Kč) Přidaná hodnota (mil. Kč) Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

2008

7

7

7

7

7

-1

-1

0

-2

3

37

42

47

242

62

26

29

32

30

46

38

38

39

40

50

Celkem společnost realizovala po dobu své existence přes 3 500 zakázek pro 2 800 klientů v oblasti přípravy ţádostí o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie a následných poradenských sluţeb. Společnost má pobočky v Praze, Plzni, Hradci Králové, Ostravě a ve Zlíně. GRANTIKA se v roce 2013 zaměří na získání dalšího trţního podílu v oblasti fondů EU, prohlubování spolupráce v rámci Finanční skupiny České spořitelny. Bude klást důraz na technickou pomoc v rámci státní správy a strategická řízení. Výzvou je získání zkušeností s komunitními programy v Bruselu.

3.2.9

ČS do domu, a. s.

Společnost Partner České spořitelny, a. s. vznikla 2. června 2009. V roce 2013 byla přejmenována na ČS do domu, a. s.. Sídlo společnosti je na adrese Poláčkova 1976/2, Praha 4. 100% majitelem je Česká spořitelna. Základní kapitál má ČS do domu ve výši 4 mil. Kč. Hlavní činností ČS do domu je řízení

externího

prodeje

produktů

a

sluţeb

FSČS,

na

základě

marketingových kampaní aktivně oslovují její neaktivní klienty. Dá se říci, ţe jde o mobilní poradenskou síť, která pracuje pro Českou spořitelnu.17

Česká spořitelna: Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2012.pdf 17

43

Tabulka 9: ČS do domu – základní údaje Základní kapitál (mil. Kč) Bilanční suma (mil. Kč) Čistý zisk/ztráta (mil. Kč) Tržby z hlavní činnosti (mil. Kč) Průměrný počet zaměstnanců

2012

2011

2010

2009

4

4

2

2

27

32

19

64

1

1

-15

-3

92

90

91

79

18

12

16

16

Rok 2012 byl pro společnost zásadní, proběhla významná transformace, jejímţ cílem bylo zachovat stávající obchodní výkony, zabezpečit vyrovnané hospodaření a rozvoj do budoucna. Tomu má napomoci nová strategie, která je orientována na spolupráci s nejlepšími externími finančními poradci, rozvoj synergického fungování s mateřskou bankou. Dále se pak nově nastavuje vzájemná spolupráce s Českou spořitelnou a jejími dceřinými společnostmi. Tato společnost je velmi důleţitá pro uspokojení potřeb těch klientů, kteří vyţadují a oceňují osobní přístup a moţnost sjednání schůzky s poradcem v čase a místě dle jejich přání.

3.2.10

Porovnání členů

Následující analýza si klade za cíl porovnat míru podílu kaţdé z vybraných dceřiných společností ČS na nekonsolidovaném celku bez mateřské společnosti ČS. Poměřovanými ukazateli jsou základní kapitál, výše bilanční sumy, zisk a průměrný počet zaměstnanců.

44

Tabulka 10: Vybrané ukazatele členů FSČS za rok 2012 v mil. Kč Základní kapitál (mil. Kč)

Bilanční suma (mil. Kč)

Zisk / ztráta (mil. Kč)

Stavební spořitelna ČS

750

103500

789

Průměrný počet zaměstnanc ů 205

ČS – penzijní společnost

350

45400

757

58

brokerjet

160

2397

-2

23

s Autoleasing

100

8100

74

106

s Morava Leasing

200

4900

18

59

Factoring ČS

114

5300

58

40

REICO

90

29

-5

9

GRANTIKA ČS

7

-1

38

ČS do domu

4

1

18

27

Tabulka 11: Vybrané ukazatele členů FSČS za rok 2012 v % přepočtu Základní kapitál v%

Bilanční suma v%

Zisk / ztráta v%


42,2

61

46,5

Průměrný počet zaměstnanc ův% 36,9


19,7

26,8

44,6

10,4

brokerjet

9

1,4

0

4,1

s Autoleasing

5,6

4,8

4,4

19,1

s Morava Leasing

11,3

2,9

1

10,6

Factoring ČS

6,4

3,1

3,4

7,2

REICO

5,1

0

0

1,6

GRANTIKA ČS

0,4

*

0

6,9

ČS do domu

0,3

0

0,1

3,2

*nezveřejněná informace

Graf 3: Základní kapitál v %

6,4

0,4 5,1 0,3

11,3

42,2

5,6 9 19,7



brokerjet ČS

s Autoleasing

S Morava Leasing

Factoring ČS

REICO

GRANTIKA ČS

ČS do domu

45

Základní kapitál společnosti tvoří výše peněţitých i nepeněţitých vkladů společníků do společnosti. V hodnocených společnostech je 100% vlastníkem ČS, s výjimkou stavební spořitelny, kde ČS vlastní 95% podíl a brokerjetu ČS, kde drţí podíl ve výši 51 %. Z pohledu základního kapitálu je největší Stavební spořitelna ČS (42,2 %), druhé místo drţí ČS – penzijní společnost (19,7 ). Z grafu je patrný 11,3% podíl S MORAVA Leasingu, 6,4% Factoringu ČS a 9% podíl brokerjetu ČS. Ostatní společnosti mají nejmenší podíl na základním kapitálu z porovnávaného celku.

Graf 4: Bilanční suma v % 3,1 4,8 1,4

2,9

0 0

26,8

61



brokerjet ČS

s Autoleasing

S Morava Leasing

Factoring ČS

REICO

GRANTIKA ČS

ČS do domu

Z pohledu velikosti bilanční sumy opět jasně vede stavební spořitelna, která drţí 61 % z tohoto nekonsolidovaného souhrnu, druhé místo drţí ČS – penzijní společnost s 26,8 %. Ostatní společnosti se dělí mezi sebou o zbývajících 12,2 % bilanční sumy celku.

46

Graf 5: Zisk v % 4,4

1

3,4

0,1 46,5

44,6



brokerjet ČS

s Autoleasing

S Morava Leasing

Factoring ČS

REICO

GRANTIKA ČS

ČS do domu

Podíl na zisku ve skupině hodnocených společností má největší vypovídací hodnotu. Z grafu a tabulky je patrný zásadní význam stavební spořitelny (46,5 %) a penzijní společnosti (44,6 %), které v součtu drţí 91,1% podíl na zisku hodnoceného celku. Produkty obou jmenovaných společností jsou součástí základní nabídky na pobočkách mateřské ČS a zároveň patří mezi oblíbené mezi občany, především z důvodu státní podpory u stavebního spoření a státního příspěvku v případě produktů penzijní společnosti. Na rozdíl

od

produktů

a

sluţeb

leasingových

společností,

factoringu

a

GRANTIKY, jejíţ sluţby pobočková síť především doporučuje. Přesto lze tyto společnosti hodnotit jako důleţitou součást skupiny, neboť jejich sluţby vyuţívají především firemní klienti. Výjimku zde tvoří společnost Reico, jejíţ ČS Nemovitostní fond je v běţné distribuci na pobočkách ČS, ale je jeden z mnoha podílových fondů, které mají klienti na výběr z nabídky.

47

Graf 6: Průměrný počet zaměstnanců v %

7,2

1,6

3,2

6,9

36,9

10,6

19,1

4,1

10,4



brokerjet ČS

s Autoleasing

S Morava Leasing

Factoring ČS

REICO

GRANTIKA ČS

ČS do domu

Podle průměrného počtu zaměstnanců má opět první pozici stavební spořitelna a následují ji leasingové společnosti. To souvisí s tím, ţe s Autoleasing má své klientské centrum a S MORAVA Leasing svou pobočkovou sítí pokrývá celou republiku. Penzijní společnost a stavební spořitelna sdílí klientské centrum a pobočkovou síť s mateřskou ČS, stejně jako REICO investiční společnost ČS. Z porovnávaných

ukazatelů

hodnocených

společností

vyplývá,

ţe

jednoznačně největší podíl a přínos pro FSČS má Stavební spořitelna ČS a ČS – penzijní společnost. Je to dáno oblíbeností jimi nabízených produktů u občanů. Zároveň zde hraje zásadní roli synergie v rámci celé FSČS, ať jde o distribuci produktů a sluţeb nebo o proškolení a znalosti zaměstnanců, kteří jsou vysoce kvalifikovaní v těchto oblastech. Ostatní společnosti doplňují portfolio nabízených sluţeb napříč cílovými skupinami klientů FSČS. Další v pořadí je s Autoleasing, který poskytuje sluţby jak občanům, tak firmám a lze říci, ţe doplňuje úvěrové produkty, které poskytují pobočky ČS. U S MORAVA Leasingu se dá předpokládat ještě vyšší přínos pro skupinu, neboť je součástí skupiny FSČS teprve od roku 2011 a cílem pro další období je zvýšení objemu obchodů s vyuţitím distribučních kanálů komerčních center ČS a sladění postupů a cenotvorby. Činnost Factoringu ČS je zaměřená na podnikovou klientelu a proto jeho přínos do celku se jeví jako menší, v porovnání se společnostmi, které jsou zaměřeny zejména na

48

občany. U brokerjetu ČS se v posledním roce projevila ve výsledku hospodaření především averze klientů k riziku a niţší objemy obchodů. Poslední tři hodnocené společnosti – REICO, GRANTIKA ČS a ČS do domu jsou co do velikosti základního kapitálu, bilanční sumy, počtu zaměstnanců a také zisku/ztráty spíše menšími hráči, kteří jsou ale nedílnou součástí celé FSČS.

3.3 Ostatní členové FSČS Realitní společnost České spořitelny, a.s. Vznik společnosti - 23. prosince 2002 Základní kapitál - 2 mil. Kč Akcionáři – Česká spořitelna (100 %) Realitní společnost ČS zajišťuje komplexní realitní sluţby, mezi něţ patří vyhledání bytu, domu, kancelářských prostor a prodej, koupě či pronájem starších i nových nemovitostí včetně nemovitostí z developerských projektů. Zajišťuje i doprovodný finanční a právní servis, který můţe zahrnovat např. převod do osobního vlastnictví, odhad ceny, zprostředkování hypoték a úvěrů, převod a zápis do katastru nemovitostí. Dále společnost poskytuje poradenský

servis a analytické sluţby jako třeba zpracování analýz

prodejnosti pro řízení rizik. Sluţby jsou poskytovány jednotlivcům i developerům.18 CS Investment Limited Vznik společnosti – 6. února 2003 Základní kapitál (splacený) – postupně se zvyšuje na základě kapitálových výzev a můţe dosáhnout 17 000 EUR Akcionáři – Česká spořitelna (100 %)

18

Realitní společnost České spořitelny. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.rscs.cz/

49

Předmětem podnikání společnosti CS Investment Limited je provozování činnosti holdingové společnosti typu „asset holding company“ za účelem investování a drţby podílů v komanditní společnosti Genesis Private Equity Fund ´B´LP zaloţené na ostrově Guernsey, a to včetně investování a drţby podílů prováděných kdykoli bez ohledu na změnu názvu, zakladatelského nebo organizačního dokumentu uvedené společnosti nebo příslušného rozhodného práva. Czech TOP Venture Fund B.V. Vznik společnosti – 6. prosince 2002 Základní kapitál – 18 991 EUR Akcionáři – Česká spořitelna (84,25 %) K+ Venture Partners B.V. (15,75 %) Česká spořitelna zaloţila v rámci programu TOP Kapitál, který je cílen na kapitálovou podporu SME ve formě rizikového (venture) kapitálu, fondy rizikového kapitálu Czech TOP Venture Fund B.V. a Genesis Private Equity Fund.

19

Erste Corporate Finance, a. s. Vznik společnosti – 25. dubna 1996 Základní kapitál – 6 mil. Kč Akcionáři - Česká spořitelna (100 %) Společnost nabízí poradenské sluţby v oblasti finančního poradenství a investičního bankovnictví, mezi něţ patří nákupy a prodeje společností, jejich částí, oceňování, IPO, analýzy investičních příleţitostí, due diligence. Erste Energy Services, a. s. Vznik společnosti – 7. srpna 2012 Finance.cz. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/35551-v-ramci-programu-top-podnik-poskytla-ceskasporitelna-jiz-pres-4-0-mld-kc-investicnich-uveru/ 19

50

Základní kapitál – 2 mil. Kč Akcionáři – Česká spořitelna (100 %) Předmětem podnikání společnosti je obchodování s fyzickou elektřinou. Jako licencovaný obchodník můţe elektřinu vykupovat od jejích producentů, ale také ji dodávat koncovým zákazníkům. CS Property Investment Limited Vznik společnosti – 29. července 2004 Základní kapitál – (splacený) – postupně se zvyšuje na základě kapitálových výzev a můţe dosáhnout 200 000 EUR Akcionáři – Česká spořitelna (100 %) Předmět podnikání společnosti je provozování jakéhokoli obchodu, podnikání, prací, operací nebo činností spojených s akciemi, dluhopisy, cennými papíry, opčními listy, opcemi, deriváty, komoditami a jakýmikoli jinými instrumenty spojenými s akciemi, dluhopisy nebo komoditami, s komoditami všeho druhu, nemovitostmi obecně, investičním rozvojem, koupí,

prodejem

a

financováním

nemovitostí

a

jiných

podniků,

a

v souvislosti s výše uvedeným působení jako zhotovitelé, podzhotovitelé, manaţeři, uchazeči o veřejné zakázky, zmocněnci, konzultanti, poradci, pojišťovatelé a zprostředkovatelé. IT Centrum s. r. o. Vznik společnosti – 22. února 2006 Základní kapitál – 179 mil. Kč Akcionáři – Česká spořitelna (100 %) Předmětem podnikání společnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových

prostor

bez

poskytování

jiných

neţ

základních

zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

51

sluţeb

4 Hospodářské výsledky skupiny a analýza vybraných ukazatelů Tato

kapitola

analyzuje

hospodářské

výsledky

FSČS

na

základě

vybraných ukazatelů. Vychází z konsolidované účetní závěrky společnosti Česká spořitelna a jejích dceřiných společností za rok 2012. V první části je analýza ukazatelů z výkazu o zisku, další část je zaměřena na bilanční ukazatele a poslední na ukazatele poměrové. Základním ukazatelem výsledků hospodaření banky je zisk, kterého dosáhla. Zisk ukazuje kvalitu hospodaření banky. „Zisk po zdanění je informace zajímavá zejména pro akcionáře, protoţe se od něj odvíjí také výše jejich dividend. Zisk je tedy základním ukazatelem

kvality hospodaření

(nejenom) obchodních bank. Jenomţe se jedná o pouhé absolutní číslo, které bez zasazení do širšího kontextu příliš nevypovídá o efektivnosti jejich hospodaření – neumoţňuje ani porovnání různě velkých institucí, ani porovnání v čase. Proto jsou nutné další analýzy, a to jak statické, tak i dynamické, a jejich porovnání se srovnatelnou konkurencí.“20

Tabulka 12: Ukazatele z výkazu o zisku

zdroj: výroční zpráva 2012 Česká spořitelna vykázala podle mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS) k 31. prosinci 2012 konsolidovaný čistý zisk 16 612 mil. Kč. Je to historicky nejvyšší čistý zisk, kterému pomohl rostoucí provozní výsledek. Tento výsledek, zvýšený na 26,3 mld. Kč (nárůst o 3 %), podpořilo

20

KALABIS, Zbyněk. Analýza ziskovosti obchodních bank. [online]. [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/zpravy/analyza-ziskovosti-obchodnich-bank

52

sniţování tvorby opravných poloţek a zlepšený výsledek z finančních aktiv. Oproti roku 2011 vzrostl výsledek hospodaření o 3 mld. Kč, tj. o 22 %. Největší podíl na provozních výnosech má tradičně čistý úrokový výnos. Vlivem loňského trojího sníţení základní úrokové sazby ČNB aţ na historické minimum 0,05 % se čistý úrokový výnos sníţil o 2 % na 30 596 mil. Kč. Tato okolnost a současně nízká poptávka po spotřebitelských úvěrech významně ovlivnily nejvýznamnější poloţku úrokových výnosů – čisté úrokové výnosy z klientských obchodů, které poklesly na 22,7 mld. Kč, tj. o 5 %. Další významnou, nejrychleji rostoucí poloţkou, byly čisté úrokové výnosy z dluhových cenných papírů, které vzrostly o 16 % na 6,9 mld. Kč. Důvodem je vyšší objem realizovatelných dluhopisů, niţší náklady na vlastní emitované dluhopisy včetně podřízeného dluhu a dluhopisů drţených do splatnosti. Čistý úrokový výnos z cenných papírů meziročně vzrostl o 17 % vlivem rostoucích investic do cenných papírů s pevným výnosem a niţších nákladů na emitované dluhopisy. Objem dluhopisů a pokladničních poukázek v portfoliu aktiv k prodeji meziročně vzrostl o 92 %. Úrokové náklady na hypoteční zástavní listy a podřízený dluh meziročně poklesly o 23 %. Čistý zisk z investic do nemovitostí se zvýšil o 5 % na 0,6 mld. Kč. Čistý úrokový výnos z operací s bankami se propadl o 65 %, pohledávky za bankami meziročně poklesly o 16 %, na 0,4 mld. Kč. Čistý zisk z obchodních operací činil 2,2 mld. Kč, coţ je čtyřnásobné zvýšení. Tvoří jej výnosy z obchodování s cennými papíry (dluhopisy i akcie). Výrazně se zvýšily výnosy z devizových obchodů.

53

Graf 7: Struktura provozních výnosů

zdroj: www.csas.cz

Další

podstatnou

součástí

provozních

výnosů

jsou

čisté

příjmy

z poplatků a provizí, které klesly o 5 % na 11,8 mld. Kč. Důvodem je mimo jiné změna chování klientů, kteří více vyuţívají cenově zvýhodněné sluţby, poplatkové prázdniny a také to, ţe některé poplatky banka zrušila. Čisté příjmy z poplatků a provizí z platebního styku byly 6,8 mld. Kč, oproti roku 2011 došlo ke sníţení o 3 %. Čistý příjem z platebních transakcí poklesl, coţ je způsobeno měnícím se chováním klientů, které vede k většímu vyuţívání levnějších sluţeb přímého bankovnictví, dále byly zrušeny poplatky za trvalé příkazy. Sníţil se čistý příjem z poplatků z úvěrových produktů o 9 % na 3 mld. Kč, který byl ovlivněn niţším zájmem o spotřebitelské úvěry. Tento příjem tvoří 26 % celkových příjmů z poplatků a provizí. Čistý příjem z obchodů s cennými papíry poklesl o 13 % na 0,7 mld. Kč vlivem niţších výnosů z brokerské činnosti, kterou způsobila slabší poptávka po investičních produktech. Promítlo se zde také sníţení provizí za prodej pojišťovacích produktů a stavebního spoření. Naopak

54

se zvýšily provize

z investičního poradenství a odměna za emitování cenných papírů třetích stran.

Graf 8: Struktura čistých příjmů z poplatků a provizí

zdroj: www.csas.cz

Provozní náklady se sníţily jiţ pátým rokem v řadě, toto sniţování je výsledkem efektivního řízení nákladů. Zahrnují náklady na zaměstnance, odpisy majetku a ostatní správní náklady.

55

Graf 9: Vývoj provozních nákladů

zdroj: www.csas.cz

Provozní náklady dosáhly výše 18 259 mil. Kč, poklesly o 1 % v porovnání s rokem 2011. Pokles způsobily niţší personální náklady, které ovlivnila odlišná struktura zaměstnanců. Sníţil se počet zaměstnanců s vyšším příjmem. Zaměstnanecké náklady činily 8,8 mld. Kč. Ostatní administrativní náklady se zvýšily o 2 % na 7,3 mld. Kč. Niţší náklady na kancelářské prostory, poradenství a právní sluţby byly eliminovány vyššími náklady na informační systémy a technologie a hlavně na marketing související s penzijní reformou. Odpisy hmotného i nehmotného majetku poklesly o 9 % na 2,2 mld. Kč, jde o niţší odpisy na hardware, softwarové aplikace a budovy. Největší poloţkou provozních nákladů jsou výdaje na zpracování dat (31 %), dále jsou náklady na kancelářské prostory (23 %), náklady na

56

reklamu a marketing (16 %) a náklady na obchodní operace (15 %) které zahrnují náklady na peněţní oběh, spotřebu materiálu, čipové karty apod.

Graf 10: Struktura provozních nákladů

zdroj: www.csas.cz Finanční analýza banky zahrnuje především bilanční údaje, které zachycuje

výkaz

o

finanční

pozici.

K

31.

prosinci

2012

dosáhla

konsolidovaná bilanční suma výše 920 403 mil. Kč, coţ je nárůst o 27,8 mld. Kč (o 3 %) oproti předchozímu roku.

Tabulka 13: Bilanční ukazatele

57

zdroj: výroční zpráva 2012 Na straně aktiv došlo ke změně jejich struktury, coţ přispělo k udrţení čisté úrokové marţe. Došlo k výraznému zvýšení objemu cenných papírů, k poklesu

pohledávek

vůči

České

národní

bance

a

také

k poklesu

mezibankovních pohledávek. Na straně pasiv se zvýšil objem vkladů klientů a velikost vlastního kapitálu. Sníţil se závazek z vlastních emitovaných cenných papírů včetně podřízeného dluhu.

Aktiva Graf 11: Struktura aktiv (v mld. Kč)

zdroj: výroční zpráva 2012 Nejzásadnější poloţkou generující velkou část provozních výnosů jsou úvěry klientům. V roce 2012 došlo k růstu o 1 % na 489,1 mld. Kč. Hlavní roli zde sehrály hypoteční úvěry. Rozvoji hypotečního trhu pomáhají nízké ceny nemovitostí a nízké úrokové sazby. Díky tomu roste zájem klientů o hypotéky, který odráţí růst objemů poskytnutých hypoték o 9 % na 139,2 mld. Kč. Hypotéky poskytnuté v roce 2012 mají průměrnou dobu splatnosti 22,5 roku, průměrná výše poskytnutého úvěru je 1,6 mil. Kč a průměrná

58

hodnota úvěru k hodnotě nemovitosti je 68,5 %. Celé portfolio hypotečních úvěrů má průměrnou splatnost 22 let, zbytková doba splatnosti je 18 let a průměrná hodnota úvěru k hodnotě nemovitosti je komfortních 66,5 %.

Graf 12: Vývoj hypotečních úvěrů fyzickým osobám

zdroj: www.csas.cz Zároveň však slabá spotřebitelská důvěra a vysoká nezaměstnanost ovlivnila poprávku po spotřebitelských úvěrech, coţ způsobilo pokles těchto úvěrů a také kontokorentů a kreditních karet o 6 % na 72,5 mld. Kč.

59

Graf 13: Vývoj spotřebitelských úvěrů

* Spotřebitelské úvěry zahrnují také americké hypotéky a kreditní karty zdroj: www.csas.cz Nízké úrokové sazby hypoték ovlivnily i zájem o úvěry ze stavebního spoření, které klesly o 5% na 39,5 mld. Kč. Úvěry obyvatelům představují 52% podíl z celkového objemu klientských úvěrů. Celkový objem úvěrů občanům dosáhl výše 254,9 mld. Kč. Hospodářská situace také ovlivnila vývoj úvěrů podnikatelům a malým firmám, kde došlo k poklesu o 6 % na 5,7 mld. Kč. Úvěry středně velkým firmám vzrostly o 11 % na 82,9 mld. Kč. Factoringové financování se zvýšilo o 15 % na 1,9 mld. Kč. Velkým korporátním klientům byly poskytnuty úvěry ve výši

54,7 mld. Kč (nárůst o 1 %). Vlivem nepříznivého vývoje na

developerském trhu došlo k poklesu hypoték v segmentu korporátních klientů o 8 % na 25,7 mld. Kč. Podíl dceřiných společností na úvěrovém portfoliu ke 31. 12 2012 znázorňuje následující graf.

60

Graf 14: Konsolidované úvěry klientům

zdroj: www.csas.cz Pohledávky za bankami poklesly o 16 % na 65,3 mld. Kč. Důvodem je niţší počet reverzních repo operací s Českou národní bankou a ostatními bankami.

Vklady

u

bank

činí

50,9

mld.

Kč.

z celkového

objemu

mezibankovních pohledávek, který úzce souvisí s řízením bilance banky a přesunem zdrojů do cenných papírů. Tento přesun souvisí s nízkými sazbami na mezibankovním trhu. Objem portfolíí cenných papírů se zvýšil o 16 % na 296,7 mld. Kč. Dluhopisy představují 99 % z objemu portfolií. Nejvýznamnějšími emitenty těchto dluhopisů jsou státní instituce České republiky, jejich podíl představuje 81 % těchto cenných papírů. Zbylé 1 % (2,1 mld. Kč) tvoří akcie a podílové listy. Objem investic do nemovitostí poklesl o 19 % na 11,2 mld. Kč. Banka je mimo jiné investorem v realitních investičních fondech, které jsou určeny institucionálním investorům a zaměřují se na český a slovenský trh. Tyto fondy působí v rámci finanční skupiny. Hlavním cílem je příjem z nájmů nemovitostí.

61

Proti roku 2011 se celkový objem hmotného a nehmotného majetku sníţil na 17,8 mld. Kč (o 3 %), kde pozemky a stavby tvoří 71 %. Celkový podíl hmotného a nehmotného majetku na aktivech činí 2%.

Pasiva Graf 15: Struktura pasiv

zdroj: výroční zpráva 2012 Největším zdrojem finančních prostředků České spořitelny pro aktivní obchody jsou tradičně klientské vklady. Tvoří 77 % všech pasiv. Díky tomu je Česká spořitelna téměř nezávislá na mezibankovních zdrojích. Vklady klientů vzrostly o 5 % (32,3 mld. Kč) a dosáhly objemu 688,6 mld. Kč, včetně závazků ke klientům v reálné hodnotě dosáhly částky 704,5 mld. Kč. Tyto částky potvrzují stabilní důvěru občanů v Českou spořitelnu. Mezi produkty, do kterých klienti ukládají své prostředky patří Osobní účet, Šikovné spoření, penzijní připojištění, prémiové vklady, Internetové spoření či stavební spoření. Zvýšil se objem depozit korporátních klientů o 8 % na 108,6 mld. Kč a to jak na běţných účtech (i cizoměnových), tak na vkladových produktech.

62

Vysoký růst byl také u vkladů veřejného sektoru, který se zvýšil o 29 % na 57,8 mld. Kč. Závazky k bankám, kam patří úvěry, termínované vklady a zůstatky na běţných účtech se sníţily o 16 % na 44,3 mld. Kč. Mezibankovní závazky poklesly díky niţšímu objemu přijatých úvěrů v rámci repo operací. Objem vydaných dluhopisů se sníţil o 24% na 34,2 mld. Kč. Pokles způsobily splatnosti řady dluhopisů a hypotečních zástavních listů. Objem hypotečních zástavních listů činí celkem 28,5 mld. Kč. Tyto cenné papíry slouţí jako zdroj financování hypotečních obchodů v bilanci konsolidovaného celku. Vlastní kapitál, náleţející akcionářům banky, se zvýšil o 17 % na 93,2 mld. Kč. Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, emisní áţio, zákonný rezervní fond, oceňovací rozdíly, nerozdělený zisk a zisk za účetní období. Hlavní podíl na zvýšení vlastního kapitálu má nárůst nerozděleného zisku. Konsolidovaná a individuální kapitálová přiměřenost se vlivem nárůstu nerozděleného zisku výrazně zvýšila. Konsolidovaná na 16,1 % a individuální na 16 %. „Podstata kapitálové přiměřenosti je zaloţena na tom, ţe

stanoví

minimální výši kapitálu, kterou banka musí vzhledem ke struktuře a rizikovosti svých obchodů udrţovat. Banky musí dodrţovat kapitálovou přiměřenost jak na konsolidované úrovni, kterou lze povaţovat za základní, tak i na individuální úrovni jednotlivé banky.“21 Individuální kapitálová přiměřenost České spořitelny

v roce 2012

převýšila úroveň 8 %, která je vyţadována Českou národní bankou. Mezi okolnosti, které významně ovlivnily kapitálovou přiměřenost v roce 2012, patří dubnové zahrnutí nerozděleného zisku z roku 2011 ve výši 10,5 mld. Kč, čímţ došlo k jejímu zvýšení. Dále pak v červnu byla vyplacena dividenda 21

SYNEK, Miloslav. A KOL. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné. Praha: C. H. BECK, 2006, 310 s.

63

ve výši 4,6 mld. Kč, coţ naopak sníţilo kapitál. Celkově se pak kapitál zvýšil o 11,3 mld. Kč.

Tabulka 14: Základní poměrové ukazatele

zdroj: výroční zpráva 2012 Ukazatel ROE (Return on equity) neboli návratnost kapitálu je podíl čistého zisku a průměrné výše kapitálu v daném období. Měří výsledek hospodaření pouze z peněz majitelů. Návratnost kapitálu České spořitelny vzrostla díky zvýšení čistého zisku na 19,3 %.

Graf 16: Návratnost kapitálu + kapitálová přiměřenost

64

* Návratnost kapitálu bez jednorázového příjmu z prodeje Pojišťovny ČS zdroj: www.csas.cz Ukazatel ROA (Return on assets) neboli rentabilita aktiv měří, jaká část zisku byla vygenerována z investovaného kapitálu, tzn. efektivitu vyuţití investovaného kapitálu. Čím vyšší je hodnota ukazatele rentability aktiv, tím lepší je hodnocení rentability firmy. Rentabilita aktiv České spořitelny vzrostla na 1,8 %. Dalším ukazatelem je čistá úroková marţe. Banka poskytuje sluţby za rozdílné úrokové sazby (spotřebitelské úvěry, hypoteční úvěry) a zároveň platí rozdílné sazby (spořicí účty, stavební spoření). Protoţe analýza u kaţdého produktu by byla náročná, pouţívá se čistá úroková marţe, která odráţí efektivnost banky, trţní prostředí a ekonomickou situaci. Čistá úroková marţe České spořitelny byla navzdory historicky nízkým trţním úrokovým sazbám udrţena na 3,9 %.

Graf 17: Čistá úroková marže

zdroj: www.csas.cz

65

Hlavní obchodní fakta 2012 Česká spořitelna výrazně posílila své trţní postavení v poskytování nových hypoték fyzickým osobám, její podíl na trhu u nových hypoték poskytnutých v roce 2012 vzrostl na 28,9 % (z 24,3 % v roce 2011). Společnost drţí první pozici v oblasti online bankovnictví v České republice, uvedla na trh aplikaci pro mobilní bankovnictví systému Android, která navazuje na stávající úspěšnou aplikaci pro iPhone. Celkový počet staţení obou aplikací překonal hranici 100 tisíc. Penzijní fond České spořitelny během přípravy na penzijní reformu překročil hranici jednoho milionu klientů, v roce 2012 se zvýšil počet klientů o 121 tisíc, v historii zatím největší růst. Kapitálové fondy dosáhly úrovně 42,5 mld. Kč (růst o 11 %). Jako první penzijní fond získal licenci od České národní banky k poskytování transformovaných produktů a sluţeb od roku 2013 (penzijní a podílové fondy). Všechny podílové fondy ČS zajistily svým klientům v roce 2012 kladný výnos, a to jak dluhopisové, akciové, tak i realitní a smíšené fondy. Česká spořitelna prodala 36 % (11,2 mld. Kč) z celé listopadové emise státních spořících dluhopisů s vysokým podílem prostředků, které nebyly v majetku FSČS (50 %). Stavební spořitelna České spořitelny spustila nový produkt Obnova, který je určen pro bytová druţstva a společenství vlastníků jednotek. Produkt je zaměřen na financování rekonstrukcí budov. Profinancována byla částka ve výši 1 mld. Kč. Erste Premier jako sluţba nadstandardního bankovnictví otevřela další nové pobočky, celkový počet je 9. Objem klientských prostředků činil na konci roku 28,5 mld. Kč. Spokojenost klientů se sluţbami patří k nejvyšším na trhu.

66

V oblasti korporátní klientely představila banka novou značku – Erste Corporate Banking, která bude přispívat k dosaţení strategických cílů České spořitelny. Erste je vnímána jako silná, dynamická a atraktivní značka, která přinese korporátnímu bankovnictví středoevropskou a mezinárodní dimenzi do svých sluţeb. Skupina Erste za pomoci České spořitelny působila jako společný vedoucí manaţer a bookrunner při prvním vydání Eurobondů v hodnotě 500 mil. EUR společností EP Energy, kde se jednalo o první uvedení tohoto emitenta na kapitálové trhy a poptávka 3,7x převýšila nabídku. Dále se zavázaly k 100% seniornímu financování Mid Europa Partners ve výši 1,1 mld. Kč. Jde o financování akvizice 50 % společnosti Walmark, který je vedoucím výrobcem značkových a neznačkových doplňků stravy v regionu střední a východní Evropy. ČS

působila

jako

mandátovaný

vedoucí

aranţér

při

šestiletém

financování akvizice ( 4,9 mld. Kč) pro skupinu KKCG za účelem získání 50 % v Sazce. ČS je lídrem trhu ve financování bioplynových stanic. V roce 2012 financovala 45 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 37,8 MW. Od roku 2007 financovala celkem 128 bioplynových stanic s celkovým výkonem 97,8 MW. Přispívá tak ke stabilizaci podnikání v zemědělství. ČS pokračuje s programem subvencovaného úvěrového financování inovativních produktů TOP INOVACE. V roce 2012 schválila úvěry ve výši 1,26 mld. Kč, v přípravě jsou další projekty za 900 mil. Kč. V listopadu 2012 uzavřela ČS rámcovou garanční linku s Evropským investičním fondem se zaměřením na inovace výzkumně-rozvojové projekty. Záruky jsou poskytovány na 50 % investičního financování a jsou specifikované pro malé a střední podniky a kapitálově středně silné podniky. V říjnu zahájila činnost nová dceřiná společnost ČS, Erste Energy Services, která se specializuje na obchodování s elektrickou energií. Díky

67

dodávce silové elektřiny na krátkodobé bázi od Erste Energy Services a kombinací zajišťovacích finančních derivátů Erste Corporate Banking lze úspěšně řešit problém nepředvídatelného vývoje cen elektřiny a problematiky předpokládaného odhadu její spotřeby. I přes obtíţné období, ve kterém se nachází česká ekonomika, se Finanční skupině České spořitelny podařilo dosáhnout mimořádného hospodářského výsledku a navázala tak na předchozí úspěšná léta.

68

5 Efektivnost spolupráce členů skupiny Z předcházející analýzy

je patrná úzká spolupráce mezi jednotlivými

členy FSČS, zejména pak mezi konkrétním členem

a mateřskou bankou.

Zásadní procesy jsou vymezeny jednotným přístupem v rámci FSČS. Systém

jednotného holdingového řízení je uplatňován v oblastech

s nesporným

řídícím

vlivem

ovládající

osoby

k ostatním

subjektům

v holdingu. Tyto činnosti mají zpravidla stejný cíl a účel, jde zpravidla o centralizaci a harmonizaci procesů. Řízení rizik patří mezi významné součásti řídícího a kontrolního systému. ČS je vystavena v důsledku své obchodní činnosti různým rizikům. Patři mezi ně riziko trţní, úvěrové, operační, úrokové, riziko likvidity apod. Je potřeba věnovat řízení rizik velkou pozornost a zabezpečit poţadavky regulatorních orgánů v oblasti řízení rizik v rámci celé FSČS. Cílem je identifikace, monitorování a měření rizik. Z tohoto důvodu ČS vymezuje závazné postupy, pravomoci a odpovědnosti v procesech systému jednotného holdingového řízení. Nástrojem tohoto řízení je holdingová metodika. Jde o centralizaci vybraných činností do České spořitelny, převedení výkonu činnosti z dceřiné společnosti do ČS a centralizaci, tedy sladění vybraných činností uvnitř FSČS. Strategický

rozvoj

–

cílem

je

stanovit

základní

kompetence

a

odpovědnosti ČS a jejích dceřiných společností. Cílem strategického sjednocení je společně sdílená vize strategického rozvoje a podpora její realizace jednotným systémem motivačních principů. Finanční řízení je zásadní proces, jehoţ cílem je posílení postavení FSČS na finančním trhu v České republice posílením finanční stability všech subjektů

skupiny,

zvýšením

ziskovosti

FSČS

jako

celku,

uvolněním

synergických efektů daňovou optimalizací a zvýšením spoluodpovědnosti za konsolidované

výsledky.

Účelem

je

69

sjednocení

metodiky

plánování,

kontrolingu, účetnictví, výkaznictví, dále optimalizace organizace procesů v rámci FSČS. Marketing má za úkol podpořit růst postavení skupiny na finančním trhu v České republice. Je důleţité tuto oblast důsledně řídit a koordinovat prostřednictvím

sjednocené

metodiky

plánování.

FSČS

koordinuje

marketingové kampaně z hlediska obsahu a časování akcí, také z hlediska optimalizace nákladů reklamních kampaní, sponzoringu, průzkumu trhu. Řídící a kontrolní systém ve FSČS bude funkční a efektivní, pokud bude plánování

a

organizování

činnosti

prováděno

způsobem,

který

bude

poskytovat přiměřenou jistotu, ţe rizika budou efektivně řízena a ţe cíle skupiny budou dosaţeny účinně a úsporně. Řídící a kontrolní systém zahrnuje tyto prvky a vazby mezi nimi: kontrolní prostředí, řízení rizik, systém vnitřní kontroly, informace, monitoring. Interní audit – cílem je vymezit ve FSČS obsah interního auditu a zajistit vrcholnému vedení, statutárnímu orgánu, dozorčí radě a výboru pro audit nástroj pro získání objektivních informací, odborných konzultací a ujištění o tom, zda jsou strategické cíle skupiny dosahovány, rizika, kterým je skupina vystavena, dobře řízena a pod kontrolou. Zda jsou vnitřní systémy úplné, účinné a efektivní. Řízení lidských zdrojů – cílem je harmonizace metod, postupů a pravidel řízení lidských zdrojů v rámci společností FSČS efektivním sjednocením těch činností, které zajistí vyšší produktivitu práce, profesionalitu, jednotný přístup a úsporu nákladů. Právní sluţby – cílem je stanovení pravidel reportingu právní sluţby, pravidel harmonizace nákupu externích právních sluţeb, minimálních jednotných principů pro řízení právních rizik ve FSČS.

70

V největší míře přispívá ke sniţování nákladů vyuţívání kříţového prodeje. To má pozitivní dopad na zvýšení objemu

prodeje produktů a

sluţeb jak banky, tak jejích dceřiných společností. Tato funkční synergie je velmi důleţitá a zvyšuje zájem klientů, protoţe v současnosti klienti vyţadují komplexní řešení v rámci jednoho bankovního domu.

71

6 Erste Bank Tato kapitola stručně popisuje vznik Erste Bank a základní důvody, které vedly k zakládání prvních spořitelen na území habsburské říše. Dále krátce popisuje vznik holdingu, tedy události posledních dvaceti let.

6.1 Vznik Erste Bank22 Die Erste Bank je nejstarší rakouskou spořitelnou a bankovní institucí, jejíţ počátky sahají do roku 1819. První spořitelny v Evropě byly zakládány ve druhé polovině 18. století v Německu a ve Švýcarsku. Hlavním cílem bylo podporovat chudé vrstvy při hospodaření s jejich penězi a mobilizace jejich depozit, které byly bez uţitku uchovávány doma, k vyuţití pro financování vznikajícího průmyslu a úvěrových potřeb státu. Počátkem 19. století se tato myšlenka rozvinula v Anglii, kde vzniklo v roce 1818 celkem 125 spořitelen. Odborníci

v habsburské

monarchii

se

také

zabývali

myšlenkou

spořitelnictví. Jejich úsilí mělo za výsledek zaloţení Erste Oesterreichische Spar-Casse (První rakouské spořitelny). Stalo se tak 4. 10. 1819 a byla to první spořitelna v celém rakouském císařství. „Za hlavního iniciátora jejího vzniku je povaţován katolický kněz a teolog Johann Baptist Weber (21. 11. 1776 – 13. 1. 1848) a zástupci aristokracie a dvorských kruhů. Jejich cílem bylo umoţnit běţným lidem přístup k bezpečnému uloţení peněz a jejich pouţití v budoucnu, aţ je budou potřebovat. Jejich cíl byl tedy sociální. Nedlouho poté, podle jejího vzoru, vznikly spořitelny v dalších zemích monarchie (Lublaň 1820, Praha 1823 atd.).“23

22

JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011.

23

JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011, 30 s.

72

6.2 Moderní historie Erste Bank „V roce 1993 se Die Erste Spar-Casse stala holdingovou společností skupiny a přejmenovala se na Die Erste österreichische Spar-Casse Anteilsverwaltungssparkasse (AVS). Finanční obchody začala provádět Die Erste Spar-Kasse-Bank AG. V červnu 1997 došlo k fúzi s GiroCredit Bank, ve které die Erste získala 75% podíl. Nová instituce přijala název Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG. Banka GiroCredit byla zaloţena rakouskými spořitelnami v roce 1937 jako ţirová centrála k provádění platebního styku a obchodováni s depozity v rámci spořitelen . V roce 1992 se, jiţ jako Girozentrale der österreichischen Sparkassen AG (zaloţila dceřinou banku v Praze), spojila s další rakouskou bankou, Österreichisches Credit Institut, a vznikla tak GiroCredit Bank AG. Die Erste vyuţila po roce 1997 svou sílu a privatizace státních bank v bývalých socialistických zemích. V roce 1997 koupila nejprve maďarskou Mezöbank a v roce 2000 52,07 % České spořitelny a o rok později 87,18 % v Slovenské sporiteľně. Do roku 2010 koupila banky v Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku a Ukrajině a celkově dnes obsluhuje 17,3 mil. klientů v regionu střední a východní Evropy a Rakouska. V osmi zemích provozuje síť více neţ 3 000

poboček a zaměstnává okolo 50 000 zaměstnanců. V roce 2009

dosáhla bilance celé skupiny částky 201,7 mld. EUR a čistého zisku 903,4 mil. EUR.“24

6.3 Úloha Erste Bank – vlastníka České spořitelny Převzetím ČS před dvanácti lety Erste Bank z pohledu Rakušanů trochu zariskovala. Dnes je ČS jejím výstavním majetkem. Byl to začátek velké

24

JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011. 170 s.

73

expanze skupiny Erste Bank. Pět milionů zdejších klientů tvoří přes 30 % z celkového počtu klientů Erste. Díky koupi akcií České spořitelny skupinou Erste Bank došlo k proměně banky v moderní finanční instituci jednadvacátého století. Nová koncepce, pokrokové vedení, inovativní produkty a sluţby obrátily Českou spořitelnu ze ztráty do zisku. Vstup strategického partnera vytvořil pro ČS nové moţnosti pro rozvoj a obnovu informačních technologií. Klíčovým prvkem zásadních změn, ke kterým banka přistoupila po privatizaci, je nový přístup ke klientům zaloţený na průzkumu trhu a zjišťování potřeb klientů. Česká spořitelna se odvděčila novému majiteli rostoucími zisky. Tato transakce převzetí byla oboustranně výhodná. Lze konstatovat, ţe výhodná byla především

pro

nového

vlastníka.

ČS

přináší

mateřské

společnosti

nadprůměrné zisky a proto lze jednoznačně říci, ţe tato akvizice byla zásadním zlomem ve vnímání celé skupiny Erste Bank, která se tak dostala na přední příčky mezi bankami ve střední a východní Evropě. Těţko si lze představit, ţe by postavení Erste Bank bez této transakce bylo podobné dnešní skutečnosti. Dokladem toho jsou vyplacené dividendy. Z tabulky, kde je přehled

vyplácených dividend za posledních 10 let,

můţeme s jistotou říci, ţe příspěvek matce je více neţ štědrý. Tabulka 15: Objem vyplacených dividend ČS Rok Dividenda na akcii (v Kč) Celkový objem dividend (v mil. Kč)

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

50

30

30

30

102

30

30

30

30

30

7600

4560

4560

4560

15 504

4560

4560

4560

4560

4560

Celkový součet vyplacené dividendy za uvedené období činí 59 584 mil. Kč. Erste Bank vlastní 98,972 % akcií ČS a tak odvedená dividenda matce za posledních deset let představuje částku 58 971 mil. Kč.

74

Nerozdělený zisk pak posiluje vlastní kapitál banky. K 1.1. 2003 vlastnila Erste Bank 93,6 % akcií ČS a postupně získala téměř 99% podíl. Vlastní kapitál banky činil ke stejnému datu částku 29 831 mil. Kč a k 31. 12. 2012 dosáhl výše 93 190 mil. Kč. I zde je celkem zásadní nárůst, který dokládá výnosnost investice svému majiteli. Z uvedených údajů je patrné, ţe výše popsaná transakce se Erste Bank výrazně vyplatila. Bez této akvizice by se Erste stěţí dostala do popředí mezi bankami na středoevropském a východoevropském trhu. Zvlášť, vezmeme-li v úvahu ostatní členy celé skupiny a jejich přínos pro skupinu ve formě zisku. Dá se předpokládat, ţe Erste Bank by byla méně významnou rakouskou bankou.

75

Závěr Cílem diplomové práce bylo analyzovat systém fungování Finanční skupiny České spořitelny a vztahy mezi jednotlivými členy skupiny. Práce je zaměřena na banku jako samostatný subjekt a její dceřiné společnosti a jejich činnost včetně výsledků hospodaření. V úvodu práce jsem si stanovila za cíl zanalyzovat členy FSČS, vazby mezi nimi a hospodaření FSČS. Dalším dílčím cílem bylo zhodnocení úlohy zahraničního vlastníka. Informace jsem čerpala zejména z výročních zpráv banky, výročních zpráv dceřiných společností,

odborné

i

historické

literatury,

internetových

stránek

a

odborných článků. Největší pozornost jsem věnovala hospodaření banky a jejích dceřiných společností. Z analýzy je patrná výkonnost skupiny, která je i přes ne úplně příznivé

makroekonomické

prostředí

stoupající.

Působí

zde

i

sílící

konkurenční prostředí. Silná důvěra klientů ve skupinu se projevuje pozitivním vývojem vkladů jak v samotné bance, tak u dalších členů skupiny. Zde i přes nízké úrokové sazby v roce 2012 je nárůst o 30 mld. Kč. Je zde patrný i pokles provozních nákladů, coţ lze přičíst efektivnímu řízení nákladů. Provozní výnosy se i přes pokles čistého úrokového výnosu (nízké sazby ČNB) a pokles čistých příjmů

poplatků a provizí (změna chování

klientů, některé zrušené poplatky bankou) zvýšily. To vše se odráţí v rekordním konsolidovaném zisku, který se zvýšil v roce 2012 o 22 %. Tento výsledek

lze

shrnout

jako

kombinaci

spokojenosti

klientů,

vyváţené

obchodní politiky, vysoké profesionality zaměstnanců, obezřetného řízení nákladů a důsledné strategie odpovědného poskytování úvěrů. Z další analýzy ostatních členů FSČS vyplynulo, ţe největší podíl na tvorbě zisku mají Stavební spořitelna ČS a ČS – penzijní společnost, které jsou orientovány především na drobnou klientelu. Vychází to i z dlouhodobé tradice samotné České spořitelny, která je historicky bankou pro drobné klienty. Skupina díky ostatním členům pokrývá i segment korporátní a veřejný a neziskový. Cílem FSČS do roku 2014 je stát se jedničkou na trhu

76

v šesti hlavních klientských segmentech – drobní klienti, movití klienti, nejbonitnější klienti, veřejný a neziskový sektor, malé a střední podniky a velké národní firmy. Bude důleţité, jak se skupině podaří reagovat na změny potřeb klientů, kteří vyţadují stále kvalitnější sluţby za nízké ceny. Velký význam zde hraje i dostupnost sluţeb a produktů. Tady je velkou výhodou široká síť poboček, kvalitní internetové a telefonní bankovnictví. Neméně důleţitou roli zde hraje i spolupráce jednotlivých členů skupiny a dostupnost produktů a sluţeb „pod jednou střechou“, coţ je v dnešní době velká výhoda a úspora času pro klienty. V poslední kapitole se věnuji úloze a významu zahraničního vlastníka. Vstup rakouské Erste Group byl důleţitým milníkem v ţivotě České spořitelny, která změnila přístup ke klientům a začala více naslouchat jejich potřebám. Výrazně se zde projevila obnova informačních technologií. Pro Erste Group byl vstup do České spořitelny více neţ přínosný. Jednak se výrazně zvýšil počet klientů celé Erste Group a dále příjem ve formě dividend je velmi zásadní. Podíváme-li se na zisk celé skupiny Erste Group a porovnáme-li jej se ziskem České spořitelny (16,61 mld. Kč), je na první pohled jasné ţe Česká spořitelna má absolutně nejvyšší podíl na zisku Erste Group (12,08 mld. Kč). Z provedených

analýz

hospodářských

výsledků

a

vlivem

efektivní

spolupráce členů skupiny lze předpokládat, ţe FSČS je a nadále bude silným hráčem na finančním trhu v České republice.

77

Seznam použité literatury BAKEŠ, M., Karfíková, M., Kotáb, P., Marková, H. a kol. Finanční právo. 5. upravené vydání 2009. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-801-6. JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-1653-4. HÁJEK, Jan, Rudolf PÍŠA 180 let českého spořitelnictví: Česká spořitelna 1825 - 2005. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2005. ISBN 8086754-47-2. JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80.7277-488-3. VENCOVSKÝ, F., Z. JINDRA, J. NOVOTNÝ, K. PŮLPÁN a P. DVOŘÁK. A KOLEKTIV. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s. ISBN 80-7265-030-0. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 97880-265-0001-8. JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2963-3. SYNEK, Miloslav. A KOL. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné. Praha: C. H. BECK, 2006. ISBN 80-7179-892-4. REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualizované vydání. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Management Press, 2011. ISBN 978-80-7261-230-7.

Elektronické zdroje Česká spořitelna: Výroční zpráva 2012. [online]. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Priloh y/vz_2012.pdf

78

Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

1: Akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2012 ............. 21 2: SSČS – základní údaje ............................................................. 31 3: PFČS – základní údaje .............................................................. 33 4: Brokerjet ČS – základní údaje .................................................. 35 5: S MORAVA Leasing- základní údaje.......................................... 38 6: Factoring ČS – základní údaje .................................................. 40 7: REICO IS ČS – základní údaje .................................................. 41 8: GRANTIKA ČS – základní údaje ................................................ 43 9: ČS do domu – základní údaje ................................................... 44 10: Vybrané ukazatele členů FSČS za rok 2012 v mil. Kč ............. 45 11: Vybrané ukazatele členů FSČS za rok 2012 v % přepočtu ....... 45 12: Ukazatele z výkazu o zisku ..................................................... 52 13: Bilanční ukazatele .................................................................. 57 14: Základní poměrové ukazatele ................................................. 64 15: Objem vyplacených dividend ČS ............................................. 74

Seznam grafů Graf 1: Akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2012 – podíl na základním kapitálu............................................................................... 21 Graf 2: Akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2012 – podíl na hlasovacích právech ............................................................................. 22 Graf 3: Základní kapitál v % ...................................................................... 45 Graf 4: Bilanční suma v % ......................................................................... 46 Graf 5: Zisk v % ......................................................................................... 47 Graf 6: Průměrný počet zaměstnanců v % .................................................. 48 Graf 7: Struktura provozních výnosů ......................................................... 54 Graf 8: Struktura čistých příjmů z poplatků a provizí................................. 55 Graf 9: Vývoj provozních nákladů .............................................................. 56 Graf 10: Struktura provozních nákladů ..................................................... 57 Graf 11: Struktura aktiv (v mld. Kč) ........................................................... 58 Graf 12: Vývoj hypotečních úvěrů fyzickým osobám ................................... 59 Graf 13: Vývoj spotřebitelských úvěrů ........................................................ 60 Graf 14: Konsolidované úvěry klientům ..................................................... 61 Graf 15: Struktura pasiv ............................................................................ 62 Graf 16: Návratnost kapitálu + kapitálová přiměřenost .............................. 64 Graf 17: Čistá úroková marţe .................................................................... 65

79

Seznam obrázků Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

1: Logo ČS ................................................................................... 13 2: FSČS - členové ......................................................................... 28 3: Logo ......................................................................................... 30 4: Logo ......................................................................................... 33 5: Akcionářská struktura brokerjet ČS ......................................... 35 6: Logo ......................................................................................... 35 7: Logo ......................................................................................... 37 14: s Autoleasing – základní údaje – tabulka ................................ 37 9: Logo ......................................................................................... 38 10: Logo ....................................................................................... 39 11: Logo ....................................................................................... 41 12: Logo ....................................................................................... 42

80

Přílohy Příloha 1

81

82

83

84

Finanční skupina České spořitelny

Recommend Documents