Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Finanční plán pro retailové klienty Bakalářská práce
Autor:
Tomáš Beran, DiS. Bankovní management
Vedoucí práce:
Jablonec nad Nisou
Ing. Olga Šeflová
Duben 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Jablonci nad Nisou dne 15. 4. 2011
Tomáš Beran, DiS.
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Olze Šeflové za podnětné návrhy a čas, který mi věnovala. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za pomoc, kterou mi při psaní práce poskytla.
Anotace Cílem této práce je návrh optimálního finančního plánu pro konkrétního klienta na základě komparace vybraných subjektů – České spořitelny, a. s., Raiffeisenbank a. s., Partners For Life Planning, a. s. a Broker Consulting, a. s. Práce detailně srovnává finanční plány, které zpracovali poradci vybraných společností a zabývá se otázkou vhodnosti doporučených finančních produktů v konkrétní situaci klienta. Následně je doporučen nejvhodnější finanční plán. V závěru práce je uvedeno vyhodnocení průzkumu vybraných subjektů. Práce objasňuje příčiny výsledného umístění finančních společností a to v kaţdé sledované oblasti zpracování finančního plánu. Práce také obsahuje návrhy pro zdokonalení obsluhy retailových klientů společnosti Raiffeisenbank a. s.
Annotation The aim of this dissertation is the proposal of optimal financial plan for a particular client based on comparison of chosen financial institutions – Česká spořitelna, a. s., Raiffeisenbank, a. s., Partners for Life Planning, a. s. and Broker Consulting, a. s. The dissertation compares financial plans in detail. Those plans were processed by consultants from chosen institutions and the author of the dissertation evaluates the convenience of recommended financial products for particular client. Subsequently, the most convenient financial plan is recommended. In the conclusion part you can find the evaluation of this research, which was done in chosen financial institutions. The author clarifies causes of results which were accomplished by each single financial institution relative to the each part of financial plan, which had been processed by institutions consultants. The disseration also includes proposals for the improvement of service for retail clients in Raiffeisenbank a. s.
OBSAH: ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1
TEORETICKÉ VYMEZENÍ PROBLEMATIKY RETAILOVÝCH PRODUKTŮ A SLUŢEB .. 8 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3
RETAILOVÝ KLIENT ......................................................................................................................... 8 ABSENCE FINANČNÍCH PLÁNŮ RETAILOVÝCH KLIENTŮ V ČESKÉ REPUBLICE. ............................... 10 FINANČNÍ PLÁN ............................................................................................................................. 11 OBECNÁ DOPORUČENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z FINANČNÍHO PLÁNU........................................................... 12 Správa majetku ........................................................................................................................ 12 Financování cílů ...................................................................................................................... 12 Rezerva a zajištění ................................................................................................................... 13
2 ANALÝZA A KOMPARACE PRODUKTOVÉ NABÍDKY ÚVĚROVÉHO FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH SPOLEČNOSTÍ .................................................................................................................. 14 2.1 ÚVĚROVÉ PRODUKTY .................................................................................................................... 14 2.2 DRUHY ÚVĚRŮ .............................................................................................................................. 14 2.2.1 Spotřebitelské úvěry revolvingové ........................................................................................... 15 2.2.1.1 2.2.1.2
2.2.2
Spotřebitelské úvěry splátkové ................................................................................................. 17
2.2.2.1 2.2.2.2
2.2.3
Účelové spotřebitelské úvěry ........................................................................................................ 17 Neúčelové spotřebitelské úvěry..................................................................................................... 18
Hypotéční úvěry ....................................................................................................................... 19
2.2.3.1 2.2.3.2
2.2.4
Kontokorentní úvěr ....................................................................................................................... 15 Kreditní karty ................................................................................................................................ 16
Účelový hypotéční úvěr ................................................................................................................ 19 Neúčelový hypotéční úvěr ............................................................................................................. 21
Úvěr ze stavebního spoření...................................................................................................... 21
2.2.4.1
Překlenovací úvěr ze stavebního spoření....................................................................................... 22
3 ANALÝZA A KOMPARACE PRODUKTOVÉ NABÍDKY DEPOZITNÍCH A INVESTIČNÍCH PRODUKTŮ VYBRANÝCH SUBJEKTŮ. ................................................................................................ 23 3.1 DEPOZITNÍ A INVESTIČNÍ PRODUKTY ............................................................................................. 23 3.2 DEPOZITNÍ PRODUKTY .................................................................................................................. 23 3.2.1 Pojištění depozit v ČR.............................................................................................................. 24 3.2.2 Spořicí účty .............................................................................................................................. 25 3.2.3 Termínované vklady................................................................................................................. 26 3.2.4 Stavební spoření ...................................................................................................................... 26 3.3 INVESTIČNÍ PRODUKTY.................................................................................................................. 27 3.3.1 Otevřené podílové fondy .......................................................................................................... 27 3.3.2 Druhy otevřených podílových fondů ........................................................................................ 28 3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3
3.3.3 3.3.4 3.3.5
Fondy peněţního trhu .................................................................................................................... 28 Dluhopisové fondy ........................................................................................................................ 28 Akciové fondy ............................................................................................................................... 29
Investování do podílových fondů s finančním plánem ............................................................. 30 Penzijní připojištění ................................................................................................................. 32 Pojištění ................................................................................................................................... 33
3.3.5.1 3.3.5.2 3.3.5.3
Druhy pojištění .............................................................................................................................. 34 Typy ţivotního pojištění................................................................................................................ 34 Výběr optimálního ţivotního pojištění .......................................................................................... 34
4 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO FINANČNÍHO PLÁNU DLE KONKRÉTNÍHO POŢADAVKU KLIENTŮ ...................................................................................................................................................... 36 4.1 METODOLOGIE .............................................................................................................................. 36 4.1.1 Subjekty vybrané do komparace .............................................................................................. 36 4.1.2 Simulace konkrétního klienta ................................................................................................... 37 4.1.3 Hodnotící kritéria analýzy ....................................................................................................... 38 4.2 KOMPARACE VYBRANÝCH SUBJEKTŮ ............................................................................................ 39 4.2.1 Partners For Life Planning, a. s. ............................................................................................. 39 4.2.1.1 4.2.1.2 4.2.1.3 4.2.1.4
Uvítání, prostředí a první dojem.................................................................................................... 39 Zjištění potřeb a současného stavu financí .................................................................................... 39 Nabídka vhodného řešení .............................................................................................................. 40 Celkový dojem .............................................................................................................................. 41
5
4.2.2
Česká spořitelna, a. s. .............................................................................................................. 41
4.2.2.1 4.2.2.2 4.2.2.3 4.2.2.4
4.2.3
Raiffeisenbank a. s. .................................................................................................................. 43
4.2.3.1 4.2.3.2 4.2.3.3 4.2.3.4
4.2.4
Uvítání, prostředí a první dojem.................................................................................................... 41 Zjištění potřeb a současného stavu financí .................................................................................... 42 Nabídka vhodného řešení .............................................................................................................. 42 Celkový dojem .............................................................................................................................. 43 Uvítání, prostředí a první dojem.................................................................................................... 43 Zjištění potřeb a současného stavu financí .................................................................................... 43 Nabídka vhodného řešení .............................................................................................................. 43 Celkový dojem .............................................................................................................................. 45
Broker Consulting, a. s. ........................................................................................................... 45
4.2.4.1 4.2.4.2 4.2.4.3 4.2.4.4
Uvítání, prostředí a první dojem.................................................................................................... 45 Zjištění potřeb a současného stavu financí .................................................................................... 45 Nabídka vhodného řešení .............................................................................................................. 45 Celkový dojem .............................................................................................................................. 47
4.3 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ PLÁN ........................................................................................................... 47 4.3.1 Rezerva a zajištění ................................................................................................................... 47 4.3.2 Navrhované řešení pro definované cíle ................................................................................... 49 4.3.3 Pravidelné monitorování finančního plánu ............................................................................. 50 5 VÝSLEDKY, ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO ZDOKONALENÍ OBSLUHY RETAILOVÝCH KLIENTŮ RAIFFEISENBANK A. S. ......................................................................................................... 51 5.1 VÝSLEDKY .................................................................................................................................... 51 5.1.1 Uvítání, prostředí a první dojem ............................................................................................. 51 5.1.2 Zjištění potřeb a současného stavu financí .............................................................................. 52 5.1.3 Nabídka vhodného řešení ........................................................................................................ 52 5.1.4 Celkový dojem ......................................................................................................................... 53 5.1.5 Celkové pořadí hodnocených subjektů .................................................................................... 54 5.2 ZÁVĚRY ........................................................................................................................................ 55 5.3 DOPORUČENÍ PRO ZDOKONALENÍ OBSLUHY RETAILOVÝCH KLIENTŮ RAIFFEISENBANK A. S. ........ 56 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 58 Bibliografie ............................................................................................................................................ 58 Periodika................................................................................................................................................ 58 Internetové zdroje .................................................................................................................................. 58 Ostatní internetové zdroje ...................................................................................................................... 59 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................................................ 60 Tabulky .................................................................................................................................................. 60 Grafy ...................................................................................................................................................... 60
6
Úvod Finanční poradenství má retailovému klientovi pomoci získat přehled zejména v produktech, které nabízejí bankovní ústavy a pojišťovny. Tato sluţba má ovšem v České republice poměrně krátkou historii. Hlavním důvodem je vývoj na tuzemském finančním trhu po roce 1948. Komunistický reţim v centralizovaném hospodářském modelu nutil koncentrovat úspory obyvatel do jedné instituce, jíţ se stala Československá státní spořitelna. V oblasti pojišťovnictví sehrál stejnou roli státní podnik Československá pojišťovna. Nabídka finančních produktů byla tedy silně omezená a nebylo potřeba vyhledávat v této oblasti poradenské sluţby. Postupný rozvoj finančních produktů pro retailové klienty začal v roce 1990 po zrušení monobankovního systému. V posledních 10 letech se zájem bank a pojišťoven o retailového klienta výrazně zvýšil. S tím je spojena široká nabídka finančních produktů. Pro běţného klienta je sloţité vybrat si vhodný produkt při řešení své potřeby. Tímto vzniká vhodné prostředí pro dynamický rozvoj finančního poradenství. Hlavním nástrojem finančního poradenství současnosti je sestavení osobního finančního plánu, který řeší klientovi stávající cíle a definuje finanční produkty, které jsou pro splnění stanovených cílů vhodné. Cílem této práce je návrh optimálního finančního plánu pro konkrétního klienta na základě komparace vybraných subjektů, které v současné poskytují sluţby finančního poradenství.
7
1 Teoretické vymezení problematiky retailových produktů a sluţeb 1.1 Retailový klient Doslovný překlad z anglického jazyka je maloobchodní klient. V praxi mezi retailové klienty finanční instituce obvykle zařazují jednotlivce, rodiny či malé podniky. Pro nefiremní klienty se v bankách téţ pouţívá oslovení private individuals (soukromé osoby), ale z hlediska obsluhy a poskytovaných produktů je význam tohoto oslovení totoţný s retailovým klientem. Mezi retailové klienty tedy primárně řadíme domácnosti – občany. Význam a důleţitost retailového klienta na tuzemském trhu roste s novodobým vývojem bankovního sektoru. Samotný počátek bankovnictví pro fyzické osoby je moţné spojit s rokem 1990, kdy v tehdejším Československu došlo k oddělení centrálního a komerčního bankovnictví. Devadesátá léta na tuzemském bankovním trhu jsou poté charakteristické vznikem mnoha nových obchodních bank, které ovšem svůj zájem směřovaly primárně k podnikatelským subjektům. Změna nastala aţ na přelomu tisíciletí, kdy se na trhu začaly objevovat banky, které byly přímo zaměřeny na retailového klienta. Vznik tzv. retailových bank měl za příčinu rostoucí počet nabízených finančních produktů soukromým osobám. Nasycením trhu v oblasti finančních produktů dochází k tomu, ţe se finanční instituce postupně zaměřují na zkvalitňování svých sluţeb. Česká národní banka v roce 2002 definovala tento fakt ve své zprávě o základních směrech bankovního vývoje. „Významným faktorem konkurence v bankovnictví se v současné době stává rozšiřování nabídky produktů a služeb směřující ke komplexní obsluze klientů. Konkurenci bankám v určitých produktech a službách tvoří zejména nebankovní finanční a nefinanční společnosti, zprostředkovatelé a prodejci. Banky se při rozšiřování nabídky opírají o finanční skupiny, využívají úspor z šíře sortimentu, zvýšené segmentace trhu, nabízejí kombinované produkty. Na tuzemském trhu je nabídka tradičního bankovnictví dále rozšiřována o nové produkty investičního bankovnictví a o finanční produkty pojišťovnictví a poradenství. V rámci retailového bankovnictví dochází k rozvoji bankovních služeb
8
v oblasti úvěrů, vkladů a platebních nástrojů. Strategičtí vlastníci bank kladou důraz na vývoj bankovních produktů na základě přenosu know - how.“1 Ve finančním sektoru začaly tedy postupně kromě bank podnikat i firmy zabývající se primárně finančním poradenstvím. Banky mají dlouhodobě výhodu v tom, ţe je zastřešují velké finanční skupiny a mají tedy dostatečnou produktovou nabídku pro kvalitní obsluhu klientů. Nicméně právě fakt, ţe všechny banky mají širokou produktovou nabídku, zvyšuje zájem klienta vyuţít sluţeb nezávislého finančního poradce, který mu pomůţe při výběru nejlepšího produktu na trhu. Poradenské firmy také kladou veliký důraz na analýzu potřeb svých klientů. Otevírají si tak prostor pro další obchody. Tady vzniká rozdíl mezi bankou a poradenskou společností. Mnoho lidí dává při řešení aktuální finanční situace přednost důvěryhodnější bance před méně známou poradenskou firmou. Ovšem s bankou po nákupu konkrétního produktu klient nepřijde většinou do styku dříve, neţ se rozhodne pro změnu či nákup dalšího produktu. Pokud bankéř neudělá analýzu klientových potřeb, dává výhodu poradenským společnostem, které se na tuto oblast specializují. V roce 2008 provedl časopis Osobní finance velký test finančního poradenství v České republice. Z tohoto testu jasně vyplynulo, ţe banky mají v oblasti detailního poznání klienta co dohánět. Pokud se ohlédneme do nedávné minulosti, můţeme nalézt jednu z příčin, proč mají poradenské společnosti lepší výsledky při zjišťování konkrétních potřeb klienta. Mnoho bankovních domů donedávna zastávala názor, ţe díky drtivému nástupu přímého bankovnictví je model osobního kontaktu banky s klientem na pobočce překonaný. Vidina toho, ţe díky sníţení počtu poboček banka sníţí náklady a naopak zvýší prodej produktů přes internetové bankovnictví, se ukázala jako mylná. Naivita této vize vyplývala z opomenutí nezbytnosti osobního kontaktu klienta s bankou v určité (zejména iniciační) fázi smluvně založeného vztahu.2 Banky v současné době změnily svoji politiku a snaţí se dohnat poradenské firmy v zájmu o klienta. Na českém bankovním trhu došlo ke klientské reorientaci.3 Ta přináší do bankovnictví metodu zvanou custumer relationship management (CRM). Jde o podnikatelskou strategii založenou na porozumění zákazníkům a z něho vycházejících predikcí jejich současných a budoucích potřeb.4 Výsledem by poté mělo být kvalitní vytěţování zjištěného potenciálu klienta a upevnění vzájemného, 1
Kolman P., Bakalářská práce, Vývoj finančního podnikání ve vybraném kraji, 2006, str. 25. Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 71. 3 Orientace se mění z produktové na klientskou. Vzniká vztahové bankovnictví. 4 Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 74. 2
9
obchodního vztahu. Velikost potenciálu a tedy i mnoţství obchodů je poté samozřejmě odvozeno od „kvality“ klienta, která je výsledkem dlouhodobé kultivace a celkové vyspělosti finančního prostoru.5
1.2 Absence finančních plánů retailových klientů v České republice. Vlivem dlouholetého socialismu lidé v České republice získali špatné finanční návyky. Základní potřeby jako zdraví, bydlení, vzdělání či stáří byly řešeny centrálně a zcela automaticky. Do popředí tedy logicky vstoupily potřeby jako oblečení, jídlo, automobil nebo dovolená. V současné době si ale lidé musí uvědomit, ţe o základní potřeby se musí postarat sami.6 Dlouholeté návyky téţ ovlivňují míru investic českých retailových klientů. V minulosti v socialistickém prostředí bylo dominantní spoření na vkladních kníţkách. Jiné a sloţitější finanční produkty neexistovaly. Malé finanční vzdělání a nezkušenost mají negativní vliv na chuť retailových klientů investovat do sloţitějších, ale téţ výnosnějších finančních produktů jako jsou otevřené podílové fondy, obligace či akcie.7 V Evropě patří Češi mezi nejkonzervativnější investory vůbec. Mezi domácnostmi Evropské unie mají české domácnosti nejvyšší podíl hotovosti na bankovních vkladech vůbec a to přes 50% svých finančních aktiv. Průměr za osm evropských zemí (Německo, Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Španělsko, VB a Švédsko) je pak 32%. V akciích a dluhopisech drţí Češi velice nízký podíl svého majetku – jen 5% svého majetku. Pro srovnání stejných osm evropských zemí má podíl přibliţně 30% majetku v dluhopisech a akciích.8 Je třeba zmínit, ţe Česká republika je v tomto srovnání jedinou postkomunistickou zemí, která je srovnávána s vyspělými státy EU. Ostatní postkomunistické země by zřejmě dopadly velice podobně. Kromě rozdělení do příslušných instrumentů je zajímavé i srovnání mnoţství celkového majetku domácností. Objem naspořeného majetku domácností je poté téţ dramaticky rozdílný. „Průměrná česká domácnost mohla mít podle odhadů ekonomů
5
Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 73 – zkráceno. Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi. 1. vydání, 2006, str. 99. 7 Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi. 1. vydání, 2006, str. 78. 8 Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi. 1. vydání, 2006, str. 69. 6
10
v roce 2004 naspořeno asi 370.000 Kč v čistých finančních aktivech. Běžný občan eurozóny měl podle odhadů Eurostátu našetřeno asi 30.000 euro, tedy asi 900 tis. Kč.“9 Právě dobře zpracovaný finanční plán můţe definováním cílů a kroků potřebných k jejich realizaci, pomoci při budování klientova majetku. Je logické, ţe kdo plánuje a efektivně spoří peníze namísto nekontrolovaného utrácení za spotřební zboţí, dosáhne většího objemu svých peněz. Graf 1 – Závislost hodnoty majetku na finančním plánu.
Legenda: Výzkum v USA Non-planners – neměli ani představu, kolik by měli mít naspořeno Simple planners – měli představu, ale neměli plán Serious planners – měli představu i plán, ale nebyli schopni ho úplně dodrţovat Successful planners – měli představu, plán a úspěšně se ho drţeli
Zdroj: Raiffeisenbank a.s.
1.3 Finanční plán Definice finančního plánu můţe mít mnoho podob, ale všechny směřují k myšlence řešit klientovu situaci komplexně s ohledem na jeho aktuální finanční situaci a jeho plány do budoucna. Můţeme také říci, ţe důkladně analyzuje aktuální klientovi potřeby společně se stavem jeho financí a následně doporučí vhodné řešení. Finanční plán řeší 4 základní pilíře klientových financí: - efektivní správu současného majetku v krátkodobém i dlouhodobém horizontu 9
Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi. 1. vydání, 2006, str. 68.
11
- financování vlastního bydlení či ostatních věcí spotřební povahy - zajištění a ochranu příjmů klienta v případě nenadálých ţivotních situací - řešení penzijního plánu či finanční nezávislosti klienta Poradenské společnosti na sestavení kvalitního finančního plánu staví svůj podnikatelský záměr. Chtějí zlepšit finanční situaci klienta vhodným doporučením. Banky nabídkou finančního plánu potvrzují svoji snahu o zavedení vztahového bankovnictví (CRM).
1.4 Obecná doporučení vyplývající z finančního plánu Výsledkem schůzky s finančním poradcem můţe být mnoho doporučení, jak zlepšit finanční chování klienta. Pokud budeme brát v úvahu výše uvedené pilíře finančního plánu, můţeme definovat základní finanční produkty, které dané situace řeší. Jde opravdu jen o povrchní rozbor a stručný výčet produktů, kterými se v následujících kapitolách práce zabývá.
1.4.1 Správa majetku Pokud definujeme cíle, můţeme poté prodlouţit investiční horizont klienta a tím dosáhnout většího zhodnocení majetku. Samozřejmě je téţ výhodné vyuţívat produkty se státní podporou či produkty, které nabízejí daňové úlevy. Zde je moţnost vyuţít široké škály produktů a vhodně je přiřadit k daným cílům klienta. Mezi nejčastější doporučení poté patří pravidelné investování do otevřených podílových fondů, stavební spoření, penzijní připojištění či investiční ţivotní pojištění.
1.4.2 Financování cílů Kromě pouţití vlastních peněz můţe klient vyuţít pro své cíle i zdroje cizí. Děje se tak v případě, kdy klient nemá dostatek vlastních zdrojů či je výhodnější si vlastní zdroje ponechat a financovat potřebu ostatními zdroji. Opět je moţné vyuţít řadu úvěrových produktů a výsledná volba je závislá na druhu potřeby. Mezi nejčastější patří hypotéční úvěr a úvěr ze stavebního spoření v případě financování bydlení. Dále pak spotřebitelské úvěry pro financování potřeby spotřebního charakteru.
12
1.4.3 Rezerva a zajištění Podle stability a rizikovosti zaměstnání by mělo padnout doporučení drţet si likvidní rezervu 3-6 měsíčních příjmů. U vlastních zdrojů můţeme vyuţívat spořicí účty, krátkodobé termínované vklady či fondy peněţního trhu. Rezerva můţe být částečně řešena i cizími zdroji jako kontokorentním úvěrem či kreditní kartou. Podle výše příjmů a téţ měsíčních výdajů (závazků) domácnosti by poradce měl navrhnout odpovídající úrazové a ţivotní pojištění. Dále je potřeba chránit jiţ vybudovaný majetek a tak je velice důleţité pojištění nemovitosti a domácnosti.
13
2 Analýza a komparace produktové nabídky úvěrového financování vybraných společností V závěru předchozí kapitoly byly definovány základní finanční produkty, které vyplývají ze sestavení finančního plánu. U kaţdého klienta je v menší či větší míře nutné řešit konkrétní situace příslušným úvěrovým produktem. Níţe se bude práce zabývat rozborem konkrétních úvěrových produktů, které se mohou objevit v doporučení bankéře či poradce v rámci finančního plánu.
2.1 Úvěrové produkty Úvěrové produkty jsou obchodovány na úvěrovém trhu, kde se společně s bankami střetávají i nebankovní poskytovatelé úvěrových produktů. Úvěrového produkty lze totiţ poskytovat bez zvláštní licence na rozdíl od přijímání vkladů od klientů. Při úvěrovém vztahu vystupuje jedna strana jako věřitel a druhá jako dluţník. Dluţník je pak povinen za vypůjčenou částku platit úrok, který si určil věřitel. Právní základy úvěru poté upravuje obchodní zákoník (§ 497-507).
2.2 Druhy úvěrů Vzhledem k široké nabídce úvěrových produktů a velikému mnoţství kritérií, podle kterých můţeme úvěry třídit, je jejich přesná typizace téměř nemoţná. Práce se bude zabývat pouze úvěry pro retailové klienty. Úvěry pro občany lze nejlépe členit dle účelovosti na: a) Spotřebitelské úvěry revolvingové splátkové – účelové a neúčelové b) Hypotéční úvěry účelové a neúčelové c) Úvěry ze stavebního spoření.
14
2.2.1 Spotřebitelské úvěry revolvingové Spotřebitelské úvěry jsou úvěry, které jsou poskytovány fyzickým osobám na pokrytí jejich poţadavků souvisejících se spotřebou. Upraven je poté zákonem č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Základní podstatou revolvingu je pak automatické obnovení vztahu mezi bankou a klientem v původních intencích po uplynutí vymezené doby, pokud jedna ze zúčastněných stran neprojeví zájem vztah ukončit.10 2.2.1.1 Kontokorentní úvěr Tento krátkodobý druh úvěru je spojen s klientovým běţným účtem. Banka poté dle klientova průměrného obratu na účtu povolí jeho přečerpání do mínusu. Kaţdou další kreditní platbou pak dochází ke splácení úvěrového rámce. Kontokorentní úvěr tedy můţe klient čerpat opakovaně a hlavní jeho výhodou je pak zvýšení klientovi platební schopnosti. Pokud by klientovi na jeho účtu sházeli finanční prostředky na provedení trvalých příkazů, vyuţitím kontokorentního úvěru odejdou automaticky v řádném termínu. Jeho vyuţití je zpravidla zatíţené vysokou úrokovou sazbou, a tak je opravdu vhodné vyuţívat tento úvěr v případě nenadálých výpadků příjmů klienta (změna zaměstnání, krátkodobé léčení úrazu či nemoci) a mít nastavený úvěrový rámec pouze pro tyto výjimečné případy. Tabulka 1 - Srovnání kontokorentních úvěrů u vybraných subjektů k 23. 11. 2010
Název Maximální Název úvěru banky výše úvěru Povolené přečerpání ČSOB účtu 200 000 Kč Kontokorent ČS ke sporoţiru 100 000 Kč Kontokorentní RB úvěr 150 000 Kč
Úroková sazba (% p.a.)
Poplatek za správu a vedení úvěru (měsíčně)
Poplatek za schválení a poskytnutí úvěru
Splatnost
18,9
zdarma
zdarma
6 měsíců
18,9
10 Kč
200 Kč
12 měsíců
21,9
20 Kč
200 Kč
12 měsíců
Zdroj: www.finance.cz
10
Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 300.
15
Tabulka 2 – Podmínky poskytnutí kontokorentního úvěru u vybraných subjektů
Název banky
Podmínky poskytnutí úvěru
ČSOB Česká spořitelna a. s.
Raiffeisenbank a. s.
měsíční obrat na účtu min. ve výši 50% úvěrového limitu, věk mezi 18 lety aţ 65 lety, občan ČR nebo EU a EHP s příjmy na území ČR věk nad 18 let, vedení sporoţirového účtu, průkaz totoţnosti, potvrzení o výši příjmu vedení osobního účtu po dobu 3 měsíců, uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, předloţení dokladu totoţnosti - občanský průkaz, cestovní doklad, potvrzení o příjmech
Zdroj: www.finance.cz
2.2.1.2 Kreditní karty Kreditní karty si často klienti pletou s kartami debetními, které jsou navázány na jejich běţný účet. Karty kreditní naopak představují moţnost čerpat úvěrový rámec, který banka nastavila na kartě dle bonity daného klienta. Stejně jako u kontokorentního úvěru je tedy moţné čerpat úvěrové prostředky. Kreditní karta je ovšem výhodná v tom, ţe umoţňuje vyuţívat tzv. bezúročné období. Délka bezúročného období je poté závislá na daném produktu konkrétní společnosti. Zpravidla můţeme hovořit o bezúročném období v délce 45 dnů, ve kterém je potřeba dluţnou částku uhradit. Produkt tedy plní také funkci finanční rezervy a je ho výhodné vyuţít v případě nečekaných výdajů (oprava automobilu, rozbitá lednička atd.). Z následujícího klientova příjmu je poté vhodné dluţnou částku uhradit a vyuţít tak maximálně výhody bezúročného období. Pokud by tak klient neučinil v dané lhůtě, je povinen platit vysoké úroky z dluţné částky. Tabulka 3 - Srovnání kreditních karet u vybraných subjektů k 10. 12. 2010
Banka Název karty
ČSOB
ČSOB Kreditní karta
Maximální úvěrový limit
Bezúročné období (dny)
Úroková sazba v % (měsíc)
250.000 Kč
45
1,6
16
Úroková Roční poplatek sazba v % v Kč (roční)
19,2
250
Tabulka 3 - Srovnání kreditních karet u vybraných subjektů k 10. 12. 2010
Název karty
Banka
Maximální úvěrový limit
Bezúročné období (dny)
Úroková sazba v % (měsíc)
Úroková Roční poplatek sazba v % v Kč (roční)
ČS
Chytrá karta ČS
500.000 Kč
55
1,59
19,08
199
RB
VISA Classic
150.000 Kč
45
1,89
22,68
420
Zdroj: www.finance.cz
2.2.2 Spotřebitelské úvěry splátkové Od revolvolingových úvěrů se liší zejména formou splácení, kdy nejčastější formou je postupné splácení na základně přesně stanoveného splátkového kalendáře. Ten obsahuje konkrétní termíny splátek a jejich výši. Nejčastěji vyuţívanou formou splácení je anuitní splátka. Anuitní splátka se v čase nemění a mění se pouze její vnitřní struktura. Postupem času klesá podíl úroků a zvyšuje se úmor jistiny. Tabulka 4 – Ukázka anuitního splácení úvěru rok 1. 2. 3. 4. 5. 6.
splátka 9 729 Kč 9 729 Kč 9 729 Kč 9 729 Kč 9 729 Kč 9 729 Kč
úmor 4 929 Kč 5 520 Kč 6 183 Kč 6 925 Kč 7 756 Kč 8 687 Kč
úrok 4 800 Kč 4 208 Kč 3 546 Kč 2 804 Kč 1 973 Kč 1 024 Kč
nespl. jistina 35 071 Kč 29 551 Kč 23 368 Kč 16 443 Kč 8 687 Kč 0 Kč
Legenda: Úvěr ve výši 40.000,-Kč má být splacen 6 stejnými splátkami na konci jednotlivých let při úrokové míře 12%.
Zdroj: Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, 2007, str. 295 2.2.2.1 Účelové spotřebitelské úvěry Jde o půjčky na nákup předmětů, které jsou předem vymezené. Zpravidla banky tímto způsobem dovolí zafinancovat předměty dlouhodobé spotřeby jako bílou techniku, automobil či výdaje na studium nebo zdravotní péči. Banky účelovou půjčku poskytují i na bytové potřeby (rekonstrukce, nákup pozemku). Mezi hlavní výhody tohoto produktu patří rychlé vyřízení a ve většině případů i bez nutnosti zajištění úvěru. Úroková sazba je poté 17
niţší neţ u neúčelových spotřebitelských úvěrů. Čerpání úvěru probíhá proplacením faktury za zboţí nebo uhrazením kupní smlouvy. Splatnost úvěru se pohybuje od několika měsíců aţ do 10 let. Tabulka 5 - Srovnání účelové půjčky u vybraných bank k 1. 8. 2010
Minimální Maximální Úroková doba doba sazba splácení splácení (% p.a.)
RPSN od (% p.a.)
Název Název úvěru banky
Minimální Maximální výše úvěru výše úvěru
Půjčka na lepší ČSOB bydlení
100.000 Kč není omezeno
1 rok
10 let
7,7
8,68
1 rok
10 let
6,25
9,18
ČS
Spotřebitelský úvěr účelový
100.000 Kč není stanovena
RB
Účelová půjčka na bydlení
50.000 Kč
2.000.000 Kč
6 měsíců
10 let
6,3
7,74
RB
Účelový úvěr na ostatní investice
50.000 Kč
1.000.000 Kč
6 měsíců
10 let
6,3
8,9
Zdroj: www.finance.cz 2.2.2.2 Neúčelové spotřebitelské úvěry Na rozdíl od účelových půjček banka nezkoumá, na co klient peníze vyuţije. Čerpání tedy probíhá převodem prostředků na běţný účet klienta nebo jsou peníze vyplaceny v hotovosti. Splatnost se pohybuje nejčastěji od 6 měsíců do 6 let. Vzhledem k tomu, ţe není daný účel, úroková sazba se pohybuje o něco výše neţ u účelové půjčky. U neúčelových půjček ale ještě více záleţí na zkoumané bonitě klienta. U neúčelových úvěrů poskytovaných bankami se u nejvíce bonitních klientů můţe úroková sazba pohybovat kolem 5% p. a. a naopak u nejvíce rizikových můţe úrok vystoupat i přes 30% p. a. Z poradenského hlediska je moţné doporučit spotřebitelskými úvěry financovat ty věci spotřební povahy, které mají delší nebo alespoň stejnou ţivotnost jako bude doba splácení úvěru. Naopak brát si neúčelový spotřebitelský úvěr na jednorázovou spotřebu (dovolená atd.) je z hlediska správného hospodaření s financemi špatné rozhodnutí.
18
Tabulka 6 – Srovnání neúčelových spotřebitelských úvěrů vybraných subjektů k 10. 12. 2010
Název Banka úvěru
Min. Min. výše Maximální doba úvěru výše úvěru splácení
Půjčka na ČSOB cokoliv 20.000 Kč
Max. doba splácení
neomezená
1 rok
7 let
1 rok
6 let
ČS
Půjčka
15.000 Kč 300.000 Kč
RB
Rychlá půjčka
20.000 Kč 500.000 Kč 6 měsíců
6 let
Poplatek za Úroková RPSN od schválení a sazba od (% p. a.) poskytnutí (% p. a.) úvěru 1 % z výše úvěru, min. 500 max. 10,9 12,73 3500 Kč 0,8 % z výše úvěru, min. 400 max. 7 8 9,51 tis. Kč
7,3
9,53
zdarma
Zdroj: www.finance.cz
2.2.3 Hypotéční úvěry 2.2.3.1 Účelový hypotéční úvěr Právní legislativu hypotéčního úvěru upravuje v České republice zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb., který definuje hypotéční úvěr takto: Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr je považován za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva11. Hypotéční úvěr je tedy úvěr, který je vţdy zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Můţe se jednat o nemovitost pořizovanou právě hypotéčním úvěrem, nebo i jinou nemovitost. Zástavní právo ve prospěch banky vzniká vkladem Zástavní smlouvy do Katastru nemovitostí. Katastrální úřad má 30 dní na zápis vkladu zástavního práva ve prospěch věřitele, přičemž právní účinky nastávají zpětně ke dni podání.12 Hypotéční úvěry jsou přísně účelové a čerpání můţe být jednorázové nebo postupné. Jednorázové zejména při nákupu nemovitosti či přefinancování úvěru. Postupné pak při výstavbě nemovitosti či rekonstrukci starší nemovitosti. Hypotéční úvěry jsou úvěry dlouhodobé. V České republice je standardní nabídka splatnosti od 5 do 30 let. Úrokové sazby lze
11 12
Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb., § 28, odst 3 hypotéční úvěr. Šeflová O., přednášky BIVŠ.
19
fixovat na různá období. Obvykle od 1 roku do 10 let. Platí pravidlo, ţe čím je delší období fixace úrokové sazby, tím je větší samotná úroková sazba. K datu ukončení fixace pak banka klientovi nabízí sazby na další období, které odráţejí aktuální situaci na finančním trhu. Graf 2 - Struktura hypotéčních úvěrů v ČR podle zvolené doby fixace k 16. 11. 2010
Zdroj: www.hypoindex.cz Z hlediska finančního poradenství je hypotéční úvěr zdravý úvěr pro klienta. Klient vyuţívá hypotéční úvěr primárně k investici do vlastního bydlení a řeší tak důleţitý ţivotní cíl. Vlastním bydlením zvyšuje klient svůj celkový majetek a v případě, ţe nemá vlastní prostředky, hypotéční úvěr mu dovolí si ho přesto pořídit. Klient tak zrealizuje nákup za aktuální trţní cenu nemovitosti a téţ za aktuální cenu peněz. Cena nemovitosti by měla v čase růst a zvyšovat tak celkový majetek klienta. Cenou za poskytnutí úvěru je úrok z vypůjčené jistiny. Při vyčíslení nákladů na úvěr se ovšem musí zohlednit i síla inflace,13která v delším časovém horizontu pracuje ve prospěch dluţníka.
13
Růst všeobecné cenové hladiny v čase.
20
Graf 3 - Průměrná úroková sazba všech poskytnutých hypoték v ČR k 31. 12. 2010
Zdroj: www.hypoindex.cz
2.2.3.2 Neúčelový hypotéční úvěr Na tuzemském finančním trhu je neúčelový hypotéční úvěr rozšířený pod názvem Americká hypotéka. Jedná se o hypotéční úvěry, tedy úvěry se zajištěním zástavním právem k nemovitostem, které nemají stanovený účel vyuţití. Protoţe jsou pro banky rizikovější neţ účelové hypotéční úvěry, jsou poskytovány obvykle za přísnějších podmínek. Můţe se jednat o relativní omezení výše úvěru (např. do 50% zástavní hodnoty nemovitosti) nebo o absolutní omezení výše úvěru (např. do 1 mil. Kč). Americká hypotéka je téţ zatíţena vyšším úrokem neţ klasický, účelový hypotéční úvěr.14
2.2.4 Úvěr ze stavebního spoření Úvěry ze stavebního spoření poskytují specializované banky, které působí na finančním trhu v ČR. Tyto banky nazýváme stavební spořitelny. Podobně jako u hypotéčních úvěrů jsou úvěry ze stavebního spoření přísně účelové k financování výhradně bytových potřeb klienta. Jejich výše je ovšem ve srovnání s hypotéčními úvěry podstatně niţší. Průměrná výše úvěru všech stavebních spořitelen v ČR byla v roce 2009 zhruba 271.000,- Kč.15 U hypotéčních úvěrů se objem poskytnutých úvěrů v roce 2010 blíţil k 1.700.000,- Kč.16
14
Šeflová O., přednášky BIVŠ – upraveno. Šeflová O., přednášky BIVŠ. 16 www.hypoindex.cz. 15
21
Na čerpání úvěru má účastník stavební spoření právní nárok, kdyţ splní následující podmínky: 1) jeho smlouva trvá alespoň 24 měsíců 2) naspořil částku poţadovanou stavební spořitelnou pro přidělení úvěru (většinou 40% z cílové částky) 3) dosáhl parametru ohodnocení poţadovaného stavební spořitelnou 4) prokázal účelovost vynaloţení prostředků, zajištění úvěru a své dostatečné příjmy Splatnost úvěru můţe být aţ 28 let, ale závisí na jeho výši, schopnosti klienta splácet závazek a zvolené variantě spoření. Mezi výhody úvěru ze stavebního spoření pak patří, ţe úvěr je moţné kdykoliv zcela nebo částečně splatit. Menší úvěry lze získat bez zajištění nemovitostí a úroková sazba je po celou dobu splácení neměnná. Úroková sazba je u úvěrů ze stavebního spoření omezena zákonem a nesmí překročit rozpětí 3% mezi úročením vkladů a sazbou úvěru. 2.2.4.1 Překlenovací úvěr ze stavebního spoření Pokud klient nesplňuje podmínky pro řádné přidělení úvěru, můţe stavební spořitelna poskytnout tzv. překlenovací úvěr. Tímto úvěrem se pak dočasně překlene doba, dokud klient nesplní podmínky pro získání klasického úvěru ze stavebního spoření. Překlenovacím úvěrem klient můţe dosáhnout na vyšší objem úvěru. Ovšem tento úvěr se poskytuje ve výši celé cílové částky a následkem toho klient platí úroky i z vkladů, které si sám naspořil. Překlenovací úvěry navíc nejsou umořovány aţ do chvíle, kdy klient splní podmínky pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření. Toto jsou hlavní důvody, proč je úvěr ze stavebního spoření vyuţíván pro niţší úvěrové objemy.
22
3 Analýza a komparace produktové nabídky depozitních a investičních produktů vybraných subjektů. 3.1 Depozitní a investiční produkty Depozitní a investiční produkty, které jsou součástí portfolia retailového klienta se od sebe mohou výrazně lišit. Samotné odlišnosti poté vyplývají z konkrétních vlastností daných produktů. Mluvíme o různé likviditě, výnosu či kolísavosti hodnoty kapitálu. Všechny navrhované produkty by opět měly odpovídat konkrétní situaci daného klienta a ohlíţet se na definované cíle. Klient vnímá depozitní produkt jako jednu z moţných cest ke zhodnocení svých peněţních prostředků. Pro banku je depozitum přijaté od klienta zdrojem pro moţné poskytování úvěrů. Pokud má klient peníze uloţeny na svém vkladovém účtu, banka mu vyplácí úrok, jehoţ výše je odvozena podle konkrétního produktu. Investiční produkt můţe klient chápat spíše jako produkt, který naplňuje určitou investiční příleţitost. Tato investiční příleţitost můţe mít formu nákupu cenného papíru (akcie, dluhopis, podílový fond).17 Níţe se práce bude zabývat stručným rozborem depozitních produktů. Vzhledem ke konzervativnímu přístupu retailových klientů na tuzemském trhu se práce nebude zabývat sloţitými investičními produkty. Pro potřebu běţného klienta na českém finančním trhu postačí vysvětlení investic do otevřených podílových fondů.
3.2 Depozitní produkty Právní úpravu bankovních depozitních produktů nalezneme v obchodním zákoníku, který vymezuje charakter vztahu mezi bankou a klientem. Zároveň se zde definují podstatné náleţitosti smluv, bez kterých by byly smlouvy o depozitních produktech neplatné. Mezi tyto podstatné náleţitostí patří určení měny účtu, závazek banky úročit účet, závazek majitele přenechat vloţené prostředky bance k vyuţití nebo časové vymezení 17
Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 257 – upraveno.
23
délky uloţení prostředků.18 Neméně důleţitá je daňová úprava úroků z vkladů. Úrokový výnos u depozitních produktů je zdaněn 15% sazbou přímo u zdroje, tzn., že banka připisuje klientovi k účtu úrok již daňově očištěný.19 Mezi nejčastěji vyuţívané depozitní produkty na tuzemském trhu patří v současné době spořicí účty a termínované vklady. Společná charakteristika těchto produktů je vyšší likvidita na úkor velmi nízkého úroku, který často prohrává svůj boj s inflací. Z hlediska finančního plánování by poradce měl tyto produkty zvolit zejména pro řešení likvidní rezervy. Přílišné vyuţívání těchto produktů sniţuje celkový výnos klientova majetku, zejména pak v dlouhodobém časovém horizontu. Jsou tedy vhodné spíše pro starší klienty, kteří jiţ potřebují vlastnit konzervativní portfolio nebo téţ pro klienty, kteří jsou obecně velmi konzervativními investory.
3.2.1 Pojištění depozit v ČR V České republice jsou peněţní prostředky uloţené na depozitních produktech pojištěny proti bankrotu dané finanční instituce. Děje se tak prostřednictvím Fondu pojištění vkladů, do kterého povinně přispívají účastníci systému pojištění depozit. Ze zákona20 jsou pojištěny vklady u bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen. Poslední navýšení pojištění proběhlo 31. 12. 2010 a nově Fond pojištění vkladů garantuje návratnost vkladů aţ do výše 100 000,- EUR respektive ekvivalent v českých korunách. To zhruba odpovídá částce 2.450.000,- Kč na jednoho klienta a jednu banku.21 Tabulka 7 – Změny týkající se Fondu pojištění vkladů od roku 2011 Limit pojistného krytí na 1 osobu a 1 banku Lhůta pro zahájení výplat náhrad vkladů
do 30. 12. 2010
od 31. 12. 2010
50 000 EUR
100 000 EUR 20 pracovních dnů
3 měsíce
Zdroj: www.fpv.cz
18
Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 261 – upraveno. Půlpánová S., Komerční bankovnictví v České republice, str. 263 – částečná citace. 20 Činnost Fondu pojištění vkladů je upravena zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 21 www.fpv.cz. 19
24
3.2.2 Spořicí účty Spořicí účty jsou zpravidla poskytovány bez výpovědní lhůty a peníze jsou tedy maximálně likvidní. Spořicí účty jsou v drtivé většině poskytovány bez poplatku za vedení a na rozdíl od běţných účtů nabízejí výhodnější úrokovou sazbu. Vzhledem k faktu, ţe peníze nejsou fixovány na pevný termín, je téţ úroková bez fixace a můţe se během roku měnit dle aktuální situace na finančním trhu. To je také důvod k tomu, ţe je tento produkt velmi často nástrojem konkurenčního boje. Banky totiţ mohou parametry účtu měnit snadno a rychle. Zdánlivou jednoduchost produktu komplikuje veliké mnoţství variant spořicích účtů poskytovaných tuzemskými bankami. Bankovní domy nabízejí většinou pásmové úročení spořicích účtu. Dále přidávají úrokové prémie při splnění daných podmínek a objevují se i spořicí účty s výpovědní lhůtou. To jsou důvody, proč je pro běţného klienta srovnání těchto produktů sloţitější záleţitostí. Tabulka 8 – Srovnání spořicích účtů u vybraných subjektů k 5. 1. 2011
Úrok v % Připisován Výpovědní lhůta p. a. í úroků
Banka
Název účtu
Poznámka
ČSOB
ČSOB spořicí účet
1,1
měsíčně
7 dní
ČSOB
ČSOB Spořicí účet s prémií
1,3 + 0,5
měsíčně
bez výpovědní lhůty
Úrok stejný pro všechny pásma. Moţno vést i v cizí měně. Prémiový úrok je vyplácen pololetně a počítá se vţdy z nejniţšího zůstatku v daném období.
ČS
Šikovné spoření České spořitelny
0,8 aţ 3,2
měsíčně
bez výpovědní lhůty
Pásmové úročení. Úrok 3,2% pásmo od 250.000 aţ 299.999, vyšší čátky úročeny 0,8% p.a.
ČS
Internetový spořicí účet
0,5 nebo 1,5
měsíčně
bez výpovědní lhůty
RB
eKonto Plus
0,40-1,0
čtvrtletně
bez výpovědní lhůty
RB
Ekonto Flexi
0,40-2,1
čtvrtletně
1/6/12 měsíců
Prémie 1% je vyplacena v případě, ţe výše vkladu zůstane v pásmu 40.000 aţ 499.999 Pásmové úročení. Úrok 1% v pásmu od 1.000.000,- do 19.999.999 Úrok 2% při nastavení výpovědní lhůty min. 1 měsíc v pásmu od 500.000 do 999.999. Sazba není fixována výpovědní lhůtou
Zdroj: www.finance.cz
25
3.2.3 Termínované vklady Na rozdíl od spořicích účtů jsou termínované vklady sjednány na určitou lhůtu. Platí pravidlo, ţe na čím delší dobu peníze klient uloţí, tím větší úrokovou sazbu banka garantuje. Nabízené délky period se u retailových klientů zpravidla pohybují od 1 týdne do 48 měsíců. Pokud klient chce vybrat vklad mimo sjednanou lhůtu, banka si účtuje poplatek pohybující se kolem 2% z vybírané částky. Mezi nejčastěji vyuţívané formy termínovaných vkladů patří tzv. revolvingový (opakující se) termínovaný vklad. Banka pak pravidelně „otáčí“ prostředky na vkladovém účtu ve sjednané lhůtě, dokud neobdrţí od klienta jiné dispozice. Úroková sazba se pak v den otočky můţe změnit dle aktuální situace na finančním trhu. Tabulka 9 – Srovnání termínovaných vkladů vybraných subjektů k 26. 1. 2011
Banka Název účtu
1 měsíc 6 měsíců
ČSOB ČSOB Termínovaný vklad ČS Nový vkladový účet RB Termínovaný vklad
0,25 0,25 0,10
0,5 0,35 0,4
1 rok
3 roky
0,95 0,8 1,3
1,72 1,65 2,2
Legenda: výše vkladu 200.000,-Kč, úroková sazba v % p. a.
Zdroj: vlastní úprava
3.2.4 Stavební spoření Stavební spoření je velice oblíbený produkt u českých retailových klientů. Původně vzniklo jako nástroj, jak získat levnější úvěr na bytové potřeby. Postupem času klienti začali vyuţívat moţnosti neúčelového čerpání naspořené částky a ze stavebního spoření se stal spořicí produkt vyuţívaný ve velice masivním počtu. Stavební spoření nabízí zajímavý výnos v poměru k minimálnímu riziku. Je to dáno státními podporami a výší úročení vkladů. Stavební spoření upravuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Úpravami tohoto zákona přichází postupně stavební spoření o své bezkonkurenční postavení na finančním trhu.
26
Tabulka 10 – Změny v podmínkách stavebního spoření
Stav od 1. 1. 2011 platný zpětně od roku 1. 1. 2010 Státní podpora zatíţena 25% z úloţky, max. 15% z úloţky, max. 50% daní, max. výše 4.500,3.000,podpory 2.000,- Kč 5 let 6 let 6 let osvobozeno osvobozeno ano Stav do 31. 12. 2003
Roční státní podpora Vázací doba vkladu Daň z úroků 15%
Stav od 1. 1. 2004
Zdroj: vlastní úprava Při maximálním moţném vyuţití se před poslední změnou zákona o stavebním spoření mohl výnos dostat na úroveň okolo 5,8% p. a. Retailový klient v České republice ale musí počítat s rizikem toho, ţe pokud bude vláda nucena sniţovat výdaje státního rozpočtu, stavební spoření můţe dále upravovat v neprospěch klienta. Z hlediska finančního poradenství je to zcela jistě produkt, který můţeme klientovi doporučit, pokud má investiční horizont okolo 6 let a chce vyuţít současných vládních podpor toho produktu.
3.3 Investiční produkty 3.3.1 Otevřené podílové fondy Otevřený podílový fond představuje pro retailového klient nástroj, jak se jednoduše stát účastníkem kapitálového trhu.22 Jedná se o formu kolektivního investování.23 Klient společně s ostatními investory svěřuje fondu své peníze do správy. Fond tak může ve větších objemech investovat na finančních trzích do cenných papírů a dalších investičních nástrojů.24 Podílové fondy představují jeden z nejúspěšnějších finančních produktů v historii. Pro běţného klienta je investice do podílového fondu zjednodušením těţkého investičního rozhodování, které akcie či dluhopisy nakoupit do svého portfolia. Pokud klient investuje do otevřených podílových fondů, kupuje si tím podíl na majetku fondu. Tento podíl je vyjádřen tzv. podílovým listem. U otevřených podílových fondů není počet
22
Kapitálový trh je místo, kde dochází ke směně střednědobého a dlouhodobého kapitálu prostřednictvím cenných papírů jako jsou akcie, dluhopisy atd. 23 V ČR upravuje zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. 24 Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi. 1. vydání, 2006, str. 343 – upraveno.
27
podílových listů jednoho fondu omezen. Investiční společnost25 určuje kaţdý den hodnotu podílového listu. Podílový list může majitel kdykoliv prodat zpět investiční společnosti za cenu odpovídající skutečné hodnotě majetku, jež na ně připadá.26
3.3.2 Druhy otevřených podílových fondů Vzhledem k celosvětové oblíbenosti podílových fondů existuje nepřeberné mnoţství a typů podílových fondů. Z hlediska koncepce této práce je potřeba vysvětlit pouze základní členění dle rizikovosti a tedy i vhodnosti fondu pro běţného klienta. Riziko investice u otevřených podílových fondů lze chápat jako míru kolísavosti hodnoty podílových listů. Tato kolísavost je přímo vázána na druh cenných papírů, které jsou v majetku fondu. Z tohoto hlediska lze otevřené podílové fondy rozdělit na 3 základní typy: fondy peněţního trhu, dluhopisové fondy a akciové fondy. 3.3.2.1 Fondy peněţního trhu Fondy peněţního trhu investují převáţnou část své majetku do krátkodobých dluhopisů, pokladničních poukázek,27 termínovaných vkladů a dalších instrumentů peněţního trhu. Z tohoto důvodu vykazují velmi nízkou kolísavost hodnoty, ovšem děje se tak na úkor vyššího zhodnocení. Peněţní fondy mohou svou podstatou nabídnout zhodnocení pohybující se mezi 1% aţ 3% p. a. Z hlediska finančního poradenství jsou fondy peněţního trhu doporučovány spíše pro uchování nominální hodnoty klientova majetku. Tyto fondy mohou být dobrým řešením pro likvidní rezervu klienta nebo pro pravidelné spoření k naplnění krátkodobých cílů (do 5 let). 3.3.2.2 Dluhopisové fondy V majetku dluhopisových fondů jsou dluhopisy většinou s dobou splatnosti delší neţ 1 rok. Různé dluhopisové fondy mohou zaujímat různé investiční strategie. Je moţné investovat do státních dluhopisů, dluhopisů velkých firem, malých a středních firem, do dluhopisů určitého regionu nebo měny. Kolísavost dluhopisových fondů se zpravidla 25
Za otevřené podílové fondy, které nemají právní subjektivitu (tzv. smluvní fondy), jedná navenek jejich zřizovatel – investiční společnost. 26 Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 159 – upraveno. 27 Pokladniční poukázky jsou krátkodobé dluhopisy vydávané státem. Splatnost mají do jednoho roku a nominální hodnotu mají 1.000.000,-Kč. Jsou prodávány za niţší cenu, neţ je jejich jmenovitá hodnota. Výnos je pro investora, který drţí poukázku do doby splatnosti, rozdíl mezi emisní cenou a jmenovitou hodnotou.
28
pohybuje okolo 5%. Dlouhodobě by se výnos dluhopisových fondů měl pohybovat okolo 5% p. a. Dluhopisové fondy jsou vhodné pro klienty, kteří mají svůj investiční horizont28 delší neţ 5 let. 3.3.2.3 Akciové fondy Podle svého názvu investují akciové fondy převáţnou část svého majetku do akcií. Opět existuje mnoho moţností, jaké typy akcií daný fond nakoupí. Globální akciové fondy investují celosvětově. Sektorové fondy investují do různých odvětví jako je např. farmaceutika, telekomunikace či energie. Tématické fondy mohou investovat třeba do rozvíjejících se trhů či do společností zaměřených na ekologii. Jedno mají ale akciové fondy společné. Značí se velikou kolísavostí a na druhou stranu mají potenciál vysokého zhodnocení. Mluvíme o kolísavosti, která se pohybuje okolo 25% a během velkých turbulencí na trzích můţe být i podstatně vyšší. Za cenu vyššího rizika je odměnou výnos, který by se po uplynutí investičního horizontu měl pohybovat okolo 10% p. a. Doporučený investiční horizont při investici do akciových fondů je 8 aţ 10 let. Z hlediska poradenství jsou investice do těchto typů fondů vhodná pro dlouhodobé cíle klienta, jako je vzdělání dětí či penze. Je vhodná téţ pro klienta, který je ochoten podstoupit riziko vysoké kolísavosti svého majetku za cenu vyššího výnosu. Graf 4 – Vývoj hodnoty fondů Generali pojišťovny a. s. k 19. 1. 2011
2,30000
2,10000
Akciový fond 1,90000
1,70000
Smíšený fond 1,50000
1,30000
Dluhopisový fond 1,10000
Peněžní fond 19.1.2011
20.10.2010
5.5.2010
30.7.2010
10.2.2010
19.8.2009
11.11.2009
29.5.2009
11.3.2009
10.12.2008
9.7.2008
24.9.2008
16.4.2008
30.1.2008
8.8.2007
31.10.2007
23.5.2007
28.2.2007
22.11.2006
7.6.2006
31.8.2006
15.3.2006
14.9.2005
14.12.2005
15.6.2005
5.1.2005
30.3.2005
30.9.2004
14.7.2004
21.4.2004
28.1.2004
6.8.2003
29.10.2003
21.5.2003
26.2.2003
27.11.2002
04. 09. 2002
12. 06. 2002
20. 03. 2002
21. 12. 2001
27. 09. 2001
11. 07. 2001
20. 04. 2001
0,90000
Zdroj: www.generali.cz 28
Doba, po jejímţ uplynutí můţe investor očekávat dosaţení předpokládaného výnosu.
29
3.3.3 Investování do podílových fondů s finančním plánem Začít investovat do otevřených podílových fondů je časté doporučení ze strany finančního poradce směrem k retailovému klientovi. Banky jsou součástí velkých finančních skupin a mohou nabídnout široký výběr podílových fondů v rámci své finanční skupiny. Finanční zprostředkovatelé pak mohou nabízet fondy smluvně spolupracujících investičních společností. Při výběru investiční společnosti mohou hrát roli poplatky fondu. Ve fondu se obvykle klient setká se vstupním a správcovským poplatkem. Vstupní poplatek hradí klient z objemu investice jednorázově. Správcovský poplatek je účtován za kaţdý započatý rok investování a počítá se z celkového objemu majetku fondu. Výše poplatků je odvozena od konkrétního typu fondu. Tabulka 11 – Přehled poplatků otevřených podílových fondů
Typ Fondu Peněžního trhu Dluhopisové Akciové
Vstupní poplatek v Správcovský poplatek v % od - do % od - do 0,10 - 0,50 0,50 - 1,00 1,00 - 2,00 1,00 - 1,50 3,00 - 5,00 1,00 - 2,00
Zdroj: vlastní úprava Důleţitým faktorem při výběru fondu je zejména správné určení vztahu klienta k riziku a také vhodnost daného fondu pro konkrétní cíl klienta. Kvalitní finanční plán věnuje těmto faktorům velikou pozornost. Chrání pak klienta před finanční ztrátou, která by byla způsobena nedodrţením investičního horizontu nebo jednoduše tím, ţe by klient neunesl velké kolísání svého majetku a investici pod tímto tlakem odprodal. Opustit trh v nevhodnou dobu pak znamená realizaci ztráty. Pravidelné investování do podílového fondu vybraného v rámci finančního plánu, doporučují poradci obvykle ze tří důvodů. Klient investuje se všemi výhodami do širokého portfolia i s malými částkami, postupně a disciplinovaně v čase buduje svůj majetek a současné vyuţívá jednoduchou investiční techniku nazývanou průměrování nákupních
30
cen.29 Klient se tím vyhne spekulaci, ţe je v tu danou chvíli správný okamţik nakoupit podílový fond za zajímanou cenu, ale kaţdý měsíc posílá pravidelnou částku ze svých volných zdrojů. Pokud trhy zakolísají směrem dolů, klient si niţší nákupní cenou „zředí“ předchozí nákupy. Kdyţ jdou trhy směrem nahoru, předchozí investice se mu zhodnocují. Graf 5 – Ukázka pravidelné investice do akciového podílového fondu
Legenda: Graf: průběh Raiffeisen - Východoevropského akciového fondu. Sloupcový diagram: Fiktivní nákup podílu fondu za 300,- EUR měsíčně.
Zdroj: Raiffeisen KAG Pravidelná investice do otevřených podílových fondů není nic, čeho by se měl tuzemský retailový klient obávat, pokud se bude drţet základních investičních pravidel. Je třeba si zvolit správný investiční horizont s ohledem na své cíle. Dále pak vybrat správný druh podílového fondu vzhledem ke vztahu klienta k riziku. A poté investovat pravidelně částku, která vychází z jeho volných peněţních zdrojů. Podílové fondy jsou správná volba pro začínající investora. Mohou slouţit jako „mateřská školka“ pro českého retailového klienta, který zpravidla nemá zkušenosti s investováním na kapitálových trzích.
29
Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 176 – upraveno.
31
3.3.4 Penzijní připojištění Podmínky penzijního připojištění upravuje v České republice zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Slovo „penzijní“ odkazuje na dlouhodobý charakter a zaměření tohoto produktu. Nejedná se ovšem o žádné pojištění, jak by naznačovala druhá část názvu produktu, nýbrž o pravidelné investování do zvoleného penzijního fondu.30 Penzijní fond klientovi peníze zhodnocuje dle zákonem stanovených pravidel. Mezi hlavní výhody tohoto produktu patří státní příspěvek odvozený od výše klientovi úloţky a moţnost dostávat příspěvky od současného zaměstnavatele. Cílem tohoto finančního produktu je motivovat občany k dobrovolnému spoření svých prostředků za účelem čerpání zůstatku v penzijním věku. Z poradenského hlediska je doporučení si spořit na své stáří zcela na místě. Je totiţ zřejmé, ţe český důchodový systém nemůţe do budoucna fungovat bez problémů. V České republice se v současné době rodí stále méně dětí a naopak se prodluţuje průměrná délka lidského ţivota. Jednoduše řečeno – česká populace stárne. Demografické odhady hovoří o tom, že v roce 2030 bude v České republice na 3,6 mil. osob v produktivním věku připadat 3,5 mil. důchodců. Za těchto podmínek nebude český stát schopen financovat požadavky všech občanů v plné výši.31 Otázka tedy není jestli spořit, ale spíše jakým způsobem. Zákonná omezení kladená na české penzijní fondy vedou k tomu, že fondy vynuceně sestavují konzervativní portfolia s nízkými očekávanými výnosy.32 Paradoxně tak penzijní připojištění není příliš vhodný produkt na budování majetku v dlouhodobém časovém horizontu. Finanční poradce by měl doporučit uzavření penzijního připojištění pro vyuţití státní podpory a pak zejména v okamţiku, kdy klientovi nabízí příspěvek i jeho zaměstnavatel. Dále by měl poradce doporučit budovat majetek na penzi souběhem dalších finančních produktů, které umoţní vyšší zhodnocení.
30
Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 40 – upraveno. Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 41 a 42 – upraveno. 32 Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 61 – upraveno. 31
32
Tabulka 12 – Státní příspěvky na penzijní připojištění Výše příspěvku účastníka v Kč 100 až 199 200 až 299 300 až 399 400 až 499 500 a více
Výše státního příspěvku v Kč 50 + 40% z částky nad 100 Kč 90 + 30% z částky nad 200 Kč 120 + 20% z částky nad 300 Kč 140 + 10% z částky nad 400 Kč 150 Kč
Zdroj: Zákon o penzijním připojištění Tabulka 13 – Zhodnocení českých penzijních fondů v roce 2009
Penzijní fond AEGON PF Allianz PF AXA PF ČSOB Stabilita ČSOB Progres Generali PF ING PF PF České pojišťovny PF České spořitelny PF Komerční banky
Úrok v % p. a. 2,10 3,00 2,00 1,40 1,00 2,40 0,10 1,20 1,28 0,24
Zdroj: www.penzijnipripojisteni.cz
3.3.5 Pojištění Při optimálním zpracování finančního plánu je velice důleţité věnovat pozornost zajištění budoucích příjmů klienta v případě nečekaných ţivotních situací. Všechny klientovi budoucí cíle jsou závislé na pravidelných měsíčních příjmech. Je tedy potřeba se proti nenadálým situacím dostatečně pojistit. Základní princip pojištění je v tom, ţe klient platí pojišťovně měsíční pojistné33 za to, ţe je kryt proti vybraným rizikům uvedených ve smlouvě o pojištění. V případě pojistné události34 je pojišťovnou vyplácena sjednaná pojistná částka. Nyní bude práce stručně popisovat základní druhy pojištění, které jsou dostupné na tuzemském trhu.
33
Pojistné je úplatou za pojištění. Výše pojistného je uvedena v pojistné smlouvě. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíţe označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. 34
33
3.3.5.1 Druhy pojištění Základní dělení pojištění je na ţivotní a neţivotní pojištění. V případě ţivotního pojištění mluvíme zejména o pokrytí rizika úrazu nebo úmrtí. Pokud má klient rodinu, která je finančně závislá na jeho příjmech, je pojistka výrazem odpovědnosti za osobní a rodinné závazky. Neţivotní pojištění je spojené s rizikem vzniklé škody na majetku (domácnost, automobil). Pojištění majetku by mělo umoţnit opravit nebo nahradit zničený majetek v případě vzniku škody.
3.3.5.2 Typy ţivotního pojištění V současné době můţe retailový klient nalézt na tuzemském trhu různé formy ţivotního pojištění. Mezi nejčastější patří kapitálové, investiční a rizikové ţivotní pojištění. Kapitálové ţivotní pojištění je pojištění, u kterého je ve smlouvě garantována pojistná částka pro případ dožití určitého věku ve formě jednorázového plnění.35 Klient platí pojistné, z něhoţ jde část peněz na krytí rizik a část pojišťovně, která je dle svého uváţení zhodnocuje a vyplácí klientovi po dosaţení sjednaného věku nebo v případě dřívějšího úmrtí. Investiční ţivotní pojištění má podobný charakter. Nemá ovšem ve smlouvě pojistnou částku pro případ dožití garantovanou. Kolik peněz si klient odnese na konci doby platnosti pojistky, závisí na úspěšnosti investování pojišťovny. Pojišťovna investuje část peněz z pojistného do klientem vybraných podílových jednotek36 s určitým rizikovým profilem a tedy i očekávaným výnosem. U rizikového životního pojištění není při dožití se sjednaného konce vyplacena žádná částka.37 Peněţní plnění pojišťovna vyplatí jen v okamţiku, kdy dojde k pojistné události uvedené ve smlouvě o pojištění. 3.3.5.3 Výběr optimálního ţivotního pojištění Při sjednání ţivotního pojištění by se klient měl zaměřit především na jeho základní princip. To znamená se zajistit proti rizikům, které mohou výrazně ovlivnit rodinný rozpočet. Je důleţité sjednat pojistné částky ve výši odpovídající konkrétním příjmům a poţadavkům klienta. Z poradenského hlediska by se klient, na kterém je ekonomicky závislá jeho rodina, měl pojistit pro případ úmrtí minimálně na jeho 3letý příjem. Rodinný
35
Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 13 – zkráceno. Obdoba portfolia podílového fondu. 37 Filip M., Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1 vydání, 2006, str. 13 – upraveno. 36
34
rozpočet tak má dostatek času se srovnat s výpadkem příjmu. V případě hypotéčního úvěru je třeba doporučit pojistnou částku ještě navýšit o výši závazku. Dále by se měl klient pojistit proti trvalým následkům úrazu. Jde o úraz, který má za příčinu to, ţe klient jiţ nebude moci vykonávat práci, kterou vykonával a bude odkázán na invalidní důchod. V tomto případě je potřeba vynahradit ušlý příjem doţivotní rentou z peněz, které klient obdrţí od pojišťovny. Pojistná částka by se měla pohybovat v řádech milionů korun, aby byl skutečný příjem klienta dorovnán na úroveň před úrazem. Konkrétní výše pojistné částky je přímo závislá na výši klientova příjmu. Při výběru typu ţivotního pojištění je klient většinou pod tlakem informací od finančního poradce. Záleţí na konkrétním poradci, zda klientovi navrhne opravdu nejvýhodnější typ pojištění. Pro klienta je nejméně nákladné rizikové ţivotní pojištění. Pojišťovně klient platí pouze za krytí rizik. Při srovnání s kapitálovým a investičním ţivotním pojištěním tak bude výše pojistného nejmenší. Na konci pojištění klientovi sice nebude vyplacen ţádný obnos peněz, ale prostředky, které ušetří na pojistném, můţe efektivně zhodnocovat. Mnoho poradců na tuzemském trhu se snaţí vyvolat dojem, ţe nejvýhodnějším spořením je zaloţení investičního ţivotního pojištění. Jednají tak pod vidinou zajímavých provizí za uzavření tohoto typu ţivotního pojištění. Investiční ţivotní pojištění je velice podobné pravidelné investici do otevřených podílových fondů, ale s několika zásadními rozdíly. Peníze, které klient spoří přes pojišťovnu nejsou přímo jeho majetkem, ale jsou výhradním majetkem pojišťovny. Při finančních potíţích pojišťovny se svěřené peníze mohou stát předmětem uspokojení pohledávek věřitelů. Investiční ţivotní pojištění by mělo přinést podobné zhodnocení, jako investice do otevřených podílových fondů. Investice ale vţdy ovlivňují poplatky. Ty jsou u investičního ţivotního pojištění obvykle výrazněji vyšší neţ u přímé investice do podílových fondů. Pojišťovny také nemají ze zákona povinnost, poplatky spojené s investicemi v rámci investičního ţivotního pojištění, klientovi sdělovat. V tomto směru jsou otevřené podílové fondy nesrovnatelně transparentnější. Toto jsou fakta potvrzující skutečnost, ţe lepší variantou pro klienta je zaloţit si rizikové ţivotní pojištění a zbývající volné prostředky investovat na svůj účet v podobě pravidelné investice do otevřených podílových fondů.
35
4 Návrh optimálního finančního plánu dle konkrétního poţadavku klientů 4.1 Metodologie K teoretickému vymezení finančních plánů a produktů do nich vstupujících byla pouţita odborná literatura a odborné časopisy zaměřené na finance. Vzhledem k tomu, ţe literatura nabízí velice podrobné popisy celé problematiky, bylo potřeba informace silně zestručnit. Přitom byly pouţity zkušenosti autora z prostředí bankovnictví a finančních trhů, konkrétně práce týkající se obsluhy retailových klientů v Raiffeisenbank a. s.
4.1.1 Subjekty vybrané do komparace K samotnému srovnání byly vybrány 4 instituce působící na finančním trhu v České republice. Jedná se o dvě poradenské společnosti a dvě banky.38 1) Česká spořitelna, a. s. – tradiční česká banka s velikým podílem na českém bankovním trhu a stále největší obchodní sítí. 2) Raiffeisenbank a. s. – menší banka na trhu, která se v poslední době intenzivně věnuje finančnímu plánování převzetím know-how od své rakouské mateřské společnosti. 3) Partners For Life Planning, a. s. – poradenská společnost prezentující, ţe je největší poradenskou společností na tuzemském trhu v oblasti financí. 4) Broker Consulting, a. s. – poradenská společnost, která má za cíl vystřídat společnost Partners a stát se vedoucím finančním konzultantem v České republice.
38
Původní záměr byl porovnat 3 banky působící na tuzemském trhu. Bohuţel v ČSOB, a. s. byla
zrealizována pouze úvodní schůzka. Po zjištění bankéře, ţe se jedná o vzorový příklad do bakalářské práce, s ním jiţ nebylo moţné navázat komunikaci.
36
4.1.2 Simulace konkrétního klienta V kaţdé z uvedených společností byla zrealizována osobní schůzka za účelem zpracování finančního plánu. U všech společností byl pouţit shodný příklad konkrétního klienta. Cílem nebylo kaţdému poradci sdělit všechny informace. Pokud se na danou věc finanční poradce nezeptal, nebyla mu informace podána. U vybraného klienta byly nasimulovány následující podmínky: 26letý muţ, ţijící ve společné domácnosti s 23letou slečnou. Bydlí v bytě 2+kk, na jehoţ koupi si vzali společný hypoteční úvěr s aktuální nesplacenou jistinou ve výši 860.000,- Kč. Muţ pracuje v administrativě a jeho měsíční příjem je 25.000,- Kč. Partnerka pracuje jako kosmetička s měsíčním příjmem 15.000,- Kč. Jejich plány do budoucna začínají cílem si za 2 roky pořídit automobil v hodnotě 200.000,- Kč. Do 4 let plánují zaloţit rodinu. Na to úzce navazuje další cíl, pořídit si větší bydlení v hodnotě 3.000.000,- Kč, nejpozději 2 aţ 3 roky po narození dítěte. Poslední prioritou je zajištění pravidelného příjmu ve stáří. Jejich představou je renta od 60 do 80 let ve výši 30.000,- Kč měsíčně. V současné době mají rezervu ve výši 100.000,- Kč na spořicím účtu. Oba mají zaloţené stavební spoření, kam dva roky pravidelně spoří 1.700,- Kč měsíčně. Kaţdý z nich má na stavebním spoření zůstatek zhruba 40.000,- Kč. Muţ má sjednáno investiční ţivotní pojištění ze zůstatkem přibliţně 20.000,- Kč. Měsíčně platí pojistné ve výši 1.000,- Kč. U této pojistky je kryt proti trvalým následkům úrazu s pojistnou částkou 1.000.000,- Kč. Muţ má také sjednáno penzijní připojištění s aktuálním zůstatkem 20.000,- Kč se sjednanou měsíční úloţkou 500,- Kč. Jeho zaměstnavatel neposkytuje příspěvky na penzijní připojištění. Po odečtení všech výdajů jim v rodinném rozpočtu měsíčně zbývá 9.000,- Kč, ale jsou ochotni se případně omezit ve velkých výdajích osobní spotřeby.
37
4.1.3 Hodnotící kritéria analýzy K analýze vybraných společností budou slouţit tzv. hodnotící kritéria. Tato kritéria se skládají ze čtyř základních částí: a) Uvítání, prostředí a první dojem. b) Zjištění potřeb a současného stavu financí c) Nabídka vhodného řešení d) Celkový dojem Maximální počet získaných bodů u kaţdé z částí je 10 a minimální pak 0. Kaţdý poradce získal příslušný počet bodů u kaţdé z hodnocených částí. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá z částí je odlišná svým vlivem na klienta, byla téţ kaţdá část ohodnocena odlišnými vahami do celkového hodnocení. Přehled odlišných vah je uveden v tabulce číslo 14. Tabulka 14 - Přehled hodnotících kritérií Název části
Váha
1. Uvítání, prostředí a první dojem.
10,00%
2. Zjištění potřeb a současného stavu financí.
35,00%
3. Nabídka vhodného řešení.
45,00%
4. Celkový dojem.
10,00%
Zdroj: vlastní návrh Po ohodnocení poradce příslušným počtem bodů došlo k úpravě dle příslušných vah.39 Poté došlo ke srovnání výsledků a určení celkového pořadí porovnávaných subjektů.
39
Myšlenka odvozena z velkého testu finančního poradenství, který publikoval časopis Osobní finance v prosincovém vydání roku 2008.
38
4.2 Komparace vybraných subjektů 4.2.1 Partners For Life Planning, a. s. 4.2.1.1 Uvítání, prostředí a první dojem Vzhledem k moţnostem poradce byla schůzka realizována v kavárně. Prostředí bylo diskrétní a simulovalo tak částečně pohodlí kanceláře. Uvítání proběhlo standardním způsobem a poradce působil příjemně. V porovnání s prostředím samostatné kanceláře se ovšem přesto nemůţe kavárna srovnávat a zejména z tohoto důvodu je hodnocení 6 bodů. 4.2.1.2 Zjištění potřeb a současného stavu financí Na úvod se poradce snaţil své sluţby prodat vyzdvihnutím toho, ţe působí na finančním trhu jako nezávislý poradce. K tomu pouţil vlastní kresby a následného kladení otevřených otázek. Klient byl poradcem na obrázku znázorněn jako účastník trhu, který si posléze neví rady na jaký finanční ústav se obrátit. Následně byla zdůrazněna role finančního poradce pro klienta, který klientovi pomůţe zmapovat finanční produkty různých institucí a ušetřit mu tím mnoho času a práce. Kladené otázky byly vhodné a zatahovaly klienta do prezentace. Finančnímu poradci společnosti Partners se nenásilně podařilo nabídnout své sluţby a otevřel si tím prostor pro další jednání. Následoval podrobný rozbor klienta pomocí sešitu společnosti Partners s názvem: „Finanční analýza – Váš krok k finanční nezávislosti“. Na úvodní stránce se poradce zabývá typologií klienta. Klient má na výběr se zařadit mezi tři skupiny klientů: dluţníka, spotřebitele či investora. Toto bylo pro poradce stěţení pro odhadnutí klienta. Průvodce první schůzkou je velice podrobný a klienta i samotného poradce jasně navádí. Sešit obsahuje i samotné otázky pro klienta a odvádí tak svým způsobem práci za poradce. Vše je zpracováno přehledně včetně obrázků, tabulek a dotazníků. Tento materiál slouţí pouze pro potřeby poradce a na základě vyplněných údajů je zpracováván finanční plán. Hodnocení této části je 8 bodů.
39
4.2.1.3 Nabídka vhodného řešení Na začátku druhé schůzky poradce shrnul dosavadní finanční situaci klienta a zazněla pochvala vytvořené krátkodobé rezervy na spořicím účtu. Poradce také pochválil vyuţívání státní podpory na stavebním spoření a penzijním připojištění. Doporučil oba produkty ponechat a spořit v míře zajišťující plnou státní podporu. Následoval přechod na část finančního plánu, kterou klient nemá ideálně vyřešenou. Podle poradce Partners je to oblast zajištění příjmů proti nečekaným událostem. Poradce doporučil vypovědět nebo sníţit na minimum stávající pojistku klienta z důvodu toho, ţe je absolutně nedostačující a nepokrývá nahodilé skutečnosti, které by se klientovi mohly přihodit. Místo toho doporučil uzavřít kaţdému z partnerů dvě jiné ţivotní pojistky. Vţdy jednu rizikovou a jednu investiční ţivotní pojistku. Jako hlavní důvod tohoto kroku zmiňoval, ţe je to nezbytné proto, aby byl rodinný rozpočet ochráněn proti neschopnosti splácet hypotéční úvěr, kdyby se jednomu z partnerů něco stalo. V tomto směru můţeme dát poradci za pravdu a jeho doporučení navýšit pojistné částky je na místě. Nicméně důvod, proč poradce řeší jednoho klienta dvěmi různými pojistkami, je zvláštní. Klient by platil náklady na dvou smlouvách a řešení je téţ zbytečně komplikované. Konkrétní pojistné částky, na které má být klient pojištěn, se poté ztratily v mnoţství navrhovaných smluv. Poradce v tomto okamţiku nevědomě ztratil zájem klienta sloţitým řešením. Co působilo ještě hůře, byly předem vyplněné smlouvy, které čekaly pouze na podpis klienta. Při řešení přání většího bydlení, poradce navrhl opětovné vzetí hypotéčního úvěru. Vzhledem k tomuto návrhu vyvrátil splnění snu v podobě pravidelné renty ve stáří. Poradce měl spočítáno, ţe ke splnění poţadavků na rentu by klient musel s rodinného rozpočtu odkládat 6.000,- Kč měsíčně. Vyhodnotil tak za nereálné tuto úloţku udrţet při placení většího hypotéčního úvěru. Přibliţnou výši splátky hypotéčního úvěru ovšem nezmínil. Poradce doporučil dlouhodobé spoření v podobě pravidelné investice dvěma odlišnými směry. Investici 1000,- Kč měsíčně do vyváţeného40 portfolia podílových fondů pro kratší cíle (svatba a děti). Druhých 1000,- Kč do dynamického41 portfolia pro částečné vyřešení renty v důchodu.
40
Portfolio sloţené spíše z konzervativních fondů – fondů peněţního trhu a dluhopisových fondů a jen malou částí z akciových fondů. 41 Portfolio, které je sloţeno převáţně z akciových fondů s menším zastoupením dluhopisových fondů.
40
Při řešení nejbliţšího cíle klienta, tedy nákupu nového auta, poradce navrhl řešení v podobě zanechání pravidelného spoření do stavebního spoření. Poradce věděl, ţe peníze na stavebním spoření budou vázány ještě 4 roky a nákup auta klient zamýšlí jiţ za dva roky. Po dotazu na tento fakt poradce zmínil moţnost vzetí úvěru ze stavebního spoření na nový automobil. Vzhledem k tomu, ţe úvěr ze stavebního spoření je výhradně účelový směrem na bytové potřeby, bylo toto řešení poradce zcela chybné. Celkové hodnocení této části je 6 bodů. 4.2.1.4 Celkový dojem Finančního poradce společnosti Partners musíme pochválit za příjemný dojem z jeho vystupování. Dobře rozpoznal skutečnost, ţe je klient špatně pojištěn a snaţil se tuto situaci vyřešit. Při navrhování více pojistných smluv na jednu osobu nepůsobil dojmem, ţe se tak chce více obohatit na provizích. Skutečnost můţe být taková, ţe tak byl jednoduše vyškolen. Dále můţeme pochválit návrh spoření v podobě pravidelné investice, kterou poradce prodal i vysvětlil bez obtíţí. Celkově bylo patrné, ţe případu věnoval hodně času a byl připravený na otázky za strany klienta. Chyby v podobě navrhovaných řešení byly jiţ zohledněny výše a poradce si v této části zaslouţí 7 bodů.
4.2.2 Česká spořitelna, a. s. Schůzka byla prvotně sjednávána přes webové stránky České spořitelny. Na internetu banka klientovi slibuje, ţe na základě jeho konkrétní situace bude hledat nejoptimálnější řešení v podobě 4 pilířů: rezerva, přání, budoucnost a zajištění. Vše je stručné a přehledné. Klient zde má téţ moţnost vyplnit kontaktní údaje za účelem sjednání schůzky na pobočce. 4.2.2.1 Uvítání, prostředí a první dojem Po vyplnění kontaktních údajů na webových stránkách České spořitelny je klient následně kontaktován z telefonního centra banky pro domluvení konkrétního místa a termínu schůzky. Telefonní rozhovor je profesionální a působí velice dobře. Přímo v den schůzky je klient kontaktován pracovníkem, který se bude klientovi osobně věnovat na pobočce. Bankéř se přestaví a potvrdí čas a místo schůzky. Toto opět působí velice profesionálním dojmem. Po příchodu na pobočku proběhlo vše bez komplikací. Bankéř byl 41
jiţ připraven na schůzku a na uvítání klienta. V hodnocení prostředí musíme bance vytknout nedostatečnou diskrétnost pracovního místa. Skleněná přepáţka sice oddělovala pracovní místo od čekací zóny, v době návštěvy bylo ovšem na pobočce veliké ticho a jednání muselo být vedeno velice ztišeným hlasem, aby informace neslyšeli klienti čekající na pokladnu. Úvodní známka pro Českou spořitelnu je 7 bodů. 4.2.2.2 Zjištění potřeb a současného stavu financí Na úvod jednání se bankéřka zeptala, jaké má klient očekávání od schůzky. Klient očekával srovnání s Raiffeisenbank a.s., kde mu jeho osobní bankéřka zpracovala finanční plán. Navzdory této informaci bankéřka začala své dotazy směrovat přímo na konkrétní produkty. Kdyţ zjistila, ţe klient jiţ vyuţívá stavební spoření i penzijní připojištění, přešla k nabídce pravidelné investice do otevřených podílových fondů. Bohuţel si produktem nebyla jistá a sama po chvíli snahu vzdala s tím, ţe předala kontakt na investičního specialistu, sedícího navíc na jiné pobočce. Následně bankéřka představila tzv. prodejní mapu, kde jiţ byly uvedené „finanční pilíře“, na které banka odkazovala na svých webových stránkách. Bankéřka poloţila otázku, zda má klient vyřešeno bydlení. Po zjištění, ţe aktuálně jiţ splácí hypotéční úvěr, další otázky nenásledovaly. Bankéřka volně přešla k nabídce kapitálového ţivotního pojištění. Konkrétní pojistné částky nebyly doporučeny. Bankéřka nabízela pojištění podle toho, kolik je klient ochoten za pojistku měsíčně platit. Ačkoliv byla zmíněna informace o stávajícím hypotéčním úvěru, byla učiněna nabídka pojištění s pojistnou částkou 50.000,- Kč v případě smrti a drobné úrazové pojištění. Po vytištění předběţné nabídky pojištění došlo na rozloučení a schůzka byla ukončena. Tato část schůzky byla hodnocena 2 body. Tyto body byly uděleny zejména za pouţití prodejní mapy, kde se základní principy finančního plánu objevily alespoň v tištěné podobě. 4.2.2.3 Nabídka vhodného řešení Vzhledem k průběhu jednání nebylo učiněno zjištění potřeb ani současný stav financí klienta. Z tohoto důvodu byla nabídka produktů nevhodná a ve výsledku nebylo učiněno ţádné doporučení. Nabízené produkty byly probírány z důvodu toho, ţe je bankéřka znala a ne proto, ţe by odpovídaly potřebám klienta. Z těchto důvodů nemůţe Česká spořitelna obdrţet v této části ani jeden bod, hodnocení je tedy 0 bodů.
42
4.2.2.4 Celkový dojem Po úvodním dobrém pocitu z informací na webových stránkách banky a dobré organizaci sjednání schůzky, převáţilo zklamání. Jednání nevedlo k ţádnému konkrétnímu cíli a o finančním plánu nemůţeme vůbec hovořit. Snaha a ochota bankéřky si v celkovém hodnocení zaslouţí 4 body.
4.2.3 Raiffeisenbank a. s. 4.2.3.1 Uvítání, prostředí a první dojem Raiffeisenbank nabízí zpracování finančního plánu tzv. prémiovým klientům. Jsou to klienti, kteří mají čistý měsíční příjem vyšší neţ 25.000,- Kč nebo disponují depozity 500.000,- Kč a výše. Schůzka byla tedy realizována s poradcem, který má na starosti prémiovou klientelu. Poradce byl příjemný a na úvod schůzky bylo nabídnuto občerstvení. Jednání probíhalo v prosklené kanceláři a prostředí působilo z počátku velmi diskrétně. Schůzka byla ovšem několikrát přerušena kolegy poradce, kteří si vyţadovali jeho krátkou přítomnost. Z tohoto důvodu je známka ve výši 8 bodů. 4.2.3.2 Zjištění potřeb a současného stavu financí Bankéř při jednání pouţil sešit, který měl funkci průvodce schůzkou. Stejně jako při jednání s poradcem společnosti Partners, sešit bankéře naváděl a pomohl projít všechny potřebné oblasti správného finančního plánu. Na rozdíl od společnosti Partners nebyl sešit tolik podrobný. Více záleţelo na výkladu samotného bankéře a sešit pomocí obrázků pouze dokreslil právě probíranou myšlenku. Postupně byly probrány cíle klienta, současný majetek, sjednané produkty, vztah klienta k riziku, příjmy a výdaje klienta. Poradce vysvětlil, ţe chce případu věnovat přiměřeně potřebnou dobu a samotné doporučení bude předmětem následné schůzky. Jednání působilo velice profesionálně a poradce zjistil všechny potřebné informace. Výsledná známka je 9 bodů. 4.2.3.3 Nabídka vhodného řešení Na úvod druhé schůzky se bankéř zeptal, jestli se něco nezměnilo v oblasti rodinných financí a provedl stručnou rekapitulaci minulé schůzky. Poté následovalo 43
doporučení, které bylo rozdělené do 4 různých oblastí. Zajištění a ochrana, správa majetku, financování a penzijní plán. Poradce pouţíval sešit jako na první schůzce a ke kaţdé oblasti měl ručně napsané doporučené řešení. Při řešení zajištění a ochrany, doporučil ponechat stávající rezervu na spořicím účtu. Také doporučil si zřídit ještě rezervu v podobě kontokorentního úvěru a kreditní karty pro případ, ţe by výpadek příjmů byl delší a rezerva v podobě vlastních zdrojů nestačila. Následovalo doporučení rizikové ţivotní pojistky pro partnera i partnerku. Bankéř měl napsány i konkrétní pojistné částky, na které by podle něho, měl být klient pojištěn. Muţ na 1.760.000,- Kč pro případ úmrtí a na 2.400.000,- Kč proti trvalým následkům úrazu. Ţena na 1.400.000,- Kč pro případ smrti a na 2.100.000,- Kč proti trvalým následkům úrazu. Vysvětlení, proč by se klient měl pojistit konkrétně na tyto částky, ovšem nepadlo. Cena pojištění téţ nebyla zmíněna. V oblasti financování měl poradce připraveno řešení pro 3 cíle. Nákup nového automobilu řešil doporučením pravidelně spořit 2.800,- Kč měsíčně po dobu dvou let do otevřeného podílového fondu peněţního trhu. Po dvou letech a naspořené částce přibliţně 67.000,- Kč, navrhoval vzít na zbývající část spotřebitelský úvěr, jehoţ splátka vycházela také na 2.800,- Kč po dobu 6 let. Klient si tak spořením zvykne na odkládání této částky a sám posoudí, jestli je reálné si vzít na automobil úvěr. Při řešení cíle většího bydlení bankéř spočítal přibliţnou splátku hypotéčního úvěru, která činila 17.000,- Kč měsíčně. Bankéř klienta upozornil, ţe při současných volných zdrojích je splnění tohoto cíle nereálné. V oblasti správy majetku poradce spočítal aktuální zhodnocování klientova majetku. Vysvětlil, ţe klient má velice konzervativní portfolio a případným přerozdělením části majetku do rizikovějších investic, získá moţnost lepšího zhodnocení. Pro řešení penzijního plánu navrhnul bankéř pravidelnou investici do akciových podílových fondů. Spočítal, ţe pro splnění dané renty je potřeba pravidelně investovat částku 2.300,- Kč měsíčně. Navrhované řešení odpovídalo poţadavku klienta a poradci lze vytknout pouze méně přehledné vysvětlení ţivotního pojištění. Celkové hodnocení 9 bodů.
44
4.2.3.4 Celkový dojem Bankéře Raiffeisenbank je nutné pochválit za to, ţe měl dobré znalosti o produktech a dokázal, ţe dané problematice rozumí. Při obou jednáních působil velice profesionálně a hodnocení je ve výši 9 bodů.
4.2.4 Broker Consulting, a. s. 4.2.4.1 Uvítání, prostředí a první dojem Schůzka se uskutečnila v prostorech společnosti Broker Consulting. Prostředí bylo nové a velice příjemné. Finanční poradkyně měla vlastní kancelář, která byla velice prostorná a v jedné části byl i útulný dětský koutek. Kancelář byla naprosto diskrétní. Bylo nabídnuto velice honosné občerstvení. Poradkyně byla velice příjemná a tato část musí být ohodnocena plným počtem bodů, tedy 10 body. 4.2.4.2 Zjištění potřeb a současného stavu financí Analýza současného stavu financí byla nejpodrobnější ze všech hodnocených subjektů. Poradkyně pouţívala podrobný materiál s názvem OK Finanční plán. Tato pomůcka byla prezentována jako objednávka zpracování finančního plánu. Postupně došlo k detailnímu projednání všech oblastí finančního plánu. Všechny informace poradkyně zapisovala do příslušné kolonky v objednávce plánu. Vzhledem k podrobnému materiálu poradkyně nepřeskočila ţádnou informaci potřebnou ke zpracování komplexního finančního plánu a nelze jí v tomto ohledu nic vytknout. Hodnocení této části je 10 bodů. 4.2.4.3 Nabídka vhodného řešení Při prezentaci řešení pouţívala finanční poradkyně výstup zpracovaný počítačovým softwarem. Na úvodní stránce finančního plánu byl přehled informací získaných na první schůzce. Následoval jiţ přechod ke konkrétním doporučením. Bylo doporučeno ponechání rezervy proti nenadálým situacím v podobě peněz na spořicím účtu. Následovala nabídka investičního ţivotního pojištění pro oba partnery. Byla vysvětlena nutnost zajištění stávajícího hypotéční úvěru, protoţe v případě úmrtí jednoho z klientů by měl druhý problémy se splácením. Pojistná částka byla rovna výši hypotéčního úvěru. Dále bylo v návrhu doporučeno pojištění trvalých následků úrazu. U muţe ve výši 1 milionu korun a 45
u ţeny 500.000,- Kč. Celkové měsíční pojistné za oba partnery bylo 1.151,- Kč. Navrhovaná doba pojištění byla 51 let. Předpokládaná výše kapitálové hodnoty, která by měla být klientovi vyplacena na konci pojištění, činila necelých 300.000,- Kč. Poradkyně nejlépe ze všech poradců vysvětlila nutnost pojistky a téţ přehledně navrhla řešení v podobě konkrétního návrhu. V neprospěch klienta hraje zvolená forma investičního ţivotního pojištění. Produkt by byl nastaven tak, ţe podstatná část pojistného jde na pokrytí rizik. Nicméně zbytek pojistného se spoří se skrytými poplatky pojišťovny. Nevhodně byla zvolena také délka pojištění. Klienti nepotřebují platit pojištění aţ do 75 let věku, kdyţ od 60 let plánují být zajištěny svoji pravidelnou měsíční rentou. Řešení nákupu automobilu bylo ve finančním plánu splněno spořením veškerých zbývajících volných zdrojů do konzervativního podílového fondu. Zde se ukázala nevýhoda zpracování finančního plánu počítačovým softwarem. Při zadání cílů do počítače, poradce určí klientovi priority. To je samozřejmě správný krok. Bohuţel počítač si pak automaticky vezme všechny volné zdroje na řešení cíle s největší prioritou. V našem případě pak uţ nezbývaly prostředky na vyřešení ostatních cílů. Finanční poradkyně se snaţila tento fakt během jednání vysvětlit. Finanční plán tak ale ztrácel na přehlednosti. Finanční poradkyně určila, ţe cíl většího bydlení je při současných příjmech a výdajích klienta nereálný. V průzkumu se tak shodla s poradcem Raiffeisenbank. Navíc potvrdila postavení nezávislého poradce tím, ţe pro výpočet budoucí splátky hypotéčního úvěru počítala s aktuálně nejlepší nabídkou na trhu. Dostala se tak na niţší splátku neţ bankéř v RB. Pravidelná měsíční renta v důchodu byla splněna. Po vyřešení nákupu automobilu, program na zpracování finančního plánu navrhl, veškeré volné prostředky spořit do růstového portfolia otevřených podílových fondů. Procentuelně byl tedy tento cíl několika násobně přeplněn. Opět se ukázalo, ţe počítač v tomto směru nenahradí ručně zpracované řešení. Klient se dozvěděl, ţe cíl přeplní, ale nezjistil, kolik přesně mu stačí spořit na minimální splnění cíle. Celkové hodnocení této části je 8 bodů.
46
4.2.4.4 Celkový dojem Finanční poradkyně Broker Consulting se pohybuje v oblasti financí jiţ řadu let. Rozumí produktům, které nabízí a umí je srozumitelným způsobem vysvětlit. Její přirozená výřečnost jí pomohla i v situaci, kdy musela vysvětlovat nepřehledný výstup finančního plánu. Celkové hodnocení je 8 bodů.
4.3 Optimální finanční plán Práce se nyní bude zabývat návrhem optimálním finančního plánu pro vzorového klienta. Cílem je najít nejlepší moţné řešení pro klienta v jeho dané situaci. Je třeba brát v úvahu, ţe výběr ideální varianty je do jisté míry subjektivní záleţitostí. Nelze tvrdit, ţe pouze jedna z moţných variant je ta správná. Nicméně finanční poradce by měl klienta drţet v určitých mantinelech, které jsou pro něho bezpečné. Takto je třeba pohlíţet i na níţe navrhované varianty.
4.3.1 Rezerva a zajištění První věc, která je nezbytná pro plánování jakýchkoliv finančních cílů do budoucna, je vytvoření finanční rezervy. Finanční prostředky, které tvoří rezervu, je potřeba mít rychle k dispozici, protoţe klienta chrání před krátkodobým výpadkem příjmů nebo před nečekanými výdaji. Pro klienta bez zkušeností v oblasti investování je ideálním řešením spořicí účet. Optimální výše rezervy je 6 měsíčních příjmů, v našem vzorovém příkladu je to 240.000,- Kč. Vzhledem k tomu, ţe klient má ve vlastních zdrojích 100.000,Kč, je nutné rezervu navýšit. Nejrychlejším řešením je vzetí revolvingového úvěru. Vhodná je kombinace kontokorentního úvěru a kreditní karty. Kaţdý produkt je totiţ vhodný pro jiný typ výdajů. Změna zaměstnání nebo rozbitá lednička jsou jistě nepříjemné záleţitosti. Bohuţel v lidském ţivotě se mohou stát daleko nepříjemnější věci, které výrazně ovlivní rodinný rozpočet. Jedná o dlouhodobé výpadky příjmů z důvodu úmrtí nebo invalidity. Při čistě pragmatickém pohledu na finanční stránku věci je nutné chybějící příjem vynahradit. V příkladu je hlavní zajistit řádné splácení hypotéčního úvěru s aktuální nesplacenou jistinou ve výši 860.000,- Kč. Kaţdého z partnerů je nutné pojistit minimálně na tuto 47
částku pro případ smrti. Pokud by se s jedním z nich něco stalo, pozůstalému odpadnou náklady spojené se splácením úvěru. Sníţí se i měsíční výdaje na chod domácnosti a po finanční stránce pozůstalý situaci zvládne. Dále se musí klienti zajistit proti výpadku příjmu z důvodu trvalých následků úrazu. Těţký úraz můţe zapříčinit skutečnost, ţe jiţ nebudou moci vykonávat své zaměstnání. Výdaje na chod domácnosti se navíc nesníţí, ale vzrostou celodenním uţíváním bytu invalidní osobou. Pokud chce poradce zachovat finanční stránku klienta nezměněnou, musí navrhnout pojistnou částku v takové výši, aby zajistila pravidelnou měsíční rentu dorovnávající příjem před úrazem. V závislosti na příjmech klientů v příkladu je nutné se pojistit minimálně na částku 2.400.000,- Kč u muţe a 1.400.000,- Kč u partnerky. U těchto pojistných částek je jiţ zohledněn fakt, ţe pojišťovny u krytí trvalých následků úrazu nabízejí progresivní plnění.42 V případě pojistné události by tak klient obdrţel částku zvýšenou o stupeň postiţení. U muţe je potřeba zohlednit, ţe je jiţ pojištěn v rámci investičního ţivotního pojištění na částku 1.000.000,- Kč proti trvalým následkům úrazu. Navrhovanou pojistnou částku je tedy nutné o tuto hodnotu sníţit. Pro vzorové klienty by bylo nejvýhodnější uzavřít rizikovou ţivotní pojistku s moţností sniţující se pojistné částky na smrt podle toho, jak se sniţuje nesplacená jistina úvěru. Ţádný z poradců tuto variantu nenavrhl, ale měsíční pojistné by se u této smlouvy, která zahrnuje výše uvedené pojistné částky, pohybovala okolo 1.000,-Kč. Je třeba také myslet na pojištění jiţ vybudovaného majetku. V tomto případě na pojištění bytu 2+kk. Byt se nachází v panelovém domě a pojištění nemovitosti je tak vyřešeno v rámci společné pojistky. Poradce by ale měl upozornit na chybějící pojištění domácnosti. Byt je nově zrekonstruovaný, a tak klienti odhadli vybavení bytu na částku 500.000,- Kč. Pojistné za pojištění s takto nastavenou pojistnou částkou se bude pohybovat okolo 2.000,- Kč za rok, tedy zhruba 200,- Kč za měsíc.
42
Při progresivním plnění plní pojišťovna pojistnou částku nebo její vícenásobek v závislosti na procentech poškození těla.
48
4.3.2 Navrhované řešení pro definované cíle Cílem s nejvyšší prioritou byl nákup automobilu za 200.000,- Kč. Jako optimální variantu je moţné pouţít doporučení bankéře Raiffeisenbank.43 Klient si naspoří část kupní ceny vozu pravidelnou investicí ve výši 2.800,- Kč měsíčně a na zbývající část si vezme spotřebitelský úvěr se splátkou ve stejné výši. Neohrozíme klienta tím, ţe bychom na nákup automobilu pouţili majetek z pohotovostní rezervy a také máme volné zdroje pro to, abychom mohli řešit ostatní cíle. Klienti chtěli dále řešit moţnost většího bydlení v horizontu 6 let. Zde je nutné souhlasit s poradci Raiffeisenbank a Broker Consulting, ţe při současných příjmech nebudou moci klienti tento cíl naplnit. Nemají vlastní prostředky na nákup nemovitosti a jediné moţné řešení je vzetí hypotéčního úvěru. Splátka úvěru by ovšem byla ve výši, kterou si při současném stavu financí nemohou dovolit.44 Optimální doporučení zahrnuje zanechat současné stavební spoření. Po jeho skončení budou mít k dispozici zhruba 300.000,- Kč. Klienti mohou dále vyřešit ostatní cíle, a pokud budou ještě zbývat volné zdroje, je moţné je pravidelně investovat. Tím si naspoří další mnoţství vlastních zdrojů pro případné financování bydlení v maximální moţné výši. Vzhledem k investičnímu horizontu 6 let by pravidelná investice měla směřovat do dluhopisových podílových fondů nebo fondů peněţního trhu. Přáním s nejniţší prioritou bylo vyplácení pravidelné renty v důchodu. Investiční horizont je u tohoto cíle 34 let. Vzhledem k tomuto faktu je ideální pravidelně investovat do akciových podílových fondů. K tomu, aby klient mohl vybírat 30.000,- Kč měsíčně po dobu 20 let je nutné naspořit částku 6.000.000,- Kč. Musíme zohlednit částky, které budou klientovi vyplaceny z jeho investičního ţivotního pojištění a penzijního připojištění. Z ţivotního pojištění můţe klient očekávat částku okolo 1.400.000,- Kč. Na účtu penzijního připojištění bude zhruba 300.000,- Kč. Pro naspoření zbývajících 4.300.000,Kč je třeba pravidelně měsíčně investovat částku 2.300,- Kč.45
43
Část 4.2.3.3 – Nabídka vhodného řešení, odstavec 2. Orientační splátka hypotéčního úvěru 16.900,- Kč. Výše úvěru 3 miliony Kč. Úroková sazba 4 % p. a. Doba splatnosti 28 let (do 60 let klienta). 45 Při výpočtech byla zohledněna míra inflace ve výši 2% p.a. po celou dobu spoření. Předpokládané úroky z finančních produktů byly o tuto míru sníţeny. V době odchodu do důchodu bude mít tedy klient na účtech reálně více peněţních prostředků. Tyto peníze budou ovšem odpovídat dnešním cenám. 44
49
Klienti mají v současné době volné zdroje ve výši 9.000,- Kč měsíčně. Po odečtení 1000,- Kč na rizikové ţivotní pojištění, 200,- Kč na pojištění domácnosti, 2.800,- Kč na nový automobil, 2.300,- Kč na zajištění stáří, zbývá volných 2.700,- Kč měsíčně. Pokud by se chtěli přiblíţit i poslednímu nevyřešenému cíli v podobě většího bydlení, mohou částku pravidelně investovat.46 Tím by v horizontu 6 let naspořili přibliţně 230.000,- Kč. Pokud se budou chtít vysněnému většímu bydlení přiblíţit ještě více, mohou samozřejmě přehodnotit své současné výdaje a investovat větší obnos finančních prostředků.
4.3.3 Pravidelné monitorování finančního plánu Na takto sestavený finanční plán nelze nahlíţet jako na navţdy trvající dogma. Správné nastavení finančního plánu by se mělo kontrolovat minimálně jednou ročně. Finanční plán můţe ovlivnit mnoho osobních změn a to v negativním i v pozitivním směru. Kaţdou změnu poté můţeme implementovat do jiţ nastaveného finančního plánu a původní rozhodnutí upravit dle nově vzniklých skutečností.
46
Zmíněno ve druhém odstavci této kapitoly.
50
5 Výsledky, závěry a doporučení pro zdokonalení obsluhy retailových klientů Raiffeisenbank a. s. 5.1 Výsledky 5.1.1 Uvítání, prostředí a první dojem Hodnocení této části bylo zaloţeno na ochotě a vstřícnosti poradce si domluvit schůzku na konkrétní termín. Následně byla sledována dochvilnost poradce u sjednaných časů schůzek. Významným parametrem bylo také prostředí, ve kterém se schůzka odehrávala. Zde byla sledována diskrétnost místa a celkové působení prostředí na klienta. V poslední řadě byla hodnocena schopnost poradce navodit příjemnou atmosféru a umění představit svoji firmu neboli prodat své sluţby. Graf 6 – Uvítání, prostředí a první dojem
Hodnocené subjekty
Uvítání, prostředí a první dojem Broker Consulting, a. s.
10 8
Raiffeisenbank a. s. Česká spořitelna, a. s.
7
Partners For Life Planning, a. s.
6 0
2
4
6
8
10
12
Dosažený počet bodů
Zdroj: vlastní úprava Jednoznačným vítězem této části byla finanční poradkyně společnosti Broker Consulting. Ve většině parametrů si poradci byli rovni, a tak o vítězi této části rozhodlo zejména velice komfortní prostředí Broker Consulting, a. s. Ve spojení s příjemným vystupováním poradkyně dosáhla tato společnost na maximální počet bodů. Na druhém místě skončila Raiffeisenbank s 8 body a o bod méně získala Česká spořitelna. Na posledním místě skončila poradenská společnost Partners. 51
5.1.2 Zjištění potřeb a současného stavu financí Zde byla hodnocena zejména schopnost poradce analyzovat současný stav financí a přirozeně zjistit klientovi cíle. Následně byla sledována srozumitelnost poradce a téţ přehlednost pouţívaných poradenských pomůcek. Graf 7 – Zjištění potřeb a současného stavu financí
Hodnocené subjekty
Zjištění potřeb a současného stavu financí Broker Consulting, a. s.
10
Raiffeisenbank, a. s.
9
Česká spořitelna, a. s.
2
Partners For Life Planning, a. s.
8 0
2
4
6
8
10
12
Dosažený počet bodů
Zdroj: vlastní úprava V této části byla na prvním místě opět společnost Broker Consulting, která si zaslouţila prvenství opravdu nejpodrobnějším zjištěním současného stavu financí. V těsném závěsu se umístila Raiffeisenbank a o jeden bod za ní společnost Partner. Naprosto propadla Česká spořitelna, kde se bankéřka k analýze potřeb vůbec nedostala.
5.1.3 Nabídka vhodného řešení Jedná se o nejdůleţitější část finančního plánu a zároveň při srovnávání subjektů nejvíce hrozí, ţe hodnocení bude ovlivněno subjektivním dojmem hodnotitele. Sledována byla skutečnost, jestli navrhované řešení odpovídá situaci klienta. Největší váhu měla srozumitelnost návrhu. V poslední řadě bylo nutné přihlédnout k faktu, zda poradce řešil všechny důleţité části finančního plánu a navrhované řešení je komplexní.
52
Graf 8 – Nabídka vhodného řešení
Hodnocené subjekty
Nabídka vhodného řešení Broker Consulting, a. s.
8
Raiffeisenbank a. s.
9
Česká spořitelna, a. s.
0
Partners For Life Planning, a. s.
6 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Dosažený počet bodů
Zdroj: vlastní úprava Nejvíce bodů získal bankéř Raiffeisenbank. Jeho řešení odpovídalo finanční situaci klienta a prezentace návrhů byla nejsrozumitelnější ze všech hodnocených subjektů. O jeden bod méně získala poradkyně Broker Consulting. Stejně jako vítěz této části řešila všechny potřeby klienta komplexně, nicméně její návrhy byly pro klienta méně srozumitelné. Na třetím místě se umístil poradce společnosti Partners, který se dopustil chyb ve znalosti produktů a z toho vyplynulo méně vhodné doporučení klientovi. Poslední byla opět bankéřka České spořitelny, která nemohla navrhnout vhodné řešení, protoţe jiţ na začátku nezjistila klientovi záměry do budoucna.
5.1.4 Celkový dojem Bylo sledováno vystupování poradce během všech kontaktů s klientem. Pozitivní závislost na hodnocení měla znalost produktů. Nevhodný obchodní tlak na klienta měl závislost negativní.
53
Graf 9 – Celkový dojem
Hodnocené subjekty
Celkový dojem Broker Consulting, a. s.
8
Raiffeisenbank a. s.
9
Česká spořitelna, a. s.
4
Partners For Life Planning, a. s.
7 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Dosažený počet bodů
Zdroj: vlastní úprava Na prvních dvou místech se opakovalo umístění z předchozí části. Raiffeisenbank získala 9 bodů a Broker Consulting bodů 8. Při jednání s bankéřem Raiffeisenbank nebyly odhaleny ţádné produktové nedostatky či chyby z nich vyplývající. Bankéř kladl přiměřený tlak na uzavření produktů vyplývajících z finančního plánu. Pomohla mu přitom srozumitelnost výkladu při návrhu řešení. Broker Consulting získala o bod méně právě proto, ţe v konečné fázi byl daleko více nepříjemný tlak na obchod vyplývající z nepřehlednosti navrhovaných řešení. Společnost Partners skončila na třetím místě a Česká spořitelna na místě posledním.
5.1.5 Celkové pořadí hodnocených subjektů Získané body z předchozích částí byly vynásobeny příslušnými váhami dle zvolené metodologie a určeno pořadí subjektů. Celkové výsledky sledovaných subjektů, včetně přehledu získaných bodů v kaţdé oblasti, jsou uvedeny v tabulce číslo 15. Následný graf číslo 10 zobrazuje celkové pořadí hodnocených společností.
54
Tabulka 15 – Vyhodnocení výsledků analýzy poradenských společností Uvítání, prostření a Hodnocený subjekt první dojem Partners For Life Planning, a. s. 6 Česká spořitelna, a. s. 7 Raiffeisenbank, a. s. 8 Broker Consulting, a. s. 10 Váha na výsledné známce 10%
Zjištění potřeb a Nabídka současného stavu vhodného Celkový Výsledná financí řešení dojem známka 8 6 7 6,8 2 0 4 1,8 9 9 9 8,9 10 8 8 8,9 35% 45% 10%
Zdroj: vlastní návrh Graf 10 – Celkové pořadí
Hodnocené subjekty
Celkové pořadí
Broker Consulting, a. s.
8,9
Raiffeisenbank a. s.
8,9
Česká spořitelna, a. s.
1,8
Partners For Life Planning, a. s.
6,8 0
2
4
6
8
10
Celkový počet bodů
Zdroj: vlastní úprava V předchozích částech měla vţdy jedna společnost nejvyšší počet bodů. V celkovém hodnocení získaly ovšem dvě společnosti stejný počet bodů. Na prvním místě se shodně umístily společnosti Broker Consulting a Raiffeisenbank. S drobným odstupem se na třetím místě umístila společnost Partners For Life Planning, a. s. S velikou ztrátou pak pořadí uzavírá Česká spořitelna a. s.
5.2 Závěry O první místo v průzkumu se dělí poradenská společnost a banka. To potvrzuje skutečnost, ţe pokud chce retailový klient zpracovat plnohodnotný finanční plán, můţe se na tuzemském finančním trhu obrátit jak na poradenskou společnost, tak na banku. 55
Poradenské společnosti prodávají na schůzkách klientovi svoji nezávislost jako veliký benefit, který klientovi umoţní získat nejvýhodnější nabídku na finančním trhu. Průzkum ovšem ukázal, ţe to není vţdy pravda. V oblasti pojištění nezávislí poradci nabídli v obou případech investiční ţivotní pojištění a nedali klientovi na vybranou jinou moţnou variantu. Nabízí se závěr, ţe tak činili pod vidinou větší zprostředkovatelské provize, která je u investičního ţivotního pojištění nesrovnatelně vyšší, neţ u rizikové ţivotní pojistky. Bankovní poradci nabízeli pojišťovací produkty jedné společnosti, ale bankéř Raiffeisenbank nabídl pro klienta výhodnější typ rizikového ţivotního pojištění. Svoji nezávislost ztratily poradenské společnosti i při doporučení pravidelné investice do otevřených podílových fondů. Oba nezávislí poradci tvrdili, ţe jejich nabídka je nejlepší na tuzemském trhu. Bohuţel, kaţdý z nich nabízel podílové fondy jiné společnosti. Tento fakt je usvědčil ze skutečnosti, ţe spíše nabízí podílové fondy investiční společnosti, se kterou navázali spolupráci. Bankéři sice nabízeli podílové fondy své finanční skupiny, ale průzkum potvrdil, ţe to nemusí být pro klienta za kaţdou cenu nevýhodné. Oproti bankéřům získali nezávislí finanční poradci velkou výhodu aţ v okamţiku, kdy se začalo hovořit o hypotéčním úvěru. Oba poradci v průzkumu dokázali, ţe se intenzivně srovnáním úrokových sazeb různých bankovních domů zabývali a skutečně vybrali aktuálně nejlepší nabídku na trhu. Pokud bude součástí navrhovaného řešení hypotéční úvěr, je pro klienta výhodné dát přednost nezávislému finančnímu poradci. V celkovém pohledu lze říci, ţe ze 4 moţných pokusů dostal klient ve 3 případech kvalitní finanční plán. Beze sporu by se zlepšilo jeho zabezpečení financí. Efektivní správou volných zdrojů by se navýšil jeho celkový finanční majetek. Klient dostal téţ návod, jak po finanční stránce řešit své vize do budoucna.
5.3 Doporučení pro zdokonalení obsluhy retailových klientů Raiffeisenbank a. s. Průzkum ukázal, ţe Raiffeisenbank mírně zaostává v kvalitě prostor pro jednání s klienty. Je to o to více důleţité, ţe banka primárně nabízí zpracování finančního plánu pouze svým významným klientům. Je třeba doporučit zvýšení diskrétnosti jednacího místa 56
a celkovou kvalitu vybavení kanceláře. Prostor pro zlepšení je téţ v kvalitě poskytnutého občerstvení klientovi. Banka razí strategii být nejlepší bankou pro prémiové klienty na trhu. Na první pozice se chce dostat právě kvalitním zpracováním finančního plánu. Vize je taková, ţe po kvalitním poznání klienta a správných doporučeních, bude následovat navýšení počtu obchodů a také bude narůstat spokojenost klientů. Je to zcela jistě logická úvaha, která však musí být podloţena i ostatními faktory. Je nutné mít k dispozici kvalitní produkty, které jsou minimálně na úrovni konkurence. V opačném případě se můţe stát, ţe bankéř Raiffeisenbank bude dávat správné a kvalitní doporučení, ale klient si bude uzavírat výhodnější produkty stejných typů u konkurence. Pokud chce banka nabízet finanční plán pouze vybraným klientům, musí mít také kvalitní informační systém, který dokáţe poţadované klienty správně filtrovat dle zvolených parametrů. Banka obhajuje strategii nenabízet finanční plán kaţdému retailovému klientovi, ale pouze klientům s vyššími příjmy a depozity tím, ţe poukazuje na Paretovo pravidlo.47 Dle Paretova pravidla 80% zisků v oblasti retailového bankovnictví tvoří 20% retailových klientů. Právě o těchto 20% retailových klientů se banka chce starat lépe a označuje je jako prémiové. V praxi se ovšem můţeme setkat s faktem, ţe klienti, kteří mají vysoké příjmy a také velký objem depozit, neberou doporučení bankéře nikterak váţně. Jsou přesvědčeni o svojí pravdě, protoţe jiţ jsou ve vydělávání finančních prostředků úspěšní. Je na místě doporučení, brát v úvahu riziko spojené s tím, ţe banka se bude starat o klienty, kteří sice tvoří 20% zisků, ale nechtějí ve velké míře s bankou spolupracovat. Daleko logičtější je poté úvahu obrátit. Starat se o klienty, kteří mají zájem nechat si finanční plán zpracovat. Tito klienti bankéře opravdu vnímají jako odborníka, který financím rozumí, a nechají si od něho poradit. Nastavením dlouhodobého plánu si poté z běţného retailového klienta banka můţe vytvořit klienta prémiového.
47
Paretovo pravidlo lze formulovat tak, ţe 80 % důsledků (např. zisk nebo počet zmetků) pramení z 20 % příčin (např. produkty nebo celková výroba).
57
Seznam pouţité literatury Bibliografie 1) FILIP, Miloš; Osobní a rodinné bohatství. Jak se dobře zajistit. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-466-X. 2) FILIP, Miloš; Osobní a rodinné bohatství. Kam s penězi. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-416-3. 3) KRÁLOVÁ, Lenka; PROUZA, Tomáš; KIČMEROVÁ, Lada; MALECKÁ, Eva; STRNAD, Michaela; TOMKOVÁ, Eva; HRSTKOVÁ, Julie; HORÁČKOVÁ, Lucie; CHVÁTAL, Dalibor; TOMEK, Lukáš; KOHOUT, Pavel; Krotitelé dluhů. Průvodce vaším rodinným rozpočtem. 1. vyd. Praha : Nakladatelství PLOT, 2009. ISBN 978-80-7428-017-7. 4) PŮLPÁNOVÁ, Stanislava; Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. 5) TOMKOVÁ, Eva; 111 tipů jak šetřit svoje peníze. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2565-6 6) SŮVOVÁ, Helena; PAVELKA, František; DEGEN, František; NĚMCOVÁ, Lidmila; NÁLEVKOVÁ, Ludmila; Specializované bankovnictví. 1. vyd. Praha : SEFIRA, 1997. ISBN 80-902243-2-6. 7) ŠÍDLO, Dušan; Život jako riziko. 1. vyd. Praha : Aladin Agency a Ing. Dušan Šídlo, 2010. ISBN 978-80-904345-1-6
Periodika 1) OSOBNÍ A RODINNÉ FINANCE & FINEXPERT.CZ. Vydává CPress Media, a. s. 1996-, Brno : CPress Media, a. s. 1996- . 12x ročně. ISSN 1213-7405 2) FOND SHOP Nezávislý časopis o investování a finančním plánování. Vydává MONECO, spol. s r. o. 1996-, Brno : MONECO, spol. s r. o. 1996- . 25x ročně. ISSN 1211-7277
Internetové zdroje 1) http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kontokorentni/ 2) http://www.finance.cz/bankovnictvi/karty/kreditni/ 3) http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/spotrebitelske/srovnani-ucelovych-uveru/ 4) http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/spotrebitelske/srovnani-uveru/ 58
5) http://www.hypoindex.cz/clanky/fincentrum-hypoindex-rijen-2010-hypoteky-jizpod-4-5-procenty/ 6) http://www.hypoindex.cz/clanky/hypoindex-prosinec-2010-banky-poskytlyhypoteky-za-vice-nez-10-miliard/ 7) http://www.fpv.cz/cs/aktuality/od-zacatku-roku-2011-budou-bankovni-vkladyjeste-lepe-chraneny.html 8) http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/ 9) http://www.generali.cz/clanky/future-future-junior-investicni-zivotni-pojisteni 10) https://www.penzijnipripojisteni.cz/penzijni-pripojisteni/fondy/
Ostatní internetové zdroje 1) www.rb.cz 2) www.csob.cz 3) www.csas.cz 4) www.mesec.cz 5) www.penizenavic.cz 6) www.sfinance.cz 7) www.conseq.cz
59
Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1; Srovnání kontokorentních úvěrů u vybraných subjektů k 23. 11. 2010 Tabulka 2; Podmínky poskytnutí kontokorentního úvěru u vybraných subjektů Tabulka 3; Srovnání kreditních karet u vybraných subjektů k 10. 12. 2010 Tabulka 4; Ukázka anuitního splácení úvěru Tabulka 5; Srovnání účelové půjčky u vybraných bank k 1. 8. 2010 Tabulka 6; Srovnání neúčelových spotřebitelských úvěrů vybraných subjektů k 10. 12. 2010 Tabulka 7; Změny týkající se Fondu pojištění vkladů od roku 2011 Tabulka 8; Srovnání spořicích účtů u vybraných subjektů k 5. 1. 2011 Tabulka 9; Srovnání termínovaných vkladů vybraných subjektů k 26. 1. 2011 Tabulka 10; Změny v podmínkách stavebního spoření Tabulka 11; Přehled poplatků otevřených podílových fondů Tabulka 12; Státní příspěvky na penzijní připojištění Tabulka 13; Zhodnocení českých penzijních fondů v roce 2009 Tabulka 14; Přehled hodnotících kritérií Tabulka 15; Vyhodnocení výsledků analýzy poradenských společností
Grafy Graf 1; Závislost hodnoty majetku na finančním plánu Graf 2; Struktura hypotéčních úvěrů v ČR podle zvolené doby fixace k 16. 11. 2010 Graf 3; Průměrná úroková sazba všech poskytnutých hypoték v ČR k 31. 12. 2010 Graf 4; Vývoj hodnoty fondů Generali pojišťovny a. s. k 19. 1. 2011 Graf 5; Ukázka pravidelné investice do akciového podílového fondu Graf 6; Uvítání, prostředí a první dojem Graf 7; Zjištění potřeb a současného stavu financí Graf 8; Nabídka vhodného řešení Graf 9; Celkový dojem Graf 10; Celkové pořadí
60
