# " # $ % # " $ " ! )% #% $ "! ), , ##, ! % % +% + ! *" $ ("# # ( (" )% " $, $ " # # $ # ,$ ) % $! % /# /% % % + % #% ' # %#% -/ #% , #% + $ #% % &%+% " #"# $ " #"# # " $ /# $ . #% !" ( ) # + %" % % $ %% )" #"# , #%' -* ) $'/ ( #" #% ( +- $ #% +% , " %" % ) % ) $%# , " & / #" $" "/% $!
Romana Nývltová, Pavel Marinič
prosperita firmy
Finanční řízení podniku Moderní metody a trendy
aktuální přístupy, metody a instrumenty podnikového finančního řízení současné podnikatelské prostředí a jeho důsledky pro finanční řízení a rozhodování krátkodobé a dlouhodobé finanční řízení a rozhodování s ohledem na podnikovou strategii ilustrační příklady a kontrolní otázky včetně řešení
Grada Publishing
Doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D. Ing. Pavel Marinič, Ph.D., MBA
Finanční řízení podniku Moderní metody a trendy Vydala Grada Publishing, a.s. U PrĤhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 3916. publikaci Autorský kolektiv: Doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D. – autorka kapitol 2, 4, 5, spoluautorka kapitoly 8 Ing. Pavel Mariniþ, Ph.D., MBA – autor kapitol 1, 3, 6, 7, spoluautor kapitoly 8 Odborná recenze: Doc. Ing. Mária RežĖáková, CSc. Doc. Ing. Anna Polednáková, Dr. Ing. JiĜí Kleþka, Ph.D. OdpovČdný redaktor Mgr. Petr Mušálek Technická redakce a sazba Eva Hradiláková Poþet stran 208 První vydání, Praha 2010 Vytiskly Tiskárny HavlíþkĤv Brod, a.s. Husova ulice 1881, HavlíþkĤv Brod © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Design © Eva Hradiláková Tato kniha vznikla za podpory Grantové agentury GAýR þ. 402/08/P531 a Interní grantové agentury Škoda Auto, a. s., Vysoké školy IGA ŠAVŠ þ. Fě/07/01 ISBN 978-80-247-3158-2
(tištʏná verze) ISBN 978-80-247-6701-7 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
UpozornČní: Všechna práva vyhrazena. Žádná þást této publikace nesmí být reprodukována a používána v elektronické podobČ, kopírována a nahrávána bez pĜedchozího písemného souhlasu nakladatele.
Obsah / 5
Obsah O autorech .................................................................................................................... 8 PĜedmluva ....................................................................................................................... 9 1 Úvod do finanþního Ĝízení ........................................................................................ 11 2 ProstĜedí, ve kterém podnik pĤsobí a jeho dopad na finanþní Ĝízení .................. 15 2.1 Vybrané aspekty finanþního Ĝízení rĤzných právních forem podnikání .............. 2.1.1 Fyzické osoby podnikající na základČ živnostenského oprávnČní ............ 2.1.2 Sdružení bez právní subjektivity dle obþanského zákoníku ...................... 2.1.3 Obchodní spoleþnosti ................................................................................ 2.1.4 Podnikatelská seskupení dle obchodního zákoníku .................................. 2.2 Finanþní trh .......................................................................................................... 2.2.1 PĜímé, polopĜímé a nepĜímé financování .................................................. 2.2.1.1 Banky a družstevní záložny ......................................................... 2.2.1.2 Investiþní spoleþnosti, investiþní a podílové fondy ..................... 2.2.1.3 Obchodníci s cennými papíry ...................................................... 2.2.1.4 PojišĢovny a penzijní fondy ......................................................... 2.2.1.5 Leasingové spoleþnosti ............................................................... 2.2.2 Finanþní instrumenty a segmenty finanþního trhu ......................................
15 16 20 21 24 26 27 29 30 31 33 34 34
Shrnutí ....................................................................................................................... 37 Kontrolní otázky ....................................................................................................... 37 ěešení ......................................................................................................................... 38 3 ěízení nČkterých rizik ve finanþním managementu .............................................. 43 3.1 Faktor þasu a zmČna hodnoty penČz .................................................................... 3.1.1 Úroková míra ............................................................................................ 3.1.2 Budoucí a souþasná hodnota penČz ........................................................... 3.2 Riziko a hodnota penČz ........................................................................................ 3.2.1 MČĜení rizika individuálních investic ........................................................ 3.2.2 MČĜení rizika portfolia a jeho diverzifikace ............................................. 3.2.2.1 Efektivní hranice portfolia ........................................................... 3.2.2.2 Model CAPM ................................................................................
43 43 46 47 48 52 58 59
Shrnutí ....................................................................................................................... 62 Kontrolní otázky ....................................................................................................... 62 ěešení ......................................................................................................................... 63
6 / Finanční řízení podniku
4 Dlouhodobé finanþní Ĝízení ..................................................................................... 67 4.1 Kapitálové plánování ........................................................................................... 4.1.1 Dlouhodobý majetek podniku ................................................................... 4.1.2 Investiþní rozhodování ............................................................................. 4.1.2.1 Predikce výdajĤ a pĜíjmĤ z investice ........................................... 4.1.2.2 Metody investiþního rozhodování ............................................... 4.2 Zdroje financování investic .................................................................................. 4.2.1 Interní zdroje financování dlouhodobého majetku podniku ..................... 4.2.1.1 NerozdČlený zisk .......................................................................... 4.2.1.2 Rezervy ........................................................................................ 4.2.1.3 Odpisy .......................................................................................... 4.2.2 Financování podnikových investic externími zdroji ................................. 4.2.2.1 Dlouhodobé úvČry ........................................................................ 4.2.2.2 Leasing ........................................................................................ 4.2.2.3 Získávání kapitálu emisí cenných papírĤ ..................................... 4.2.2.4 Rizikový kapitál a business angels ............................................... 4.2.2.5 Státní a nadnárodní podpora podnikání ....................................... 4.3 Dlouhodobé finanþní plánování ...........................................................................
67 68 69 71 75 81 83 84 86 87 89 89 90 92 97 98 99
Shrnutí ..................................................................................................................... 108 Kontrolní otázky ..................................................................................................... 109 ěešení ....................................................................................................................... 110 5 Náklady kapitálu a optimální kapitálová struktura podniku ........................... 115 5.1 Náklady kapitálu ............................................................................................... 5.1.1 Náklady dluhu ......................................................................................... 5.1.2 Náklady vlastního kapitálu ..................................................................... 5.1.3 Vážený prĤmČr nákladĤ kapitálu ............................................................ 5.2 Optimalizace kapitálové struktury .................................................................... 5.2.1 Finanþní páka .......................................................................................... 5.2.2 Bod indiference kapitálové struktury ..................................................... 5.2.3 Náklady finanþní tísnČ ............................................................................. 5.2.4 Stanovení optimální kapitálové struktury ................................................
116 117 118 120 122 122 123 124 125
Shrnutí ..................................................................................................................... 129 Kontrolní otázky ..................................................................................................... 129 ěešení ....................................................................................................................... 130 6 Krátkodobý finanþní management ....................................................................... 135 6.1 ěízení likvidity a pracovního kapitálu .............................................................. 6.2 ěízení krátkodobých aktiv a pasiv a jejich složek ............................................. 6.2.1 ěízení zásob ............................................................................................ 6.2.2 ěízení pohledávek a závazkĤ .................................................................. 6.2.3 ěízení krátkodobého finanþního majetku ................................................
136 145 145 147 149
Obsah / 7
6.3 Krátkodobé zdroje financování ......................................................................... 150 6.4 Sestavení krátkodobého finanþního plánu ......................................................... 152 Shrnutí ..................................................................................................................... 154 Kontrolní otázky ..................................................................................................... 155 ěešení ....................................................................................................................... 156 7 MČĜení podnikové výkonnosti a oceĖování podniku ........................................... 161 7.1 Finanþní analýza ................................................................................................ 7.1.1 Analýza fondĤ finanþních prostĜedkĤ ...................................................... 7.1.2 Analýza pomČrových ukazatelĤ .............................................................. 7.1.2.1 Rentabilita podniku .................................................................... 7.1.2.2 MČĜení aktivity ........................................................................... 7.1.2.3 Analýza platební schopnosti a likvidity podniku ....................... 7.1.2.4 Analýza finanþní stability a zadluženosti ................................... 7.1.2.5 Ukazatele kapitálového trhu ....................................................... 7.1.3 Techniky finanþní analýzy ....................................................................... 7.2 HodnotovČ orientovaný management ................................................................ 7.3 OceĖování podniku ............................................................................................ 7.3.1 Výnosové metody oceĖování podniku .................................................... 7.3.1.1 Metoda diskontovaných penČžních tokĤ .................................... 7.3.1.2 Metoda kapitalizovaných þistých výnosĤ .................................. 7.3.2 Tržní metody ........................................................................................... 7.3.3 Majetkové ocenČní ..................................................................................
161 163 164 164 167 168 168 169 171 175 183 183 183 184 185 186
Shrnutí ..................................................................................................................... 188 Kontrolní otázky ..................................................................................................... 188 ěešení ....................................................................................................................... 189 8 Vztah odvČtvových faktorĤ a finanþního managementu s akcentem na podniky v automobilovém prĤmyslu ........................................... 193 8.1 Dopad odvČtvových faktorĤ na finanþní management ...................................... 193 8.2 Podniky v automobilovém prĤmyslu v ýeské republice ................................... 196 PĜípadová studie (cit. z Korbel a Šperkerová, 2008) .................................................. Shrnutí/Summary ....................................................................................................... Použité zdroje .............................................................................................................. RejstĜík .........................................................................................................................
199 200 200 204
8 / Finanční řízení podniku
O autorech
Doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D. Je vedoucí Institutu úþetnictví a finanþního Ĝízení podniku Škoda Auto, a. s., Vysoké školy. PĤsobí rovnČž v Ústavu financí Fakulty podnikatelské Vysokého uþení technického v BrnČ. ProfesnČ se vČnuje podnikovým financím, zejména problematice zdrojĤ financování a vztahu podnikĤ ke kapitálovému trhu, a to jak výzkumem, tak i spoluprací s praxí. Její doplĖkovou specializací jsou daĖové aspekty finanþního Ĝízení podnikĤ v ýeské republice. Autorka kapitol 2, 4, 5, spoluautorka kapitoly 8.
Ing. Pavel Mariniþ, Ph.D., MBA VČnuje se pĜednáškové a konzultaþní þinnosti jako odborný asistent Institutu úþetnictví a finanþního Ĝízení podniku Škoda Auto, a. s., Vysoké školy. OdbornČ je orientován na mČĜení firemní výkonnosti, finanþní analýzu, finance podniku a controlling. V tČchto oblastech spolupracuje i s podnikovou praxí. Autor kapitol 1, 3, 6, 7, spoluautor kapitoly 8.
Předmluva / 9
Předmluva
Vážený þtenáĜi, publikace, kterou právČ listujete, si klade za cíl seznámit vás se základními principy, metodami a nástroji moderního podnikového finanþního Ĝízení. Jednotlivé kapitoly v mnoha ohledech vycházejí z anglosaského pojetí finanþního managementu, které je i nadále ve finanþní teorii v þeských podmínkách dominantní. Jsme si však vČdomi toho, že praktická využitelnost tČchto teoretických východisek je ve finanþním Ĝízení podnikĤ v ýeské republice ponČkud komplikovaná. Anglosaský finanþní management vychází z existence fungujícího kapitálového trhu, na nČmž již mnohá desetiletí probíhají dostateþnČ þasté a objemné transakce, na jejichž základČ lze usuzovat na správnost a férovost výsledných informací (zejména akciového kurzu). Díky tomu je možné pracovat s tržním ocenČním podnikových akcií a prĤbČžnČ vyhodnocovat podnikovou výkonnost. Tato situace v ýeské republice dosud zcela nenastala, proto je Ĝada bČžnČ využívaných metod na vČtšinu þeských podnikĤ prakticky neaplikovatelná. Jako problematická se jeví zejména otázka stanovení nákladĤ vlastního kapitálu a podnikového ocenČní na bázi tržní hodnoty. Tento problém ještČ umocĖují slabé stránky þeského úþetního výkaznictví, které je mimo jiné silnČ daĖovČ orientované (snaha o optické snižování výsledku hospodaĜení) a v mnoha ohledech znemožĖuje adjustaci hodnot aktiv a pasiv smČrem k jejich reálné hodnotČ. Naší snahou bylo – s vČdomím existence uvedených pĜekážek – co nejlépe a nejpĜesnČji pĜizpĤsobit jednotlivé prezentované oblasti finanþního Ĝízení podmínkám, ve kterých pĤsobí þeské podniky. V nČkterých þástech jsme s ohledem na skuteþnost, že publikace je úvodem do podnikového finanþního Ĝízení a že její rozsah je omezený, byli nuceni pĜistoupit k jistým zjednodušením, která bychom rádi blíže rozpracovali v pĜípadném druhém dílu této knihy. Jedná se napĜíklad o postup úpravy informací z þeského úþetnictví pro úþely provedení finanþní analýzy tak, aby bČžnČ používané ukazatele správnČ reflektovaly finanþní zdraví posuzovaného podniku. Naše pozornost je ve všech kapitolách zamČĜena primárnČ na nefinanþní (zejména prĤmyslové) podniky, a to s ohledem na skuteþnost, že publikace je dílþím výstupem projektu Interní grantové agentury Škoda Auto, a. s., Vysoké školy Fě/07/01 s názvem „Specifika a postupy Value Based Managementu v podnicích automobilového prĤmyslu“ a projektu Grantové agentury ýeské republiky GAýR þ. 402/08/P531 (Vybrané úvahy o zdrojích financování z kapitálových trhĤ v podmínkách þeských nadnárodních podnikĤ).
10 / Finanční řízení podniku
VČĜíme, že vám následující stránky budou prospČšné, aĢ již jste studentem bakaláĜského studia ekonomické vysoké školy pĜipravujícím se na zkoušku z pĜedmČtĤ podnikových financí nebo podnikovým manažerem þi potenciálním investorem. Za pĜipomínky, nápady a komentáĜe budeme velice vdČþni. Pro tento úþel prosím využijte e-mailovou adresu
[email protected] nebo
[email protected]. DČkujeme a pĜejeme mnoho úspČchĤ v teorii i praxi podnikových financí. Romana Nývltová a Pavel Mariniþ
Úvod do finančního řízení / 11
1
Úvod do finančního řízení
Na podnik a podnikání se mĤžeme dívat z pohledu rĤzných aspektĤ a metodikou i nástroji rĤzných vČdních disciplín. Z hlediska ekonomie musíme v souvislosti s podnikáním rozlišovat pĜedevším jeho dvČ stránky, a to stránku vČcnou i penČžní. VČcná stránka podnikání pĜedstavuje zhmotnČní vize a základního cíle podnikatele do konkrétního projektu, který je rozvíjen pomocí hmotných statkĤ (pĜedevším stroje a zaĜízení, infrastruktura a pracovní pĜedmČty) prostĜednictvím pracovní þinnosti, jejímž prvotním zdrojem je pracovní síla reprezentovaná þlovČkem, s cílem vytváĜet konkrétní produkty, resp. nabízet služby prostĜednictvím jejich prodeje na trhu. PenČžní stránka podnikání pĜedstavuje tok a promČnu penČz od poþáteþní investice pĜes financování provozu a realizaci (prodej) výstupĤ z procesu transformace znovu na peníze. Moderní teorie chápou podnik jako hodnotový ĜetČzec (value chain), v jehož rámci opČtovná promČna penČz ve formČ vstupního kapitálu je spojená s jeho zhodnocením v procesu tvorby výsledné hodnoty podniku. Výsledná hodnota je oproti hodnotČ vstupující do procesu transformace zvýšená o dodateþnou hodnotu (pĜidanou hodnotu), která pĜedstavuje odmČnu investora za riziko a náklady spojené s investováním. Finanþní Ĝízení (management) ve své podstatČ spoþívá ve výbČru optimální varianty získávání externích (a následnČ i interních) zdrojĤ financování a jejich užití z hlediska základních finanþních cílĤ podnikání a s pĜihlédnutím k rĤzným omezujícím podmínkám (viz obrázek 1.1).
Kde sehnat kapitál?
Kam kapitál investovat?
Jak rozdělit vytvořený zisk?
Rozhodování o celkové výši a struktuře podnikového kapitálu
Rozhodování o struktuře podnikového majetku. Rozhodování o investování kapitálu do věcných a finančních investic
Daňová politika, opatrnost (tvorba rezerv), rozšiřování majetku, investiční rozhodování, dividendová politika
Obr. 1.1 Klíþové otázky a oblasti finanþního Ĝízení
Nezbytnou souþástí finanþního managementu je rovnČž mČĜení a hodnocení finanþní výkonnosti prostĜednictvím finanþní analýzy a oceĖování (neboĢ „co nelze mČĜit, nelze ani Ĝídit“), a souþástí je rovnČž finanþní plánování.
12 / Finanční řízení podniku
Základní funkce finanþního managementu je nutné specifikovat s ohledem na þasový horizont aplikace jeho nástrojĤ v Ĝízení a s ohledem na životní cyklus podniku, neboĢ jednotlivé fáze mají z pohledu finanþního Ĝízení odlišné konsekvence (napĜ. penČžní tok v období vzniku a rĤstu podniku bude mít jinou výši i strukturu než v období stabilizace). Rozvoj podnikatelského zámČru (business development) pĜedpokládá definování a stanovení finanþní politiky – finanþní strategie podniku, vycházející z vize vlastníkĤ a realizované prostĜednictvím strategických cílĤ podniku, jak je to patrné z obrázku 1.2.
Analýza vnějšího ekonomického prostředí
Vize a poslání firmy
Vývoj firemní strategie
Aktuální strategie
Příležitosti a hrozby
Identifikace a stanovení podnikatelských cílů
Analýza tržní pozice podniku
Volba strategie
Realizace strategie
Slabé a silné stránky
Obr. 1.2 Struktura procesu strategického Ĝízení Zdroj: Mariniþ (2008b)
Finanþní strategie pĜedstavuje páteĜ finanþního managementu, který – jak vyplývá z výše uvedeného textu – zahrnuje veškeré þinnosti spojené s efektivním financováním podnikatelských aktivit smČĜujících k naplnČní podnikové strategie a základních cílĤ podniku. V závislosti na þasovém horizontu potom mĤžeme rozlišovat strategický finanþní management, který je uskuteþĖován v þasovém horizontu pČt a více let, taktický finanþní management zpravidla v horizontu jeden rok až pČt let a krátkodobý finanþní management, který je chápán jako souþást krátkodobého operativního Ĝízení podniku zpravidla v þasovém horizontu do jednoho roku. Základní úkoly finanþního managementu pĜitom vycházejí ze základního cíle podniku, jehož vymezení prošlo hlubokým vývojem. V poþátcích moderního podnikání byl v dĤsledku monistického pojetí chápan základní cíl podniku v maximalizaci zisku, jako syntetického ukazatele efektivnosti veškeré jeho þinnosti. Vzhledem ke složitosti podnikové reality však bylo monistické pojetí nahrazeno pojetím pluralistickým a zisk jako vrcholový ukazatel byl nahrazen soustavou veliþin, která lépe vyjadĜovala výslednou efektivitu veškeré podnikové þinnosti z hlediska rĤzných aspektĤ. Pluralistické pojetí bylo nahrazeno relativistickým pojetím a absolutní ukazatele efektivnosti byly nahrazeny
Úvod do finančního řízení / 13
ukazateli pomČrovými, jakými jsou napĜíklad rentabilita celkového kapitálu, pĜípadnČ rentabilita vlastního kapitálu. Hitem posledních desetiletí minulého století pĜedevším v dĤsledku rozvoje kapitálových trhĤ se stal tzv. hodnotový pĜístup, jehož základním vyjádĜením je maximalizace tržní hodnoty podniku1 pro jeho vlastníky (shareholders) – tedy shareholder value. Tento pĜístup je v poslední dobČ precizován v podobČ teorie úþasti, jejímž klíþovým výrazem se stává tzv. stakeholder value, která bere v potaz zájmy nejenom vlastníkĤ, ale i ostatních participujících subjektĤ (napĜ. zamČstnancĤ a zákazníkĤ). Souþasná literatura vČnovaná finanþnímu Ĝízení se zpravidla shoduje na tom, že finanþní manažer musí v praktické rovinČ finanþního Ĝízení respektovat konkrétní principy, které by bylo možno shrnout do následujících bodĤ: • • • • • • •
princip respektování faktoru þasu; princip penČžních tokĤ; princip þisté souþasné hodnoty; princip zohledĖování rizika; princip optimalizace kapitálové struktury; princip zohledĖování vlivu kapitálového trhu; princip plánování a analýzy finanþních údajĤ z podnikového informaþního systému (podrobnČji viz napĜ. RežĖáková, 2005a).
Tato publikace je rozvržena do osmi kapitol, ve kterých jsou rozvedeny cíle, pĜedpoklady, nástroje a metody finanþního managementu s ohledem na jednotlivé principy tak, jak byly zmínČny v pĜedchozím textu. Následující kapitola se zabývá legislativní úpravou mikroekonomického prostĜedí v ýeské republice, pĜedevším formální stránkou podnikání s ohledem na úþetní a daĖovou problematiku, jakož i základní charakteristikou finanþního trhu jako nezbytného pĜedpokladu podnikání. TĜetí kapitola je zamČĜena na definici, mČĜení a hodnocení rizika spojeného s investováním, i na aplikaci principu faktoru þasu ve finanþní strategii a ve finanþním Ĝízení. Strategickému finanþnímu Ĝízení a investiþnímu rozhodování jsou vČnovány kapitoly þtvrtá a pátá, kde se þtenáĜ dozvídá o základních aspektech dlouhodobé finanþní politiky, kapitálovém plánování a dlouhodobém financování. Nezbytnou souþástí finanþní strategie je pĜitom Ĝízení nákladĤ kapitálu a optimalizace kapitálové struktury jako nezbytného pĜedpokladu výsledné efektivnosti podnikové þinnosti. Kapitola šestá je zamČĜena na krátkodobý, operativní finanþní management, který je základním nástrojem finanþního Ĝízení v þasovém horizontu do jednoho roku. Hodnocení dosahovaných parametrĤ, naplnČní základních finanþních cílĤ a zpČtnou 1
K praktickým možnostem stanovení tržní hodnoty podniku v þeských podmínkách se blíže vyjadĜuje napĜíklad Krabec (2009, kapitola 10.5).
14 / Finanční řízení podniku
vazbu poskytuje v rámci finanþního managementu mČĜení podnikové výkonnosti, které je pĜedmČtem sedmé kapitoly. Základním výstupem hodnotového managementu je mČĜení výsledné hodnoty a ocenČní podniku, což je vysvČtleno v téže kapitole. Poslední kapitolu charakterizuje odvČtvová specifika finanþního Ĝízení podnikĤ s akcentem na automobilový prĤmysl, a to s ohledem na jeho dominantní roli v rámci þeské ekonomiky.
Klíčová slova Věcná a peněžní stránka podnikání, hodnotový řetězec (value chain), přidaná hodnota, finanční management, finanční strategie, cíl podnikání, principy finančního managementu.
Prostředí, ve kterém podnik působí a jeho dopad na finanční řízení / 15
2
Prostředí, ve kterém podnik působí a jeho dopad na finanční řízení
Finanþní Ĝízení a rozhodování podniku není uskuteþĖováno izolovanČ od okolního prostĜedí, aĢ již na nČ pohlížíme z hlediska geografického, politického, právního, sociálního, ekonomického, ekologického, technologického þi kulturnČ-historického. Je ovlivĖováno existencí odlišných zájmĤ rĤzných subjektĤ, které jsou na chování a výsledcích podnikĤ rĤzným zpĤsobem zainteresovány. Tyto subjekty oznaþujeme jako stakeholdery, a kromČ vlastníkĤ (nejvýznamnČjší stakeholdeĜi) se jedná o zamČstnance, manažery, vČĜitele, zákazníky, dodavatele, potenciální vlastníky (investory), stát, nadnárodní uskupení atp. Vztah mezi podnikem a každým jednotlivým stakeholderem je determinován obrovským množstvím vlivĤ a faktorĤ, které lze v souþasné dobČ volného pohybu zboží, služeb a kapitálu oznaþit jako globální, a tedy tČžko zcela popsatelné, postižitelné a odhadnutelné. Z hlediska zamČĜení této publikace je dĤležité vymezit jednak dĤsledky legislativní úpravy podnikání v ýeské republice, která se bezprostĜednČ dotýká finanþního Ĝízení vybraných typĤ podnikĤ, a dále tu þást ekonomického systému, jejímž prostĜednictvím dochází k pohybu penČz a kapitálu (finanþní trh).
2.1
Vybrané aspekty finančního řízení různých právních forem podnikání
Podnikáním se dle zákona þ. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) rozumí soustavná þinnost provádČná samostatnČ podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovČdnost za úþelem dosažení zisku. Podnikatelem je: a) Osoba zapsaná v obchodním rejstĜíku (veĜejný seznam vedený rejstĜíkovým soudem, do nČhož se zapisují údaje o vybraných podnikatelích – viz dále). b) Osoba, která podniká na základČ živnostenského oprávnČní (živnostenský list nebo koncesní listina).
16 / Finanční řízení podniku
c) Osoba, která podniká na základČ jiného než živnostenského oprávnČní podle zvláštních pĜedpisĤ (jedná se o oblasti, které jsou vylouþeny z pĤsobnosti živnostenského zákona, ale zvláštní pĜedpis upravuje jejich podmínky, pĜiþemž zpravidla vyžaduje speciální oprávnČní; patĜí sem tzv. svobodná povolání, þinnost bank, poĜádání loterií a jiných podobných her atp.). d) Osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního pĜedpisu (jedná se o zemČdČlskou výrobu, kterou provozuje fyzická nebo právnická osoba jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost, za úþelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o zemČdČlství, pĜiþemž tato osoba je povinna se zaevidovat u pĜíslušného obecního úĜadu). Podnikatelem naopak není osoba, která mĤže svoji þinnost, byĢ podnikatelského þi ekonomického charakteru, vykonávat bez zvláštního oprávnČní (napĜ. majitel nájemního domu). Právní forma podnikání urþuje typ podnikatelského subjektu, který se vČnuje podnikání. Z tohoto hlediska je v ýeské republice možno podnikat tĜemi zpĤsoby – jako fyzická osoba, dále jako osoba právnická þi jako sdružení tČchto osob. Každá právní forma podnikání má svá specifika, která se projevují zpĤsobem Ĝízení, odpovČdností vlastníkĤ za riziko, formou zdanČní a dalšími aspekty. Volba právní formy v podstatČ záleží na volné úvaze zaþínajícího podnikatele, avšak pro urþité þinnosti jsou urþité právní formy vhodnČjší þi pĜímo stanovené zákonem (napĜ. v pĜípadČ bank).
2.1.1 Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění Fyzická osoba mĤže na základČ živnostenského oprávnČní, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstĜíku, provozovat živnost ohlašovací (Ĝemeslnou, vázanou þi volnou) nebo koncesovanou. K provozování živnosti je nutno splnit všeobecné podmínky (dosažení vČku 18 let, zpĤsobilost k právním úkonĤm a bezúhonnost), a v pĜípadČ nČkterých druhĤ živností i podmínky zvláštní (odborná nebo jiná zpĤsobilost). ýinnost lze rovnČž provozovat prostĜednictvím odpovČdného zástupce, který výše zmínČné podmínky splĖuje, odpovídá za Ĝádný provoz živnosti i za dodržování živnostenskoprávních pĜedpisĤ a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Ruþení fyzických osob za závazky vzniklé z podnikání je neomezené (vztahuje se na veškerý majetek dané osoby). Fyzická osoba podniká pod svým jménem a pĜíjmením, u kterého mĤže pĜípadnČ užívat odlišující dodatek þi další oznaþení. Údaje o osobČ podnikající na základČ živnostenského oprávnČní se zapisují do živnostenského rejstĜíku a za urþitých podmínek i povinnČ do rejstĜíku obchodního (dosáhla
Prostředí, ve kterém podnik působí a jeho dopad na finanční řízení / 17
nebo pĜesáhla-li výše pĜíjmĤ þi výnosĤ za dvČ po sobČ bezprostĜednČ následující úþetní období v prĤmČru þástku 120 mil. Kþ). K zápisu do obchodního rejstĜíku se ovšem podnikající fyzická osoba mĤže rozhodnout i dobrovolnČ. Název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstĜíku, je obchodní firmou. Osoby podnikající na základČ živnostenského oprávnČní, které jsou aĢ již dobrovolnČ þi povinnČ zapsány v obchodním rejstĜíku, se stávají úþetními jednotkami a mají povinnost vést úþetnictví – tedy úþtovat o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazkĤ a jiných pasiv, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaĜení. Úþetní jednotkou se fyzická osoba stává rovnČž v pĜípadČ, kdy ji to stanoví zvláštní pĜedpis nebo v pĜípadČ, že její obrat za bezprostĜednČ pĜedcházející kalendáĜní rok pĜesáhl þástku 25 000 000 Kþ. K vedení úþetnictví se dále fyzická osoba mĤže rozhodnout i dobrovolnČ. Fyzické osoby, které vedou úþetnictví, jsou povinny mít úþetní závČrku ovČĜenou auditorem, pokud ke konci období, za nČž se úþetní závČrka ovČĜuje, a období bezprostĜednČ pĜedcházejícího naplnily alespoĖ dvČ z tČchto kritérií (podrobnČji viz zákon þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví): 1. aktiva celkem více než 40 mil. Kþ; 2. roþní úhrn þistého obratu více než 80 mil. Kþ; 3. prĤmČrný pĜepoþtený stav zamČstnancĤ v prĤbČhu úþetního období více než 50. PĜíjmy z podnikání ovlivĖují základ danČ z pĜíjmĤ fyzické osoby. Tyto pĜíjmy je pĜitom možné snížit o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištČní a udržení, jejichž výši fyzická osoba uplatní: • buć na základČ úþetnictví; • nebo na základČ daĖové evidence, která obsahuje údaje o pĜíjmech a výdajích, v þlenČní potĜebném pro zjištČní základu danČ a dále o majetku a závazcích; • nebo procentem z pĜíjmĤ stanoveným zákonem o daních z pĜíjmĤ (napĜíklad pro Ĝemeslné živnosti je „výdajový paušál“ stanoven na úrovni 60 % pĜíjmĤ). DaĖ z pĜíjmĤ fyzických osob mĤže být dále stanovena paušální þástkou, pro jejíž urþení se po dohodČ se správcem danČ vychází z pĜedpokládaných pĜíjmĤ a pĜedpokládaných výdajĤ. Z hlediska danČ z pĜíjmĤ je rovnČž nutno zmínit, že fyzická osoba podnikající na základČ živnostenského oprávnČní mĤže provozovat þinnost za spolupráce druhého z manželĤ þi ostatních osob, žijících s ní v domácnosti. Pro úþely zdanČní pak na tyto osoby mĤže zpĤsobem stanoveným zákonem rozdČlovat pĜíjmy a výdaje na dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ. Z hlediska pojistného na zdravotní pojištČní a pojistného na sociální zabezpeþení (viz níže) se z tČchto spolupracujících osob stávají osoby samostatnČ výdČleþnČ þinné (OSVý), a tedy plátci pojistného.
18 / Finanční řízení podniku
Je tĜeba si uvČdomit, že pokud fyzická osoba podnikající na základČ živnostenského oprávnČní vede úþetnictví, jsou za pĜíjmy z podnikání považovány výnosy – tedy penČžní þástky, které podnik získal z veškerých svých þinností za zdaĖovací období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradČ a že výdaji na jejich dosažení, zajištČní a udržení jsou tedy de facto náklady. To mĤže být oproti situaci, kdy fyzická osoba vede daĖovou evidenci, výhodou i nevýhodou. V každém pĜípadČ však zákon o daních z pĜíjmĤ obsahuje celou Ĝadu rĤznorodých ustanovení smČĜujících k vyþíslení základu danČ z podnikání, takže i fyzické osoby, které vedou úþetnictví, v nČkterých pĜípadech zahrnují do základu danČ pouze skuteþnČ vyinkasované þástky (napĜ. smluvní pokuty), þi naopak fyzické osoby vedoucí daĖovou evidenci snižují základ danČ z podnikání o nČkteré náklady, které nejsou v daném zdaĖovacím období výdaji (napĜ. daĖové odpisy þi finanþní leasing) atp. PĜíjmy z podnikání jsou po odpoþtu výdajĤ na dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ dílþím základem danČ z pĜíjmĤ fyzických osob. SpoleþnČ s dalšími pĜíjmy (napĜ. pĜíjmy ze závislé þinnosti þi z pronájmu) vstupují zpĤsobem stanoveným zákonem do celkového základu danČ. Základ danČ se snižuje o nezdanitelné þásti a odþitatelné položky a následnČ je vypoþtena daĖ. V roce 2009 þinila sazba danČ z pĜíjmĤ fyzických osob 15 %. Vypoþtená daĖ se poté ještČ snižuje o rĤzné slevy (v každém pĜípadČ o slevu na poplatníka, která v roce 2009 þinila 24 840 Kþ). Proto nelze jednoduše zobecnit vztah mezi výsledky podnikání (rozdíl mezi pĜíjmy a výdaji þi výsledek hospodaĜení), sazbou danČ z pĜíjmĤ fyzických osob stanovenou zákonem þ. 586/1992 Sb., o daních z pĜíjmĤ, a výslednou daĖovou povinností. Nelze také Ĝíci, že ve všech pĜípadech je tato právní forma podnikání daĖovČ výhodná þi nevýhodná – vždy záleží na celkových pĜíjmech a celkové situaci daného poplatníka. Výsledná daĖová povinnost je urþující pro stanovení záloh na daĖ z pĜíjmĤ, které bude podnikatel odvádČt v prĤbČhu následujícího období. Fyzická osoba podnikající na základČ živnostenského oprávnČní je dále plátcem pojistného na zdravotní pojištČní a pojistného na sociální zabezpeþení, které zahrnuje pojistné na dĤchodové pojištČní, nemocenské pojištČní a pĜíspČvek na státní politiku zamČstnanosti. Uhrazené pojistné podnikatele není od roku 2008 považováno za výdaj na dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ. Pojistné fyzických osob podnikajících na základČ živnostenského oprávnČní (OSVý, osoby samostatnČ výdČleþnČ þinné) na zdravotní pojištČní þiní 13,5 % z vymČĜovacího základu, za který se považuje 50 % pĜíjmĤ z podnikání a z jiné samostatné výdČleþné þinnosti po odpoþtu výdajĤ vynaložených na jejich dosažení, zajištČní a udržení. VymČĜovací základ však musí þinit minimálnČ dvanáctinásobek 50 % prĤmČrné mzdy (pro rok 2009 je prĤmČrná mzda 23 555 Kþ), maximálním vymČĜovacím základem je þástka ve výši þtyĜicetiosminásobku prĤmČrné mzdy. Pojistné na dĤchodové pojištČní þiní 28 % z vymČĜovacího základu, pojistné na státní politiku zamČstnanosti pak 1,2 % (celkem 29,2 %). VymČĜovacím základem je v tomto pĜípadČ þástka, kterou si OSVý urþí, avšak
Prostředí, ve kterém podnik působí a jeho dopad na finanční řízení / 19
ne ménČ než 50 % daĖového základu a ne ménČ než minimální vymČĜovací základ stanovený zákonem þ. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeþení a pĜíspČvku na státní politiku zamČstnanosti. OSVý se rovnČž mĤže rozhodnout, že se úþastní nemocenského pojištČní, a v tom pĜípadČ þiní pojistné 1,4 % z vymČĜovacího základu. Z hlediska danČ z pĜidané hodnoty (DPH) jsou fyzické osoby podnikající na základČ živnostenského oprávnČní osobami povinnými k dani. Pokud jejich obrat za 12 bezprostĜednČ pĜedcházejících po sobČ jdoucích kalendáĜních mČsícĤ pĜesáhne þástku 1 000 000 Kþ, stávají se od okamžiku stanoveného zákonem þ. 235/2004 Sb., o dani z pĜidané hodnoty, plátci DPH. I pĜi nižším obratu se však tito podnikatelé mohou stát plátci DPH dobrovolnČ. ZdaĖovacím obdobím je kalendáĜní mČsíc þi þtvrtletí (dle výše obratu v pĜedcházejícím kalendáĜním roce). PĜi výpoþtu danČ se uplatĖuje buć základní sazba ve výši 19 % nebo sazba snížená ve výši 9 % (pĜípadnČ koeficient 1/19 nebo 1/9 zaokrouhlený na þtyĜi desetinná místa). DaĖovou povinností je v pĜípadČ DPH: • buć vlastní daĖová povinnost (pokud daĖ na výstupu pĜevyšuje odpoþet danČ za zdaĖovací období); • nebo nadmČrný odpoþet (když odpoþet danČ pĜevyšuje daĖ na výstupu za zdaĖovací období). ZjednodušenČ Ĝeþeno, plátce DPH porovnává daĖ na výstupu, kterou je povinen pĜiznat ze základu danČ s daní na vstupu, která je obsažena v þástce za pĜijaté plnČní (pro úplnČjší informaci viz zákon o dani z pĜidané hodnoty). Toto tvrzení lépe objasní následující pĜíklad.
Příklad Pan Novák (30 let, svobodný) na základě živnostenského oprávnění nakupuje a prodává LCD televizory. Je plátcem DPH. V lednu 2009 nakoupil a uhradil 30 LCD televizorů (10 000 Kč za kus, DPH 1 900 Kč) a obratem je ještě v lednu prodal (12 000 Kč za kus). Vypočtěte daňovou povinnost (DPH) pana Nováka, za předpokladu, že v lednu nenastaly žádné jiné hospodářské operace.
Řešení Prodejní cena televizoru musí být vzhledem ke skutečnosti, že je pan Novák plátcem DPH navýšena o 19 % a činí tedy 12 000 + 2 280 = 14 280 Kč. Přitom platí, že: • tržby z prodeje televizorů bez DPH (30 u12 000 = 360 000 Kč) jsou základem daně bez
ohledu na to, zda byly vyinkasovány; • DPH (30 u2 280 = 68 400 Kč) je daní na výstupu, kterou je pan Novák povinen přiznat.
-
20 / Finanční řízení podniku Nákup LCD televizorů je přijatým plněním (30 u11 900 = 357 000 Kč) a DPH, kterou pan Novák uhradil v částce za toto plnění (30 u1 190 = 35 700 Kč) je proto daní na vstupu. Daňovou povinností je tedy vlastní daňová povinnost ve výši 32 700 Kč (daň na výstupu 68 400 Kč – daň na vstupu 35 700 Kč).
Problematika DPH je v podnikatelské praxi s ohledem na rĤznorodost hospodáĜských operací mnohem komplikovanČjší a její kvalifikovaný výklad pĜesahuje cíle a možnosti této publikace. PĜesto si dovolíme ještČ nČkolik poznámek. Pokud se totiž podnikatel na základČ živnostenského oprávnČní nestává plátcem DPH z dĤvodu dosažení stanovené výše obratu, mČl by se zabývat otázkou výhod þi nevýhod dobrovolné registrace. Je zĜejmé, že z administrativního hlediska má plátce DPH ponČkud nároþnČjší pozici, na druhou stranu však neplátce DPH mĤže být pro své zákazníky nevýhodným obchodním partnerem, neboĢ tito pĜi pĜijetí plnČní od neplátce DPH nemají nárok na odpoþet danČ na vstupu. Na druhou stranu však neplátce DPH nemá povinnost pĜiznávat (a tedy i fakturovat) daĖ na výstupu, což ho v pĜípadČ nČkterých þinností naopak staví do výhodnČjší pozice (záleží na druhu zboží þi služeb a na typu dodavatelĤ a odbČratelĤ). Plátce DPH mĤže být dále ve výhodné pozici v pĜípadČ, že jeho pĜijatá plnČní jsou spojena pĜevážnČ se základní sazbou DPH (daĖ na vstupu) a uskuteþnČná plnČní naopak se sazbou sníženou (daĖ na výstupu). Podnikání fyzických osob se samozĜejmČ dotýkají i další daĖové povinnosti, které jsou upraveny pĜíslušnými zákony. NapĜíklad používání silniþních motorových vozidel k podnikání je pĜedmČtem danČ silniþní, nebytové prostory sloužící k podnikání jsou pĜedmČtem danČ z nemovitostí atp. Finanþní Ĝízení živností je rovnČž do znaþné míry ovlivnČno, pokud se fyzická osoba stane zamČstnavatelem; své dĤsledky mají i vztahy s ministerstvy a státními institucemi þi napĜíklad nutnost dodržovat pĜedpisy v oblasti ochrany životního prostĜedí atp.
2.1.2 Sdružení bez právní subjektivity dle občanského zákoníku Dle § 829 a následujících zákona þ. 40/1964 Sb., obþanského zákoníku, se nČkolik osob (nejen fyzických, ale i právnických) mĤže sdružit, aby se spoleþnČ pĜiþinily o dosažení sjednaného úþelu. Takto vzniklé sdružení pĜitom nemá právní subjektivitu (tedy ani zpĤsobilosti k právĤm a povinnostem), nemĤže nic vlastnit, prodávat ani darovat. Jeho úþastníci poskytují spoleþnému úþelu pracovní þinnost, peníze nebo jiné vČci. Majetek získaný pĜi výkonu spoleþné þinnosti se pak stává spoluvlastnictvím úþastníkĤ a vĤþi tĜetím osobám jsou úþastníci zavázáni spoleþnČ a nerozdílnČ. Do právních vztahĤ však
