Finanční analýza firmy Milan Lipš

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Finanční analýza firmy Milan Lipš

Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Lipš Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Kudera, CSc.

Duben, 2009

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Litoměřicích dne 10. dubna 2009

Tomáš Lipš

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Jiřímu Kuderovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady. Dále děkuji panu Milanu Lipšovi za projevenou ochotu a spolupráci a v neposlední řadě děkuji svým blízkým za poskytnuté podmínky pro vypracování bakalářské práce.

Anotace

Cílem bakalářské práce je provést finanční analýzu firmy Milan Lipš za období 2002 – 2007. Práce je rozdělena do několika podkapitol. Teoretická část se věnuje popisu cílů finanční analýzy, její historii, uživatelům a informačním zdrojům. Další část je zaměřena na metody finanční analýzy. V praktické části jsou vypočítány ukazatele likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti a hodnoty jsou porovnány z časového hlediska. Na závěr je uveden návrh, jak zlepšit finanční zdraví analyzované firmy.

Annotation

The main target of the bachelory work is aplication of financial analysis to business subject Milan Lips. Years analized date from 2001 to 2007. Work is devided to several chapters. Theoretical part describes general targets, history, users’s and information sources of financial analysis. Next part describes method’s of financial analysis. Practical part is about calculation of financial indexes – liquidity ratios, profitability, activities and insolvency. Indexes are compared in time line. At the conclusion is present scheme to improve financial health of business subject examined.

Obsah:

Úvod.................................................................................................................. 8 1.

Finanční analýza ................................................................................... 9 1.1

Význam finanční analýzy ...................................................................................... 9

1.2

Uživatelé finanční analýzy .................................................................................. 10

1.3

Zdroje informací pro finanční analýzu ................................................................ 12

2.

Přehled metod finanční analýzy ........................................................ 15 2.1

Hodnocení ekonomických procesů...................................................................... 15

2.2

Skupiny metod..................................................................................................... 16

2.3

Finanční ukazatele ............................................................................................... 16

3.

Metody elementární analýzy.............................................................. 18 3.1

Analýza absolutních ukazatelů ............................................................................ 18

3.1.1

Horizontální analýza.................................................................................... 18

3.1.2

Vertikální analýza........................................................................................ 19

3.2

Analýza rozdílových a tokových ukazatelů......................................................... 19

3.3

Analýza poměrových ukazatelů........................................................................... 20

3.3.1

Ukazatele rentability.................................................................................... 21

3.3.2

Ukazatele aktivity ........................................................................................ 23

3.3.3

Ukazatele zadluženosti ................................................................................ 25

3.3.4

Ukazatele likvidity....................................................................................... 26

3.4

Analýza soustav poměrových ukazatelů ............................................................. 28

3.4.1

Bankrotní modely ........................................................................................ 28

3.4.2

Bonitní modely ............................................................................................ 30

4.

Praktická část ...................................................................................... 31 4.1

Základní údaje ..................................................................................................... 31

4.2

Charakteristika podniku....................................................................................... 31

5.

Analýza účetních výkazů.................................................................... 32 5.1 5.1.1

Horizontální analýza............................................................................................ 32 Horizontální analýza rozvahy...................................................................... 32

5

5.1.2 5.2

Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát................................................... 34 Vertikální analýza................................................................................................ 35

5.2.1

Vertikální analýza rozvahy.......................................................................... 35

5.2.2

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty..................................................... 38

6.

Analýza poměrových ukazatelů......................................................... 39 6.1

Analýza rentability .............................................................................................. 39

6.1.1

Rentabilita celkového kapitálu .................................................................... 39

6.1.2

Rentabilita vlastního kapitálu ...................................................................... 40

6.1.3

Rentabilita tržeb........................................................................................... 40

6.2

Analýza aktivity................................................................................................... 42

6.2.1

Obrat celkového kapitálu............................................................................. 42

6.2.2

Obrat zásob .................................................................................................. 42

6.2.3

Obrat pohledávek......................................................................................... 43

6.3

Analýza zadluženosti........................................................................................... 44

6.3.1

Celková zadluženost .................................................................................... 44

6.3.2

Koeficient samofinancování ........................................................................ 45

6.3.3

Poměr dluhů k vlastnímu kapitálu ............................................................... 45

6.4

Analýza likvidity ................................................................................................. 46

6.4.1

Peněžní likvidita .......................................................................................... 46

6.4.2

Pohotová likvidita........................................................................................ 47

6.4.3

Běžná likvidita............................................................................................. 47

7.

Analýza soustav poměrových ukazatelů........................................... 48 7.1

Bankrotní modely ................................................................................................ 48

7.1.1

Altmanův model .......................................................................................... 48

7.1.2

Model „IN99“ Index důvěryhodnosti .......................................................... 49

7.2 7.2.1

Bonitní modely .................................................................................................... 50 Bilanční analýza I. podle Rudolfa Douchy.................................................. 50

Závěr a doporučení ....................................................................................... 51 Seznam použité literatury............................................................................. 53 Seznam internetových zdrojů .......................................................................................... 53 Seznam obrázků............................................................................................................... 54 6

Seznam tabulek................................................................................................................ 54 Seznam grafů ................................................................................................................... 55 Seznam vzorců................................................................................................................. 56

Příloha 1 ......................................................................................................... 57 Příloha 2 ......................................................................................................... 58

7

Úvod Již z titulní strany práce je zřejmá rodinná souvislost mezi autorem práce a majitelem firmy. Záměrně je zvoleno téma Finanční analýza daného subjektu, nejen pro splnění studijních požadavků, ale také pro praktické využití firmou Milan Lipš. V současnosti je kladen velký důraz na kvalitní řízení firem, neboť jen ty, které dokonale ovládají obchodní a finanční stránku, mají nejvyšší šance ustát konkurenční tlaky. Zaměříme se tedy na finanční stránku řízení firmy. Finanční analýza nabízí celou řadu metod, jak hodnotit finanční zdraví firmy. Několik ukazatelů finanční analýzy je používáno pro hodnocení firmy při žádosti o bankovní úvěr nebo jiných finančních zdrojů k zajištění hladkého chodu podniku. Základní postup finanční analýzy spočívá v rozboru absolutních ukazatelů v rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Jedná se o analýzu absolutních hodnot jednotlivých položek a jejich změn (horizontální a vertikální analýza účetních výkazů). Dále se provádí analýza pomocí poměrových ukazatelů. V první části práce jsou popsány teoretické základy metod finanční analýzy a jejich dělení. Blíže je specifikována horizontální a vertikální analýza, ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Dále jsou vysvětleny soustavy poměrových ukazatelů. Do této kategorie spadají bankrotní modely – Altmanův model a model IN99, dále bonitní model bilanční analýza I. stupně dle Rudolfa Douchy. V aplikační části práce je stručně představena firma Milan Lipš a v dalších podkapitolách jsou aplikovány metody finanční analýzy na konkrétní výkazy podniku. Cílem práce je provézt finanční analýzu daného subjektu a prozkoumat jeho finanční zdraví, popřípadě odhalit slabé stránky a navrhnout jejich eliminaci. V závěru práce je uvedeno celkové zhodnocení situace analyzované firmy a upřesněné závěry a doporučení.

8

1.

Finanční analýza

1.1 Význam finanční analýzy „Existuje celá řada způsobů jak definovat pojem finanční analýza. V zásadě nejvýstižnější definicí je však ta, která říká, že finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“ 1

Obrázek 1: Časové hledisko hodnocení informací2

Finanční analýza je důležitá součást řízení firmy a je úzce spojena s účetnictvím. Hlavním cílem je znázornit komplexní finanční situaci firmy. Samotné účetnictví by se dalo charakterizovat jako sběr, identifikace, třídění, evidence a dokumentace hospodaření firmy. Výstupy účetnictví neposkytují přesný přehled o hospodaření a finanční situaci firmy, nezobrazují silné a slabé stránky a celkovou kvalitu hospodaření. Ale zobrazují data momentálního typu, tedy absolutní stavové veličiny k určitému datu (rozvaha) a absolutní tokové veličiny za určité období (výkaz zisků a ztrát, výkaz o peněžních tocích), které mají samostatně omezenou vypovídající schopnost. Proto se užívá metod finanční analýzy, která poměřuje data mezi sebou a rozšiřuje vypovídací schopnost. Finanční analýza pomáhá s dalším rozhodováním a řízením firmy. Podmínkou kvalitního řízení jsou kvalitní data, proto je finanční analýza důležitým informačním zdrojem.

1

[6] Kapitola 1: Co je finanční analýza a k čemu slouží, s. 9

2

Zpracováno autorem. Zdroj: [6] Kapitola 1: Co je finanční analýza a k čemu slouží, s. 9

9

Finanční analýza zobrazuje minulost a současnost finančního hospodaření firmy, ale hlavně poskytuje doporučení pro období budoucí. Lze tedy říci, že finanční analýza nejen hodnotí minulost, ale také pomáhá s prognózou finančních perspektiv podniku. Jak je výše uvedeno, finanční analýza by měla vyjádřit pokud možno komplexně majetkovou a finanční situaci firmy, včetně všech jejích složek a poskytnout tak podklady i pro vnitropodnikové řízení. Finanční analýza by měla být komplexní a věrně zobrazit veškeré vlastnosti hospodářského procesu. Dále by měla být soustavná, ne jen jednou do roka v souvislosti se zpracováním účetní uzávěrky, ale měla by být běžnou součástí řízení firmy.

1.2 Uživatelé finanční analýzy Využití finanční analýzy ovšem nekončí uvnitř samotné firmy. Je to zdroj informací především pro subjekty, které jsou různým způsobem v kontaktu s danou firmou. Mezi takové patří následující subjekty:

Obrázek 2: Schéma uživatelů3

Manažeři využívají informace poskytované finanční analýzou pro dlouhodobé i operativní řízení podniku. Znalost finanční situace podniku jim umožňuje adekvátně rozhodovat (otázka získání finančních zdrojů, zajištění optimální kapitálové struktury, alokace finančních prostředků...), přijímat správné podnikatelské záměry, správně 3

Zpracováno autorem. Zdroj: [2] Kapitola 2: Uživatelé finanční analýzy, s. 27

10

formulovat cíle a strategie apod. Manažeři se obyčejně stávají také uživateli finanční analýzy jiných podniků (konkurentů, obchodních partnerů). Investoři využívají finanční informace o podniku především proto, aby posoudili, jestli je pro ně výhodné do podniku investovat. Pokud už do podniku investovali, umožňuje jim finanční analýza poznat, jak manažeři s investovaným kapitálem nakládají. Banky - Věřitelé žádají podrobné informace o finančním stavu potenciálního dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout o poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru a také o podmínkách jeho poskytnutí a splácení. Tyto podmínky splácení úvěru se mohou např. změnit na méně výhodné (vyšší úroková sazba), jestliže podnik zhorší svou finanční situaci (překročí určitou hranici zadluženosti), když si banka vymíní vázanost podmínek splácení úvěru na odpovídající ukazatel (např. poměr dluhů k vlastnímu kapitálu). Zájem na finanční stabilitě a likviditě podniku mají nejen banky, ale také držitelé obligací a ostatní věřitelé. Obchodní partneři - Dodavatelé se zajímají hlavně o to, jestli podnik bude a zůstane schopný platit za objednávané zboží. Každý dodavatel má zájem, aby mezi jeho odběrateli byly především podniky solventní. Zákazníci (odběratelé) mají zájem především o to, aby dodavatel byl spolehlivý, protože jsou na něm závislí při zpracování svých zakázek. Včasné a kvalifikované informace o jeho finanční situaci mohou podnik přesvědčit o nutnosti opatřit si dodavatele nového, pokud se ukáže, že stávající dodavatel pravděpodobně nebude schopen nadále uspokojivě plnit svou úlohu a mohl by ohrozit chod podniku tak, že ten by nemohl zajistit výrobu a tak ztratil své stávající odběratele. Finanční analýza tedy pomáhá podniku při výběru dodavatelů, případně odběratelů. Zaměstnanci včetně těch, kteří teprve uvažují o zaměstnání v určité firmě, může finanční analýza pomoci při rozhodování o výběru nového zaměstnavatele, protože nedostatky v hospodaření podniku mohou vyústit i v neschopnost podniku platit svým vlastním zaměstnancům mzdu. Je pochopitelné, že zaměstnancům dělá dobře, když jejich podnik je úspěšný. Někdy jsou také hmotně zainteresováni na výsledku hospodaření. Informace o hospodaření podniku a jejich analýza jsou také důležitými podklady pro kolektivní vyjednávaní (jejich uživateli jsou také odborové organizace a jiná zaměstnanecká sdružení). Státní orgány se stávají uživateli finančních informací o podniku z celé řady důvodů: např. pro kontrolu placení daní, pro účely správy státních podílů v podnicích, kde stát je významným vlastníkem, pro správné rozhodování o rozdělování finanční výpomoci 11

podnikům, pro získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou. Finanční analýza může také poskytovat informace podstatné pro utváření hospodářské politiky státu. Konkurenti – snaží se posoudit své vlastní výsledky hospodaření s konkurenčním podnikem a odhadnout tak silná a slabá místa, která konkurence má.

1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Existuje mnoho zdrojů informací pro finanční analýzu, lze je rozdělit na tři hlavní skupiny: •

Zdroje finančních informací – účetní výkazy finančního a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků a manažerů podniku a výroční zprávy.

•

Kvantifikované nefinanční informace – oficiální ekonomická a podniková statistika, cenové a nákladové kalkulace.

•

Nekvantifikované informace - zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, odborný tisk, nezávislá hodnocení.

Velkou část dat poskytuje finanční účetnictví. Finanční účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí a majetku ve všech jeho formách a fázích podnikové činnosti. Jsou proto rozhodující součástí účetní uzávěrky, kterou tvoří: Rozvaha zachycuje stav majetku v podniku (aktiv) na jedné straně a zdrojů jeho krytí (pasiv) na straně druhé k určitému datu v peněžním vyjádření. Jsou zde podchyceny tzv. stavové veličiny. Je založena na principu bilanční rovnosti, což znamená, že položka suma aktiv se musí rovnat suma pasiv, nebo že aktiva jsou tvořena součtem vlastního jmění a dluhů. Aktiva představují vložené prostředky, které vznikly na základě minulých rozhodnutí a do nichž se očekává, že podniku přinesou určitý ekonomický efekt. Dluhy jsou stávající závazky podniku, které vznikly v minulosti a které v budoucnosti naopak budou ekonomický efekt snižovat. Vlastní jmění je pak rozdílem mezi aktivy a dluhy (cizími zdroji).

12

Obrázek 3: Schéma provázanosti účetních výkazů4

Výkaz zisků a ztrát - Výsledovka podává přehled o úspěšnosti hospodaření podniku a výsledku, který podnik za určité období dosáhl, porovnává tedy tokové veličiny: výnosy a náklady. Je založena na akruálním principu, tedy neztotožňuje příjmy s výnosy a výdaje s náklady. Výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. Výsledovka reaguje na změny v podniku a jeho okolí rychleji než rozvaha. Obsahuje totiž údaje pouze za jeden rok, zatímco bilanční položky jsou kumulovány celá léta.

Příloha k účetní závěrce - obsahuje obecné údaje o účetní jednotce, o účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, dále pak doplňující údaje k rozvaze a výsledovce a výkaz o peněžních tocích (výkaz o cash flow). Příloha má zásadní význam k pochopení údajů v rozvaze a výsledovce.

Výkaz cash flow sleduje příjmy a výdaje, které podnik v minulém účetním období realizoval. Tedy podává obraz o skutečných hotovostních tocích, pohybu peněžních prostředků a ekvivalentů. Peněžní ekvivalent je krátkodobý likvidní majetek, který je snadno směnitelný za peníze, patří sem: peníze na termínovaných účtech, likvidní cenné

4

Zpracováno autorem. Zdroj: [6] Kapitola 2: Zdroje informací pro finanční analýzu, s. 38

13

papíry, se splatností maximálně 3 měsíce. Přehled peněžních toků rozlišuje tři základní činnosti: peněžní toky z provozní, finanční a investiční činnosti.

Ostatní zdroje - Při zpracování finanční analýzy lze využít i informace z výroční zprávy, jejíž zkladní obsah tvoří: základní identifikace podniku, historie podniku, statutární a další orgány společnosti, organizační schéma, údaje z účetní závěrky, výrok auditora, výklad k podstatným událostem minulého vývoje a výhled na další období. Obecně se doporučuje všímat si méně toho, o čem výroční zpráva hovoří a více zkoumat, čemu se zpráva vyhýbá. Výroční zprávu vytvářejí jen účetní jednotky, které ze zákona podléhají auditu.

14

2.

Přehled metod finanční analýzy „Před výkladem metod finanční analýzy je nutné předeslat, že systém finanční

analýzy není nikým kodifikovaný, není žádným způsobem legislativně upraven právními předpisy nebo všeobecně uznávanými jednotnými standardy jako například finanční účetnictví a daňová problematika, což značně komplikuje provádění finanční analýzy, způsobuje nejednotnost terminologie a postupů, nejednoznačnost výkladu a interpretace jejích výsledků. Buď se stejným pojmům přiřazuje různý obsah nebo naopak různé pojmy jsou spojeny s představou stejného obsahu. Přestože neexistuje nějaká oficiální metodika finanční analýzy, vyvinuly se určité obecně přijímané analytické postupy a v podnikové praxi se setkáváme s nejrůznějšími přístupy a technikami analýzy, které si kladou za cíl podat stejně jako účetnictví věrný obraz o majetkové, finanční a důchodové situaci jak externím uživatelům, tak vedoucím pracovníkům podniku.“5

2.1 Hodnocení ekonomických procesů „V ekonomii se obvykle rozlišují dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů. Fundamentální analýza vychází ze vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy a odvozuje závěry většinou bez algoritmizovaných procesů. Technická analýza využívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a posouzení výsledků z ekonomického hlediska.“6 Z výše uvedeného vyplývá, že finanční analýza vychází především z technické analýzy, protože pracuje s matematickými postupy.

5

[2] Kapitola 3: Techniky a metodické nástroje finanční analýzy, s. 16.

6

[6] Kapitola 3: Metody finanční analýzy, s. 41

15

2.2 Skupiny metod Finanční analýza používá dvě skupiny metod: Vyšší metody finanční analýzy nepatří k universálním metodám a nejsou běžně používány ve firemní praxi. K těmto metodám je potřeba hlubších ekonomických (teoretických i praktických) znalostí a k aplikaci je potřeba kvalitní software. Proto se těmito metodami zabývají specializované firmy. Metody elementární analýzy jsou založeny na práci s daty zjištěnými z účetních výkazů a s údaji odvozenými z těchto výkazů.

2.3 Finanční ukazatele Finanční ukazatele představují základ pro různé metody finanční analýzy. „Finančním

ukazatelem

rozumíme číselnou charakteristiku ekonomické činnosti

7

podniku.“ V současnosti se nejvíce využívá dělení na extenzivní a intenzivní ukazatele jak zobrazuje následující schéma.

Obrázek 4: Rozdělení finančních ukazatelů8

7


8

Zpracováno autorem. Zdroj: [6] Kapitola 3: Metody finanční analýzy, s. 42

16

„Extenzivní (objemové), nesoucí informaci o rozsahu (v peněžních jednotkách), tyto ukazatele lze členit na: •

stavové (absolutní), kterými jsou jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycují stav vždy ke zvolenému časovému okamžiku

•

rozdílové, kterými jsou rozdíly stavových ukazatelů vztažených vždy k témuž časovému okamžiku (např. čistý pracovní kapitál)

•

tokové, které informují o změnách stavových a rozdílových ukazatelů za určitou dobu (např. zisk představuje rozdíl mezi výnosy a náklady)

•

nefinanční, které vycházejí především z vnitropodnikového účetnictví (např. počet zaměstnanců). Pomáhají zpřesnit finanční ukazatele

Intenzivní (poměrové), jde o podíly dvou (nebo více) extenzivních ukazatelů; příkladem jsou ukazatele likvidity nebo rentability.“9

Při zpracování finanční analýzy využíváme metody, které jsou založené na práci se zjištěnými údaji z účetních výkazů a s ukazateli, jež jsou z těchto výkazů odvozené. Ukazatelem rozumíme každou číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku doprovázenou těmi atributy dat, které postačují k danému účelu analýzy; rozumíme jím dále i údaje z takové charakteristiky odvozené. Odvozování ukazatelů provádíme jednoduchými početními operacemi.

9

[4] Elektronická příloha, Výkladový rejstřík pojmů

17

3.

Metody elementární analýzy Základní jednoduché metody pracují s jednoduchými matematickými operacemi.

Díky své jednoduchosti a srozumitelnosti patří k nejvyužívanějším.

Obrázek 5: Členění metod elementární analýzy10

3.1 Analýza absolutních ukazatelů „Horizontální a vertikální analýza pracuje s účetními výkazy, ve kterých je na každém řádku uveden údaj za běžný rok, za minulý rok, a za co nejvíce dalších uplynulých účetních období. Vznikne otevřená kniha finanční paměti podniku, ve které se zobrazí pohyb peněžních a finančních prostředků v tokových veličinách (výkaz zisků a ztrát) a stavových veličinách (rozvaha).“11

3.1.1 Horizontální analýza „Je založena na srovnání finančních ukazatelů, položek finančních výkazů ve více sledovaných obdobích. U této metody jsou použity rozdílové finanční ukazatele, které jsou

10


11

[1] Kapitola 9: Vývoj finanční situace a finanční chování, s. 146

18

zobrazeny jak ve své absolutní, tak i procentní hodnotě. Absolutní změna je dána rozdílem finančního ukazatele zvoleného počátečního období s finančním ukazatelem běžného období. Procentní změna je dána zlomkem, v jehož čitateli je absolutní změna finančního ukazatele běžného období a ve jmenovateli pak finanční ukazatele zvoleného počátečního období, vynásobené číslem 100.“12

3.1.2 Vertikální analýza „Vertikální analýza zjišťuje podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. z celkových pasiv. Ve výkazu zisku a ztrát se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost celkových výnosů nebo tržeb. Tato technika umožní zkoumat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů na tvorbě zisku. Pracuje s účetními výkazy v jednotlivých letech odshora dolů, nikoli napříč jednotlivými lety, proto se označuje jako vertikální analýza. Máme-li navíc vedle sebe údaje za dva roky či za více let, můžeme identifikovat trendy nebo nejzávažnější časové změny komponent. Nevýhodou procentní analýzy je hlavně to, že změny pouze konstatuje, neukazuje však na jejich příčiny.“13

3.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů „Analýza rozdílových a tokových ukazatelů se zabývá analýzou těch základních účetních výkazů, které v sobě primárně nesou tokové položky. Jde tedy zejména o výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Analýza fondů finančních prostředků patří k metodám s využitím rozdílových ukazatelů. Je zaměřena především na čistý pracovní kapitál. Záměrem analýzy cash flow je vyjádřit a poměřit vnitřní finanční sílu podniku, tj. schopnost vytvářet z vlastní hospodářské činnosti přebytky použitelné k financování existenčně důležitých potřeb – úhrada závazků, výplata dividend či financování investic.“14

12

[5] Kapitola 5: Měření a hodnocení výkonnosti firmy, s. 305

13

[2] Kapitola 3: Techniky a metodické nástroje finanční analýzy, s. 20

14


19

3.3 Analýza poměrových ukazatelů „Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů jako metodického nástroje finanční analýzy bylo navrženo velké množství, řádově desítky ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Praktickým používáním se však vyčlenila určitá skupina ukazatelů všeobecně akceptovaných, které umožňují vytvořit si základní představu o hospodářské a finanční situaci daného podniku.“15

Obrázek 6: Členění poměrových ukazatelů16

15

[2] Kapitola 5: Základní oblasti finanční analýzy a klasifikace poměrových finančních ukazatelů, s. 26

16


20

3.3.1 Ukazatele rentability „Rentabilita vyjadřuje, do jaké míry a jak rychle se vklad do podniku vyplatí, a proto ukazatele typu rentability charakterizují vztahy mezi ziskem a kapitálem.“17

Obrázek 7: Členění ukazatelů rentability18

Rentabilita celkového kapitálu (ROA – return on assets) Odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány.

ROA (%) =

EBIT × 100 celková aktiva

Vzorec 1: Rentabilita celkového kapitálu19

Vysvětlivky: ROA – Return on assets (rentabilita celkového kapitálu) EBIT – Earnings before interest and taxes (výsledek hospodaření před úroky a zdaněním)

17

[4] Kapitola 6: Standardní metody finanční analýzy, s. 81

18

Zpracováno autorem. Zdroj [1] Kapitola 6: Analýza výkonnosti podle účetních měřítek, s. 80

19

Zpracováno autorem. Zdroj: [4] Kapitola 6: Standardní metody finanční analýzy, s. 81

21

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity) Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku (akcionáři).

ROE (%) =

EAT × 100 vlastní aktiva

Vzorec 2: Rentabilita vlastního kapitálu20

Vysvětlivky: ROE – Return on equity (rentabilita vlastního kapitálu) EAT – Earnings after taxes (výsledek hospodaření po zdanění)

Rentabilita tržeb (ROS – return on sales) Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Představuje kolik dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb.

ROS (%) =

EAT × 100 tržby

Vzorec 3: Rentabilita tržeb21

Vysvětlivky: ROS – Return on sales (rentabilita tržeb) EAT – Earnings after taxes (výsledek hospodaření po zdanění)

20


21


22

3.3.2 Ukazatele aktivity Umožňují vyjádřit, jak účinně, intenzivně a rychle podnik využívá svůj majetek. Aktivita je charakterizována hlavně rychlostí obratu celkových aktiv a spolu s rychlostí obratu zásob ovlivňují rentabilitu celkového kapitálu.

Obrázek 8: Členění ukazatelů aktivity22

Obrat celkového kapitálu Ukazatel zobrazuje, jak dlouho trvá obrat celkového kapitálu, tedy dobu potřebnou k tomu, aby peněžní prostředky přešly přes výrobu zpět do peněžní formy.

obrat celkového kapitálu =

tržby celková aktiva

Vzorec 4: Obrat celkového kapitálu23

Obrat zásob Tento ukazatel zobrazuje, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že čím kratší doba obratu, tím lepší je situace.

doba obratu zásob (dny ) =

tržby × 365 zásoby

Vzorec 5: Doba obratu zásob24

22

Zpracováno autorem. Zdroj: [6] Kapitola 4: Analýza poměrovými ukazateli, s. 60

23


24


23

Obrat pohledávek „Tento ukazatel vypovídá o tom, jak dlouho je majetek vázán ve formě pohledávek, resp. za jak dlouho jsou pohledávky splaceny. Doporučená hodnota je běžná doba splatnosti faktur. Pokud je doba splatnosti delší než lhůta, vypovídá to o nedodržování platebních povinností ze strany obchodních partnerů.“25

doba obratu pohledávek (dny ) =

pohledávky tržby 360

Vzorec 6: Doba obratu pohledávek26

25

[6] Kapitola 4: Analýza poměrovými ukazateli, s. 60

26


24

3.3.3 Ukazatele zadluženosti

Obrázek 9: Členění ukazatelů zadluženosti27

Pokud není struktura kapitálu optimální, může být podnik: a)

podkapitalizován – nemá dostatek vlastního kapitálu ve srovnání s podnikovými

aktivitami, jeho zadluženost je příliš vysoká. b)

překapitalizován – bojí se využívat cizí zdroje a udržuje velký objem vlastního

kapitálu.

Celková zadluženost Patří mezi základní ukazatele a zobrazuje poměr, jakým jsou aktiva podniku financovány cizími zdroji.

celková zadluženos t (%) =

cizí zdroje × 100 celková aktiva

Vzorec 7: Celková zadluženost28

Koeficient samofinancování

koeficient samofinanc ování (%) =

vlastní kapitál × 100 celková aktiva

Vzorec 8: Koeficient samofinancování29

27

Zpracováno autorem. Zdroj: [6] Kapitola 4: Analýza poměrovými ukazateli, s. 58

28


29


25

Poměr dluhů k vlastnímu kapitálu

poměr dluhů k vlastnímu kapitálu (%) =

cizí zdroje × 100 vlastní kapitál

Vzorec 9: Poměr dluhů k vlastnímu kapitálu30

3.3.4 Ukazatele likvidity

obrázek 10: Členění ukazatelů likvidity31

Okamžitá likvidita (cash ratio, likvidita 1. stupně)

okamžitá likvidita =

finanční majetek krátkodobé závazky

Vzorec 10: Okamžitá likvidita32

Ideální hodnota okamžité likvidity by měla být v rozmezí 0,2 – 0,8. Při menší hodnotě by podnik musel k uspokojení svých závazků prodávat zásoby. Vyšší hodnota značí neproduktivní uložení prostředků.

30


31

Zpracováno autorem. Zdroj: [1] Kapitola 6: Analýza finanční pozice, s. 112

32


26

Pohotová likvidita (quick ratio, likvidita 2. stupně)

pohotová li kvidita =

krátkodobé pohledávky + finanční majetek krátkodobé závazky

Vzorec 11: Pohotová likvidita33

Pohotová likvidita by měla být v rozmezí 0,9 – 1,1.

Běžná likvidita (current ratio, likvidita 3. stupně)

běžna likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Vzorec 12: Běžná likvidita34

Běžná likvidita by měla být v rozmezí 1,5 – 2,5. Pokud je nižší, hrozí nebezpečí platební neschopnosti. Pokud je vyšší, znamená to, že jsou prostředky v nesprávných aktivech – v jiných aktivech by vydělávaly více.

33


34


27

3.4 Analýza soustav poměrových ukazatelů 3.4.1 Bankrotní modely Tyto modely informují uživatele o tom, zda v dohledné době hrozí bankrot.

Altmanův model

Je to typický příklad souhrnného indexu hodnocení pro společnost veřejně neobchodovatelnou na burze. Skládá se z pěti běžných poměrových ukazatelů, kterým je přiřazena různá váha.

Z = 0,717 × X 1 + 0,847 × X 2 + 3,107 × X 3 + 0,42 × X 4 + 0,998 × X 5 Vzorec 13: Altmanův index35

Vysvětlivky: X1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva X2 = nerozdělený zisk / celková aktiva X3 = EBIT / celková aktiva X4 = tržní hodnota základního kapitálu / celkové závazky X5 = tržby / celková aktiva EBIT – Earnings before interests and taxes (výsledek hospodaření před úroky a zdaněním)

Hodnocení: Z = 2,9 a více – pásmo prosperity Z = 1,2 – 2,9 – pásmo šedé zóny Z = 1,2 a méně – pásmo bankrotu

35

[4] Kapitola 7: Komplexní charakteristiky finančního zdraví, s. 94

28

Model „IN99“ Index důvěryhodnosti

Tento model byl zpracován pro vyhodnocení finančního zdraví českých podniků v českém prostředí.

IN 99 = −0,017 × X 1 + 4,573 × X 2 + 0,481 × X 3 + 0,015 × X 4 Vzorec 14: Model „IN99“ Index důvěryhodnosti36

Vysvětlivky: X1 = cizí zdroje / celková aktiva X2 = EBIT / celková aktiva X3 = výnosy / celková aktiva X4 = oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) EBIT – Earnings before interests and taxes (výsledek hospodaření před úroky a zdaněním)

Hodnocení: IN99 = 2,07 a více – dobré finanční zdraví IN99 = 0,684 – 2,07 – potencionální problémy IN99 = 0,684 a méně – finanční neduživost

36

[6] Kapitola 5: Souhrnné indexy hodnocení, s. 75

29

3.4.2 Bonitní modely Fungují na principu bodového hodnocení, které má stanovit bonitu hodnoceného podniku.

Bilanční analýza I. podle Rudolfa Douchy

Jedná se soustavu ukazatelů sestavenou tak, aby bylo možné tuto analýzu použít na každý podnik, bez ohledu na jeho velikost.

C=

(2 × S + 4 × L + 1× A + 5 × R) 12

Vzorec 15: Bilanční analýza I. podle Rudolfa Douchy37

Vysvětlivky: C = celkový ukazatel S = vlastní kapitál / stálá aktiva L = (finanční majetek + pohledávky) / 2,17 x krátkodobé dluhy A = výkony / 2 x pasiva celkem R = 8 x EAT / vlastní kapitál EAT – Earning after taxes (výsledek hospodaření po zdanění)

Hodnocení: C = 1 a více – dobré C = 0,5 – 1 – únosné C = 0,5 a méně - špatné

37

[6] Kapitola 5: Souhrnné indexy hodnocení, s. 77

30

4.

Praktická část

4.1 Základní údaje Předmětem podnikání firmy Milan Lipš je komplexní činnost v oblasti dopravního značení a zařízení, což představuje projektování, prodej, instalace, servis a pronájem dopravního značení a zařízení. Jednotlivé činnosti se dělí na několik základních skupin: •

Svislé dopravní značení – dodávky a služby

•

Vodorovné dopravní značení – dodávky a služby

•

Přechodné dopravní značení – služby (uzavírky, objízdné trasy, označení staveb)

•

Dopravní zařízení – dodávky a služby (zrcadla, retardéry, mikrovlnné radary)

•

Dopravně inženýrská opatření – služby (projekty přechodného dopravního značení)

•

Projekční činnost – služby (studie, pasporty dopravního značení a místních komunikací)

4.2 Charakteristika podniku Milan Lipš Okna 24 412 01 Litoměřice

Firma provozuje činnost na základě živnostenského listu již od roku 1993 a jde tedy o fyzickou osobu podnikatele. Původní zaměření bylo pouze na projekční činnost, ale později se služby začaly rozšiřovat v závislosti na poptávce: Od 1995 – dodávky a instalace svislého a vodorovného dopravního značení a zařízení Od 1999 – půjčovna přechodného dopravního značení a zařízení Od 2005 – digitalizace pasportů dopravního značení a místních komunikací Firma sídlí v Litoměřicích, zaměstnává zpravidla 1 pracovníka. Ostatní pracovní kapacity jsou řešeny pomocí subdodavatelských vztahů.

31

5.

Analýza účetních výkazů

5.1 Horizontální analýza 5.1.1 Horizontální analýza rozvahy Aktiva Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek AKTIVA CELKEM

2002 -46,0% 0,0% -46,0% 0,0% 175,4% 348,3% 0,0% 174,1% 80,8% 126,4%

2003 12,3% 0,0% 12,3% 0,0% 1,5% -43,6% 0,0% 4,7% 21,6% 1,4%

2004 2005 -11,0% 1042,2% 0,0% 0,0% -11,0% 1042,2% 0,0% 0,0% 100,5% -27,7% 234,2% -47,6% 0,0% 0,0% 95,6% -27,6% 68,6% -0,1% 96,2% -0,8%

2006 -24,9% 0,0% -24,9% 0,0% -46,8% -59,3% 0,0% -44,8% -59,9% -37,8%

2007 -70,9% 0,0% -70,9% 0,0% 132,8% 219,9% 0,0% 126,4% 164,4% 55,3%

Tabulka 1: Horizontální analýza aktiv38

Tabulka srovnává meziročně hodnoty jednotlivých položek. Zásoby se u podniku mění podle momentální potřeby, rozhoduje se o nákupu někdy i v daném okamžiku nepotřebných zásob, a to z důvodu možnosti neočekávaných projektů.

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

2002

2003

2004

2005

Stálá aktiva

Oběžná aktiva

Graf 1: Vývoj struktury aktiv39

38

Zpracováno autorem. Zdroj: [10] Interní materiály firmy Milan Lipš

39


32

2006

2007

Graf znázorňuje vývoj aktiv sledovaných v čase. Je z něj patrné, že hodnoty aktiv kolísají. Velmi významně se změnila hodnota dlouhodobého majetku v roce 2005. Změna byla způsobena nákupem dlouhodobého hmotného majetku a sice kancelářského vybavení a regálových systémů. U oběžných aktiv se nejvíce změnila položka krátkodobé pohledávky, která v roce 2004 vzrostla až na 1238 tis. Kč. Vzrůst souvisí z navýšením zakázek, prodloužením splatností a zvýšením konkurenceschopnosti.

Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci PASIVA CELKEM

2002 2003 2004 2005 676,3% 8,0% 15,5% 5,6% -90,0% 977,9% -220,5% -147,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

2006 2007 -34,4% 80,0% 79,2% -146,7% 0,0% 0,0%

37,3% 26,5% 0,0% 26,5% 0,0% 126,4%

-8,0% -39,7% 0,0% -47,4% -23,5% -37,8%

66,9% -77,0% 320,2% -5,8% 199,1% -3,9% 0,0% 0,0% 0,0% -20,4% 161,8% -12,0% 0,0% 403,5% 19,0% 1,4% 96,1% -0,8%

Tabulka 2: Horizontální analýza pasiv40

1200

1000

800

600

400

200

2002

2003

2004

2005

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Graf 2: Vývoj struktury pasiv41

40


41


33

2006

2007

-22,5% 40,8% 0,0% 44,6% 35,1% 55,3%

Vlastní kapitál s výjimkou v roce 2006 neustále roste, což je pro podnik jistě pozitivní. Od roku 2003 začala společnost využívat k financování činnosti také cizí zdroje, a to ve formě bankovních úvěrů. Jejich výše se od roku 2004 v podstatě nemění. Podnik vzhledem k velikosti finančního majetku má dost vysoké krátkodobé závazky.

5.1.2 Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát Výkaz zisku a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hosp. za běžnou činnost Výsledek hosp. za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2002 2003 2004 2005 2006 2007 46,1% 346,9% -34,2% -67,4% 190,7% -16,5% 41,0% 155,2% 5,2% -70,7% 167,8% -13,4% 67,9% 1035,7% -66,1% -59,3% 231,8% -21,1% 23,5% 45,2% 4,2% 31,8% -24,2% -12,7% 23,5% 45,2% 4,2% 31,8% -24,2% -12,7% 33,8% 51,4% 13,7% 12,2% -25,3% -10,9% 36,3% 54,8% -19,9% 30,2% -38,7% -7,7% 27,9% 42,5% 107,4% -7,1% -5,1% -14,0% -8,0% 87,1% -62,3% 220,6% -7,1% -20,0% 17,8% 52,3% -15,9% 18,5% 75,7% -19,9% 28,1% 71,8% -73,6% 266,9% -13,0% -21,0% 1,1% 5,6% 14,8% 1,9% -0,1% 4,5% 37,3% 66,8% -77,0% 320,7% -8,0% -22,5% 37,3% 66,8% -77,0% 320,7% -8,0% -22,5% 29,8% 75,1% -76,3% 305,6% -13,4% -22,0%

Tabulka 3: Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát42

900 800 700 600 500 400 300 200 100

-100

2002

2003 Provozní VH

2004

2005

Finanční VH

VH před zdaněním

Graf 3: Vývoj hospodářského výsledku43

42


43


34

2006

2007

Výsledek hospodaření společnosti byl nejvýraznější v letech 2003 a 2005. V těchto letech byla společnost nejúspěšnější. Ostatní položky se vyvíjely podle ekonomické situace podniku. Vývoj základních hospodářských ukazatelů od roku 2002 do roku 2003 odpovídá postupné expanzi firmy a v roce 2003 velké mimořádné zakázce. V roce 2004 se začala projevovat určitá vyčerpanost v zájmu o poskytované služby. Firma proto správně rozšířila v roce 2005 sortiment. Výrazný nárůst tržeb a obchodní marže v roce 2006 byl způsoben rozšířením služeb o dodávky a instalaci dopravního zařízení (mikrovlnné radary) a digitalizaci pasportů dopravního značení a místních komunikací. Lze oprávněně říci, že firmě se podařilo včasným rozšířením sortimentu výrazně zvýšit počet zakázek, zvýšit podíl na trhu a následně dosáhnout vyššího hospodářského výsledku.

5.2 Vertikální analýza 5.2.1 Vertikální analýza rozvahy Aktiva Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení AKTIVA CELKEM

2002 4,1% 0,0% 4,1% 0,0% 93,2% 8,1% 0,0% 79,8% 5,2% 2,7% 100,0%

2003 4,6% 0,0% 4,6% 0,0% 93,2% 4,5% 0,0% 82,4% 6,3% 2,2% 100,0%

2004 2,1% 0,0% 2,1% 0,0% 95,3% 7,7% 0,0% 82,2% 5,4% 2,7% 100,0%

2005 23,9% 0,0% 23,9% 0,0% 69,5% 4,1% 0,0% 60,0% 5,4% 6,7% 100,0%

2006 28,8% 0,0% 28,8% 0,0% 59,4% 2,7% 0,0% 53,3% 3,5% 11,8% 100,0%

2007 5,4% 0,0% 5,4% 0,0% 89,1% 5,5% 0,0% 77,7% 6,0% 5,5% 100,0%

Tabulka 4: Vertikální analýza aktiv44

Vzhledem k tomu, že oběžná aktiva mají přímý vliv na likviditu firmy, měla by se jim věnovat pozornost. Z tabulky je zřejmé, že výše oběžných aktiv se snižuje v letech 2005 a 2006, ale v roce 2007 je opět u 90% hodnoty. Hodnota 60% odpovídá zaměření firmy na poskytování služeb a měla by být zhruba v této výši.

44


35

Nicméně, je třeba si všimnout, že k nárůstu oběžných aktiv dochází především výrazným nárůstem pohledávek. Ten se projevil v růstu běžné likvidity, ale nemusel způsobit vzrůst schopnosti likvidovat své krátkodobé závazky. Se zvětšováním pohledávek a růstem délky splatnosti může přerůst v množství nedobytných pohledávek. To by mohlo ohrozit platební schopnost firmy. Možným řešením této situace by mohlo být využití factoringu.

120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 2002

2003 Stálá aktiva

2004

2005

Oběžná aktiva

2006

2007

Ostatní aktiva

Graf 4: Vývoj struktury celkových aktiv45

Z grafu je patrné, že majetek firmy tvoří především oběžný majetek, resp. největší položku tvoří krátkodobé pohledávky. Obecně jsou krátkodobé cizí zdroje rizikovější, ovšem v tomto případě musíme zdůraznit, že zákaznickou základnu firmy tvoří převážně obce a města, u kterých je riziko platební neschopnosti relativně minimální. Nicméně od roku 2006 se situace mění a stálý majetek se začíná zvyšovat, což bylo způsobeno pořízením nového drobného strojního vybavení a zboží, které je určeno k pronájmu. To lze hodnotit pozitivně hned ze dvou důvodů. Jednak jde o modernizaci strojního a materiálového vybavení a za druhé celkový majetek už není tvořen z převážné části krátkodobými pohledávkami.

45


36

Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hosp. minulých let Výsledek hosp. běžného účetního období Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci PASIVA CELKEM

2002 52,7% -3,4% 0,0% 56,1% 47,3% 0,0% 47,3% 0,0% 100,0%

2003 56,1% -36,2% 0,0% 92,3% 43,9% 0,0% 37,1% 6,8% 100,0%

2004 33,1% 22,2% 0,0% 10,8% 66,9% 0,0% 49,5% 17,4% 100,0%

2005 35,2% -10,6% 0,0% 45,8% 64,8% 0,0% 44,0% 20,9% 100,0%

2006 37,1% -30,7% 0,0% 67,8% 62,9% 0,0% 37,2% 25,7% 100,0%

2007 43,0% 9,2% 0,0% 33,8% 57,0% 0,0% 34,6% 22,3% 100,0%

Tabulka 5: Vertikální analýza pasiv46

Z hlediska financování je výhodnější financování z krátkodobých zdrojů, protože dlouhodobé financování je jednoduše dražší. Ovšem krátkodobé zdroje jsou rizikovější. Firma Milan Lipš vzhledem k velikosti podniku dlouhodobé finanční zdroje nepoužívá. Kapitálová struktura vypovídá o tom, z jakých zdrojů majetek vzniká. Obecně platí, že výrobní podniky mají tendenci financovat podnik z vlastních zdrojů a obchodní podniky (nebo poskytování služeb) se více přiklánějí k cizím zdrojům. Toto nepsané pravidlo potvrzují i hodnoty z tabulky, protože analyzovaná firma především poskytuje služby. Proto v jednotlivých letech převládají cizí zdroje, kromě let 2003 a 2004.

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2002

2003 Cizí zdroje

2004

2005

Krátkodobé závazky

Bankovní úvěry a výpomoci

Graf 5: Vývoj struktury cizích zdrojů47

46


47


37

2006

2007

Struktura cizích zdrojů jasně znázorňuje, že firma začala v roce 2003 používat kontokorentní nástroj, díky kterému se zlepšila platební schopnost. Tím se závislost na cizích zdrojích nezměnila, snížilo se však riziko druhotné platební neschopnosti a zvýšila se rychlost plateb.

5.2.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Výkaz zisku a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2002 2003 2004 2005 2006 2007 5,8% 17,9% 11,3% 2,8% 10,7% 10,2% 4,6% 8,0% 8,1% 1,8% 6,3% 6,3% 1,3% 9,9% 3,2% 1,0% 4,4% 3,9% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 83,5% 87,1% 95,0% 80,9% 79,7% 81,3% 60,1% 64,1% 49,2% 48,6% 39,4% 41,6% 23,4% 23,0% 45,7% 32,2% 40,4% 39,7% 17,7% 22,9% 8,3% 20,1% 24,7% 22,6% 3,5% 3,6% 2,9% 2,6% 6,1% 5,6% 19,8% 23,4% 5,9% 16,5% 18,9% 17,1% -0,9% -0,7% -0,8% -0,6% -0,8% -0,9% 18,0% 20,6% 4,6% 14,5% 17,6% 15,6% 18,0% 20,6% 4,6% 14,5% 17,6% 15,6% 18,8% 22,7% 5,2% 15,9% 18,1% 16,2%

Tabulka 6: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát48

Při vertikální analýze výkazu zisku a ztrát byly jako 100% použity výkony, pro podnik tedy tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Od roku 2005 začal podnik využívat subdodávky v oblasti vodorovného dopravního značení a tím se snížila položka spotřeby materiálu a energie. Přidaná hodnota se v analyzovaných letech výrazně nemění, kromě roku 2005, kdy klesla pouze na hodnotu 8,3% z celkových výkonů.

48


38

6.

Analýza poměrových ukazatelů

6.1 Analýza rentability Rentabilita kapitálu Rentabilita celkového kapitálu (ROA - Return on Assets) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return on Equity) Rentabilita tržeb (ROS - Return on Sales)

2002

2003

58,8% 101,6% 106,5% 164,4% 17,0%

2004

2005

2006

2007

12,5%

50,4%

70,2%

35,4%

32,7% 130,3% 182,7%

78,6%

17,5%

4,1%

14,1%

15,9%

14,2%

Tabulka 7: Analýza rentability49

6.1.1 Rentabilita celkového kapitálu 120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rentabilita celkového kapitálu (ROA - Return on Assets) Graf 6: Vývoj rentability celkového kapitálu50

Společnost byla nejvíce zisková v roce 2003, kdy rentabilita celkového kapitálu dosahovala hodnoty 101,6%. Výkyvy v hodnotách rentability jsou spojeny s vyvíjející se situací na trhu, podle poptávky po službách a výrobcích podniku. Rok 2003 byl zatím nejúspěšnější, protože firma získala významnou zakázku – komplexní zabezpečování přechodného dopravního značení při rekonstrukci Tyršova mostu v Litoměřicích.

49


50


39

6.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return on Equity) Graf 7: Vývoj rentability vlastního kapitálu51

Rentabilita vlastního kapitálu je opět nejnižší v roce 2004, kdy společnost sice nebyla ve ztrátě, ale tento rok byl pro ni nejméně úspěšný z důvodu nepříznivé situace na trhu.

6.1.3 Rentabilita tržeb 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 2001

2002

2003

2004

2005

Rentabilita tržeb (ROS) Graf 8: Vývoj rentability tržeb52

51


52


40

2006

2007

Rentabilita tržeb je téměř konstantní, stále se pohybuje okolo 15%. Výjimkou je opět rok 2004. Vývoj rentability tržeb by měl mít rostoucí tendenci. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2003, který byl i z hlediska hospodářského výsledku nejúspěšnějším rokem. Příčiny tohoto vývoje byly rozebrány při analýze vývoje hospodářských výsledků (tab. 3)

200,0% 180,0% 160,0% 140,0% 120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rentabilita celkového kapitálu (ROA - Return on Assets) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return on Equity) Rentabilita tržeb (ROS)

Graf 9: Vývoj ukazatelů rentability53

Z celkového přehledu je jasně vidět, že rok 2004 byl pro firmu nejhorším rokem z analyzovaného období, i když stále nebyl ztrátový. Nejúspěšnějším byl rok 2003 (viz výše) a 2006, kdy firma získala zakázku na zpracování digitálního pasportu dopravního značení města Litoměřice.

53


41

6.2 Analýza aktivity Ukazatele aktivit Obrat celkového kapitálu Obrat zásob (dny) Obrat pohledávek (splatnost, dny)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 0,3 0,2 0,4 0,3 0,2 0,4 9,0 3,1 10,6 4,6 2,3 8,4 88,2 57,1 113,5 67,5 45,7 118,9 Tabulka 8: Analýza aktivity54

6.2.1 Obrat celkového kapitálu 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Obrat celkového kapitálu

Graf 10: Vývoj obratu celkového kapitálu55

6.2.2 Obrat zásob 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2002

2003

2004

2005

Obrat zásob ve dnech

Graf 11: Vývoj obratu zásob56

54


55


56


42

2006

2007

Doba obratu zásob, je více než uspokojivá. Maximální počet dní, během kterých podnik přemění své zásoby na peníze je 10,6 v roce 2004. Přesto, že podnik drží určité množství zásob, neovlivňuje příliš toto množství hospodářskou činnost podniku. Opět jsou vidět nejlepší roky v analyzovaném období a to rok 2003 (3,1 dny) a rok 2006 (2,3 dny) pro obrat zásob.

6.2.3 Obrat pohledávek 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Obrat pohledávek (doba splatnosti) ve dnech

Graf 12: Vývoj obratu pohledávek57

Pohledávky společnost dostane uhrazené od svých odběratelů v rozmezí od 2 do 4 měsíců. Pro podnik to znamená profinancovat celou zakázku a další 4 měsíce čekat na úhradu svých pohledávek. Tyto hodnoty jsou velmi ovlivněny situací na trhu, konkurencí a vysokými požadavky odběratelů na platební podmínky. I když podnik na svých fakturách uvádí maximální splatnost 30 dní (výjimečně i delší), přesto své pohledávky obdrží uhrazené až po několika měsících.

57


43

6.3 Analýza zadluženosti Zadluženost (stabilita) Celková zadluženost Koeficient samofinancování Míra zadluženosti

2002 47,3% 52,7% 89,7%

2003 2004 2005 2006 2007 43,9% 66,9% 64,8% 62,9% 57,0% 56,1% 33,1% 35,2% 37,1% 43,0% 78,2% 202,6% 184,2% 169,3% 132,4%

Tabulka 9: Analýza zadluženosti58

6.3.1 Celková zadluženost 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celková zadluženost

Graf 13: Vývoj celkové zadluženosti59

Celková zadluženost podniku byla největší v roce 2004. V roce 2003 se díky úspěšnému roku zadluženost značně zmenšila. Od roku 2005 firma udržuje svojí zadluženost více méně ve stejné míře a to kolem 60% s mírně klesající tendencí. Na zadluženosti podniku se podílejí krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci, které společnost využívá k financování své činnosti.

58


59


44

6.3.2 Koeficient samofinancování 60,0%

50,0%

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

Koeficient samofinancování

Graf 14: Vývoj koeficientu samofinancování60

6.3.3 Poměr dluhů k vlastnímu kapitálu 250,0%

200,0%

150,0%

100,0%

50,0%

0,0% 1

2

3

4 Míra zadluženosti

Graf 15: Vývoj míry zadluženosti61

60


61


45

5

6

6.4 Analýza likvidity Likvidita Likvidita 1. stupně (peněžní likvidita, cash ratio) Likvidita 2. stupně (pohotová likvidita, quick ratio) Likvidita 3. stupně (běžná likvidita, current ratio)

2002 0,11 1,80 1,97

2003 0,14 2,02 2,12

2004 2005 2006 2007 0,08 0,08 0,06 0,10 1,31 1,01 0,90 1,47 1,42 1,07 0,95 1,56

Tabulka 10: Analýza likvidity62

6.4.1 Peněžní likvidita

0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Likvidita 1. stupně (peněžní likvidita, cash ratio) Graf 16: Vývoj peněžní likvidity63

Peněžní likvidita znázorňuje, jak je firma schopna splatit své okamžité závazky. Bere v potaz pouze peněžní prostředky, které má podnik k dispozici. Výsledky ukazují, že podnik tuto schopnost nemá, protože by se hodnoty měly pohybovat v rozmezí 0,2 – 0,8. Jeho peněžní prostředky na účtech nedosahují hodnot závazků.

62


63


46

6.4.2 Pohotová likvidita 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Likvidita 2. stupně (pohotová likvidita, quick ratio) Graf 17: Vývoj pohotové likvidity64

Pohotová likvidita odstraňuje nejméně likvidní část oběžných aktiv a tou jsou zásoby. Hodnoty jsou tedy nižší než u běžné likvidity, která tuto položku započítává. Nejvíce likvidní byla společnost v roce 2003, v dalších letech její likvidita klesla a to z důvodu, že firma začala využívat bankovní úvěry a tím si tedy navýšila cizí zdroje a své závazky. V posledním roce se opět likvidita podniku vylepšila.

6.4.3 Běžná likvidita 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

Likvidita 3. stupně (běžná likvidita, current ratio) Graf 18: Vývoj běžné likvidity65

64


65


47

2007

Běžná likvidita vykazuje stejný vývoj jako pohotová likvidita. Nejúspěšnějším rokem je rok 2003, opět je patrný pokles v letech 2004 - 2006 a nárůst v roce 2007. Podnik nedrží příliš velké množství zásob, takže hodnoty těchto dvou likvidit nejsou velmi rozdílné. O vývoji likvidity vypovídá i vývoj struktury běžných aktiv, její vývoj byl rozebrán u vertikální analýzy (tab. 4, graf 4).

7.

Analýza soustav poměrových ukazatelů

7.1 Bankrotní modely 7.1.1 Altmanův model Altmanův index Čistý pracovní kapitál / celková aktiva Zadržené výdělky / celková aktiva EBIT / celková aktiva Tržní hodnota ZK / celkové závazky Tržby / celková aktiva Celkem

Váha 2002 2003 2004 2005 2006 2007 0,717 0,33 0,35 0,20 0,03 -0,02 0,23 0,847 0,48 0,78 0,09 0,39 0,57 0,29 3,107 1,83 3,16 0,39 1,57 2,18 1,10 0,420 2,49 4,41 0,34 1,75 2,27 1,42 0,998 7,85 5,52 5,20 3,26 2,65 3,77 12,97 14,23 6,23 7,00 7,65 6,80

Tabulka 11: Altmanův index66

15,00 10,00 5,00 0,00 2002

2003

2004

2005

Altmanův index Graf 19: Vývoj Altmanova indexu67

66


67


48

2006

2007

Podnik podle výpočtů vysoce převyšuje bankrotní hranici 2,9. Jeho finanční zdraví je silné a bankrot mu nehrozí. Nejvyšší hodnotu dosáhl podnik v roce 2003 a naopak nejnižší v roce 2004, což už vyplývá i z analýzy poměrových ukazatelů.

7.1.2 Model „IN99“ Index důvěryhodnosti Index IN99 Aktiva celkem / cizí zdroje EBIT / aktiva celkem Výnosy celkem / aktiva celkem Oběžná aktiva / krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry Celkem

Váha -0,017 4,573 0,481 0,015

2002 2003 2004 2005 2006 2007 -0,036 -0,039 -0,025 -0,026 -0,027 -0,030 2,687 4,644 0,572 2,306 3,210 1,618 1,589 2,535 1,271 1,560 2,048 1,147 0,030 4,269

0,032 7,173

0,021 1,840

0,016 3,856

0,014 5,245

0,023 2,758

Tabulka 12: Analýza modelu „IN99“68

8,000 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Index IN99

Graf 20: Vývoj modelu „IN99“69

Totéž je vidět i na výpočtu u bankrotního modelu IN99, u kterého je bankrotní hranice pod hodnotou 0,684. Ani v jednom z analyzovaných let nedosahuje podnik této hodnoty. „Nejblíže“ k bankrotu byl podnik v roce 2004 kdy byla hodnota výpočtu 1,840 a pohyboval se tedy v šedé zóně. Finanční zdraví podniku je v pořádku.

68


69


49

7.2 Bonitní modely 7.2.1 Bilanční analýza I. podle Rudolfa Douchy Bilanční analýza I. Ukazatel stability S Ukazatel likvidity L Ukazatel aktivity A Ukazatel rentability R Celkový ukazatel C

2002 12,8 0,8 1,6 8,5 6,1

2003 12,3 1,1 2,2 13,2 8,1

2004 15,9 0,8 1,2 2,6 4,1

2005 1,5 0,7 1,6 10,4 4,9

2006 1,3 0,7 1,9 14,6 6,7

2007 8,0 1,1 1,1 6,3 4,4

Tabulka 13: Analýza soustavy ukazatelů bilanční analýzy70

9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkový ukazatel C

Graf 21: Vývoj celkového ukazatele bilanční analýzy71

Bilanční analýza I. podle Rudolfa Douchy dokazuje již výše uvedené tvrzení, že podnik je finančně zdravý a ekonomicky stabilní. Ve všech obdobích je hodnota vysoko nad hraniční hodnotou 1 pro zdravé podniky.

70


71


50

Závěr a doporučení Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou firmy Milan Lipš. Firma se zabývá poskytováním komplexních služeb v oblasti dopravního značení. Vstupní informace byly čerpány z poskytnutých účetních výkazů, tedy z rozvah a výkazů zisků a ztrát. Pro důkladnější analýzu byly poskytnuty další neúčetní informace při konzultacích s majitelem firmy. Jako první z nástrojů finanční analýzy byla použita horizontální a vertikální analýza účetních výkazů. Z horizontální analýzy považuji za nejzajímavější klesající tendenci hospodářského výsledku, dále snížení podílu spotřeby materiálu a energie z 60% v roce 2002 na 40% v roce 2007 a zároveň zvýšení podílu služeb z 20% na 40% ve stejném období. Toto bylo způsobeno převedením činnosti v oblasti vodorovného dopravního značení na subdodavatelský princip. U pasiv je důležité sledovat cizí a vlastní zdroje, přičemž u analyzované firmy je poměr adekvátní zaměření na služby (40% vlastní zdroje, 60% cizí zdroje). Nicméně je dobré sledovat výši cizích zdrojů, která značně ovlivňuje likviditu firmy a její platební morálku. Následuje analýza poměrových ukazatelů, tedy ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Ukazatele rentability dosahují uspokojivých hodnot ve všech sledovaných letech. Nejvýznamnější pokles rentability byl zaznamenán v roce 2004. Výkyvy jsou způsobeny vývojem poptávky po službách a produktech, které se firma snaží minimalizovat rozšířením nabízeného sortimentu. Výsledky ukazatelů aktivity jsou dobré, obrat pohledávek by firma měla zkrátit (2007 – 119 dní). Naopak velmi kladně hodnotím ukazatel doby obratu zásob (v roce 2006 pouze 2,3 dny). Ukazatele celkové zadluženosti zobrazuje snížení hospodářského výsledku v roce 2004, které je kompenzováno vyšším zadlužením firmy. Od roku 2004 (66,9%) má celková zadluženost klesající tendenci a tím pádem příznivý vývoj (2007 - 57%). Ukazatel peněžní likvidity vykazuje, že podnik není schopen splatit své okamžité závazky. Důvodem této situace je vysoký podíl cizích zdrojů. Ukazatele pohotové a běžné likvidity se pohybují těsně kolem hraničních hodnot, nicméně je lze hodnotit uspokojivě.

51

Z celkových výsledků analýzy vyplývá, že výsledek hospodaření firmy byl nejvýraznější v letech 2003 a 2005. V těchto letech byla firma nejúspěšnější. Vývoj základních hospodářských ukazatelů od roku 2002 do roku 2003 odpovídá postupné expanzi firmy a v roce 2003 velké mimořádné zakázce (zajišťování dopravního opatření při rekonstrukci Tyršova mostu v Litoměřicích). V roce 2004 se začala projevovat určitá vyčerpanost v zájmu o poskytované služby. Firma proto správně rozšířila v roce 2005 sortiment služeb (dodávky a instalace mikrovlnných radarů) a tím si zajistila kladný výsledek hospodaření. Výrazný nárůst tržeb a obchodní marže v roce 2006 byl způsoben dalším rozšířením služeb, tentokrát o digitalizaci pasportů dopravního značení a místních komunikací. Lze oprávněně říci, že firmě se podařilo včasným rozšířením sortimentu výrazně zvýšit počet zakázek, zvýšit podíl na trhu a následně dosáhnout vyššího hospodářského výsledku. Se zvětšováním pohledávek a růstem délky splatnosti roste riziko zvýšení počtu nedobytných pohledávek. To by mohlo ohrozit platební schopnost firmy. K eliminaci tohoto rizika navrhuji firmě využití factoringu, tedy prodej pohledávek ještě před jejich splatností. Celkově lze konstatovat, že finanční zdraví firmy je uspokojivé.

52

Seznam použité literatury [1] GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: EkoPress s. r. o., 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. [2] GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2008. 182 s. ISBN 978-80-245-1108-5. [3] KUDERA, Jiří. Moderní teorie firmy. Praha: Grada Publishing, a. s., 2000. 172 s. ISBN 80-7169-954-3 [4] LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5 [5] PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 372 s. ISBN 80-247-1046-3 [6] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2 [7] STROUHAL, Jiří; ŽIDLICKÁ, Renáta. Účetnictví 2008. 1. vyd. Computer Press, a. s., 2008. 501 s. ISBN 978-80-251-1910-5 [8] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X [9] ŠULÁK, Milan, VACÍK, Emil. Měření výkonnosti firem. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2004. 90 s. ISBN 80-86754-33-2 [10]

Interní materiály firmy Milan Lipš (rozvaha, výkaz zisků a ztrát)

Seznam internetových zdrojů cs.wikipedia.org www.halekinfo.cz www.finance.cz www.finance-podniku.cz www.mpo.cz www.icm.uh.cz

53

Seznam obrázků OBRÁZEK 1: ČASOVÉ HLEDISKO HODNOCENÍ INFORMACÍ ....................................................... 9 OBRÁZEK 2: SCHÉMA UŽIVATELŮ ........................................................................................ 10 OBRÁZEK 3: SCHÉMA PROVÁZANOSTI ÚČETNÍCH VÝKAZŮ ................................................... 13 OBRÁZEK 4: ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH UKAZATELŮ .............................................................. 16 OBRÁZEK 5: ČLENĚNÍ METOD ELEMENTÁRNÍ ANALÝZY ....................................................... 18 OBRÁZEK 6: ČLENĚNÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ................................................................ 20 OBRÁZEK 7: ČLENĚNÍ UKAZATELŮ RENTABILITY ................................................................. 21 OBRÁZEK 8: ČLENĚNÍ UKAZATELŮ AKTIVITY ....................................................................... 23 OBRÁZEK 9: ČLENĚNÍ UKAZATELŮ ZADLUŽENOSTI .............................................................. 25 OBRÁZEK 10:

ČLENĚNÍ UKAZATELŮ LIKVIDITY .................................................................... 26

Seznam tabulek TABULKA 1: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV...................................................................... 32 TABULKA 2: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV ...................................................................... 33 TABULKA 3: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZŮ ZISKŮ A ZTRÁT .......................................... 34 TABULKA 4: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA AKTIV .......................................................................... 35 TABULKA 5: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV ........................................................................... 37 TABULKA 6: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT .............................................. 38 TABULKA 7: ANALÝZA RENTABILITY ................................................................................... 39 TABULKA 8: ANALÝZA AKTIVITY ......................................................................................... 42 TABULKA 9: ANALÝZA ZADLUŽENOSTI ................................................................................ 44 TABULKA 10: ANALÝZA LIKVIDITY ...................................................................................... 46 TABULKA 11: ALTMANŮV INDEX ......................................................................................... 48 TABULKA 12: ANALÝZA MODELU „IN99“............................................................................ 49 TABULKA 13: ANALÝZA SOUSTAVY UKAZATELŮ BILANČNÍ ANALÝZY ................................. 50

54

Seznam grafů GRAF 1: VÝVOJ STRUKTURY AKTIV ...................................................................................... 32 GRAF 2: VÝVOJ STRUKTURY PASIV ...................................................................................... 33 GRAF 3: VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ...................................................................... 34 GRAF 4: VÝVOJ STRUKTURY CELKOVÝCH AKTIV ................................................................. 36 GRAF 5: VÝVOJ STRUKTURY CIZÍCH ZDROJŮ ........................................................................ 37 GRAF 6: VÝVOJ RENTABILITY CELKOVÉHO KAPITÁLU .......................................................... 39 GRAF 7: VÝVOJ RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU ........................................................... 40 GRAF 8: VÝVOJ RENTABILITY TRŽEB .................................................................................... 40 GRAF 9: VÝVOJ UKAZATELŮ RENTABILITY........................................................................... 41 GRAF 10: VÝVOJ OBRATU CELKOVÉHO KAPITÁLU ................................................................ 42 GRAF 11: VÝVOJ OBRATU ZÁSOB ......................................................................................... 42 GRAF 12: VÝVOJ OBRATU POHLEDÁVEK .............................................................................. 43 GRAF 13: VÝVOJ CELKOVÉ ZADLUŽENOSTI .......................................................................... 44 GRAF 14: VÝVOJ KOEFICIENTU SAMOFINANCOVÁNÍ............................................................. 45 GRAF 15: VÝVOJ MÍRY ZADLUŽENOSTI ................................................................................ 45 GRAF 16: VÝVOJ PENĚŽNÍ LIKVIDITY ................................................................................... 46 GRAF 17: VÝVOJ POHOTOVÉ LIKVIDITY ............................................................................... 47 GRAF 18: VÝVOJ BĚŽNÉ LIKVIDITY ...................................................................................... 47 GRAF 19: VÝVOJ ALTMANOVA INDEXU ............................................................................... 48 GRAF 20: VÝVOJ MODELU „IN99“ ....................................................................................... 49 GRAF 21: VÝVOJ CELKOVÉHO UKAZATELE BILANČNÍ ANALÝZY .......................................... 50

55

Seznam vzorců VZOREC 1: RENTABILITA CELKOVÉHO KAPITÁLU ................................................................. 21 VZOREC 2: RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU .................................................................. 22 VZOREC 3: RENTABILITA TRŽEB ........................................................................................... 22 VZOREC 4: OBRAT CELKOVÉHO KAPITÁLU ........................................................................... 23 VZOREC 5: DOBA OBRATU ZÁSOB ........................................................................................ 23 VZOREC 6: DOBA OBRATU POHLEDÁVEK.............................................................................. 24 VZOREC 7: CELKOVÁ ZADLUŽENOST.................................................................................... 25 VZOREC 8: KOEFICIENT SAMOFINANCOVÁNÍ ........................................................................ 25 VZOREC 9: POMĚR DLUHŮ K VLASTNÍMU KAPITÁLU ............................................................ 26 VZOREC 10: OKAMŽITÁ LIKVIDITA....................................................................................... 26 VZOREC 11: POHOTOVÁ LIKVIDITA ...................................................................................... 27 VZOREC 12: BĚŽNÁ LIKVIDITA ............................................................................................. 27 VZOREC 13: ALTMANŮV INDEX............................................................................................ 28 VZOREC 14: MODEL „IN99“ INDEX DŮVĚRYHODNOSTI ....................................................... 29 VZOREC 15: BILANČNÍ ANALÝZA I. PODLE RUDOLFA DOUCHY ............................................ 30

56

Příloha 1 Rozvaha za období 2002 – 2007 (v tis. Kč) Označe ní AKTIVA CELKEM

2002

2003

2004

2005

2006

2007

757

768

1507

1495

929

1443

31

35

31

357

268

78

31

35

31

357

268

78

007

705

716

1436

1039

552

1286

61

35

116

61

25

79

Číslo řádku

AKTIVA (ř. 02 + 03 + 07 + 12) = ř. 13

001

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

B.

Dlouhodobý majetek

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

005

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

006

C.

Oběžná aktiva

C. I.

Zásoby

008

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

009

(ř. 04 až 06)

003

(ř. 08 až 11)

C. III.

Krátkodobé pohledávky

010

604

633

1238

897

495

1121

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

011

40

48

81

81

33

86

D. I.

Časové rozlišení

012

21

17

40

99

109

79

2002

2003

2004

2005

2006

2007

013

757

768

1507

1495

929

1443

014

399

431

498

526

345

621

015

-26

-278

335

-159

-285

133

Označe ní

Číslo řádku

PASIVA PASIVA CELKEM

A.

Vlastní kapitál

A. I.

Základní kapitál

(ř.14 + 20 + 25) = ř. 001 (ř. 15 až 19)

A. II.

Kapitálové fondy

016

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

A. IV.

018 019

425

709

163

685

630

488

B.

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) (ř. 01 - 15 - 16 - 17 - 18 - 20 - 25) = ř. 40 výkazu zisku a ztráty Cizí zdroje (ř. 21 až 24)

020

358

337

1009

969

584

822

B. I.

Rezervy

021

B. II.

Dlouhodobé závazky

022

B. III.

Krátkodobé závazky

023

358

285

747

657

346

500

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

52

262

312

239

323

C. I.

Časové rozlišení

025

A. V.

57

Příloha 2 Výkaz zisků a ztrát za období 2002 – 2007 (v tis. Kč) Označe ní I. A. + II. B. + C.

Číslo řádku

TEXT

405

132

383

275

289

85

227

196

3

30

340

115

47

156

123

Výkony

4

2363

3432

3578

4715

3574

3121

Výkonová spotřeba

5

1974

2988

3397

3813

2849

2539

6

419

785

296

949

881

705

7

82

124

105

124

218

175

Obchodní marže

(ř. 01 - 02)

Přidaná hodnota

(ř. 03 + 04 - 05)

8

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

10

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

11

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období (+/-) Ostatní provozní výnosy

13

Ostatní provozní náklady

14

V.

Převod provozních výnosů

15 16

• VI.

Provod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření [ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - (+/- 12) + 13 - 14 + (-15) - (-16)] Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly

19

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

20

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

21

Náklady z finančního majetku

22

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

23

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

24

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti (+/-)

25

Výnosové úroky

26

J.

K.

L. M. X. N.

320

615

108

9

I.

2007

138

Daně a poplatky

IV.

2006

2

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

H.

2005

1

E.

F.

2004

Tržby za prodej zboží

D.

G.

2003

Náklady vynaložené na prodané zboží

Osobní náklady

III.

2002

122

67

12

17

129

142

20

73

13

70

467

802

212

776

676

534

1

4

5

4

5

22

23

23

23

23

24

-29

18

Nákladové úroky

27

XI.

Ostatní finanční výnosy

28

Ostatní finanční náklady

29

XII.

Prevod finančních výnosů

30 31

*

Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření [ř. 18 - 19 + 20 + 21 - 22 + 23 - 24 - (+/- 25) + 26 - 27 + 28 - 29 + (-30) - (-31)] Daň z příjmů za běžnou činnost

-22

-23

-27

-28

-27

33

20

70

22

64

18

17

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

34

425

709

163

685

630

488

XIII.

O.

P.

Q.

(ř. 17 + 32 - 33)

32

Mimořádné výnosy

35

R.

Mimořádné náklady

36

S.

Daň z příjmu z mimořádné činnosti *

T.

37

Mimořádný výsledek hospodaření

(ř. 35 - 36 - 37)

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) ***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

****

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

38 39

(ř. 34 + 38 - 39)

40

425

709

163

685

630

488

(ř. 17 + 32 + 35 - 36)

41

445

779

184

749

649

505

58

Finanční analýza firmy Milan Lipš

Recommend Documents