FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor: Evropská studia
Financování českého zemědělství v kontextu členství České republiky v Evropské unii Bakalářská práce
Michal Duspiva
Vedoucí práce: Mgr. Petra Kuchyňková UČO: 215759 Obor: Environmentální studia – Evropská studia Imatrikulační ročník: 2007
Brno, 2010
Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci na téma Financování českého zemědělství v kontextu členství České republiky v Evropské unii vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petry Kuchyňkové a uvedl v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
……………………………………….
Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petře Kuchyňkové za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce, svým rodičům a přítelkyni, kteří mě po celou dobu mého studia výrazně podporovali.
OBSAH: 1. Úvod .................................................................................................................................... 7 2. Společná zemědělská politika ........................................................................................... 9 2.1
Historie ....................................................................................................................... 9
2.2
Cíle ............................................................................................................................. 9
3. Finanční perspektiva ....................................................................................................... 11 3.1
Vývoj ........................................................................................................................ 11
3.2
Finanční perspektiva 2000 – 2006 (Agenda 2000) .................................................. 11
3.3
Finanční rámec 2007 – 2013 .................................................................................... 12
3.4
Srovnání ................................................................................................................... 13
4. Financování ...................................................................................................................... 14 4.1
Cenová regulace ....................................................................................................... 14
4.2
Omezení výroby ....................................................................................................... 14
4.3
Kompenzační platby ................................................................................................. 15
4.4
Společné trţní organizace......................................................................................... 16
4.5
Finanční nástroje ...................................................................................................... 16
5. České zemědělství po roce 1989 ..................................................................................... 18 6. Očekávání spojená se vstupem České republiky do Evropské unie ........................... 20 7. Předvstupní nástroje pomoci.......................................................................................... 22 7.1
PHARE ..................................................................................................................... 22
7.2
SAPARD .................................................................................................................. 23 7.2.1
Cíle .................................................................................................................. 23
7.2.2
Finance ............................................................................................................ 23
7.3
Transition Facility .................................................................................................... 24
7.4
Hodnocení ................................................................................................................ 24
8. Stav českého zemědělství před vstupem do EU ............................................................ 25 8.1
Makroekonomické ukazatele.................................................................................... 25
8.2
Ekonomické výsledky zemědělství .......................................................................... 26
8.3
Sociální situace v agrárním sektoru ......................................................................... 27 8.3.1
Nezaměstnanost ............................................................................................... 27 4
8.4
8.3.2
Mzdy................................................................................................................ 28
8.3.3
Sociální situace ................................................................................................ 28
Shrnutí ...................................................................................................................... 28
9. Vyjednávání o kapitole zemědělství............................................................................... 29 9.1
Jednání o přímých platbách ...................................................................................... 29
9.2
ČR a vyjednávání ..................................................................................................... 30
9.3
9.4
9.2.1
Přechodná období ............................................................................................ 30
9.2.2
Kvóty ............................................................................................................... 30
Přímé platby ............................................................................................................. 31 9.3.1
SAPS ............................................................................................................... 32
9.3.2
TOP – UP ........................................................................................................ 33
9.3.3
Oddělená platba za cukr a rajčata .................................................................... 35
Cross compliance (od roku 2009) ............................................................................ 35
10. Programy po vstupu ........................................................................................................ 37 10.1 Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství .............................. 37 10.1.1 Cíle .................................................................................................................. 37 10.1.2 Finance ............................................................................................................ 38 10.2 Horizontální plán rozvoje venkova .......................................................................... 38 10.2.1 Cíle .................................................................................................................. 39 10.2.2 Jednotlivé priority ........................................................................................... 39 10.2.3 Finance ............................................................................................................ 40 10.3 Hodnocení ................................................................................................................ 42 11. Program rozvoje a venkova (2007 – 2013) .................................................................... 43 11.1 Struktura ................................................................................................................... 43 11.2 Návaznost ................................................................................................................. 44 11.3 Financování .............................................................................................................. 44 11.4 Hodnocení ................................................................................................................ 45 12. Současný stav českého zemědělství – rok 2008 ............................................................. 46 12.1 Makroekonomické ukazatele.................................................................................... 46 12.2 České zemědělství v kontextu členství..................................................................... 46 12.3 Shrnutí ...................................................................................................................... 50 5
13. Perspektiva budoucího vývoje........................................................................................ 52 14. Závěr ................................................................................................................................. 54 Seznam pouţité literatury a dalších pramenů .................................................................... 56 Seznam grafů ......................................................................................................................... 61 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 62
6
1. Úvod Česká republika je členem Evropské unie (EU) jiţ šestým rokem. Na své členství se soustavně připravovala de facto od roku 1989. Jedním ze sektorů, který od vstupu do Unie očekával nejvíc, bylo zemědělství. Členství bylo chápáno jako moţný všelék na problémy, se kterými se české zemědělství potýkalo. Na druhou stranu ovšem panovaly určité obavy, zda se vstup na tomto sektoru neodrazí spíše negativně. Mnoho obyvatel očekávalo, ţe se po vstupu Česká republika v oblasti ţivotní úrovně dostane na úroveň ostatních členských států, a právě v problematické oblasti zemědělství dojde k tomu nejvýraznějšímu posunu. Ačkoli v zemědělství dochází stále k úbytku počtu pracovníků, je tento sektor povaţován za velice důleţitý, přestoţe se podílí na hrubém domácím produktu nepatrným procentem. V současnosti se jedná zhruba o 2,37 %.1 Zemědělství obecně jiţ není chápáno pouze jako produkce potravin či samotná prvovýroba, v současnosti plní mnoho funkcí najednou. Je nutné výrazně oddělit dvě sféry, produkční a mimoprodukční. Zatímco v rámci produkční oblasti dochází k produkci potravin, a ţivotní prostředí je chápáno jako výrobní prostředek se zásobou obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, druhá oblast je z hlediska funkcí mnohem rozmanitější. Mimo jiné se jedná o funkci kulturní, která spočívá v ochraně krajiny, krajinného rázu, dále je moţné jmenovat funkci rekreační a zdravotní, naučnou a estetickou funkci. Mezi nejdůleţitější ovšem patří funkce sociální, neboť souvisí se ţivotní úrovní venkovského obyvatelstva. Není moţné zapomenout ani na environmentální funkci, která je vlastně spojovacím článkem, a zajišťuje prolnutí všech funkcí a jejich vzájemné působení. V současnosti se začíná klást důraz právě na onu oblast, která je oddělena od produkce a rozvoj venkova rozhodně není moţné chápat jen jako synonymum pro rozvoj zemědělství. Snaha o skloubení obou oblastí vedla k myšlence budování evropského modelu multifunkčního zemědělství, ke kterému se v současnosti Česká republika hlásí. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat způsoby financování českého zemědělství v souvislosti se vstupem a členstvím České republiky v EU. Zejména, jak se vypořádal český agrární sektor s novým systémem, představovaným Společnou zemědělskou politikou (SZP). České zemědělství prošlo od roku 1989 velkými změnami, ovšem tu největší znamenalo zřejmě začlenění do koncepce Společné zemědělské politiky. Samotná SZP však také prodělala za dobu své existence mnoho reforem, které byly často spojeny právě s aspektem rozšíření. Před prvním rozšířením, zejména vzhledem ke vstupu Velké Británie, byl přijat tzv. „miniplán“, který měl podobně jako ostatní budoucí reformy řešit hlavně finanční náročnost 1
České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013, str. 4.
7
SZP. Na začátku osmdesátých let, v souvislosti s jiţním rozšířením, které znamenalo fakticky vstup zemí s výrazným zemědělským sektorem, došlo k dohodě z Fontainebleau. Z důvodů stále velkého finančního zatíţení došlo v roce 1988 ke komplexní revizi financování, označované jako Delorsův balík I. V devadesátých letech proběhly další dvě reformy – tzv. McSharryho reforma a reforma v rámci Agendy 2000. Avšak v roce 2003 došlo k - prozatím nejvýznamnější - reformě. Tzv. Fischlerova reforma změnila zcela způsob podpory zemědělců v EU. Vstup deseti nových zemí v roce 2004 ovšem pro samotnou SZP znamenal velikou zatěţkávací zkoušku. Poslední reformou, či lépe řečeno kontrolou současného fungování SZP se stal v roce 2008 tzv. Health Check.2 Prví část práce je zaměřena na představení základních rysů současné SZP. To je důleţité zejména jako vodítko, při představě v jakém systému se čeští zemědělci musí pohybovat. Důraz je kladen především na systém financování, který je nejdůleţitějším segmentem této politiky. Ve druhé části práce je pozornost věnována českému zemědělství, kde je stručně nastíněn jeho vývoj od roku 1989 a následně uvedeny předvstupní nástroje, umoţňující přípravu českého zemědělství na vstup do EU. Dále je zobrazen stav českého zemědělství, slouţící jako výchozí bod k porovnání dopadů SZP, jeţ můţeme v současnosti pozorovat. V práci jsou rovněţ zachyceny současné programy a perspektiva budoucího vývoje. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, ţe vstup do EU a způsob financování realizovaný v rámci SZP se výrazně dotkl českého zemědělství. Program a nástroje EU mají vţdy konkrétní cíl, jehoţ naplnění je moţné sledovat více či méně na vybraných ukazatelích. Jako klíčové body k porovnání byly vybrány jednak ekonomické charakteristiky (hrubá zemědělská produkce, zisk zemědělství, výše mezd zemědělců, podíl zemědělství na HDP, aj.),
tak
i
charakteristiky
„sociální“
(počet
zaměstnanců
v zemědělství,
agrární
nezaměstnanost, apod.). Existuje souvislost mezi zvýšením finančních prostředků z EU a rozvojem českého zemědělství? Odrazily se přímé platby na zlepšení situace v českém zemědělství nebo rozšíření konkurenčního prostředí mělo spíše negativní dopady? Je členství v EU pro české zemědělství přínosem, nebo zhoršilo jeho situaci? Ačkoli je velice obtíţné izolovat vliv SZP od vlivů ostatních, měly by se cíle jednotlivých programů v některých ukazatelích odráţet.
2
Blíţe k reformám SZP viz Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str. 455-473.
8
2. Společná zemědělská politika 2.1 Historie Společná zemědělská politika bývá velice často označována jako nejdraţší kompromis integračních aktivit3. Její vznik je moţné datovat do roku 1958, kdy proběhla konference v italském Strese, která doplnila obecný rámec, stanovený smlouvou o EHS. Mezi nejvýznamnější přínosy této konference, kromě tzv. dohody o cenách, patřilo stanovení třech základních principů SZP. Prvním z nich byl princip jednotného společného trhu, respektive účast SZP v něm. Druhým principem byla tzv. komunitární preference (preference Společenství), spočívající v upřednostňování výrobků ze Společenství před dováţenými. Třetím - a zřejmě nejdůleţitějším - byl princip finanční solidarity nákladů určených na SZP, který stanovil, ţe náklady na provádění SZP ponesou všechny členské státy. Jako skutečný vznik SPZ můţeme chápat okamţik vytvoření hlavního finančního nástroje zemědělské politiky - Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF4), který vznikl v roce 1962.
2.2 Cíle První cíle SZP byly definovány tzv. Římskou smlouvou v roce 1957. Článek 39 konkrétně hovoří takto: „Cílem společné zemědělské politiky je: a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly; b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství; c) stabilizovat trhy; d) zajistit plynulé zásobování; e) zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.“5 Význam SZP v padesátých a šedesátých letech také spočíval v tom, ţe Společenství nebylo v tomto období potravinově soběstačné a bylo závislé na dovozu potravin. Díky vytvoření SZP se Společenství vcelku rychle zbavilo své závislosti na dovozu a stalo se jedním z předních exportérů.6 Výše zmíněných cílů bylo fakticky dosaţeno, ovšem za cenu velkého finančního zatíţení. SZP se stala po dlouhá období z hlediska potřeby financí jednou z nejnáročnějších politik. Právě vzhledem k zátěţi rozpočtu Společenství, která v roce 1985 3
Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str. 448. Z angl. European Agricultural Guidance and Guarantee Fund 5 Smlouva o EHS, čl. 39. 6 Dlouhodobě představuje EU jednoho z největších exportérů například v sektoru vína 4
9
činila dokonce 73 %7 rozpočtu, prošla a stále prochází mnohými reformami, jeţ se snaţí vynakládané prostředky sniţovat a zároveň dochází k přehodnocení jejích cílů, aby lépe odpovídaly současnému významu zemědělství v členských státech. V roce 2008, poprvé v historii, náklady na zemědělskou politiku v rozpočtu nepatřily k nejvýznamnějším. Finanční částka určená na rozpočtový rok 2009 – 133,8 miliard EUR – byla rozdělena, jak ukazuje následný graf č. 1. Na ochranu přírodních zdrojů Unie a hospodaření s nimi byla stanovena částka 56,1 miliard EUR.8 Graf č. 1: Rozpočet Evropské unie na rok 2009 Z Cdcdcsdcdsocjsdpcj Vmdsvvnd
Zdroj: Souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok 2009 [online]
7
Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str. 456. Souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok 2009, on-line text, str. 5. Zdroj: Evropská unie. Dostupný na WWW: < http://ec.europa.eu/budget/library/publications/budget_in_fig/syntchif_2009_cs.pdf> 8
10
3. Finanční perspektiva Evropská unie z hlediska svého financování nepracuje pouze s kaţdoročními rozpočty, ale také s tzv. víceletým finančním rámcem – finanční perspektivou. Jedná se o meziinstitucionální dohodu Rady EU, Komise a Evropského parlamentu, jejímţ cílem je udrţet rozpočtovou disciplínu EU stanovením maximálního stropu výdajů, aby bylo moţné dodrţet hlavní zásadu evropského rozpočtu – vyrovnanost. Finanční perspektiva nestanovuje pouze obecně částku určenou pro rozpočtový rok, ale konkrétně specifikuje i rozloţení výdajů pro jednotlivé kapitoly.
3.1 Vývoj První (1988 - 1992) a druhá (1993 - 1999) finanční perspektiva byly pětiletým výhledem9, třetí (2000 - 2006) a současná (2007 - 2013) finanční perspektiva jiţ byly koncipovány na období sedmi let. Česká republika vstoupila do EU v období, které pokrývala třetí finanční perspektiva schválená v roce 1999 na berlínském summitu. K jejímu zveřejnění došlo v rámci komplexního dokumentu, jenţ nesl označení Agenda 2000.10 Současná finanční perspektiva, představující finanční rámec na období 2007 - 2013, byla schválena po několika letech sloţitého jednání v roce 2005.
3.2 Finanční perspektiva 2000 - 2006 (Agenda 2000) Finanční rámec ukotvený v dokumentu Agenda 2000 byl specifický v tom, ţe v jeho průběhu se očekával vstup deseti nových členských zemí. Z tohoto důvodu obsahovala tato finanční perspektiva dvě kapitoly (hlavy), za pomoci kterých měl být vstup uskutečněn. Jednalo se o kapitolu Předvstupní pomoc a Rozšíření. Z hlediska struktury se finanční rámec schválený v Berlíně skládá z osmi kapitol, které kromě výše zmíněných doplňují ještě kapitoly Zemědělství, Strukturální operace, Vnitřní politiky, Vnější vztahy, Administrativa a Rezervy. Následující tabulka č. 1 znázorňuje rozloţení finančních prostředků mezi jednotlivé kapitoly.
9
Finanční perspektiva byla řešením neschopnosti Společenství dostát svým závazkům v momentě, kdy klesaly z důvodu liberalizace obchodu příjmy a naopak výdaje se neustále zvyšovaly. Komplexní reforma financování je známá pod označením Delorsův Balík I, jenţ stanovil přesná rozpočtová pravidla a bývá označován jako nejvýznamnější rozpočtová dohoda v historii EU. 10 Agenda 2000 je označení pro komplexní dokument, který kromě stanovení finančního rámce, obsahoval i reformu SZP a věnoval se i problematice plánovaného východního rozšíření.
11
Tab. č. 1: Finanční perspektiva na období 2000 - 2006 závazky, ceny 1999, mil EUR
1. Zemědělství 1a SZP 1b Rozvoj venkova 2 Strukturální akce SF CF 3. Vnitřní politiky 4. Vnější vztahy 5. Administrativa 6. Rezervy 7. Předvstupní pomoc 8. Rozšíření
Celkem - závazky Celkem - platby
2000 40 920 36 620 4 300 32 045 29 430 2 615 5 930 4 550 4 560 900 3 120
2001 42 800 38 480 4 320 31 455 28 840 2 615 6 040 4 560 4 600 900 3 120
2002 43 900 39 570 4 330 30 865 28 250 2 615 6 150 4 570 4 700 650 3 120 6 450
2003 43 770 39 430 4 340 30 285 27 670 2 615 6 260 4 580 4 800 400 3 120 9 030
2004 42 760 38 410 4 350 29 595 27 080 2 515 6 370 4 590 4 900 400 3 120 11 610
2005 41 930 37 570 4 360 29 595 27 080 2 515 6 480 4 600 5 000 400 3 120 14 200
2006 41 660 37 290 4 370 29 170 26 660 2 510 6 600 4 610 5 100 400 3 120 16 780
92 025 89 600
93 475 91 110
100 405 94 220
102 245 94 880
103 345 100 800
105 325 101 600
107 440 103 840
Zdroj: Ministerstvo financí [online]
3.3 Finanční rámec 2007 - 2013 Poslední, v současnosti platná finanční perspektiva, znamenala z hlediska bývalé kapitoly Zemědělství výrazný zlom. Ačkoli jsou prostředky určené na SZP v prvních letech vyšší neţ na dřívější kapitolu Strukturální operace, v celkovém součtu přestává být oblast SZP dominantní. V rámci současné perspektivy došlo k redukci počtu kapitol a k jejich novému členění. K tomuto kroku došla Evropská Komise „z důvodu eliminace rigidity a zajištění efektivity“11. Rozloţení kapitol a určené prostředky v rámci nové finanční perspektivy znázorňuje následující tabulka č. 2.
11
Krutílek O., Kuchyňková P.: Finanční perspektiva ES/EU na léta 2007 - 2013, on-line text, str. 4. Zdroj: CDK. Dostupný na WWW:
12
Tab. č. 2: Finanční perspektiva na období 2007 - 2013
Zdroj: Ministerstvo financí [online]
3.4 Srovnání Z původních osmi kapitol došlo v nové finanční perspektivě k redukci na pět. Ačkoli změna kapitol měla vést ke zvýšení efektivity, je patrné, ţe se jedná spíše o kosmetické změny spočívající pouze v přesunu a přejmenování jednotlivých kapitol. Není těţké vypozorovat, ţe dřívější kapitola Zemědělství je nově přejmenována na Ochranu přírodních zdrojů a hospodaření s nimi, dřívější kapitola Strukturální operace se nově jmenuje Udržitelný růst či kapitola dříve nazývána Vnější vztahy je nově pojmenována jako EU jako globální hráč. Očekávané zpřehlednění se tedy míjí účinkem, a dokonce se jeví nová finanční perspektiva jako méně průhledná.
13
4. Financování Dosaţení cílů a samotné fungování SZP je realizováno v EU několika základními mechanismy – jedná se o tzv. nástroje trţní regulace.
4.1 Cenová regulace Mezi jeden z hlavních nástrojů patřila v minulosti tzv. cenová regulace. Dohoda o způsobu této regulace byla vyjednána jiţ při podpisu Římských smluv, kdy právě tento způsob byl přijatelný pro všechny členské státy jako vhodný nástroj pro stimulaci zemědělského sektoru. Nástroj cenové regulace spočívá ve stanovení cen ve třech odlišných verzích, souhrnně se jedná o „trţní řády“. Schvalování cen na kaţdý rok má v kompetenci Rada ministrů, která rozhoduje na základě stanoviska Komise. Dnes je ovšem regulace pomocí cen jiţ překonána a bývá označována jako jeden z důvodů, jeţ vedly v osmdesátých letech téměř k bankrotu Společenství.12 Jako základní je moţné povaţovat tzv. cílovou cenu, která občas bývá nazývána jako cena informační, jelikoţ informuje o stanovené hodnotě zboţí na trhu EU. Tato cena má v podstatě dvě hlavní funkce: stabilizovat dostatečný příjem zemědělců a zajistit jim srovnatelnou ţivotní úroveň; z hlediska EU se jedná o zajištění dostatečně zásobeného trhu se zemědělskými výrobky. Niţší neţ cílová cena je tzv. cena prahová, slouţící jako omezení dovozu produktů ze zahraničí na trh EU. Ve své podstatě se jedná o určení hodnoty, za kterou je moţné dovézt konkurenční výrobek. Rozdíl hodnoty mezi výrobkem produkovaným v EU a v zahraničí slouţí jako ukazatel, o kolik je třeba zatíţit daný produkt při vstupu na území EU. Třetí, a zřejmě nejdůleţitější kaţdoročně stanovovanou cenou, je tzv. cena intervenční (garantovaná). Jak jiţ název vypovídá, tato cena stanovuje minimální výkupní hodnotu za zemědělské produkty v případě poklesu trţní ceny způsobené zejména v situaci, kdy na trhu nastane převis nabídky nad poptávkou.
4.2 Omezení výroby Princip cenové regulace zpočátku výrazně nastartoval poţadovaný růst produkce, který ovšem brzy vyústil ve výraznou nadprodukci způsobující stále větší finanční náročnost 12
Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str. 452.
14
celé SZP. Tuto situaci bylo nutné řešit – jako nástroj omezení se jako nejvýhodnější jevilo stanovení produkčních kvót.13 Omezením produkce došlo zároveň k omezení rozpočtových nákladů, a bylo moţné ponechat vyšší intervenční ceny. Jiným způsobem, jak omezit zemědělskou výrobu, je omezení plochy pouţitelné pro danou plodinu. Význam intervenčních cen postupně klesá a objevují se nové systémy trţní regulace. Jako o v budoucnu potenciálně velice vyuţitelném nástroji se hovoří o tzv. zvláštních prémiích, které byly aplikovány například na olejniny či energetické plodiny.
14
V praxi se
hovořilo o tzv. uhlíkovém kreditu či C – kreditu. Tato podpora energetických plodin byla ovšem od roku 2010 zrušena.15
4.3 Kompenzační platby Nejdůleţitějším finančním nástrojem současnosti jsou ovšem tzv. kompenzační platby, které tvoří největší část výdajové stránky současné ochrany přírodních zdrojů Unie a hospodaření s nimi, jak ilustruje následující graf č 2. Kompenzační platby jako celek v sobě zahrnují tři moţné způsoby financování. Jedná se o platby na kompenzaci sníţení cen – tzv. přímé platby, kompenzační přídavky za produkci ve znevýhodněných oblastech – tzv. LFA, a platby zemědělcům za agro-environmentální opatření.16 Z hlediska nejvýznamnějších přímých plateb v současnosti vedle sebe fungují dva odlišné modely: pro nové členské státy, kromě Slovinska a Malty, platí tzv. reţim jednotné platby na plochu (Single Area Payment Scheme, SAPS); pro staré členské státy platí nový systém, tzv. reţim jednotné platby (Single Payment Scheme, SPS). Význam těchto dvou způsobů financování a jejich rozdíly budou vysvětleny dále, konkrétně na případu České republiky.
13
Kvóty k omezení výroby fungují ve dvou reţimech. Prvním reţim spočívá ve striktním omezení výroby, kdy přesáhnutí stanovené kvóty vede k sníţení či odebrání dotace, peněţité či jiné sankci. V druhém reţimu není při překročení celkové produkce producent nijak penalizován, pouze nad maximální mnoţství produkce stanovené kvótou není jiţ tato produkce dotována. 14 König P.: Rozpočet a politiky Evropské unie, str. 211. 15 Energetické plodiny. [online] Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: 16 König P.: Rozpočet a politiky Evropské unie, str. 213.
15
Graf č. 2: Ochrana přírodních zdrojů a správné hospodaření s nimi pro rok 2009
Zdroj: Souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok 2009 [online]
4.4 Společné trţní organizace Společná zemědělská politika je realizována pomoci tzv. Společných trţních organizací (STO), které slouţí jako soubor pravidel vţdy pro konkrétní komoditu. STO spočívá v regulaci nabídky výrobků, která je realizována intervenčními náklady, přímými platbami, produkčními kvótami, apod. Z hlediska STO můţeme hovořit o třech typech: zhruba 70 % produkce funguje v rámci STO s vnější ochranou a intervenčním mechanismem. Do této skupiny patří např. důleţité produkty jako cukr a mléko. 25 % produkce funguje v rámci STO, které nepotřebují intervenční ochranu, ale omezují se na ochranu domácího trhu pomocí cel, apod. Zbylých 5 % produktů je organizováno stálou minimální cenou a přímými platbami.17 V roce 2006 došlo ke zjednodušení SZP, 21 trţních organizací bylo nahrazeno jednou společnou organizací trhu, která začala být uplatňována postupně u jednotlivých produktů v průběhu roku 2008.
4.5 Finanční nástroje V současném programovacím období (2007 - 2013) je SZP realizována dvěma evropskými fondy: Evropským zemědělským záručním fondem (EAGF18) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD19). Oba nástroje je moţné chápat jako pokračování dřívějšího nástroje EAGGF, který se skládal ze dvou sekcí. Sekce orientační, 17
König P.: Rozpočet a politiky Evropské unie, str. 216. Z angl. European Agricultural Guarantee Fund 19 Z angl. European Agricultural Fund for Rural Development 18
16
zaměřená na venkov, byla transformována na EAFRD, jenţ toto zaměření převzal a slouţí k financování programů rozvoje venkova. Fond EAGF vychází z dřívější sekce záruční, která byla zaměřena na financování STO a bude financovat trţní opatření SZP. Vznik obou fondů umoţnila reforma SZP volající po výrazném oddělení obou sekcí, a je výrazem do budoucna vzrůstající důleţitosti dříve méně významné orientační sekce – rozvoje venkova. SZP je ovšem financována ještě jedním, konkrétně zaměřeným nástrojem. Evropský rybářský fond (EFF)20, nástupce Finančního nástroje na podporu rybolovu (FIFG)21, je nástrojem výhradně určeným k financování společné rybářské politiky. O tom, ţe oproti předchozím nástrojům je nástrojem marginálním, svědčí fakt, ţe objem vyčleněných prostředků v rámci EFF je pouze 3,8 miliard EUR.22 Oba hlavní fondy má v gesci Komise. Sama ovšem za normálních okolností finanční prostředky příjemcům nevyplácí. Samotné vyplácení mají na starost státní organizace členských států či platební organizace, které před samotným provedením platby musí ověřit oprávněnost ţádosti o podporu dle platných předpisů SZP. V České republice je akreditovanou platební agenturou Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), která má na starost vyplácení finančních prostředků ze všech tří výše zmíněných fondů.
20
Z angl. European Fisheries Fund Z angl. Financial Instrument for Fisheries Guidance 22 Evropský rybářský fond. [online] Zdroj: Euroskop. Dostupný na WWW: 21
17
5. České zemědělství po roce 1989 České zemědělství, podobně jako celá česká ekonomika, procházelo po roce 1989 sloţitým transformačním obdobím, kdy bylo nuceno adaptovat se na nové společenské podmínky. Zrušení centrálního plánování, uvolnění zahraničně obchodních vztahů, devalvace měny, reforma daňové soustavy, to vše byly první výrazné impulsy, které slouţily jako katalyzátor transformace. V souvislosti s budováním trţního hospodářství bylo nutné obnovit vlastnické vztahy. Tato obnova se týkala téměř 100 % zemědělské půdy a ostatního zemědělského majetku. V této souvislosti došlo k restituci půdy a zemědělského majetku, transformaci zemědělských druţstev, a privatizaci majetku ve vlastnictví státu.23 Zároveň došlo i k transformaci forem podnikání, kdy dominantní zemědělská druţstva nahradily obchodní společnosti. Následující tabulka č. 3 ilustruje podnikatelskou strukturu z roku 1995. Tab. č. 3: Struktura českého zemědělství podle právních forem podnikání [%] Právní forma
Počet podniků
Podíl na zem. půdě
Fyzické osoby
89,9
23,3
Obchodní společnosti
5,4
28,0
Zemědělská druţstva
4,3
47,0
Státní podniky
0,3
1,5
Ostatní právní formy
0,1
0,2
100,0
100,0
Celkem
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1996
Celé transformační období je typické poklesem zemědělské výroby, který se negativně projevil na zaměstnanosti v celém sektoru. V roce 1989 pracovalo v zemědělství a souvisejících činnostech 567 000 lidí, zatímco v roce 2008 pouhých 141 000, zhruba čtvrtina původního počtu. Prakticky ve všech ukazatelích se projevil výrazný pokles. Namátkou můţeme zmínit ukazatel hrubé zemědělské produkce na 1 ha zemědělské půdy,
23
Ke konci roku 2008 bylo vyřizování uplatněných restitučních nároků v zemědělství, aţ na řešení sporných případů, téměř ukončeno. V celkovém souhrnu bylo z hlediska dlouhodobého řešení restitučních nároků uděleno rozhodnutí jiţ v 99,6 % případů. Viz Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2008
18
stavy hospodářských zvířat, velikost osevních ploch, aj.24 Objevil se dříve neznámý fenomén neobdělávané půdy, Česká republika ztratila potravinovou soběstačnost. Mzdy zaměstnanců v zemědělství, které před rokem 1989 patřily v národním hospodářství k nejvyšším, začaly v transformačním období za ostatními výrazně zaostávat přesto, ţe produktivita práce rostla rychleji neţ v ostatních hospodářských odvětvích. Vývoj mezd od roku 1989 nastiňuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Vývoj indexu reálných mezd ve vybraných sektorech [%] Ukazatel
1989
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Zemědělství
100,0
75,3
75,4
73,3
73,8
76,6
80,4
81,5
Průmysl
100,0
97,8
101,2
100,5
105,2
108,5
111,1
115,0
Národní hospodářství
100,0
101,5
103,4
102,1
108,3
111,1
115,1
121,3
Zdroj: Český venkov 2003
Pohled na makroekonomické ukazatele vzhledem k podílu zemědělství nemůţe překvapit. Podíl na tvorbě HDP činil 7,4 %, na zaměstnanosti 9,4 %, na celkových investicích 12,6 %.25 To vše ukazuje na to, jak důleţitým odvětvím bylo zemědělství na počátku transformace české ekonomiky. Nejen, ţe v průběhu transformačního období klesal objem zemědělské produkce, měnila se postupně i jeho struktura. Dominantní ţivočišná produkce začala ztrácet na úkor rostlinné.
24
Vybrané ukazatele zemědělství v České republice. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: < http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0901.pdf> 25 Kraus J.: Předpoklady českého zemědělství z hlediska vstupu české republiky do EU, str. 11.
19
6. Očekávání spojená se vstupem České republiky do Evropské unie Společná zemědělská politika Evropské unie a nastavení české zemědělské politiky se při prvním srovnání jevily zcela opačně, a bylo zřejmé, ţe bude velice komplikované přijmout acquis. Zásadním rozdílem byl fakt, ţe Česká republika nevytvářela – na rozdíl od EU – systém nestandardních nástrojů, a zemědělská výroba nebyla povaţována za odlišný systém od výroby průmyslové či sektoru sluţeb. Proto naopak od velkorysých dotací EU byl jiţ od transformačního období, kdy došlo k výraznému poklesu zemědělských dotací, uplatňován princip samotného trţního řešení.26 Absence dodatečných subvencí byla typickým prvkem většiny zemí SVE, proto byla integrace v oblasti zemědělství velice diskutovaným tématem, a zemědělci bývalé „patnáctky“ neskrývali své obavy. Jaká byla ale očekávání nově přistupujících zemí? Mezi očekávané přínosy patřilo: zvýšení podpor zemědělství, stabilizace trhu, rozšíření trhu, zrušení celních bariér, zvýšení objemu prostředků na rozvoj venkova, tvorba nových
pracovních
příleţitostí,
modernizace
zemědělských
hospodářství,
zlepšení
infrastruktury. Je nutné si uvědomit, ţe Evropská unie byla pro české zemědělce hlavním obchodním partnerem, a právě vstup na otevřený evropský trh měl přinést zemědělcům obrovské příleţitosti. Největším lákadlem a oporou pro tento optimistický pohled na vývoj českého zemědělství po začlenění do SZP byla vidina zemědělských podpor v podobě přímých plateb, tedy dotací, které čeští zemědělci nezískávali. Zejména za pomoci přímých plateb se měl zvýšit celkový objem prostředků na podporu našeho zemědělství přibliţně o jednu třetinu, díky kterým by mělo postupně dojít k dokončení procesu restrukturalizace.27 Vstup se ovšem v mnohém nejevil pouze jako pozitivní záleţitost. Mezi nejčastěji skloňované nevýhody či rizika patřila moţnost krachu některých podniků z důvodu zvýšené konkurence, s tím spojené riziko nárůstu nezaměstnanosti. Přizpůsobení podniků hygienickým a výrobním normám, platným jako standard ve všech členských státech, vyvolávalo obavu dodatečných investic. Rovněţ panovala obava, ţe bude nutné zvýšit administrativní nároky, které budou v počátcích přizpůsobování se SZP finančně náročné. Zřejmě nejspornější oblastí byla problematika přímých plateb. Poskytování přímých plateb ve výši 25 % oproti unijní
26 27
Zahradník P.: Vstup do Evropské unie : přínosy a náklady konvergence, str. 254. Zpracováno dle: Majerová V., Blaţek P.: Český venkov 2003 : situace před vstupem do EU, str. 33.
20
úrovni v počátku a jejich postupné navyšování mnozí označovali jako likvidační.28 Dokonce se hovořilo o vytváření nesoutěţního prostředí, ve kterém by čeští zemědělci ztratili veškeré své výhody – oproti ostatním zemím – na relativně dlouhé období. Mezi obecné, ale důleţité argumenty, patřilo konstatování, ţe Česká republika, včetně zemědělství, vstupuje do EU, a její politiky se pro ni stávají závaznými. Nejenţe musí přijmout současnou podobu SZP, ale zavazuje se dodrţovat veškerá pravidla, i ta budoucí, která teprve budou přijata, bez ohledu na to, zda pro ni budou výhodnější či méně výhodná neţ ta současná. Česká republika se totiţ svým vstupem zavazuje k plnění veškerých současných norem i norem budoucích, které bude moci ovšem při přijímací proceduře jiţ částečně ovlivňovat. Vstupovala tedy do hybného systému bez moţnosti okamţitého vystoupení.
28
Mezi mnohými je moţné jmenovat tehdejší prezidenta agrární komory ČR V. Hlaváčka.
21
7. Předvstupní nástroje pomoci Česká republika se na svůj vstup do EU soustavně připravovala jiţ od roku 1990. V počátcích příprav na začlenění se do sloţitých struktur EU bylo České republice a ostatním státům aspirujícím na členství umoţněno čerpat prostředky ze třech hlavních nástrojů předvstupní pomoci. Jednalo se o finanční nástroje PHARE (Poland and Hungary Aid for Reconstruction of the Economy), ISPA (Instrument for Structural Policies for PreAccession) a SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development). Z hlediska toku financí do zemědělství byly nejzajímavějšími nástroji PHARE a SAPARD, protoţe nástroj ISPA se specializoval zejména na oblast ţivotního prostředí a dopravy, a jeho cílem byla příprava na čerpání prostředků z Fondu soudrţnosti. Přínos programu ISPA je moţné vidět zejména v získávání informací a poznatků při jeho realizaci, které bylo moţné pouţít při realizaci programu SAPARD.
7.1 PHARE Program PHARE byl prvním nástrojem, který mohly státy SVE aspirující na členství v EU vyuţívat. Česká republika ho vyuţívala jiţ od roku 1990; a tento nástroj byl zaměřen velmi obecně. Hlavním jeho cílem byla příprava institucí veřejné správy na vstup do EU a příprava na přijímání prostředků ze Strukturálních fondů. V letech 1990 – 2001 bylo v rámci PHARE alokováno 813,51 mil. EUR, největší část směřovala na Hospodářskou a sociální soudrţnost, ale část prostředků byla zacílena i na zemědělství – konkrétně 25,78 mil. EUR. Z celkového rozpočtu PHARE tvořil počet prostředků plynoucích do zemědělství zhruba 2 %.29 Zemědělský program PHARE byl ve své první fázi zaměřen zejména na restrukturalizaci. Od roku 1998 se jeho zaměření částečně změnilo, podporovanými aktivitami bylo zejména budování institucí nutných pro vstup do EU. Mezi konkrétní oblasti, které byly za pomoci PHARE podporovány, patřily: veterinární a rostlinolékařská sluţba, budování struktur SZP, bezpečnost potravin, apod. Později realizace PHARE slouţila jako příprava programu SAPARD. První projekty PHARE slouţící jako příprava na strukturální politiku jsou toho jasným důkazem: „Příprava na účast v programu SAPARD“ a „Vybudování národní rozvojové strategie a příprava na strukturální a kohezní fondy“, oba z roku 1999.30
29 30
Programy pomoci Evropských společenství České republice, str. 6-7. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, str. 9.
22
7.2 SAPARD 7.2.1
Cíle Hlavním předvstupním nástrojem, který se konkrétně zaměřoval na zemědělství, byl
SAPARD, jehoţ prostřednictvím byla poskytována finanční pomoc v letech 2000 – 2003. Jeho hlavním cílem bylo: a) přispívání k realizaci acquis communautaire týkajících se SZP a souvisejících politik, b) řešení prioritních a specifických problémů udrţitelného přizpůsobení zemědělského sektoru a venkovských oblastí v ţadatelských zemích. Z hlediska priorit tohoto nástroje je zřejmé odlišení dvou hlavních sfér – sektoru zemědělství a sektoru venkova, kterým byla finanční pomoc rozdělena v poměru 2:1. Konkrétně měl program SAPARD tyto priority: 1) Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, 2) Trvale udrţitelný rozvoj venkovských oblastí a 3) Odborná pomoc. 31 Na základě tohoto rozdělení je moţné definovat cíle jednotlivých priorit. V prvním bodě se jedná samozřejmě o zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých výrobků, které mělo být dosaţeno zejména zvýšeným důrazem na jejich kvalitu, s tím související posílení zemědělské prvovýroby, dokončení restrukturalizace podniků, a uvedení acquis do ţivota. Zároveň mělo dojít k posílení ostatních funkcí zemědělství, jakými jsou například rekreační a ochranná funkce. Druhý bod je moţné chápat jako rozvoj venkova po všech stránkách. Patřilo sem: stabilizace venkova, spočívající ve sníţení nezaměstnanosti, zlepšení ţivotní úrovně obyvatel díky zvýšení příjmů, podpora malých a středních podniků, a efektivní vyuţívání místních zdrojů. Třetí bod je moţné chápat jako opatření, zajišťující splnění podmínek pro plné vyuţití prostředků z nástroje SAPARD. 7.2.2
Finance Česká republika disponovala kaţdý rok částkou téměř 23 mil. EUR. Projekty v rámci
programu SAPARD měla na starost platební agentura se stejným označením. Podíl spolufinancování byl nastaven takto: V případě projektů vytvářejících výnosy, musel ţadatel zajistit spolufinancování 50 %, 37,5 % bylo financováno EU a zbylých 12,5 % bylo zajištěno z české strany. U projektů nevytvářející zisk, bylo financováno ze zdrojů EU 75 %, zbytek byl hrazen ze zdrojů veřejných. Technická pomoc byla financována výhradně ze zdrojů EU.32 Celkem bylo v rámci programu SAPARD realizováno 1495 projektů a vyplaceno českým zemědělcům 3,9 mld. Kč, z toho ze zdrojů EU 2,9 mld.33 Česká republika vyuţila z hlediska
31
Závěrečná zpráva o programu SAPARD v České republice, str. 3. Programy pomoci Evropských společenství České republice, str. 15. 33 Závěrečná zpráva o programu SAPARD v České republice, str. 14. 32
23
moţného získání financí tohoto předvstupního nástroje v plné míře, dokonce bylo zajištěno čerpání zdrojů nad rámec stanovených Víceletou finanční dohodou o zhruba 15 %.
7.3 Transition Facility Oproti programům PHARE, ISPA a SAPARD, není nástroj Transition facility moţné zařadit mezi předvstupní. Jedná se totiţ o přechodný nástroj, který byl Evropskou komisí určený k dočasnému financování harmonizace právních norem a administrativních procedur, která nebyla dokončena v předvstupním období. Tento program v České republice probíhal v období 2004 - 2006 a celkově umoţnil získat 28 mil. EUR. Do českého zemědělství bylo alokováno celkem 3 mil. EUR, tedy zhruba 10 % celkové částky. Největší část prostředků mířila do oblasti řešení nedostatků v oblasti bezpečnosti potravin, na zajištění a dodrţování kvality produktů prostřednictvím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, a na budování kapacity Státní zemědělské a potravinářské inspekce.34 7.4
Hodnocení Hlavním cílem všech předvstupních programů bylo připravit Českou republiku na co
nejméně problémový vstup do EU. Pro jednotlivé oblasti byly připraveny programy specifického opatření. Pro zemědělství byl nejdůleţitější nástroj SAPARD, který byl přímo specializovaný na tento sektor. Jeho poslání můţeme chápat jako konsolidaci českého zemědělství před vstupem do EU, aby bylo schopné ustát konkurenční tlaky po vstupu do EU. Zároveň to byla moţnost jak české zemědělce naučit čerpat prostředky z fondů EU. Realizace tohoto předvstupního nástroje byla rovněţ klíčová pro vybudování vhodné institucionální struktury. Česká republika pro tyto potřeby vyčerpala z tohoto nástroje veškeré přidělené finanční prostředky. Podobné to bylo i v ostatních předvstupních nástrojích. Vzhledem k následujícímu bezproblémovému přechodu na programy, ze kterých Česká republika čerpala finanční prostředky po svém vstupu, je nutné hodnotit přípravu pomocí výše zmíněných nástrojů jako úspěšnou.
34
Realizace programu Transition Facility v ČR úspěšně ukončena. [online] Zdroj: Ministerstvo financí. Dostupný na WWW:
24
8. Stav českého zemědělství před vstupem do EU Pro Českou republiku a české zemědělství byl klíčový rok 2004, který je moţné označit adjektivem přelomový, převratný, stejně tak i významný. Tento rok symbolizoval vstup do EU, jenţ se promítl prakticky do všech oblastí národního hospodářství, nejvíce zřejmě do sektoru agrárního. Samotnému vstupu předcházela sloţitá série příprav, která měla zajistit bezproblémové zapojení českého zemědělství do sloţitého komplexu SZP. V jakém stavu se ovšem nacházelo české zemědělství rok před vstupem do EU? Jako vhodný ukazatel nám poslouţí rok 2003, který na rozdíl od roku 2004, v němţ Česká republika vstoupila, byl posledním, ve kterém se české zemědělství muselo obejít bez hlavních podpor SZP. Rok 2003 můţeme hodnotit jako rok finálních příprav na vstup do EU. Po katastrofických povodních z roku 2002 se v roce 2003 na českém zemědělství podepsaly, kromě jiného, i nepříznivé klimatické podmínky, jeţ jsou pro tento sektor – v porovnání s ostatními – zdaleka nejdůleţitější. České zemědělství se, podobně jako v minulých letech, ocitlo v červených číslech, coţ jen posilovalo očekávání spojená se vstupem.
8.1 Makroekonomické ukazatele Český agrární sektor je nutné chápat jako součást celého národního hospodářství, proto
je
vhodné
uvést
jeho
klíčové
charakteristiky
z roku
2003.
Z hlediska
makroekonomických ukazatelů je nejdůleţitější tzv. magický čtyřúhelník, který tvoří ukazatele vývoje HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti a saldo zahraničního obchodu. Důleţitým znakem je to, ţe tento rok vykázal ekonomický růst, který byl v roce 2002 vzhledem ke světové recesi zpomalen; přesto nebylo dosaţeno jeho ţádoucí dynamiky. Oproti roku 2002 vykázal HDP v roce 2003 růst 3,6 %. Z hlediska míry inflace bylo dosaţeno nejlepšího výsledku za poslední roky, průměrná roční inflace byla 0,1 %. V roce 2003 bylo dosaţeno nejvyšší míry nezaměstnanosti, která dosáhla maxima v historii českého státu – 10,3 %.35 Saldo zahraniční obchodu vykázalo v roce 2003 hodnotu -71,2 mld. Kč36. Oproti předchozímu roku se jedná o zlepšení o 3,2 mld. Kč. Tato vnější nerovnováha byla způsobena zejména vysokým přílivem přímých zahraničních investic. Rok 2003 z hlediska státního rozpočtu skončil ztrátou 109,1 mld. Kč a spolu se státním dluhem, který se vyšplhal
35
Hlavní makroekonomické ukazatele ČR. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: 36 Vývoj zahraničního obchodu v roce 2003.[online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW:
25
na 493,2 mld. Kč, byly tyto dvě hodnoty hlavním zdrojem finanční nerovnováhy státu. Shrnutí hlavních ekonomických ukazatelů podává následující tabulka č. 5. Tab. č. 5: Vybrané makroekonomické ukazatele (tzv. magický čtyřúhelník) Rok 2002
Rok 2003
2 464,4
2577,1
MÍRA INFLACE [%]
1,8
0,1
NEZAMĚSTNANOST [%]
9,9
10,3
-74,4
- 71,2
1,9
3,6
Ukazatel HDP (mld. Kč)
BILANCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU HDP [%] Zdroj: Český statistický úřad [online]
8.2 Ekonomické výsledky zemědělství Rok 2003 skončil pro české zemědělství ztrátou 1,1 mld. Kč, coţ ovšem v porovnání s rokem 2002 je moţné hodnotit jako pozitivní jev, jelikoţ v předcházejícím roce se ztráta vyšplhala na 3,5 mld. Kč.37 Jak bylo zmíněno v úvodu, rok 2003 se potýkal s velice nepříznivými klimatickými podmínkami, coţ se odrazilo prakticky na všech hlavních ukazatelích. Hrubá zemědělská produkce skončila na historickém minimu – v případě, ţe výchozím rokem stanovíme rok 1989, rovněţ i při stanoveném počátku srovnávání v roce 1993. Hrubá zemědělská produkce na jeden hektar, vyjádřená ve stálých cenách roku 1989, byla 15 740 Kč. Celkem vytvořila hrubá zemědělská produkce v roce 2003 67,2 mld. Kč, z toho rostlinná produkce byla 28,1 mld. a ţivočišná produkce 39,2 mld. Kč.38 Oproti předchozímu roku tedy došlo k poklesu o 6,7 %. Podíl zemědělství resp. hrubé zemědělské produkce na HDP oproti roku 2002 mírně poklesl, a v roce 2003 dosáhl hodnoty 4,23 %.39 Vývoj podílu zemědělství na HDP ukazuje následující graf č 3.
37
Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003, str. 104. Zemědělství 2004, str. 11. 39 Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003, str. 9. 38
26
Graf č. 3: Podíl zemědělství na HDP
Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003
8.3 Sociální situace v agrárním sektoru 8.3.1
Nezaměstnanost Vývoj situace v zemědělství v roce 2003 je nutné chápat s jakýmsi obecným náhledem
na celkový vývoj agrárního sektoru. Postupující restrukturalizace a technická inovace zemědělských podniků nevytvářela prakticky ţádná nová pracovní místa. Poptávka podniků po pracovních silách byla velice nízká, coţ platilo i pro případ sezonních prací. Na druhé straně je ovšem nutné vidět i nezájem kvalifikovaných pracovníků, pro které není uplatnění v zemědělství z mnoha důvodů atraktivní. Specifická míra agrární nezaměstnanosti40 tedy stále rostla a v roce 2003 dosáhla 6,6 %. Ve srovnání s „obecnou“ mírou nezaměstnanosti dokonce zaznamenala rychlejší meziroční růst.41 S nezaměstnaností v zemědělství se potýkaly zejména ţeny, protoţe v podnicích ubývá míst pro ţenskou pracovní sílu.
40
Specifická míra nezaměstnanosti je relativní ukazatel, který charakterizuje nezaměstnanost určité sociální, odvětvové, věkové, regionální aj. skupiny obyvatelstva. Zde je tímto relativním ukazatelem agrární nezaměstnanost. 41 Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003, str. 125.
27
8.3.2
Mzdy Jedním z důvodů, proč zemědělský sektor není příliš atraktivní pro kvalifikovanou
pracovní sílu, je výše mezd. Průměrná měsíční nominální mzda v národním hospodářství v roce 2003 dosáhla 16 917 Kč; průměrná mzda v průmyslu se vyšplhala na 16 301 Kč. Situace v zemědělství ovšem tak růţová nebyla a mzdy v zemědělství výrazně zaostávaly za národním hospodářstvím i průmyslem. Průměrná mzda v zemědělství dosáhla výše 11 762 Kč, coţ je zhruba o jednu třetinu méně neţ v průmyslu.42 Tato mzdová disparita se nejvýrazněji projevila na sociálním postavení zemědělců. 8.3.3
Sociální situace Zmíněné aspekty a specifické charaktery pracovníků v zemědělské činnosti,
mezi které můţeme řadit niţší úroveň vzdělání, nepříznivou věkovou strukturu, nízkou profesní i prostorovou mobilitu, činily ze zemědělství nepříliš atraktivní oblast a celkově sniţovaly prestiţ tohoto odvětví. To vše přispívalo ke sníţení kupní síly na venkově a k celkovému
zhoršení
sociálně-ekonomického
statutu
zemědělce.
S tím
spojená
nevyhovující dopravní obsluţnost a nízká úroveň občanské a technické vybavenosti výraznou měrou ovlivňují kvalitu ţivota na venkově.43
8.4 Shrnutí Situace v českém zemědělství rok před vstupem České republiky do EU nebyla příliš příznivá. Ačkoli rok 2003 byl typický velmi nepříznivými klimatickými podmínkami, konkrétně suchem, výsledky zemědělství je přesto moţné chápat v širší souvislosti jako nepříznivý trend. Dlouhodobě pokračovalo sniţování počtu pracovníků v zemědělství. V roce 2003 bylo v zemědělství a souvisejících činnostech zaměstnáno jiţ pouze 166 000 pracovníků.44 Zároveň docházelo k postupnému zvyšování agrární nezaměstnanosti, která je pro venkovské oblasti velice limitujícím faktorem. Opětovně došlo k rozevření nůţek při srovnání příjmů v zemědělství a v národním hospodářství či průmyslu. Hrubá zemědělská produkce opět mírně poklesla, české zemědělství vykázalo ztrátu. Celkově je moţné hodnotit stav českého zemědělství jako velice neutěšenou situaci, obzvláště rok před vstupem do EU.
42
Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003, str. 125. Tamtéţ, str. 126. 44 Vybrané ukazatele zemědělství v České republice. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: 43
28
9. Vyjednávání o kapitole zemědělství Kapitola zemědělství představuje vţdy nejtěţší oblast při předvstupním vyjednávání. Je to způsobeno jednak tím, ţe SZP je jedním z významných bodů integrace, je realizovaná obrovským mnoţstvím finančních prostředků a týká se zhruba poloviny z 80 000 stran evropského acquis.45 Na druhé straně je nutné obtíţnost vyjednávaní spatřovat v pozicích členských států, které brání své zájmy a v pozicích států, které chtějí po vstupu pro své zemědělce vyjednat co nejlepší moţné podmínky. V roce 2004 ovšem EU stála před největším svým rozšířením, a z hlediska SZP zřejmě nejobtíţnějším, protoţe na vstup se chystaly i výrazně zemědělské státy, mezi kterými vyčnívalo Polsko, jeţ se stalo pro EU jakýmsi vzorem, podle kterého do určité míry vytvářela pravidla pro ostatní státy tzv. východního rozšíření.
9.1 Jednání o přímých platbách Nejdůleţitější boj, který členské státy sváděly s kandidátskými, se týkal přímých plateb. Ačkoli závěry berlínského summitu z roku 1999 o finanční perspektivě nepřiznávaly novým členů ţádné přímé podpory, přesto se rozhořel o tyto podpory boj. Na jedné straně stály staré členské státy46, které odmítaly přiznat kandidátský státům jakékoli přímé platby, a pouze poukazovaly na fakt, ţe i bez přímých podpor si zemědělci v nových státech výrazně polepší.47 Jedním z dalších důvodů proč nepřiznat novým státům přímé podpory tkvěl v tom, ţe by tyto nebyly jiţ nuceny pokračovat v reformách zemědělského sektoru. Kandidátské státy naopak poţadovaly přímé platby ve stejné výši jako státy členské. Jejich argumentem byl fakt, ţe nepřiznáním přímých plateb si zemědělci sice také polepší, ale nebude dosaţeno jejich konkurenceschopnosti oproti zemědělcům ve členských státech. Zlom nastal v lednu v roce 2002, kdy Evropská Komise přišla s návrhem, ţe by novým členům bylo v prvním roce vyplaceno 25 % přímých plateb a poté by se jim postupně platby navyšovaly aţ do roku 2013. Tento návrh byl na první pohled trnem v oku jak členským státům, tak i kandidátským. Přesto ho bylo moţné vnímat jako kompromis, který i přes snahu obou stran vydrţel aţ do summitu v Bruselu konanému v říjnu, kde došlo k faktickému schválení dřívějšího návrhu Komise.
45
Telička P., Barták K.: Kterak jsme vstupovali, str. 120 Zejména dva hlavní aktéři SZP Francie i Německo, ačkoli jejich názory na reformu SZP byly zcela odlišné. Německo, Británie, Nizozemsko a Švédsko patřili mezi stoupence zásadních změn SZP. Naopak Francie či Španělsko patřili odpůrcům jakýchkoli změn. 47 Tamtéţ, str. 130. 46
29
9.2 ČR a vyjednávání Kapitola zemědělství patřila z hlediska vyjednávání k nejdelším. Byla otevřena přes dva a půl roku.48 Česká republika odeslala první poziční dokument v prosinci roku 1999; obsahoval poţadavky téměř na tři desítky ţádosti o úlevy, výjimky a přechodná období. Zároveň česká strana očekávala, ţe čeští zemědělci budou mít stejné podmínky jako jejich kolegové v ostatních zemích.49 9.2.1
Přechodná období Prvním krokem k vyjednávání o přechodná období byl dokument Komise z roku 2001,
která vypracovala návrhy společných stanovisek vůči kandidátským státům pro veterinární a fytosanitární oblast. Česká republika nakonec vyjednala v této oblasti tříleté odklady pro 52 zpracovatelských provozů, z toho 31 jatek.50 Druhé přechodné období vyjednala Česká republika pro oblast péče o hospodářská zvířata, konkrétně slepice (nosnice), kde bylo nutné přizpůsobit klece evropským normám do konce roku 2009.51 V oblasti zemědělství tedy Česká republika vyjednala dvě přechodná období, ale celkem byla vyjednána trojice. Za to třetí můţeme povaţovat přechodné období na nabývání zemědělské půdy a lesů cizími státními příslušníky po dobu sedmi let od vstupu. Toto přechodné opatření bylo vyjednáno v rámci kapitoly čtyři – volného pohybu kapitálu. 9.2.2
Kvóty Druhou významnou oblastí, která se před vstupem České republiky projednávala, byla
problematika kvót. Zde je nutné zmínit, ţe Komise nám vycházela vstříc a většinou byly české poţadavky uměle nadsazené.52 Komise nám dokonce vyhověla v metodologii, pomocí které kvóty určovala. Na nátlak české strany nebyla uvaţovaným obdobím pouze výroba v letech 1995 - 1998, ale bylo přihlédnuto i k následujícím rokům 1999, 2000 i 2001. Za nejvýraznější úspěch při vyjednávání kvót byla povaţována výrobní kvóta pro bramborový škrob. Naopak u kvóty pro masné krávy bylo dosaţeno z poţadovaných 200 tisíc kusů pouze kvóty ve výši 90 000. Je nutné zmínit, ţe přidělené kvóty ovšem odpovídaly situaci v českém zemědělství a byly stanoveny relativně rozumně, coţ ilustruje následující tabulka č. 6.
48
Vyjednávání kapitoly 7 – Zemědělství .[online] Zdroj: Euroskop. Dostupný na WWW: 49 Telička P., Barták K.: Kterak jsme vstupovali, str. 121 50 Tamtéţ, str. 124. 51 Tamtéţ, str. 126. 52 Tamtéţ, str. 133.
30
Tab. č. 6: Vyjednané kvóty
Zdroj: Euroskop [online]
9.3 Přímé platby Přímé platby představují asi 60 % dotací, které jsou vypláceny zemědělcům v EU. Z tohoto důvodu je moţné pochopit lítý boj, naznačený výše, jenţ se o ně rozhořel. Na prvotní návrh Komise, který přiřknul novým členským státům čtvrtinu přímých plateb, reagovala česká strana velice odmítavě. Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl ohodnotil tento návrh Komise jako „Nepřijatelný“.53 Dokonce se ozývaly hlasy, ţe je evidentní, ţe EU chce české
53
Telička P., Barták K.: Kterak jsme vstupovali, str. 127.
31
farmáře
naprosto
zničit,
jelikoţ
nebudou
s pouhou
čtvrtinou
přímých
plateb
konkurenceschopní.54 9.3.1
SAPS Česká republika se z hlediska získávání přímých plateb rozhodla pro tzv. reţim
jednotné platby na plochu (SAPS55), podobně jako většina nových členů. Pouze Slovinsko a Malta přešly stejně jako staré členské státy na nový tzv. reţim jednotné platby (SPS56), který byl zaveden reformou SZP z roku 2003. Pro adaptaci na přímé platby je reţim SAPS výhodnější, mimo jiné proto, ţe na rozdíl od reţimu SPS z počátku nucen dodrţovat zásadu podmíněnosti (cross compliance). Zároveň byl přepočet na hektar pro české zemědělce vzhledem k podnikatelské struktuře příznivější. Dle vyjednané přístupové smlouvy mělo dojít k přechodu na reţim SPS po roce 2009; nakonec mohou nové členské státy tento reţim vyuţívat aţ do konce současné finanční perspektivy, tj. do roku 2013. Systém SAPS spočívá v platbě stejné částky na způsobilý hektar zemědělské půdy aţ do výše vnitrostátního stropu vyplývajícího z přístupových dohod.57 Systém SAPS uţ tedy – jak je patrné – není vázán na zvyšování produkce, ale na plochu zemědělské půdy. Jednou z předností tohoto systému je fakt, ţe zemědělcům je vyplacena stejná částka bez ohledu na to, co produkují. To jim umoţňuje přizpůsobit se trţní poptávce. Ţadatelé o přímé platby musí splnit pouze dvě základní podmínky: 1) Dodrţení minimální výměry půdních bloků, která byla stanovena ve většině členských států na jeden hektar, 2) Hospodaření v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami.58 Jak bylo jiţ naznačeno, nové členské státy obdrţely pro rok 2004, kdy do EU vstupovaly, pouhých 25 % přímých plateb. V přístupové smlouvě bylo ovšem stanoveno, ţe příspěvky se budou postupně navyšovat aţ do roku 2013, kdy dosáhnou stejné výše jako v ostatních členských státech. Do roku 2007 docházelo k postupnému navyšování přímých plateb o 5 %, od tohoto roku se začaly platby kaţdý rok zvyšovat o 10 %. Jejich postupné navyšování ilustruje následující tabulka č. 7, a graf č. 4.
54
Tamtéţ, str. 131. Z angl. Single Area Payment Scheme 56 Z angl. Single Payment Scheme 57 König P.: Rozpočet a politiky Evropské unie, str. 214. 58 Fajmon H.: Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie, str. 28-29. 55
32
Tab. č. 7: Postupné navyšování přímých plateb Rok Příspěvek
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
2013
25%
100%
30%
35%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 4: Vývoj přímých plateb pro nové členské státy dle smluv do roku 2013
100 90 80 70 60 z vlastních zdrojů
50
z rozpočtu EU 40 30 20 10 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU
9.3.2
TOP-UP Z důvodu poskytnutí pouze části přímých plateb ze strany EU, bylo novým členským
státům umoţněno u svých strategických komodit navýšit podpory zemědělcům pomocí tzv. Národních doplňkových plateb (TOP-UP) aţ o 30 %, maximálně do celkové výše přímých plateb ve starých členských státech. Tyto platby, jak uţ vypovídá jejich název, jsou plně hrazeny z rozpočtu České republiky. Například v roce 2009 byly doplňkové platby poskytnuty v České republice v těchto oblastech: platba na pěstování lnu na vlákno, platba na chmel, platba na přeţvýkavce, platba na chov ovcí, popřípadě chov koz, platba na chov krav bez trţní
33
produkce mléka, platba na zemědělskou půdu a platba na brambory pro výrobu škrobu.59 Nárok na tyto doplňkové platby jsou podmíněny schválením příjmu podpor v rámci systému SAPS. Následující tabulka č. 8 ukazuje, jaké prostředky plynuly do českého zemědělství v rámci přímých podpor SAPS i v rámci TOP-UP. Tab. č 8: Celková výše poskytnutých přímých plateb a národních doplňkových plateb
Zdroj: Zemědělský svaz [online]
V absolutních číslech není patrný fakt, ţe národní doplňkové platby většinou nebyly na maximální úrovni 30 %, která byla moţná. Z následujícího grafu č. 5 je patrné, ţe pouze v roce 2008 dosáhly tyto platby stropu stanoveného přístupovou smlouvou. Od tohoto roku je moţné vypozorovat jejich dramatický pokles, který by měl vyvrcholit v tomto roce. Ačkoli jsou zde uvedeny obě platby v absolutních číslech, vţdy se jedná o platbu určenou na jeden hektar. V roce 2009 byla například v rámci SAPS stanovena sazba 3 710,00 Kč na hektar zemědělské půdy.60 Národní doplňkové platby v roce 2009 v absolutních číslech znamenaly pro české zemědělce zhruba 6,3 mld. Kč.61
59
Příručka pro žadatele 2009,on-line text, str. 9-17. Zdroj: SZIF. Dostupný na WWW: 60 Stanovení sazby SAPS na rok 2009. [online] Zdroj: SZIF. Dostupný na WWW: 61 Sazby národních doplňkových plateb na rok 2009. [online] Zdroj: SZIF. Dostupný na WWW:
34
Graf č. 5: Vývoj národních doplňkových plateb
Zdroj: Zemědělský svaz [online]
9.3.3
Oddělená platba za cukr a rajčata Kromě výše zmíněných plateb na plochu a národních doplňkových plateb existují
v rámci přímých plateb ještě dvě, tzv. oddělené platby. Jedná se o oddělenou platbu za cukr (SSP) a oddělenou platbu za rajčata (STP). V případě cukru se jedná o nahrazení ztráty příjmů, která byla způsobená zemědělcům sníţením garantované ceny cukrové řepy. Tzv. cukerní platba tedy představuje typ přímé platby, která je plně financována z prostředků Evropské unie. Oddělená platba za rajčata vznikla v důsledku reformy ovoce a zeleniny proběhnuvší v roce 2008.62
9.4 Cross compliance (od roku 2009) Od 1.1. 2009 je vyplácení přímých podpor českým zemědělcům podmíněno dodrţováním minimálních standardů v oblasti péče o půdu, ţivotní prostředí, zdraví zvířat, apod. Tento systém byl zaveden v rámci reformy SZP v roce 2003 z důvodu negativních dopadů zemědělské činnosti na krajinu a ţivotní prostředí. Neplněním těchto standardů můţe být ţadateli sníţena vyplácená podpora. Konkrétně se oblast cross compliance týká všech přímých podpor (SAPS, SSP, STP), Společné organizace trhu s vínem, a některých plateb v rámci Osy II v Programu rozvoje venkova. Zemědělci jsou povinni splnit zejména dvě zásady: Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC – Good 62
Oddělená platba za cukr. [online] Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: < http://eagri.cz/public/eagri/dotace/prime-platby/oddelena-platba-za-cukr/>
35
Agriculturaland Environmental Conditions) a Povinné požadavky na hospodaření (SMR – Statutory Management Requirements).63
63
Kontrola podmíněnosti Cross-Compliance, on-line text, str. 5-6. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW:
36
10. Programy po vstupu Předvstupní nástroj SAPARD byl určen zejména jako příprava českého zemědělství na získávání prostředků ze strukturálních fondů EU. Čeští zemědělci se skrze tento nástroj připravovali na období, kdy Česká republika vstoupí do EU a bude nutné pracovat v rámci SZP. Tento okamţik nastal v roce 2004, a čeští zemědělci začali být konfrontování s prvními programy EU, ze kterých mohli začít ihned čerpat finanční prostředky. Na období 2004 – - 2006 byly pro Českou republiku určeny dva programy: 1) Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP Zemědělství), a 2) Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP).
10.1 Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství OP Zemědělství je tedy moţné chápat jako nástupce programu SAPARD, protoţe převzal některé jeho cíle. Opatření a realizované projekty v rámci tohoto operačního programu byly finančně zajištěny z fondů EAGGF (orientační sekce) a FIFG. V rámci tohoto OP platil podobně jako v rámci programu SAPARD tzv. princip adicionality, spočívající v tom, ţe pro získání prostředků je nutné projekty částečně financovat z národních zdrojů. Obecně lze říci, ţe poměr zdrojů EU: ČR je 75 % : 25 %.64 10.1.1 Cíle Globálním cílem OP Zemědělství bylo zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, které mělo být dosaţeno zejména díky restrukturalizaci a růstu produktivity práce. Obecně mělo dojít k adaptaci českého zemědělství na evropský model multifunkčního zemědělství. To jen svědčí o návaznosti tohoto programu na nástroj SAPARD. Konkrétně měly být finanční prostředky zaměřeny na zvyšování kvality produkce, efektivnosti výroby, sníţení vlivu zemědělské výroby na ţivotní prostředí, ale také na nepotravinářské vyuţití zemědělské produkce, na řešení vysokého stupně nezaměstnanosti ve venkovském prostoru či na oblast lesního a vodního hospodářství.65
64
Výroční zpráva o operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR za rok 2006, on-line text, str. 4. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: 65 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, str. 90-93.
37
10.1.2 Finance Pro Českou republiku bylo vyčleněno z prostředků EU 173,9 mil. EUR. Z fondu EAGGF se jednalo o částku 166,64 EUR, z fondu FIFG bylo moţné čerpat 7,24 EUR.66 Česká republika uvolnila k financování tohoto programu prostředky v hodnotě 77 mil. EUR, celkově tedy bylo v programu alokováno necelých 251 mil. EUR. OP Zemědělství byl podobně jako SAPARD rozděleno na tři hlavní priority. Priorita I, Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství, byla financována nejvíce, z celkového objemu prostředků zde bylo pouţito 61,3 %. Priorita II, Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání, znamenala v podílu na výdajích 37,7 %. Prirorita III, Technická pomoc, byla nejméně významnou, s pouhým jedním procentem celkových prostředků. Vše ilustruje následující tabulka č. 9. Tab. č. 9: Finanční alokace dle jednotlivých priorit
Zdroj: Výroční zpráva o OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR za rok 2006 [online]
10.2 Horizontální plán rozvoje venkova Druhým programem, který bylo umoţněno zemědělcům vyuţívat ihned po vstupu České republiky do EU, byl Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Na rozdíl od Operačního programu zemědělství vycházely prostředky ze záruční sekce fondu EAGGF. 66
Tamtéţ, str. 136.
38
10.2.1 Cíle Hlavním cílem tohoto programu bylo dosaţení trvale udrţitelného rozvoje zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů. Důraz byl kladen také na dodrţování environmentálních poţadavků. K dosaţení těchto cílů bylo stanoveno šest opatření, které můţeme chápat jako jednotlivé priority HRDP. Jedná se o Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ), Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (LFA), Agroenvironmentální opatření (AEO), Lesnictví, Zakládání skupin výrobců (ZSV), a Technickou pomoc.67 10.2.2 Jednotlivé priority Cílem PUZČ bylo zajistit přiměřený příjem a důstojné ţivotní podmínky pro starší zemědělce, kteří mohli po dosaţení věku 55 let převést svůj podnik či půdu na někoho jiného a byla jim za to poskytnuta dotace68, nejdéle ovšem na 15 let. Předpokladem tohoto opatření bylo, ţe se tím vytvoří prostor pro mladé zemědělce, kteří budou schopni vnést nový pohled do situace a zlepšit ekonomickou situaci podniku. Cílem priority LFA bylo podporování zemědělců hospodařících v méně příznivých oblastech, čímţ mělo dojít ke stabilizaci venkovského obyvatelstva a zajištění dostatečných příjmů zemědělcům. Prioritu AEO můţeme chápat jako snahu o budování multifunkčního zemědělství. Jednalo se o vyuţití zemědělské půdy k mimo-produkčním účelům. Hlavní důraz byl kladen na ochranu přírodních zdrojů, zachování biologické rozmanitosti a ochranu krajiny. V rámci Lesnictví byla snaha směřována do dvou oblastí. První bylo Zalesňování zemědělských půd, kde toto opatření bylo chápáno jednak jako krajinotvorný prvek, zároveň také jako zdroj obnovitelné suroviny. Druhou oblastí bylo Založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, jejímţ smyslem byla diverzifikace výroby. ZSV byl program určený k posílení konkurenceschopnosti jednotlivých producentů, kteří jsou v dnešních podmínkách nuceni sdruţovat se do větších celků. Sdruţení do většího
67
Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, on-line text, str. 71. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: 68 Zemědělcům byla vyplácena paušální částka 75000 Kč, navíc za kaţdý převedený hektar bylo moţné získat dalších 4500Kč, aţ do výše 30ha.
39
celku by mělo umoţnit začlenění českých producentů do náročného trţního prostředí na úrovni EU. 10.2.3 Finance Z fondů EU byl Horizontální plán rozvoje venkova, resp. jeho projekty, financován z 80 %. Zbylých 20 % zajišťoval příspěvek ze státního rozpočtu České republiky.69 Evropská unie nasměrovala do České republiky prostřednictvím HRDP téměř 543 mil. EUR. Celkově, včetně příspěvku české strany, bylo v HRDP 678,5 mil. EUR. Celkové vyplacené prostředky a podíl jednotlivých opatření ilustruje tabulka č. 10 a tabulka č. 11. Tab. č. 10: Skutečně vyplacené a alokované finanční prostředky v rámci HRDP
Zdroj: Výroční hodnotící zpráva o programu HRDP ČR za rok 2008[online]
69
Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, on-line text, str. 68. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW:
40
Tab. č. 11: Finanční alokace dle jednotlivých priorit
Zdroj: Výroční hodnotící zpráva o programu HRDP ČR za rok 2008[online]
41
10.3 Hodnocení První dva programy po vstupu České republiky do EU zcela zřetelně naznačily budoucí vývoj podpor. Předvstupní nástroje byly výrazně zaměřeny na aklimatizaci českého zemědělství v rámci SZP. Jejich cílem byla stabilizace a konkurenceschopnost. Operační program Zemědělství a HRDP potvrdily, ţe samotná podpora zemědělství se bude dále sniţovat, naopak rozvoj venkova a zlepšení ţivota ve venkovských oblastech bude v budoucnu prioritní oblastí.
42
11. Program rozvoje venkova (2007 - 2013) V rámci současné finanční perspektivy je českým zemědělcům umoţněno čerpat finanční prostředky z EU v rámci Programu rozvoje venkova, který navazuje na předcházející programy, konkrétně na Operační program Zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova, ze kterých čerpala Česká republika finanční prostředky v období 2004 – 2006.
11.1 Struktura70 Program rozvoje venkova je strukturován do čtyř oblastí – tzv. os. Kaţdá osa má své specifické zaměření. Osa I je zaměřena na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Hlavní prioritou této osy je modernizace zemědělských podniků, která má vyústit ve zlepšení ekonomické výkonnosti podniků. Vedlejší, ale také velice důleţitou prioritou této osy je přenos znalostí, jejímţ cílem je vytvořit dynamické zemědělsko-potravinářské prostředí, rozšířit vzdělávání a poradenství a sníţit věkový průměr pracovníků v zemědělství. Osa II je orientována na zvýšení biologické rozmanitosti, ochranu vody a půdy a zmírnění klimatických změn. To jsou ve stručnosti tři hlavní priority této osy. Biologické rozmanitosti má být dosaţeno podporou zemědělských postupů šetrných k ţivotnímu prostředí vedoucích k biologické rozmanitosti a podporou vhodných zemědělských systémů pro zachování venkovské krajiny. Zmírnění klimatických změn má být dosaţeno zejména podporou obnovitelných zdrojů energie. Osa III je zacílena na zkvalitnění ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Zlepšení ţivota na venkově úzce souvisí s vytvořením nových pracovních míst a zajištěním vyššího příjmu venkovských obyvatel. Z hlediska diverzifikace hospodářství venkova je klíčovým cílem
rozvoj malého a středního podnikání
ve venkovských oblastech. Osa IV – Leader – se orientuje na zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech. Hlavní prioritou této osy je realizace místní rozvojové strategie za uţití bottom-up principu (zdola nahoru), která má vést ke zvýšení efektivnosti místního přírodního, kulturního a lidského potenciálu. 70
Zpracováno dle: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013, on-line text, str. 56-176. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW:
43
11.2 Návaznost Jak jiţ bylo naznačeno, Program rozvoje venkova navazuje na předchozí dotační programy, zejména na Operační program zemědělství, Horizontální plán pro rozvoj venkova a nástroj SAPARD. Následující tabulka č. 12 uvádí konkrétní návaznost jednotlivých opatření vzhledem k předchozím dotačním programům. Tab. č. 12: Návaznost jednotlivých opatření
Zdroj: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013[online]
11.3 Financování V rámci Programu rozvoje venkova je pro období let 2007 - 2013 pro Českou republiku určeno celkem 6,32 mld. EUR. Z toho podíl EU je zhruba 2,82 mld. EUR a podíl 44
České republiky 0,8 mld. EUR. Z hlediska alokace prostředků je patrné, ţe největší objem, zhruba 54 %, míří do Osy II. 23 % prostředků putuje na Osu I, 17 % na Osu III. Nejméně prostředků je určeno pro Osu IV – z celkového objemu financí je to jen zhruba 6 %.71 Rozloţení nákladů a celkový počet prostředků na Program rozvoje venkova je nastíněn v tabulce č. 13. Tab. č. 13: Finanční alokace Programu rozvoje venkova dle jednotlivých Os
Zdroj: Výroční zpráva o implementaci Programu rozvoje venkova ČR 2007 - 2013 za rok 2007[online]
11.4 Hodnocení Dle cílů tohoto programu je zřejmé, ţe posun priorit naznačený předchozími programy se stává realitou. Na oblast samotného zemědělství (zlepšení konkurenceschopnosti, modernizace podniků apod.) míří z toho programu pouze zhruba 22 % prostředků, zatímco zbylé Osy, zaměřené spíše na zkvalitnění ţivota či environmentální sloţku, jsou dotovány mnohem více.
71
Výroční zpráva o implementaci Programu rozvoje venkova ČR 2007 - 2013 za rok 2007, on-line text, str. 3536. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW:
45
12. Současný stav českého zemědělství – rok 2008 Na konci roku 2008 mělo české zemědělství jiţ pětiletou zkušenost s fungováním SZP. Čeští zemědělci byli vstupem do EU nuceni se přizpůsobit novému systému, jinou moţnost neměli. Rok 2008 můţeme chápat jako objektivní ukazatel toho, jak se jim to zdařilo, jelikoţ rok 2009 a výrazná ekonomická krize s ním spojená poznamenaly i tvář českého hospodářství.
12.1 Makroekonomické ukazatele V roce 2008 došlo k markantnímu sníţení dynamiky hospodářského růstu oproti předešlým rokům, které vykazovaly růst HDP přes 6 %. Rok 2008 také vykázal růst, ovšem menší oproti předchozímu roku – zhruba 3,2 %. Z hlediska porovnání s rokem 2003 bylo dosaţeno prakticky stejného růstu. Výrazně odlišná byla ovšem v tomto roce průměrná mírná inflace, která v roce 2003 byla téměř nulová. V roce 2008 se vyšplhala aţ na 6,3 %. Pozitivněji – ve srovnání s minulostí – dopadlo porovnání obecné míry nezaměstnanosti. Oproti rekordní nezaměstnanosti v roce 2003, dosáhla obecná míra nezaměstnanosti v roce 2008 hodnoty 4,4 %.72 Zahraniční obchod skončil v roce 2008 ziskem 69,4 mld. Kč73 - jednalo se o druhý největší přebytek od vzniku samostatné České republiky.
12.2 České zemědělství v kontextu členství České zemědělství je nutné chápat v kontextu výše nastíněných makroekonomických údajů. Oproti období let 2001 - 2003 se podíl zemědělství na HDP kaţdoročně sniţoval a v letech 2007 - 2008 dosáhl pouhých 2,37 %.74 Na rozdíl od roku 2003 je to výrazný pokles, téměř o 50 %. Počet pracovníků v zemědělství se po dobu členství kaţdoročně sniţoval zhruba o dvě aţ tři procenta, a na konci roku 2008 pracovalo v zemědělství zhruba 126 tisíc osob, přibliţně čtvrtina oproti roku 1989. Podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkovém počtu pracovníků v národním hospodářství poklesl na 3,45 %. Pozitivním jevem je ovšem zlepšení agrární
72
Veškeré údaje dle Zemědělství 2008, str. 7. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2008. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: 74 České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013, str. 5. 73
46
nezaměstnanosti, která v roce 2008 činila 3,1 % a z hlediska absolutního počtu nezaměstnaných bylo dosaţena minima od roku 2000.75 Z hlediska mezd přetrvává značná disparita, která se ovšem začíná pomalu sniţovat. Průměrná měsíční nominální mzda v zemědělství dosáhla za celý rok 17 738 Kč, v průmyslu 22 735 Kč a v národním hospodářství celkem 23 542 Kč. Z těchto údajů je patrné, ţe v roce 2008 dosáhla mzda v zemědělství úrovně 75 % oproti národnímu hospodářství. Oproti roku 2003 je to zvýšení o zhruba 5 %. Důleţitým rokem pro české zemědělství bylo rok 2007, kdy reálné mzdy poprvé překročily mzdy z roku 1989. V roce 2008 byly vyšší neţ mzdy v roce 1989 o 6,3 %. V porovnání s průmyslem a národním hospodářstvím je tento výsledek ovšem tristní. Národní hospodářství úroveň roku 1989 přesahuje jiţ o 54,9 %, průmysl o 44,9 %.76 Z hlediska hrubé zemědělské produkce, jako klíčového ukazatele českého zemědělství, je hodnocení obtíţné. Po vstupu do EU byla průměrná hrubá zemědělská produkce prakticky stejná jako v předvstupním obdobím. V letech 2001 – 2003, stejně jako v letech 2004 – 2008, dosahovala v běţných cenách úrovně 116 mld. Kč. Přesto se hrubá zemědělská produkce výrazně proměnila. V období před vstupem do EU, měla většinový podíl ţivočišná produkce, jejíţ podíl na HZP byl zhruba 54,7 %. V letech 2004 - 2008 její podíl výrazně klesnul, a rostlinná produkce se na HZP podílela větším dílem. Ten činil v průměru 50,7 %. Produkční rozměr českého zemědělství se proti posledním předvstupním rokům tedy celkově nesníţil, pouze došlo k přeměně jeho struktury, která byla zapříčiněna neustálým poklesem ţivočišné produkce.77 Vývoj hrubé zemědělské produkce ilustruje graf č. 6.
75
Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2008, str. 117-118. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2008, str. 122. 77 České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013, str. 14-16. 76
47
Graf č. 6: Dlouhodobý vývoj hrubé zemědělské produkce
Zdroj: Analýza vývoje cen v zemědělství v širších souvislostech [online]
Vstup do EU, resp. napojení českého zemědělství na rámec SZP se projevil zejména ve zvýšení podpor pro agrární sektor. V letech 2001 – 2003 činily podpory agrárního sektoru 20,35 mld. Kč. V letech 2004 – 2008 došlo k dramatickému navýšení, zhruba o 63 %. V absolutních číslech to znamenalo, ţe na podporu zemědělství bylo určeno po vstupu do EU zhruba 33,15 mld. Kč. Zvýšení dotací mělo za následek zlepšené hospodářské výsledky zemědělství. 78 V roce 2007 i v roce 2008 vykázalo zemědělství zisk. Konkrétně v roce 2008 vykázalo české zemědělství zisk 9,7 mld. Kč.79 V roce 2009 je ovšem moţné očekávat, ţe zemědělství jiţ takovýto zisk nevykáţe. Je nutné si uvědomit, ţe struktura přímých plateb je nastavena tak, ţe členský stát se na nich výrazně podílí pomocí tzv. doplňkových plateb, které jsou ovšem moţností a nikoliv povinností. Vzhledem k finanční krizi a nutnému šetření ve státním rozpočtu, je moţné a velice pravděpodobné, ţe platby TOP-UP nebudou dosahovat takové výše jako v předešlých letech, coţ se samozřejmě odrazí na ekonomickém výsledku zemědělství. 78 79
České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013, str. 6-7. Zemědělství 2008, str. 11.
48
Z hlediska agrárního zahraničního obchodu můţeme vstup do EU hodnotit kladně. V roce 2008 sice, stejně jako v předchozích letech, skončil výrazným deficitem 23,2 mld. Kč, ale v tomto roce bylo dosaţeno nejlepšího výsledku za posledních sedm let.80 Je nutné si uvědomit, ţe agrární saldo je záporné nepřetrţitě od roku 1993. Vstup na jednotný vnitřní trh EU posílil vzájemný obchod členských zemí. V případě České republiky to znamenalo výrazné posílení obchodní orientace a vývoz v roce 2008 byl z 92,2 % uskutečňován na evropský trh. Obdobně to bylo i s dovozem, který z 83,2 % byl zajišťován ostatními členskými státy.81 Markantní pokles ţivočišné výroby po vstupu do EU se odrazil i ve zhoršující se míře soběstačnosti, která je představena v tabulce č. 14. Nepříliš příznivá situace v předvstupním období se po vstupu do EU ještě zhoršila. Naopak v rámci rostlinné výroby se projevil růst a míra soběstačnosti dosahuje stále vysoké úrovně. Tab. č. 14: Soběstačnost ČR u vybraných druhů komodit
Zdroj: České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013
Členství v EU se částečně odrazilo i na vývoji podnikatelské struktury zemědělství a je nutné je chápat jako pokračování změn započatých po roce 1989. V roce 2003 byla struktura 80
Agrární obchod ve čtvrtletí prohloubil schodek na 6,5 mld. korun. [online] Zdroj: Agroseznam. Dostupný na WWW: < http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/778-.html> 81 České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013, str. 40.
49
charakteristická převahou velkých podniků právnických osob, podíl podniků fyzických osob na obhospodařované zemědělské půdě dosahoval 27,9 %, obchodních společností 45,8 % druţstev 25,4 % a státních podniků 0,4 %.82 Současný stav je znázorněn v grafu č. 7. Struktura starých členských zemí byla a je odlišná. Evropská unie se snaţí o budování rodinných farem menší a střední velikosti. Ačkoli po vstupu do EU dochází k postupnému sbliţování, situace zůstává stále podobná. Graf č. 7: Podnikatelská struktura zemědělství ČR v letech 2007 a 2008
100,0 93,3
92,4
90,0 Podniky fyzických osob (%)
80,0
Obchodní společnosti (%)
70,0
Zemědělská druţstva (%) Podniky ostatní (státní, rozp., přísp. a jiné (%)
%
60,0 50,0
45,9
45,8
40,0 29,9
29,8
30,0
23,5
23,4
20,0 10,0
5,2
5,8 1,2
1,3
0,9
0,3
0,8
0,5
0,0 Podle počtu podniků
Podle obhospodařovaných ha z. p.
Podle počtu podniků
2007
Podle obhospodařovaných ha z. p. 2008
Rok
Zdroj: Souhrn ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2008
12.3 Shrnutí Po vstupu do EU nastaly v českém agrárním sektoru výrazné změny. Oproti ostatním odvětvím národního hospodářství, které svůj podíl na HDP neustále zvyšují, jsou tendence v zemědělství opačné. Podíl na HDP neustále klesá, na rozdíl od ostatních odvětví; klesá rovněţ zaměstnanost, saldo zahraničního obchodu je stále záporné. Sniţující se podíl na národním hospodářství znázorňuje graf č. 8. Přes tyto negativní ukazatele je nutné konstatovat, ţe se jedná v současnosti o trend vyspělých zemí a Česká republika se strukturou národního hospodářství těmto zemím přibliţuje.
82
Tamtéţ, str. 8.
50
Hlavní přínos členství v Evropské unii a zapojení českého zemědělství do rámce SZP tkví ve výrazném zvýšení podpor do zemědělství, díky kterým došlo ke zlepšení ekonomické situace v zemědělství, k modernizaci a zlepšení technické vybavenosti zemědělských podniků. Přesto je otázka podpor dvojsečnou zbraní. Ačkoli je jejich přínos nezpochybnitelný, celkově se podepsaly také na sníţení efektivnosti vlastní zemědělské produkce, jelikoţ s téměř dvojnásobnými podporami, bylo dosaţeno takřka stejné produkce zemědělských produktů, a v některých sektorech, jako například v ţivočišné výrobě, došlo dokonce k poklesu. Obecně lze také konstatovat, ţe to jsou právě podpory, které se výraznou měrou podílejí na celkovém ekonomickém výsledku odvětví. Celkově se situace v českém zemědělství v průběhu pěti let členství výrazně neproměnila. Pozice pracovníků v zemědělství stále není příliš příznivá, mzdové ohodnocení stále zaostává za ostatními sektory. Obavy ze zkázy českého zemědělství způsobené vstupem do EU se ukázaly jako liché. Čeští zemědělci se vcelku bez problému adaptovali na nové podmínky a jsou schopni podnikat v rámci SZP a jednotného trhu EU. Zatím ovšem nevyuţívají naplno svého potenciálu k výraznému sebeprosazení. Graf č. 8: Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR 4,00 3,64 3,46
3,50 3,16
3,08 2,96
2,87
1,79
1,85
3,00 2,63
2,50
2,33 2,25
%
1,94
2,00
1,50 Podíl odvětví zemědělství na celkové tvorbě HPH v základních b. c., podle statistiky národních účtů (v %)
1,00
Podíl zaměstnanosti v odvětví zemědělství na celkovém počtu pracovníků NH ČR (%)
0,50
0,00 2003
2004
2005
2006 Rok
Zdroj: Souhrn ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2008
51
2007
2008
13. Perspektiva budoucího vývoje Současnou podobu SZP musíme chápat jako výsledek více či méně povedených reforem (McSharryho, Fischlerova a nejnovější revize Health Check), jako výsledek historického zápasu mezi průmyslově a zemědělsky orientovanými zeměmi. Poslední tzv. zdravotní prověrka stanovuje rámec, který má být platný do konce současné finanční perspektivy, do roku 2013. Spočívá v dalším oddělení přímých plateb od produkce, předpokládaném zrušení kvót na mléko a mléčné výrobky, změnách v intervenčních opatřeních a celkovém sniţování ochrany jednotného vnitřního trhu EU (odstraňování vývozních subvencí podle poţadavků WTO). Samozřejmostí je uplatňování podmínek cross compliance. O podobě SZP po roce 2013 ovšem není vůbec jasno. Existuje několik moţných scénářů83. Velice málo pravděpodobné je, ţe zůstane zachován status quo. Největší boj se vede zejména o podobu přímých plateb, největší zátěţe celého systému SZP. Konzervativní scénář počítá s jejich zachováním a moţným krácením zhruba o 20 %. Naopak liberální scénář počítá s úplným zrušením podpor. Toto zrušení ze dne na den by však mělo příliš dramatický dopad na agrární sektor všech členských zemí a zřejmě by tento klíčový sektor ohrozilo. Z tohoto důvodu se jeví scénář spojený pouze s omezením přímých podpor jako nejvíce reálný. Evropská komise by měla do těchto spekulací vnést světlo v roce 2010, kdy hodlá představit svůj návrh na revizi rozpočtové politiky a návrh střednědobé reformy rozpočtu Nejvíce se hovoří o sniţování celkového objemu prostředků na SZP, sniţování produkčních dotací, zvyšování podpor na rozvoj venkova. Hodně se spekuluje také o tom, ţe by zemědělci měli přijmout trţní principy a nespoléhat se pouze na dotace.84 S tímto nesympatizují starší členské státy (např. Francie), ale ani noví členové (např. Polsko). Hodnotit jak se budoucí podoba SZP odrazí na českém zemědělství je značně ošidné. V brzké budoucnosti se očekává zvyšování nákladů, zejména nákladů práce. České zemědělství bude nuceno za jakéhokoli vývoje SZP zvýšit svou efektivnost a produktivitu práce. Nutnost potýkat se se stále více konkurenčním prostředí EU, které bude způsobeno otevřením trhu půdy pro ostatní státy, dodrţovat stále přísnější standardy v rámci cross compliance, jsou velké výzvy, na které není české zemědělství v současnosti připraveno. Jiţ teď je ale patrné, ţe nejcitlivějším budoucím bodem bude ţivočišná výroba, která je 83 84
České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013, str. 54-55. Fajmon, H.: Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU, str. 31-37.
52
dlouhodobě redukována. Tento trend má pokračovat a rostlinná výroba má v budoucnu dominovat.
53
14. Závěr Cílem této práce bylo potvrdit, či vyvrátit hypotézu, o výrazném vlivu členství v EU, resp. SZP, a jejího způsobu financování na české zemědělství. Rozhodně je nutné vyvrátit oba extrémy. Vstup do EU neznamenal pro naše zemědělství drtivou ránu, ale nedošlo na druhé straně ani k zázračnému oţivení. Vliv SZP je také třeba vnímat v kontextu celkového vývoje tohoto sektoru, jak u nás, tak v rámci globálního trendu. Ten spočívá v omezování zemědělské produkce a celkovém poklesu podílu zemědělství na hospodářství. Tento trend je patrný i v České republice, a projevuje se stále menším počtem pracujících v zemědělském sektoru. Cílem všech programů, které zde byly představeny, bylo zlepšit konkurenceschopnost českého zemědělství a zlepšit podmínky venkovského obyvatelstva, jeţ je se zemědělskou činností nejvíce propojeno. Hodnotit, zda došlo k nějakému, případně dlouhodobému, zlepšení situace, je zhruba po pěti letech členství velice obtíţné. Tyto programy je nutné chápat především jako začátek změn, jako definici cílů, kterých je třeba postupně dosáhnout. V tom spočívá jejich hlavní přínos. Přináší nové myšlenky do starého systému; ať uţ se jedná o zlepšení přístupu k ţivotnímu prostředí, či zlepšení kvality potravin.
Otázka
konkurenceschopnosti českého zemědělství ovšem vyvolává řadu dalších otázek. Za finanční podpory sice došlo k vytvoření konkurenceschopného zemědělství v rámci EU, ale je nutné si uvědomit, ţe EU samotná má s konkurenceschopností na světových trzích značné a dlouhodobé problémy. Současné české zemědělství je tedy „uměle“ konkurenceschopné a navíc pouze na evropské úrovni. Česká republika vstoupila do štědrého systému SZP zaloţeném na přímých podporách. Tyto podpory sice na jednu stranu způsobily, ţe české zemědělství začalo být ziskové, ovšem na druhou stranu začíná být na těchto podporách postupně závislé. Přes zvýšenou alokaci prostředků, došlo ke sníţení efektivnosti. V případě, ţe by došlo, a jistě dříve či později dojde, k liberalizaci zemědělských trhů, mohla by tato závislost na podporách sehrát klíčovou a nepříjemnou roli. V současnosti byly prostředky vyuţity k nutné modernizaci a zlepšení technické vybavenosti jednotlivých provozů. V budoucnu by ovšem tyto prostředky měly být vyuţity spíše na zvýšení efektivnosti. Na základě uvedených faktů je nezpochybnitelné, ţe SZP a způsob financování, který z ní vychází, má výrazný vliv na naše zemědělství. Nelze ovšem hovořit pouze o vlivech pozitivních, či negativních. Samotný rozměr českého zemědělství zůstává prakticky stejný jako v předvstupním období. Ekonomická stránka zemědělství se zlepšila výrazně, ovšem jen 54
za cenu zvýšených podpor. Situace pracovníků v zemědělství se začíná také zlepšovat, ale mnohem pomaleji neţ mnozí očekávali. Nejdůleţitější je ovšem fakt, ţe české zemědělství vstup ustálo a můţe se dále rozvíjet. Jak to bude s českým zemědělstvím v budoucnu je však obtíţné určit. Nejvíce zřejmě záleţí na celkovém vývoji SZP, ale i samotné české zemědělství se musí dále vyvíjet. To, ţe musí působit v rámci striktně stanovené politiky, neznamená, ţe jsou omezeny všechny jeho moţnosti. Je nutné, aby se zaměřilo na své výhody, kterými oproti ostatním zemím disponuje či můţe disponovat. Pokud dojde k liberalizaci tohoto sektoru, bude velice důleţité mít zemědělství konkurenceschopné a ţivotaschopné…
55
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ:
Primární zdroje: Publikace vydané jednotlivými ministerstvy a ostatními institucemi Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1996. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1997. 134 s. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2004. 216 s. Zemědělství 2004. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2005. 88 s. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2008. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2009. 275 s. Souhrn ke zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2008. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009. 28 s. Zemědělství 2008. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2009. 122 s.
Sekundární zdroje: Monografie FAJMON, Hynek. Současnost a budoucnost českého zemědělství v Evropské unii : informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 187 s. FAJMON, Hynek. Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie: informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 127 s. FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 803 s. ISBN 9788073251802. KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie : příležitost pro změnu. 2. aktualiz. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009. 630 s. ISBN 9788074000119. KRAUS, Josef. Předpoklady českého zemědělství z hlediska vstupu České republiky do EU: Nezávislé stanovisko skupiny výzkumných pracovníků VÚZE. Praha : VÚZE, 1997. 102 s. ISBN 8085898551 56
MAJEROVÁ, Věra; BLAŢEK, Petr. Český venkov 2003 : situace před vstupem do EU. Vyd. 1. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2003. 209 s. ISBN 8021311215. TELIČKA, Pavel; BARTÁK, Karel. Kterak jsme vstupovali. 1. vyd. Praha : ČTK, 2003. 267 s. ISBN 8071855855. ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie : přínosy a náklady konvergence. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. 364 s. ISBN 8071794724. Publikace vydané jednotlivými ministerstvy a ostatními institucemi České zemědělství pět let po vstupu ČR do EU a jeho výhledy po roce 2013. Praha : ÚZEI, 2009. 96 s. Programy pomoci Evropských společenství České republice, Praha: Ministerstvo financí, 2000. 24 s. ISBN 8085864940 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2004. 164 s. Závěrečná zpráva o programu SAPARD v České republice. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2006. 91 s. ISBN 8070845414. Výroční hodnotící zpráva o programu HRDP ČR za rok 2008. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009. 62 s. Analýzy a ostatní zdroje zveřejněné na internetových stránkách Agris Analýza vývoje cen v zemědělství v širších souvislostech, on-line text. Zdroj: Agrární komora. Dostupný na WWW: < www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&iId=159884> Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004-2006, on-line text. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: Výroční zpráva o operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR za rok 2006, on-line text. Zdroj: Ministerstvo zemědělství.
57
Dostupný na WWW:
Český statistický úřad Hlavní makroekonomické ukazatele ČR. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: Vybrané ukazatele zemědělství v České republice.[online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: < http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0901.pdf> Vývoj zahraničního obchodu v roce 2003. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: Vývoj zahraničního obchodu v roce 2008. [online] Zdroj: Český statistický úřad. Dostupný na WWW: Euroskop Evropský rybářský fond. [online] Zdroj: Euroskop. Dostupný na WWW: Vyjednávání kapitoly 7 – Zemědělství. [online]
Zdroj: Euroskop. Dostupný na WWW:
Evropská unie Souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok 2009, on-line text Zdroj: Evropská unie. Dostupný na WWW: Ministerstvo financí Interinstitucionální dohoda na roky 2007-2013. on-line text Zdroj: Ministerstvo financí. Dostupný na WWW: Realizace programu Transition Facility v ČR úspěšně ukončena. [online] Zdroj: Ministerstvo financí. Dostupný na WWW:
58
Ministerstvo zemědělství Energetické plodiny. [online] Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: Kontrola podmíněnosti Cross-Compliance, on-line text. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: Oddělená platba za cukr. [online] Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013, on-line text. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: Příručka pro žadatele 2009,on-line text. Zdroj: SZIF. Dostupný na WWW: Výroční zpráva o implementaci Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 za rok 2007, online- text. Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Dostupný na WWW: Státní zemědělský intervenční fond Sazby národních doplňkových plateb na rok 2009. [online] Zdroj: SZIF. Dostupný na WWW: Stanovení sazby SAPS na rok 2009. [online] Zdroj: SZIF. Dostupný na WWW: Zemědělský svaz Bulletin 2007. [online] Zdroj: Zemědělský svaz. Dostupný na WWW: < http://www.zscr.cz/onas/sborniky-zs-cr/bulletin-2007-a1492878> Bulletin 2009. [online] Zdroj: Zemědělský svaz. Dostupný na WWW: 59
Ostatní Agrární obchod ve čtvrtletí prohloubil schodek na 6,5 mld. korun. [online]
Zdroj:
Agroseznam. Dostupný na WWW: < http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/778-.html> Krutílek O., Kuchyňková P.: Finanční perspektiva ES/EU na léta 2007-2013, on-line text, str. 4. Zdroj: CDK. Dostupný na WWW:
60
Seznam grafů Graf č. 1: Rozpočet Evropské unie na rok 2009 ..................................................................... 10 Graf č. 2: Ochrana přírodních zdrojů a správné hospodaření s nimi pro rok 2009 ................. 16 Graf č. 3: Podíl zemědělství na HDP ...................................................................................... 27 Graf č. 4: Vývoj přímých plateb pro nové členské státy dle smluv do roku 2013 .................. 33 Graf č. 5: Vývoj národních doplňkových plateb ..................................................................... 35 Graf č. 6: Dlouhodobý vývoj hrubé zemědělské produkce ..................................................... 48 Graf č. 7: Podnikatelská struktura zemědělství ČR v letech 2007 a 2008 .............................. 50 Graf č. 8: Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR ........................... 51
61
Seznam tabulek Tab. č. 1: Finanční perspektiva na období 2000 – 2006 ......................................................... 12 Tab. č. 2: Finanční perspektiva na období 2007 – 2013 ......................................................... 13 Tab. č. 3: Struktura českého zemědělství podle právních forem podnikání [%] .................... 18 Tab. č. 4: Vývoj indexu reálných mezd ve vybraných sektorech [%] .................................... 19 Tab. č. 5: Vybrané makroekonomické ukazatele (tzv. magický čtyřúhelník) ......................... 26 Tab. č. 6: Vyjednané kvóty ..................................................................................................... 31 Tab. č. 7: Postupné navyšování přímých plateb ...................................................................... 33 Tab. č. 8: Celková výše poskytnutých plateb a národních doplňkových plateb ..................... 34 Tab. č. 9: Finanční alokace dle jednotlivých priorit ................................................................ 38 Tab. č. 10: Skutečně vyplacené a alokované finanční prostředky v HRDP ............................ 40 Tab. č. 11: Finanční alokace dle jednotlivých priorit .............................................................. 41 Tab. č. 12: Návaznost jednotlivých opatření ........................................................................... 44 Tab. č. 13: Finanční alokace Programu rozvoje venkova dle jednotlivých Os ....................... 45 Tab. č. 14: Soběstačnost ČR u vybraných druhů komodit ...................................................... 49
62
