FINACOVÁNÍ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

FINACOVÁNÍ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Vědci pro chemickou praxi Markéta Borovcová

OBSAH 1. Úvod

5

2. Financování z veřejných zdrojů 2.1. Účelové a institucionální podpora 2.2. Státní rozpočet 2.3. Reforma výzkumu, vývoje a inovací 2.4. Mezinárodní audit českého výzkumu 2.5. Užitečné odkazy a dokumenty ke stažení Shrnutí kapitoly

6 7 7 8 8 9 9

3. Jednotliví podporovatelé z veřejných financí 3.1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) 3.2. Grantová agentura ČR (GA ČR) 3.3. Technologická agentura ČR (TA ČR) 3.3.1. Program ALFA 3.3.2. Program BETA 3.3.3. Program OMEGA 3.3.4. Centra kompetence 3.4. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 3.5. Ministerstvo zdravotnictví 3.6. Ministerstvo zemědělství 3.6.1. Program VAK – Výzkum v agrárním sektoru 3.7. Ministerstvo kultury 3.8. Ministerstva vnitra 3.8.1. Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu (2010–2015) 3.8.2. Program bezpečnostního výzkumu České republiky (2010–2015) 3.9. Ministerstvo obrany – obranný výzkum a vývoj 3.10. Agentura CzechInvest Shrnutí kapitoly

10 10 11 12 13 13 13 14 14 15 15 15 16 16 16 16 17 17 18

4. Financování výzkumu, vývoje a inovací ze soukromých zdrojů 4.1. Soukromý sektor v číslech 4.2. Nejvýznamnější odvětví v soukromé sféře 4.3. Spolupráce podniků s univerzitami 4.4. Proč financovat univerzitní výzkum ze soukromých zdrojů 4.5. Propojení výzkumu a praxe - možnosti 4.5.1. Spin-off firmy 4.5.2. Příklady spin-off firem vzniklých na VUT 4.5.3. Vědecké inkubátory 4.5.4. Vědecko – technologické parky 4.5.5. Inovační vouchery 4.5.6. Inovační akademie 4.6. Další možnosti financování inovací

19 19 19 21 22 23 23 24 24 24 25 25 25 3

Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

4.7. Příklad spolupráce aplikační a akademické sféry 4.7.1. FNUSA – ICRC 4.8. Užitečné odkazy Shrnutí kapitoly

27 27 27 27

5. Možnosti financování vědy, výzkumu a vývoje Evropskou unií 5.1. Strategické dokumenty týkající se VaVaI 5.1.1. Evropský výzkumný prostor (ERA) 5.1.2. Strategie Evropa 2020 5.1.3. Unie Inovací 5.2. Komunitární programy a strukturální fondy 5.3. Komunitární programy – Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 5.3.1. Kdo se může 7.RP zúčastnit 5.3.2. Struktura 7. rámcového programu 5.3.3. Typy projektů v 7.RP 5.3.4. Jak podat projekt 5.3.5. Struktura projektové žádosti 5.3.6. Formální požadavky na úpravu textu projektu 5.3.7. Hodnocení evropských projektů 5.3.8. Pomoc při podávání projektu - Technologické centrum AV 5.4. Komunitární programy – Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) 5.4.1. Enterprise Europe Network 5.5. Strukturální fondy 5.5.1. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 5.5.2. Operační program Podnikání a inovace 5.5.3. Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost 5.5.4. Jak získat podporu ze strukturálních fondů 5.6. Výhled na 8. rámcový program – HORIZON 2020 5.7. Informace k rámcovým programům a institucionální podpora 5.8. Užitečné odkazy Shrnutí kapitoly

29 29 29 29 29 30

42 43 43 44 45 47 48 48 49 49 50

6. Další možnosti financování mezinárodní spolupráce 6.1. Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska 6.2. Mnohostranná mezivládní spolupráce – program COST 6.3. EUREKA a EUROSTARS 6.4. KONTAKT – KONTAKT II. 6.5. European Science Foundation (ESF) 6.6. INGO, CENTROPE a mezinárodní vouchery Shrnutí kapitoly

51 51 51 52 53 53 54 54

7. Závěrem

55

31 31 31 37 38 39 40 40 41

4 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

1. Úvod Systém českého vysokého školství se proměňuje ze systému založeného na reputaci v systém, který je naopak založen na výkonnosti, proto existuje stále zřetelnější tendence posuzovat a hodnotit vysoké školy a výzkumné instituce na základě publikační činnosti v impaktovaných časopisech, na základě jejich vývojářské a výzkumné činnosti, prostřednictvím realizovaných patentů, účasti v mezinárodních projektech a dalších hmatatelných výsledků. Na stále větším významu tak získává schopnost vědeckých pracovníků získat pro své výzkumné záměry finanční podporu z jiných než institucionálních zdrojů. Následující text představí možnosti financování výzkumu vývoje a inovací jak z veřejných zdrojů, tak i ze zdrojů soukromých. Speciální kapitolu pak tvoří možnosti financování výzkumných záměrů z prostředků Evropské unie, na kterou navazuje kapitola věnující se financování výzkumu a vývoje dalšími mezinárodními organizacemi. Součástí je i popis nových možností pro rozvoj výzkumného záměru a jeho financování, mezi které se v současnosti řadí vytváření spin-off firem, vědecké inkubátory, vědecko technologické parky a řada dalších. Tyto nové prostředky nenabízejí jen nové možnosti, ale vytvářejí také nové výzvy, na něž je potřeba se připravit. Cílem textu je poskytnout vědeckým pracovníkům přehled o aktuálních možnostech financování a nových postupech či prostředcích, které se v této oblasti v současnosti využívají. V neposlední řadě je text určen také potencionálním investorům, kteří vidí inovace a komercionalizaci výsledků vědecké práce jako vhodný prostředek k zefektivnění jejich podnikatelského záměru.


2. Financování z veřejných zdrojů Průvodce Tato kapitola se zaměřuje na základní principy fungování systému veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Součástí je představení hlavních aktérů, fungování systému i jeho reforma, na reformu pak navazuje mezinárodní audit, který hledá odpovědi na otázky spojené s efektivnějším nastavením systému podpory výzkumu, vývoje a inovací. Text je doplněn o grafy mapující postupný nárůst podpory z veřejných financí, i procentuální vyjádření ve srovnání s HDP.

Systém veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) je založen na realizaci opatření, která vyplývají z národní politiky výzkumu, vývoje a inovací4 a současně také na plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády k této problematice. Z výše uvedeného vyplývá, že v této otázce má hlavní slovo vláda, potažmo její poradní orgán – Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a současně také jednotlivá ministerstva, která ze svých rozpočtových kapitol na danou oblast přispívají, z nichž mezi nejdůležitější patří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V předchozích letech docházelo k tomu, že jednotlivé dokumenty neměly návaznost na související oblasti, existovalo jich velké množství a nepřispívalo to k přehlednosti celého systému. Tento trend se ale postupně začal měnit od r. 2005, kdy začal být výzkum propojován s inovační politikou a současně se v souvislosti s realizací Lisabonské strategie5 a vytvářením Evropského inovačního a výzkumného prostoru6 začala propojovat národní politika výzkumu, vývoje a inovací s obdobnými politikami členských států EU. Tento vývoj vyvrcholil r. 2009, kdy byl schválen komplexní dokument pokrývající celou tuto oblast – „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015“. Tento dokument považuje za hlavní východisko aplikaci reformních opatření, které by vedly k větší efektivitě celého systému, velkou váhu přikládá strukturálním fondům EU a zejména třem operačním programům – první operační program Výzkum, vývoj a inovace, druhý operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a třetí operační program Podnikání pro inovace – tyto programy by totiž měly vést k většímu využití inovací, zvýšené podpoře výzkumu ze strany soukromého sektoru a podpoře excelence. V tomto dokumentu se také hovoří o posílení závislosti výše příspěvku na dosažených výsledcích. Tvůrci národní politiky se domnívají, že rozdělování finančních prostředků formou institucionální podpory není dostatečně spojeno s hodnocením výsledků výzkumné práce, což má za důsledek nedostatečnou kvalitu výstupů.

4

5

6

Dokument, který schvaluje vláda a obsahuje základní cíle podpory výzkumu, vývoje a inovací a její věcné zaměření. Dokument přijala EU v r. 2000 na období do r. 2010. Cílem strategie je učinit Evropu nejdynamičtější znalostní ekonomikou. Informace dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument2860.html Cílem této strategie je zvýšit soudržnost a efektivitu výzkumu realizovaného v rámci EU, usměrňovat celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a inovační politiky, zvyšovat konkurenceschopnost členských států.


2.1. Účelové a institucionální podpora Veřejná podpora VaVaI se provádí dvěma formami, buď účelovým financováním, nebo institucionálním financováním. Účelové financování je založeno na podpoře výzkumných projektů a dalších aktivit (např. grantových projektů, programových projektů, specifického vysokoškolského výzkumu), kdy je poskytována podpora správci rozpočtových kapitol ve formě dotace či zvýšením dosavadních výdajů. Institucionální financování je poskytnutí institucionálních prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, na mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje či na operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích. V současnosti je deklarována tendence zvýšit podíl institucionální podpory, která je určena pouze výzkumným organizacím, které splní následující podmínky: • jejich hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo vývoj a své výsledky zveřejňují prostřednictvím výuky, publikační činností či transferem technologií • svůj zisk investují do činnosti, která souvisí s vědou, výzkumem či inovacemi • k jejich výzkumným výsledkům nemají přednostní přístup subjekty provádějící ekonomickou činnost.

2.2. Státní rozpočet Hlavní charakteristikou systému veřejného financování VaVaI v ČR je jeho decentralizovanost, protože do tohoto systému přispívají ze svých rozpočtů nejen všechna ministerstva, ale také další instituce jako např. Grantová Agentura ČR (GA ČR), BIS, Akademie věd a další (celkově byl rozpočet pro r. 2011 pro tuto oblast složen z 25 rozpočtových kapitol). V rámci hierarchie systému financování VaVaI má hlavní slovo MŠMT a poradní orgán vlády Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). RVVI byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. K hlavním úkolům RVVI patří především zpracování dlouhodobých základních směrů a priorit rozvoje výzkumu a vývoje ČR, zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje, zpracování ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v ČR a jejich srovnání se zahraničím, předkládání těchto analýz vládě. RVVI dále vykonává úlohu provozovatele a správce informačního systému výzkumu a vývoje (www.vyzkum.cz), k jejím úkolům patří i jednání s poradními orgány pro výzkum a vývoj Evropských společenství a s radami pro výzkum a vývoj jednotlivých členských států i dalších zemí. V neposlední řadě Rada navrhuje výši celkových výdajů na VaVaI podle jednotlivých rozpočtových kapitol. Jak tedy vyplývá z výše zmíněného, RVVI zásadní měrou participuje na vytváření rozpočtu pro VaVaI, jehož definitivní výši schvaluje ministerstvo financí. Celý proces vytváření státního rozpočtu je poměrně zdlouhavý, protože návrhy jednotlivých kapitol rozpočtu se zpracovávají pro každý příští rok v období únor – červen a přidělené finanční prostředky jsou uvolňovány až od počátku následujícího roku. Poté, co návrh státního rozpočtu schválila Poslanecká sněmovna, následuje do jednoho měsíce rozpis a teprve poté je možno prostředky uvolňovat příjemcům. Aby byly příjemci poskytnuty prostředky, musí splňovat zákonnou podmínku, a sice že bude zařazovat údaje o projektech a dalších aktivitách ve VaVaI do informačního systému. 7 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Musí tak učinit do 60 dnů od rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 25, odst. 2 a 3 zákona č. 130/2002 Sb.). Následující graf ukazuje vývoj výše podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných zdrojů v časovém období od r. 1996 až po r. 2011. Z grafu zřetelně vyplývá, že podpora dané oblasti s výjimkou let 2002 a 2008 rostla, a ani částky schválené pro tento a příští rok nejsou dramaticky nižší.

Současně je ale důležité připomenout, že v porovnání s procentním vyjádřením vůči celkovému objemu HDP v ČR se vydaná částka na oblast výzkumu, vývoje a inovací příliš nemění a zůstává za průměrem zemí EU (V ČR 1,5 % HDP na VaVaI, průměr v zemích EU je 1,8 % HDP, přičemž vytčeným cílem pro r. 2020 jsou 3 % HDP na vědu – toho již v současnosti dosahují některé severské země, zejména Švédsko a Dánsko).

2.3. Reforma výzkumu, vývoje a inovací Na přelomu r. 2007–2008 připravila RVVI vlastní návrh reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, kterou schválila Topolánkova vláda. Reforma se však nesetkala s pozitivním ohlasem, kritizována je především metodika hodnocení výzkumu a vývoje, na jejímž základě má daná instituce nárok na finance z veřejných zdrojů. Tato metodika vytvořená RVVI je založena na bodovacím systému, který hodnotí výstupy dané instituce. V čem podle kritiků reformy celý problém spočívá, je absolutní nepromyšlenost celého systému, zejména upřednostnění kvantity výstupů nad jejich kvalitou, metodika boduje zcela rozdílné výstupy naprosto nesouměřitelných oborů (i proto se mezi odbornou veřejností vžilo pro tento systém označení „kafemlejnek“).

2.4. Mezinárodní audit českého výzkumu Reakcí na reformu VaVaI byla nestranná mezinárodní analýza, kterou realizovala britská společnost Technopolis Limited. Ta prováděla až do konce r. 2011 audit českého výzkumu, 8 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

vývoje a inovací. Závěrečná zpráva firmy Technopolis upozorňuje na extrémně nízký podíl průmyslové sféry na financování VaVaI vysokých škol, nízkou výkonnost VaVaI v porovnání se západní Evropou nebo na nízkou institucionální podporu v porovnání s mezinárodním standardem. Zpráva jednoznačně doporučuje opustit současnou metodiku hodnocení výsledků VaVaI a na ni navázaný mechanický výpočet výše institucionálního financování. Audit aplikaci takto navržené metodiky považuje za rizikovou pro celý systém VaVaI a navrhuje jeho zastavení s tím, že je to pro český výzkum, vývoj a inovace lepší, než se řídit likvidačními návrhy. Závěry mezinárodního auditu nevyznívají pro Českou republiku příliš pozitivně, za hlavní problémy české vědy a výzkumu označuje podfinancování, nízkou úroveň spolupráce s průmyslem, a především špatnou vědní politiku. Ta je reprezentována škodlivým systémem hodnocení výsledků, přílišnou centralizací, netransparentností rozhodnutí, absencí důvěry vědců a výzkumníků v práci centrálních orgánů a špatnou personální politikou. Chybí celková strategie, slabá je ochrana autorských práv.

2.5. Užitečné odkazy a dokumenty ke stažení Rada pro výzkum vývoj a inovace: http://www.vyzkum.cz/ Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice: http://www.avo.cz/dokument/pruvodce.pdf Národní politika výzkumu, vývoje a inovací v ČR na období 2009–2015: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844 Závěrečná zpráva auditu vědy a výzkumu v ČR: http://audit-vav.reformy-msmt.cz/soubory-ke-stazeni/zaverecna-zprava-z-auditu-vaval/

Shrnutí kapitoly Ačkoliv nelze opomenout skutečnost, že Česká republika patří mezi nejvýznamnější podporovatele výzkumu, vývoje a inovací z nově přistoupivších zemí v rámci EU, za původní EU 15 stále výrazně zaostáváme a podle aktuální zprávy evropské komise patříme mezi tzv. „mírné inovátory“, čímž naznačují, že ČR nedostatečně podporuje výzkum, vývoj a inovace. Nejde přitom ani tak o objem financí, jako spíše o zásadní nepřehlednost systému, který není dostatečně transparentní, natož efektivní. V tomto světle se jeví problematické výstupy reformy veřejného systému financování výzkumu, vývoje a inovací jako obzvláště závažný problém.


3. Jednotliví podporovatelé z veřejných financí Průvodce Kapitola navazuje na předchozí oddíl a zabývá se podrobněji jednotlivými přispěvateli, kteří ze svých rozpočtových kapitol vyčleňují finance na podporu výzkumu, vývoje a inovací. V rámci tohoto textu budou představeni ti nejvýznamnější přispěvatelé a jejich programy, které jsou v současnosti aktuální, popřípadě programy, jejichž prodloužení se předpokládá. Jedná se zejména o programy jednotlivých ministerstev, grantové agentury ČR a také Technologické agentury ČR, v závěru bude zmíněna rovněž agentura CzechInvest jako další možná alternativa poskytující státní peníze na zakládání technologických parků a center transferu technologií, a TC AC ČR jako významný aktér poskytující podporu a zpětnou vazbu vědcům.

3.1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) MŠMT je ústředním orgánem státní správy odpovědným za výzkum a vývoj včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti. K povinnostem ministerstva v oblasti výzkumu a vývoje patří především příprava a sestavení národního programu: „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR“. Národní politika určuje nejdůležitější cíle a hlavní priority v oblasti VaVaI. Kromě toho MŠMT navrhuje právní předpisy, které se výzkumu a vývoje týkají. Jedním z nejdůležitějších odborů ministerstva v oblasti VaVaI je Odbor mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, který zabezpečuje komunikaci a jednání s orgány a institucemi Evropské unie v oblasti výzkumu, domlouvá bilaterální a multilaterální smlouvy o vědeckotechnické spolupráci a zajišťuje účast České republiky v mezinárodních programech či aktivitách (Rámcové programy EU, KONTAKT II, EUREKA, COST, NATO Science programme, OECD, atd.). V roce 2011 poskytlo prostředky na celou řadu oblastí, k nejvýznamnějším programům, které byly v roce 2011 ukončeny, patří: • Výzkumná centra • Centra základního výzkumu • Informační zdroje pro výzkum Program na podporu výzkumných center byl sice vyhlášen na období 2005–2009. Tento program má pro české výzkumné prostředí velký význam, protože od r. 2005 se podařilo založit 36 výzkumných center. Činnost center vymezuje předmět jejich výzkumné činnosti v aplikovaném výzkumu a vývoji, popř. vazbou na základní výzkum. Současně s žádostí o grant musely být uvedeny cíle výzkumného centra, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky v období 5–7 let. Významnou podmínkou bylo, že činnost center musí mít ucelený charakter, tedy nesmí být tvořena jednotlivými projekty, které spolu nesouvisejí. V případě center základního výzkumu bylo cílem podpořit spolupráci špičkových pracovišť za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti a současně i podpory mladých výzkumníků. Program byl vyhlášen na období 2005–2011, do současnosti vzniklo 51 center. 10 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Pro potřeby tohoto textu je významnou oblastí i program s názvem „Informační zdroje pro výzkum“. Tento program je zaměřen na podporu nezbytné infrastruktury výzkumu a vývoje a nemá výslovně výzkumný charakter, je spíše zacílený na zajištění informačního zabezpečení české vědy a výzkumu. Prakticky se projevuje např. v zabezpečení chodu národních a oborových výzkumných databází, elektronický přístup k odborným periodikům a dokumentům. Od r. 2012 jsou aktuální další programy s názvem • NÁVRAT • ERC CZ Hlavním cílem programu NÁVRAT je vytvoření podmínek k návratu špičkových pracovníků VaVaI do České republiky. V rámci projektů programu NÁVRAT musí být zajištěny podmínky pro další rozvoj odbornosti těchto osob po jejich návratu ze zahraničí, rychlý kariérní růst podpořený zajištěním dostatečně kvalitního pracovního a materiálního zázemí pro jejich výzkumné aktivity. Období trvání programu Návrat je vyhlášeno na rozmezí let 2012–2019. Program NÁVRAT je synergickým programem podpory k Operačnímu programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ (OP VK). Veřejné soutěže proto budou vyhlašovány komplementárně k výzvám OP VK; tj. zejména v letech 2012 a 2013 bude program NÁVRAT vyhlašován pro příjemce pouze mimo regiony dopadu uvedeného operačního programu. Podpořeny budou pouze víceleté projekty, zpravidla na 3 až 5 let. Program ERC CZ je zaměřen na podporu vysoce perspektivních a kvalitních projektů hraničního výzkumu, které uspěly v obou kolech hodnocení mezinárodních hodnotících panelů některé z výzev Evropské rady pro výzkum (7. Rámcový program, aktivita “MYŠLENKY“), ale z důvodů nedostatků finančních prostředků nebyly dosud podpořeny a zahájeny, a uchazeč se rozhodne je zrealizovat ve výzkumné organizaci na území ČR. Zahájení prvních projektů a čerpání podpory je plánováno od roku 2012. Podpora poskytovaná na řešení jednotlivých vybraných projektů bude ukončena nejpozději k 31. 12. 2019. Aktuální výzvy jsou v předstihu zveřejňovány na stránkách MŠMT spolu se zadávací dokumentací. V r. 2012 se předpokládá vypsání výzev do obou výše zmíněných programů MŠMT. Současně jsou pravidelně zveřejňovány v sekci Mezinárodní spolupráce (http://www. msmt.cz/mezinarodni-vztahy/vyzkum-a-vyvoj-1) výzvy k podávání projektu dvoustranné a mnohostranné spolupráce, termíny veřejné soutěže do programů COST, KONTAKT a mnoho dalších. Kontakt: http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty, mezinárodní spolupráce: Ing. Naděžda Witzanyová [email protected]

3.2. Grantová agentura ČR (GA ČR) Vznikla r. 1992 jako nezávislá instituce podporující základní výzkum v ČR. Každoročně na základě soutěže uděluje granty nejlepším projektům ze všech vědních oborů. GA ČR podporuje základní výzkum v pěti základních oborech: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy, přičemž se každý z těchto oborů dále dělí na několik podoborů. GA ČR podporuje několik typů projektů základního výzkumu. Témata těchto projektů si volí sami navrhovatelé. 11 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Jak vyplývá z Centrální evidence projektů, GA ČR od svého vzniku podpořila bezmála 11 000 projektů a průměrně na jeden projekt věnovala 1,57 milionů Kč. GA ČR poskytuje finanční podporu z rozpočtové kapitoly 321 státního rozpočtu a tyto peníze jdou na standardní vědecké projekty, doktorské projekty, postdoktorské projekty a také na projekty v rámci EUROCORES, což je program, který spravuje Evropská vědecká nadace (více informací viz 6. kapitola). Součástí podporovaných projektů jsou i bilaterální mezinárodní projekty. Jak bylo uvedeno výše, GA ČR rozlišuje několik typů udělovaných grantů • Standardní granty: jejich téma si navrhovatelé volí sami • Postdoktorské granty: jedná se o program pro mladé vědce do 35 let s ukončeným doktorským studiem. Cílem tohoto programu je vytvořit pro mladé vědce atraktivní platové podmínky a zabránit tak jejich odchodu z vědecké praxe. • Doktorské granty: podpora pro doktorské týmy, které sdružují doktorandy v dané oblasti bádání. Účelem je učinit vědeckou dráhu atraktivnější pro studenty magisterských oborů. • EUROCORES (European Collaborative Research): protože je GA ČR od r. 1999 spolu s Akademií věd součástí Evropské vědecké nadace (European Science Foundation), uděluje granty na mezinárodní vědecké programy v rámci tematicky vymezených oblastí. Žádost se podává elektronicky a požadavkem je minimální počet 4 spolupracujících vědců, ideálně ze 4 různých zemí Evropské unie. Na serveru GA ČR jsou dostupné i informace k vyhlášeným výzvám – je nutné si přečíst zadávací dokumentaci spolu s textem vyhlášení. Výzvy bývají pravidelně publikovány na jaře s předpokládaným termínem začátku úspěšných projektů v lednu dalšího roku (výzvy pro projekty se začátkem v lednu 2013 jsou zveřejněny v březnu 2012). Projekty jsou podávány jak prostřednictvím elektronické aplikace, tak i fyzicky, v tištěné podobě. Projektová žádost musí být napsána jak v českém jazyce, tak v jazyce anglickém. Výsledný projekt hodnotí panel mezinárodních odborníků (peer-review). Kontakt: [email protected], [email protected], http://www.gacr.cz/

3.3. Technologická agentura ČR (TA ČR) Technologická agentura byla zřízena v r. 2009 a je prezentována jako důležitý implementační krok v rámci reformy výzkumu a vývoje. Technologická agentura ČR totiž centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, která byla do té doby roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. Prvním vyhlášeným programem byl v roce 2010 program ALFA. Na jaře roku 2011 byl následně vyhlášen program veřejných zakázek pro potřeby orgánů státní správy s názvem BETA. V červnu a červenci 2011 byly spuštěny ještě dva nové programy. Jedná se o program Centra kompetence, jehož cílem je podporovat rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem a program OMEGA, který je zaměřený na podporu projektů aplikovaného společenskovědního výzkumu a vývoje. Ačkoliv ve všech programech je kladen velký důraz na aplikační potenciál výsledků projektů, jedná se o naprosto rozdílné programy lišící se nejen svým odborným zaměřením, objemem finančních prostředků, ale i cíli a způsobem výběru projektů. Obsah výše zmíněných programů Technologické agentury přibližují následující podkapitoly. 12 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

3.3.1. Program ALFA Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Získané poznatky, aplikované v podobě inovací, povedou k posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti hospodářství a společnosti České republiky. Zvýší se tak kvalita života obyvatel a celková kvalita životního prostředí. Program ALFA je rozdělen do 3 podprogramů: • Progresivní technologie, materiály a systémy • Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí • Udržitelný rozvoj dopravy Program je koncipován na šestileté období (2011–2016), během něhož by mělo být rozděleno celkem 7,5 mld. Kč. První výzva do veřejné soutěže byla vyhlášena 24. března 2010, další výzvy proběhnou v letech 2011 a 2012. Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 24 měsíců, maximální pak na 72 měsíců. Příjemci podpory na projekt mohou být samostatné podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné organizace, v programu ALFA budou zejména podporovány jejich společné projekty.

3.3.2. Program BETA Na začátku roku 2011 zahájila TAČR první kolo výběru v programu BETA. Technologická agentura dopisem orgány státní správy, které se účastní programu BETA, k identifikaci výzkumných potřeb pro letošní rok. Výzkumnými potřebami se nazývají konkrétní projekty, které chce daný orgán státní správy řešit veřejnou zakázkou. Délka řešení projektů v programu BETA je stanovena na 12 až 36 měsíců. Projekty v programu BETA mohou předkládat podniky i výzkumné organizace TA ČR bude v programu BETA zadávat veřejné zakázky pro následující orgány státní správy: • Český báňský úřad; • Český úřad zeměměřický a katastrální; • Ministerstvo dopravy; • Ministerstvo práce a sociálních věcí; • Ministerstvo pro místní rozvoj; • Ministerstvo vnitra; • Ministerstvo zahraničních věcí; • Ministerstvo životního prostředí; • Státního úřad pro jadernou bezpečnost

3.3.3. Program OMEGA Hlavním cílem programu je posílení výzkumných aktivit v oblasti aplikovaných společenských věd a uplatnění výsledků těchto aktivit pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky, zvýšení kvality života jejich obyvatel a vyvážený socio-ekonomický rozvoj společnosti. Při realizaci tento program předpokládá především uplatnění projektů zaměřených na aplikovaný výzkum, připouští také podporu projektů experimentálního vývoje 13 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

(např. vývoj specializovaného software pro modelování či simulace ekonomických či demografických trendů) Projekty v programu OMEGA mohou předkládat výzkumné organizace i podniky. Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2017, tj. 6 let. Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen „veřejná soutěž“) bude vyhlašována ve třech po sobě vyhlašovaných veřejných soutěžích. Poprvé bude vyhlášena v roce 2011 se zahájením poskytování podpory v roce 2012. Minimální délka řešení projektů v tomto programu stanovena na 12 měsíců. Maximální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 24 měsíců. Doba řešení projektů z jednotlivých výzev se nebude překrývat.

3.3.4. Centra kompetence Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Stěžejním předpokladem pro vznik a činnost centra je formulace strategické výzkumné agendy (SVA), tj. dlouhodobých strategických a operativních cílů (na 6–10 let) ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterých chtějí uchazeči společně dosáhnout. SVA je strukturována do tzv. pracovních balíčků, ve kterých se řeší jednotlivé dílčí úkoly. Délka trvání programu je 8 let (2012–2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč.

3.4. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) V r. 2012 bude MPO poskytovat finanční podporu vědeckým projektům v rámci programu TIP – Technologie, Informační systémy, Produkty. Doba trvání tohoto projektu je stanovena na období 2009–2017. Délka řešení jednotlivých projektů je stanovena na dobu do čtyř let. Účelem těchto programů je podpora produkce, program si klade za cíl propojení vědeckých poznatků s průmyslovou sférou. Projekt musí přinést motivační účinek pro další výzkumnou a vývojovou činnost. Významně by měl být podpořen výzkum a vývoj pro malé a střední podniky. Podporovány budou takové projekty, které zajistí implementaci nových myšlenek do vývoje konkurenceschopných materiálů a materiálů dosud neznámých vlastností. Současně budou podpořeny i projekty optimalizující výrobní postupy a technologie, nové informační a řídící postupy. Podmínky: Předpokladem pro poskytnutí dotace je účast ve veřejné soutěži, podporu ale obdrží pouze ten uchazeč, který zajistí 50 % plnění projektu vlastními zaměstnanci. Náklady na pořízení hmotného i nehmotného majetku mohou v projektu činit max. 20 % z celkových uznaných nákladů. Hmotný i nehmotný majetek musí být v žádosti přesně specifikován. Příjemcem podpory může být jak podnikatelský subjekt, tak výzkumné organizace a vysoké školy. V programu budou podporovány zpravidla menší projekty průmyslového výzkumu a vývoje z celého spektra výroby českého průmyslu. Předpokládají se projekty řešící 14 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

výzkum a vývoj nových výrobků, zlepšených technologií, postupů šetrných vůči životnímu prostředí. Každý podporovaný projekt musí vykázat alespoň jeden z níže uvedených druhů výsledků: • patent nebo jiný výsledek chráněný podle zvláštních právních předpisů • poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno • prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný software, užitný vzor, specializované mapy s odborným obsahem • ostatní výsledky podle RIV, které nelze zařadit do žádného z výše uvedených druhů výsledků Kontakt: Ing. Faltus, [email protected]

3.5. Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví bude od r. 2010 do r. 2018 poskytovat účelovou podporu na řešení projektů ve výzkumném programu „Resortní program výzkumu III. (RPV III.)“. Základním cílem tohoto programu je naplnění zákona č.211/2009Sb. a realizace reformy systému výzkumu, vývoje a inovací pro oblast zdravotnictví. Cílem je zvýšení efektivity aplikovaného zdravotnického výzkumu a jeho praktické využití pro potřeby zdravotnictví. Byly stanoveny následující cíle programu: • zvýšení konkrétního přínosu pro zdravotní péči v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumu • podpora molekulárně – biologických postupů v odpovídajících oblastech zdravotnického výzkumu a vývoje • podpora výzkumu v oblasti prevence nových infekčních chorob a chorob hromadného výskytu • zlepšit léčebné výsledky využívající nejnáročnější moderní postupy • zajistit kontinuitu našeho zdravotnictví s rozvojem světové vědy • zajistit rozvoj stávajících špičkových výzkumných pracovišť v oblasti zdravotnictví Poskytnutí účelové podpory na zdravotnický výzkum navrhuje Interní grantová agentura ministerstva zdravotnictví. Kontakt: Mgr. Aleš Kapucián, [email protected]

3.6. Ministerstvo zemědělství MZe poskytuje prostředky na řešení nových projektů v těchto výzkumných programech: Program výzkumu v agrárním sektoru 2007–2012 a Program VAK – Výzkum v agrárním sektoru (2009–2014). Vzhledem k tomu, že první jmenovaný program dospěl ke svému konci, bude text zaměřen na popis v současnosti běžícího programu VAK.

3.6.1. Program VAK – Výzkum v agrárním sektoru I tento program se skládá z dvou doplňujících podprogramů. První z nich je „Udržitelný rozvoj agrárního sektoru“, jehož cílem je mimo jiné zvýšení ekonomické efektivnosti ekologického zemědělství, zlepšení podmínek podnikání pro malé zemědělské podniky, zvýšení spotřeby domácích potravin, rozšíření krajových specialit a dalších výrobků 15 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

z místních zdrojů. Druhý podprogram nese označení „Rozvoj venkova prostřednictvím udržitelného hospodaření s přírodními zdroji“. Cíle tohoto programu se zaměřují na vypracování nových postupů hospodaření s ohledem na klimatické změny, podporu biodiverzity. Výběr, kontrolu, vedení a dokumentaci projektů ministerstva zemědělství zajišťuje Národní agentura pro zemědělský výzkum, ta současně poskytuje služby spojené s organizací a řízením zemědělského, potravinářského, lesnického a vodohospodářského výzkumu. Kontakt: [email protected]

3.7. Ministerstvo kultury V r. 2012 poskytne Ministerstvo kultury podporu v rámci programu s názvem „Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity“. Tento program bude trvat až do r. 2017. Hlavním cílem tohoto programu je zvýšení ekonomického a společenského přínosu jeho výstupů. Dílčí cíle programu se zaměřují např. na kulturní dědictví s národní identitou, nemovité kulturní dědictví, movité kulturní dědictví, nehmotné kulturní dědictví, na území s kulturně historickými hodnotami. Tematických priorit je celá řada a krom ochrany kulturního dědictví se zaměřují také na výzkum národní identity, multikulturní společnosti, kulturní tradice národností. Program si klade za cíl lepší využití moderních technologií v dané oblasti, tvorba nových metodik, vytvoření nových nástrojů pro zkoumání a identifikaci nových jevů. Součástí tematických priorit je ale i vzdělávání, technologie postupy a materiály s důrazem na dokumentační evidenční, konzervační technologie či infrastruktura pro vědeckou a technologickou podporu uchování národní a kulturní identity. Financování výzkumu a vývoje ze zdrojů ministerstva zajišťuje Odbor výzkumu a vývoje. Právě tento orgán vyhlašuje veřejné soutěže pro výzkum a vývoj. Kontakt: informace o jednotlivých výběrových řízeních dostupné na http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace/default.htm

3.8. Ministerstva vnitra Ministerstvo vnitra poskytuje prostředky na základě následujících dvou programů.

3.8.1. Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu (2010–2015) Cílem je zajištění rozvoje teorie kriminalistické vědy a praxe, zpracování nových metodik, aplikace nových metod a technologií, zvýšení ochrany společnosti před hrozbou terorismu, navržení nových opatření ke zvýšení bezpečnosti, zabezpečení funkčnosti bezpečnostního systému ČR, zvýšení informovanosti obyvatelstva o stávajících hrozbách, zavedení poznatku z biometrické identifikace osob.

3.8.2. Program bezpečnostního výzkumu České republiky (2010–2015) Hlavním cílem tohoto programu je zvýšení bezpečnosti státu a jeho občanů. Dílčí cíle programu jsou realizovány v několika dílčích oblastech, kterými jsou např. 16 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

• zvýšení bezpečnosti občanů s využitím nejnovějších technologií • zkvalitnění identifikace, prevence a ochrany proti hrozbám ohrožujícím bezpečnost • zkvalitnění technologií, procesů, postupů a jejich aplikace do praxe. Kontakt: [email protected]

3.9. Ministerstvo obrany – obranný výzkum a vývoj Program si klade za cíl podporu ozbrojených sil ČR, realizován je v období 2011–2017. Za využití nových technologií chce zvýšit znalostní úroveň armády. Od programu je očekáváno, že přispěje ke zkvalitnění analýzy charakteru bezpečnostního a operačního prostředí, k rozvoji nástrojů pro zvýšení ekonomické efektivity řízení vojsk a podpory jejich činnosti, přispět by ale měl i k přípravě nevojenských specialistů, zdravotnického zabezpečení. Dílčí cíle jsou realizovány také v oblastech, jako jsou radiolokace, navigace, světlo – technické letištní systémy. Kontakt: Ing. Milan Bajtoš, [email protected]

3.10. Agentura CzechInvest V neposlední řadě je důležité zmínit jako významný nástroj zprostředkování vědecké spolupráce na mezinárodní i národní úrovni agenturu CzechInvest. Ta od počátku svého založení v roce 1992 lákala zahraniční investory zejména do oblasti průmyslové výroby, ovšem tato strategie se v roce 2000 změnila rozhodnutím získávat pro Českou republiku i odborné projekty typu technologických center pro průmyslový výzkum a vývoj a design produktů. V návaznosti na toto rozhodnutí CzechInvest připravil tzv. rámcový program na podporu technologických center a strategických služeb, který byl schválen vládou v roce 2003 (rok 2003 byl totiž rokem intenzivní přípravy České republiky na budoucí využívání finanční pomoci prostřednictvím tzv. strukturálních fondů v návaznosti na vstup do Evropské unie). Od roku 2004 na sebe CzechInvest převzal i další roli – roli zprostředkujícího subjektu operačního programu pro rozvoj průmyslu a podnikání. Vedle podpory českých podnikatelů byl tento program zaměřen i na rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum a vývoj. Prostřednictvím programu Prosperita byly od roku 2004 podpořeny projekty na vznik 17 vědeckotechnických parků, 21 podnikatelských inkubátorů a 12 center pro transfer technologií. Program Prosperita doplnil program Potenciál, který pomáhá společnostem zavádět a zvyšovat kapacity potřebné pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Příjem registračních žádostí v programu Prosperita pokračuje až do konce září r. 2011. Program Spolupráce je zaměřený na podporu vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – Klastrů a Technologických platforem. Obecným cílem programu je vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Na konci března 2012 bylo vyhlášeno prodloužení II. Výzvy k předkládání projektů v programu podpory SPOLUPRÁCE – TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY. Příjem registračních žádostí bude zahájen 2. dubna 2012 prostřednictvím internetové aplikace eAccount a bude ukončen 15. května 2012. Začátek příjmu plných žádostí byl stanoven na 1. června 2012, ukončení příjmu plných žádostí je plánováno na 31. srpna 2012. 17 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Plánovaná alokace pro tuto výzvu je 70 mil. Kč. Dotace je poskytována maximálně do výše 75 % způsobilých výdajů. Kontakt: [email protected], www.czechinvest.org

Shrnutí kapitoly Vzhledem ke skutečnosti, že je státní rozpočet pro vědu, výzkum a inovace značně diverzifikovaný, podporuje tuto oblast ze svých rozpočtových kapitol hned několik subjektů (jedná se o více než dvě desítky ministerstev a organizací). V rámci této kapitoly byli zmíněni nejvýznamnější přispěvatelé a jejich hlavní programy, vzhledem ke skutečnosti, že tyto programy mají často řadu podprogramů, prioritních os a tematických os, nebývá rovněž výjimkou, že se vypsané podmínky v rámci jednotlivých výzev mění (což je často kritizováno), proto je nutné výzvy k nim pravidelně sledovat na stránkách daných subjektů.


4. Financování výzkumu, vývoje a inovací ze soukromých zdrojů Průvodce Financování ze soukromých zdrojů představuje významnou alternativu, tato sféra se ale dlouhodobě potýká s několika základními nedostatky, které souvisí nejen s nedostatečnou komercionalizací výsledků výzkumu, ale mimo jiné např. i s nedostatečným využitím potenciálu takových nástrojů, jakými je zakládání spin – off firem, využívání inovačních voucherů a dalších. Nejedná se ale o bezvýhradně pozitivní procesy, je potřeba si uvědomit také rizika, kterým musí univerzity a výzkumná pracoviště čelit v souvislosti se zvažováním financování ze soukromých zdrojů. Na tyto nové možnosti, ale současně i nové výzvy poukazuje následující kapitola.

4.1. Soukromý sektor v číslech Analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyvrátila poměrně rozšířenou představu o tom, že zahraniční investice v ČR jsou soustředěny výlučně do vlastních výrob, ale výzkum a vývoj zůstávají v mateřských zemích. ČSÚ na základě následujících faktických údajů prokazuje opak: • v roce 2005 stoupl podíl výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru meziročně o 21,8 %, v roce 2006 o dalších 21,4 %. • ve firmách se zahraniční majetkovou účastí stouply v roce 2006 výdaje na výzkum vývoj dokonce proti roku 2005 dokonce o více než 38 %. Analytici ČSÚ se současně domnívají, že podnikatelská sféra je v oblasti prostředků na výzkum a vývoj v podstatě samo financovatelná. Usuzují tak z několika příkladů, např. když ze 33 mld. korun použitých v roce 2006 na výzkum a vývoj pocházelo 84 % z vlastních soukromých zdrojů této sféry. O dominanci průmyslu pak svědčí fakt, že plných 23,4 mld. korun směřovalo do technických věd.

4.2. Nejvýznamnější odvětví v soukromé sféře Vzhledem k významnému postavení automobilového průmyslu v ekonomice ČR není překvapením, že velký objem peněz na výzkum a vývoj směřuje právě do tohoto odvětví (v roce 2006 získal automobilový průmysl 7,3 mld. korun proti 2,3 mld. korun v roce 1995). Samotné odvětví výzkumu a vývoje zahrnující např. výzkumné ústavy absorbovalo v roce 2006 celkem 4,4 mld. korun (proti 1,9 mld. v roce 1995). Dalším velmi významným odvětvím je výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, které získalo v roce 2006 přes 4,7 mld. korun. Šlo o velmi výrazný nárůst, protože v roce 1995 zde bylo vydáno na výzkum a vývoj pouze 0,7 mld. korun. Struktura výdajů, pokud jde o financující sektory, se tak v ČR může začít přibližovat např. struktuře financování výzkumu a vývoje ve Finsku, kde připadá na zdroje pocházející ze soukromé podnikatelské sféry 69,4 % celkových výdajů na výzkum (Finsko i ČR jsou srovnatelné díky podobnému modelu založenému ve Finsku na telekomunikačních 19 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

technologiích a v ČR s výrobou automobilů). Zatím je ČR s 54,1 % investovanými do vědy a výzkumu zhruba na evropském průměru, který činí 54,5 % Následující body představí nejdůležitější závěry z analýzy Českého statistického úřadu, který zveřejnil podrobné údaje o výzkumu a vývoji v České republice za rok 2009 včetně mezinárodního srovnání a vývoje v posledních 10 letech. Z této analýzy můžeme vyčíst následující: • V roce 2009 byl v České republice VaVaI prováděn na 2345 pracovištích, které náležely 2155 ekonomickým subjektům. Největší část těchto pracovišť byla z institucionálního hlediska v sektoru podnikatelském (1899), ale jen 25 % z nich utratilo za výzkum, vývoj a inovace více jak 10 mil. Kč. • Pro 10 % (odpovídá 246 subjektům) provádějících VaVaI, šlo o jejich převažující ekonomickou činnost. Z těchto 10 % patřilo 98 subjektů do vládního sektoru (jedná se o jednotlivé veřejné výzkumné instituce, jako jsou pracoviště AV ČR a resortní výzkumná pracoviště), 144 do podnikatelského sektoru a pouze 6 do soukromého neziskového sektoru. • Pokud se podíváme na regionální členění, pak nejvíce pracovišť VaVaI najdeme v Praze (627) a v Jihomoravském kraji (365). 64 % pracovišť VaVaI v podnikatelském sektoru náleží soukromým domácím podnikům a 28 % podnikům pod zahraniční kontrolou. 4 % připadají na veřejné národní podniky a 4 % na živnostníky. • Zpráva Českého statistického úřadu také odhalila, že ve vládním sektoru převažují pracoviště, jejichž výzkumné a vývojové činnosti spadají do oblasti přírodních a sociálních věd, zatímco ve vysokoškolském sektoru je nejvíce pracovišť v oblasti technických a humanitních věd. Tato zpráva také přichází se statistickými údaji týkajícími se výdajů v tomto sektoru • V roce 2009 dosáhly v celkové výdaje na VaVaI v České republice hodnoty 55,35 mld. Kč, tj. 2,3krát více než před deseti lety. Meziročně, po mírném poklesu v roce 2008, došlo v roce 2009 opět k nárůstu celkových výdajů na VaVaI, a to o 1,2 mld. Kč. • Pokud se podíváme na druh nákladů na VaVaI, tvořily v roce 2009 neinvestiční (mzdové a ostatní) náklady 89 % a investiční pak zbylých 11 % celkových výdajů na VaVaI. Mzdové náklady jsou u nás nejrychleji rostoucí nákladovou položkou na VaVaI. Pro srovnání, v roce 2000 tvořily 29 % (7,7 mld. Kč), v roce 2009 to bylo již 41 % (22,9 mld. Kč) z celkových výdajů na VaVaI. • Nejvíce finančních prostředků podle typu výzkumných a vývojových činností připadalo v roce 2009 na experimentální vývoj (25,1 mld. Kč, tj. 45 %), což souvisí s faktem, že největší objem prostředků na VaVaI byl využit v podnikatelském sektoru. Na základní výzkum, který je dominantou vládního i vysokoškolského sektoru, bylo určeno 31 % (16,9 mld. Kč) a na aplikovaný výzkum pak zbylých 24 % (13,3 mld. Kč). • Z hlediska vědních oborů, ve kterých je VaVaI prováděn, bylo nejvíce finančních prostředků v roce 2009 vynaloženo ve vědách technických (31,3 mld. Kč, 56,5 %) a přírodních (13,5 mld. Kč, 24,4 %). Technické vědy jsou doménou podnikatelského a vysokoškolského sektoru, přírodní pak vládního sektoru – především v Akademii věd ČR. • Výdaje na VaVaI lze odlišit také podle regionálních kritérií – dlouhodobě jsou výdaje směřovány Prahy (37,8 % z celkových výdajů na VaVaI v roce 2009). Dalšími kraji, jež podle objemu vynaložených financí na VaVaI vykazují významné VaVaI aktivity, jsou kraje Středočeský (18,2 %), Jihomoravský (14,7 %) a Moravskoslezský (5,5 %). Výdaje 20 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

směřují do těchto krajů z toho důvodu, že zde mají sídlo významné veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce (např. ústavů AV ČR), v případě Středočeského a částečně i Moravskoslezského kraje hraje současně roli i soustředění firem s významnými VaVaI aktivitami. • Ve výdajích na VaVaI v mezinárodním srovnání stále zaostáváme, na celkových výdajích členských zemí EU se Česká republika podílela 2,2 mld. €, což odpovídá 0,92 % celkové částky (Lisabonská strategie ukládá 3 % z HDP na VaVaI). I přes takto nízký podíl však poskytuje ČR spolu s Polskem nejvyšší příspěvek z nových členských zemí EU. Veřejné a podnikatelské zdroje mají ve financování VaVaI v České republice zcela zásadní úlohu – v roce 2009 bylo z těchto dvou zdrojů financováno plných 89,7 % celkových výdajů na VaVaI (dle analýzy ČSÚ však lze v příštích několika letech očekávat významný nárůst podílu zahraničních zdrojů, a to především ze strukturálních fondů EU). Podnikatelský sektor, jako hlavní zdroj financování VaVaI v České republice, se v roce 2009 na celkových výdajích na VaVaI podílel 45,8 %, přičemž poprvé za sledované období poklesl podíl podnikatelských (soukromých) zdrojů na financování VaVaI pod hranici 50 % – podíl podnikatelských zdrojů klesá již třetí rok v řadě, a to z 56,9 % v roce 2006, přesto v České republice na rozdíl od většiny nových členských zemí EU (s výjimkou Slovinska), hraje podnikatelský sektor ve financování VaVaI významnou roli. V absolutním vyjádření dosáhly v roce 2009 výdaje na VaVaI financované z domácích podnikatelských zdrojů hodnoty 25,4 miliard Kč. Meziročně došlo k jejich poklesu přibližně o 2,9 mld. Kč. Jde od roku 2000 o druhý meziroční pokles, podobná situace se odehrála i v r. 2008 (meziroční pokles o 3,6 %). Za posledních 10 let, vložily podniky v České republice ze svých zdrojů, ať už do vlastního výzkumu a vývoje nebo VaVaI uskutečněného v jiných sektorech, 213,6 mld. Kč. Z těchto zdrojů 95 % bylo opět spotřebováno v podnikatelském sektoru a pouze 5 % připadalo na financování veřejného výzkumu a vývoje, který se uskutečnil ve vládním a vysokoškolském sektoru. Druhým nejvýznamnějším zdrojem financování VaVaI v České republice jsou zdroje ze státního rozpočtu, tedy veřejné zdroje, které v roce 2009 tvořily 44 % (24,3 mld. Kč) na celkových výdajích na VaVaI. V tomto sektoru tak meziročně došlo, oproti soukromým podnikatelským zdrojům, k nárůstu výdajů na VaVaI o 2 mld. Kč, resp. 8,8 %. Za posledních 10 let investoval stát do VaVaI 170 mld. Kč. Pokud se na tyto zdroje podíváme podrobněji, zjistíme, že v roce 2009 největší část státních finančních prostředků určených na VaVaI směřovala na výzkum prováděný ve vládním (42 %) a vysokoškolském (37 %) sektoru. 20 % bylo určeno na financování soukromého VaVaI v podnikatelském sektoru. V České republice rostly i výdaje na VaVaI ze zahraničních zdrojů (soukromých i veřejných). V roce 2009 se výdaje na VaV pocházející ze zahraničí vyšplhaly na hodnotu 5,1 mld. Kč (tj. 9,2 % z celkových výdajů na VaVaI). Růst výdajů na VaVaI ze zahraničí se předpokládá i nadále, a to zejména díky prohlubující se propojenosti jednotlivých ekonomik a možnosti čerpání financí ze strukturálních fondů EU.

4.3. Spolupráce podniků s univerzitami Výše uvedené informace vypovídají především o podílu firem na celkovém výzkumu, vývoji a inovacích. Pokud se ale zaměříme výhradně na podíl podniků na financování VaVaI 21 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

na vysokých školách popř. na spolupráci firem a vysokých škol, musíme konstatovat, že v tomto směru se spolupráci navyšovat nedaří a naopak, v této oblasti patříme mezi podprůměr EU. Podíl firemních peněz totiž na celkovém balíku, který vysoké školy na vědu získávají, tvoří pouze 0,7 % (evropský průměr je 7 %). Z tohoto údaje vyplývá, že české vysoké školy naprostou většinu svých financí na vědu a výzkum získávají ze státní podpory či národních a mezinárodních grantů. Podloženo čísly z Českého statistického úřadu, univerzity ročně hospodaří s rozpočtem 9,1 miliard Kč, které jsou určeny na vědu a firmy do tohoto balíku dodaly pouze 52 milionů Kč. Podniky si stěžují na nízkou efektivitu a rychlost takovéto spolupráce, zástupci univerzit naopak firmám vyčítají neochotu investovat do dlouhodobější a tím i efektivnější spolupráce, zajímá je pouze rychlost dodání výstupu. Vládní strategické dokumenty a bohatě dotované grantové programy samy o sobě inovativní ekonomiku nezajistí, nestačí se jen zaměřovat na high-tech, je nutné cílit přímo na inovace – a to napříč sektory. Důležitým bodem inovačních strategií by tedy mělo být zvyšování celkového podílu firem, jež jsou aktivními inovátory. Jak již zaznělo v úvodu, spolupráce se soukromým sektorem má v České republice značné mezery. S podobnými problémy se ale potýká i EU. Evropská komise např. připouští, že Evropa je sice dobrá v objevech/vynalézání, ale hůře užitkuje výsledky vlastního výzkumu. Mezi hlavní důvody tohoto stavu dle Evropské komise patří: • Absence kritické masy: Vysoké školství a výzkumné programy jsou příliš roztříštěné, což vede k rozptýlení inovačního úsilí. • Nedostatek excelence: V EU je málo renomovaných špičkových univerzit. • Malá angažovanost byznysu: Malá angažovanost byznysu v oblasti vzdělávání a výzkumu. • Výzkumně-vzdělávací instituce spíše tlumí podnikatelské tendence a snahy o rychlejší reakce na sociálně-ekonomické potřeby. • Odliv mozků: Evropský trh práce nedokáže přitáhnout, či alespoň udržet nejnadanější talenty. • Nedostatek financí: Mezery ve financování vzdělávání a VaVaI soukromým sektorem.

4.4. Proč financovat univerzitní výzkum ze soukromých zdrojů Spolupráce akademické sféry a průmyslu je nejčastěji podporována argumentem, že věda je zásadním předpokladem inovací. Pokud tedy chtějí firmy komercializovat poznání z VaVaI, musí začít sbírat znalosti u svých zákazníků a na trhu obecně, i dle chování konkurence. Předpokládá se, že stále větší počet průmyslových odvětví bude závislý na vědě jakožto strategickém podnětu pro inovace, tuto situaci však nelze brát jako argument pro to, aby se univerzity a výzkum ve všech oblastech podřizovaly trhu. Takovýto úmysl totiž z dlouhodobého hlediska podkopává životaschopnost inovačního procesu. Dalším důvodem pro spolupráci akademické a aplikační sféry je potřeba překonat cestu mezi dobrým nápadem a jeho průmyslovým uplatněním. Velkým krokem vpřed pro propojení aplikační a akademické sféry může být založení Agentury pro soukromé investice do výzkumu a vývoje (založili ji organizátoři české hlavy). Cíl této agentury je jednoznačný – propojit vědu a průmysl prostřednictvím tolik nezbytných investic do výzkumu a vývoje. Agentura má umožnit uvedení doposud nevyužitých objevů do výroby, má propojovat soukromé investory s výzkumnými projekty, které 22 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

nenašly finance u veřejných zdrojů, podnikům, které hledají nové výrobní programy nebo usilují o zlepšení technologie, angažuje se také v případě vyhledávání realizátora výzkumu a zahájení výroby, kde agentura pomáhá zajistit jak tuzemské tak zahraniční subjekty. Pro nabídku českých projektů v zahraničí uzavřeli dohodu s mezinárodní poradenskou firmou, která má pobočky v 51 zemích světa. Pro zahájení jednání s agenturou stačí krátký popis ukončeného výzkumu či budoucího záměru, není třeba vypisovat žádnou žádost Na webových stránkách www.ceskahlava.cz je také zveřejněn seznam investorů, kteří jsou ochotni přispět na následující oblasti: • Anorganická chemie (nový výrobní program pro podnik zařízený původně pro anorganickou chemickou výrobu) • Výroba zdravotních pomůcek (veškeré inovace týkající se výroby zdravotních pomůcek v malosériové výrobě) • Rizikový kapitál (nabízí kapitál pro financování zajímavých a nadějných projektů bez ohledu na obor. Hlavní podmínkou je následná realizovatelnost v praxi) • Ochrana dětí (technické řešení sledování vzdálených dětí a jejich možnou kontrolu rodiči. Zařízení musí být technicky jednoduché, musí vydržet manipulaci dětí musí být ekonomicky únosné). • Čistírny odpadních vod (nadnárodní provozovatel čistíren odpadních vod hledá nadějné technologie zlepšující současný stav čištění odpadních vod v městských čističkách) • Světlomety pro automobily (jeden z největších evropských výrobců automobilových světlometů hledá výzkumná pracoviště, která by spolupracovala při inovaci produktů a výrobních technologií závodu).

4.5. Propojení výzkumu a praxe – možnosti 4.5.1. Spin-off firmy Zakládání spin-off firem je uváděno jako možnost efektivní spolupráce vědců s komerční sférou. Jejich vznik se dokonce rozhodla svým usnesením podpořit i vláda ČR, která zmiňuje nutnost podpory vzniku spin-off firem. Tyto firmy vzniknou odštěpením od jiných právnických osob (vysoké školy, vědecko výzkumné instituce) s cílem budoucí komercializace výsledků VaVaI. Z definice spin-off firmy vyplývá, že se jedná o subjekt, který využívá hmotných i nehmotných statků jiného právního subjektu k zahájení svého podnikání. Pokud je spin-off firma založena se spoluúčastí vysokých škol či vědecko výzkumné instituce, potom je to v souladu se zákonem. Zakládání spin-off firem sice přináší možnost uplatnění výsledků vědecké práce v praxi, přináší ale nové výzvy samotným univerzitám, které by pro efektivní zúročení svých aktivit měly mít vybudován nejenom vnitřní systém ochrany duševního vlastnictví, ale i odborníky, kteří jsou schopni komerčně využitelné výsledky vyhledat, umět je ocenit a také nabídnout. Žádné podnikání není bez rizika a může tedy skončit neúspěchem, proto VŠ a VVI musí mít vypracovány vnitřní předpisy, jak v budoucnu postupovat. Jedná se zejména o otázky: kdo bude pověřen správou vloženého majetku, jaká bude mít práva a povinnosti, jak bude uplatňovat vlastnická práva, jaký bude postup v krizových situacích. 23 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

4.5.2. Příklady spin-off firem vzniklých na VUT PHONEXIA s. r. o. je zaměřena na vývoj a komercializaci technologií pro získání informací z mluvené řeči. Nabízí technologie pro automatickou identifikaci jazyka, mluvčího a pohlaví, detekci klíčových slov a frází v hovoru a přepis mluvené řeči do textu. Firma úzce spolupracuje s výzkumnou skupinou BUT Speech@FIT na Fakultě informačních technologií VUT. Produkty Phonexia nacházejí uplatnění v aplikacích pro analýzu telefonních hovorů v oblasti bezpečnosti a obrany, v call-centrech a multimediálních archívech. Phonexia rovněž nabízí služby v oblasti návrhu a správy vysoce výkonných výpočetních systémů. LTR, s. r. o. je také spin – off firmou VUT v Brně, která se zaměřuje na oblast robotiky. Prvním produktem společnosti je robotický systém Orpheus-AC, který je určený pro speciální vojenský průzkum předem neznámých, potenciálně velmi nebezpečných oblastí. Jedná se o robota bez vlastní inteligence, který je dálkově ovládán v reálném čase operátorem. Robot je navržen tak, aby vyhověl náročným vojenským standardům, je proto využíván nejen vojenskými, ale i civilními jednotkami (hasiči, záchranáři aj.) a komerčními firmami. Pomocí tohoto robotického systému je tak možné např. zmapovat cílové oblasti bez nutnosti přítomnosti člověka, vyhledat, označit a případně transportovat zraněné osoby bez vystavení zdravotníka riziku vlastního zranění, nalézt, označit a případně zneškodnit nálože.

4.5.3. Vědecké inkubátory Vědecké inkubátory představují další možnost, jak prosadit poznatky vědců v komerční sféře. Posláním podnikatelských a vědeckých inkubátorů je podpořit vznik a rozvoj malých firem prostřednictvím zvýhodněného pronájmu kanceláří a také systémem vzdělávání a odborného poradenství. Každá firma usilující o vstup do inkubátoru musí splnit stanovená vstupní kritéria. Pokud inkubátor má správně plnit svoji funkci, musí být členství firmy v inkubátoru časově omezené. Firma by se měla během této inkubační doby připravit na vstup do plně tržního prostředí. Délka pobytu nové společnosti v inkubátoru může být stanovena podle různých kritérií. Nejčastěji je pevně dána určitá časová lhůta (např. 3 roky). V ČR prozatím neexistují inkubátory založené na ziskovém principu, existují zde pouze tradiční inkubátory, tedy inkubátory, na jejichž financování se podílí veřejný sektor. Vědecké inkubátory jsou úzce spjaty s univerzitou. Jsou tedy univerzitou založeny a jsou určeny pouze (nebo z větší části) firmám, které jsou s danou univerzitou provázány. Může se jednat například o firmy založené studenty, absolventy nebo zaměstnanci univerzity anebo firmy, které komercializují produkt vyvinutý na univerzitě. Jejich hlavním úkolem je transfer technologií z univerzity. Příkladem potvrzujícím spojení technologických inkubátorů s univerzitou je Technologický inkubátor VUT v Brně, ve spolupráci s Jihomoravským krajem a všemi brněnskými veřejnými vysokými školami byla rovněž realizována výstavba Technologického inkubátoru II. Do výčtu brněnských inkubátorů patří také aktuálně budovaný biotechnologický inkubátor INBIT.

4.5.4. Vědecko – technologické parky Posláním vědecko – technologických parků je poskytnout prostor pro komerčně orientovaný výzkum, průmyslové osvojování výsledků výzkumu, inovace výrobků a rozvoj podnikání. Cílem těchto projektů je regionálně podpořit spolupráci vysokých škol se 24 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

soukromou sférou a transfer technologií. Součástí vědecko – technologických parků jsou právě výše zmíněné inkubátory, kterým jsou parky schopné poskytnout odpovídající zázemí. Vědecko – technologické parky mají spíše regionální zaměření a po celé republice jich vzniklo již 39 (v tomto čísle jsou zahrnuty jak akreditované vědecko technologické parky, tak také centra transferu technologií).

4.5.5. Inovační vouchery Inovační voucher je jednorázovou dotací podnikateli určenou na pilotní projekt spolupráce s poskytovatelem znalostí (např. univerzitou). Předpokladem je, že obě strany navážou dlouhodobý vztah a budou spolupracovat na náročnějších projektech i v budoucnosti. Inovační vouchery pomáhají na jedné straně zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podnikatelů, na straně druhé zefektivnit komercionalizaci výzkumu na vědeckovýzkumných institucích. Takové vouchery zprostředkovává každoročně v Jihomoravském kraji Jihomoravské inovační centrum. Příkladem již realizované spolupráce na základě výzkumného voucheru je společnost INTECH, která spolu s Vysokým učením technickým v Brně inovovala sondu pro monitorování vysokorychlostních sítí.

4.5.6. Inovační akademie Ochota vědců komercionalizovat svůj výzkum by ovšem neměla smysl bez ochoty firem inovovat. Proto existuje také řada programů, které si kladou za cíl informovat potenciální investory a zástupce firem o prostředí VaVaI. Jedním z takovýchto projektů je inovační akademie, kterou zaštiťuje Jihomoravské inovační centrum. Cílem inovační akademie je příprava manažerů a majitelů firem čelit novým výzvám v zostřujícím se konkurenčním prostředí, kdy se právě inovace stávají novým zdrojem konkurenčních výhod a růstu společností. Program Inovační akademie je postaven na bázi kombinace nejlepších trendů a praktik z oblasti inovačního managementu, zároveň obsahuje i praktický prvek ve formě workshopu a koučinku nad konkrétními firemními projekty. Vědcům v regionu jižní Moravy může být v oblasti komercionalizace a transferu technologií velmi nápomocné Jihomoravské inovační centrum (JIC). JIC se zaměřuje na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje, zprostředkovává propojení univerzit a vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni. Je také nutno dodat, že aktivity JIC jsou poměrně široké a kromě dvou výše zmíněných oblastí zahrnují i pomoc firmám, vědcům, veřejné správě a to nejen v oblastech komercionalizace, ale i přípravy mezinárodních projektů, informacích o aktuálních seminářích a workshopech, zprostředkování návštěv zahraničních delegací či prezentaci regionu v mezinárodním měřítku. Kontakt: www.jic.cz

4.6. Další možnosti financování inovací Jste-li malý podnik s nedostatečným kapitálem pro rozvoj inovačního potenciálu, nabízejí se krom výše zmíněných možností i další formy financování inovací. 25 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Bankovní úvěry a mikrofinancování: standardní možností jak financovat inovace je klasický bankovní úvěr od všeobecně známých komerčních bank. Méně konvenční formou je pak tzv. mikrofinancování, což jsou zvýhodněné malé půjčky od specializovaných institucí. Hlavním zdrojem mikrofinancování pro tyto účely je v České republice Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Rizikový kapitál: jedná se o vstup kapitálu formou krátkodobé investice (v řádu měsíců). Nevýhoda takového financování může být v tom, že investor bude vyžadovat podrobnou analýzu podniku a v případě časové tísně může být takovýto postup pro žadatele nevýhodný. Tento typ financování je možné realizovat buď pomocí Business angels, nebo pomocí Venture kapitálové podniky (Venture Capital) • Business angels jsou typem investorů, kteří jsou dostatečně movití, a mohou tak svůj majetek investovat do perspektivních podniků či projektů, které jsou pro ně zajímavé. Hledají příležitosti, jak využívat své zkušenosti a kontakty k podpoře růstu firmy, do níž investují. Podpora prostřednictvím Business angels nejčastěji probíhá tak, že si investor zakoupí minoritní podíl ve firmě, aby stávající majitelé či vedení měli dostatečnou motivaci ohledně výsledků podniku. Výdělkem Business angels nejsou úroky, ale většinou předem domluvená částka, při odprodeji minoritního podílu, který by měl být zhodnocen během předem stanovené doby. Je vždy rozumné si předem domluvit podmínky prodeje podílu investora stávajícím majitelům (tzv. EXIT). V České republice jsou Business angels zatím ve velmi raném stadiu. • Venture kapitálové fondy – jsou založeny na vstupu investora (fondu – více investorů v jednom fondu) do vybraného podniku navýšením jeho základního kapitálu. Tím podnik získá potřebné zdroje. Po předem stanoveném období je kapitálový podíl fondu odprodán a investice se vrací zpět do fondu. Je nutné předem dohodnout podmínky tzv. EXITU předem. Původní majitel může trvat na předkupním právu odkoupit zpět podíl investora. Hlavním cílem těchto fondů je tedy investici zhodnotit, prodat a investovat do jiných příležitostí. V České republice existuje např. Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA, viz www.cvca.cz). Dalším nástrojem financování inovací jsou finanční nástroje. Jedním z finančních nástrojů je JEREMIE. JEREMIE je společná iniciativa komise Evropského investičního fondu (EIF) a Evropské investiční banky (EIB) a usiluje o zlepšení přístupu nejmenších, malých a středních podniků k finančním prostředkům. Tento finanční nástroj umožňuje členským státům EU využít částek přidělených z evropských strukturálních fondů na investice do obnovitelných nástrojů, jako jsou fondy rizikového kapitálu, úvěrové nebo záruční fondy. Finanční nástroj JEREMIE funguje podle uvedeného modelu: granty z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) jsou přiděleny na úvěrové a záruční fondy a fondy rizikového kapitálu za účelem investování do podniků. Tyto investice mohou mít podobu vlastního kapitálu, úvěrů nebo záruk. Výnosy z investic jsou znovu investovány do podniků. Takto sdružené finanční prostředky lze využít opakovaně několikrát, veřejné prostředky recyklovat, přilákat soukromý kapitál a zvýšit udržitelnost a dopad veřejných zdrojů přidělených malým a středním podnikům. Další možností financování inovací jsou tzv. SEED fondy. V ČR se v současnosti rozjíždí pod Ministerstvem průmyslu a obchodu pilotní seed fond na podporu začínajících 26 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

inovačních malých a středních podniků (inovativní start-ups, spin-offs). Z tohoto fondu budou poskytovány malým a středním podnikům zejména úvěry, kvaziúvěry, kapitálové vstupy a jiné finanční produkty. Tento fond bude financován z dodatečných prostředků OPPI.

4.7. Příklad spolupráce aplikační a akademické sféry 4.7.1. FNUSA – ICRC Díky projektu Fakultní nemocnice u sv. Anny – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) mají vědci možnost zapojit se do výzkumných projektů a získat pro Českou republiku přístup ke špičkovým technologiím a znalostem. Čeští pacienti tak budou mít přístup k nejmodernějším způsobům léčby, a to prakticky ve stejném čase, jako pacienti v USA, protože projekt těží ze spolupráce s prestižní americkou Mayo Clinic v Rochesteru (největší centrum lékařského výzkumu na světě), Minnesota Partnership for Biotechnology and Medical Genomics (největší biotechnologický cluster v USA) a široké spektrum evropských center. Jedinečnost celého projektu spočívá zejména ve zcela unikátním propojení základního, preklinického a klinického výzkumu s klinickou péčí o pacienty. Nové biomedicínské technologie, na jejichž vývoji se brněnští odborníci podílejí, mohou rovněž sehrát důležitou roli v podpoře rozvoje znalostní ekonomiky.

4.8. Užitečné odkazy Úspěšné transfery technologií. Brožura Technologického centra: http://www.tc.cz/dokums_raw/komplet-2_1321895794.pdf Nehmotné statky a průmyslová práva. Jejich ochrana, oceňování a komerční využití. Brožura Technologického centra: http://www.tc.cz/dokums_raw/nehmotne-statky_1294241763.pdf Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2010: http://www.vyzkum.cz/storage/att/ 9F3C352F665B7118D5662055E007B776/Analyza_VaVaI_2010.pdf Veřejná podpora výzkumu a vývoje, Analýza ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/verejna_podpora_vyzkumu_a_vyvoje_pdf/$File/ v3_final.pdf Inovační vouchery: http://www.jic.cz/inovacni-vouchery Portál INOVACE: http://www.inovace.cz/

Shrnutí kapitoly Financování výzkumných záměrů ze soukromých zdrojů představuje široké spektrum možností, jejichž výsledkem může být nejen komercionalizace výstupu, ale také užší propojení univerzit a výzkumných pracovišť s firmami. Velmi podstatné je vytvoření dobře nastaveného systému, kde ústředním článkem jsou školy s rozvinutou infrastrukturou pro hladké fungování průmyslového partnerství, schopné pružně navazovat partnerství 27 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

s různorodými účely – nejen společným výzkumem. Další podstatnou komponentou jsou motivovaní, dobře připravení studenti. Škola musí být v tomto ohledu dostatečně vstřícná mj. ve smluvních podmínkách licencování výsledků vyvinutých v rámci výzkumných projektů a dalších aktivit (studentské výukové projekty, kvalifikační práce). Podstatným účelem a kýženým efektem těchto smluv by mělo být ne jednorázové vypořádání, ale start dlouhodobé spolupráce. Zda celý proces bude úspěšný, o tom rozhoduje celá řada faktorů, naprostou nezbytností je ale vzájemné pochopení specifických potřeb jako akademické, tak průmyslové sféry.


5. Možnosti financování vědy, výzkumu a vývoje Evropskou unií Průvodce Mezinárodní programy na podporu výzkumu a vývoje tvoří další z možností pro financování vědy a výzkumu, a současně umožňují spolupráci výzkumných týmů napříč státními hranicemi. Pro českou vědu představují významný zdroj financování zejména programy vytvořené Evropskou unií. Následující kapitola bude rozdělena do dvou částí – po představení základních strategických dokumentů bude pozornost věnována nejprve komunitárním programům, a poté budou ve druhé části popsány strukturální fondy. Kromě vzájemného porovnání a jasného odlišení obou typů programů/fondů bude text obsahovat také stručný popis projektové žádosti, způsob hodnocení evropských projektů i několik rad na formální úpravu výsledné projektové žádosti.

5.1. Strategické dokumenty týkající se VaVaI 5.1.1. Evropský výzkumný prostor (ERA) ERA byla koncipována jako prostor pro lepší soustředění rozptýlených výzkumných činností pod jednou střechou, má představovat podpůrnou strukturu pro rozvoj výzkumu a inovací. Tato jednotná struktura má seskupit a zintenzivnit výzkumné úsilí na úrovni EU a koordinovat je s národními a mezinárodními iniciativami. ERA by měla vést a usměrňovat celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a inovační politiky, a zajišťovat tak příznivou budoucnost pro ekonomiku a konkurenceschopnost 27 členských států. ERA koordinuje celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a inovační politiky, a má tak zajišťovat příznivou budoucnost pro ekonomiku a konkurenceschopnost členských států.

5.1.2. Strategie Evropa 2020 Rok 2010 přinesl novou strategii EU do roku 2020, navazující na končící Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost, která byla reformním dokumentem pro období minulých deseti let. Strategie Evropa 2020 pak přináší vizi pro evropské sociálně-tržní hospodářství na příští desetiletí, jež bude spočívat ve třech propojených a vzájemně se posilujících prioritních oblastech. Mezi tyto prioritní oblasti patří krom větší konkurenceschopnosti a ekologické udržitelnosti i posílení vzdělání a podpora výzkumu, vývoje a inovací. Celý text Strategie je dostupný v češtině na následujícím odkaze: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf

5.1.3. Unie Inovací Je jednou z tzv. vlajkových iniciativ, které vyplynuly z předchozího dokumentu – strategie Evropa 2020. Unie inovací by se měla stát katalyzátorem pokroku vedoucího ke zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby 29 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa. Mezi klíčové snahy v rámci Unie inovací patří např. inovační partnerství pro zkvalitnění VaV, větší jednotnost evropských a vnitrostátních politik výzkumu, omezení byrokracie a odstranění překážek bránících pohybu výzkumných pracovníků. Za účelem výrazného zlepšení inovací budou přezkoumány rámce strukturálních fondů a státních podpor. Evropská komise pomůže členským státům lépe využít 86 miliard € ze strukturálních fondů vyčleněných na výzkum a inovace v období 2007–2013 a navrhne rámec strukturálních fondů na období po roce 2013 s větším zaměřením na inovace Tyto výše zmíněné strategické dokumenty jsou vzájemně propojeny a jak je patrné, sledují obdobné cíle. Co je však nejpodstatnější pro budoucnost financování VaVaI na úrovni EU, tyto dokumenty tvoří východisko pro nadcházející 8. rámcový program, který vstoupí v platnost začátkem r. 2014 pod názvem Horizon 2020 (více v samostatné kapitole viz níže). Proto je jejich reflektování a odvolávání se na ně při psaní projektových žádostí naprosto stěžejní pro úspěch podávaných evropských projektů.

5.2. Komunitární programy a strukturální fondy Následující text představí v obecné rovině základní rozdíly mezi strukturálními fondy a komunitárními programy, dále však v rámci této kapitoly budou obě dotační schémata EU rozebírána samostatně. Komunitární programy jsou víceleté programy podporující spolupráci mezi členskými státy EU, naopak cílem strukturálních fondů je posilování hospodářské a sociální soudržnosti uvnitř členských států EU. Zatímco komunitární programy jsou financovány přímo z rozpočtu EU a administrovány z Bruselu Evropskou komisí, administrace operačních programů, které jsou součástí strukturálních fondů, probíhá na úrovni České republiky. V případě strukturálních fondů poskytne EU České republice rozpočet, příslušná ministerstva zpracují témata a obsah výzev jednotlivých operačních programů a po schválení Evropskou komisí může v České republice začít přerozdělování v rámci veřejné soutěže. Komunitární programy poskytují především neinvestiční podporu, naopak strukturální fondy jsou určeny na investice do infrastruktury, vybavení, lidských zdrojů apod. Pro lepší názornost může posloužit následující příklad: pokud chci podat projekt na vytvoření výzkumného centra, který by mi poskytnul financování na výzkumné vybavení a na platy vědců

CÍL CO PODPORUJÍ

IMPLEMENTACE HODNOCENÍ

Komunitární programy

Strukturální fondy

podpora VaVaI na EVROPSKÉ úrovni

Podpora VaVaI na úrovni ČLENSKÝCH ZEMÍ EU

Výzkumná činnost, vývoj, demonstrace, inovace, sítě, lidské zdroje, mobilita vědců

Investice do infrastruktur a jejich vybavení, do lidských zdrojů

Na mezinárodní úrovni – Evropská komise

Na národní úrovni – ministerstva

Peer review – mezinárodní grémium hodnotitelů

Tuzemští hodnotitelé


v centru zaměstnaných, pak jsou jasnou volbou strukturální fondy, konkrétně operační program Věda a výzkum pro inovace. Pokud bych ale v rámci tohoto nového výzkumného centra získat grant pro financování svého výzkumu, ať už základního či aplikovaného, musíte se obrátit na komunitární programy, v případě výzkumu pak na 7. rámcový program, či v případě malých a středních podniků na CIP. Předchozí tabulka shrnuje zásadní odlišnosti u obou evropských dotačních schémat.

5.3. Komunitární programy – Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace Z komunitárních programů je možné financovat aktivity v několika oblastech, od výzkumu a inovací, podnikání, přes dopravu, životní prostředí až po zdraví, sociální politiku či bezpečí. Konkrétně se jedná o více než 20 různých programů, patří sem známé mobilitní programy typu Erasmus či Leonardo da Vinci, program družicového a navigačního systému Galileo a celá řada dalších. Pro potřeby tohoto textu jsou nejvýznamnějším zdrojem podpory pro vědu a výzkum 7. rámcový program (7. RP) a částečně také rámcový program Konkurenceschopnost a inovace (CIP). Rámcové programy mají dlouholetou tradici sahající až do r. 1984, kdy byl vyhlášen 1. rámcový program, Česká republika se účastní evropských výzkumných programů od 3. rámcového programu. Pro aktuální programové období bylo vyhrazeno takřka 51 miliard €, přičemž silný důraz je kladen na mezinárodní spolupráci a přidanou hodnotu realizovaného výzkumu.

5.3.1. Kdo se může 7. RP zúčastnit Rámcový program je určen širokému spektru aktérů, právnickým i fyzickým osobám, univerzitám, výzkumným institucím, firmám všech velikostí, institucím veřejné správy. Určité omezení existuje v případě účastnických zemí, které jsou rozděleny do několika kategorií: Členské státy EU: Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Bulharsko, Rumunsko, Velká Británie. Asociované země: Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Izrael, Švýcarsko, Turecko, Chorvatsko, Srbsko, Makedonie, Černá hora a Albánie Třetí země: jedná se o většinu států světa s nízkými příjmy, např. státy Asie, Latinské Ameriky, Asie. Podrobný výčet zemí je dostupný na následujícím odkazu: ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/fp7/docs/icpc-list.pdf

5.3.2. Struktura 7. rámcového programu 7. RP se skládá ze čtyř specifických programů, které odpovídají hlavním cílům evropské výzkumné politiky a stanoveným společenským prioritám. Následující text stručně shrne obsah jednotlivých specifických programů.


Specifický program Spolupráce Tato rozpočtově největší součást 7. RP podporuje spolupráci akademických pracovišť s průmyslem v rámci celkem deseti stanovených tematických oblastí, které jsou uvedeny v následující tabulce: název tématu

obsah

rozpočet

Zdraví (HEALTH)

biotechnologie, generické nástroje, translační výzkum pro lidské zdraví, optimalizace poskytované zdravotní péče, biomedicínský výzkum, boj s epidemiemi, validace nových léčebných metod

6 mld. €

Zemědělství, potraviny a biotechnologie (KBBE)

výzkum biologických základů zemědělské, lesnické a rybářské produkce, zdraví a ochrana rostlin a zvířat, potraviny a potravinářské technologie, kvalita a bezpečnost potravin, nepotravinářské využití zemědělské produkce jako zdroj biomasy, využití živých organismů pro produkci látek využitelných v průmyslu

1,9 mld. €

Informační a komunikační technologie (ICT)

široké spektrum aktivit od hledání cest budoucího výzkumu, nové aplikace pro udržitelné zdravotní systémy, použití digitálního obsahu ve vzdělávání či pro zachování kulturního dědictví, bezpečná doprava. Energetická účinnost, budoucnost internetu a komunikací, rozpoznávací systémy, nové generace robotů

9,1 mld. €

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie (NMP)

manipulace s hmotou o rozměrech řádu nanometrů, vývoj nanotechnologií s dopadem na společnost, lidské zdraví a životní prostředí, sofistikované multifunkční povrchy (nanomateriály, biomateriály, hybridní materiály), snížení zdrojové náročnosti evropského průmyslu)

3,5 mld. €

Energie (ENERGY)

vývoj nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, udržitelnost založená na zdrojích energie s vyšší energetickou účinností, snižování emisí CO2, inteligentní rozvodné sítě, energetické úspory a účinnost.

2,35 mld. €

Životní prostředí a změna klimatu (COP)

zlepšení znalostí o vzájemném působení klimatu, biosféry, ekosystémů a lidské činnosti, vývoj nových technologií, nástrojů a služeb pro určení změny klimatu, vliv životního prostředí na zdraví člověka, zmírnění environmentálních tlaků a rizik

1,9 mld. €

Doprava (včetně letectví) (TRANSPORT)

omezení negativního vlivu dopravy na ŽP, zvýšení časové a finanční efektivity, zlepšení bezpečnosti dopravy, špičková technická úroveň evropských přepravních systémů

4,16 mld.€

Společensko-ekonomické a humanitní vědy (SSH)

výzkum klíčových společenských otázek EU – politický dopad výsledků projektů, vytváření scénářů vývoje, spolupráce různých disciplín

610 milionů €

Kosmický výzkum (SPACE)

aplikace využívající družicové systémy ve prospěch politik EU, průzkum vesmíru, technologický rozvoj pro větší bezpečnost

1,4 mld. €

Bezpečnost (SECURITY)

znalostní potenciál pro zajištění před hrozbou terorismu, přírodních katastrof, průmyslových nehod, koordinace a strukturování bezpečnostního výzkumu, řešena je i otázka propojení bezpečnosti s otázkami etiky, ekonomiky a práva

1,4 mld. €


Ani výše uvedená tabulka ale není kompletní, ze specifického programu Spolupráce jsou rovněž (spolu)financovány projekty Společných technologických iniciativ (JTI), popř. některé společné programy členských zemí. Společné technologické iniciativy (JTI) jsou pokračovatelem evropských technologických platforem (ETP) s rozhodující rolí uživatelů. Přináší nový koncept, který svádí dohromady různé partnery, aby se pustili do aktivit, které nejsou uváděny ve výzvách u jednotlivých tematických priorit. JTI se všeobecně zaměřuje na oblasti výzkumných aktivit, jejichž základním předpokladem dlouhodobého úspěchu jsou lepší spolupráce a rozsáhlé investice. Specifický program Myšlenky Tento program je zacílen na posílení excelence evropského výzkumu a zvýšení jeho přitažlivosti pro nejlepší vědce z celého světa. Program myšlenky tedy usiluje o zastavení fenoménu evropského „brain drain“ a snaží se jej naopak zvrátit ve svůj prospěch a nastolit tak „brain gain“. Podporován je hraniční výzkum, průlomový, originální projekt, který není pouhým pokračováním jiného projektu. Výzvy jsou vyhlašovány každoročně na podzim, uzávěrka je v létě. Na rozdíl od klasických kolaborativních projektů 7. RP jsou granty ERC zaměřeny na podporu výzkumného týmu jednoho excelentního individuálního řešitele (principal investigator, PI). Způsobilí jsou pouze ti vědci, kteří deklarují, že svůj výzkum budou realizovat na některé z institucí v EU (státní příslušnost žadatele však není nijak omezena). Program Myšlenky podporuje všechna témata a nemá, na rozdíl od výše uvedeného programu Spolupráce, stanoveny žádné tematické priority. Program poskytuje podporu nejen zkušeným vědcům, ale i začínajícím výzkumníkům. V současnosti tedy existují dva typy grantů • ERC strarting grant pro začínající výzkumníky pro založení a stabilizaci jejich výzkumného týmu. Podmínkou je zisk titulu Ph.D. 2–12 let od podání žádosti o grant. • ERC advanced grant pro zkušené výzkumníky, výjimečné vedoucí osobnosti, které v posledních 10 letech své kariéry zásadním způsobem ovlivnily vývoj ve svém oboru. Jejich výzkum by měl směřovat za hranice současného poznání. Specifický program Lidé (Marie Curie)4 Cílem tohoto programu je posílení lidského potenciálu ve výzkumu a vývoji nejen prostřednictvím podpory mobility, ale i řady dalších aktivit. Přehled jednotlivých podporovaných aktivit je shrnut do následující tabulky. Výčet akcí Marie Curie ještě doplňují tzv. specifické akce, ke kterým se řadí Noc vědců (projekt zaměřený na zvýšení veřejné informovanosti o výzkumu a vývoji) a Ocenění Marie Curie (cena pro vědce, kteří se zúčastnili některého mobilitního programu v rámcových programech v délce alespoň 12 měsíců).

4

V programu Marie Curie jsou za začínající výzkumníky považováni ti, kteří nedosáhli na Ph.D. a jejich praxe je kratší než 4 roky. Zkušený výzkumník je pak definován jako vědec, který má minimálně 4 roky praxe nebo dosáhnul na titul Ph.D.


Název Akce Marie Curie

Podporované aktivity

Školící sítě (ITN)

cílem je posílení aktivit univerzit, výzkumných ústavů a podniků, které spolupracují za účelem vytvoření školící sítě pro pracovníky s praxí kratší než 5 let. Podmínkou pro vytvoření školící sítě jsou 3 partneři z 3 různých členských států EU

Evropské stáže (IEF)

jsou zaměřeny na zkušené vědce, jejichž profesní růst podporuj formou studijních pobytů na renomovaných evropských univerzitách. Podmínkou je předchozí domluva daného vědce s vybraným pracovištěm a společné vytvoření pracovního programu stáže

Evropské reintegrační granty (ERG)

jsou určeny zkušeným vědcům, kteří již stáž Marie Curie absolvovali, aby mohli pokračovat v Evropě ve své profesionální dráze

Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních grantů (COFUND)

nástroj, který umožňuje spolufinancovat stáže pracovníků z tzv. třetích zemí (mimo EU a asociované země)

Společné projekty podniků a akademických institucí (IAPP)

jedná se o podporu spolupráce akademických a soukromých subjektů, podmínkou pro uznatelnost projektu je vytvoření návrhu minimálně jedné univerzity a jednoho podniku, ovšem ze dvou různých zemí EU

Stáže ve třetích zemích pro evropské vědce (IOF)

jsou zaměřeny na zkušené vědce, jejichž profesní růst podporuj formou studijních pobytů na renomovaných mimoevropských univerzitách

Stáže pro vědce ze třetích zemí (IIF)

vyjadřuje snahu získat vynikající vědce ze třetích zemí pro dlouhodobou spolupráci s výzkumnými týmy v Evropě.

Mezinárodní reintegrační granty (IRG)

chtějí motivovat zkušené evropské vědce pracující ve třetích zemích k návratu zpět do Evropy

Mezinárodní výměnné stáže (IRSES)

financují posílení spolupráce mezi evropskými výzkumnými pracovišti a mimoevropskými výzkumnými pracovišti. Příspěvek je určen zejména na financování stáže evropských pracovníků ve třetích zemích, reciproční stáže jsou financovány pouze v některých případech

Specifický program Kapacity Tento program je zaměřen na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě a zajišťuje jejich efektivní využívání. K naplnění tohoto cíle slouží řada programů, které shrnuje první tabulka. Ve struktuře 7. RP nesmíme opomenout Společné výzkumné centrum (JRC) a 7. rámcový program Euroatomu. JRC tvoří celkem sedm výzkumných institucí zaměřených na udržitelný rozvoj, klimatické změny, bezpečnost potravin, energie, doprava, bezpečnost chemických látek, alternativní metody testování na zvířatech apod. JRC je financováno přímo z rámcového programu. 7. RP. EUROATOM je zaměřen výhradně na jaderný výzkum a jeho rozpočet činí do r. 2014 2,8 mld. €. Kompletní přehled 4 specifických programů a jejich tematických priorit spolu s rozpočtem naleznete v druhé tabulce. 34 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Kapacity – název programu

Obsah

rozpočet

Výzkumné infrastruktury

program pro optimální využití a rozvoj evropských výzkumných infrastruktur. Jako infrastruktura jsou označována zařízení, zdroje a služby pro zajištění špičkového výzkumu

1,8 mld.€

Výzkum ve prospěch malých a středních podniků

cílem je umožnit MSP přístup k výsledkům výzkumu, aniž by musely vlastní výzkum provádět. MSP se v rámci těchto grantů stává vlastníkem výsledků projektu se všemi právy ke komerčnímu využití

1,33 mld. €

Regiony znalostí

podporuje výzkum a vývoj prostřednictvím aktivit tzv. výzkumem řízených regionálních klastrů. Podporuje roli regionů a zvyšuje jejich potenciál k úspěšnému zapojení do evropských výzkumných projektů

126 milionů €

Výzkumný potenciál

rozvíjí výzkumný potenciál institucí z méně rozvinutých regionů a jejich spolupráci s excelentními centry kdekoliv v Evropě. Tato spolupráce by měla přispět k vytvoření strategického partnerství a rozvinutí potenciálu

340 milionů €

Věda ve společnosti

zaměřuje se na oblast, kdy se vědecká problematiky prolíná s ostatními sférami společnosti (etika, hodnocení a komunikace vědy, inovativní vědecké metody, vědecká muzea, ženy ve vědě)

330 milionů €

Mezinárodní spolupráce

cílem je podpořit zapojení tzv. třetích zemí do projektů 7.RP, mapuje vědecký potenciál různých zemí a regionů

180 milionů €

Podpora tvorbě koherentních výzkumných politik (Policy Coherence)

podpora pro větší efektivnost národních a komunitních výzkumných politik, zvýšení dopadu výzkumu na veřejnost, propojení s průmyslem

70 milionů €


ZDRAVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINY A BIOTECHNOLOGIE INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE NANOVĚDY, NANOTECHNOLOGIE, MATERIÁLY A NOVÉ VÝROBNÍ TECHNOLOGIE SPOLUPRÁCE

ENERGIE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZMĚNA KLIMATU

CELKOVÝ ROZPOČET 32,4 MILIARD

DOPRAVA SPOLEČENSKO-EKONOMICKÉ A HUMANITNÍ VĚDY KOSMICKÝ VÝZKUM BEZPEČNOST ŠKOLÍCÍ SÍTĚ (ITN) EVROPSKÉ STÁŽE (ERG) SPOLUFINANCOVÁNÍ GRANTŮ (COFUND) LIDÉ

SPOLEČNÉ PROJEKTY PODNIKŮ A AKADEMICKÝCH INSTITUCÍ (IAPP) STÁŽE VE TŘETÍCH ZEMÍCH PRO EVROPSKÉ VĚDCE (IOF)


STÁŽE PRO VĚDCE ZE TŘETÍCH ZEMÍ (IIF) MEZINÁRODNÍ REINTEGRAČNÍ GRANTY (IRG) MEZINÁRODNÍ VÝMĚNNÉ STÁŽE (IRSES) GRANT PRO ZAČÍNAJÍCÍ VÝZKUMNÍKY MYŠLENKY GRANT PRO ZKUŠENÉ VÝZKUMNÍKY


VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY VÝZKUM VE PROSPĚCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ VÝZKUMNÝ POTENCIÁL KAPACITY

REGIONY ZANLOSTÍ VĚDA VE SPOLEČNOSTI


MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PODPORA TVORBĚ KOHERENTNÍCH VÝZKUMNÝCH POLITIK EUROATOM

JADERNÉ ŠTĚPENÍ A RADIAČNÍ OCHRANA TERMONUKLEÁRNÍ VÝZKUM – FÚZE


JRC – JOINT RESEARCH CENTRE


5.3.3. Typy projektů v 7. RP Projekty založené na spolupráci (CP – Collaborative projects): Jedná se o výzkumné projekty realizované tzv. konsorciem (jinak řečeno řešitelským týmem). Konsorcium má přesně definované cíle, jak vědecké, tak technologické, a konkrétní předpokládané výsledky. U tohoto typu projektu je financován výzkum a vývoj, demonstrace, náklady na řízení projektu, popřípadě další činnosti definované předem konkrétní výzvou. U kolaborativních projektů rozlišujeme dle velikosti konsorcia na: • Velké integrující projekty (Large Scale Integrating Projects), jinak označovány jako Integration projects, • Projekty malého a středního rozsahu (Small or Medium Scale Focused Projects), používá se i značení STREPS či Capability projects. Sítě excelence: označují projekty realizované na základě společného plánu aktivit, který v dlouhodobém měřítku spojuje zúčastněné organizace. Financována je koordinace výzkumných aktivit členů, výzkum, školící aktivity a další. Nelze ale financovat demonstrace. V současnosti tento typ projektu není příliš využíván. Koordinační a podpůrné akce: tento typ projektu pokrývá koordinaci a podporu výzkumných aktivit, spolupráci různých skupin a podporu politik. Individuální projekty: se týkají výhradně specifického programu Myšlenky, podporovány jsou projekty na podporu excelentního hraničního výzkumu napříč všemi obory. Z výše zmíněného výčtu vyplývají také aktivity, který 7. RP financuje. Jedná se o široké spektrum aktivit pokrývající výzkum a technologický vývoj, demonstrace, řízení projektu, školení a odbornou přípravu, stáže, koordinační aktivity, pořádání konferencí a seminářů, akce pro šíření výsledků výzkumu, vypracování studií. Co naopak v žádném případě nesmí být součástí projektů podávaných do 7. RP jsou činnosti komerčního charakteru, činnosti související s komerčním využitím výsledků projektu a marketing. Následující přehled shrnuje základní parametry jednotlivých typů projektů dle doby trvání a cíle, který podporují. Jak z přehledu vyplývá, většinou daný typ projektu odpovídá nastavení daného specifického projektu, tedy že s projekty spolupráce, kdy se vytváří mezinárodní konsorcia, se setkáme zejména ve specifickém programu spolupráce, individuální projekty a sítě excelence jsou nejčastějším typem projektu pro specifický program Myšlenky a Lidé (Marie Curie), koordinační a podpůrné akce jsou nejčastěji vyhlašovány v rámci specifického programu Kapacity.

DOBA TRVÁNÍ CÍL

Projekty spolupráce

Sítě excelence

Koordinační a podpůrné akce

Individuální projekty

24–60 měsíců

48–60 měsíců

Do 48 měsíců

nevymezeno

rozvíjí nové znalosti, technologie, demonstrační aktivity nebo společné zdroje pro výzkum

společné aktivity organizací, ty integrují své výzkumné aktivity a dlouhodobě spolupracují

podpora aktivit, programů a politik ve VaV

podpora jednoho týmu vedeného „hlavním výzkumníkem“ – program MYŠLENKY


TIP: V rámci určitého tématu může být vypsáno hned několik typů projektu, přičemž existuje vždy oddělený průvodce pro uchazeče dle daného typu projektu. Jednoduše řečeno, pro uchazeče vytvářející velká konsorcia platí jiná pravidla než pro uchazeče, kteří mají v plánu vytvářet jen malé konsorcium, je tedy velice důležité číst průvodce k výzvě pouze pro daný typ projektu! (viz printscreen níže).

5.3.4. Jak podat projekt Pokud máte myšlenku, která pokrývá některou z priorit stanovených Evropskou komisí (viz výše), partnery v ČR i zahraničí, dostatek času (profesionální projektoví manažeři uvádějí až 6 měsíců na přípravu projektové žádosti, záleží na velikosti konsorcia, typu projektu, a na tom, zda plníte roli partnera projektu, či koordinátora). Ačkoliv je oficiálně stanoveno, že je možno podat projektovou žádost v jakémkoliv oficiálním jazyce EU, tedy i v češtině, s tím, že si EU zajistí překlad sama, v praxi se ale takovýto postup zásadně nedoporučuje, zejména kvůli riziku snížení odborné kvality textu. Doporučuje se tedy zpracovávat návrh projektu v angličtině již od počátku. Na počátku tvorby projektové žádosti stojí otevřená výzva pro předkládání návrhů projektů – ty vyhlašuje EK v rámci jednotlivých tematických priorit (viz struktura 7. RP výše). Přehled otevřených výzev je dostupný na webových stránkách http://ec.europa.eu/research/ participants/portal/page/fp7_calls. Ačkoliv je mezi výzvou a deadline projektu několikaměsíční lhůta pro zpracování projektové žádosti, doporučuje se stáhnout si v předstihu všeobecně dostupné pracovní programy aktuální pro daný rok, v pracovním programu totiž jsou uvedeny tematické priority, 38 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

témata výzev připravované na dané období i s předpokládanými termíny uveřejnění. Pracovní programy bývají zveřejňovány vždy v červenci a týkají se následujícího roku (pro rok 2013 tedy budou pracovní programy zveřejněny v polovině roku 2012). Díky pracovním programům můžete získat náskok pro přípravu vaší projektové žádosti. K vyhlášené výzvě je k dispozici celá řada dokumentů. Naprostým základem, který je v každém případě nutno přečíst a zohlednit při psaní projektové žádosti, jsou následující dokumenty: • text samotné výzvy (tzv. call fiche), kde najdete nejzákladnější údaje o deadline, způsobu financování, alokovaném rozpočtu, tématu (s odvoláním se na pracovní program). Jedná se o cca 3 stránkový dokument • pracovní program, kde už jsou podrobněji rozepsány informace o předpokládaném dopadu výsledků projektu, tématu dané výzvy. Jedná se o rozsáhlejší dokument čítající desítky stran, obsahuje také nezbytné přílohy týkající se podmínek stanovených ve výzvě. • ke stažení je také velké množství průvodců vypracovaných EK. Zde můžete najít návod pro jednotlivé typy projektů, strukturu projektové žádosti, evaluační kritéria, zásady pro sestavení rozpočtu, či pro sestavení řešitelského týmu, zásady ochrany duševního vlastnictví, vyplňování tabulky etických témat atp. Každá výzva klade specifické požadavky na místní původ a institucionální strukturu partnerů, není výjimkou, že výzva klade důraz na určitý aspekt (např. ve výzvě výzkumný potenciál pro r. 2012 byl kladen důraz na vytvoření společného plánu na ošetření duševního vlastnictví, v r. 2009 výzva kladla důraz na školení pracovníku managementu evropských projektů). Polovičním úspěchem projektu je tedy pečlivé čtení AKTUÁLNÍCH dokumentů u vyhlášené výzvy a zohlednění znění výzvy ve výsledné žádosti.

5.3.5. Struktura projektové žádosti Projekty do 7. RP se vždy podávají elektronicky prostřednictvím aplikace EPSS (https://www.epss-fp7.org). Tato aplikace je velmi přehledná a pro každou kolonku je ihned dostupná nápověda. Ve snaze co nejvíce zjednodušit podávání projektu byla vytvořena jednotná struktura projektové žádosti společná všem typům projektu. Struktura je následující: Část A: obsahuje administrativní údaje, velká část této žádosti se vyplňuje automaticky na základě informací z PIC kódu, který zadáváte při registraci (PIC kód má přidělen automaticky každý subjekt, který se již některého z rámcových programů účastnil. V případě univerzit má tuto informaci k dispozici zaměstnanec rektorátu, který Vám ji na vyžádání poskytne). Část A tvoří celkem 3 jednostránkové formuláře (A1–A3), do oddílu A3 uvádíte rozpočet Vašeho projektu – pozor, tento rozpočet musí být shodný s rozpočtem, který podrobně rozepíšete v rámci části B, tedy v textu samotné projektové žádosti. Část B: je označení pro text samotného projektu. Ačkoliv se může stát, že se drobnosti budou s ohledem na náplň dané výzvy mírně lišit, základní osnova v části B se nemění – skládá se ze tří kapitol: • Vědecká a/nebo technologická kvalita: Tato kapitola obsahuje popis Vašich výzkumných cílů, představení základního principu projektu, potenciální dopad projektu a motivaci, která k formulaci projektu vedla. Důležitou součástí je také objasnění, jak Váš projekt naplňuje téma dané výzvy. V rámci kapitoly je potřeba také zpracovat metodologii a pracovní plán doplněný o Ganttův diagram, diagram provázanosti jednotlivých 39 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

pracovních balíčků a další požadované tabulky. Velmi častou slabinou jinak kvalitních projektů je absence analýzy rizik a kontingenčního plánu, který by tato rizika řešil, přitom jde o nezbytnou součást projektů. • Implementace: Kapitola, ve které musíte popsat organizační strukturu konsorcia (vědeckého týmu), nesmí chybět vymezení rolí a pravomocí hlavních orgánů, reportování a monitorování projektu, nastavení komunikace mezi jednotlivými partnery. V případě, že máte v projektu partnery, v rámci této kapitoly uvádíte jejich profil a prokazujete přínos partnerů pro projekt. Velmi důležitou součástí této kapitoly je také prokazování komplementarity partnerů, tedy popis aktivit vykonávaných partnery a jejich vzájemná návaznost, provázanost, logika a efektivita. Na závěr této kapitoly se uvádí rozpočet, kde se doporučuje velmi podrobně rozpracovat jednotlivé položky rozpočtu – rozpočet je indikativní, což znamená, že po schválení Evropskou komisí se nemůže jeho výše měnit, je ale možné přeskupovat částky mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu. • Očekávaný dopad: Ačkoliv je tato kapitola rozsahem nejkratší, má v hodnocení stejnou bodovou váhu jako předchozí dvě kapitoly, proto není radno ji podceňovat. V této kapitole musíte prokázat, že Váš projekt je v souladu s evropskými prioritami definovanými v pracovních programech a strategických dokumentech. Důležitou součástí kapitoly je disseminace výsledků projektu, definice cílových uživatelů výsledků projektu, neopomeňte popsat i ochranu duševního vlastnictví.

5.3.6. Formální požadavky na úpravu textu projektu Při psaní evropských projektových žádosti se doporučuje psát v jednoduchých větných konstrukcích a úderně, vynechejte květnatá prohlášení či složité teze. Snažte se napsat Váš projekt po odborné stránce tak, aby byl srozumitelný i lidem mimo Vaši odbornost. Pravděpodobnost, že Váš projekt dostane k hodnocení kolega se stejnou odborností, je minimální. Nezapomeňte na oponenturu, jazykovou korekturu a formální sjednocení textu. Dále se doporučuje přehledné členění – nebojte se používat odrážky, tučné písmo, tabulky, grafy. Pozor ale na barevnost – hodnotitelé dostanou Váš projekt v černobílé verzi, proto, pokud požíváte barvy, musíte si být jisti, že to není na úkor čitelnosti textu i po jeho vytištění. O důležitosti formální úpravy projektové žádosti vypovídá také průzkum, který Evropská komise provedla mezi hodnotiteli projektů. Z tohoto průzkumu jasně vyplynulo, že 80 % hodnotitelů evropských projektů považuje za rozhodující první dvě strany Vaší žádosti. V průvodci pro uchazeče o grant jsou vždy stanoveny požadavky na šířku okrajů, použití fontů, velikost písma, u některých oddílů je stanoven i počet stran. Tato doporučení je třeba striktně dodržovat, jinak Váš projekt bude odmítnut po formální stránce, pokud překročíte byť jen doporučený počet stran, stránky navíc hodnotitel číst nebude a Váš projekt kvůli tomu může vyřadit.

5.3.7. Hodnocení evropských projektů Každá kapitola projektové žádosti může být ohodnocena maximálně pěti body, hodnocení půlbody je možné. Obvykle jsou nastaveny tzv. prahové hodnoty (např. je nutno získat alespoň 3 body z pěti), v některých programech bývají stanoveny i váhy jednotlivých 40 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

kapitol, způsob hodnocení je však vždy předem znám a žadatelé jej mohou při psaní projektové žádosti zohlednit. Projekt při hodnocení prochází několika stupni kontroly – nejprve proběhne kontrola úplnosti žádostí (zda projekt formálně odpovídá) a poté kontrola zaměření (zda je projekt podán do správné výzvy). Poté jde projekt k hodnotitelům. Každý projekt dostanou tři hodnotitelé, kteří poté musí najít shodu na slovním i bodovém hodnocení. Hodnocení přitom neprobíhá tak, že by se zprůměrovaly známky od každého hodnotitele, je naopak nutné, aby každý hodnotitel dokázal své stanovisko zdůvodnit a poté se s kolegy ujednotil na „celkovém dojmu z projektu“, který by odrážela daná známka. O ne/úspěchu projektu se dozvíte cca po 5 měsících od podání projektové žádosti, pokud Váš projekt uspěje, i tak je potřeba počítat s tím, že další 3 měsíce budou trvat vyjednávání o rozpočtu a konsorciální smlouvě. Z výše uvedeného je patrné, že evropské projekty jsou během na dlouhou trať, může trvat i rok mezi podáním projektu a začátkem jeho realizace, i s touto eventualitou je potřeba počítat.

5.3.8. Pomoc při podávání projektu – Technologické centrum AV Technologické centrum Akademie věd (TC AV ČR) je významnou institucí poskytující podporu výzkumníkům v oblasti mezinárodního výzkumu. Bylo založeno v roce 1999 jako národní informační centrum pro evropský výzkum. Pokud sepisujete projektovou žádost do 7.RP, ale i jakéhokoliv jiného mezinárodního grantového schématu, v Technologickém centru najdete odborníky na danou oblast (tzv. NCP) i odpověď na své dotazy. Co se organizační struktury týče, TC je zájmové sdružení právnických osob, je neziskové a sdružuje pět ústavů AV ČR (Fyzikální ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav chemických procesů, Ústav fyziky plazmatu, Ústav molekulární genetiky) a společnost Technology management, s.r.o. Je to jedno z hlavních pracovišť zabývající se podporou mezinárodního výzkumu a vývoje, protože poskytuje poradenství výzkumným pracovištím i individuálním vědcům usilujících o mezinárodní grant, vydává informační brožury, pravidelně pořádá semináře, informační dny a kulaté stoly k aktuálním tématům mezinárodního výzkumu. Jeho činnost se zaměřuje i na vznik a rozvoj inovačních firem. Technologické centrum také zřizuje v Bruselu styčnou informační kancelář – CZELO, jejímž úkolem je zprostředkovat úspěšné zapojení českého výzkumu do evropské výzkumné spolupráce. Kancelář poskytuje bezplatné služby výzkumníkům ze všech oborů a výzkumných subjektů v České republice. Mezi hlavní aktivity CZELA patří zejména příprava a zprostředkování setkání českých výzkumníků s relevantními úředníky Evropské komise pro prezentaci výzkumných témat a návrhů projektů, systematická propagace českého výzkumu, jeho výsledků, partnerských kapacit a konkrétních nabídek ke spolupráci, pořádání informačních dnů o českém výzkumu a vývoji pro představitele evropských institucí, asistence při setkáních českých výzkumníků s potenciálními projektovými partnery v Bruselu. Kontakt: www.tc.cz, www.fp7.cz, www.czelo.cz


5.4. Komunitární programy – Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) se zaměřuje hlavně na malé a střední podniky (MSP) a podporuje inovační a ekologicko – inovační činnosti. CIP zajišťuje lepší přístup k finančním prostředkům a poskytuje služby na podporu podnikání v regionech, podporuje zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií a přispívá k rozvoji informační společnosti. Kromě výše zmíněného podporuje současně i zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost. CIP je rozdělen na tři operační programy, přičemž každý program má své specifické cíle, které mají přispět ke konkurenceschopnosti podniků. Jedná se o: • Program pro podnikání a inovace (EIP): financování prostřednictvím start-up grantů, investice na podporu růstu SME, podpora přeshraniční spolupráce, • Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT-PSP): rozvoj jednotného evropského informačního prostoru, financuje i networking v oblastech veřejného zájmu jako je eHealth, eGovernment atd. • Program Inteligentní energie pro Evropu (IEE): podpora energetické efektivity, racionální využití zdrojů energie, podporovanou aktivitou je výměna know-how, disseminační aktivity, pilotní projekty, budování kapacit. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace probíhá od roku 2007 do roku 2013 a jeho celkový rozpočet činí 3621 milionů eur. Hlavní nástroje a způsob financování projektů v rámci CIP je následující: Pilotní projekty typ A: hlavním cílem je dosažení interoperability. Tento typ projektu je určený zejména pro organizace veřejné správy. Požadavkem pro sestavení konsorcia je 6 právnických osob ze 6 členských států. Na každý cíl je vybrán jen jeden projekt, výše rozpočtu na projekt se proto pohybuje mezi 5–12 miliony €. Kofinancování EU dosahuje výše 50 % uznatelných nákladů. Pilotní projekty typ B (služby): Hlavním cílem je zavedení inovativních služeb do praxe. Tento typ projektu je vhodný pro soukromou sféru, NGO i veřejnou správu. Minimálním požadavkem pro sestavení konsorcia jsou 4 právnické osoby ze 4 členských států EU. Rozpočet projektu se pohybuje nejčastěji mezi 2–4 mil. €, kofinancování EU je možné do 50 % uznatelných nákladů. Tematická síť: Hlavním cílem je výměna „dobré praxe“, tvorba doporučení, standardů a specifikací. Nástroj je vhodný pro všechny typy subjektů. Minimálním požadavkem pro sestavení projektu je 7 právnických osob ze 7 členských států. Rozpočet projektu se pohybuje v rozmezí 300–500 000 € Kofinancování EU je v těchto případech možné až do 100 % uznatelných nákladů. Best Practice network: Je to specifický nástroj pro digitální knihovny, cílem je tvorba specifikací a zvyšování povědomí. Tento nástroj je vhodný pro celou škálu kulturních institucí (nejen pro knihovny). Minimálním požadavkem je 7 právnických osob ze 7 členských států. Rozpočet projektu se pohybuje v rozmezí 3–5 mil. €, financování dosahuje 80 % přímých nákladů Účast v programu CIP je otevřena široké škále subjektů – od jednotlivců až po instituce. Konkrétní uznatelnost daného typu aktéra je vždy předem stanovena v konkrétní výzvě či dotačním schématu. Informace o aktuálních výzvách a tendrech jsou dostupné na odkazu: http://www.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/index_en.htm. 42 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

5.4.1. Enterprise Europe Network – je celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Pokrývá všechny členské státy EU existující sítí národních informačních bodů a jejich napojením přímo na Evropskou komisi. Aktivity české části Enterprise Europe Network jsou realizovány konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných Technologickým centrem AV ČR. Tito partneři jsou rozmístěni v jednotlivých krajích a napojeni na další instituce z oblasti podpory podnikání a inovací. Poskytuje služby a informace pro všechny české podnikatelské subjekty. Síť Enterprise Europe Network se skládá ze tří modulů. První, s názvem Poradenství pro podnikatele, poskytuje především informace související s podnikáním na evropském trhu. Druhý modul Inovace a technologický transfer nabízí poradenství a asistenci v oblasti technologického transferu a inovací. Třetím modulem je Projektové poradenství s cílem zvyšování informovanosti o možnostech finančních dotací, grantů a jiných forem podpory vhodných pro české žadatele. V rámci české části sítě Enterprise Europe Network je poskytováno poradenství v oblastech evropského podnikání, financování projektů z programů EU a ochrany duševního vlastnictví. Poradenství, newsletter sítě a další informační materiály, to vše je díky podpoře EU poskytováno bezplatně.

5.5. Strukturální fondy Nástrojem unie pro snižování rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů a členských států EU jsou strukturální fondy, přičemž jejich cílem je hospodářská a sociální soudržnost uvnitř členských států Prostředky, ze kterých jsou projekty hrazeny, jsou rozděleny do 2 fondů: – Fond pro regionální rozvoj (zaměřuje se na podporu investičních projektů jako je výstavba silnic atp.) – Evropský sociální fond (určen na podporu neinvestičních projektů, např. kvalifikační kurzy, rozvoj institucí a škol atd. V současnosti do sociálního fondu spadá i fond soudržnosti) Pro období let 2007–2013 si Unie vytyčila tři skupiny konkrétních cílů, kterých chce v regionech svých členských států dosáhnout, a to za pomoci finančních příspěvků z Fondu soudržnosti. Jedná se o tyto cíle: • Cíl Konvergence • Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • Cíl Evropská územní spolupráce V rámci cíle Konvergence podporuje Evropská unie hospodářský a sociální rozvoj těch regionů na úrovni NUTS II, které mají nižší HDP na obyvatele, než je 75 % průměru tohoto ukazatele v EU. Do cíle konvergence spadají všechny kraje ČR, kromě hlavního města Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost poskytuje podporu regionům NUTS I nebo NUTS II, které nezapadají do cíle Konvergence, neboť přesahují limitní ukazatele. V případě ČR jde o program určený Praze. V rámci cíle Evropská územní spolupráce je podporována spolupráce přeshraničních regionů úrovně NUTS II. Cíl je financován z ERDF, v České republice jsou do něj zařazeny všechny regiony. 43 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Zprostředkujícím mezistupněm mezi strukturálními fondy a jednotlivými státy jsou operační programy. Jsou to strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států. ČR si pro období 2007–2013 vyjednala celkem 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. Pro potřeby tohoto textu jsou pak nejdůležitější následující operační programy:

5.5.1. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Tento program je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a pro-inovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je čtvrtým největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 2070,68 mil. €. Finance z OP Výzkum a vývoj pro inovace budou směřovat jen k určitým odvětvím, která byla vládou ČR definována v dokumentu s názvem „Dlouhodobé základní směry výzkumu“. Mezi definované národní prioritní obory patří: udržitelný rozvoj, molekulární biologie, energetické zdroje, materiálový výzkum, konkurenceschopné strojírenství, informační společnost, bezpečnostní výzkum a společenskovědní výzkum. Všechny priority jsou rozděleny do 5 prioritních os operačního programu. V rámci tohoto OP je tedy možné získat finance na následující témata: Evropská centra excelence Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 685,4 mil. €, tj. 33,1 % OP VaVpI. Např. rekonstrukce a rozšíření kapacit VaVaI, popř. ekonomicky odůvodněná výstavba nových kapacit; včetně nezbytné projektové dokumentace, pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum, technologický rozvoj, projekty špičkového VaVaI s relevancí pro trh a socioekonomický rozvoj ČR ve formě start-up grantu, které umožní plynulý náběh a fungování nové infrastruktury apod. Regionální VaV centra Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 685,4 mil. €, tj. 33,1 % OP VaVpI. Např. vznik a rozvoj kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou (podniky, nemocnice atp.) dle potřeb regionu. Komercializace a popularizace VaV Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 213 mil. €, tj. 10,3 % OP VaVpI. Např. podpora komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména financováním etapy od poznatků VaV do fáze následného komerčního využití (proof of concept stage) 44 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

a podporou systému komercializace a ochrany duševního vlastnictví, včetně vzniku a rozvoje center pro transfer technologií při výzkumných organizacích apod. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojených s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 414 mil. €, tj. 20 % OP VaVpI. Např. investice do infrastruktury pro výzkum spojenou s VaV na vysokých školách, zejména infrastruktury spojené s vědeckou výchovou studentů, učeben výukových laboratoří, rekonstrukce a úpravy stávajících kapacit (budov a zařízení), modernizace a rozšíření informační infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a vzdělávaní apod. Technická pomoc Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72 mil. €, tj. 3,5 % OP VaVpI. Např. monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu, podpora správy nástrojů Komunikačního plánu OP VaVpI, rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborné specifické tréninky apod. Řídícím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. OP VaVpI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). O podporu z tohoto operačního programu mohou žádat veřejné a státní vysoké školy provádějící výzkum a vývoj, veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy, právnické osoby, a další. Konkrétní příjemci jsou vždy uvedeni v aktuální Výzvě. Výzvy jsou pravidelně aktualizovány na stránkách http://www.strukturalni-fondy.cz.

5.5.2. Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. O podporu mohou žádat podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade a další. Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a tento operační program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Operační program Podnikání a inovace (OPPI) spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je třetím největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld. €, což činí přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,54 mld. €.Jaké projekty jsou z OP Podnikání a inovace financovány? Projekty, které jsou z tohoto OP financovány, jsou rozděleny do 7 prioritních os, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy 45 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Témata, na která je možno čerpat finance z tohoto OP: Vznik firem Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 79,1 mil. €, tj. 2,6 % OPPI. Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů spin-off firem apod. Rozvoj firem Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 243 mil. €, tj. 8 % OPPI. Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod. Efektivní energie Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 121,6 mil. €, tj. 4,0 % OPPI. Např. výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod. Inovace Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 680,2 mil. €, tj. 22,4 % OPPI. Např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií apod. Prostředí pro podnikání a inovace Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 1076,6 mil. €, tj. 35,4 % OPPI. Např. podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor, infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu apod. Služby pro rozvoj podnikání Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 209,5 mil. €, tj. 6,9 % OPPI. Např. rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod.


Technická pomoc Na prioritní osu 7 je z fondů EU vyčleněno 89,6 mil. €, tj. 2,9 % OPPI. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.

5.5.3. Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Pro vysokoškolský sektor jsou stěžejní zejména následující prioritní osy: Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Např. inovace studijních programů na VOŠ a VŠ v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci těchto programů, další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v oblasti řízení výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem apod. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 626,5 mil. €, tj. 35 % alokace OPVK. Další vzdělávání Např. podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj apod. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 289,9 mil. €, tj. 16 % alokace OPVK. Systémový rámec celoživotního učení Financovány jsou aktivity, které v oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání přispívají k vytváření systému celoživotního učení. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 227,1 mil. €, tj. 12 % alokace OPVK. Technická pomoc Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPVK, administrace a hodnocení projektů, monitoring projektů a programu, 47 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky. Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72,4 mil. €, tj. 4 % alokace OPVK. Jak bylo zmíněno výše, vědci mohou najít zdroje financování i z dalších operačních programů, či alespoň v rámci některých jejich prioritních os. Takovéto možnosti nabízí např. OP životní prostředí (prioritní osa 3 týkající se udržitelného využívání zdrojů energie), či OP doprava (prioritní osy týkající se modernizace infrastruktury).

5.5.4. Jak získat podporu ze strukturálních fondů Základním zdrojem informací v českém jazyce je http://www.strukturalni-fondy.cz Zde najdete informace o náplni jednotlivých operačních programů a zejména pak informace o aktuálních výzvách. Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu. Řídicími orgány operačních programů jsou u tematicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů. Projekt musí jasně dokládat, jak aktivity žadatele přispějí k cílům stanoveným v operačním programu a tím i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami (tyto prováděcí dokumenty jsou snadno dohledatelné na webových stránkách ministerstva, pod které příslušný operační program spadá).

5.6. Výhled na 8. rámcový program – HORIZON 2020 Vzhledem ke končícímu rozpočtovému období 7.RP je na místě podívat se na zveřejněné návrhy podoby jeho nástupce, 8. rámcového programu, s názvem HORIZON 2020 (H2020). Jedná se o finanční nástroj Evropské unie implementující Unii inovací a iniciativu Evropa 2020. Cílem je zabezpečení evropské konkurenceschopnosti v globálním měřítku, na podporu této vize bylo pro období 2014–2020 vyčleněno 80 miliard €. Již nyní je tedy jasné, že oproti 7. RP se o 30 miliard zvýší. Je deklarována snaha o zjednodušení dosavadních grantových pravidel, proto dojde ke sloučení dvou v současnosti oddělených, ovšem úzce provázaných programů – 7. RP, CIP a Evropského institutu pro inovaci a technologie (EIT). Významný bude nárůst rozpočtu Evropské výzkumné rady, která byla vyhodnocena jako úspěšný nástroj, proto její rozpočet v H2020 vzroste ve srovnání se 7. RP o 77%. Další významný finanční nárůst čeká oblast inovací, zejména investic do klíčových technologií, podpora malých a středních podniků a větší přístup ke kapitálu. Kromě navýšení financí se podstatně změní také struktura H2020. Nově totiž vznikne pouze jeden specifický program (namísto původních 4, které najdeme v 7. RP). Tento specifický program bude složen ze tří částí: • Excellent science, kam patří Evropská výzkumná rada (ERC) s rozpočtem 15 miliard €, mobilitní granty Marie Curie Sklodowska (MCSA) s rozpočtem 6,5 miliard €, 48 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

výzkumné infrastruktury (RI) s rozpočtem 2,8 miliard € a FET – future enabling technologies • Industrial leadership zaměřený na posílení investic do oblasti klíčových technologií a podporu malých a středních podniků. Z celkového rozpočtu je pro tuto oblast určeno 23 % z rozpočtu H2020. • Societal challenges, kde bude financování zaměřeno na následující témata (témata vycházejí ze strategie Evropa 2020 a do určité míry reflektují nastavení ze 7. RP. Těmito tématy jsou: – Zdraví, demografické změny a blahobyt – Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství, bio-ekonomie – Bezpečné, čisté a účinné energie – Chytrá, zelená a integrovaná doprava – Inkluzivní, inovativní a bezpečná společnost – Boj proti změně klimatu, účinnost zdrojů a surovin Horizon 2020 bude spuštěn až v lednu r. 2014, celý proces schválení je však během na dlouhou trať, protože návrh musí projít běžnou rozhodovací procedurou známou jako spolurozhodování (co-decision). Evropská komise při zpracování znění H2020 vychází z veřejných konzultací, pozičních dokumentů jednotlivých členských států a zainteresovaných organizací, do svého rozhodování zahrnuje i evaluaci 7. RP a závěry poradního panelu. Na schvalování výsledné verze se podílí spolu s Evropskou komisí také Evropský parlament Ze současného stavu rozpracování, ve kterém se H2020 nachází, lze spolu s určitou měrou kontinuity rovněž vyvozovat trend posunu od financování projektů směrem k financování programů, což by tedy znamenalo omezení stávajícího systému grantového financování jednotlivých projektů Evropskou komisí v rámci tematických priorit ve prospěch financování základního výzkumu prostřednictvím Evropské výzkumné rady (ERC) a aplikovaného výzkumu prostřednictvím programů jako je např. Společná technologická iniciativa.

5.7. Informace k rámcovým programům a institucionální podpora Rozsáhlým informačním systémem z této oblasti je CORDIS (www.cordis.europa. eu), v rámci ČR je kontaktní institucí Technologické centrum AV ČR (informace dostupné česky na www.fp7.cz). Technologické centrum zaštiťuje také projekt NICER, který českým pracovištím poskytuje podporu v zapojení se do ERA. Pro projekt NICER je zřízen informační portál www.nicer.cz, užitečné informace může nabídnout také server www.czechrtd. info.cz. Regionální kontaktní organizace a oborové kontaktní organizace lze najít na webu NINET (www.ninet.cz).

5.8. Užitečné odkazy Research Participant Portal – slouží k vyhledávání aktuálních výzev v 7. RP: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/page/fp7_calls Brožura ke specifickému programu Lidé: http://www.fp7.cz/dokums_raw/191tcavbrozura-7-rp-curiez_1303136292.pdf Brožura k managementu projektů 7. RP: http://www.tc.cz/dokums_raw/tcavbrozura-7-rpprojektyteorie-a-praxecelek_1296122627.pdf 49 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Průvodce 7. RP: http://www.fp7.cz/dokums_raw/tcavbrozura-7pr_1259698988.pdf Výkladový slovníček pojmů k evropským projektům: http://www.fp7.cz/dokums_raw/vykladovyslovnik_1219842689.pdf Enterprise Europe Network: http://www.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/index_en.htm CIP hlavní webový rozcestník: http://ec.europa.eu/cip/ Strukturální fondy, informace a aktuální výzvy: http://www.strukturalni-fondy.cz/ HORIZON 2020 – aktuality, témata, struktura: http://ec.europa.eu/research/horizon2020/index_en.cfm?pg=home&video=none

Shrnutí kapitoly Na závěr této kapitoly přidám jen několik málo statistických údajů, které se týkají zapojení ČR do evropského výzkumu. V současnosti se 724 týmů z ČR účastní řešení 597 projektů 7. RP. Tyto týmy požadují od Evropské komise celkovou podporu své účasti ve výši 129 mil. €. Průměrný roční příspěvek EK zdejším týmům se tak blíží polovině ročního rozpočtu, jímž v uvedeném období disponovala Grantová agentura ČR. 7. RP tak poskytuje českým týmům nejen zcela výjimečnou možnost účasti ve velkých projektech s celoevropským významem, ale znamená i významnou finanční podporu výzkumných aktivit zdejších organizací. Bohužel, statistické údaje také ukazují, že instituce a organizace v ČR vyvíjejí malou aktivitu při přípravě návrhů mezinárodních projektů. Na druhé straně je velmi pozitivní, že od 5. RP roste setrvale úspěšnost ČR. Návrhy projektů jsou připravovány celým konsorciem a rostoucí úspěšnost znamená, že týmy ČR se prosadily do konsorcií, která sestávají ze špičkových evropských týmů. Svou úspěšností předstihuje ČR řadu států EU-15 a většinu nových členských států. Dalším negativním trendem ale je, že ČR patří ke státům, jejichž týmy se jen málo podílejí na koordinaci projektů. Úspěšnost českých koordinátorů je výrazně podprůměrná a nepochybně snížila celkovou úspěšnost ČR. Jde do značné míry o důsledek toho, že české instituce neposkytují výzkumným pracovníkům dostatečnou podporu pro úspěšné zvládnutí administrativních nároků, které koordinační aktivity vyžadují už od samého počátku přípravy návrhu projektu. Závěrem nezbývá, než apelovat na účast českých vědců v evropských projektech. Pokud totiž ČR svou účast v rámcovém programu nezvýší, stane se plátcem, který místo aktivní účasti svých týmů v 7. RP jen pasivně přispívá na financování výzkumných aktivit prováděných týmy z jiných zemí. Nemá-li ČR být takto pasivním plátcem aktivit rozvíjených v 7. RP, měly by zdejší týmy celkově kontrahovat takové procento celkové podpory, jakým ČR přispívá do rozpočtu EU.


6. Další možnosti financování mezinárodní spolupráce Průvodce Ve své dlouhodobé strategii se ČR v rámci mezinárodní spolupráce orientuje především na Evropskou unii, významnou součástí jsou ale také samostatné projekty bilaterální a multilaterální spolupráce dohodnuté s jednotlivými státy. Následující text přiblíží možnosti, které nabízí mezinárodní spolupráce v rámci multilaterálních mezinárodních organizací, jako jsou EHP, COST, EUREKA, CENTROPE a řada dalších. Tyto organizace poskytují vhodnou alternativ zejména pro ty, kteří nedosáhli na podporu ze zdrojů Evropské unie, současně poskytují v některých případech příležitost k prohloubení dvoustranné spolupráce se zeměmi mimo Evropu. Následující text představí nejvýznamnější dotační schémata v rámci mezinárodních vládních i nevládních organizací, v závěru bude uveden také nový prostředek navázání spolupráce, kterým jsou tzv. mezinárodní vouchery, umožňující prohloubení spolupráce mezi podniky a univerzitami.

6.1. Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska Aktuální finanční mechanismus je schválen na období 2009-2014 a představuje další možný zdroj pro financování vědecké činnosti. V r. 2010 totiž byla obnovena dohoda o Finančním mechanismu EHP a Finančním mechanismu Norska pro období 2009–2014, mezi Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Evropskou unií. Následně byl vytvořen donory jednotný právní rámec pro zajištění implementace Finančních mechanismů EHP/ Norska 2009–2014 ve všech přijímajících státech a byla zahájena bilaterální jednání mezi Českou republikou a zeměmi EHP k přípravě a uzavření Memorand o porozumění, která stanoví prioritní oblasti a systém řízení v České republice. Státy EHP a Norsko se zavázaly, že budou přispívat na zajímavé rozvojové a investiční projekty, a to formou poskytování grantů. Mezi prioritní oblasti zájmu patří ochrana životního prostředí, ochrana a obnova kulturního dědictví, výzkum a vývoj. Alokace pro Českou republiku je celkem 131,80 mil. €, to je cca 3,27 mld. CZK, z toho v rámci Finančního mechanismu EHP 61,4 mil. € a v rámci Finančního mechanismu Norska 70,4 mil. €. Více informací o směřování podpory najdete na: www.eeagrants.com.

6.2. Mnohostranná mezivládní spolupráce – program COST Program COST (The European Co-operation in Scientific and Technical Research) je mezivládní rámec pro evropskou spolupráci v oblasti vědy a techniky, který slouží k financování výzkumu na evropské úrovni. Iniciativa COST má za cíl snížení roztříštěnosti evropských investic do výzkumu a otevření evropského výzkumného prostoru, usiluje o posílení pozice Evropy v oblasti vědeckého a technického výzkumu pro mírové účely a aby se rozšířila evropská spolupráce a interakce v této oblasti.


Iniciativa COST umožňuje spolupráci různých vnitrostátních zařízení, ústavů, univerzit a soukromého sektoru. Účelem je, aby mohly tyto instituce společně pracovat na výsledcích v oblasti výzkumu a vývoje, Jedná se o užitečný nástroj ke zvýšení mobility výzkumných pracovníků v celé Evropě. Iniciativa COST také podporuje vytvoření vědecké excelence v devíti klíčových oblastech (Biomedicína a molekulárně biologické vědy; Výživa a zemědělství; Lesy, jejich produkty a služby; Materiály, fyzika a nanovědy; Chemie, molekulární vědy a technologie; Environmentální management; Informační a komunikační technologie; Doprava a rozvoj měst; Jednotlivci, společnost, kultura; Zdravotnictví), které se prakticky shodují také s výzkumnými prioritami Evropské unie. COST koordinuje výzkum a vývoj prostřednictvím tzv. akci, k nimž se mohou vědci z přidružených států připojovat se svými projekty. Tyto akce navrhují sami vědečtí pracovníci (tedy opět přístup bottom – up), projekty jsou vybírány ve dvoukolovém systému otevřených výzev (open – call). V prvním kole jsou podány libovolné náměty, které posoudí tzv. doménové výbory, vybrané návrhy jsou pak vybrány do úplného návrhu. COST se vyznačuje nebyrokratickým přístupem, není omezen termínově a projekty se přihlašují průběžně. Výzkum v rámci COST je financován na národní úrovni, protože COST samotný žádnými podobnými prostředky nedisponuje, může hradit pouze náklady na koordinaci výzkumu. V ČR probíhá financování prostřednictvím státního rozpočtu podle výsledků veřejné soutěže. Finance pak na základě této soutěže a na doporučení poradního orgánu COST poskytuje MŠMT. Administrativní řízení programu COST se realizuje v Technologickém centru AV ČR.

6.3. EUREKA a EUROS TARS Dalším programem zprostředkujícím mezinárodní spolupráci je program EUREKA. Tento strategický program podporuje spolupráci mezi aplikovaným výzkumem, průmyslovým výzkumem, ale i jejich spolupráci s vysokými školami a výzkumnými institucemi. Cílem tohoto programu je vytvoření takových podmínek, které umožní zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a současně budou rozvíjet jeho infrastrukturu. EUREKA se orientuje jak na soukromý, tak i na veřejný sektor. Konkrétní projekty tohoto programu se zaměřují především na obory, jako jsou informační technologie, nové materiály, životní prostředí, biotechnologie a medicínské technologie, robotika a automatizace, energetika, doprava a lasery. Výstupem mají být konkurenceschopné inovativní produkty, aktivní zapojení výzkumu a vývoje do mechanismů tržní ekonomiky. Návrhy a iniciativa musejí vyjít z jednotlivých podniků, přičemž hlavní část podpory je věnována zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Financování účasti v programu si z části hradí aktéři sami. V rámci programu není vytvářen společný rozpočet, který by přerozděloval vložené prostředky, celý systém financováni je ponechán na samotných členských státech, které vytváří vlastní systém na podporu účasti v tomto programu. Česká republika patří mezi země, které účast v programu podporují ze státního rozpočtu. Součástí programu EUREKA je také projekt EUROSTARS. Program EUROSTARS je první evropský program, který je zaměřený na financování a podporu malých a středních podniků, které se věnují vědě, výzkumu a inovacím, a jejich výsledky uplatňuje v praxi. 52 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

Podporuje a financuje tyto podniky v mezinárodní spolupráci na výzkumných a inovačních projektech, přičemž předmětem této spolupráce může být libovolná technologická oblast. Projekt musí být zaměřený na vývoj nového produktu, procesu či služby a musí se na něm podílet nejméně dva účastníci ze dvou různých členských zemí EUROSTARS a jedním z účastníků musí být výzkumně zaměřený malý nebo střední podnik. Další podmínkou spolupráce těchto dvou subjektů je vyváženost, tedy že žádný účastník nemůže investovat více než 75 % celkových nákladů. Výsledný produkt, služba nebo technologie by měla být do dvou let od ukončení projektu připravena k uvedení na trh Financování projektů EUROSTARS je zajištěno z vlastních zdrojů vědeckovýzkumných subjektů a podniků, z národních státních rozpočtů a z rozpočtu 7. Rámcového programu. Více informací o programech EUREKA a EUROSTARS naleznete na www.eurstars-eureka.eu, kontaktní osobou pro ČR je Ing. Josef Martinec, MŠMT ([email protected]).

6.4. KONTAKT – KONTAKT II. Program KONTAKT podporuje dvoustrannou spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, přičemž se zaměřuje nejen na asistenci českým institucím při účasti v mezinárodních programech, ale i na podporu účasti pracovníků těchto institucí ve výměnných programech. KONTAKT se zaměřuje jak na základní, tak aplikovaný výzkum (důraz ale klade hlavně na výzkum základní) a klade si za cíl vytvoření odpovídajících podmínek, které budou vhodné pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Dalším cílem programu je pomoc českým vědeckovýzkumným organizacím při začlenění se do Evropského výzkumného a inovačního prostoru. Program usiluje o transfer inovací či nových technologií do praxe, a to především směrem k malým a středním podnikům. Program KONTAKT není časově omezen, protože se řídí výhradně platností jednotlivých mezinárodních dohod. MŠMT každoročně vyhlašuje veřejnou soutěž ve VaVaI pro předložení společných projektů dvoustranné vědeckotechnické spolupráce v rámci programu KONTAKT. Zařazení projektů do programu Kontakt se provádí na základě výběru. Vybraný projekt musí obsahovat jasně definované cíle a na řešení projektu musí participovat minimálně dva výzkumné týmy – jeden na straně české a jeden na straně partnerské. V případě, že se řešení projektu zúčastní více než dva týmy, je nutno určit z každé strany koordinátora projektu. Doba řešení projektu jsou dva roky. Od r. 2011 se k programu KONTAKT přidal program KONTAKT II a je zaměřen obdobně. Program KONTAKT II. má za úkol, na rozdíl od programu předchozího, rozvíjet spolupráci se státy, které nejsou členy EU, např. Ruskem, Japonskem, Jižní Koreou, Izraelem, USA. Oba programy typu KONTAKT za dobu své existenci prokázaly své opodstatnění, zejména díky tomu, že se podařilo prohloubit spolupráci s řadou zemí jak v EU, tak i mimo Evropu.

6.5. European Science Foundation (ESF) Evropská nadace pro vědu (ESF, The European Science Foundation) je nevládní organizace, která se zaměřuje na finanční podporu vědy a výzkumu v Evropě. Jejím úkolem je zajišťovat spolupráci vědeckých institucí či pracovníků z různých zemí. Česká republika je členem od roku 1999, konkrétně je členem ESF GA ČR a AV ČR. Členství je hrazeno 53 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

dotacemi MŠMT, jeho výše je asi 45 tisíc € ročně. Na svém webu http://www.esf.org/home. html ESF pravidelně zveřejňuje výzvy k jednotlivým vědním oborům.

6.6. INGO, CENTROPE a mezinárodní vouchery Formy mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu, které zde doposud byly uvedeny, se zaměřovaly především na spolupráci na vládním základě, je ale možné tuto formu spolupráce realizovat i na nevládním základě, což umožňuje INGO – International Nongovernmental Organization. Cílem této organizace je poskytnout uplatnění vědeckých projektů v rámci nevládních organizací zabývajících se výzkumem. Návrhy jednotlivých projektů jsou ale posuzovány na ministerstvu školství, na jehož webových stránkách jsou také zveřejňovány aktuální výzvy. Další, poměrně specifickou možností financování výzkumných aktivit jsou vouchery na podporu aktivit. Aktuálním příkladem takovéhoto mezinárodního voucheru byla akce v rámci regionů CENTROPE. CENTROPE je velmi specifickou formou transnacionální spolupráce, která propojuje příhraniční regiony ze čtyř různých států. Jedná se o Jihomoravský a Jihočeský kraj za Českou republiku, Dolní Rakousy a Burgenland za Rakousko, západ Slovenska kolem Bratislavy a Sever Maďarska kolem Budapešti. Organizace CENTROPE rozděluje tzv. Centrope_tt vouchery. Jedná se o nástroj, který má pomoct malým a středním podnikům v regionu CENTROPE. Malé a střední podniky měly možnost získat 5000 € k nákupu odborných znalostí a služeb výzkumně-vývojových institucí a tím podpořit inovaci svých výrobků a procesů. Voucher mohl být využit na aktivity jako je: • vývoj nového produktu/procesu/služby, • navrhování prototypů, studie proveditelnosti, • tvorba business plánu k inovativnímu produktu, • vývoj nových konceptů, testování a měření, • posouzení ekonomického dopadu nových technologií, • analýza potenciálu pro transfer technologií a další. Jedná se o velmi efektivní nástroj, díky kterému jsou budována partnerství založená na dlouhodobější spolupráci.

Shrnutí kapitoly Mezinárodní struktura nabízí hned několik možných úrovní, na kterých je možné hledat finanční podporu, ať už se jedná o přeshraniční spolupráci regionů (viz CENTROPE), či z nadnárodních mezinárodních organizací (např. spolupráce v rámci Středoevropské iniciativy, Visegradské čtyřky, NATO, OBSE a další). Tato kapitola se zaměřila hlavně na multilaterální spolupráci, významným zdrojem financí ovšem může být také spolupráce na bilaterálním základě, která se ovšem řídí úmluvami uzavřenými pouze mezi ČR a vybraným státem a je tedy daleko více specifická. MŠMT pravidelně zveřejňuje výzvy k projektům bilaterální spolupráce na svých webových stránkách, v sekci mezinárodní spolupráce.


7. Závěrem Výzkum a vývoj provádí v České republice cca 2 tisíce subjektů. Po mírném poklesu v r. 2008 došlo k nárůstu výdajů na VaVaI. Přesto, měřeno pomocí stálých cen r. 2000, dochází již druhý rok k jejich reálnému poklesu. Ve financování VaVaI, měřeno podílem výdajů na VaVaI na HDP, zaostáváme za většinou států EU15, a slabou útěchou nám může být, že i přesto patříme k nejlepším v rámci nově přistoupivších zemí do EU. Jak již v textu bylo uvedeno, vysokoškolský sektor je nejrychleji rostoucím sektorem provádění VaVaI v ČR. Jeho podíl na veřejných výdajích na VaVaI vzrostl od r. 1998 o více jak polovinu. Bohužel ale v České republice nadále nedochází, měřeno pomocí výše výdajů na vysokoškolský VaVaI financovaných podniky, k hlubší spolupráci mezi podniky a vysokými školami. V České republice proběhnul v r. 2007 průzkum mezi odbornou veřejností, zabývající se mapováním bariér ve VaVaI. Uvedené výsledky jsou zaznamenány k datu 4. ledna 2008 a zahrnují celkem 105 respondentů z výzkumných pracovišť soukromých i veřejných, vysokých škol, podniků, podpůrných organizací a dalších aktérů zapojených do systému VaVaI. Výsledky tohoto průzkumu do velké míry odrážejí i tento text. Většina respondentů se totiž vyjádřila negativně k charakteristikám politiky podpory výzkumu a inovací z hlediska koordinace, systémovosti a koncepčnosti podpůrných opatření. Nejhorší je vnímání problému nekoordinované realizace podpůrných aktivit a dále nedostatečného propojení mezi podporou výzkumu a inovací. Nekoncepčnost a nesystémovost podpůrné politiky je zdůrazňována i ve slovních komentářích respondentů. V případě veřejných výdajů v oblasti výzkumu a inovací je v komentářích spíše zdůrazňován problém jejich neefektivnosti než samotné výše. Jako největší a nejčastěji zmiňovaná překážka při realizaci podpory výzkumu a inovací je neprůhledný management, evaluace a financování programů. V komentářích si respondenti stěžují na časté změny podmínek programů, administrativních požadavků, jejich rozdílnost mezi jednotlivými poskytovateli, nevhodnost kritérií pro poskytování podpory i pro hodnocení využití prostředků. Jednoznačně nejhůře vnímaný je problém nedostatečné motivace, resp. podpory komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje, nedostatek kvalitních lidských zdrojů pro výzkum z důvodu vnějšího i vnitřního odlivu mozků, institucionální odlišnosti obou akademických sektorů, které ztěžují jejich spolupráci, nesystémový charakter spolupráce s podnikovým sektorem. Za vůbec nejzávažnější bariéru rozvoje národního inovačního systému v ČR považují respondenti nejčastěji nedostatečnou motivaci nebo podporu komercionalizace výsledků výzkumu v akademických sektorech. S touto charakteristikou úzce souvisí rovněž často zmiňovaný problém slabé spolupráce mezi akademickými sektory a firmami. Nízké výdaje firem na inovační aktivity odrážejí zatím nižší význam přisuzovaný tomuto zdroji konkurenční výhody, tedy že je v České republice nedostatečná inovační poptávka. Velmi negativně je vnímána také oblast podpory výzkumu, která je považována za nesystémovou s chybějícím koncepčním rámcem. Přesto, že k systému poskytování financí na VaVaI ať už z veřejných či soukromých zdrojů existuje celá řada oprávněných výhrad, je možné také najít celou řadu příkladů spolupráce ve VaVaI, které jsou hodnoceny velmi pozitivně. Jedná se např. o úspěchy týmu prof. Antonína Holého, úspěšný je i výzkum a aplikace v oboru nanotextilií v Liberci 55 Financování výzkumu, vývoje a inovací vzdělávacích modulů projektu

(zejména Fakulta textilní TU a firma ELMARCO), aktivity Jihomoravského inovačního centra v Brně, výzkum a vzdělávání probíhající ve Škodě Auto, a.s., řada projektů VaV center na VUT v Brně (např. Centrum leteckého a kosmického výzkumu při VUT či Centrum materiálového výzkumu na VUT) a ČVUT v Praze (Centrum excelence EU na katedře kybernetiky FEL), vývoj a výroba zdravotnické techniky ve firmě LINET ve Slaném.


Poznámky:


FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ VZDĚLÁVACÍCH MODULŮ PROJEKTU Vědci pro chemickou praxi Markéta Borovcová

Vydalo: Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 118, 612 00 Brno tel.: 541 149 301, fax: 541 211 697, e-mail: [email protected], www.fch.vutbr.cz Tisk: Náklad: Místo a rok vydání: Brno, 2012

FINACOVÁNÍ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

Recommend Documents