filmové 02
sobota 27. 7. 2013
39. Letní filmová škola Uherské Hradiště 26. 7. – 3. 8. 2013 Rozmanité podoby oživlé smrti se odpradávna objevují v člověčím folklóru a samozřejmě i v průběžně se rozvíjejících formách umění v čele s literaturou – od Eposu o Gilgamešovi (Odepřeš-li mi stvořit nebeského býka, roztříštím bránu podsvětní, rozbiji veřeje, vyvedu mrtvé, kteří pojídají živé, a mrtví svým počtem živé překonají.) po Karla Jaromíra Erbena (Tělu do hrobu přísluší, běda, kdos nedbal o duši! A tu na dvéře: buch, buch, buch! burácí zvenčí její druh: „Vstávej, umrlče, nahoru, odstrč mi tam tu závoru!”). Modernější zombíky předznamenala již na začátku 19. století i Mary Shelleyová ve Frankensteinovi (viz sekce Zlatý věk Hollywoodu).
Koho to sem červi nesou?
pokračování na straně 4
Zombieland 28. 7. 11:30 Kino Mír 30. 7. 23:59 Klub kultury 1
hlas Hradiště
Letní filmová škola se po roce opět otevřela a tentokrát o tom informovala i na Twitteru! Nebojte se podělit i vy o svůj názor na film, počasí, velkolepost polské historie nebo na to, zda by zombíci měli nebo neměli běhat. Najděte nás na www.twitter.com/lfskola a přidejte #lfs nebo rovnou @lfskola. Máte-li toho na srdci víc, než se vejde do 160 znaků, využijte naší stránky na Facebooku (www.facebook.com/letnifilmovaskola). Ta doposud sloužila především k vašim logisticky-organizačním účelům, ale teď už jsme všichni tady, takže proč se nepodělit o to, co vám dělá radost, koho jste potkali nebo ztratili. Pro náročné psavce je k dispozici i náš redakční e-mail (
[email protected]), na který nám můžete poslat, co budete chtít (kromě viru, rozumí se). Zapamatujte si ho pečlivě, bude se vám hodit i v naší soutěži, kterou najdete na straně tři. @Honza6774 Finally I have my accreditation for #lfs :) and this year looks so awesome /)^3^(\ @KaPowMonkey Úkol na vikend na #lfsuh zní díky předpovědi počasí jasně. Obsadit nejlepší místa v klimatizovaném kině a neopustit je co nejdéle to půjde. @800DVA10 Upocene cekani na konec dne a nocni projekce Zombie filmu na letosni #lfs... braaaaaaaains
zombický slovníček Chystáme se s rodinou na dovolenou k Mrtvému moři. Rádi bychom u vás uzavřeli antiživotní pojištění. Grrrghrmu ghrrrrhrhrgrggm grhmgrrrrrrrgh. Mhrgrrhhgg grghgrrrr grrhrghmmm grhgm. Nebojte, nechci vám ublížit, položte prosím tu motorovou pilu. Grmmrh gmmghrm grrm, grrrgrmrmgrrrrr. Mé vznášedlo je plné úhořů. Grrgr grrmmmmmrr rrrgrr grgrgrmrghr. Zítra vás seznámíme s osobitým žargonem Zlaté éry Hollywoodu!
stane se dnes 16:00
Nevíte, kam se vrtnout ve čtyři odpoledne? To je přece jasný! V prostorách Slováckého muzea budou totiž zahájeny hned dvě výstavy. První z nich představí režiséra Vojtěcha Jasného jakožto fotografa, k vidění budou jeho autoportréty, portréty přátel, krajinky i městské scenérie. Nebudou chybět ani dokumentární fotografie z natáčení. Výstava potrvá až do 22. 9. Souběžně s ní budou ve stejném termínu ke zhlédnutí Kresby a malby z Nového světa zlínského rodáka a všestranného umělce Petra Nikla. Při tvorbě svého nejnovějšího souboru děl se nechal inspirovat návštěvou New Yorku.
17:00
Cimbálová skupina jménem Harafica, jejíž členové pocházejí z okolí Hradišťa, bude v odpoledních hodinách v areálu Uherskohradišťské nemocnice vyhrávat k tanci a poslechu. Výtěžek z dobrovolného vstupného dostane dětské oddělení nemocnice. Bohulibá akce se v případě špatného počasí konat nebude, tak doufejme, že ten nahoře si to ohlídá!
20:00
V divadelním stanu, který letos nese poetický název Kabinet Múz, se večer představí brněnský projekt Divadlo Feste. Jejich představení Dealeři fyzické lásky nabízí vhled do problematiky domácího násilí. Příběh dvou žen trpících pod rukou tyrana je odvážně genderově
posunut – do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Honzírek dva muže! A teď, babo raď. (Cena vstupenek: 70 Kč pro akreditované účastníky a dvojnásobek pro neakreditované.)
20:30
V kině Hvězda převezme Výroční cenu AČFK jednaosmdesátiletý Jerzy Hoffman, významný polský režisér a expert na rozmáchlé historické spektákly. Zároveň uvede svůj prozatím poslední snímek Bitva u Varšavy 1920, první polský hraný snímek natočený ve 3D. Kulky budou lítat vzduchem o sto šest.
21:00
Před sportovní halou v Chapiteaux Letní Poloha rozpálí svůj set DJ Little Frank. František pochází z Manchesteru, žije v Praze, ale nejvíc to rozjede tady v Hradišti. Všechny vaše končetiny rozpohybuje v rytmu soulu, funku, disca, jazzu či afro stylu.
21:30
Kdo se těšil, že bude sobotní večer trávit pohledem na potící se studenty obíhající Masarykovo náměstí, bude zklamán. Pod názvem Studentský maraton se totiž skrývá tříhodinové promítání studentských kraťasů různých žánrů i délek (ale max. 30 minut). Přehlídce tvorby z českých filmových škol a bratislavské VŠMU předchází koncert cimbálové muziky Bálešáci – hudci budou hrát již od 18:00. Partnerem akce je RWE.
anketa: Jakých pět věcí byste si sbalili v případě zombie apokalypsy? Jaroslav Sedláček, dramaturg Filmového centra České televize „No, asi bych si vzal s sebou Bětku Šáchovou (překladatelka LFŠ, pozn. red.), abych se s nimi domluvil, protože ti hajzlové většinou mluví anglicky. No, a protože doufám, že je to praktická žena, tak ty zbývající čtyři věci obstará ona.“
Kristýna Vaňková, studentka
„Nad tím jsem nikdy takhle nepřemýšlela... Ale napadá mě snad jen Chuck Norris! Potom by se hodila nějaká pořádná kudla a empétrojka, tu nosím už skoro všude. A taky blok a propiska. Spíš bych se to snažila nějak přečkat, než abych bojovala. Chuck by se o všechno postaral.“
2
Vzájemná d$věra (aneb rozhovor)
í Goran Paskaljevic: „Když máte hlavu v písku, zadek je venku“ Před pár minutami jste v kině Hvězda uvedl svůj poslední film Když se rozednívá. Vypráví o postarším profesorovi hudby, který se najednou dozví, že je Žid a že jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře v centru Bělehradu. Je to zapomenuté místo, které nepřipomíná památník ani muzeum. Pomohl film rozvířit debatu o budoucnosti tohoto prostoru? Začalo se o tom více mluvit, ale víte, jak to je. Je ekonomická krize, peníze na kultu-
zločinci bývají nepotrestáni, lhostejnost světa zůstává neměnná.“ To jste trefil, je to opravdu motto filmu. Vždycky do svých filmů vložím hlavní myšlenku a je na divákovi, aby ji objevil. Snímek Sen zimní noci jste pojal jako alegorii, v níž jste mentální stav srbského národa přirovnal k autismu. To bylo před devíti lety. Vyléčila se tamní společnost od té doby?
jiném. Jeden albánský a jeden srbský pár, každý z jiných pohnutek, se rozhodne hledat štěstí na Západě. Když ovšem přijedou na hranice, zjistí, že Evropa na ně nečeká. Jak se v tomto světle díváte na proces dalšího sjednocování Evropy? Já jsem byl vždycky zastánce myšlenky společné Evropy. Teď jsme ovšem narazili na to, že ve všech evropských zemích vládnou průměrní
Goran Paskaljević Šestašedesátiletý srbský režisér začal svou filmovou dráhu na pražské FAMU. Natočil 30 dokumentárních a 16 celovečerních hraných filmů. Jeho patrně nejúspěšnějším filmem ve vyrovnané kariéře je Sud prachu (1998), mrazivá a černohumorná analýza balkánského konfliktu. Už v roce 1992 se v obavě před nacionalistickými útoky usídlil v zahraničí a nyní pendluje mezi Paříží a Bělehradem. Neustále ale točí snímky kritické k mentalitě vlastního národa. I když rozhovor vznikal ve třicetistupňovém vedru po celodenní cestě do Uherského Hradiště, odpovídal režisér ochotně v překvapivě čisté češtině, z níž jen občas odskakoval do angličtiny.
ru nejsou a na takové věci taky ne. Takový film vždycky trochu atmosféru rozvíří, objeví se obhájci, ale také odpůrci a začnou se vynořovat názory, proč jsme natáčeli jen o židovských obětech a ne o srbských. Zaútočili na mě nacionalisté, ale nějací politici aspoň dali slib, že něco s tím místem udělají. Jak konkrétní podobu měly ty útoky? Jedna menší ultrapravicová strana například vytiskla letáky, v nichž tvrdila, že jde o antisrbský film, a při premiéře je rozdávala před kinem. Na slušné lidi to může taky působit jako reklama. Je to sice reklama, ale o takovou nestojím, protože nejsem konfliktní člověk. Existuje v Srbsku silný antisemitismus? Ne antisemitismus, ale odpor proti všemu nesrbskému. Teď je v mé rodné zemi jen pár tisíc Židů, před válkou jich bylo třicet tisíc. Nacionalisté vždycky schovávají hlavu jako pštrosové před nepříjemnou skutečností. Jenže když máte hlavu v písku, zadek je venku. Mě v tom filmu zaujaly výroky postavy rabbiho, které na mě působí jako obecné motto vašeho pohledu na svět. „Zločiny se opakují,
Ještě moc ne. Politickou moc mají stále v Srbsku lidé, kteří vládli za Miloševiće. Váš předposlední snímek Líbánky je unikátní hlavně tím, že jde o první srbsko-albánskou koprodukci. Byl její vznik náročný? Ani ne. Produkce byla bezproblémová a já jsem během příprav na místě pochopil, proč se Albánci tak nemají rádi se svými kosovskými bratry. Za komunismu byl v Albánii obrovský útlak a do kosovské provincie jugoslávský režim vždy pumpoval peníze. Když po začátku války hledali kosovští Albánci azyl v Albánii, chovali se často ke svým chudším krajanům přezíravě a jako haurové. Ale ten film vypráví o něčem
byrokraté bez vize. Problém hrozného papírování a obstrukcí se objevuje, i když sháníte peníze na filmy. Jak se pohlížíte na současný srbský film, máte tam oblíbené tvůrce? Nikoho (smích). Ne, je tam celá nová mladá generace, která má kuráž a s novými digitálními technologiemi si může dovolit natáčet filmy, které nejsou tak náročné na rozpočet. Za všechny bych jmenoval třeba Maju Milošovou, její film Klip byl skvělý. Jan Gregor
soutěž! Redakce Filmových listů si pro vás na každý den připravila soutěž o roztomilé propagační předměty AČFK. Budete potřebovat speciální znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti, sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše znalosti místní geografie či folklóru a zároveň vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí došlých na e-mail
[email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00. 3
1. Zajděte si dnes od 18:00 do Míru na voodoo horor Had a duha a všimněte si: Jakou barvu má horní část známého, neveselé události značícího objektu, leštěného v samotném úvodu filmu? 2. Co znázorňuje rozměrná mozaika umístěná na boku Slováckého muzea? a) známé tváře vedení LFŠ b) vesnické profese c) dvanáct měsíců v roce
Inventura - P$lnoční delikatesy: Zombie horory
Řekni mi, co jíš, a já ti povím, jaký jsi Páně Frankensteinovo monstrum sice ještě nebylo „zombíkem,“ ovšem na filosofické úrovni naťuklo později často používaný myšlenkový vzor monstra oživeného s použitím vědy a přinášejícího zkázu stvořiteli. To ale předbíháme, neboť slovo zombie s vědou nesouvisí, ba naopak. Je původu patrně havajského (tudíž ještě s kořeny africkými) a označuje mrtvolu oživenou čáry a kouzly. Na tuto notu ostatně brnká většina raných (ne)zombie filmů a později také voodoo horor Had a duha. V rámci filmově-nemrtvého světa současnou podobu zombiů de facto vytesala do kamene Noc oživlých mrtvol z roku 1968, a to i přesto, že v ní oním slůvkem označováni nejsou. Jejím prostřednictvím ovšem získali ikonickou podobu potácejících se hladovců a zároveň začali sloužit jako prostředky kritických odplivnutí směrem k aktuálním stavům ve společnosti. Takže například zatímco v Noci se režisér George A. Romero vyjadřoval k dehumanizaci za časů vietnamské války, o deset let později si v Úsvitu mrtvých, v němž jsou ohrožení uzavřeni v obchodním domě, bral na mušku konzum. Hned poté vznikla pecka exploatačního střihu v Itálii, kde v Zombi 2 nasadil Lucio Fulci do boje litry krve a ostrou brutalitu. Z většiny zombie filmů, vznikajících v nekrátkém následujícím období, se ovšem vytratily jakékoli nadstavby a ze studiových hrobů vylézaly do kin (a posléze na videokazety) čistokrevná béčka. Příležitostné výjimky ale naštěstí existovaly. Návrat oživlých mrtvol se z onoho marastu vyčlenil výrazným použitím nadsázky a ulítlého humoru… a také poprvé vykreslil zombíky coby gurmety s obzvláštní zálibou v lidských mozcích. A opravdu mistrovský kousek natočil
ve dvaadevadesátém na Zélandu jistý začínající pošuk jménem Peter Jackson. V Braindead – Živí mrtví skloubil smysl pro omamně perverzní humor s řemeslnou bravurou. Kdo by mohl zapomenout třeba na finále, v němž hrdina nahodí sekačku na trávu a projde se davem… (Nemluvě o replikách: „Tvoje matka mi sežrala psa!“ – „Ale ne celýho…“). Opomenout nelze ani hororovou komedii Dellamorte Dellamore obsahující dokonce lyrické a romantické podtóny. Méně zasvěcený divák ale musel takové skvosty pracně lovit z moře balastu. K renesanci filmových zombíků začalo docházet na počátku nového tisíciletí. Uznávaný anglický svéráz Danny Boyle natočil 28 dní poté, tehdy debutující Zack Snyder překvapil nečekaně kvalitním remakem Úsvitu mrtvých a k tomu nemrtví zabodovali prostřednictvím několika vydařených kousků s více či méně komediálními podtóny. V kanadském Fido (neplést s Fado, je-li vám život milý) jsou umrlci
za domácí mazlíčky, britský Soumrak mrtvých skládá žánru láskyplnou, řemeslně moderní a nepodlézavě chytrou poctu a americký Zombieland je v podstatě příjemný buddy movie. Zároveň se vcelku nedávno přidalo k všelijakým žánrovým subkategoriím (zombičí braky/zombiárny s přesahem; zombie hrozba klaustrofobická/zombie hrozba masově apokalyptická atd.) ještě dělení na filmy, v nichž živí mrtví tančí klasicky romerovské ploužáky, a na ty, kde sprintují s vervou nadprůměrně rozmrzelého Usaina Bolta. Převážně v těch druhých ovšem tvůrci často zbaběle nepoužívají slovo zombies, nýbrž vznešeně cosi jako nakažení, a taky se v nich obvykle hledá nějaká forma léku. My pravověrní ale už tu nejlepší medicínu dávno známe – jsou jí věrná družka kulovnice s kamarádkou mačetou. vos Návrat oživlých mrtvol 27. 7. 23:50 Klub kultury
paganda byla navíc příliš okatá a prvoplánová a neplnila zcela svůj účel (viz uváděný Chlapec z Hitlerjugend). Politické sdělení se tak posunulo hlouběji mezi řádky a tematicky se rozprostřelo. Českým divákům by neměl uniknout barevný film Veita Harlana Zlaté město, jediný to exemplář otevřené protičeské propagandy (natáčený v Praze, podbarvený Smetanovou hudbou, bez účasti českých herců). Hlavní hrdinku, bezelstnou sudetskou dívčinu Annu z česko-německé rodiny, totiž zprzní její bezcitný pražský bratranec. Tak pošpiní její čest i rasu, pročež děvče zvolí radikální řešení situace. Podobně se nacistická tvorba vypořádala se SSSR (ve snímku
GPU je sovětská policie plná krutých, nemorálních zločinců) i Velkou Británií (drama Strýček Krüger líčí zrod koncentračních táborů během britsko-búrských válek). Říše se na plátno vkrádala i nenápadněji, třeba jako součást milostného trojúhelníku (divácký hit Velká láska s hvězdou Zarah Leanderovou). Jako doplněk sekce stojí stranou krátký dokument Billyho Wildera Mlýny smrti, který jako jeden z prvních přinesl hrůzné svědectví o realitě holocaustu.
Inventura - Rok 1933: Nástup nacismu
Achtung! Plíživá propaganda Mějte se na pozoru a do kina si rozhodně nezapomeňte vzít zdravý úsudek. Sekce čítající celkem jedenáct vrcholně propagandistických děl má tendence překvapit svou podprahovou silou. Vůdce i jeho ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels jednoznačně věděli jak na říšské diváky. Goebbels měl o kinematografii enormní zájem: již na jaře 1933 ve svých sedmi „slavných“ filmových tezích mimo jiné charakterizoval film jako médium, jež musí reflektovat ducha současnosti a má vyjadřovat národní identitu pomocí vlastního jazyka. Zároveň se tehdejší tvorba měla zbavit funkce prostoduchého baviče mas, přitom s nimi ovšem neztratit spojení a produkovat lidové filmy, jejichž prostřednictvím lze národ vzdělávat (s tím měla pomoci materiální podpora ze strany státu). Goebbels brzy upustil od přímé propagandy v podobě čistě politických snímků; ty byly zrušeny již v roce 1934, neboť mimo jiné zobrazovaly hrdinné činy členů SA. Do očí bijící pro-
4
plesk Zlaté město 27. 7. 12:00 Orlovna
malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce) Marie od moře
Belarmino Střihový dokument, který byl jedním z prvních snímků portugalské nové vlny 60. let, je vlastně otevřeným rozhovorem s vyhaslou portugalskou boxerskou hvězdou Belarminem Fragosou, která bilancuje svá vrcholová léta a doufá ve velký návrat do ringu. Princip otázek a odpovědí je tou nejčistší sondou do prosté duše negramotného hlavního hrdiny, jehož vyprávění režisér Fernando Lopes vystavuje konfrontaci s výpovědí Belarminova někdejšího manažera, kterého boxer viní z toho, že na jeho úspěchu zbohatl a pak ho nechal na mizině. Dobovou atmosféru tu ilustrují prostřihy z šampiónova neukotveného protloukání se nenaplněným životem: tréninky v tělocvičně, poflakování se v kavárnách a nočních klubech, přivýdělek kolorováním fotografií či nezvladatelná touha oslovovat na ulici s milostnými návrhy cizí ženy – to vše mimoděk kontrastuje s jeho opakovaně vyslovovaným odhodláním znovu se poprat o svou pravdu a čest. on
Idyla života v rybářském městečku Nazaré versus nespoutaný mořský živel, který si občas vyžádá své oběti. Čerstvá láska versus dávná tragédie, která rozděluje rodiny zamilovaného párečku. Vrcholný portugalský film němé éry těží dozajista z archetypální atraktivnosti svých hlavních motivů. Ve své době ale vzbudil pozornost také svým zpracováním. Režisér José Leitão de Barros se totiž inspiroval tvorbou průkopníka dokumentárního filmu Roberta Flahertyho. Stejně jako jeho snímky má i Barrosova sonda do fotogenické destinace výrazně etnografické prvky, když ukazuje rituály všedního života vesničanů. (Osobně mě zaujalo, že rybáři nosí košile z kostkovaného tartanu. Ztroskotala při březích loď ze Skotska?) Tvůrce byl prostředím populárního turistického střediska fascinován a už předtím tu režíroval krátké filmy. Elegickou atmosféru zapovězené lásky podpoří v Hradišti svými melancholickými kytarovými plochami kapela Planety. jg
27. 7. 14:30 Slovácké divadlo
27. 7. 12:00 Reduta 1
Bitva u Varšavy 1920 Natočit první celovečerní polský 3D film si ve svých osmdesáti letech troufl klasik polského historického velkofilmu Jerzy Hoffman. Zvolil si pro něj námět z moderních domácích dějin, kdy Poláci v onom titulním roce 1920 strategickým rozhodnutím maršála Piłsudského (Daniel Olbrychski) úspěšně zmařili pokus Sovětského svazu anektovat jejich území. Válku v její obnažené syrovosti tu sledujeme skrze romanci vojáka Janka (Borys Szyc) a kabaretní zpěvačky Oly (Natasza Urbańská), kteří se v překvapivých dějinných zvratech na čas sobě ztratí, aby se po bolestné zákopové zkušenosti mohli o to šťastněji nalézt. Působivost 3D kamery hollywoodského harcovníka Sławomira Idziaka vynikne nejen v záběrech samotných bitev, ale i v kontrastních scénách bezstarostného života v zázemí ohrožené Varšavy - především v satirických kabaretních výstupech při Oliných písních, připomínajících slavný americký muzikál Kabaret. on
27. 7. 20:30 Hvězda
Ztracená čest Kateřiny Blumové
Onibaba Vrcholné dílo Kaneta Šindóa znamená proměnu v režisérově dosavadním uměleckém stylu a odklon od sociálních témat. Dvoumetrová tráva susuki se vlní ve větru. Za zvuků bubnů taiko a jazzových hudebních motivů se odehrávají dramata při napínavých soubojích na život a na smrt v době feudalismu. Samurajové bojují mezi sebou. Na ně útočí ještě dvojice rozlícených žen, tchyně a snacha. Tyto dvě se totiž za války živí tím, že společně zabíjejí zraněné válečníky a prodávají uloupené zbraně. Jejich soužití náhle naruší příchod muže se zprávou o smrti snašina chotě... Šindó své nejproslulejší dílo vytvořil v expresivním duchu, u něj do té doby nevídaném, s důrazem na tělesnost postav. Vycházel ze starého buddhistického podobenství, původní motiv víry však ve filmu nahradil pudovostí. Snímek s přízračnou atmosférou vyniká působivou černobílou kamerou, baladické ladění ozvláštňují hororové prvky. dh
Když je třeba bojovat s hrozbou anarchismu, nehledí státní aparát na kolaterální škody. Jako je třeba štvavá kampaň proti nevinnému člověku. Kateřina Blumová (Angela Winklerová) se ve špatnou dobu zamilovala do nesprávného muže. Konkrétně do charismatického „teroristy“ Ludwiga (Jürgen Prochnow), jak ho v době zjitřené hysterie kolem procesů s členy německé RAF titulují v médiích, byť to je vlastně jen obyčejný lupič. Bulvární plátek spolupracující s policií udělá hlavní hrdince během pár dnů ze života peklo. Volker Schlöndorff a Margaretta von Trottaová sugestivně adaptovali novelu Heinricha Bölla. Německý autor zažil podobný hon na vlastní kůži, když se odvážil kritizovat arogantní praktiky bulváru, zaštiťujícího se svobodou tisku. Film je dnes ještě aktuálnější než v době svého vzniku. jg
27. 7. 21:30 Reduta 1
Malý Caesar První gangsterkou éry zvukového filmu se sice staly už v roce 1928 Lights of New York, nicméně na ně si teď sotva kdo vzpomene. Zato o tři roky mladší kousek v režii Mervina LeRoye spustil boom příběhů o drsných kriminálnících (po několika letech jej uťal tzv. Haysův kodex, ale to by bylo na dlouhé vyprávění, přečtěte si text v katalogu). Tak se stal skutečným praotcem všech moderních filmů tohoto žánru – není divu, že jej zbožňuje a občas cituje třeba současný maestro Martin Scorsese. Příběh vzestupu a pádu bezskrupulózního chicagského kriminálníka Caesara Enrica Bandella neboli Rica se trochu inspiroval i slavným Alem Caponem. Ještě významnějším předobrazem ovšem byl jistý Salvatore Cardinelli, bastard, kterého nakonec museli oběsit i s židlí. Takový potupný osud fiktivnímu Ricovi naštěstí unikl – naopak, jeho poslední věta patří k těm vůbec nejslavnějším v celé americké kinematografii. vos
27. 7. 23:30 Slovácké divadlo
27. 7. 21:00 Klub kultury 5
Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se) Slavnostní zvonění zařinčelo, škola vyučuje! „Dobrý večer, vítejte zase po roce ve filmovém ráji,“ prohlásil včera devět minut po šesté podvečerní ve Hvězdě moderátor slavnostního zahájení Jožka Kubáník a plynule pokračoval: „Letní filmová škola je jedinou školou na světě, kterou můžete navštěvovat jen v létě. Zároveň je to škola, ve které vám nehrozí nedostatečná. A zároveň nevíte, jestli ten, kdo sedí vedle vás, je student nebo učitel… ona je to vlastně zvláštní škola.“ O chvíli později pak Lukáš Kresač z partnerské společnosti RWE doslova vynesl na pódium roztomile se červenající ředitelku Filmovky Radanu Korenou, která mimo jiné pravila: „Letošní Filmovou školu jsme sestavovali ve velmi komplikovaných finančních podmínkách, ale myslím, že jsme nakonec připravili pěkný festival.“ Načež dodala: „A jsem ráda, že kromě programu sem jezdíte i kvůli sdílení a pocitům setkávání, která tu probíhají.“ Pak už přišel čas,
aby k mikrofonu přistoupila (po svých) programová ředitelka Iva Hejlíčková, která k oněm poslední dobou často zmiňovaným finančním překážkám dodala: „Chtěla bych říct, že jediným cílem, který letos dramaturgie měla, bylo, že ať se stane cokoli, i kdyby lidi seděli na bednách od banánů… tak na programu to prostě být vidět nesmí. Tak si ho užijte!“ Při vší úctě k oběma dámám, vrchol této půlhodinky přišel na závěr, kdy si pro výroční cenu Asociace českých filmových klubů přišel Goran
Paskaljević a coby bývalý student FAMU za ni poděkoval obstojnou češtinou: „Děkuji vám mockrát. Děkuji filmovým klubům a jsem rád, že jsem v tomhle krásném kraji, pro který mám zvláštní sentiment. Můj profesor, od kterého jsem se všechno naučil, jeden z největších umělců v tehdejším Československu, Elmar Klos, se tady narodil. Už nežije, ale určitě je někde mezi hvězdami. Chci tuhle cenu věnovat jeho vzpomínce.“ vos
Hlad lidu, hlad boží Už v pátečních dopoledních hodinách začaly pod žhnoucím hradišťským sluncem vystupovat z vlaků a autobusů zástupy návštěvníků, přivážejících ve svých baťůžcích, krosnách, kabelkách a kapsách zásoby všeho, co snad mohou potřebovat na úspěšné přežití následujících dnů, opalovacími krémy počínaje a objekty, na něž raději nechceme myslet, konče. Většina z nich si k tomu dozajista ještě kamsi do kapsičky mezi ušima přibalila prostorově nenáročnou, leč v praxi mnohem důležitější várku hladu po dobrém filmu. I díky výhodnému předprodeji v předcházejících měsících tak mohla statistika poskytnout údaj pravící, že ještě před prvním zavrčením promítačky bylo v rukou ctěného lidu na tři tisíce akreditačních placiček. vos
Oliveira za zvuk$ kytary
6
Letos poprvé se hlavní dramaturg LFŠ Jan Jílek chopil mikrofonu včera odpoledne v sále Slováckého divadla. Uvedl dvojprojekci portugalských němých filmů Tanec svatého Víta a Práce na řece Douro, což je debut Manoela de Oliveiry. „Tvůrce tohoto dokumentu stále žije a pracuje, a to v prosinci oslaví 105. narozeniny. Snažili jsme ho na Filmovku pozvat, ovšem zdvořile nás odmítl s tím, že právě v Brazílii točí povídkový snímek o posedlosti ďáblem. Tím tedy jeho nepřítomnost omlouvám,“ dodal s úsměvem. Oba promítané snímky zařazené do sekce Fokus: Portugalsko lehce zasáhly i do další tradiční sekce, Film a živá hudba. Projekce totiž doprovodil svou famózní hrou na kytaru (a efektované ukulele!) a loopingem Jan Plíhal. plesk
Klubové filmové vzpomínky: Marcel Řimák Kdy a kde jste začal navštěvovat filmový klub? Návštěvy filmového klubu v mém případě začaly ve Veselí nad Moravou koncem 70. let, kdy jsem končil studium na gymnáziu ve Strážnici. V té době založil a vedl místní filmový klub Jirka Králík. Návštěvy FK pokračovaly v roce 1985 v Příbrami, kde jsem absolvoval vojnu. Po vojně se vrátily zpět do Veselí nad Moravou a v současné době probíhají v kině Svět v Hodoníně.
Odborný program Víkend nevíkend, i v sobotu se pojďme trochu vzdělávat. Připravena je další autorská Lekce filmu, tentokrát Gorana Paskaljeviće, předního srbského režiséra, jehož poslední film Když se rozednívá byl na programu včera při slavnostním zahájení LFŠ. Světově ceněný filmař ve svých dílech z Balkánského poloostrova reflektuje téma emigrace a situaci po válečném konfliktu v Jugoslávii. Sám má přitom bohaté zkušenosti se životem v zahraničí – na začátku války našel druhý domov v Paříži a dnes vlastní srbské i francouzské občanství. Ani v Česku není žádný nováček – na přelomu 60. a 70. let studoval na pražské FAMU, podobně jako další jeho krajané. Proto bude i jeho dnešní Lekce v Redutě 2 od 15:30 tak trochu netypicky v češtině. Taky v neděli dostanete svou dávku filmových vědomostí. Rozdávat je začne na své Lekci filmu Jerzy Hoffman, specialista na historické velkoprodukce. Navzdory svému pokročilejšímu věku tento 81letý tvůrce nedávno propadl kouzlu moderní 3D technologie, se kterou snímal i film Bitva u Varšavy 1920. Ten vznikl v roce 2011 jako vůbec první polský trojrozměrný biják. „3D je třetí revoluce v kinematografii, po přelomovém nástupu zvuku a barvy,“ říká Hoffman. Při přednášce na LFŠ jeho slova podpoří i producent zmíněného filmu Jerzy Michaluk. O své zkušenosti s 3D technologií se s vámi oba tvůrci podělí zítra v Redutě 2 v 11:00.
Jaký je váš největší zážitek z FK? Návštěvy filmových klubů ve mně zanechaly tak silný dojem, že když jsem se stal ředitelem Městského kulturního střediska ve Veselí nad Moravou, chtěl jsem se též podílet nějakým způsobem na promítání ruských filmů, které po roce 1989 vymizely z filmové distribuce. Spojil jsem se tedy s doc. Galinou Kopaněvou, kterou jsem znal z Letních filmových škol, a domluvili jsme se spolu, že uspořádáme Seminář ruských filmů. V té době jsme jistě netušili, že Seminář vydrží a že letos bude již XX. ročník. No, a ten nejsilnější zážitek? To bylo v roce 2006, kdy jsme celý Seminář věnovali tvorbě Andreje Tarkovského. Promítli jsme všechny jeho celovečerní filmy, včetně studentských. V doprovodném programu vystoupilo divadlo Těatr Novogo Fronta se svojí hrou „Hamlet or not to be“ a uskutečnily se dva koncerty, Martina Dohnala a Martina Jakubíčka. Před koncertem M. Jakubíčka jsme promítali Solaris od 8:00 v kině, potom se přesunuli do kostela, kde v 11:00 začínal koncert. Při posledních akordech skladby Agnus Dei se rozezněly kostelní zvony, které oznamovaly nejenom poledne… Víkend strávený s Tarkovským byl pro mě nejsilnějším nejenom filmovým zážitkem. V příštím roce, ve dnech 14. - 16. 3., uspořádáme s Jaromírem Blažejovským Seminář duchovních filmů v hodonínském kině Svět a já pevně doufám, že to opět bude hluboký zážitek.
Pořadatelé
Hlavní partneři
Hlavní mediální partneři
Finanční podpora
Mediální partneři
Spolupráce
Oficiální partneři
Filmové listy. Číslo druhé pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor, Ondřej Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP. 7
sobota 27. 7. čas
místo
(EF) název
08:30 Kino Hvězda (EF) Tabu Slovácké divadlo (EF) Vysoko v horách/High Sierra 09:00 Klub kultury (EF) Třída/Klass 09:30 Kino Reduta 1 (EF) Krize/Crisis 11:00 Kino Hvězda Nový život Slovácké divadlo (EF) Maroko/Morocco 11:30 Kino Mír (EF) Třída - Život poté (ep 1)/Klass - Elu pärast 1 Kino Mír (EF) Třída - Život poté (ep 7)/Klass - Elu pärast 7 Klub kultury (EF) Jak se Harry stal stromem/How Harry Became… 12:00 Kino Orlovna Zlaté město/Die goldene Stadt Kino Reduta 1 Belarmino/Belarmino Kino Reduta 2 Program otevřeného filmového vzdělávání 14:30 Kino Hvězda (EF) Strach Kino Hvězda Odpad město smrt Slovácké divadlo Marie od moře/Maria do Mar 15:00 Kino Mír Metrix Kino Mír Hvězda padá na hubu Klub kultury Údolí včel 15:30 Kino Orlovna (EF) Jih proti severu/Gone With the Wind Kino Reduta 1 (EF) Ostrov/Hadaka no shima Kino Reduta 2 Lekce filmu podle Gorana Paskaljeviče 16:00 Slovácké muzeum Vojtěch Jasný: Fotografie Slovácké muzeum Petr Nikl: Kresby a malby z nového světa 17:00 Kino Hvězda Líbánky Nemocnice Uh.Hradiště Benefiční koncert Cimbálové muziky Harafica 17:30 Klub kultury Pes, který měl rád vlaky/Pas koji je voleo vozove Slovácké divadlo Astenický syndrom/Astenicheskiy sindrom 18:00 Kino Mír (EF) Had a duha/The Serpent and the Rainbow Kino Reduta 1 (EF) Vracím se domů/Je rentre a la maison 20:00 Kabinet Múz Divadlo Feste – Dealeři fyzické lásky 20:30 Kino Hvězda (EF) Bitva u Varšavy 1920/Bitwa Warszawska 1920 Slovácké divadlo Sud prachu/Bure baruta 21:00 Chapiteaux Letní Poloha Soul´n´funk večer - DJ Little Frank Kino Orlovna (EF) Aréna/Arena Kino Orlovna (EF) Rafa Kino Orlovna (EF) Černý vrch/Cerro Negro Klub kultury (EF) Onibaba 21:30 Kino Reduta 1 Ztracená čest Kateřiny Blumové/Verlorene Ehre.. Masarykovo náměstí (LK) Studentský maraton - večer studentských filmů Smetanovy sady (LK) (EF) Občan Kane/Citizen Kane 22:00 LFŠ Klub Mír Kazety 23:00 Kabinet Múz RADIO 1 - Tanec s Respektem 23:30 Kino Hvězda Můj pes Killer/Môj pes Killer Slovácké divadlo (EF) Malý Caesar/Little Caesar Smetanovy sady (LK) Naděje 23:59 Kino Reduta 1 Noční fado/Fado na Noite Kino Reduta 1 Severa/A severa Klub kultury (EF) Návrat oživlých mrtvol/The Return of the Living…
repríza
min.. formát
29. 7. - 20:30 1. 8. - 23:59 30. 7. - 21:00 2. 8. -15:30
118 100 98 67 77 90 56 82 99 100 71 120 25 70 94 21 80 96 233 96 90
35 mm 35 mm 35 mm 35 mm DCP 35 mm DVD DVD 35 mm DVD 35 mm PC DCP DCP 35 mm DVD DVD 35 mm Blu-ray Blu-ray PC
2012 1941 2007 1939 2012 1930 2010 2010 2001 1942 1964
92
DCP
2013
ČJ
91 153 94 90
35 mm 35 mm DVD 35 mm
1977 1989 1987 2001
SC/ČJ/RU/ČJ/AJ/-/ČJ PO/AJ/ČJ
G. Paskaljevič
111 102 120 2. 8. - 18:00 15 2. 8. - 18:00 25 2. 8. - 18:00 22 2. 8. - 21:00 103 104 180 1. 8. - 21:00 119 60 120 87 2. 8. - 18:00 78 30. 7. - 11:00 83 11 99 1. 8. - 11:30 91
3D DCP 35 mm
PL/AJ/ČJ SC/ČJ/-
J. Hoffman, J. Michaluk G. Paskaljevič
Blu-ray Blu-ray Blu-ray Blu-ray 35 mm
2011 1998 2013 2009 2012 2012 1964 1975
PO/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ PO/AJ/ČJ JA/AJ/ČJ NE/-/ČJ
F. Nazareth
35 mm
1941
AJ/ČJ/-
DCP Blu-ray 35 mm DVD 35 mm Blu-ray
2013 2012 1931 1963 2012 1931 1985
SR AJ/-/ČJ ČJ PO/-/ČJ PO/FJ/ČJ AJ/-/ČJ
31. 7. - 15:00 116 102 100 1. 8. - 11:00 116 86 90 1. 8. - 8:30 65 30. 7. - 23:59 88 94 117 105
35 mm 35 mm 35 mm Blu-ray DCP PC 35 mm Blu-ray 35 mm DVD 35 mm
1. 8. - 8:30 31. 7. - 21:00 31. 7. - 21:00 3. 8. - 11:00
30. 7. - 15:00 2. 8. - 21:30 31. 7. - 17:30 31. 7. - 18:00
30. 7. - 9:30 1. 8. - 23:59 31. 7. - 8:30
28. 7. - 8:30
rok
2013 2012 1930 2013 2013 1967 1939 1960
jazyk/titul./el tit. host PO/AJ/ČJ AJ/FJ/ČJ ET/AJ/ČJ AJ/-/ČJ SR AJ/ČJ/ET/AJ/ČJ ET/AJ/ČJ AJ/SB/ČJ NE/-/ČJ PO/FJ/ČJ ČJ ČJ/AJ ČJ /-/PO/ČJ ČJ ČJ ČJ AJ/ČJ/JA/AJ/ČJ ČJ
F. Nazareth
M. Ol’hova, J. Ol’hova
G. Paskaljevič F. Nazareth J. Forejt, J. Pinkava A. Mišík J. Hřebejk, J. Černý, G. Míčová F. Nazareth, hraje: Planety K. Turečková L. Masner, V. Novotný
G. Paskaljevič
J. Hřebejk, P. Jarchovský a další
F. Nazareth
neděle 28. 7. 08:30 Kino Hvězda Slovácké divadlo 09:00 Klub kultury 09:30 Kino Reduta 1 11:00 Kino Hvězda Kino Reduta 2 Slovácké divadlo 11:30 Kino Mír Klub kultury 12:00 Kino Orlovna Kino Reduta 1
Romantický příběh od řeky Sumida/Bokuto… Sud prachu/Bure baruta Horoucí srdce (EF) Aglaja Sametoví teroristé/Zamatoví teroristi Lekce filmu podle Jerzeho Hoffmana (EF) Stereo (EF) Zombieland Svatba jako řemen Život schizofrenního básníka Alexandra Marze Strom bez listí/Raku-yo-ju
1992 1998 1962 2012 2013 1985 2009 1967 1974 1986
JA/-/ČJ SC/ČJ/ČJ MA/AJ/ČJ SR PL/-/OV AJ/-/ČJ AJ/ČJ/ČJ NE/ČJ/JA/-/ČJ
J. Hoffman
P. Landovský
legenda: japonsky = JA, srbochorvatsky = SC, maďarsky = MA, rusky = RU, overvoice = OV, česky = ČJ, anglicky = AJ, srbsky = SB, německy = NE, estonsky = ET, portugalsky = PO, polsky = PL, slovensky = SR, english friendly = EF
8
