Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1971 L v. o.
77
Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí, podepsaná v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 11. února 1971
Návrh schvalovacího usnesení: Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dne moří a oceánů a v jeho podzemí, podepsanou v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 11. února 1971.
2
Důvodová správa Dna 7. decembra 1970 přijalo jubilejně XXV. VZ OSN rezolúciu, ktorej spoluautorem bola aj ČSSR, k návrhu Zmluvy o zákaze umiestňovania jadirových zbraní a mých zbraní hromadného ničema na morskom a oceánskom dne a v jeho podzemí Rezolúciou VZ OSN schvaluje text zmluvy a vyzývá depozitárske vlády (ZSSR, USA a Velkej Británie), aby uvedenu zmluvu otvorili k podpisu a ratifikácii Co možno v najkratšom čase. V rezolúcii je tiež vyjádřená nadej, že sa k tomuto dokumentu připojí co možno najväčší počet štátov. Zmluva bola otvorená k podpisu začiatkom februára toho roku súčasne v Moskve, vo Washingtone a v Londýne. Zmluva bola po jej o tvoření k podpisu podpisaná všetkými socialistickými štátmi — členmi Varšavskej zmluvy a Mongolskom Za ČSSR ju dňa 11. februára 1971 podpísali súčasne v Moskvě minister zahraničných věcí, vo Washingtone a v Londýne velvyslanci ČSSR. S cieľom zaistiť využitie mořského dna výhradné pře mierové účely tak, ako sa o tom už nieslo v rokoch 1967—1968 VZ OSN, ZSSR navrhol v roku 1968, aby sa Ženevský výbor pře odzbrojenie podrobne zaoberal otázkou zákazu využLvania daného prostredia pře vojenské účely Výbor pře odzbrojeme začal rokovat o tejto otázka na svojom jarnom zasadnutí v roku 1969. Základem pře rokovania sa stali návrhy zmlúv ZSSR a USA, ktoré sa však od seba diametrálně odlišovali v základných otázkách Návrh zmluvy ZSSR vychádzal z rezolúcií VZ OSN a předpokládal zákaz umiestňovania všetkých druhov zbraní na morskom a oceánskom dne za hranicami dvanásťmíľového pásma teritoriálnych vod. Návrh zmluvy USA sa obmedzoval na zákaz v tomto prostředí zbraní hromadného ničema za hranicami iba trojmílového pobrežného pásma. Obidva návrhy zmlúv sa zásadné odlišovali aj v otázke kontroly nad plněním přijatých záväzkov zo strany zmluvných štátov. V priebehu dvojstranných sovietsko-amerických rokovaní, ktoré boli sprevádzané priebežný mi konzultáciami s leh spojencami, sa podařilo nájsť přijatelné kompromisně riešenie, ktoré vy ústilo v roku 1969 v předložení společného soviet sko-amerického návrhu zmluvy. Návrh předpokládal zákaz umiestňovania na morskom dne jádrových a iných zbraní hromadného ničenia za hranicami dvanástmílového pásma pobrežných vod. Preambula návrhu obsahovala presvedčenie, že zmluva je krokom na cestě k vylúčeniu daného prostredia z vojenských pretekov a taktiež odhodláme zmluvných štátov pokračovat v rokovaniach vo věci dal ších opatření, vedúcich k tomuto cielu.
K společnému navrtí u zmluvy boli zo strany mnohých delegácií tak vo Výbore pře odzbrojeme, ako aj na pode OSN předložené rozne pozmeňovacie návrhy a náměty k jednotlivým ustanoveniam. Dotýkali sa predovšetkým otázok určenia rozsahu zákazu, geografické] zóny a spůsobu kontrolv Socialistické krajiny a ďalšie mnohé štáty taktiež požadovali, aby závazok k vedeniu rokování o dalších opatreniach, vedúcich k upínej demihtarizácn mořského dna bol zakotvený v operatívnej časti zmluvy, proti čomu zásadné vystupovali USA a niektoré ďalšie zapadne štáty. Na základe týchto pripomienok a pozmeňovacích n á r h o v bol navrhovaný text pripravovanej zmluvy v priebehu dalších meritornýclh rokovaní ešte třikrát pozměněný a jeho posledný, v pořadí už štvrtý text, bol předložený ženevskému Výboru pře odzbrojenie dna 1. septembra 1970. Jde o na vrh zmluvy, ktořý bol XXV. VZ OSN přijatý abso lútnou väčšinou hlasov. Najdůležitejšie ustanovenia zmluvy sú obsiahnuté v článkoch I a II, podlá ktorých sa zmluvné štáty zavazují neumiestňovať na morskom a oceánskom dne a v jeho podzemí akékolvek jádrové zbraně a iné zbraně hromadného ničenia, ako aj odpalovacie rampy a mě zariadenia, určeně na skladovanie, skúšame alebo použitie takýchto zbraní a taktiež nepodporovat, nenabádat a nenavádzat žiadny my stát na takú činnost, a to za hra nicami dvanástmilového pásma pobrežných vôd. Pokial ide o rozsah zákazu, zmluva sa obmedzuje na denukleařizáciu daného prostredia tak, ako to povodně navrhovali USA V článku V ba však zmluvně štáty zavazuje pokračovat v rokovaniach o dalších opatreniach, vedúcich k upínej jeho demilitarizácií tak, ako to povodně navrhovali socialistické štáty. Za týmto účelom si Výbor pře odzbrojeme v Ženevě naďalej ponechává tuto otázku vo svojom rokovacom programe. Zeměpisná oblast působnosti zmluvy bola vy medzená hranicou dvanástmílového pásma pobrežných vôd, co zodpovedá původnému sovietskemu návrhu z roku 1969, aj keď v tomto návrhu bolí urobené niektoré formulačné změny Závažné ustanovenia sú taktiež obsiahnuté v článku III o kontrole. Kontrolu bude můct robit každý účastnicky stát nielen vlastnými silamí, alebo v spolupráci s mou zmluvnou krajinou, ale aj prostřednictvím patřičných medzinářodných procedur v rámci OSN a v súlade s jej Chartou. Kontrolná procedura takto zahrnuje pozorovanie činnosti iných účastnických krajin v danom prostředí, poskytovanie informácií zmlúv nými štátmi o vzniku pochybnosti a podozrema
3
z narušovania zmluvy, vzájomné konzultácie a spoluprácu medzi zainteresovanými štátmi a tak tiež vykonávanie patričných inšpekcií na mieste Okrem národných prostriedkov tento systém umožňuje využiť medzinárodné procedúry a obrátiť sa na Radu bezpečnosti. Tieto ustanovenia v celku zabezpečujú jednoduchú a pritom pružnú a účinnú kontrolu nad plnením prijatých záväzkov zo strany zmluvných štátov. Zmluva podlieha ratifikácií a vstúpi do platnosti po uložení ratifikačných listín depozitárskym vládam zo strany 22 štátov, vrátane depozitárov. Zmluva vecne aj časové nadväzuje na dohodu o denuklearizácii Antarktídy, Moskovskú zmluvu o zákaze jadrových skúšok v troch prostrediach, dohodu o zákaze umiestňovania zbraní hromadné ho ničenia v kozmickom priestranstve, na zmluvu o denuklearizácii Latinskej Ameriky a konečne na zmluvu o zákaze rozširovania jadrových zbraní. Zmluva o denuklearizácii morského a oceánskeho dna je ďalším Logickým článkom tejto reťaze. ČSSR je účastníkom všetkých týchto zmlúv okrem zmluvy o denukleanzácii Latinskej Ameriky.
Zmluva znemožni rozšírenie vojenských jadrových pretekov na oblasť svetových morí a oceánov a tým bude slúžiť záujmom zachovania svetového mieru, zníženia medzinárodného napätia a zosilnenia priateľských vzťahov medzi štátmi v rôznych častiach sveta Tým, že zmluva bude obmedzovať sféru rozmiestnenia jadrových zbraní, bude objektívne pôsobiť proti možnosti vzniku jadrového konfliktu Z hľadiska tejto skutočnosti má preto zmluva nesmierny význam aj pre vnútrozemské štáty, ktoré by v prípade jadrového konfliktu boli taktiež postihnuté. ČSSR sa rokovaní o danej zmluve zúčastnila od samého začiatku, a to tak vo Výbore pre od zbrojenie v Ženeve, ako aj na pôde OSN. Svoj konštruktívny postoj k zmluve by mala teraz prejavil jej ratifikáciou v čo najbližšej dobe. Vzhľadom na to, že ide o zmluvu politického významu, predkladá sa táto zmluva v súlade s článkom 36 ods. 3 ústavného zákona 143/68 Zb. o československej federácii pred ratifikáciou na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu.
V Prané dna 10. júna 1971. Předseda vlády ČSSR Dr. Štrougal v r. Minister zahraničných vecí: Ing. Marko v. r.
4
SMLOUVA o zákazu umisťováni jaderných zbraní a jiných zhraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí
Smluvní
státy
této
smlouvy,
u z n a v a j í c e společný zájem l i d s t v a na po kroku v p r ů z k u m u a využívaní dna moří a oceánů pro mírové účely, berouce v úvahu, že zabránění závo dům v jaderném z b r o j e n í na dna moří a oceánů slouží z á j m ů m z a c h o v á n í míru, snižuje mezinárodní napětí a posiluje p ř á t e l s k é vztahy mezi státy, p ř e s v ě d č e n y o tom, že tato Smlouva je krokem na ceste k v y l o u č e n í dna moří a ocea nů i jeho podzemí ze závodu ve zbrojení. p ř e s v ě d č e n y o t o m , ž e tato S m l o u v u je krokem ke s m l o u v ě o všeobecném a ú p l n é m odzbrojení pod p ř í s n o u a účinnou mezinárodni kontrolou a odhodlány pokračovat za tím účelům v jednáních, přesvědčeny o t o m , že tato Smlouva přispěje k r e a l i z a c i c í l u a zásad C h a r t y OSN způ sobem slučujícím se se zásadami mezinárodního práva a n e p o r u š u j í c í m svobodu volného moře, se
d o h o d l y takto Článek
l
1. S m l u v n í s t á t y táto Smlouvy se zavazují ne instalovat a nerozmístovat na dne moři a oceánu, jakož i v jeho podzemí, m i m o v n ě j š í hranicí pásma mořského dna definovaného v č l á n k u II, j a k é k o l i v jaderně obrané nebo j a k é k o l i v j i n é druhy z b r a n í hromadného ničeni, jakož i stavby, odpalovací za řízení a j a k é k o l i v j i n é objekty zvláště určené pro skladování, z k o u š e n i nebo používání t a k o v ý c h zbraní. 2 Závazky obsazené v o d s t a v c i l tohoto Mán ku platí rovněž o pásmu mořského dna, o némž je zmínka v témže odstavci s v ý j i m k o u toho, že v mezích takového pásma mořského dna se t y t o závazky n e v z t a h u j í ani na pobřežní stát, ani na mořské dno pod jeho pobřežními v o d a m i 3. S m l u v n í státy této Smlouvy se z a v a z u j í ne pomáhat, nepodporovat a n e v y b i z e t k t e r ý k o l i v j i n ý stát k uskutečňování činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a n e ú č a s t n i l se j a k ý m k o l i j i n ý m způsobem takové činnosti. Článek II Pro účely této S m l o u v y se vnější hranice pas ma mořského dna uvedená v č l á n k u 1 shoduje s dvanáctimílovou v n ě j š í h r a n i c i pásma, z m í n ě n o u
v časti II Ú m l u v y o pobřežních vodách a pásmu s o u v i s l é m . Jež byla podepsána 29. dubna 1958 v Ženevě, a bude měřena v s o u l a d u s ustanove ními oddílu II, části l této Ú m l u v y a v souladu s mezinárodním právem Článek I I I 1. Každý s m l u v n í stát této Smlouvy má v z á j mu dosážení cílů a dodržování ustanovení této Smlouvy právo kontrolovat pozorováním činnost j i n ý c h smluvních států této Smlouvy na dně moři a oceánů, jakož i v jeho podzemí mimo hranici pásma uvedeného v článku l za podmínky, že toto pozorování nebude překážet takové činnosti 2. Zústanou-li po takovém pozorování opod statněné pochybnosti o p l n ě n í závazku převzatých na základě této Smlouvy, pak se smluvní stát této Smlouvy, j e n ž má tyto pochybnosti, konsultuje se smluvním státem odpovědným za činnost vyvoláv a j í c í tyto pochybnosti za uceleni j e j i c h odstranění Pokud pochybnosti zůstávají i nadále, pak s m l u v n í stát, jenž má tyto pochybnosti, in formuje ostatní smluvní státy a zainteresované strany, jež spolupracují na takových dalších kon trolních opatřeních, o nichž muže byt dosaženo dohody, včetně příslušné inspekce o b j e k t u , staveb, i n s t a l a c í a j i n ý c h zařízení, u nichž lze opodstat něné předpokládat, že budou takového d r u h u jaký je uveden v č l á n k u I. Takových konsultaci a spo lupráce se m a j í právo zúčastnit smluvní státy, na cházejíci se v oblasti takové činnosti, včetně kte rehokoliv pobřežního s t á t u a kteréhokoliv jiného účastníka Smlouvy, který u to požádá. Po dokon čení dalších kontrolních opatření, smluvní stát, který dal k těmto opatřením podnět, rozešle pří slušnou zprávu ostatním smluvním s t á t ů m . 3. Není- li možné pozorováním o b j e k t u , s t a v b y , instalace nebo jiného zařízení identifikovat stát odpovědny za činnost v y v o l á v a j í c í opodstatněné pochybnosti, pak smluvní stát, jenž má tyto po chybnosti uvědomí a o b r á t í se s příslušnými do tazy na smluvní státy v o b l a s t i takové činnosti, jakož i na kterýkoliv j i n ý s m l u v n í stát. Bude-li těmito dotazy zjištěno, že odpovědnost za takovou činnost má určitý s m l u v n í stál, pak se tento smluv ní stát konsultuje a spolupracuje s j i n ý m i smluv nimi stály, jak je ustanoveno v odstavci 2 tohoto článku. Nelze-li pomocí těchto dotazu identifikovat stál odpovědny za takovou činnost, pak dota zující se smluvní stát muže p ř i s t o u p i l k dalším kontrolním opatřením, včetně inspekce, přičemž tento stát pozve k účasti s m l u v n í státy v oblasti
5
takové Činnosti, včetně kteréhokoliv pobřežního státu, jakož i jiného smluvního státu, přejícího si spolupracovat. 4. Pokud konsultace a spolupráce, stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, neodstranily po chybnosti t ý k a j í c í Se uvedené činnosti a nadále zůstávají pochybnosti pokud jde o plnění závazků převzatých na základě této Smlouvy, pak smluvní stát může v souladu s ustanoveními Charty OSN postoupit náležitost Radě bezpečnosti, která může podniknout kroky v souladu s Chartou 5. Kontrola na základě tohoto článku může být prováděna kterýmkoliv smluvním státem jeho vlastními prostředky nebo za úplné či částečné podpory kteréhokoliv jiného smluvního státu, anebo prostřednictvím příslušných mezinárodních opatření v rámci Organizace spojených národů a v souladu s její Chartou. 6. Kontrolní činnost na základe této Smlouvy nesmí překážet činnosti jiných smluvních států a musí být prováděna s patřičným ohledem na práva, uznaná podle mezinárodního práva, včetně svobody volného moře a práv pobřežních států pokud jde o průzkum a využití jejich pevninské mělčiny. Článek IV Nic v této Smlouvě nebude interpretováno tak, aby to podporovalo nebo prejudikovalo stanovisko kteréhokoliv smluvního státu vůči existujícím mezinárodním úmluvám, včetně Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu souvislém z roku 1958 nebo vůči právům či závazkům, které může takový smluvní stát uplatňovat, anebo vůči uznání nebo neuznání práv či nároků uplatňovaných kterýmkoliv jiným státem ve vztahu k jeho pobřežním vodám, zahrnujícím mimo jiné pobřežní vody a pásma přilehlá nebo ve vztahu ke dnu moří a oceánů, včetně pevninské mělčiny Článek V
smluvních států této Smlouvy a poté pro každý zbývající smluvní stát dnem, kdy tyto pozměňovací návrhy p ř i j m e Článek V I I Pět let po v s t u p u léto Smlouvy v platnost bude v Ženevě uspořádána konference smluvních státu Smlouvy, aby posoudila provádění této Smlouvy s úmyslem zajistit, aby cíle preambule a ustanovení této Smlouvy byly plněny. Toto přezkoumání vezme v úvahu jakýkoliv relevantní technologický rozvoj. Tato konference rozhodne v souladu s názory většiny těch smluvních stran, které se jí zúčastní, zda a kdy bude svolána další konference Článek
VIII
Každý smluvní stát této Smlouvy má při výkonu své státní svrchovanosti právo odstoupil od Smlouvy, jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti, související s obsahem této Smlouvy, ohrozily svrchované zájmy jeho země O svém odstoupení uvědomí tři měsíce předem všechny ostatní smluvní státy této Smlouvy a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů. Takové sdělení musí obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech, o kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svrchované zájmy. Článek IX Ustanovení této Smlouvy se v žádném případě nedotýkají závazků převzatých smluvními státy této Smlouvy na základě mezinárodních dohod o zřízení pásem bez jaderných zbraní. Článek X 1. Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stál, jenž nepodepíše tuto Smlouvu před jejím vstupem v platnost v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, může k ní kdykoliv přistoupit.
Účastníci této Smlouvy se zavazují, že budou v duchu dobré vůle pokračovat v jednáních o dalších opatřeních v oblasti odzbrojení s cílem zabránit závodům ve zbrojení na dně moří a oceánu a v jeho podzemí.
2 Tato Smlouva podléhá ratifikaci signatárními státy. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se určují za depozitární vlády.
Článek VI
3. Tato Smlouva vstupuje v platnost dnem uložení ratifikačních listin dvaadvaceti vládami, včetně vlád určených za depozitární vlády této Smlouvy.
Kterýkoliv smluvní stát může předložit pozměňovací návrhy k této Smlouvě. Pro každý smluvní stát, jenž přijme pozměňovací návrhy, vstupují tyto v platnost, jakmile budou přijaty většinou
4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy po vstupu této
6
Smlouvy v platnost, vstoupí Smlouva v platnost dnem uložení jejich ratifikačních listin o přístupu. 5. Depozitární vlády oznámí neprodleně vládám všech signatárních a přistupujících států datum každého podpisu uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, datum vstupu této Smlouvy v platnost, jakož i jiná sdělení, která obdrží. 6 Tato Smlouva bude registrována depozitárními vládami v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.
Dáno v
...
Článek XI Tato Smlouva, jejíž čínský, anglický, francouzský, ruský a španělský text mají stejnou platnost, bude uložena v archivech depozitárních vlád Řádně ověřené kopie této Smlouvy budou předány depozitárními vládami vládám signatárních států a státům přistupujících k této Smlouvě. Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali tuto Smlouvu.
d n e . .
StT 1 - 36152-71
