FATU

Úřadu městské části Praha 4 Odbor stavební Táborská 350/32 140 45 Praha 4 K č. j.: P4/051659/11/OST/FATU

Věc: Námitky v řízení o umístění stavby Bytový dům Údolní, k. ú. Braník, Praha 4

Oznámením Úřadu městské části Praha 4, odbor stavební, ze dne 16. 5. 2011 bylo pod č. j. P4/051659/11/OST/FATU oznámeno pokračování územního řízení o umístění stavby Bytový dům Údolní, při ulicích Údolní a Vavřenova, na pozemcích p. č. 2612/62 a 2612/216 v k. ú. Braník, Praha 4, dále o umístění přípojek a přeložek inženýrských sítí pro tuto stavbu a úprav komunikace ulice Údolní pro záliv autobusové zastávky v k. ú. Braník, Praha 4. V tomto řízení vznáším jako účastník daného řízení tyto námitky:

1. Stavba není v souladu s územně plánovací dokumentací. a) Dle změny Z 1000 územního plánu (účinné od 12. 11. 2009) se jedná v případě daného území o území stabilizované (neboť v něm není stanovena míra využití území), které je tvořeno stávající souvislou zástavbou a stabilizovanou hmotovou strukturou, v němž územní plán nepředpokládá významný rozvoj. Dle přílohy č. 1, oddíl 8 odst. 3, je potom v území stabilizovaném možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé činnosti! Předmětnou stavbu nelze označit za zachování, dotvoření nebo rehabilitaci stávající urbanistické struktury. Vzhledem k tomu, že území je kompozičně dotvořeno, nelze uvažovat o dotvoření struktury; za dotvoření struktury by bylo možno považovat nanejvýše hmotově a výškově přiměřený objekt, který by tvořil přechod mezi zástavbou panelových domů a navazující zástavbou rodinných domů a vil. Rehabilitací stávající urbanistické struktury by bylo znovunavrácení funkcí stávajícím objektům s možností jejich přiměřených změn, nikoli však odstranění objektů a umístění stavby rozsáhlého bytového domu vymykajícího se objemově i výškově okolní zástavbě. Vzhledem k tomu, že předmětná stavba je novostavbou objemného a vysokého bytového domu, jedná se o rozsáhlou stavební činnost, která je však dle výše uvedeného regulativu územního plánu nepřípustná! b) Stavba je z hlediska funkčního využití v území stavbou výjimečně přípustnou. Pro umístění výjimečně přípustné stavby však nejsou dány žádné důvody a není ani splněn postup pro umístění takovéto stavby. Vzhledem k rozporu stavby s územně plánovací dokumentací nelze stavbu umístit.

1

2. Nejsou splněny minimální odstupové vzdálenosti umisťované stavby od okolních staveb. Dle čl. 8 odst. 2 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn. Tento požadavek vyhlášky není splněn minimálně v těchto případech, kde alespoň v jedné stěně jsou okna obytných místností: i) odstup navrhovaného objektu od stavby č. p. 548 činí cca 33 m, ačkoli výška stěny navrhovaného objektu směrem do ulice Údolní činí cca 47 m! ii) odstup navrhovaného objektu od stavby č. p. 554 činí cca 30 m, ačkoli výška stěny navrhovaného objektu směrem do ulice Údolní činí cca 47 m! iii) Provedná změna projektu počítá s odstraněním balkonů na západní straně plánovaného „bytového domu Údolní“, čímž došlo k zarovnání stěn s bytovým domem Údolní 1174/102, nicméně v projektové dokumentaci nejsou zohledněny a zakresleny již stávající balkóny na východní straně bytového domu Údolní 1174/102, které zakreslenou kótu přesahují a tudíž se promítají do předmětné odstupové vzdálenosti a tím pádem není ani v tomto případě dodržena vzdálenost staveb. Připomínám, že dle čl. 8 odst. 9 uvedené vyhlášky se vzájemné odstupy staveb měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy nadzemních částí obvodových stěn a předsazených částí stavby (balkóny, arkýře, terasy, vstupy apod.). Dle tohoto pravidla je zřejmé, že vzdálenosti mezi stavbami se měří tak, že se nejprve zjistí vzdálenost obou staveb, měřená na jejich nejkratší spojnici. Dále se změří nejvyšší výška stěn obou staveb. Tyto údaje se porovnají, přičemž vzdálenost musí být alespoň rovna výšce vyšší ze stěn. Stavba přitom má na straně přivrácené k ulici Údolní jednu stěnu, a to o nejvyšší výšce cca 47 m. Minimálně tato vzdálenost mezi vnějším povrchem umisťované stavby a vnějším povrchem jiné stavby pro bydlení musí být zachována, jinými slovy při výšce dané stěny 47 m může být umisťovaná stavba vzdálena od domů č. p. 554 a č. p. 548 minimálně 47 m. Toto však respektováno není. V dokumentaci provedené nákresy odstupů daných staveb jsou nesprávné, neboť neporovnávají odstupy staveb s výškou zdi domu přivrácené k ulici Údolní, která činí cca 47 m. Navrhovaná stavba tak nesplňuje požadavky uvedeného ustanovení vyhlášky, neboť vzdálenost mezi uvedenými stavbami není alespoň rovna vyšší ze stěn. Stavba je tedy navržena v rozporu s čl. 8 odst. 2 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999.

2

3. Předložená dokumentace je nedostatečná. V dokumentaci nejsou okótovány vzdálenosti od okolních staveb, zejména od stavby domu č. p. 1174 ani od rodinných domů č.p. 554, 548, 987 na druhé straně ulice Údolní. Připomínám, že dle čl. 8 odst. 9 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 se vzájemné odstupy staveb měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy nadzemních částí obvodových stěn a předsazených částí stavby (balkóny, arkýře, terasy, vstupy apod.). Ve vztahu k předmětu řízení – řízení o umístění stavby – jsou přitom tyto údaje odstupové vzdálenosti - údaji klíčovými. Bez odstranění uvedených vad stavební úřad nemůže též rozhodnout na základě zjištěného stavu věci (§ 3 správního řádu).

4. Navrhovaná stavba je v rozporu s čl. 8 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 i z důvodu nedostatečných odstupových vzdáleností od domu č. p. 1174. Podle čl. 8 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 musí vzájemné odstupy staveb splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, ochrany povrchových a podzemních vod, požadavky na denní osvětlení a oslunění, na zachování pohody bydlení ad. Navrhovaná stavba neodpovídá požadavkům na architektonicko urbanistické začlenění do území dle vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 (zejm. čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1) i ve vztahu k odstupům od domu č. p. 1174. Připomínám, že vzdálenost těchto staveb je jen cca 7 m (!), ačkoli výška domu č. p. 1174 činí 45,6 m! Stavba se tedy též nepřípustným způsobem přibližuje k domu č. p. 1174. Stavba navrhovaného objemu by měla být přitom vzdálena od okolních staveb tak, aby prostory mezi stavbami nebyly „stísněné“. Jinými slovy, obě objemné stavby jsou situovány v těsné blízkosti, aniž by byly respektovány nutné odstupy. Připomínám, že vyhláška hl. m. Prahy č. 26/1999 počítá ve svém čl. 8 odst. 2 s tím, že jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn. Uvedené ustanovení tedy upřesňuje obecné hledisko uvedené v čl. 8 odst. 1 pro odstup staveb pro bydlení. V daném případě sice nejsou uvedené stavby protilehlé svými stěnami, ale je nutno vycházet ze smyslu a účelu uvedené právní úpravy a za rozporné, ne-li s odst. 2, tak minimálně s odst. 1 čl. 8 předmětné vyhlášky, považovat situaci, kdy vzdálenost mezi stavbami pro bydlení není rovna alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn tak, jak je tomu v tomto případě. Tj. není-li specielního ustanovení pro vztah dvou staveb (nevztahuje-li se na daný případ odst. 2), je nutno při přezkoumávání toho, zda stavba splňuje ve smyslu odstavce 1 „požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, … požadavky na

3

denní osvětlení a oslunění, na zachování pohody bydlení“ (ale i požadavky čl. 4 odst. 1), respektovat smysl a účel vyhlášky seznatelný z jiných jejích ustanovení. Stavba je tedy navržena v rozporu s čl. 8 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999.

5. Stavba je navržena v rozporu s čl. 4 odst. 1, čl. 8 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 22 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 a § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, musí umístění staveb a míra zastavění pozemku odpovídat urbanistickému a architektonickému prostředí a zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí a dále u staveb umísťovaných do prostředí již existující zástavby musí urbanistické a architektonické řešení reagovat na charakter a strukturu této zástavby. Dle čl. 8 odst. 1 uvedené vyhlášky musí vzájemné odstupy staveb splňovat mj. požadavky na zachování pohody bydlení. Dle čl. 22 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 musí být stavba navržena tak, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky jejich uživatelů a uživatelů okolních staveb. Podle § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je v souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území obecným požadavkem takové umisťování staveb, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. Umisťovanou stavbou dojde k výraznému zásahu do daného území a ke změně dosavadního komfortu bydlení. Žadatel o vydání územního rozhodnutí opomenul ustanovení § 76 odst. 2 stavebního zákona, neboť stavba nerespektuje zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb. Důvodně namítám, že umístění stavby o navrhované výšce a hmotě do prostoru dosud nikoli takto intenzivně zastavěného (bez respektování obecných i specielních požadavků na vzájemné odstupy staveb) naruší pohodu bydlení a způsobí zhoršení životních podmínek zejména v domě č. p. 1174, jakož i v rodinných domech na druhé straně ulice Údolní č. p. 554, 548, 987, č.p. 1272 (a dalších domech v bezprostředním okolí) , (připomínám, že navrhovaná stavba je od těchto rodinných domů situována jižním směrem). Navrhovaná stavba svými rozměry, hmotou a architektonickým provedením nerespektuje stávající zástavbu sídliště na straně jedné (kterou navíc převyšuje) a řady rodinných domů na straně druhé. Stávající nízkopodlažní zástavbu bylo možno v území akceptovat vzhledem k nevelké výšce a hmotě objektů, nikoli však její navýšení na objem navrhovaných staveb. To platí tím spíše ve vztahu k rodinným domům na druhé straně ulice Údolní. Umístěním navrhované stavby by došlo k narušení stávající struktury a k jejímu nežádoucímu zahuštění a její realizace by v daném urbanistickém celku působila rušivě a nepatřičně. Navrhované urbanistické a architektonické řešení způsobuje rozpor s výše uvedenými požadavky vyhlášky. Připomínám, že narušení pohody bydlení není vázáno pouze na splnění limitů stanovených právními předpisy (to by tento požadavek byl nadbytečný), a je nutno toto

4

zkoumat vždy vzhledem ke konkrétním podmínkám v místě. Pohoda bydlení je definovaná jako souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 2 As 44/2005-116, v němž je uvedeno, že pohodou bydlení je možno „rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.“. Připomínám, že většina z těchto složek je v dané věci umisťovanou stavbou – negativně - dotčena, kdy umístěním předmětné stavby dojde k navýšení hlukové a emisní zátěže (pohyb osob a automobilů osob bydlících ve stavbě a jejich návštěvníků), zhoršením světelných podmínek ad. Uvedené zde působí narušení pohody bydlení, kdy zejména navrhovaná, objemná stavba, je umístěna ve značné blízkosti ke stávající zástavbě. Realizace navrhované stavby naruší pohodu bydlení a způsobí zhoršení životních podmínek v uvedených nemovitostech. Stavba je navržena v rozporu s čl. 4 odst. 1, čl. 8 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 22 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 a § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a nelze ji tak umístit.

6. K narušení pohody bydlení dojde též v souvislosti se zvýšením hluku v dané lokalitě. V dané lokalitě je již v současné době (i po započtení korekce pro hlavní komunikace, kterou zde však započíst nelze – viz dále) nepřípustně překročena nejvýše přípustná hladina hluku, kdy tato přesahuje 60 dB přes den a 50 dB v noci. V daném místě je tedy překročeno únosné zatížení území (§ 17 zákona č. 17/1992 Sb.), neboť je překročena přípustná míra zatěžování hlukem stanovená hlukovými limity. Stanovené limity hluku jsou přitom stanoveny jako nepřekročitelné. V této souvislosti je nutno též poukázat na čl. 35 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Je přitom nepochybné, že předmětná stavba tento stav - jednak odrazem hluku z dopravy od její fasády, jednak navýšením hlukové zátěže v souvislosti s nárůstem počtu automobilů uživatelů povolované stavby - ještě zhorší, což je však již nepřípustné. K doložené hlukové studii uvádím, že tato nesprávně vychází z hlukových limitů pro umisťovanou stavbu v chráněném venkovním prostoru Laeqp = 60 dB přes den a 50 dB v noci. Pro danou stavbu však nelze započíst korekci K = + 10 dB (A), neboť ulice Údolní není hlavní pozemní komunikací v území (ani hluk na ní není převažující nad hlukem z dopravy na dalších komunikacích v území) - viz příloha č. 3 část A pozn. 3) nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

5

Hlukové limity pro umisťovanou stavbu v chráněném venkovním prostoru tedy činí (po přičtení korekce K= + 5 dB (A)) Laeqp = 55 dB přes den a 45 dB v noci, přičemž tento limit však v chráněném venkovním prostoru jak stavby umisťované, tak i staveb okolních splněn není. Nejsou tedy splněny nejvýše přípustné limity pro hluk dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. a stavbu tedy nelze umístit.

7. Na předmětných pozemcích navrhovaného bytového domu se v současné době nachází objekty (stavby). Předmětnou stavbu tedy nelze umístit do doby, než bude postupem dle stavebního zákona umožněno odstranění těchto staveb (§ 128 zákona č. 183/2006 Sb.) - tak tomu však dosud není. Nelze umístit stavbu tam, kde již nějaká stavba stojí – je nejprve třeba rozhodnout o odstranění této stavby. Pro odstranění stavby je stanoven postup dle § 128 stavebního zákona. Územní rozhodnutí nelze do předložení rozhodnutí o povolení odstranění stávajících staveb vydat.

8. Dle čl. 7 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 musí pozemek určený k zastavění svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci dané stavby; nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb. V dokumentaci není dostatečně řešen způsob založení okolních panelových domů, ačkoli navrhovanou stavební činností může dojít k jejich poškození. Z předložených podkladů není zřejmý vliv navrhované stavby na statiku sousedních domů č. p. 1174, (č. p. 1272, 554, 548, 987 a dalších domů v bezprostředním okolí), přičemž lze předpokládat, že navrhovanou činností budou dotčeny. Požaduji předložení inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu. Bez uvedených podkladů, tedy bez předložení dokumentů týkajících se vlivu stavby na statiku okolních panelových domů, nelze rozhodnout v souladu s požadavky správního řádu (§ 3) na základě zjištěného stavu věci. Upozorňuji na to, že v případě, že dojde k hloubení v geologickém podloží pod uvažovaným objektem za účelem získání podzemních prostor pro garáže a pod. v blízkosti základové desky domu č.1174 a tím by mohlo dojít k porušení statiky našeho objektu, jsme připraveni před započetím výstavby, nechat zpracovat PASPORTIZACI t.j. zdokumentování současného stavu našeho domu fotodokumentací a odbornými posudky tak, aby v případě vzniklých škod na majetku spoluvlastníků domu 1174 mělo SVB 1174 průkazný materiál, jímž by se daly eventuální škody prokázat investorovi Bytového domu-Údolní, v soudním řízení.

9. Stavba nesplňuje požadavky právních předpisů na dopravu v klidu. a) Návrh parkovacích stání počítá s realizací některých parkovacích stání (8 + 8) pouze pro vozidla skupiny 01, což je však nepřípustné.

6

Všechna parkovací stání musí být navržena pro vozidla skupiny 02, což vyplývá z čl. 56 odst. 4 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999, podle něhož jsou rozměry garážových stání dány normovými hodnotami. Dle ČSN 73 6058 (ve znění změny Z3) potom „garáže pro osobní automobily se mají navrhovat pro automobily podskupiny 02 …“, tzn. parkovací stání musí mít parametry min. 2,4 x 5,3 m. Tato šířka parkovacích stání však není u všech stání splněna. Navíc i u stání pro vozidla skupiny 01 není splněna ani minimální šířka pro vozidla skupiny 01 (rozměry jsou jen 1,65 x 4,25). b) Podle čl. 56 odst. 4 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 jsou rozměry garáží (stání a garážových komunikací) dány normovými hodnotami – v daném případě ČSN 736058 Hromadné garáže (ve znění změny Z3). Podle této normy má být šířka příjezdní (výjezdní) dvoupruhové komunikace komunikace ke garážím 6 m. Navrhovaná příjezdová komunikace má však šířku jízdního pásu jen cca 5,85 m. Vzhledem k uvedenému je stavba navržena v rozporu s čl. 56 odst. 4 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999.

10. Magistrát hlavního města Prahy Odbor územního plánu, vydal 14.06.2010 rozhodnutí Č.j. URM 4309/10, k dopisu zn. S-MHMP 339020/2010/OUP ve Věci: Žádost o vyjádření ke stavbě nazvané „Novostavba bytového domu“, na nároží ulic Údolní a Vavřenova, Praha 4, pozemky parc.4. 2612/62 , 2612/216 v kat.ú. Braník. Stanovisko URM: „S předloženým záměrem nelze souhlasit. Výjimečnou přípustnost v ploše OV, navýšení bytové funkce v uvedeném rozsahu, neakceptujeme. V projektové dokumentaci doporučujeme zohlednit naše výše zmiňované připomínky.“ Na základě tohoto rozhodnutí, nelze územní rozhodnutí o umístění stavby vydat.

11. Stavba ani po provedených úpravách nesplňuje čl.8 odst. 2 vyhlášky OTPP Investor provedl změny v projektové dokumentaci a vzal svou žádost o povolení výjimky z ust. čl.8 odst. 2 vyhlášky OTPP zpět. Na základě této skutečnosti Úřad městské části Praha 4, odbor stavební vyloučil řízení o povolení výjimky z ust. čl. 8 odst. 2 vyhlášky OTPP ze společného územního řízení a řízení o povolení výjimky k samostatnému projednání, usnesením poznamenaným do spisu č.j. P4/051654/11/OST/FATU ze dne 13.5.2011. Provedná změna projektu počítá s odstraněním balkonů na západní straně plánovaného „bytového domu Údolní“, čímž došlo k zarovnání stěn s bytovým domem Údolní 1174/102, nicméně v projektové dokumentaci nejsou zohledněny a zakresleny již stávající balkóny na východní straně bytového domu Údolní 1174/102, které zakreslenou kótu přesahují a tudíž se promítají do předmětné odstupové vzdálenosti a tím pádem není ani v tomto případě dodržena vzdálenost staveb. Na základě těchto udevených skutečností tedy žadatel nesplnil podmínky čl. 8 odst. 2 vyhlášky OTPP a tedy požadavek udělení výjimky stále trvá.

7

Dále znovu namítám, že pro udělení výjimky z předpisů stanovících obecné technické požadavky na výstavbu - z čl. 8 odst. 2 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 - není v tomto případě dán žádný důvod. Výjimka, o níž by tedy mělo být znovu žádáno, potvrzuje, že stavba je navržena v rozporu s právními předpisy a v rozporu s veřejnými zájmy jimi chráněnými. Navrhovaná stavba je novostavbou, u níž není dán žádný důvod, proč by neměla splňovat vyhláškami předepsané požadavky na výstavbu. Výjimky z ustanovení právních předpisů (má-li se jednat skutečně o výjimky), nelze dávat automaticky, avšak stavebník musí prokázat, v čem převažuje veřejný zájem na zvoleném řešení nad veřejným zájmem vyjádřením ustanovením, z něhož je žádána výjimka, nebo prokázat, proč nelze ustanovení vyhlášky dodržet. Toto musí být dle čl. 63 předmětné vyhlášky náležitě odůvodněno. Připomínám, že nedodržení vzdáleností předepsaných vyhláškou má zásadní negativní vliv na zhoršení parametrů stavby uvedených výše, tj. zejména na zachování hodnoty území a kvality prostředí. Nejedná se navíc o nepodstatné zmenšení vyhláškou předepsaných vzdáleností, ale předepsaná vzdálenost 43,3 m má být redukována pouze na 7,9 m! To je snížení na 18,3 % předepsané hodnoty. V daném případě není dán a ani žadatelem tvrzen a prokázán žádný důvod, proč by stavba měla být realizována v rozporu s ustanoveními předmětné vyhlášky, je-li možno ji v daném případě realizovat tak, aby jejím ustanovením odpovídala. Není důvodu, proč stávající poměry v území uvést realizací přístavby a nástavby do nesouladu s obecnými technickými požadavky na výstavbu - není důvodu, proč by ustanovení vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 neměla být respektována a je vadou stavby, že byla navržena v rozporu s ní. Stavba, která by splňovala požadavky uvedené vyhlášky, by byla dostatečně velká na to, aby splňovala požadavky na bydlení. Výjimečné řešení lze zvolit tam, kde dodržení ustanovení vyhlášky poměry stávající stavby neumožňují, u změn stávajících staveb, kde by si to vyžádalo neúměrné výdaje apod. V žádném případě není důvodem k povolení výjimky skutečnost, že stavebník disponuje pouze malým pozemkem, avšak chce na něm realizovat velkou stavbu. Připomínám, že dle § 169 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 63 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 je možno vydat výjimku pouze v odůvodněných případech, tj. k výjimečnému řešení musí být dán nějaký relevantní důvod – ten zde však chybí! Tuto stěžejní podmínku nelze zaměnit s podmínkou přípustnosti výjimky s ohledem na zájmy chráněné příslušnou vyhláškou a její účel – tato podmínka musí být samozřejmě též naplněna, avšak primárně se je nutno zabývat, zda je vůbec pro to, aby bylo možno o výjimce uvažovat, dán nějaký důvod. Jestliže zde tedy absentuje relevantní důvod, proč je stavba navržena tak, že požadavkům právního předpisu neodpovídá, potom toto je důvodem pro zamítnutí žádosti, bez toho aniž by bylo vůbec posuzováno, zda má být výjimka udělena či nikoli. Odůvodněný případ pro udělení výjimky by mohl být dán např. při stavebních úpravách domu tam, kde nelze historickou zástavbu přizpůsobit zcela požadavkům současných předpisů

8

(nelze např. ve stávající zástavbě dodržet předepsanou šířku schodiště při jeho rekonstrukci, nelze zřídit nová parkovací místa apod.). V případě, kdy se ovšem jedná o podstatný nárůst hmoty stávající zástavby, potom tento není vynucen žádnými okolnostmi ospravedlňujícími nedodržení požadavků právních předpisů. Vzhledem k § 169 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 63 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 nelze výjimku vydat.

12. V řízení o umístění stavby „Bytový dům Údolní“ na pozemcích v k. ú. Braník, Praha 4, vznáším tuto n á m i t k u p o d j a t o s t i , a to všech pracovníků Úřadu městské části Praha 4, včetně vedoucí stavebního úřadu a jeho referentů, tajemníka úřadu a starosty městské části, a to z těchto důvodů: Vlastníkem pozemku p. č. 2612/216 k. ú. Braník, na němž bude též realizována předmětná stavba, bylo Hlavní město Praha, které tento pozemek svěřilo do správy Městské části Praha 4. Městská část Praha 4 uzavřela se stavebníkem dne 9. 3. 2011 kupní smlouvu o prodeji tohoto pozemku. Městská část Praha 4 má tak dán bezprostřední majetkový zájem na realizaci dané stavby, neboť je ve smluvním vztahu se stavebníkem, kterému prodala pozemek pro danou stavbu a získala za to kupní cenu. Dále je třeba uvést, že zpracovatelem projektu pro danou stavbu je ing. arch. Jiří Košťál, který je však zároveň členem komise výstavby Městské části Praha 4. Na souhlasné stanovisko této komise je přitom např. odkazováno ve stanovisku Městské části Praha 4 k dané stavbě jako stavbě výjimečně přípustné (stanovisko Městské části Praha 4 ze dne 26. 11. 2010, zn. P4/123145/10/OKAS/HONZ). Je tedy zřejmé, že postoj městské části, jež je spoluvytvářen právě v komisi výstavby, nemusí být nestranný, ale je či může být ovlivněn uvedenou skutečností. Pracovníci (stavebního) úřadu městské části jsou přitom zaměstnanci městské části (§ 104 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb.), stejně jako tajemník. Starosta zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části (§ 104 odst. 1 tohoto zákona); odvolává a jmenuje tajemníka úřadu městské části. Úřad městské části a starosta jsou orgány městské části. Tajemník plní úkoly uložené mu zastupitelstvem městské části, stanovuje platy zaměstnancům obce zařazeným do úřadu městské části a plní úkoly jejich zaměstnavatele (§ 81 odst. 5 ve spojení s § 103 tohoto zákona); je ze své funkce odpovědný starostovi (§ 104 odst. 2). Pracovníci, kteří by rozhodovali v daném správním řízení (tj. včetně tajemníka úřadu městské části, který by rozhodoval o námitce podjatosti vznesené v tomto řízení), jsou zaměstnanci osoby – účastníka řízení, jež má na věci určitý i majetkový zájem, a jsou vůči němu v poměru závislém, podřízeném. Povinnosti, jež vyplývají pracovníkům úřadu městské části z jejich pracovněprávních vztahů vůči zaměstnavateli (účastníku řízení), zejm. povinnost plnit pokyny zaměstnavatele, zakládají jejich poměr k tomuto účastníku řízení, jež způsobuje pochybnost o jejich nepodjatosti, včetně zájmu na výsledku řízení, tj. vyloučení z rozhodování v této věci. V této souvislosti připomínám, že pro vyloučení pracovníka z rozhodování správního orgánu postačuje pouhý důvodný předpoklad o jeho podjatosti.

9

Důvodem pro zamítnutí námitky podjatosti by mohlo být pouze přesvědčivé zdůvodnění, proč skutečnost, že osoba podílející se na projednávání a rozhodování věci je zároveň zaměstnancem osoby, která má zájem na předmětu řízení, nevyvolává pochybnosti o její nepodjatosti. Tímto odůvodněním nemůže být však obecný odkaz na povinnost úředníků řídit se zákony a právní předpisy. Vzhledem k tomu, že pochybnost o nepodjatosti pracovníka správního orgánu bývá dána z důvodu zájmu na nestranném rozhodování vyjádřeném ve správním řádu i tam, kdy není poměr mezi ním a účastníkem řízení takto jednoznačně prokazatelný, nemůže závěr o nevyloučení pracovníků úřadu v této věci obstát. Naopak by se jednalo o stav, který je v rozporu se základní zásadou správního řízení, totiž zásadou nestrannosti rozhodování. Je přitom nerozhodné, že rozhodování spadá do působnosti přenesené. Připomínám též, že důvody vyloučení nevznáším proti tomuto úřadu, avšak proti jeho jednotlivým pracovníkům. Úprava podjatosti jako poměru pracovníka správního orgánu k dané věci či účastníku řízení nikterak nevylučuje, že by důvod podjatosti nemohl být dán u dvou a více pracovníků správního orgánu, resp. u pracovníků všech tak, jak je tomu v tomto případě. Vzhledem k tomu, že pochybnost o nepodjatosti pracovníka správního orgánu bývá dána z důvodu zájmu na nestranném rozhodování vyjádřeném v § 14 správního řádu i tam, kdy není poměr mezi ním a účastníkem řízení takto jednoznačně prokazatelný, je zde důvodnost vznesené námitky dána. Z těchto důvodů jsou pracovníci orgánů Městské části Praha 4 ze zákona vyloučeni z rozhodování v tomto správním řízení, neboť není přípustné, aby o věci, na které má jedna z osob, která je účastníkem řízení, zájem, rozhodovali její vlastní zaměstnanci. 13. Umístěním stavby dojde ke zkrácení mého vlastnického, ústavně zaručeného práva k bytu v budově č. p. 1174/102 stojící na pozemku p. č. 2612/206 v k. ú. Braník, jakož i ke spoluvlastnickým podílům na této budově a na pozemku. Umístění navrhované stavby i udělení výjimky pro tuto stavbu se dotýká mých vlastnických práv k uvedeným nemovitostem v mnoha ohledech, které vyplývají z výše uvedených námitek i které jsou uvedeny níže. Navrhovanou stavbou jsou dotčena má vlastnická práva k předmětným nemovitostem zejména narušením pohody bydlení v mém bytě, zhoršením světelných podmínek, zhoršením životního prostředí v dané lokalitě apod. Stavba takového objemu by měla být vzdálena od okolních staveb tak, aby prostory mezi stavbami nebyly „stísněné“ – jinými slovy, stavba o značné hmotě je v těsném sousedství stávající zástavby, a to aniž by respektovala nutné odstupy od okolních staveb. Jak již je uvedeno, umístění stavby by navíc způsobilo zhoršení světelných poměrů v mých nemovitostech, zejména zhoršení osvětlení (dojde ke zhoršení světelných podmínek nad míru přiměřenou poměrům). Dojde i ke změně charakteru nejbližšího okolí nemovitostí, dosud v místě stavby nikoli takto intenzivně zastavěného. Zároveň dojde k navýšení dopravní zátěže v bezprostřední blízkosti výše uvedených nemovitostí; to bude zejména mít za následek zvýšení hluku, prašnosti a emisí. K dotčení mých práv dojde i v souvislosti s výstavbou objektu – hluk, prašnost ad. Ze všech výše uvedených důvodů s umístěním stavby Bytový dům Údolní a staveb s ní souvisejících na pozemcích v k. ú. Braník, Praha 4, n e s o u h l a s í m ; rozhodnutí o umístění této stavby nelze z výše uvedených důvodů vydat.

10

13. Na základě usnesení shromáždění společenství vlastníků bytů (dále jen SSVB) Údolní 1174 konaného dne 18. května 2011 v budově ZŠ Jílovská 1100/6, Praha 4, schvaluje SSVB pověření výboru SVB na jednáních a úkonech související se stavbou Bytového domu Údolní. Na základě tohoto usnesení podáváme hromadně Věcně shodné připomínky ve Věci: Podání námitek v řízení o umístění stavby Bytový dům Údolní, k.ú. Braník, Praha 4, konaném dne 16.6.2011 v budově Úřadu MČ Praha 4. Níže uvedení a podepsaní vlastníci bytových jednotek v budově č.p. 1174/102 v ulici Údolní , Praha 4 - Braník, se připojují k podání námitek v rámci územního řízení vedeného pod č. j. P4/051659/11/OST/FATU o umístění stavby „Bytový dům Údolní“, při ulicích Údolní a Vavřenova, na pozemcích p. č. 2612/62 a 2612/216 v k. ú. Braník, Praha 4, dále o umístění přípojek a přeložek inženýrských sítí pro tuto stavbu a úprav komunikace ulice Údolní pro záliv autobusové zastávky v k. ú. Braník, Praha 4. Rovněž svým podpisem vlastníci uplatňují hromadně připomínku ke zkrácení vlastnických, ústavně zaručených práv k bytovým jednotkám (jmenovitě uvedeným v přiložené podpisové listině) v budově č. p. 1174/102 stojící na pozemku p. č. 2612/206 v k. ú. Braník, jakož i ke spoluvlastnickým podílům na této budově a na pozemku. Přílohy: 1) Věcně shodná připomínka ve Věci podání námitek v řízení o umístění stavby Bytový dům Údolní, k.ú. Braník, Praha 4, konaném dne 16.6.2011 v budově Úřadu MČ Praha 4 - Rozsah 3 strany

Za Společenství vlastníků bytů Údolní 1174/102, Praha 4-Braník Praha 4, Braník, Údolní 1174/102, PSČ 142 00 IČ: 284 94 679

David Jandera Předseda výboru

…………………………………

11