Farní občasník. Časopis farního společenství v Otrokovicích a Pohořelicích. Číslo 7, ročník XVII. neděle

Farní občasník Časopis farního společenství v Otrokovicích a Pohořelicích

Číslo 7, ročník XVII.

neděle 17. 12. 2006

„Za vločkou vločka z oblohy padá, chvilinku počká a potom taje...“ Hodně vánočních vloček naděje, štěstí a lásky Vám přeje redakce Farního občasníku. 1

Vánoční ohlédnutí za dobrým i zlým ánoční čas nás, bratři a sestry, vybízí, abychom do svých rodin, životů a vztahů vnášeli ducha radosti, pokoje a vzájemnosti, tedy Ducha Ježíšova. S tím ovšem souvisí i ochota podívat se zpět a posoudit, nakolik jsme umožnili Božímu Duchu, aby měl místo v našich životech i během těch všedních dnů roku 2006. Jsem přesvědčen, že celá řada našich farníků se velkou měrou podílela na rozvíjení života víry jak po stránce duchovní a pastorační, tak po stránce organizační a pracovní. Mohl jsem pozorovat, jak fungují aktivity jednotlivých složek farnosti, společenství či práce vedoucích dětí a mládeže a také co to obnáší vystavět za kostelem novou zeď nebo dohodnout se na stavbě skladu. Za všechno, co se podařilo, patří všem vřelý dík a upřímné „Pán Bůh zaplať.“ Že nešlo všechno hladce jako po másle, s tím se musí počítat. Kde se něco děje, tam se vždycky vyskytují různé postoje a názory na věc. Mezi tím vším, z čeho mám radost, se ovšem kvůli rozdílnosti názorů vyskytly i věci, které člověka zamrzí. Nemyslím si, že rozdílné názory jsou důvodem k tomu, aby se farnost rozdělovala, aby vznikaly sváry, hněv a

V

vzájemné obviňování. Tyto rozdíly se však mohou lehce stát toho všeho příčinou, když zapomeneme, že v životě církve jde neustále o boj mezi silami dobra a zla. Moc zla si umí, jak je vidět, použít rozdílnost názorů k vytváření napětí a nepřátelství i přesto, že obě strany k určité věci přistupují s dobrým úmyslem. Řešit problémy a rozdílné názory v duchu evangelia však obnáší ochotu vidět dobrý úmysl toho druhého, umět naslouchat, udržet si při výměně názorů atmosféru pokoje bez obviňování toho druhého ze vzdoru a nebránit se opačným argumentům. Pokud se tohle nedaří, je to známka, že jsme někde opomněli dát dost prostoru duchu Kristovu a vytvořili místo pro jeho odpůrce. Pán Ježíš však přišel do toho světa právě proto, aby tam, kde lidská slabost a hřích působí rozdělení, on obnovil jednotu, kde je obviňování, on přinesl porozumění, kde je hněv, on vnesl mír. Oslava jeho narození o Vánocích bude nejkrásnější tehdy, když mu umožníme takto jednat i v našich životech. To také ze srdce přeji do nového roku všem farníkům. otec Josef Zelinka

Vánoční pozvánky do Zlína 25.12.2006, 10:00, latinská mše svatá, chrám sv. Filipa a Jakuba. 27.12.2006, 19:30, varhanní koncert , chrám sv. Filipa a Jakuba. Varhanní díla různých autorů hraje zlínský varhaník Ludvík Šuranský.

2

Dopisy z Olomouce zajímavost: nejstaršímu je asi 52 let. Většina bohoslovců začala nový akademický rok exerciciemi na Velehradě, první ročník kratší rekolekcí. Poté byl na Cyrilometodějské teologické fakultě zahájen nový akademický rok mší svatou v chrámu Panny Marie Sněžné, kterou celebroval arcibiskup Jan. Jak asi víte, fakulta má novou děkanku – sestru dominikánku Ivanu Gabrielu Vlkovou. Také jsme oslavili 75. výročí posvěcení velké seminární kaple sv. Cyrila a Metoděje. Jistě jste také slyšeli o setkání českých, moravských a slovenských bohoslovců na Velehradě. Možná, že zrovna u vás doma bydlel někdo ze spišských bohoslovců. My jsme bydleli ve farnostech Bílovice, Březolupy a Jankovice. V první polovině října také přijali kandidáti kněžství 4. ročníku z rukou arcibiskupa Graubnera službu akolyty a na počátku září měli třeťáci za přítomnosti biskupa Posáda tzv. kandidaturu (byli přijati za kandidáty svěcení). Jinak řád života je tu podobný jako v konviktu – čas dne se dělí mezi spánek a odpočinek, přednášky na fakultě a samostudium, mši svatou, modlitbu denní modlitby církve (breviáře), rozjímání atd. Střídáme se na různých službách - v jídelně, u myčky, na vrátnici, služba u oltáře… Každý měsíc je víkendová rekolekce (duch. obnova). Studium nám zabere hodně času. Je to ale opravdu velké Boží požehnání a milost být ve společenství lidí, kteří směřují ke stejnému cíli – k nebi. Svatost se opravdu dá žít i v dnešní době a vážím si těch, kteří se toho nebojí. Na druhou stranu jsem se už loni zbavil řady naivních představ o bohoslovcích. Jsme opravdu normální lidé (i když o tom asi i někteří

Pozdrav ze semináře

O

lomouc 4. prosince 2006 Chvála Kristu, drahé sestry a bratři v Kristu, všechny vás srdečně zdravím z Arcibiskupského kněžského semináře. Jak asi víte, po roční formaci v Teologickém konviktu jsem v polovině září nastoupil do semináře, který sídlí ve stejné budově jako konvikt. Před nástupem do AKS jsme o prázdninách ještě prožili různé brigády v semináři, praxe a jazykový kurz. Vy, kdo jste už seminář navštívili (např. při naší děkanátní pouti), víte, že jeho komplex je vcelku rozsáhlý. Nachází se v něm 6 kaplí. Kromě konvikťácké sv. Jana Sarkandra, kterou jsme využívali loni, jsou to kaple sv. Cyrila a Metoděje (největší kaple, kde se sejde v soboty, neděle a slavnosti celý seminář), kaple Panny Marie (zde je na většinu liturgie náš první ročník), kaple sv. Mikuláše pro východní ritus (ta se nyní nepoužívá) a kaple sv. Kříže pro Milosrdné sestry sv. Kříže, které se starají hlavně o to, aby v semináři bylo čisto a příjemně, za což jsme jim velmi vděční. Dále je tu jídelna pro všechny bohoslovce, tělocvična s posilovnou, společenské místnosti jednotlivých ročníků, prádelna, kde si pereme atd. Rektorem semináře je vám dobře známý Mons. Vojtěch Šíma, vicerektor P. Josef Nuzík a spirituálové (zpovídají a duchovně vedou ty, kdo se připravují na kněžství) P. Michal Pořízek a P. Jan Szkandera. Celkem je nyní v semináři 70 bohoslovců – 21 prváků (z toho 7 za naši arcidiecézi), 2. – 5. ročník po 12 bohoslovcích a jeden na postgraduálním studiu. Jsou zde bohoslovci ze tří moravských diecézí, pro

3

z vás pochybují) a naštěstí má většina lidí smysl pro humor. Bylo by ovšem naivní si představovat, že je společenství v semináři ideální, vždyť jsme jen lidé. Jistě víte, že náš otrokovický farník Ladislav Sovadina nastoupil v září formaci v konviktu. Je vidět, že vaše

modlitby za kněžská povolání nejsou zbytečné. Mnohokrát vám za všechny bohoslovce a jejich představené děkuji za vaše modlitby a oběti. My se denně modlíme za naše dobrodince, za ty, kdo na nás pamatují, tedy i za vás. Všem vám přeji požehnané svátky narození Vykupitele a požehnaný nový rok. Štěpán Horký

Dopis z konviktu

z Polska a dva ze Slovenska. Nejstaršímu je 39 let, nejmladšímu 19. Jsou mezi námi j ak vysokoškoláciabsolventi filosofie, teologie, strojní inženýři, technici, tak také čerství maturanti. Někteří přichází přímo ze studií, jiní třeba po několika letech zaměstnání. Program v konviktu je bohatý, každý den je samozřejmě mše svatá, většinou také rozjímání nad Písmem. Dále podle jednotlivých dnů v týdnu adorace, modlitba růžence, lectio divina, diskusní skupinky nebo ročníkový večer. Školu máme ve všední dny a někdy i v sobotu dopoledne. V sobotu a v neděli odpoledne máme většinou volno, tak ho využíváme k poznávání Olomouce a okolí. Pro mě osobně je to docela velká změna, protože před nástupem do konviktu jsem několik let pracoval ve fabrice. Jinak co se týká prostor semináře, ty mnozí z Vás určitě znáte, například z letošní děkanátní pouti. Mimochodem, pokoj, kde bydlím, se nachází v části zvané „Pankrác“. Pokud by Vás zajímalo něco dalšího o konviktu, můžete se o nás dočíst v OLDINU, kde máme svůj sloupek, nebo na www.konvikt.signaly.cz. Děkujeme Vám za vaše modlitby, také my na Vás ve svých modlitbách myslíme. Se srdečným pozdravem Laďa Sovadina

M

ilí farníci, chtěl bych Vás všechny pozdravit z Olomouce. Slyšel jsem, že když otec Josef toho 3. září v ohláškách oznámil, že nějaký Ladislav Sovadina nastupuje do Teologického konviktu, vzbudilo to trochu rozruch. Že se mnozí ptali, kdo to vlastně je. I když si myslím, že s většinou z Vás se minimálně od vidění známe. Tak mi dovolte, abych napsal něco o sobě a také o konviktu. Nejsem rodilý otrokovičák, pocházím z Přílep u Holešova. Pracoval jsem v Barumu a do Otrokovic jsem se přestěhoval částečně v roce 1999 a nastálo na jaře 2002. V tomto roce jsem také začal chodit na přípravu k biřmování. Potom jsem se domluvil s otcem Jaškem a vypomáhal o středách jako kostelník a občas jsem ministroval, spíše o nedělích a o svátcích. Do konviktu jsem se poprvé hlásil před dvěma lety, ale přijali mě až letos, tak jsem tedy 4. září nastoupil. O tom, že Teologický konvikt funguje jako roční příprava a formace před vstupem do kněžského semináře jistě mnozí z Vás víte. Vloni na tomto místě o konviktu psal Štěpán, tak zkusím napsat spíše nějaké aktuality. Nastoupilo nás celkem 33 ze všech diecézí. Za naši olomouckou diecézi 7, za ostravsko-opavskou 9, za brněnskou 8 a za všechny české diecéze dalších 9. Dva spolubratři jsou

4

Tříkrálová sbírka 2007 dy bude probíhat v Otrokovicích Tříkrálová sbírka (TS) a kolikátý je to již ročník? V roce 2007 se koná TS v našem městě a okolí již poosmé. Tak jako v minulosti i tentokrát se bude koledovat pouze v jednom dni a to v sobotu 6. ledna 2007. V Otrokovicích budou skupinky koledníků k vidění v době od 10,00 do cca 15,00 hodin. Koledování pod záštitou naší Charity bude probíhat i v těchto okolních obcích: Napajedla, Pohořelice, Oldřichovice, Komárov, Spytihněv, Halenkovice, Žlutava a Tlumačov.

četěna a označena razítkem příslušného městského či obecního úřadu. K čemu budou vybrané peníze použity? Tak jako v minulých letech bude část vybraných peněz rozdělena mezi sociálně slabé a potřebné lidi v daném regionu (ve spolupráci s městskými a obecními úřady), další díl je určen k podpoře stávajících či nových projektů Charity, další část slouží k podpoře humanitární pomoci do zahraničí a také k podpoře projektů, které slouží lidem v rámci celé diecéze, např. Hospic na Sv. Kopečku. V roce 2006 se koledování zúčastnilo 114 skupinek koledníků a dárci jim vložili do pokladniček 540.894 Kč. Všem dárcům srdečně děkujeme.

A jak občané poznají, že jsou to ti praví koledníci z Charity? Každá skupinka koledníků má tzv. vedoucího, kterým je zpravidla dospělá osoba. Vedoucí má na sobě viditelně umístěnou průkazku koledníka, která je opatřena logem sbírky, logem charity, podpisem presidenta Charity a podpisy příslušného diecézního biskupa a ředitele diecézní Charity. Osobní údaje vedoucího skupinky uvedené na průkazce souhlasí s údaji v jeho občanském průkazu, který je povinen na požádání předložit. Dále má každá skupinka speciální plastovou pokladničku s logem Charity, která je zape-

Několik příkladů využití finančních prostředků v roce 2006: n Zaplacení poloviny finanční částky elektrického vozíku imobilní dívce n Příspěvek na úhradu potřebných léků imobilní paní n Příspěvek na opravu střechy AD Samaritán n Příspěvek na pomoc potřebným v Čečensku, Indii, Pákistánu, Ukrajině apod. (Podrobné vyúčtování Tříkrálové sbírky 2006 je na další straně občasníku)

K

Charita sv. Anežky Otrokovice Na Uličce 1617, Otrokovice 765 02 č.ú.: 124883044/0300 tel.: 577 112 032/031 e-mail: [email protected]

Protože za vším, co souvisí se smyslem Vánoc, stojí Boží láska, dotýká se nás Bůh v srdci. Nebojme se proto otevřít svá srdce Kristu – zcela a bez výhrad. Požehnané vánoční svátky a pokoj a mír v duši v roce 2007 vám přejí zaměstnanci, klienti a dobrovolníci Charity sv. Anežky Otrokovice.

5

Pozvánka do knihovny

R

ád bych všem doporučil zajímavou knihu kněze Mgr. Marka Orko Váchy, na kterou jsem byl upozorněn dobrými přáteli a kterou si můžete zapůjčit i v naší farní knihovně. Kniha vznikla na základě přednášek z náboženství na Biskupském gymnáziu v Brně v letech 1998–2001 a je určena nejenom středoškolským studentům. Z této knihy cituji: Ve skutečnosti totiž jsme my všichni hříšníci. Všichni se plavíme na jedné lodi a každý si nese balík svých selhání, světec stejně jako já. Světec má na rozdíl ode mne jen hlubší vhled do svého nitra. Anglický spisovatel Chesterton to vyjadřuje paradoxem: Světec je člověk, který ví, že je hříšný. Všichni se pak společně modlíme za celou církev a za svět a prosíme za odpuštění svých hříchů. Je to mimochodem jedna z prvních a veledůležitých modliteb při mši svaté: Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším myšlením, slovy i skutky a nekonám, co mám konat. Jinými slovy tato modlitba říká: Bože, potřebuji Tě. Nejsem schopen sám z vlastních sil být spravedlivý. Ježíš si dává záležet, aby z nás tuto sportovní mentalitu dostal: Jsou poslední, kteří budou prvními, a jsou první, kteří budou posledními, říká a na jiném místě: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.

Pokud se tedy v kostele kolem sebe rozhlédnete a uvidíte sbírku lidských selhání, je to dobrý postřeh, buďte si však vědomi, že ti lidé jsou zde vlastně správně. Mimo to se také neza­ pomeňte podívat na sebe. Je to vlastně právě naopak: právě proto, že jsou hříšní, chodí křesťané do kostela, nikoli proto, že jsou spravedliví. Chodí do kostela proto, že s desaterem mají problémy, ne proto, že s ním problémy nemají. Často v knihách najdete, že duchovní život je nikdy nekončící cesta a každý, kdo hledá Boha, stoupá na horu. Srdce jedněch je klidné, zatímco srdce druhých je neklidné. Srdce cestovatelů, dobrodruhů a duchovních lidí je neklidné, jak by řekl Augustin. Křesťan má být na cestě. Myslím, že není náhoda, že sám za­ kladatel křesťanství řekl: Já jsem cesta. Přeji vám šťastnou cestu. Mgr. Marek Orko Vácha je katolický kněz. Na přírodovědecké fakultě MU v Brně vystudoval obor molekulární biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V letech 1997 a 2002 se účastnil dvou výprav do Antarktidy. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře v Sept-Fons ve Francii. Na Biskupském gymnáziu v Brně učí biologii a náboženství. Pavel Černošek, ml.

Vyúčtování Tříkrálové sbírky 2006 Otrokovice n Přímá pomoc sociálně potřebným - 150.000 Kč n Podpora charitních projektů - 163.000 Kč (oprava střechy AD Samaritán) n Nouzový a krizový fond - 37.862 Kč (společný fond Charit na jednorázovou pomoc potřebným) n Podpora projektů Arcidiecézní charity Olomouc - 81.134 Kč (pomoc „dětem ulice“ na Ukrajině, adopce na dálku na Haiti) n Humanitární pomoc do zahraničí - 54.090 Kč (Čečensko, Indie, Pákistán, Srbsko, apod.) n Činnost sekretariátu SČKCH - 27.404 Kč n Režie sbírky - 27.404 Kč (tisk, distribuce složenek, výroba pokladniček, cukrů, reklama TV)

6

Střípky z minulosti Další z nových rubrik Farního občasníku přináší drobná ohlédnutí do dávné i nedávné historie naší farnosti. Objevíte-li zejména vy starší nějakou svoji vzpomínku na život farnosti, na kostel, kněze, kteří zde působili, nenechte si ji pro sebe. Rádi si ji přečtou i ostatní. ní o jeho dalším osudu se různí: podle jedněch byl prý vydán do rukou světské spravedlnosti a tvrdě potrestán, podle druhých ukončil svůj život na témže místě sám – romeovská tragédie tak byla dovršena. Ať tak či onak, na usmíření Božího hněvu tam byla postavena Boží muka (proto se tato polní trať po dlouhá desetiletí jmenovala U Boží muky). Po čase rodina Trunkátova tam dala vystavět kapličku a zasadit kolem ní čtyři lípy, z nichž dvě byly zachovány ještě v době, kdy Oharek tuto historii zaznamenal. František Oharek také ve své kronice uvedl, že okolo kapličky byli pochováni pruští vojáci bojující v pruskorakouské válce v roce 1866, kteří při pochodu přes Otrokovice zemřeli na choleru. Více podrobností o této pohnuté době se dozvídáme z poznámek někdejšího otrokovického knihovníka Františka Toufara, který se historií Otrokovic podrobně zabýval. U něho se dočteme, že pruské vojsko začalo projíždět Otrokovicemi 13. července 1866 po bitvě svedené v prostoru mezi Josefovem a Královým Hradcem, v níž vyhrálo. Vojsko u nás rekvírovalo množství dobytka, obilnin, zemáků i dalších potravin. Nemocní vojáci byli p o n e c h á n i ve z d e j š í š k o l e ; 22. července první z nich zemřel na choleru. Nákaza se rychle rozšířila i mezi místní obyvatelstvo, takže od 4. srpna do 4. září zemřelo více než 70 otrokovických občanů. Kronikář na závěr poznamenal: „A tak nás Prušáci oloupili, z domu nás vyhnali a nene-

Z historie kapličky na rozcestí k Machové

P

odle vzpomínek nejstarších otrokovických pamětníků stávala odedávna na mírném návrší za Otrokovicemi „směrem půlnočním“, jak se kdysi říkávalo (tedy severním), malá kaplička. Postavena byla údajně už v 17. století po epidemii moru, která tehdy naši zemi zachvátila. V jejím těsném sousedství prý byli pohřbeni ti, kteří této strašlivé chorobě podlehli. Existuje však i jiná verze vysvětlující vznik kapličky; je spjata s lidskou tragédií, která si svými motivy a důsledky nijak nezadá se slavnými tragédiemi shakespearovskými. Zaznamenal ji ve svém kronikářském zápise z roku 1928 tehdejší kronikář František Oharek. V obci prý kdysi žila bohatá rodina Trunkátova; jejich švarná dcera se líbila mnoha otrokovickým mládencům, ale její srdce patřilo jedinému – bohužel velice chudobnému chasníkovi. Milenci se scházívali tajně, neboť věděli, že sociální propast mezi nimi je příliš hluboká. Jejich láska však byla prozrazena a vzápětí následoval ze strany dívčiny rodiny přísný zákaz jakýchkoliv schůzek. Zatvrzelé srdce rodičů se nedalo obměkčit žádnými prosbami ani slzami. Oba milenci byli nešťastní a zoufalí, u chlapce však zoufalství vyústilo v tragické odhodlání se vším skoncovat. Jednoho večera pozval dívku na schůzku na jejich oblíbené místo, několika ranami ji zastřelil a tělo prý zahrabal v brázdě. Vyprávě-

7

chali nám nic než choleru. Smutno bylo u nás.“ Jak zaznamenal ve svých vzpomínkách otrokovický písmák Pravoslav Ehnert, v roce 1934 se rozšiřovala státní silnice vedoucí směrem na Přerov a kaplička musela ustoupit – byla zrušena. Obec ní zastupitelstvo v Otrokovicích se usneslo dne 28. dubna 1935, aby místo ní byla postavena nová kaplička u křižovatky s odbočkou na Machovou na parcelním čísle 2502 a 2503; tento pozemek daroval pro tento účel otrokovický mlynář František Sládeček. Stavbu provedla na svůj náklad Správa státních silnic v Uherském Hradišti. Kaplička přečkala další desetiletí – někdy ve stavu lepším, jindy horším, podle toho, kolik se našlo obětavců

pečujících o její vzhled. V roce 1993 ji bohužel těžce poškodil řidič nákladního automobilu, který zřejmě kvůli mikrospánku sjel z vozovky. Její opravu zajistily jak obecní instituce, tak opět obětaví jedinci; patrně nejvíce práce na ní tehdy odvedl pan Svojanovský, otec našich slavných rodáků – olympioniků bratrů Svojanovských. Kaplička prodělala těžké období i při záplavě v červenci 1997 – voda rozlévající se tehdy volně po přilehlých lukách a polích dosáhla až k ní. Přesto se opět našly prostředky i síly na její novou opravu; věřme, že tomu tak bude i nadále – vždyť kaplička nerozlučně patří k historii Otrokovic. Podle dostupných pramenů zpracovala Věra Kramářová, kronikářka Otrokovic

Pohořelice v době renesance

ly rozsáhlejší stavební aktivitu dovolit. Jejich majetkový vzestup nezajistil ani zisk dalších panství v průběhu 16. století – Bílovic, Velkého Ořechova, Kaňovic a Březolup. Pohořelice představovaly statek s několika vylidněnými vesnicemi, což k naplnění panských truhlic penězi rozhodně nepřispělo. O využití půdy v opuštěných vsích prameny nic zvláštního neříkají. Jen v případě Pěnkova se dovídáme, že byla poddanská pole scelena a vznikl tak dvůr téhož jména. Mimo něj hospodařila vrchnost na dvoře v Pohořelicích. Osídlení v Podhradí postupně sláblo. Jak šlechta využila pozemky v bývalých Svojšicích, Sedlišťkách a Dalenovicích, není známo. V r. 1579 určila pohořelská paní Barbora Onšíková z Bělkovic spoluvlastníkem statku rytíře Jakuba ml. Vojsku z Bogdunčovic. Tak se na pohořelické

V

Pohořelicích stávala od středověku tvrz, na které sídlili od konce 15. stol. majitelé podhradského statku. Byla sídlem tak málo významným, že se o ní prameny zmiňují jen nepřímo a vlastně ani nevíme, kde stávala. Když r. 1508 koupil panství rytíř Jan Onšík z Bělkovic, zvolila si jeho rodina k trvalému pobytu právě tuto nevelkou tvrz. Prameny však potvrzují její existenci až k r. 1524. Nevýstavná tvrz v malé vesnici po několik desítek let sloužila k bydlení zdejší vrchnosti. Čilý stavební ruch, charakteristický pro 16. století, nezanechal v Pohořelicích žádné stopy. Místní panské sídlo poznalo v této době maximálně stavební úpravy menšího rozsahu, ne však velkolepou renesanční přestavbu, která by zakryla jeho středověký původ. Kde hledat příčiny? Onšíkové nepatřili k zámožným rodinám, které by si moh-

8

tvrzi usadil slezský rod, s nímž byly osudy naší obce spjaty až do pobělohorské doby. Onšíkové i Vojskové pobývali na Pohořelicích větší část roku a jejich poddaní měli možnost vidět svou vrchnost takřka každý den. Nezámožnost nutila tyto pány dohlížet denně na chod hospodářství, jejich domácnosti a na výchovu dětí. Neúčastnili se ani politického života země, který mohl být utvářen jen příslušníky těch rodů, které se na různé výdaj e spoj ené s reprezentací nemuseli ohlížet. Život lidí na pohořelickém statku probíhal v odlišném rytmu: šlechta a poddaní věděli o sobě navzájem vše podstatné, od křtu či sňatku na tvrzi, přes spory a drobná nepřátelství mezi sedláky až po majetkové a další záležitosti. Jinými slovy obě tyto skupiny byly okolnostmi donuceny k vzájemnému

soužití, což ovšem neznamenalo vždy oboustrannou shodu. Stín Podhradí lpěl na Pohořelicích i v tomto období. Pobořenou podhradskou tvrz, kam se šlechta už neměla vrátit, si prostí lidé upravovali k bydlení. Farní kostel zůstával nadále v rukou protestantských pastorů. R. 1585 si místní pastor Vavřinec stěžoval, že je mu ze strany vrchnosti bráněno v řádném konání pobožností. Nekatolické vrchnosti věnovaly kostelu sv. Jiljí přesto dostatečnou pozornost. Staraly se o jeho opravy a potřebné vybavení. Nekatoličtí kazatelé zde působili ještě v r. 1624. Dřevěný kostel s farou a nevzhledné zbytky kamenné tvrze zůstaly na dlouhá staletí neodmyslitelnou součástí každodennosti obyvatel Pohořelic. Zdeněk Mrázek

Ptáme se kněze Možná byste se rádi na něco zeptali našeho kněze, ale nemáte tu odvahu nebo nevíte, jak se s ním setkat. Pak můžete využít této pravidelné rubriky našeho občasníku. Otázky mohou být k liturgii, kostelu, farnosti, církvi i k osobě kněze samotného. Otázky zasílejte na e-mailovou adresu [email protected]. souvislost z Písma svatého či z jakýchkoliv jiných zkušeností duchovního života, která by v tom konkrétním případě mohla být prospěšná. Co se týká pokání, osobně si myslím, že ve většině případů není tolik důležité, jaké pokání kajícník vykoná, ale s jakým úmyslem ho vykoná. Proto většinou jako pokání ukládám bez nějakých kritérií běžně známé modlitby, ale vždycky se snažím uvést, jaký postoj a úmysl je vhodné do pokání vložit. otec Josef

C

htěla bych se zeptat, když kněz ve svátosti smíření dává rady, podle čeho se rozhoduje, co řekne. A podle jakých kritérií zvolí pokání? Dá se předpokládat, že u každého zpovědníka by odpověď byla jiná. Odpovídám tedy pouze za sebe. V mnoha případech bývá vyznání kajícníků velmi obecné a v tom případě žádné rady nedávám a omezím se pouze na slova povzbuzení. Pokud mám dojem, že by kajícník potřeboval v určité věci poradit nebo on sám si o radu řekne, snažím se vybavit nějakou

9

Farní zprávy • V kostele na stolíku jsou složenky nadačního fondu Lumen Christi, který financuje katolickou zvukovou knihovnu pro nevidomé a zrakově postižené. Svým příspěvkem pomůžete zachovat tuto formu pomoci a pokud víte o někom, kdo by takové služby využil, prosíme, uvědomte ho o této možnosti. • Časopis Apoštolát Božího milosrdenství byl v letošním roce v kostele nabízen zdarma. Od příštího roku bude zasílán pouze těm, kdo si objednají. Zájemci si ho mohou objednat na svoji adresu nebo se na faře nahlásit na společnou objednávku pro farnost. • Přístup k jesličkám v kostele: 24.12. od 15 do 17 hod. 25.12. - 1.1. vždy od 14 do 18 hod. Mimo to vždy před bohoslužbami a po

nich. U jesliček bude možno finančně přispět na výstavbu hřiště za kostelem.

Křty, svatby a pohřby za poslední dva měsíce: Otrokovice: Křty: Lukáš Marcaník, Natálie Astrabová, Anna Ambruzová, David Markivsky, Hubert Pluháček Svatby: Erik Dvorský a Jana Miklasová Poslední rozloučení: Ladislav Marek, Karel Staněk, Květoslava Lacigová, Jan Doležel, Jiřina Caudrová Pohořelice Poslední rozloučení: Vlasta Polaštíková, Anna Uková, Josef Vrzala

Vánoční bohoslužby a kulturní akce farnosti Pohořelice Den 24.12. 25.12.

ne po

Štědrý den Narození Páně

26.12. 31.12. 1.1.07

út ne po

sv. Štěpána sv. Rodiny Matky boží

Pohořelice 22:00 mše sv. 9:00 mše sv. 14:00 vánoční besídka 9:00 mše sv. 9:00 mše sv. 9:00 mše sv.

Den 24.12. 25.12.

ne po

Štědrý den Narození páně

Komárov 20:30 mše sv. 7:30 mše sv.

26.12.

út

sv. Štěpána

28.12. 30.12. 31.12. 1.1.07

čt so ne po

sv. Mláďátek

10:30 krátká besídka pak mše sv.

10:30 mše sv. 14:00 besídka 17:00 mše sv.

sv. Rodiny Matky boží

Oldřichovice

10:30 mše sv.

10

18:00 mše sv. 17:00 mše sv. 17:00 mše sv.

Vánoční bohoslužby a kulturní akce farnosti Otrokovice Neděle 24.12., Štědrý den Kvítkovice – kostel sv. Anny 22:00 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 24:00 Pondělí 25.12, Narození Páně Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 7:30 Kvítkovice – kostel sv. Anny 9:00 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 10:30 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 15:00 Úterý 26.12, sv.Štěpána Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 7:30 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 10:30 Středa 27.12., sv. Jana Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 18:00 Čtvrtek 28.12., sv. Mláďátek Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 16:30 Kvítkovice – kostel sv. Anny 18:30 Pátek 29.12. Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 6:30 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 18:00 Sobota 30.12. Kvítkovice – kostel sv. Anny 18:30 Neděle 31.12., svátek Sv. Rodiny Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 7:30 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 10:30 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 23:00 Pondělí 1.1.07, Matky Boží P. Marie Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 7:30 Kvítkovice – kostel sv. Anny 9:00 Kvítkovice – kostel sv. Anny 15:00 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 10:30

mše svatá mše svatá mše svatá mše svatá mše svatá vánoční besídka mše svatá mše svatá mše svatá Koncert Ženského pěveckého sboru mše svatá mše svatá mše svatá mše svatá mše svatá mše svatá mše sv. na začátek občanského roku mše svatá mše svatá vánoční besídka mše svatá

Kromě obvyklých bohoslužeb dále bude: Sobota 6.1.07, Zjevení Páně Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 8:00 mše svatá Neděle 7.1.07 Otrokovice – kostel sv. Vojtěcha 17:00 Pěv. sbor „Alchymisté“-vánoční zpěvy kterým bude vhodné touto formou poděkovat.

Aktuálně ze setkání pastorační a ekonomické rady 4. 12. 2006

• Byla přijata nabídka výstavy obrazů P. Weigla v suterénu kostela. Termín bude upřesněn. • Štědrý den letos připadá na 4. neděli adventní. Vzhledem k počtu mší sv. nebude odpolední dětská bohoslužba.

• Členové rady obdrželi od P. Josefa Zelinky knižní pozornost jako poděkování za činnost ve farnosti. Současně mohou podat návrh i na další farníky, 11

• Provedl se rozpis prvopátečních adorací na rok 2007. • Projednávalo se, jak důstojně slavit a zviditelnit svátky patronů našich kostelů - sv. Michaela, sv. Vojtěcha. Návrh rady je, aby mše sv. u sv. Michaela byla sloužena v den, na který připadá její slavnost. Rovněž i svátek Božího těla by se neposouval na neděli a byl oslaven při slavnostní mši sv. ve čtvrtek. Dále byl podán návrh, aby úterní mše sv. byly tiché a přesunout nazpět adorace z neděle na pátek. K těmto bodům bude možno vyjádřit se na farním setkání.

• Na jaře 2007 Kvítkovice provedou opravu varhan – na opravu probíhá sbírka. • U jesliček bude během vánoční doby sbírka na výstavbu nového hřiště. • Lektoři budou mít po novém roce setkání v kostele. Důvodem je zkouška čtení, výslovnost, hlasitost. • Byla projednána smlouva o uskladnění farního lešení u pana Lacigy v Kvítkovicích. • Sklad za kostelem: pan Švehlík podá návrh na ohlášení stavby na stavebním úřadě v Otrokovicích. Výtah ze zápisu provedl otec Josef

Ze života farnosti vlastnosti jednotlivých členů naší rodiny. Doma už máme hry určitě ohrané, také nemůžeme mít tak široký sortiment her a proto je tu nabídka Klubu volného času. Přijďte se podívat, kde mohou vaše děti trávit volný čas, jaké hry jsou tu pro ně připravené a také si něco zahrát. Pro dospělé a mládež od 15 let je také k dispozici kulečník. Na konci měsíce ledna a začátkem února chystáme „Turnaj Dona Boska“. Pro mladší děti v úterý 30. ledna turnaj v ping-pongu a pro dospělé to bude turnaj v kulečníku v neděli 4. února. Lednový nedělní klub volného času může být pro vás tréningem na tento turnaj. Josef a Magda Honzíkovi

Nedělní KVČ

K

aždou první neděli v měsíci funguje Klub volného času i pro dospělé a rodiny s dětmi. Stává se tak místem setkání rodin s dětmi nebo jen dospělých, kteří se přijdou společně pobavit. Rodiče i prarodiče mají možnost si se svými dětmi zasportovat a zahrát si různé společenské hry, které třeba doma nemají. Zamýšleli jsme se nad tím, kdy naposledy jsme měli možnost zahrát si s dětmi ping-pong, chňapky, kalčo, a umíme to vůbec? Děti jsou na tyto hry velmi šikovné a rády nás to naučí. A kolik nám zbývá času na to, abychom si s dětmi sedli a zahráli si nějakou společenskou hru, ať už logickou, nebo odpočinkovou? U hraní her máme možnost pobavit se, užít si spoustu legrace, ale také poznat povahové

Pro zasmání: n Na závěr slavnostní vánoční bohoslužby promluvil kněz takto: „Přeji vám všem radost z příchodu Spasitele na svět a těm, které tu zase celý rok neuvidím, přeju i pěkné Velikonoce a vydařenou dovolenou!“

12

okrajových. • Pleteme stále hladce, tvoří se vroubky. • Délka obvazu - 275 vroubků. • Obvaz ukončíme, konce zašijeme, složíme. • Přineseme do kostela do krabice. • V Pohořelicích sbírá obvazy paní Horáková z DPS. Na mnoha místech se při dokončování každého obvazu připojuje krátká modlitba za misie a toho, kdo ho bude nosit. Děkuji všem za všechny, kteří pocítí Vaše láskyplné ruce při přiložení Vámi zhotoveného obvazu na jejich bolavé rány. Požehnané vánoční svátky, Boží ochranu pro celé Vaše rodiny v roce 2007 přeje Marie Šmiková

Obvazy pro malomocné

S

polečnost sv. Vincence z Pauly, která sídlí na Haštalském náměstí v Praze, organizuje v naší republice pomoc nemocným leprou. Já jsem získala podklady pro pletení obvazů od žen – seniorek z Kyjova, od paní Marty Petrášové. Obracím se na všechny ženy o pomoc pro malomocné. K 26. listopadu 2006 jste upletly již 31 obvazů a darovaly 1015,- Kč (poštovné do Indie u 15 kg balíku je 1250 Kč). Pokud budete mít chuť nám do jara pomáhat, tak připomínám podmínky: • Materiál: Sněhurka bílá nebo velmi světlá. • Jehlice: číslo 2,5. • Nahodíme 25 nebo 30 ok včetně

či spíše vzájemná diskuse, ba dokonce volná zábava. Nesmím zapomenout na spirituála Jána Kuboša, který hochy doprovázel a v krátkosti nám spišský seminář a kapitulu představil. Povídání potom pokračovalo v rodinách. V neděli při bohoslužbě bohoslovci zazpívali jako jeden muž. Po obědě u jednotlivých rodin následovalo rozloučení s mnoha díky, výměnou kontaktů, společné foto a bohužel odjezd. Píši bohužel, protože za těch několik hodin, co tady s námi byli, jsme zjistili, že jsou to opravdu skvělí hoši se smyslem pro humor, že jsou prostě „normální“. A také jim za celou farnost přejeme, aby jim to vydrželo nejen v semináři, ale i v dalším kněžském životě. I naše děti si je velmi oblíbily a každý večer se za ně modlí. Také my na ně nezapomínejme ve svých modlitbách. Pavel a Marta Rafajovi

Hostili jsme bohoslovce

N

a začátku této akce byla jen strohá informace o tom, že je třeba ubytovat v naší farnosti autobus bohoslovců. Upřímně řečeno, byly i jisté obavy, zda se v naší farnosti najde dostatek rodin ochotných poskytnout slovenským seminaristům ze spišské diecéze azyl na jeden říjnový víkend. Ale nakonec bylo ochotných rodin dost. A tak jsme si mohli v pátek večer „vyzvednout“ většinou pár mladých bohoslovců z 1. - 5. ročníku. Po nesmělém seznámení s rodinou následoval srdečný rozhovor až do pozdních nočních hodin. Nebylo tomu tak jen u nás, soudě podle několika pozdních příchodů v sobotu ráno k autobusu. To už se tedy jen dočasně loučíme s „našimi chlapci“, kteří odjíždějí na Velehrad, kde se mají setkat bohoslovci z českých a slovenských diecézí. V sobotu večer kluci přijíždějí do Otrokovic, kde je pro ně v suterénu připravena večeře a dále se rozvíjí program

13

to hnutí a začněme prosit, aby naše děti, vnuci i ostatní mládež poznala Boha plného lásky a aby šla k němu s otevřeným srdcem. Utvořte skupinky v počtu dvou až osmi a začněte se pravidelně modlit. Přihlásit se můžete přímo v Brně v koordinačním centru na tel. č.: 608 618 822, p. Fialová, kde získáte další informace a mohou Vám být zaslány brožurky s návodem, jak se modlit ve skupince tak, jak se modlí matky v různých zemích světa. Knížečka má název Modlitby matek s podtitulem „Sjednoceny v modlitbě ochráníme naše děti“. Jedna taková skupinka 6 žen v naší farnosti se společně doma modlí již delší dobu. Další skupinka se schází každý sudý čtvrtek 1x za 14 dní v 9.00 hod. ráno v klubovně fary. Jestli chcete, přijďte i Vy, budete srdečně vítáni. Miloslava Zlatušková Celý článek s dalšími informacemi a úvahami je k dispozici v kostele.

Hnutí modlitby matek čast na mezinárodní katolické kon-

Ú ferenci a letošním celostátním se-

tkání hnutí Modlitby matek mě inspirovala k napsání následujícího příspěvku. Prosme o milosti, požehnání a prohloubení víry našich dětí a vnuků. Nečekejme, až se odloučí od lásky Kristovy a zláká je tento svět, alkohol, drogy … Netrapme se neustále, že naše děti nejdou tou cestou, kterou jsme si představovaly, nestěžujeme si, nenaříkejme, ale začněme se usilovně modlit. Vždyť společné modlitby prorážejí nebesa, zaznělo na letošním velmi krásném celostátním setkání hnutí Modlitby matek v Brně, což dosvědčovala řada svědectví o vyslyšených prosbách. Milé maminky a babičky, případně ostatní zájemci o společnou modlitbu, pokud vás oslovily tyto řádky a chcete udělat něco pro záchranu dnešní mladé generace, zapojme se do toho-

Píšeme do Farního občasníku

J

sem rád, že v posledních měsících se nám společnými silami podařilo zabezpečit dostatek pestrého čtení do Farního občasníku. Příspěvků je dost, ba nadbytek, mnohé jsou velmi dlouhé. Mohli bychom zveřejnit všechny, ale FOM pak musí být rozsáhlejší a jeho výroba dražší. Další možnost je, že články budou kratší nebo budeme muset dělat výběr. Délka příspěvků Některé příspěvky z poslední doby jsou velmi dlouhé, zaberou i několik stran FOMu. Je to nutné? Autoři textů Bible také vážili každé slovo. Jistě si vzpomenete na mnoho známých biblických rčení, které vynikají svou stručností a úderností. Jako příklad uvádím známé „Oko za

oko, zub za zub“. Ježíš také nikdy nemluvil rozvláčně: řekl pár slov a řekl vše. Zkuste se tedy vyjadřovat podobně. Autorství příspěvků Ve skříni mám hromádku zpravodajů z jiných farností z celé naší země. Oproti otrokovickému mají jeden společný rys. Téměř všechny příspěvky jsou v nich podepsané plným jménem. U nás tomu bylo dosud zcela opačně. A tím vznikají potíže:

"

4

• Redakci FOMu přijde článek, který potřebuje zkrátit nebo upřesnit. Co s tím, když se autor skrývá za iniciálami nebo je neznámý? • Autor je znám, ale nechce zveřejnit 14

své jméno, nebo naopak: nepodepíše se, ale zveřejněn být chce. Nová pravidla pro příspěvky Redakce nemá časové možnosti dlouze řešit uvedené potíže příspěvek po příspěvku a domlouvat se s každým jednotlivým autorem. Přistoupila proto ke stanovení těchto pravidel, která byste měli zachovávat. 1. U každého článku musí být uveden autor (nejlépe pod svým občanským jménem) a telefonní číslo. Jméno autora budeme zveřejňovat, telefonní číslo nikoli (slouží pouze pro kontaktování autora v případě nutnosti). 2. Příspěvky pište stručně a výstižně tak, aby se článek dal umístit max. na 1 stránku FOMu. Pozor! Je to méně než 1 stránka běžného textu, je to max. 3300 úhozů. (Ve Wordu se to dá jednoduše zjistit tak, že použijete funk-

ci Počet slov v nabídce Nástroje). 3. Jestliže chcete zveřejnit něco delšího, domluvte si to, prosím, v předstihu v redakci. 4. Když už text píšete na počítači, netiskněte ho, prosím, a nenoste nám ho na papíru. Určitě najdete cestu, jak ho dopravit na disketě či e-mailem, a ušetříte čas těm, kteří ho znovu musí přepisovat. 5. Ti, kdo na počítači neumí, mohou samozřejmě psát rukou nebo na stroji. Blíží se Vánoce a nový rok. Jménem redakce děkuji všem, kteří letos do FOMu přispěli, byť i krátkou zprávou. Přeji vám, aby se mezi vámi našlo dostatek lidí ochotných a schopných vyjádřit svůj vlastní názor a také abyste se nebáli se ke svému příspěvku přihlásit. Pavel Ludvík

Pouť do Medugorje

T

ento rok jsme se rozhodli na radu našeho dobrého přítele uskutečnit poutní cestu (svatební cesta) do známého místa Medugorje, které se nachází na dnešním území Bosny a Hercegoviny. Mnoho jsme o tomto místě nevěděli, jen od kamarádů a prostřednict vím m ěsíčníku „Zprávy z Medugorje“, které vydává Verité Dr. Františka Mráčka. Toto poutní místo je zasvěceno Panně Marii a Panna Marie zde prostřednictvím vizionářů od roku 1981 (jejího prvního zjevení) zanechává každý měsíc svá poselství míru, lásky, prosby pro nás pro všechny. Pouť se uskutečnila ve dnech 20.27.7.2006 (tedy 5 nocí) již zmíněnou agenturou Verité, která též pořádá poutní zájezdy. Na úvod bychom dodali, že tato agentura se představila

opravdu perfektními službami, organizací jednotlivých poutních výprav tlumočnickou činností při vlastních bohoslužbách, perfektním ubytováním (vlastní sprcha a záchod), veliká kuchyně a jídelna v ceně 5 € za noc a jinými pomocnými službami. Na kopec Podbrdo Počasí bylo nádherné až příliš teplé, ale dalo by se říci, že zde asi 100 km od moře, bylo lépe snesitelné než u nás. První den našeho pobytu byl věnován návštěvě posvátného místa prvního zjevení Panny Marie na kopci Podbrdo. Tento kopec je asi 500 m vysoký a po výstupu po příkrém kamenitém svahu posetém stovky drobných i větších ostrých kamenů se asi ve 2/3 kopce nachází památník, socha Panny Marie, cíl cesty, u které se ročně schá-

15

zí statisíce poutníků z celého světa, prosících na tomto místě zjevení za sebe, své rodiny, příbuzné a známé. Celý tento výstup je rozdělený na pět zastavení, ozdobených krásnými žulovými deskami s tématem narození Pána Ježíše, jeho obětování a nalezení v chrámu. Nutno podotknout, že zde byli i tací poutníci, kteří se nebáli celou cestu po tomto kamení absolvovat bosi (na odčinění a očištění svého svědomí z vin a hříchů). V pozadí této dominantní sochy Panny Marie jsou tři kříže, jeden znázorňující ukřižování Pána Ježíše. Zde v tomto okolí poutníci rádi sedávají a rozjímají ničím nerušeni v prostředí plném klidu a míru. Večerní bohoslužba Večerní část programu se skládala každý den z večerní bohoslužby v hlavním kostele sv. Jakuba, který svou plochou není schopen pojmout celkové množství poutníků. Z tohoto důvodu má tento kostel vystavená dvě venkovní prostranství velkých rozměrů s lavičkami, které je dokonale ozvučené. Bohoslužba se obvykle skládá ze dvou tajemství růžence – tajemství radostná a bolestná, které začínají v 18 hod, poté svatou mší doprovázenou asi 30 kněžími z mnoha zemí včetně České republiky (evangelium je čteno asi v 15 jazycích světa včetně českého jazyka a trvá asi 20 min). Celá mše svatá trvá asi 1,5 hodiny a poté následuje slavný růženec spolu s překrásným doprovodem místních umělců – zpěváků, houslistů a kytaristů. Naší velkou výhodou výpravy přes agenturu Verité bylo to, že hlavní bohoslužba byla zajištěna překladatelskou službou pomocí rádio-

vých přijímačů, zapůjčených za 50,-Kč za celý pobyt. Památná místa Medugorje Následující den začínal bohoslužbou v českém jazyce v 8 hod v menším kostele poblíž kostela sv. Jakuba. Jako velice zajímavá a poutavá se představila prohlídka nového místa vyobrazení Tajemství světla s jeho pěti zastaveními. Naše prohlídka pokračovala na památné místo vyobrazení křížové cesty v překrásném hvězdicovitém parčíku, kde dominantou byla bronzová socha zmrtvýchvstání Ježíše Krista. U tohoto místa známého svým neobvyklým jevem se pravděpodobně zdržuje asi nejvíce poutníků z celého světa. Ve výši asi 2 m (výše kolena Ježíše Krista) zde z této bronzové sochy neustále vyvěrají kapičky vody, ve které si poutníci z celého světa světí své růžence, kapesníčky, berou si ji s sebou domů v injekčních stříkačkách a natírají si s ní bolavá nebo postižená místa. Tento jev nebyl nějak vysvětlen, objevil se zde v roce 2000 po úmrtí velmi významné osobnosti Medugorské farnosti, pátera Slavka Barbariče, který svou činností zde jako f a rá ř , př ek l a da te l , sp i so va t e l v několika světových jazycích dal světu zviditelnit Medugorská poselství Panny Marie a svou houževnatou prací plně zasvěcen Pánu Bohu je zde uznáván jako světec. Panna Maria se o něm zmínila krátce v jednom ze svých poselstvích po jeho smrti jako o muži narozeném pro nebe. Toto místo a hrob pátera Slavka Barbariče bylo také naší další zastávkou. (Dokončení příště) Andrea a Stanislav Grechovi

16

Akce dětí a mládeže První fáze nové celorepublikové hry 21 spočívala ve vyplnění dosti dlouhého a obsažného formuláře, který shrnoval veškerou možnou oddílovou činnost a aktivitu. Tento náš úkol zastal hlavně Kovic se Zbyňovou pomocí. Formulář s mnoha podklady, které prokazovaly jednotlivé činnosti, byl na ústředí Asociace TOM vyhodnocen a byl sestaven předběžný žebříček oddílů. Sedm finalistů se pak utkalo v závěrečném víkendovém „boji“ ve Sloupu v Čechách. Mezi finalisty se umístil i náš oddíl kluků. Po testu znalostí o našem oddíle, KČT a Asociaci byli vybráni tito účastníci velkého finále - Afro, Radar, Jiřík, Pája a jako vedoucovský doprovod Čambe – nic jsme neponechali náhodě, i když výběr byl tvrdý, protože těch nejlepších oddíláků máme přece jen víc než požadované 4 účastníky finále. Všichni jsme se na finále soutěže „21“ (jednadvacítka) pro sedm nejlepších „velkých“ (nad 25 členů) oddílů v České republice sešli na nádraží v Otrokovicích v pátek 20. 10. v 9.15. Odměnou pro tři nejlepší oddíly měla být větší finanční částka, jež měla být využita k uhrazení výjimečné akce do zahraničí. Cestou Takto tiskne vlakem jsme proRafův notebook cvičovali prezentaci našeho oddílu v PowerPointu na Afrově notebooku. Rafík to pro nás také vytiskl, ovšem bílým písm em (pochopitelně) na

bílej papír, neboli AG se opět ukázalo! Po hodinách cestování jsme konečně dorazili do Sloupu, zde jsme se ubytovali na luxusním šestilůžkovém pokoji. Vybalili jsme si věci, v rychlosti ještě procvičili prezentaci, když jsme byli povoláni do druhého patra. Zde jsme poprvé pohromadě viděli našich šest konkurenčních oddílů (a že to byla konkurence opravdu kvalitní a v celé Asociaci náramně známá – vypadali jsme tam jako neznámí příbuzní, ale víkend ukázal, že mezi špičku skutečně patříme). Zde nám také sám Tomáš Novotný (předseda Asociace turistických oddílů) nastínil, co asi budeme následující víkend dělat, představil nám další vedoucí a ještě ten večer jsme si zahráli první z oněch jedenadvaceti her. Sobotní den jsme strávili jenom soutěžemi. Našimi úkoly bylo kupříkladu postavit stan, poznávat topografické značky a KPČ, uvařit si nejlepší oběd, poznat to, co nám bylo předloženo ochutnávkou, vázat uzly, vyfotit nej fotografii a k večeru zazpívat písničku a k ní udělat taneční doprovod. Nejvíc jsme se opět pobavili u toho, když Radarovi dali ochutnat něco sypkého. Radar řekl, že je to káva. To měl dobře a vzápětí dodal: „Hmmm, Jihlavanka.“ A to už jsme leželi na kolenách, protože to měl taky dobře. Chtěli jsme za to bonusové body, ale nepodařilo se. V mnohých soutěžích jsme byli mezi prvními, tak například v Rafově písni Trezor od Karla Gotta, nejlepší fotografii, obědě a mnohých dalších. Ještě ten večer bylo vyhodnocení nejlepších oddílů, které pro nás (bohužel) nedo-

/

17

padlo nejrůžověj, umístili jsme se na šestém místě (víceméně bylo umístění dáno vyhodnocením oddílové činnosti a víkendovka byla jen třešničkou na dortu, která už s konečným pořadím mnoho nezamíchala). Náladu nám však pozvedlo vědomí, že jsme skončili šestí ze všech zhruba dvouset od-

dílů v ČR. Brzy ráno jsme začali balit, obdrželi na cestu bramborový salát a vyrazili na vlak. Nakonec jsme po nekonečně dlouhé době strávené nicneděláním ve vlaku dorazili do svých, tak dlouho očekávaných domovů. Jirka Voldán

Turistické závody v Otrokovicích

Honzíková, Lucka Chlupová a Maruška Maňáková. Ostatním to bohužel na medaili nevyšlo. Závodní sezóna pokračuje zase na jaře, ještě nás čekají dva závody ve Zlínském kraji. 14. dubna 2007 (pořádá Světlov Bojkovice), 28. dubna - Mistrovství Zlínského kraje (pořádá Severka Uherské Hradiště). Bára Drážná Ohlasy nejen od nás: n Závodnice z Uh. Hradiště: „Netušila jsem, že máte v Otrokovicích tak nádherné terény na TZ, no třeba terén, kde byly azimuty.... to byla přece paráda, ty strže, rokle... no, samozřejmě ty terčíky azimutů se musí příště dát tím správným směrem, kudy se přibíhá.... Ale když si představím Český pohár a azimuty v tomto terénu, tak azimuty většinou rozhodují o celém závodě, no prostě senza terén. Takže se budu těšit na Český pohár v Otrokovicích, někdy.“ n Závodník z Fryštáku: „Tak závody byly dobré. Až na to značení, no. A ani nevím jak, do cíle jsem doběhl úplně odjinud, než jsem měl. No, stane se…“ n Závodnice z Otrokovic: „…Co blbnete, dyť to bylo dobrý, ne? Přežila jsem to i já, a to už je co říct!... No, ale fakt se mnou příště nepočítejte...“

1. října proběhly první turistické závody, které se pořádaly u nás v Otrokovicích. Závodu se zúčastnilo něco přes 60 závodníků ze Zlínského kraje. Zmatků bylo hodně, nějaké to zpoždění startu závodu se taky nasbíralo, tak snad příště se polepšíme. Spočítala jsem, že se do organizace zapojilo bezmála 25 lidí z Otrokovic, což ale stejně nestačilo na dostatečné pokrytí všech stanovišť, a tak jsme museli poprosit i pár lidí z ostatních oddílů o spolupráci. Tak ještě jednou díky všem za pomoc při závodech - ať už závodníkům, rozhodčím, pomocníkům, povzbuzovatelům… Na našich webových stránkách (www.tom1412.blog.cz) proběhla po závodech anketa s názvem „Co si myslíš o našich prvních závodech, které jsme pořádali?“, která dopadla následovně: 70 % - Když se vychytají nějaké ty "mouchy", tak příště u nás klidně znova. 13 % - Sice nebylo vše ideální, ale byla aspoň zábava. 9 % - Dobré, ale podruhé bych do toho už nešla/nešel. 9 % - Super, takové se hned tak nevidí. Z našeho oddílu TOM 1412 se zúčastnilo sedm závodnic, z nichž čtyři si domů odnesly medaili (a to rovnou zlatou) – Liduška Ševečková a Marťa

2

Pro zasmání: n Mami, že jsme na tom o Vánocích líp než nevěřící? Proč myslíš Zdeničko? Nám dává dárky Ježíšek a oni si je musí kupovat sami!

18

z toho dobrý pocit, víme, že to bude super. Teď už jen doma doladit pár maličkostí – vymyslet hry, vybrat si kostýmy, nachystat pomůcky. A můžeme vyrazit. Dva dny před odjezdem se dovídáme, že některé z holek nepojedou. Nevadí, voláme ostatním, abychom se ujistili o

„Akce“ aneb co za tím stojí

K

dy pojedeme na příští akci? ptá se jedna z holek. Už za dva týdny, odvětím jí. Ano, ano, už je to tady. Začal nový školní rok, začala škola a začaly také pravidelné schůzky turistického oddílu. Několikrát do roku se snažíme podnikÚčet nout nějakou akci – teď je hledání a vybírání ubytování 1,5 hod řada na víkendovku. Mám zamlouvání ubytování, už vybrané místo, tentokrát hledání náhradních variant 1 hod pojedeme do Východních zjišťování spojů 0,5 hod Čech. Už je domluvené vymýšlení a psaní pozvánek 2 hod ubytování a rozdáváme vyhledávání tipů na sobotní výlet 1,5 hod dětem pozvánky. Jsou objednávání prohlídek 0,1 hod nadšené a slibují, že určitě domluva programu 3 hod pojedou. individuální příprava programu 2 hod Na další týden se domlouvýběr her + shánění pomůcek 2,5 hod váme s vedoucí, abychom příprava kostýmu 0,5 hod si sedly a vymyslely proCelkem 14,6 hod gram. Není to vůbec jednoduché. Mám pocit, že všechny dobré nápady jej ich účasti – neúspěš ně. jsme už vyčerpaly, ale nakonec i nás Z původních jistých sedmi pojedou jen líbá tvůrčí múza a začíná se nám rýsodvě. Omluvy či výmluvy jsou rozdílné. vat schéma víkendu. Musí se vymyslet Akce se ruší. Odvolává se ubytování a něco, co holky zaujme, přece jen prohlídka. nejsou už malé. Ještě je potřeba proMyslím, že tento čas lze strávit mnomyslet náplň sobotního dne. Při pohlehem lépe a užitečněji. du do mapy se domluvíme, kam by bylo nejlepší se vydat na výlet. Máme Renata Miklová & Míša Lišková

Kdy vyjde další Farní občasník? Další číslo Farního občasníku vyjde v neděli 18. února 2007. Jeho uzávěrka bude 4. února 2007. Redakce děkuje všem autorům příspěvků v tomto čísle a již teď se těší na další články, názory a náměty. Můžete je v písemné podobě předat komukoli z členů redakce. Ušetříte nám mnoho práce, jestliže text zašlete v elektronické podobě na adresu [email protected]. Hlavním tématem příštího čísla budou Děti v kostele. Chtěli bychom vás seznámit s tím, co si o dětech v kostele a jejich chování myslí rodiče i ostatní návštěvníci kostela. Přivítáme vaše zkušenosti, zážitky a úvahy na toto téma.

19

Pro děti

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Před Vánoci společně zapalujeme adventní ________ Doba před Vánoci Jméno Ježíškova pěstouna Hvězda, která svítila, když se narodil Ježíšek Poslední den v roce Ježíškovi se přišli poklonit i tři________ Co nám hoří na stromečku? Místo v Betlémě, kde se narodil Ježíšek Město, ve kterém žila Panna Maria Jedno ze zvířátek, které bylo u Ježíška Gloria in _______deo V čem ležel Ježíšek na seně?

FARNÍ OBČASNÍK vychází příležitostně. Zodpovídá římskokatolický farní úřad, kam také můžete posílat své příspěvky, návrhy i kritiku. Určeno pro vnitřní potřebu. Neprodejné! Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení textů. Řídí redakční rada: P. Mgr. Josef Zelinka, Pavel Ludvík, Pavel Rafaja. Adresa redakce : Duchovní služba, nám. 3. května 166, 765 02 Otrokovice (577 922 337, e-mail: [email protected], internet: www.otrokovice.farnost.cz)

20