Farma Bezděz Bezděz 119, , Okna. Turistika BLÍŽEVEDLY

Farma Bezděz

Bezděz 119, 471 62, Okna

Turistika BLÍŽEVEDLY Zřícenina hradu na vysokém homolovitém kopci u Stvolínek. Podle historika F.A.Hebera spojována hradní zřícenina se jménem vladyky Rodislava zmiňovaném v Hájkově kronice. Vzhledem k dominantní poloze zříceniny v krajině nelze pochybovat o spojení se jménem Ronov, pod nímž hrad nalezneme již na Klaudyánově mapě Čech z roku 1518. Německý název hradu, užívaný ve starší literatuře, byl Ronburg či Ronberg. V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán k roku 1429. Dnes patrné části vystavěl po husitských válkách Vilém z Illburka. Vysoká poloha a z ní vyplývající těžká dostupnost a problémy se zajištěním provozu hradu vedly spolu se změnou životního stylu k přenesení panského sídla na tvrz a později zámek ve Stvolínkách. Hrad byl ještě nějaký čas udržován, ale na počátku 17.století byl již zříceninou. Poloha hradu na vysokém kopci byla diktována snahou o bezpečnost před případným ostřelováním. Celá podoba Ronova je odrazem komplikovaného hledání účinného obranného systému v prudce se měnících podmínkách pohusitského vojenství. Představuje jeden z prvých systémů, které se snažily zajistit možnost aktivní dělostřelecké obrany.

DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY Jedinečný systém skalních místnůstek se srmým přístupem po úzkém schodišti který se nachází nedaleko Mnichova Hradiště.

DŘEVČICE Původní název byl Hrádek, později nejspíše pro svoje skrovné poměry i stavební podobu získal přídomek Chudý Hrádek. Již od 14.století byl centrem panství skládajícího se z vesnic v okolí. Ve starší vlastivědné literatuře se také vyskytuje pod německým názvem Wüste Schloss ( Pustý zámek ) nebo Pauska či Buska vzniklého zkomolením českého Poustka. Osídlení trvalo pravděpodobně od 2.poloviny 14.století do konce 15. či začátku 16.století.

HAMR Hrad Děvín původně královský, od poslední čtvrtiny 13.století markvartický, dnes zřícenina na výrazném kopci nad bývalým Hamerským rybníkem u Hamru na Jezeře. Byl založen okolo poloviny 13.století a koncem téhož věku přešel do rukou šlechty. V 16.století za Biberštejnů byl výrazně renesančně přestavěn. Patrně již koncem 16.století přestával vyhovovat stoupajícím nárokům na podobu feudálního sídla a definitivně zanikl v průběhu století 17. Celý areál byl v pozdějších dobách poškozen pokusy o těžbu železné rudy i destrukcemi skály. Zajímavým detailem je obloukovitě zaklenutý otvor v hradbě přední části hradu, který může být vstupem výtahu do hradního areálu.

Kontakt: Vít Svatoš Bezděz 119, 471 62, Okna

Internet: http://bezdez.wz.cz email: [email protected] Tel +420 775 655 856, +420 608 955 856, +420 602 154 954

Farma Bezděz


HELFENBURG Zdaleka viditelný hrad na výrazném pískovcovém skalním hřebeni u Rašovic nedaleko Úštěka založili r.1355 Rožmberkové a jeho hradby se posilovaly ještě ve druhé polovině 15.století. Roku 1375 jej koupil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi a jeho nástupce Jan z Jenštejna ho velkoryse přestavěl. Tato přestavba byla dokončena do roku 1395, jak nás informuje zpráva o nehodě, kterou měl arcibiskup na můstku mezi obytnou věží ve vnějším opevnění a jádrem. Hrad poskytl v bouřlivých dobách husitských válek útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde i roku 1431 zemřel. Poté Helfenburg přešel do šlechtických rukou. Válečné akce se ho dotkly až za válek Jiřího Poděbradského se Zelenohorskou jednotou, během kterých byl roku 1467 dobyt. Obydlen však byl ještě po téměř celé 16.století. Zpustl po roce 1591 a v průběhu dalších století se změnil na zříceninu. Původní skalní hrad obratně využíval příhodného pískovcového útvaru. Nevynikal výstavností a v jeho konstrukcích se významnou měrou uplatňovalo dřevo. Zděnou zástavbu včetně paláce a hospodářských budov získal až ve druhé stavební fázi. Významných změn a rozšíření se dočkal za velkorysé přestavby Janem z Jenštejna. Zásadním počinem se stala výstavba nového hradebního okruhu, díky němuž hrad získal více než dvojnásobný rozsah. Ve 20.století byly jeho hradby a budovy částečně obnoveny. Helfenburg je nejlépe dochovaným hradem pražského arcibiskupství z doby Václava IV. Z vysoké válcové věže je pěkný výhled do okolí a zajímavý je rovněž pohled dolů na fortifikační systém hradu.

HOUSKA Původně gotický hrad postavený koncem 13. století. V roce 1999 zpřístupněný veřejnosti. Hrad byl založen v dekádě 1270-1280 Přemyslem Otakarem II., a to téměř souběžně s blízkým Bezdězem. Hrad vyrostl v lokalitě původně dřevěného, později kamenného hradiště /konec 9. století/, které vévoda Pšovanů Slavibor založil pro svého syna Houseka. Původně nedobytný gotický hrad prošel řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy.

JESTŘEBÍ Zřícenina hradu na dominantním pískovcovém skalním útvaru, vystupujícím 30 m nad stejnojmennou ves. v době, kdy se ves rozrostla na městečko Krušina, přeneslo se jméno dočasně i na panské sídlo nad ním. Hrad založili ve druhé polovině 13.století Ronovci a po značnou část doby své existence byl v majetku pánů z Dubé. v 15.století byl několikrát dobýván. Na počátku následujícího věku počal chátrat a před polovinou 16.století byl již pustý. Staveništěm hradu se stal charakteristický skalní blok se základnou užší, než byla jeho horní plocha a K.H.Mácha přirovnává jeho romantickou podobu k mořskému korábu. Původně se stavba skládala z hradního paláce a věže. Dnešní stav je díky velkým destrukcím částí této skály v 19.století pouze torzem původního. Na nižší ze dvou úrovní hradu dnes vystoupíme novogotickým točitým schodištěm, vestavěným do bývalé studny. Vyšší část přes skalní rozsedlinu je nepřístupná. Jestřebí náleží mezi skalní hrady a v jejich rámci pak mezi nejsvébytnější řešení.

KVÍTKOV

Skalní hrádek u České Lípy. Připomínán již roku 1295, od 15.století již pustý. Zachována zůstala ve skále tesaná místnost s poloreliéfy sloupků, hradní studna ve skále a nepatrný zbytek zdiva. Přístup k němu je obtížný.



Farma Bezděz


LEMBERK Hrad přestavěný na zámek na ostrohu nad vsí Lvová. Původní forma jména Lövenberg, odvozená od erbovního znamení zakladatelů, našla svůj odraz i v českém pojmenování vsi pod hradem. Založili jej Markvartici, a to pravděpodobně Havel M.- manžel dnes svatořečené Zdislavy, před polovinou 13.století. Začátkem 15.století, po vymření Markvarticů, se panství dostává do rukou členů jiných rodů – Vartenberků, pánů z Dubé, z Donína a dalších. Roku 1624 připojil Lemberk ke svému frýdlantskému knížectví slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Po něm drželi panství páni z Bredy, Gallasové, Clam – Gallasové. Původní hrad byl zcela překryt renesanční zámeckou přestavbou. Jediným doposud stojícím pozůstatkem středověkého hradu je okrouhlý bergfrit. Mimořádně se do jeho vzhledu zapsalo období raného baroka. Interiéry získaly bohatou štukovou výzdobu. Pracovali zde italští stavitelé a dekoratéři. k nejcennějším prostorám objektu se řadí stará kuchyně ze 17.století tzv. tabulnice, Sál bajek, jehož kazetový strop nese malované výjevy z Ezopových bajek, dále hlavní zámecký sál s dramatickými výjevy ze třicetileté války a kaple s bohatou štukovou dekorací. Kromě zámecké expozice je k zhlédnutí i Muzeum sv. Zdislavy a Expozice sklářských a výtvarných děl Krystalexu z Nového Boru.

MICHALOVICE Zřícenina hradu na ostrožně nad pravým břehem Jizery nedaleko Mladé Boleslavi, dobře viditelná po pravé straně cestou z České Lípy do Mladé Boleslavi.. Hrad byl založen Markvartici před rokem 1281. Prvním známým majitelem byl Jan z Michalovic. Jeho rod držel hrad až do roku 1468, kdy byl objekt připojen k Mladé Boleslavi. Pak přestal být udržován a v průběhu 16.století byl již pustý. v 19.století byla podkopána jeho věž Putna, v důsledku toho se šikmo roztrhla a její horní části se vcelku sesuly o patro níž. v této šikmé poloze zůstaly zachovány dodnes. Zachovány dále zůstaly vysoké stěny hradního paláce se zbytky arkýřů a prevetů. Michalovice představují hrad bergfritového typu.

RALSKO Zříceniny hradu na vysokém ( 696 m n. m. ) dominantním kopci u Stráže pod Ralskem. Existence hradu byla archeologickými nálezy potvrzena už ve 13.století, kdy by byl patrně markvartickým panstvím. Přestože se na hradě ještě v 15.století stavělo, poměrně brzy nato počalo Ralsko ztrácet svůj význam. Přestalo být sídlem svých majitelů a již roku 1505 se uvádí jako „zámek pustý“. Nejstarší součást dnešního organismu zříceniny představují dvě obytné čtverhranné věže, které jejich původní ( v prvé polovině 20.století byly necitlivě upraveny ) detaily umožňují datovat nejspíše do 14.století. Nejzajímavější částí opevnění je masívní, 5,6 m silná štítová zeď v čele hradu, i když její smysl je jen těžko pochopitelný. v blízkém okolí totiž není žádná výšina, odkud by mohl být hrad ostřelován. I datování tohoto nákladného stavebního prvku není zcela jasné. Nejpravděpodobnější je 15.století.

SLOUP Skalní hrad na osamělém pískovcovém suku ve stejnojmenné obci. Jméno hradu Sloup spojila lidová etymologie s tvarem skály. Hrad měl však již od počátku i německé jméno Bürgstein, vykládané buď jako Berkenstein, tedy hrad Berků, nebo jako Birkenstein od typického porostu pískovcových skal – břízy. Po opuštění hradu a osídlení poustevníky dostala lokalita od okolních obyvatel název Einsiedlerstein, tedy Skála poustevníků, užívaný až do našeho století. Hrad vznikl nejspíše na počátku 14.století. v průběhu husitských válek se stal majetkem Mikuláše ze Smojna a sehrál důležitou roli v bojích s lužickým Šestiměstím.



Farma Bezděz


Během nich byl také v roce 1445 dobyt a neměl již být obnoven. To se ale nestalo a hrad se v dobrém stavu dožil třicetileté války. To už ale nebyl sídlem svých majitelů. Ti bydleli v zámečku, který si nechali vystavět pod hradem koncem 16.století. v roce 1639 hrad vypálili Švédové a jeho zbytky se v letech 1670 – 1785 staly působištěm poustevníků, kteří si zde vystavěli kapli a pozůstatky středověkého objektu si postupně pro své potřeby výrazně upravili. Hrad původně střežil tzv. Žitavskou cestu a jeho obranný systém počítal i s vodní plochou pod ním. v jeho držení se vystřídalo množství panských rodů – patřili k nim členové rodin pánů Berků z Dubé, ze Salhausenu, Libštejnských z Kolowrat, z Kokořova a delší období je spjato i s rodem Kinských. Zámeček pod hradem se sochařskou výzdobou od Matyáše a Antonína Braunových je dnes Domovem důchodců. Ve Sloupu od roku 1756 manufaktura Kinských vyráběla honosná zrcadla, ale také skleněné perly a ozdoby.

STARÝ BERŠTEJN Zřícenina hradu na dominantním kopci u Vrchovan nedaleko od Dubé. Na strmém vrcholu si jej po roce 1427 postavil Jindřich Hlaváč z Dubé. Potom hrad přešel do majetku pánů z Vartemberka . Přes své malé rozměry a vysokou polohu byl obydlen až hluboko do 16.století, kdy byl opět majetkem pánů z Dubé. Před rokem 1576 si Adam Berka z Dubé postavil nad městem Dubou zámek Nový Berštejn a hrad poté rychle zpustl. Starý Berštejn náleží mezi nemnoho hradů vzniklých v průběhu husitských válek. Špatné zkušenosti s ostrožnými hrady, které tehdy byly lehce ohrozitelné dělostřelbou, vedly k volbě osamělých dominantních vrcholů. I když je Starý Berštejn o něco složitější, zapadá dobře mezi ostatní novostavby své doby budované především zbohatlými hejtmany. Dodnes je zachována hradní věž, v jejímž přízemí je valeně sklenutá místnost a zbytek portálu. Zřícenina je toho času v soukromém vlastnictví. z plošiny u hradu je rozhled k severu a k východu.

STRÁŽ POD RALSKEM Hrad na nevysokém vrchu, ze tří stran obtékaný Ještědským potokem. První zmínka pochází z roku 1281, kdy se o hradu píše jako o Wartenberku a v souvislosti s ním i o Beneši z Vartenberka, synovi zakladatele Markvarta z Března. Hrad dal jméno mocnému rodu, pánů z Vartemberka, jehož jednotlivé větve ovládaly po staletí velkou část severních Čech. Dalším dokladem, potvrzujícím existenci starobylého sídliště Stráže, je listina krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tržní městečko Stráž je uváděno kolem roku 1350 v soupisu farností jablonského děkanátu. Stál ve výhodné poloze, právě v těchto místech se na dálkovou záhvozdskou cestu, směřující od Bělé do Jablonného v Podještědí a dále do Lužice, napojovala druhá cesta od Mnichova Hradiště. Právě k její ochraně budovali Markvarticové, již usazení na Lemberku, nový hrad Stráž. Hrad sloužíval později patrně jako panské sídlo, jehož pevnost připomínají zbytky starého zdiva. Některé architektonické prvky potvrzují, že hrad byl víckrát stavebně upravován ještě za vlády Vartemberků. v době husitské držel současně hrady Stráž a Ralsko odpůrce kališníků Jan Chudoba, který byl ve spojení s lužickým šestiměstím. Když ale spojená vojska táborská a sirotčí roku 1426 vpadla do severních Čech a začala ohrožovat jeho statky, přijal roku 1427 na své hrady husitskou posádku s hejtmanem Štěpánkem Tlachem a o několik měsíců později se dokonce sám zúčastnil výpravy do Slezska. Roku 1437 je jako držitel hradu Stráže uváděn husitský hejtman Mikuláš Sokol z Lamberka, pak se vystřídala řada majitelů. Objevili se pánové z Gutštejna, po nich znovu nakrátko Vartemberkové, kteří roku 1504 prodali hrad i s panstvím Bartoloměji Hišpergárovi z Königshainu. Jindřich a Baltazar z tohoto rodu přestavěli objekt roku 1563 na renesanční zámek. Padací most byl nahrazen kamenným, věže strženy a nad vstupní branou byla postavena zámecká kaple. Bývalé předhradí ze tří stran obklopily dvoupatrové budovy se sgrafitovou rustikou; s hospodářskými stavbami tak uzavřely čtvercové nádvoří. Zbytek horního hradu byl zbořen a pozemek přeměněn na zahradu. Rozkvět městečka byl potvrzen i císařem Rudolfem II., který Stráži udělil městskou pečeť se znakem slunečnice. Stráž ale znovu čekaly pohnuté doby. Za účast ve stavovském povstání byl Hišpergárům konfiskován majetek a Stráž se stala součástí držav Albrechta z Valdštejna. Po vévodově smrti získali Stráž jako dědičné vlastnictví Lichtenštejnové. Za vpádu Švédů roku 1639 byl zámek poškozen, o šest let později jej vypálila švédská posádka z Grabštejna. Zámek byl opraven a sloužil nadále jako centrum panství. Po třicetileté válce stupňující se feudální útlak vyvolal mohutné selské bouře. Roku 1680 bylo centrum povstání na sousedním Zákupsku a Lembersku, ale ani strážská vrchnost se neobešla bez pomoci vojska. Poddaní byli krutě potrestáni. Za povstání roku 1775 vzbouřenci dokonce ohrožovali zámek. To už Stráž patřila Hartigům. Roku 1714 koupil Stráž Ludvík Hartig, který ji brzy spojil s panstvím mimoňským. Hartigové pobývali střídavě na Stráži a v Mimoni, kam po dobudování zámku roku 1830 přenesli hlavní sídlo. Zámek ve Stráži zůstal sídlem velkostatku.Výstavné městečko Stráž padlo roku 1856 za oběť



Farma Bezděz


velkému požáru, část postižených obyvatel našla azyl právě na zámku. Později Hartigové pronajímali zámecké místnosti letním hostům. Koncem 19. a počátkem 20.století se Stráž měnila v půvabné letovisko. Roku 1914 byla na východním okraji města napuštěna vodní nádrž Horka ( Horecký rybník ) na Ploučnici. Po první světové válce, roku 1922, koupil hartigovský velkostatek František Melichar. v letech 1970 – 1980 se počet obyvatel městečka výrazně zvyšuje v souvislosti s rozvojem těžby uranové rudy. Již zmíněný zámek na severním okraji Stráže pod Ralskem je po požáru v dezolátním stavu.

STOHÁNEK Skalní hrad na pískovcovém suku u Svébořic nedaleko od Hamru na Jezeře. V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy je uváděn jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. v roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustevna, která fungovala do roku 1773. Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Při patě suku nejspíš stály hospodářské budovy. Stohánek svým řešením představuje typický malý skalní hrad.

SVOJKOV Zbytky gotického hradu z poloviny 14.století, zčásti vytesané ve skále. Jméno Svojkov nese i vesnice ( dnes městská část Nového Boru ) ležící v těsné blízkosti. Od první poloviny 17.století se název přenesl i na zámek postavený pod hradem. Lokalita ležela v rozsáhlém zámeckém parku, jehož romantická přestavba nepochybně zasáhla i středověký hrad. v blízkosti ( cca 2 km ) je i modlivý důl s kaplí tesanou v pískovcových skalách.

VALEČOV

Hrad leží na severozápadním okraji bradlových skal, tvořících západní hranici Českého Ráje a jeho zbytky se tyčí nad obcí Boseň (nedaleko Mnichova Hradiště). Vznikl nejspíše na místě staršího pravěkého sídliště o čemž svěčí jeho poloha.

ZÁKUPY Na místě nynějšího zámku stávala gotická tvrz, poprvé připomínaná roku 1383. Na počátku 16.století ji koupili Berkové z Dubé ( Zdislav Berka ) a zahájili roku 1541 rozsáhlou přestavbu tvrze v čtyřkřídlý renesanční zámek. Hned v roce 1573 vyhořel, ale byl vzápětí obnoven. Roku 1612 pak zadlužené panství prodali do rukou Novohradských z Kolovrat, za nichž byl zámek poničen císařskými vojáky. Roku 1632 se Zákupy staly majetkem vévody Sasko-lauenburského Julia Jindřicha, jehož syn Julius František začal zámek velkoryse přestavovat. v letech 1665 – 1715 byl postupně vybudován rozsáhlý komplex vlastního zámku, předzámčí s rozlehlými konírnami, hospodářským dvorem, závodištěm a drobnými stavbami v okolí. Architektonické ztvárnění patrně určil Domenico Orsi a po něm stavbu převzal Julius Broggio. Současně byla také budována zámecká zahrada s pozoruhodnými terasami, které svými sochami vyzdobil saský sochař Jeremias Süssner v letech 1680 – 1690.



Farma Bezděz


Anna Marie Františka, dcera Julia Františka, zde žila se svým dvorem až do konce života, zatímco její manžel, Gian Gastone Medici, poslední člen slavného toskánského rodu, se záhy po svatbě vrátil do rodné Itálie. Po její smrti roku 1741 přešel majetek do držení vévodů bavorských a roku 1805 jej získala toskánská větev Habsburků. Roku 1818 byl Orlíkovi, synovi Napoleona Bonaparta a Marie Luisy ( dcery císaře Františka I. ), udělen titul vévody zákupského, zámek samotný však nikdy nenavštívil. Roku 1847 bylo panství zákupské začleněno do osobního majetku rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého.Ten po své abdikaci roku 1848 užíval Zákupy jako letní rezidenci. k tomu účelu byl zámek v letech 1850 – 1853 opraven, vyzdoben a vybaven mobiliářem ve stylu druhého rokoka. Skupina umělců ( malíř V. Kandler, sochař V.Levý, štukatér J. Effenberger ) pod vedením malíře Josefa Navrátila tu vytvořila slohově čistý, vkusný a výtvarně bohatý umělecký celek. Navrátil tu působil nejen jako malíř nástropních maleb, ale i jako dekoratér, který navrhl tapety, garnýže lustry i závěsy. Tyto interiéry, tvořící celé piano nobile ( italské označení hlavního podlaží paláců, zpravidla zvýšené přízemí nebo první patro, vzácněji druhé-bývalo vyšší a umístěny zde byly reprezentativní prostory ) zůstaly téměř beze změn zachovány a přibližují nám dodnes osobnost churavého, ale dobrotivého císaře. V Zákupech byl lesmistrem Alexander Gluck ( zemřel zde 1747 ), otec hudebního skladatele Christopha Willibalda Glucka ( 1714 – 87 ) , který zde prožil část mládí. v zámecké kapli se uskutečnil sňatek hraběnky Žofie Chotkové a Františka Ferdinanda d’Este. v zámeckém příkopě jsou chováni dva medvědi.

ZÁSADKA

Zřícenina hradu nad soutokem Mohelky a Jizery, nedaleko od Mnichova Hradiště. Původně tvrz, postavená koncem 15.století, přestavěná na zámek, rozšířený roku 1560. Po požáru v roce 1790 zpustl.

ZVÍŘETICE Zřícenina středověkého hradu na skalnaté ostrožně nad pravým břehem řeky Jizery u Bakova nad Jizerou. Hrad založil před rokem 1318 Zdislav z Lemberka ( z větve Markvarticů ) užívající přídomku ze Zvířetic. v držení tohoto rodu zůstal hrad až do roku 1504. v roce 1528 se stal majetkem Vartenberků, kteří ho přestavěli v druhé polovině století na renesanční zámek za účasti stavitele Konráda Patzauera z České Kamenice. Za třicetileté války získali Zvířetice Valdštejnové ( Albrecht ), kteří zámek v druhé polovině 17.století přestavěli a za nichž v roce 1653 přestal být sídlem vrchnosti a sloužil dále jako úřad a byty. Zámek poškodil požár v roce 1693, po němž byl ještě opraven. Další požár – způsobený bleskem - v roce 1720 se mu stal osudným. Po něm se rychle změnil ve zříceninu. Hrad je chráněn ze tří stran vysokým břehem. Má zhruba obdélníkový půdorys s rozlehlým nádvořím. v nárožích se tyčily kulaté věže, z nichž severní dodnes slouží jako rozhledna. Východní musela ustoupit stavbě raně barokní kaple, jejíž zbytky se spolu s částmi hradního paláce a portálu dochovaly dodnes.



Farma Bezděz Bezděz 119, , Okna. Turistika BLÍŽEVEDLY

Recommend Documents