FAREMNÍ KOMPOST VYROBENÝ KONTROLOVANÝM MIKROBIÁLNÍM KOMPOSTOVÁNÍM
Realiza ní pom cka pro zpracování podnikové normy
2003
2
FAREMNÍ KOMPOST VYROBENÝ KONTROLOVANÝM MIKROBIÁLNÍM KOMPOSTOVÁNÍM
Realiza ní pom cka pro zpracování podnikové normy
Autorský kolektiv: Ing. Hejátková Kv5tuše Ing. Jelínek Antonín,CSc. Ing. Macourek Michal Doc. MVDr. Novák Pavel, CSc. Ing. Ostratický Radek Ing. Plíva Petr,CSc. Ing. Šrefl Josef,CSc. Ing. Vostál Dalibor MVDr. Vostoupal Bohuslav Doc. Dr. Zemánek Pavel,Ph.D. MUDr. Zimová Magdalena, CSc.,
Grafická úprava a úprava textu: Jakešová Helena Ing. Plíva Petr, CSc.
Vydal: Výzkumný ústav zem5d5lské techniky Drnovská 507, 161 01 Praha 6-Ruzyn a Zem5d5lská a ekologická regionální agentura V.Nezvala 977, 675 71 Nám š# nad Oslavou 3
Název:
ISBN:
Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním kompostováním Realiza ní pom cka pro zpracování podnikové normy 80–238-9749-7
4
O
B
S
A
H
str.
1. 2. 3. 4.
Úvod ………………………………………………………. Názvosloví ………………………………………………………. Podniková norma v obecné podob – p1íloha 2. 1 ………………. Všeobecn ……………………………………………………… 4.1 Charakteristika ……………………………………….. 4.2 Suroviny ……………………………………………... 4.3 Umíst ní zakládky ……………………………………
5. Technologický postup …………………………………………… 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7
Receptura zakládky …………………………………. P1íprava surovin p1ed založením kompostu …………. Zp;sob skladování surovin ………………………….. Zp;sob navážení surovin a úprava hromad v zakládce Rozm ry hromad v zakládce ………………………… P1ekopávání hromad v zakládce ……………………. Dopl>kové úpravy kompostu ………………………… 5. 7. 1 Úprava vlhkosti – p ikrývání hromad ……….. 5.7.2 P ípravky pro stimulaci a potla ení zápachu … 5.8 Ukon2ení kompostovacího procesu ………………… 5.9 Technologické vybavení kompostáren ………………. 5.9.1 Drti2e ……………………………………………….. 5.9.2 Št pkova2e …………………………………………. 5.9.3 Drti2e a mícha2e …………………………………….. 5.9.4 Separa2ní za1ízení …………………………………… 5.9.5 P1ekopáva2e kompostu……………………………….. 5.9.6 Kompostovací textílie…………………………………
6. Kontrola kompostovacího procesu ……………………………… 6.1 Pravidelné m 1ení teplot kompostu – metodika m 1ení teplot …………………………………………………. 6.2 Hodnocení vlhkosti kompostu ……………………….. 6.3 Stanovení zralosti kompostu biologickou metodou …. 6.4 Mikrobiologické hodnocení kompostu …………….. 6.5 Chemické hodnocení …………………………………
7. Záv r …………………………………………………………….. 8. Výb r související legislativy ……………………………………. 9. Seznam použité literatury ………………………………………... 10. P1ílohy: . 1 Podniková norma v obecné podob$ …………… 2.2 Pokyny k podání žádosti o souhlas k provozu za ízení skupiny C …………………….………….. . 2 Provozní ád za ízení ke sb$ru a výkupu odpad( (skupina C)…………………………………………... . 3 Provozní deník ………………………………… . 4 Ozna ení kompostárny ………………………… . 5 Formulá pro registraci vyrobeného kompostu .. . 6 P íbalový leták ………………………………… 5
7 9 10 10 10 10 10 13 13 17 17 17 18 19 20 20 20 20 21 21 26 28 29 30 33 33 33 36 37 39 40 41 42 45 48 53
55 57 58 59 62
6
1. ÚVOD Jednou z hlavních p1edností kompostování je výroba kvalitního humusu mimo p;dní prost1edí. Využitím kompostu se p1edevším zvýší obsah humusu v p;d a zna2n se urychlí proces p1irozené obnovy p;dní úrodnosti. Jen p;da s odpovídajícím množstvím humusových látek m;že být v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu. Z hlediska p;dní úrodnosti tvo1í humus její významnou a nezastupitelnou 2ást. Humus a jeho kyseliny jsou d;ležité pro vytvá1ení optimální drobtovité struktury a pot1ebné kyprosti p;dy, zajiš#uje v p;d dostate2nou kapacitu živin a vody. P;dní mikroorganismy využívají humus jako trvalý zdroj živin. Humus napomáhá v p;d tvorb drobtovité struktury, jejímž d;sledkem je její p1íznivý vodní, vzdušný a tepelný režim. Pouze 2 – 5 % z celkového objemu kompostu p1ipadá na organický podíl z pevné 2ásti p;dy. Vedle produkce humusu a živin má kompostování i 1adu dalších výhod. V kompostech lze zpracovávat všechny netoxické odpady organického p;vodu. Kompost je vzhledem k vysokému obsahu humusu a dalším složkám v pravé podstat daleko hodnotn jší pro p;du, než samotný chlévský hn;j. Na rozdíl od chlévského hnoje nedochází u dob1e vyzrálého kompostu ke ztrátám živin. Obsah živin v kompostu není ekonomicky zanedbatelný hlavn z toho d;vodu, že ceny syntetických hnojiv za posledních deset let mnohonásobn stouply. Nap1íklad hospodá1ství se zahradnickou specializací, která nejsou zajišt na vlastní produkcí chlévského hnoje, spot1ebují až 15 – 20 tun organických hnojiv na každý hektar ro2n . Rozvoj kompostovacích technologií by nebyl dob1e možný bez správného pochopení jejich biologických a chemických pochod;. Spolu s doprovodným rozvojem specifických analytických metod pro tuto oblast , umožnil širokou využitelnost kompostovacích proces;. Suroviny, které byly zpo2átku považovány za odpad, jsou dnes významným potenciálním zdrojem živin a proto se 2asto též ozna2ují jako p1em nitelné zbytky. Prudký nár;st kompostování až na úrove> nejrozší1en jší recykla2ní technologie pro organické odpady za2al v USA a v západní Evrop na po2átku osmdesátých let minulého století, kdy se také za2ala ve v tší mí1e uplat>ovat speciální technika pro kompostování, zejména drti2e, samojízdné p1ekopáva2e kompostu, bioreaktory apod. Využití klasických metod biodegradace pro výrobu kompostu ze zbytkové biomasy se neobejde bez uplatn ní špi2kových technologií, které využívají vysoce výkonnou techniku. Soudobá technika se v posledním desetiletí za2ala uplat>ovat zvlášt v procesu tzv. rychlokompostování (kontrolované mikrobiální kompostování). P1ední sv tové firmy za2aly vyráb t menší, ale vysoce výkonné stroje, uplatnitelné zejména v kompostovacích linkách p1i rychlokompostování na tzv. malých hromadách. V Meské republice však tento zp;sob kompostování nem l oporu v normách, podle kterých by bylo možné výsledný produkt hodnotit. Bylo proto nutné experimentáln nejprve ov 1it, zda komposty, vyrobené na malých hromadách procesem rychlokompostování jsou srovnatelné s pr;myslovými komposty a navrhnout celou technologii výroby, zp;soby ov 1ování správného zp;sobu pr;b hu kompostovacího procesu a zp;sob hodnocení kone2ného produktu Skupina odborník; ze Spolku poradc; v ekologickém zem d lství, VÚZT Praha-Ruzyn , MZLU Brno – Ústavu zahradnické techniky, Veterinární a farmaceutické university Brno – Ústavu výživy, dietetiky, zoohygieny a hygieny vegetábilií, Jiho2eské university v Meských Bud jovicích, Státního zdravotního ústavu v Praze a zástupc; výrobc; a prodejc; kompostovací techniky zpracovala vzorovou podnikovou normu, podle které bude možné komposty na malých hromadách vyráb t. Faremní kompost, vyrobený podle této normy - faremní kompost, bude možné zaslat na Úst1ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský (v p1íloze této publikace je vzor formulá1e žádosti o registraci hnojiva – pomocné látky), který po provedených zkouškách umožní uvést takto vyrobený faremní kompost (hnojivo) do b žného prodeje a ne jako doposud využívat vyrobený produkt pouze pro vlastní pot1ebu. P1ílohou této publikace je také vzorová podniková norma, podle které bude faremní kompost vyráb n a kterou si každý subjekt bude vytvá1et podle vlastních podmínek a která bude p1ílohou k žádosti o registraci. 7
Publikace, která se vám v sou2asnosti dostává do rukou, nemá za cíl objasnit celou problematiku kompostování, ale chce umožnit uživatel;m kompostovacích technologií orientovat se v problematice zakládání kompostáren, sledování pr;b hu kompostovacího procesu a požádání o registraci hotového produktu. Kolektiv autor; p1edpokládá, že tato „KuchaLka kompostování“ bude vaším dobrým pomocníkem p1i rozhodování, zda kompostárnu z1ídit nebo nez1ídit a že po jejím p1e2tení získáte k rychlokompostování na malých hromadách kladný vztah.
Otázky, které je nutné zodpov d t pro zajišt ní úsp šné výroby faremního kompostu kontrolovaným mikrobiálním procesem, lze shrnout do t chto t1í základních:
Co je nutné zpracovat pLed zapo etím vlastního kompostování ? 1. Podnikovou normu kompostování 2. Žádost k provozu za1ízení skupiny C - kompostování 3. Provozní 1ád kompostárny
Co je nutné zajistit pLi provozu kompostárny ? 1. Provozní deník 2. Chemické a mikrobiální testy vstupních rizikových surovin
Co je nutné zajistit po ukon ení kompostovacího procesu ? 1. V p1ípad , že kompost bude distribuován p1es hranice farmy registraci v ÚKZÚZ. 2. Ov 1it si i pro vlastní pot1ebu nezávadnost kompostu.
8
2. NÁZVOSLOVÍ kompostovací proces – p1irozený biochemický proces, probíhající v p1írod , p1i n mž z p;vodních organických látek pod vlivem živých organism;, zvlášt mikrob;, vzniká stabilní organické hnojivo – kompost; zakládka – sm s surovin organického p;vodu, založených ve stejném termínu; kompost - organické hnojivo, vzniklé kompostovacím procesem, barvy hn dé, šedohn dé až 2erné, drobtovité až hrudkovité struktury, bez nerozpojitelných 2ástic, mající deklarované kvalitativní znaky; certifikovaný kompost – kompost s certifikátem, vyrobený kontrolovaným technologickým postupem, humus - soubor odum1elých organických látek rostlinného i živo2išného p;vodu, tyto látky jsou v r;zném stupni p1em ny; organické látky – slou2eniny uhlíku, vzniklé na základ schopnosti tohoto prvku vytvá1et 1et zce, krom uhlíku bývají p1ítomny prvky vodík, kyslík, dusík, fosfor, síra a další.; celkový dusík – sou2et všech forem dusíku (NH3, NH4, NO3, NO2); spalitelné látky - organické látky; lehce rozložitelné látky – látky, u kterých probíhá proces humifikace krátkou dobu nebo je m;žeme aplikovat i p1ímo do p;dy (zejména chlévský hn;j, kejda, rašelina apod.); t žce rozložitelné látky – látky, u kterých probíhá proces humifikace dlouhodob a nesnadno nebo které je pot1eba p1edfermentovat nebo upravovat (d1evní št pky, k;ra strom;, rohovina, apod.); homogenita – stejnorodost fyzikálních vlastností a chemického složení zakládky kompostu, sv d2í o správném zpracování surovin kompostování; nerozložitelné p ím si – látky, které se p1i procesu kompostování nemohou rozkládat (zejména kameny, kovové p1edm ty); nerozpojitelné ástice – 2ástice rozm r; v tších než 5 cm3, které nelze rozdrtit tlakem ruky nebo které brání bezporuchovému provozu aplika2ní techniky; cizorodé (rizikové) látky – látky, které nep1ízniv ovliv>ují zrání kompost;, p;dní úrodnost, r;st rostlin nebo je jejich p1íjem rostlinami nežádoucí s ohledem na možnost ohrožení zdraví lidí a zví1at a dále ty, jejichž hromad ní v p;d je nežádoucí; sledované látky – látky se sledovanými mezními hodnotami. Jsou sledovány: arsen, kadmium, chrom, m U, rtu#, molybden, nikl, olovo, zinek; p ípravky pro stimulaci kompostovacího procesu a potla ení zápachu – látky upravující podmínky kompostovacího procesu, nejsou pro kompostování nezbytné, pokud jsou zachovány základní podmínky kompostovacího procesu; polní zakládka kompostu - jednorázov využívaná upravená plocha pro kompostování; stálá kompostárna – trvalé stanovišt pro kompostování; aerobní kompostování – kompostování za dostate2ného p1ístupu vzduchu nezbytného pro rozvoj aerobních mikroorganism; pot1ebných pro rozklad organické hmoty; patogenní mikroorganismy - mikroorganismy, které mohou vyvolat onemocn ní lidí a zví1at, rostlinných spole2enstev; hygieniza ní proces - odstra>uje nebo vede k významnému snížení obsahu patogenních mikroorganism; a tím i k redukci zdravotního rizika spojeného s aplikací;
9
3. VZOROVÁ PODNIKOVÁ NORMA V OBECNÉ PODOBO
Úplné zn ní vzorové podnikové normy je v obecné podob uvedeno v p1íloze 2. 1.
4. VŠEOBECNO 4. 1 Charakteristika Charakteristika faremního kompostu je identická s charakteristikou pr;myslového kompostu popsaného v MSN 46 5735 2l. 1.1, 2l. 2.1. Kompost musí být hn dá, šedohn dá až 2erná homogenní hmota drobtovité až hrudkovité struktury, bez v tších a nerozpojitelných 2ástic. Nesmí vykazovat žádné nep1íjemné zápachy sv d2ící o p1ítomnosti nežádoucích látek, naopak by m la von t po lesní p;d . 4.2 Suroviny Stanoveno MSN 46 5735 2l. 2.2. Do kompost; se mohou nap1. používat : • vý1ezy a zbytky z údržby zelen , ke1; a strom; (tráva, v tve a pod.), • rostlinné zbytky zem d lských produkt; (z ovoce, ze zeleniny, z polních plodin, sláma a pod.), • chlévská mrva, hn;j a podestýlka hospodá1ských zví1at, ošet1ená kejda Použití kal; MOV a jiných hygienicky nevhodných materiál; se nedoporu2uje, nebo je nutné provést p1ed založením kompostu jejich chemický a mikrobiologický rozbor na obsahy škodlivých látek 2i patogenních mikroorganism;. 4.3 Umíst5ní zakládky kompostu I. Polní zakládka (na do2asném stanovišti) • kompostování surovin v míst jejich vzniku nebo v míst spot1eby kompostu; • na jednorázov využívané ploše. Pro polní zakládku je nutné zabezpe it: • p1ístup k zakládce i v dob nep1íznivého po2así, • umíst ní mimo meliorované pozemky a v blízkosti pásem hygienické ochrany (PHO) vodních zdroj;, • spád kompostovací plochy cca. 3°, aby deš#ová voda protékala okolo kompostovacích hromad a nezachycovala se v nich, tj. založení zakládky po vertikále. Doporu2ení – pokud možno umístit zakládku pod stromy, které ji chrání p1ed slune2ním zá1ením. Polní zakládka nesmí mít negativní vliv na životní prost1edí. Nesmí docházet ke kontaminaci podzemních vod. Umíst ní polní zakládky vždy podléhá v sou2asné dob platným
legislativním p1edpis;m. Doporu2uje se proto projednat umíst ní zakládek s p1íslušnými orgány státní správy (p1edevším referát životního prost1edí). II. Stálá kompostárna - je využívána pro výrobu kompostu jak pro vlastní pot1ebu tak i pro tržní ú2ely na trvalém stanovišti, pomocí aerobního kompostování v trojúhelníkových nebo lichob žníkových hromadách, které jsou vytvo1eny ze zakládky. Výstavba stálé kompostárny musí být vždy provedena podle stavebního zákona a podléhá stavebnímu 1ízení, musí odpovídat územnímu plánu dot2ené oblasti a z toho plynoucích povolení orgán; státní správy a orgán; ochrany p1írody. Orgány státní správy jsou : • p1íslušná obec, v jejímž katastru se navrhovaná stálá kompostárna nachází; • Krajský referát ŽP – odd lení ochrany vod, ochrany ovzduší; • Krajská hygienická stanice • Krajská Meská inspekce životního prost1edí Proto musí být stálá kompostárna vždy navržena autorizovanou osobou (autorizovaný inženýr nebo architekt) a musí být zpracované p1íslušné projektové podklady a projektová dokumentace, které budou sloužit p1edevším k posouzení vhodnosti umíst ní stálé kompostárny a jejích vliv; na složky životního prost1edí v jejím okolí. Zp;sob zabezpe2ení konkrétní stálé kompostárny musí být vždy p1izp;soben hydrogeologickým podmínkám v dané lokalit . Návrh zabezpe2ení musí být projednán a schválen pro konkrétní místní podmínky. Nezbytné stavební vybavení stálé kompostárny: • zpevn ná plocha; • svodné žlaby (kanálky nebo zvýšené okraje a vyspádování) a záchytná jímka srážkových vod. Další možné stavební úpravy a vybavení stálé kompostárny jsou: • zast1ešení plochy zrání kompostu a skladovací plochy, • z1ízení haly pro p1íjem a zpracování odpad;, • biofiltr vzduchu odvád ného z uzav1eného prostoru kompostu, • dílna, • mostová váha, • provozní budova. Odvodn ní stálé kompostárny Zpevn ná plocha kompostárny musí být navržena tak, aby spl>ovala požadavek na neškodné odvedení srážkových vod z otev1ené plochy kompostárny, kde dochází ke styku této vody s kompostovaným materiálem. Sklon zpevn né plochy se doporu2uje (pokud to dovolí místní podmínky) provést ve sklonu 3o. Pokud je plocha rozlehlá, m;že se svažovat do více stran. Okraje kompostovací plochy mohou být zvýšeny. Voda je svád na žlaby nebo zakrytými kanálky do bezodtoké sb rné jímky, která musí být vhodn nadimenzovaná podle velikosti srážek v dané lokalit . Voda zachycená v jímce se m;že používat na post1ik hromad v dob sucha. U velkých kompostáren je vhodné vybudování ko1enové MOV. Srážkové vody ze st1ech hal mohou být také zachycovány pro technologické ú2ely (podle klimatických požadavk;) nebo odvedeny do deš#ové kanalizace (pokud je k dispozici) a do nejbližší vodote2e. 11
Úprava plochy stálé kompostárny Zpevn ní plochy kompostárny je nutné p1edevším z hlediska bezpe2ného pojezdu kompostovací techniky (naklada2, traktor, nosi2 ná1adí atd.). Pro ochranu podzemních vod p1ed kontaminací je vhodné provést izolaci plochy. Pokud se pro výrobu kompostu používají suroviny bez výrazného obsahu škodlivin, je riziko možné kontaminace vod menší. Proto je dobré již v p1ípravné fázi stavebního 1ešení znát surovinovou skladbu zakládaného kompostu. Vyspádování plochy je d;ležité také pro dobrý odtok srážkové vody. Zpevn ní povrchu by m lo zahrnovat p1edevším manipula2ní plochy p1íjmu organických zbytk;, dále zrácí a dozrávací skladovací plochu 2erstvého kompostu. Také ostatní komunika2ní plochy je vhodné zpevnit pro dobrý pohyb mechanizm; v deštivém období. Návrh skladby zpevn né plochy je p1edm tem projektových prací autorizované osoby projektanta a tento návrh je závislý práv na konkrétním umíst ní kompostárny, kvalit a množství zpracovávaných surovin. D;ležitým faktorem u v tších kompostáren je také únosnost plochy vzhledem k velikosti používané mechanizace. Zpevn ná plocha m;že být tvo1ena r;znými typy povrch; vozovek od lehké živi2né nebo betonové plochy parkovacího typu, p1es lehké vozovky až po t žké vozovky pro pohyb t žkých nákladních automobil;. P1i použití silni2ních panel; je pot1eba zajistit ut sn ní spár. V p1ípad nutnosti (nap1. v blízkosti významných vodních zdroj;) mohou být tyto povrchy dopln ny speciální izolací proti pronikání škodlivin do podloží (nejr;zn jší izola2ní fólie z PVC, LDPE, HDPE, p1ípadn bentonitové rohože apod.) a drenážním systémem (nebo vrstvou) nad izolací. Zpevn ní plochy je odvislé od místních podmínek a je nutné ho vždy posoudit individuáln . U v tších kompostáren m;že být vyžadováno povolovacím orgánem vybudování kontrolních pozorovacích vrt; kolem kompostárny indikující p1ípadné úniky škodlivin do podzemní vody. Odstín ní stálé kompostárny od okolního prost1edí Vhodné je vysázení strom; a ke1; kolem stálé kompostárny. Zabra>uje ší1ení hluku, prachu a zápachu do okolí kompostárny. Chrání kompost p1ed slune2ním zá1ením a zlepšuje za2len ní kompostárny do okolní krajiny.
12
5. TECHNOLOGICKÝ POSTUP 5.1
Receptura zakládky
Receptura zakládky musí být optimalizována tak, aby se docílilo co nejvyšší ú2innosti tvorby humusových látek. V surovinovém složení kompostu je nejd;ležit jším elementem organická hmota rozložitelná mikroorganismy, které svou 2inností realizují transforma2ní procesy. Základním p1edpokladem správného kompostování je zajišt ní vhodné vlhkosti kompostové hromady na po2átku a b hem celého procesu. Vlhkost je závislá zejména na pórovitosti zpracovávaného materiálu. Jak uvádí odborna literatura, optimální vlhkost u 2erstvého kompostu pro zemité komposty s obsahem organických látek do 20 % v sušin5 (napL. na bázi rybni ního bahna) je 45 – 50 %. Komposty ze zem d lských odpadních hmot s obsahem 30 – 40 % organických látek v sušin5 vyžadují po áte ní vlhkost 55 – 60 %. Organické komposty ze stromové k;ry, d1evních odpad; a p1i kompostování chlévské mrvy se zeminou, kdy obsah organických látek v sušin je v rozmezí 50 – 70 %, vyžadují vlhkost 60 – 70 %. Kompostování zem d lských odpad;, jakými jsou nap1. chlévský hn;j a kejda, je možné provád t na malých hromadách pouze tehdy, je-li zaru2eno, že neobsahují patogenní mikroorganismy nebo látky neodbouratelné procesem rychlokompostování. V malých hromadách (výška hromady od 1,1 m do 2,5 m) bývá n kdy obtížné udržet teplotu, pot1ebnou k hygienizaci kompostu, po dostate2n dlouhou dobu. V pLípad5 zjišt5ní patogenních mikroorganism v kompostovaných surovinách je nezbytn5 nutné dodržet teploty 55°C po dobu 21 dn . Po2áte2ní vlhkost kompostové hromady by m la být vyšší, než vlhkost zralého kompostu. Pórovitost kompostu se 2inností mikroorganism; zmenšuje, a tím klesá i pot1eba zvlh2ování. Prakticky je lépe udržovat vlhkost blíže k nižší hranici pot1ebného rozmezí, zvýšit ji lze snadno, opa2ná procedura je však dosti problematická a v n kterých podmínkách i nemožná. Nadm rná vlhkost zakládky zabra>uje p1ístupu vzdušného kyslíku a aerobní fermentace pak rychle p1echází v anaerobní. P1i stanovování surovinové skladby kompostu je hlavním kriteriem pom r uhlíku (C) k dusíku (N). Pom r C : N zásadn ovliv>uje intenzitu 2innosti mikroorganism;, a tím dobu zrání kompostu, tvorbu humusových látek a samoz1ejm také výslednou kvalitu kompostu. Abychom dosáhli u zralého kompostu C : N v rozmezí 25 – 30 : 1 (vysoká stabilita a agronomická ú2innost), je t1eba optimalizovat C : N v 2erstvém kompostu v rozmezí 30 – 35 : 1 Pro optimalizaci surovinové skladby byl vytvo1en databázový program KOMPOST 2.00 (obr.1), ve kterém jsou uvedeny vybrané organické materiály s jejich základními vlastnostmi, jakými jsou vlhkost, obsah organických látek, obsah uhlíku, obsah dusíku a obsah fosforu. Tyto materiály lze vkládat do 2ásti okna na obrazovce, které zna2í kompostovou zakládku, a udávat jejich množství. Ve zmín né 2ásti okna se zobrazí pom r C : N celé zakládky a ten lze korigovat výb rem n kterého z materiál; a úpravou jeho množství. Množství lze upravit p1epsáním 2i pohybem jezdce umíst ného pod tímto údajem. Je-li zadaná receptura z hlediska C : N výhodná pro kompostování, 2íslo udávající tento pom r zm ní barvu z 2ervené na zelenou. Organické materiály uložené v této databázi jsou p1evzaté z publikace „Výroba a využití kompost; v zem d lství“ a jsou zobrazené v tab. 1. Databázi je možné jednoduchým zp;sobem rozši1ovat o další organické materiály. Program je voln5 k dispozici na internetových stránkách www.biom.cz . Dalším softwarovým pomocníkem p1i optimalizaci surovinové skladby kompostové zakládky, který pracuje obdobn , je program COMPOSTER (obr. 2). Demoverzi tohoto programu je možné získat na internetové adrese www.amaio.com/composter. Úplná verze programu obsahuje cca 60 složek organických materiál; vhodných pro kompostování. Odchylky od doporu2eného pom ru C : N prodlužují dobu zrání kompostu. V pr;b hu procesu kompostování je produkován oxid uhli2itý (CO2). Jeho únikem se 2ást uhlíku obsaženého v zakládce ztrácí. Z tohoto d;vodu je pom r C : N v zakládce vyšší, než ve finálním zralém kompostu. Nadm rné množství dusíku v kompostovaném materiálu zp;sobuje jeho únik ve form 13
amoniaku. Tento jev je charakteristický zápachem, který kompostování doprovází. Jak je popsáno, ztráty dusíku ve form plynného amoniaku mohou p1edstavovat až 20 % a ztráty uhlíku do vzduchu ve form oxidu uhli2itého 2iní 30 %. Rozhodujícími faktory, ovliv>ujícími pr;b h kompostování, nejsou jen vlhkost a pom r C : N, ale také obsah fosforu. V zem d lských odpadech je jeho minimální obsah (0,2 % P2O5 v sušin ) p1evážn zaru2en. Výjime2n dopl>ujeme P2O5 p1ídavkem superfosfátu , (maximáln 2 kg na 1 t odpadu) u kompost; s p1evažujícím podílem stromové k;ry, d1evní št pky a pilin. Pro ekologické zem d lství se doporu2uje doplnovat živiny pouze podle rozboru p;d AZP a to v p1ípad kdy jsou živiny v p;d v malé zásob . Aby stanovení správné surovinové skladby kompostu neztrácelo smysl, je nutné zajistit po navážce dokonalou homogenizaci celé hromady. V p1ípad , že by k tomuto nedošlo, byla by v kompostové hromad jádra jednotlivých složek. Kompostování by tak probíhalo za jiných, než optimálních podmínek, kterých se skladbou receptury snažíme dosáhnout. Prodloužila by se doba fermentace a finální produkt by nem l požadované parametry. Dalším požadavkem je umožnit všem látkám, obsaženým v surovinách, zú2astnit se kompostovacího procesu od samého pravopo2átku. Proto je nevhodné dávat do kompostu celé 2ásti d1evin (klestí, v tve apod.) i rostlin (vysoká tráva, seno, sláma apod.) a je vhodná, ale ne nezbytná jejich desintegrace nap1. nadrcením 2i nasekáním. Tab. 1: Organické suroviny a jejich základní vlastnosti pro optimalizaci zakládky Surovina Chlévská mrva skot Chlévská mrva kon Chlévská mrva ovce Mo2;vka Kejda prasat Kejda skotu Kejda dr;beže Sláma obilovin Sláma 1epky Na# brambory Listí Odpad zeleniny Sta1ina z luk Výhozy z p1íkop; Kuchy>ský odpad Výlisky z ovoce Piliny Stromová k;ra Zemina cukrovar. a škrobárenská Šáma cukrovarnická Kanaliza2ní kal Jímkový kal (a ze septik;) Popel ze d1eva Vyt1íd ný bioodpad Pazde1í Rybni2ní bahno Lihovarské výpalky Kostní šrot Kapucín, hn douhelný prach Odpad mlýnský, krmivá1ský Rašelina Jate2ní odpad
Vlhkost (%) 75-82 68-73 65-70 96-99 91-98 94-99 82-97 13-20 15-18 25-60 15-40 80-90 10-30 10-40 65-80 65-87 40-70 40-70 15-35 15-50 55-96 91-98 5-40 37-64 10-15 25-80 80-93 5-20 15-40 8-15 60-80 70-85
Org. látky N (% suš.) (% suš.) 78-85 1,8-2,4 86-92 1,9-2,5 88-96 2,5-3,0 0-3 0,1-0,9 v p;vodní hmot 72-78 5,0-5,8 70-81 3,5-4,5 65-76 5,0-8,1 92-96 0,4-0,6 95-97 0,5-0,7 88-91 0,7-0,8 88-94 0,9-1,5 85-90 1,2-2,5 88-95 0,8-1,0 15-20 0,3-0,6 75-88 1,2-2,3 78-92 0,1-0,6 97-99 0,0-0,2 94-98 0,2-0,4 7-13 0,1-0,2 3-12 0,2-0,5 27-45 2,0-4,5 30-48 2,2-4,0 4-10 0,0-0,1 69-82 1,2-1,9 83-98 0,4-0,7 8-25 0,3-0,6 86-89 2,9-3,3 17-23 1,4-1,9 30-64 0,2-0,7 65-85 0,8-1,3 55-90 1,2-3,0 75-95 5,0-9,0
V tabulce nejsou uvedeny obsahy uhlíku jednotlivých surovin. Obsah uhlíku je roven polovin obsahu organických látek.
14
Je-li složení kompostu, jeho vlhkost a pH p1íznivé pro rozvoj mikroflóry, je také nutné zaru2it p1ítomnost t chto mikroorganism; v zakládce. Nao2kování hromady p;dními mikroorganismy lze dosáhnout p1idáním alespo> minimálního množství zeminy 2i vyzrálého kompostu do 10 % váhového podílu. Správného procesu nelze dosáhnout aplikací hnoje, kejdy 2i mo2;vky. Tyto materiály obsahují st1evní nikoli p;dní mikroflóru. V p1ípad kompostování surovin 2i odpad; s extrém nízkým pH faktorem, je vhodná jeho úprava p1ed homogeniza2ní p1ekopávkou nap1. vápencem. Hotový kompost podle MSN 46 5735 má mít pH = 6,0 – 8,5. Postup p1i volb optimální surovinové skladby zakládky je uveden v následujícím p1íkladu: P .: Údržbou parkové zelen$ vzniká odpadní biomasa ve form$ erstvé trávy a zetlelého shrabaného listí s trávou (shrabky). Jsou-li známy alespo5 p ibližn$ vlastnosti t$chto organických materiál( jako vlhkost, obsah uhlíku, dusíku a množství, lze p istoupit k p ibližnému stanovení receptury zakládky. Produkty z údržby zelen$ a jejich vlastnosti jsou následující: 9erstvá tráva: pH 6,2; vlhkost 82,4%; produkce 32t.m$s-1
C : N 13,3;
C v suš. 42,85%;
N v suš. 3,23%;
C : N 21,2;
C v suš. 28,61%;
N v suš. 1,35%;
Shrabané zetlelé listí s trávou: pH 7,8; vlhkost 51,1%; produkce 18t.m$s-1
Celková bilance uhlíku a dusíku tedy je: Množství uhlíku, C: Množství dusíku, N:
2,41 t + 2,52 t = 4,93 t 0,18 t + 0,12 t = 0,3 t
P i zpracovávání výše uvedených surovin je t eba upravit pom$r uhlíku k dusíku, C : N, který je dle výpo tu 16,4. Celkový obsah organických látek v sušin$ zakládky je 68,4%. Výpo tem dle vzorce (1) nebo použitím zmín$ného databázového programu lze dosp$t k záv$ru, že p i zpracovávání celého objemu produkce zbytkové biomasy je vhodná nap . aplikace alespo5 20-ti tun suroviny s širokým pom$rem živin.
15
Obr. 1: Program „KOMPOST 2.00“ pro optimalizaci surovinové skladby zakládky dle pom5ru C : N, vlhkosti a obsahu fosforu
Obr. 2: Program „COMPOSTER“ k optimalizaci surovinové skladby zakládky dle pom5ru C:N a vlhkosti 16
5.2 PLíprava surovin pLed založením kompostu Biomasa a v tšina ostatních materiál;, ukládaných do kompostovacích zakládek, vyžaduje v zájmu snadné homogenizace rozm ln ní 2i podrcení. Z velké 2ásti se jedná o drcení d1evních odpad; z údržby zelen , réví, k;ry apod. Požadovaná velikost 2ástic je dána charakterem suroviny. Obecn z hlediska kompostování platí: • 2ím menší jsou 2ástice surovin, tím v tší je oxida2ní a sty2ná plocha 2ástic a biodegradabilní proces probíhá ú2inn ji • 2ím surovina lépe degraduje, tím v tší mohou být jeho 2ástice v zakládce • 2ím menší 2ástice jsou do zakládky požadovány, tím v tší jsou ekonomické náklady na jejich rozm ln ní Základní požadavky na stroje pro drcení a št pkování surovin: 3 • rozdrtit surovinu na 2ástice o objemu 5 - 50 mm • zpracovat suroviny suché, polosuché i vlhké • snadná vým na 2inných 2ástí pracovního ústrojí • konstruk2ní 1ešení musí zamezit 2astému ucpávání • pracovní ústrojí musí být odolné proti ot ru drcenou surovinou nebo jeho p1ím sí • konstrukce musí spl>ovat podmínky bezpe2nosti práce (ochranné kryty, hlu2nost) Pro ú2ely kompostování se využívají 3 skupiny stroj;: a) drti e b) št5pkova e c) drti e - mícha e Ur2ující faktory pro výb r št pkova2; a drti2; jsou znázorn ny na obr. 3. – 5.9. Technologické vybavení kompostáren 5.3 Zp sob skladování surovin Pro správné skladování surovin, ur2ených pro zakládání kompost;, platí následující zásady: • zajistit skladování surovin odd len podle druhu pro správné namíchání surovin – pom r C:N • skladovat pouze suroviny s nízkou vlhkostí do 40 % • evidovat suroviny zakládané do kompostu ve smyslu zákona 185/2001 Sb.o odpadech • suroviny s úzkým pom rem C : N a vlhkostí nad 40 % pokud možno neskladovat ale ihned kompostovat 5.4 Zp sob navážení surovin a úprava hromad v zakládce Kompostované suroviny se p1i kompostování na volné ploše vrství do pásových hromad trojúhelníkového nebo lichob žníkového pr;1ezu – kompostovací zakládky. Délka hromad je omezena délkou – tvarem kompostovací plochy, která musí spl>ovat nezbytné požadavky (umožnit otá2ení mechaniza2ních prost1edk; p1i navážení , manipulaci a p1ekopávání, zamezit ohrožení povrchových a podzemních vod apod.). P1i navážení surovin do zakládky je nutno dodržovat alespo> p1ibližný tvar budoucí hromady. Po navrstvení surovin je vhodné pomocí 2elního naklada2e provést naformování figury 17
hromady do požadovaného tvaru p1ekopáva2e. Následn je nutné provést první p1ekopání p1ekopáva2em, p1i kterém dojde k homogenizaci hromady a zahájení kompostovacího procesu. 5. 5 Rozm5ry hromad v zakládce Pásové zakládky mohou mít trojúhelníkový nebo lichob5žníkový profil. Velikost i tvar hromady spolu úzce souvisí a jsou závislé do zna2né míry i na použité mechanizaci zejména p1ekopáva2i kompostu. Trojúhelníkový profil hromady (obr. 3) - minimální doporu2ená ší1ka je 2,0 m, z technického hlediska bývá b žná ší1ka 2,5 až 4,0 m, výška profilu je pak dána charakterem surovin (zrnitost, sypný úhel, vlhkost) a mívá rozm ry uvedené v tab. 2. Tab. 2: Rozm5ry hromady kompostu šíLka pásové hromady (m)
výška profilu (m)
2,0 2,50 3,0 4,0
1,10 - 1,20 1,30 - 1,50 1,50 - 1,80 2,20
Výhody: - u trojúhelníkového profilu hromady se lépe uplatní „komínový efekt“ tj. p irozené prov$trávání profilu - dochází k lepšímu odvád$ní tepla (kompost se nep eh ívá) Nevýhody: - ztížená aplikace kejdy nebo vody pro zvlh ení do zakládky, v úzké korun$ trojúhelníkového profilu se h( e upraví rýha pro zasakování - zakládka je siln$ zranitelná dešt$m, protože velký vn$jší povrch odpovídá pom$rn$ malému absorp nímu objemu zakládky Lichob5žníkový profil hromady (obr. 4) - tento profil hromady umož>uje podélné navážení traktorovými p1ív sy a úpravu hromady naklada2em Výhody: - lepší využití ploch - menší podíl plochy p ipadá na pracovní uli ky - lepší udržení teploty v hromad$ zejména p i za átku procesu - menší zranitelnost dešt$m - tzv. velký absorp ní objem hromady vzhledem k jejímu povrchu - lepší aplikace tekuté složky Nevýhody: - výrazn$ horší p irozené prov$trávání profilu a z toho vyplývající nutnost ast$jšího p ekopávání P1i použití p1ekopáva2e kompostu je vhodné již p1i ukládání surovin do zakládek upravit jejich profil p1ed prvním p1ekopáním tak, aby p1ekopáva2 nemusel hromadu výrazn tvarovat Dobrá p1íprava tvaru hromady umožní dosáhnout vysoké výkonnosti p1ekopávání. 18
Obr. 3: Trojúhelníkový profil hromady kompostu
Obr. 4: Lichob5žníkový profil hromady kompostu 5.6 PLekopávání hromad v zakládce 5.6 PLekopávání hromad v zakládce P1ekopávání kompostu je nejd;ležit jší pracovní operací v celém technologickém postupu kompostování. Jeho ú2elem je provzdušnit kompostovaný materiál. P1ekopáváním lze dosáhnout 1ízení mikrobiální 2innosti. Složky jednotlivých surovin v kompostovací zakládce musí na sebe co nejú2inn ji p;sobit, a proto musí být dokonale rozm ln ny a promíchány. Suroviny v kompostovací zakládce musí vytvo1it ideální prost1edí pro 2innost mikroorganism;, aby do mezer v kompostu m l p1ístup vzduch d;ležitý pro život mikroorganism; a aby oxida2ní povrch byl co nejv tší. Z hlediska dosahované výkonnosti, celkového využití pracovního 2asu, kvality práce, ale i prostorových nárok; na kompostovací stanovišt , jsou nejvýhodn jší p1ekopáva2e pracující kontinuáln . Stroje s p1erušovaným pracovním cyklem (naklada2e) se používají pouze jako nouzové 1ešení a nelze je pro p1ekopávání malých hromad v žádném p1ípad doporu2it. Požadavky na konstruk2ní 1ešení p1ekopáva2; vyplývají zejména z charakteru zpracovávaného materiálu a z objemu produkce kompostu. 19
Mezi nejd;ležit jší pat1í: • kvalitní promísení a provzdušn ní surovin v celé výšce a ší1ce p1ekopávaného profilu, • vysoká výkonnost pro urychlení operace a pro možnost 2ast jšího p1ekopání, • nízká pojezdová rychlost p1ekopáva2e a možnost její regulace v rozsahu 0 - 300 m . h-1, • formování p1ekopávaných surovin zp t do požadovaného profilu, • dobrá manévrovatelnost a pojezdové vlastnosti pro pohyb po pracovní ploše,
5. 7 Dopl[kové úpravy kompostu 5.7.1 Úprava vlhkosti – p ikrývání hromad Optimální vlhkost surovin, tvo1ící kompostovanou hromadu, je na po2átku i v pr;b hu kompostovacího procesu jednou z nejd;ležit jších veli2in. Proto je nutné vlhkost udržovat v optimálním rozmezí. K t mto ú2el;m byla vyvinuta 1ada zakrývacích textilií, ur2ených výhradn pro zakrývání kompost;. Životnost t chto textilií je závislá na klimatických podmínkách a jejich základní vlastností je schopnost nepropustit vodu na povrch hromady kompostu a p1itom umož>ovat dostate2nou vým nu plyn;. Vyplavování kompostu musí být minimalizováno z d;vodu ztráty živin a prodyšnost geotextílii musí zajistit aerobní pr;b h kompostovacího procesu. Textilie musí být odolná v;2i ultrafialovému zá1ení – chrání mikroorganismy p1ed t mito paprsky. Manipulace s ochranou textilií m;že být zajiš#ována buU ru2n , což je zp;sob zna2n obtížný, nebo strojov . Proto jsou v sou2asné dob p1ekopáva2e kompostu vybavovány automatickými navíje2i textilií. Pokládání a stahování textilie je na hromadách kompostu provád no p1ídavným adaptérem, který je umíst n p1ímo na p1ekopáva2i kompostu, a operace jsou vykonávány zcela automaticky. Ve výjime2ných p1ípadech lze použít za1ízení, které je ur2eno pouze pro manipulaci s textiliemi. 5.7.2 P ípravky pro stimulaci a potla ení zápachu V pr;b hu kompostovacího procesu dochází p1i rozkladu biomasy k uvol>ování plyn;, které zp;sobují zápach v okolí zakládek kompostu a v ur2itých lokalitách je nutné 1ešit i tento problém. Zápach je možný sledovat pouze v prvých 5 – 7 dnech kompostovacího procesu. Pro tyto p1ípady je na trhu k dispozici 1ada p1ípravk;, které po doporu2ené aplikaci, dokáží zápach odstranit 2i podstatn omezit. V n kterých p1ípadech dokonce p1ípravky navíc stimulují kompostovací proces, a tím dochází ke snížení 2etnosti p1ekopávek 5.8 Ukon ení kompostovacího procesu Doba zrání faremního kompostu od první (homogeniza2ní) p1ekopávky je minimáln 35 dní a po této dob je možné zvažovat ukon2ení kompostovacího procesu. K posouzení lze využít 1. tzv. „Orienta ní zkoušku o ukon ení kompostovacího procesu“, která posuzuje tyto faktory: • vnímatelné znaky stabilizace „faremního kompostu“: - barva hn dá, - šedohn dá až 2erná, - drobtovitá až hrudkovitá struktura, - nevykazuje pachy sv d2ící o p1ítomnosti nežádoucích látek; - lesní v;n , houbovitá v;n 20
•
ustálení teploty – výše teploty koresponduje s okolím podle klimatických podmínek v posledních 14 dnech kompostovacího procesu. 2. mikrobiální hodnocení kompostu – v kapitole 6. kontrola kompostovacího procesu 3. chemické hodnocení kompostu – v kapitole 6. kontrola kompostovacího procesu 5.9 Technologické vybavení kompostáren Vybavení kompostáren kontrolovaného mikrobiálního kompostování na volné ploše má základní technologické vybavení : - p1ekopáva2 kompostu - drti2 - št pkova2 - prosévací za1ízení - naklada2 Volba struktury technologického vybavení, kapacitní a ekonomická náro2nost se 1ídí podle podnikatelského zám ru pro výstavbu kompostárny. 5.9.1 DRTI\E (obr. 5) Drti2e jsou v kompostovacích linkách ur2eny pro drcení v tví, zelené hmoty, k;ry a dalších „m k2ích“ odpad;. Na suroviny p;sobí buU pracovním ost1ím, úderem nebo pomalým tlakem, p1i2emž dochází ve v tší mí1e k jejich lámání, štípání, p1ípadn rozm ln ní na menší 2ástice. Ur2ujícím faktorem výkonnosti a kvality rozm ln ní je pracovní ústrojí, které m;že být: • talíLové - s 1, 2 nebo více noži, p1i2emž talí1 je uložen kolmo nebo šikmo ke sm ru p1ivád ného materiálu (obr. 6) • nožové - se 2 - 4 zahnutými noži v kombinaci s nožovou hv zdicí tzv. systém „mixér“ (obr. 7) • spirálové ostLí - provedené v kotou2i kolmo nebo šikmo uloženém ke sm ru p1ivád ného materiálu, výhodou jsou menší rázy a plynulejší 1ez u siln jších materiál; • kladívkové - ur2ené pro drcení materiálu na malé 2ástice, velikost 2ástic ovlivní použité síto • kombinované - nap1. talí1ové a kladívkové (obr. 8) Podle výkonu motoru a cílové skupiny uživatel; se drti2e d lí do 3 kategorií: I. kategorie - drti2e s motorem 1 - 3 kW - pro domácí použití II. kategorie - drti2e s motorem 3 - 40 kW - pro profesionální pracovníky údržby zelen III. kategorie - drti2e s motorem 40 - 50 kW a víc - pro specializované firmy zabývající se zpracováním zem d lských, lesnických a ostatních biodpad;. Tato kategorie se p1ekrývá s nižší kategorií št pkova2;, stroje se liší pouze technickým provedením (št pkova2e jsou robustn jší) (obr. 9,10)
21
Obr. 5: Rozd5lení št5pkova
22
a drti
Vysoce výkonné drti e Pro drcení velkých objem; zbytkové biomasy, zejména klestu, k1ovin, odpadního d1eva po 1ezu ovocných strom; apod., se využívají výkonné drti2e umíst né na dvounápravovém podvozku. Jsou vybaveny zásobníkem s posuvným dnem nebo oto2ným vkládacím hrdlem pro zajišt ní plynulého p1ísunu chaoticky vkládaných surovin. Drtící ústrojí je v podstat dvoustup>ové.V pomalub žné 2ásti na vstupu je surovina rozlámána na menší kusy pomocí nožových válc;, jejichž nože procházejí mezi zuby pevných h1eben;. Menší kusy suroviny jsou potom drceny v rychlob žné 2ásti kladivovým rotorem, jehož pr;m r bývá 1000 mm s otá2kami 1200 - 1500.min-1. Drtící ústrojí m;že být vybaveno roštem (sítem) pro zabezpe2ení vyrovnané velikosti 2ástic podrceného materiálu. Sklopný vynášecí dopravník umož>uje vrstvení do výšky 2,0 - 2,50 m. Stroje jsou energeticky velmi náro2né, motor pro pohon drtícího ústrojí mívá výkon 200 - 250 kW (obr. 8). N kdy jsou tyto drti2e ozna2ovány jako drti2e rychlob5žné pro jejich rozlišení od drti2; pomalub žných. Pomalub5žné drti2e pat1í také do skupiny drti2; s horizontální osou rotace a používají se hlavn pro hrubé drcení. Pracovní ústrojí je tvo1eno válcovým rotorem opat1eným masivními zuby rozmíst nými ve šnekovici, které procházejí mezerami mezi zuby pevn uchyceného h1ebene. Minná 2ást zub; má vyprofilován b1it (pod úhlem 90 - 120o), který umož>uje snadn jší lámání materiálu. Mezery mezi zuby h1ebene p1ibližn ur2ují velikost podrcených 2ástic, které jsou po pr;chodu drtícím ústrojím odvád ny vynášecím dopravníkem. Pomalub žné drti2e se vyráb jí v mobilním i stacionárním provedení. Mobilní p1evozné drti2e bývají umíst ny na dvounápravovém podvozku, samojízdné drti2e na pásovém podvozku. Stroje tohoto provedení jsou energeticky vysoce náro2né, nejsou výjimkou motory o výkonu 250 - 300 kW. Používají se hlavn pro likvidaci starého d1evního odpadu, pa1ez;, ko1en; a veškeré d1evní hmoty z údržby zelen .
Obr. 6: Drti s talíLovým pracovním ústrojím
23
Obr. 7: Drti s nožovým pracovním ústrojím
Obr. 8: Drti kombinovaný 24
Obr. 9: Traktorový drti
Obr. 10: Výkonný rychlob5žný drti
25
5.9.2 ŠTOPKOVA\E (obr. 5) Jako št pkova2e ozna2ujeme stroje ur2ené k bezt1ískovému d lení d1eva nap1í2 nebo podél jeho vláken. V kompostovacích linkách nacházejí uplatn ní všude tam, kde je pot1eba upravit do zakládky podíl odpadního d1eva z ovocných výsadeb, z údržby park; nebo podíl z vyt1íd ného TKO. U št pkova2; se využívají tato pracovní ústrojí (obr. 11): a) diskové (kotou ové) pracovní ústrojí, kde nože jsou umíst ny na 2elní stran rotujícího kotou2e b) bubnové pracovní ústrojí, které má nože uloženy po obvodu rotujícího válce v tšinou vyžaduje vtahovací mechanismus c) spirálové (šnekové) pracovní ústrojí u n hož je št pkovací mechanismus tvo1en závitem šroubovice se stoupajícím pr;m rem, spirálové ost1í povrchu závitu odd luje št pku
Obr. 11: Št5pkova e – typy pracovních ústrojí
26
Rozd5lení št5pkova Podle provedení rozlišujeme št pkova2e na: traktorové samojízdné s vlastním motorem pLív5sné s vlastním motorem
• • •
Podle velikosti rozlišujeme 3 kategorie št pkova2;: • I. kategorie - malé - vlastní podvozek, p1ipojitelné za traktor (výkon motoru 25 - 50 kW) • II. kategorie - st1ední - jedno, dvounápravový p1ív s (s výkonem motoru 50 - 100 kW) • III. kategorie - velké - nesené na traktorovém podvozku nebo samojízdné (výkon motoru pro vlastní št pkova2 je 100 - 450 kW) Št pkova2e s diskovým (kotou ovým) pracovním ústrojím jsou nejrozší1en jším a nejvýkonn jším za1ízením na tvorbu št pek, umož>ují št pkování d1eva až do pr;m ru 500 mm. Nevyžadují ventilátor nebo# samotný kotou2, vybavený lopatkami má dostate2ný vrhací a ventila2ní ú2inek. Velikost vstupního otvoru je omezena polom rem nožového kotou2e, a proto tyto št pkova2e nejsou vhodné pro št pkování nesourodého (chaotického) materiálu. U št pkova2; s bubnovým pracovním ústrojím jsou nože umíst ny na povrchu rotujícího válce rovnob žn s jeho osou, 2ast ji však šikmo. Velikost vstupního otvoru pro podávání materiálu ke št pkování lze relativn snadno p1i konstrukci zv tšovat prodlužováním válce a zv tšováním jeho pr;m ru. Proto je tato konstrukce vhodná zejména pro št pkování chaoticky uspo1ádaného materiálu nap1. klestu, vyžadujícího velký vstupní otvor a použití ma2kacích podávacích válc; (obr. 12). U št pkova2; s pracovním ústrojím spirálovým (šnekovým) je d1evo vtahováno do pracovního prostoru sm rem k v tšímu pr;m ru až nakonec v posledním závitu šroubovice dojde k odd lení št pky a jejímu vypadnutí z pracovní komory. Bývají provedeny 2asto jako traktorové nesené s vkládacím hrdlem sm 1ujícím dozadu (obr. 13). Podávání materiálu do št pkova2; bývá u malých typ; nesených na traktoru obvykle ru2ní a u v tších typ; št pkova2; hydraulickým manipulátorem - hydraulickou rukou s drapákem. V tší št pkova2e jsou vybaveny vkládacím ústrojím tvo1eným buU dv ma rýhovanými válci, z nichž jeden je výškov stavitelný nebo dv ma dopravníky, které mají na spojovacích p1í2kách ocelové trny.
Obr. 12: Št5pkova s pracovním ústrojím bubnovým
27
Obr. 13: Št5pkova s pracovním ústrojím šnekovým Universální št pkova2, který zpracuje kvalitn surovinu na libovolném míst je drahá záležitost. Dnes existuje široký sortiment r;zných typ; št pkova2;, tradi2ní výrobci jsou ze skandinávských stát; a ze zemí západní Evropy. P1i volb št pkova2e je t1eba zvažovat druh zpracovávané suroviny, množství, požadovanou velikost št pky, energetickou náro2nost št pkování, pot1ebu mobility atd.. 5.9.3 DRTI\E - MÍCHA\E Drti2e - mícha2e zabezpe2ují rozbití hrud a nadm rných 2ástic do menších stejnom rných 2ástic, promíchání zpracovaných surovin a n kdy separaci nerozbitné hmoty. P1itom dochází k vým n vlhkosti mezi mokrým a relativn suchým strukturním materiálem, 2ímž vzniká homogenní sm s o p1ibližn konstantní hustot . Pomocí t chto za1ízení lze do zpracovávaných surovin p1imíchat i další komponenty nutné pro jeho úpravu. U drti2; - mícha2; se využívá dvou základních konstruk2ních princip; - drtícího pásu a drtícího šneku. U pásového drti2e a mísi2e je pracovním ústrojím rychloobíhající pryžový pás, se speciálními ocelovými hroty na povrchu, který drobí materiál p1ivád ný do zásobníku a transportuje ho k stavitelné zarážce. Dochází k neustálému prokyp1ování zpracovaných surovin hroty drtícího dopravníku, které materiál sou2asn drtí, mísí a provzduš>ují. Materiál, který byl dostate2n rozdroben, p1echází p1es clonu, zbytek z;stává až do úplného rozm ln ní v násypce. Kameny a ostatní pevné látky se po pásu smýkají, odvalují a vypadávají spodní 2ástí stroje ven. Požadovaná struktura kone2ného materiálu se dá jednoduchým zp;sobem nastavit pomocí klapky. Konstruk2ní 1ešení šnekových drti2; využívá dva, t1i nebo 2ty1i drtící šneky. Válcové šneky d lícího ústrojí mají po obvodu lopatkové nože uspo1ádané ve šroubovici tak, aby do sebe vzájemn zapadávaly nože sousedních válc;. Masté 1ešení je s uložením hlavního válce dole ve st1edu zásobníku a dvou p1ivád cích válc; po stranách nad ním.
28
Pln ní zásobníku o objemu 15 - 20 m3 se provádí pomocí naklada2e nebo hydraulické ruky s drapákem, která bývá ve výbav stroje. Podrcený materiál je vyprazd>ován bo2ním nebo zadním vynášecím dopravníkem, který je sklopný a výškov stavitelný. Toto konstruk2ní pojetí umož>uje: • vrstvení surovin do kompostovací zakládky • p1evoz surovin z místa vzniku do kompostovací zakládky • úpravu podílu jednotlivých surovin pro optimální složení zakládky • pln ní prosévacího za1ízení Výkon drti2; se pohybuje podle typu a zpracovávaného materiálu od 50 do 100 m3.h-1 p1i p1íkonu od 120 do 210 kW. Vyráb jí se jako mobilní traktorové p1ípadn samojízdné nebo jako stacionární. 5.9.4 SEPARA\NÍ ZA]ÍZENÍ Pro úpravu kompostu p1i vyšším podílu nerozložitelných 2ástic je vhodné vybavit kompostárnu separátorem s odpovídajícím výkonem, který umožní t1ídit hotový kompost na dv (i více) frakcí ur2ených k expedici nebo dalšímu zpracování v kompostovacím procesu. D5líme je na: • vibra ní prosévací síta (zaLízení s rovinným sítem) - principem 2innosti je p1erušovaný posun materiálu ve sm ru spádnice po šikmo uloženém rovinném sítu, prosévací síta mohou být na vibra2ním rámu d lena, 1azená za sebou od nejmenší frakce po nejv tší. Výhodou je konstruk2ní jednoduchost, vysoká životnost a malá energetická náro2nost. Za1ízení mívají výkonnost 5 - 15 m3.h-1. V tšinou bývají provedena jako stacionární, protože vyžadují pevné ukotvení rámu stroje. Existují ale i vibra2ní síta mobilní. Energetické nároky na pohon vibra2ních sít je asi 0,8 1,0 kW.m-2 plochy síta. • rota ní tLídi e s válcovým sítem - principem 2innosti je plynulý posun materiálu vnit1ním povrchem rotujícího válcového síta. Materiál je do ur2ité výšky vynášen t1ením. Potom nastává vlivem gravitace jeho sesun po st n válce a celý proces se opakuje. Prosévací buben m;že být uložen na oto2ných rolnách vodorovn nebo šikmo pod m nitelným sklonem pro lepší pohyb materiálu ve sm ru osy bubnu. U vodorovn uloženého bubnu je pro lepší p1esun materiálu uvnit1 bubnu umíst na šroubovice. • rota ní rošty (tzv. aktivní rošty) - pracovní plochu t chto t1ídi2; tvo1í rota2ní (aktivní) rošty, ty jsou tvo1eny soustavou h1ídelí, na kterých jsou v pravidelných rozte2ích nasazeny ocelové nebo pryžové elementy (kotou2e, hv zdice 2i jiné tvary, obr. 14), p1i otá2ení h1ídelí dochází k pohybu p1ivád ných surovin po pracovních plochách souhlasn rotujících element;, jednotlivé sekce rota2ních rošt; jsou 1azeny za sebou tak, že se mezery mezi elementy postupn zv tšují a umož>ují propad 2ástic p1íslušné velikosti. Hlavní výhoda rota2ních rošt; je v jejich vysoké výkonnosti, která je dána dobrou pr;chodností surovin p1es samo2isticí elementy.
Obr. 14: Pracovní elementy rota ních rošt •
ostatní separa ní zaLízení - p1i kompostování zbytkové biomasy s využitím podílu organických odpad; z TKO nastává problém s odseparováním r;zných cizorodých p1ím sí (kamen;, papíru, plast; aj.). Nejširší využití v kompostárnách nacházejí hlavn tato za1ízení: 29
- odst1edivé odlu2ova2e - odst1edivé odlu2ova2e pracují na principu r;zných balistických drah nestejn hmotných 2ástic, na principu odlišné intenzity odrazu pružných a nepružných 2ástic, 2i na principu rozdílných valivých a t1ecích vlastností 2ástic - vzduchové t1ídi2e - dochází k odd lení lehkých surovin (fólie, papír) proudem vzduchu, zbylá t žká frakce odchází do drti2e a m;že být dále kompostována. Volba prosévacího zaLízení Mezi faktory, které ovlivní volbu prosévacího za1ízení pat1í hlavn : • specifikace surovin, které se budou prosévat (velikost 2ástic, objemová hmotnost, vlhkost, lepivost, p1ilnavost) • prosévací místo (kompostárna, místo vzniku odpadu, práce formou služeb) • technické parametry prosévacích za1ízení (velikost otvor;, povrch prosévací plochy, po2et kmit;, obvodová rychlost bubnu) • provozní charakteristiky (po1izovací cena, provozní náklady, požadavky na energii, požadavky na údržbu, výkonnost m3.h-1, t.h-1, hlu2nost, prašnost,) • prostorové nároky (rozm ry prosévacího za1ízení a navazujících dopravník;)
5.9.5 P]EKOPÁVA\E KOMPOSTU (obr.15)
Obr. 15 Rozd5lení pLekopáva
30
kompostu
Rotorové pLekopáva e - jsou konstruovány pro p1ekopávání celého profilu hromad v ší1kách od 1,5 m do 4,0 m. Pracovním orgánem je masivní horizontální rotor s ocelovými noži 2i prsty, vn jší pr;m r rotoru bývá 0,6 - 1,0 m, délka prst; asi 1/3 pr;m ru válce, prsty nebo nože jsou uspo1ádány do šroubovic, v tšinou vícechodých (2 - 3 chodé) a jsou uchyceny buU jednotliv nebo tvo1í spojitou šroubovici. Šroubovice jsou na rotoru uchyceny symetricky od st1edu ke kraj;m levá a pravá. Existují i 1ešení používající 2 rotory nad sebou pro kvalitn jší drcení a homogenizaci. Rotor p1ekopáva2e se otá2í proti sm ru jízdy soupravy, dochází k frézování vrstvy materiálu. Kompost je jednak šnekem p1emís#ován od okraj; hromad ke st1edu a jednak p1ehazován dozadu. Rotor p1itom ale nadzvedává celou horní vrstvu hromady, která se postupn bortí a je rotorem drcena, promísena a prokyp1ena, sou2ástí stroj; jsou p1ihrnovací desky a sm rovací clony, které formují p1ekopávaný profil do požadovaného tvaru. U náro2n jších konstrukcí jsou p1ihrnovací desky dopln ny ležatými šneky. Rotorové pLekopáva e s pLesunem hmoty dozadu (obr. 16) - rám stroje je tvo1en masivním portálem, který nese v ložiscích uložený p1ekopávací rotor. U p ív sných stroj; je velkým problémem vy1ešit spolehlivé zvedání a skláp ní celého portálového rámu s rotorem p1i p1ejezdech. Pouhé zav šení rámu na 3 bodový záv s u záb ru 2,5 - 3,0 m bývá nevhodné. Rotorové pLekopáva e s pLesunem hmoty do strany (obr. 17) - umož>ují p1ekopávanou vrstvu p1esunovat do strany. Uplat>uje se p1itom 2innost šnekového rotoru s jednostrannou šroubovicí, který pracuje obdobn jako nap1. sn žná fréza, kdy p1i pojezdu stroje je celá vrstva odhrnována na bok a formována do požadované výšky. P1ekopáva2 umož>uje zna2nou úsporu místa na kompostovacím stanovišti, protože jednotlivé p1ekopávané hromady p1iléhají t sn k sob a vzniká minimum uli2ek. Pracovní princip umož>uje p1i úbytku objemu hromad jejich snadné soust1eUování do jedné. P1ekopáva2e se dají využívat také pro úklid podestýlky ve stájích, k úklidu kal; apod. Pr;m r rotoru bývá menší než polovina ší1ky záb ru, takže pro záb ry 1,5 - 2,5 m 2iní 0,6 – 1,0 m. Dopravníkové pLekopáva e (obr. 18) - jsou konstruovány pro ší1ky hromad od 2,0 do 4,0 m; pracovním orgánem je pásový dopravník, ve kterém jsou zapušt ny ocelové trny. Dopravník je nastaven šikmo ve sm ru jízdy a p1ekopávaný profil je odebírán a vynášen po horní v tvi dopravníku odkud padá a vytvá1í novou zakládku. Proud nakyp1eného materiálu je usm r>ován plechovými clonami tak, aby nová hromada m la požadovaný tvar. Starší konstrukce využívaly dvojice tažných 1et z; propojených ocelovými h1ebly. Základním problémem tohoto konstruk2ního pojetí je nestejnom rné prodlužování pásu nebo 1et z;, které vede ke k1ížení dopravník; nebo dokonce k jejich p1etržení. U varianty s 1et zovými dopravníky docházelo p1i p1ípadném najetí na masivní p1ekážku k deformaci h1ebla a ke spadnutí 1et zu. Obdob jako u rotorových p1ekopáva2; existují i v této skupin varianty s p1í2ným dopravníkem, který materiál odvádí na vedlejší soub žnou pásovou hromadu. Dopravníkové p1ekopáva2e vyžadují dob1e rozm ln né suroviny a pe2liv upravenou kompostovací hromadu. Možná dopl[ková zaLízení pLekopáva kompostu: - za1ízení pro vlh2ení zakládky v pr;b hu p1ekopávání, - nádrž na o2kovací látky v2etn aplika2ního rámu s tryskami, - držák s cívkou fólie nebo geotextílie pro zakrývání p1ekopávaného profilu, - postranní p1ihrnovací šneky, - pásový dopravník.
31
Obr. 16: Rotorový pLekopáva s pLesunem hmoty dozadu
Obr. 17: Rotorový pLekopáva s pLesunem hmoty do stran
32
Obr. 18: Dopravníkový pLekopáva kompostu
5.9.6 KOMPOSTOVACÍ TEXTÍLIE Je vhodné malé zakládky p1ikrývat textilií pro vytvo1ení optimálního mikroklimatu p1edevším ochrany zakládky p1ed UV paprsky, které mají negativní vliv na život aerobních mikroorganism;, které jsou pro kompostování nezbytné. Dále v oblastech nad 500 mm srážek za rok je zakrývání vhodné pro ochranu p1ed vyplavením živin a p1evlh2ením zakládek. Textilie vhodná pro kompostovaní je natkaný polypropylen, propustný pro vzduch.
33
6. KONTROLA KOMPOSTOVACÍHO PROCESU
6.1 Pravidelné m5Lení teplot kompostu - metodika m5Lení teplot Obecn5 Teplota zakládky kompostu je nejjednodušeji m 1itelným ukazatelem zrání kompostu, který koresponduje s intenzitou 2innosti mikroorganizm;. M 1ení a evidence teplot je proto základní podmínkou kontroly správného kompostovacího procesu. Optimální pr;b h teploty p1i kompostování je zobrazen na obr. 19. Každá výrazná odchylka od tohoto ideálního pr;b hu signalizuje závadu v kompostovacím procesu. Jestliže po založení kompostu a první p1ekopávce teplota nestoupá nebo po p1edchozím vzestupu teploty nastává výrazný pokles, jsou podmínky pro mikroorganismy nep1íznivé. P1í2ina m;že být p1edevším ve špatném surovinovém složení, v nadm rné vlhkosti materiálu, omezující obsah kyslíku v kompostu, apod. Pokles teploty však nastává i p1i malé vlhkosti kompostovaných surovin, p1i vyschnutí kompostu.
°C 70 60 50 40 30 20 10 0
1
2
3
fáze rozkladu
4
5
6
fáze p em ny Doba v týdnech
7
8
9
10
11
fáze syntézy
Obr.19: Optimální pr b5h teploty pLi kompostování Metodika m5Lení teploty kompostu a) M5Licí pLístroj Teplota kompostu je zjiš#ována teplom rem, v dnešní dob p1evážn elektronickým, s digitálním nebo analogovým ukazatelem, u lepších typ; s možností datového výstupu. Teplom r musí být vybaven ty2ovou zapichovací sondou, kterou je možno zapíchnout do hromady kompostu alespo> do hloubky 1m pod povrch hromady. Tím je zajišt no zm 1ení teploty v celém pr;1ezu hromady. V tab.4 jsou uvedeny teplom ry nabízené na našem trhu.
34
b) Metoda m5Lení teploty zapichovacím teplom5rem • Vpich sondou vést kolmo k povrchu hromady tak, aby mí1il do jejího st1edu podle jejího p1í2ného tvaru (trojúhelníkový nebo lichob žníkový profil) • Po definovaném úseku (je ur2en z celkové výšky hromady) od povrchu hromady vpich zastavit a ode2íst ustálenou teplotu, s vedením vpichu pokra2ovat až do st1edu hromady. • Vzdálenosti jednotlivých vpich; po horizontále jsou závislé na celkové délce hromady. • Jednotlivá m 1icí místa na jednotlivých hromadách je nutno ozna2it a toto ozna2ení používat po celou dobu jedné zakládky. • Pokud m 1icí p1ístroj nemá elektronický výstup, je nutno hodnoty nam 1ené teploty zapisovat podle ozna2ených m 1icích míst do tabulky 2. 5. P1i opakovaných m 1ení je nutné vždy nam 1ené hodnoty ze stejného místa zaznamenávat pod stejným ozna2ením.
Tab. 3: Teplotní pr b5hy – hromada ….. Datum DEN ZRÁNÍ KOMPOSTU MO]ENÉ MÍSTO .
P]EKOPÁNO ANO-NE
TEPLOTA (OC) 1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 …
c) \asové intervaly m5Lení teploty b5hem jedné zakládky •
do 10. dne každodenn$ – v tomto období jsou teploty nejvyšší a je tedy t1eba kontrolovat optimální pr;b h kompostovacího procesu a zda teploty nep1evyšují již zmín ných 65°C. Po této dob postupn teplota klesá a pro dodržení hygienizaci je nutné dodržet teplotu celkem 21 dn; nad 51°C. • Od 11. dne do ukon ení kompostovacího procesu 1x za 3 ÷ 4 dny
35
6.2 Hodnocení vlhkosti kompostu Obecn5 P1i zakládání kompostu a potom b hem celého kompostování pat1í vlhkost mezi parametry, které velkou m rou ovliv>ují zdárný pr;b h kompostovacího procesu. Jako každý živý organismus pot1ebují také mikroorganismy obsažené v kompostu pro sv;j život vodu. P1i nedostatku vlhkosti zastavují 2i zpomalují ihned svou 2innost na tak dlouho, než bude op t vlhkost upravena. P1i nadbyte2né vlhkosti dochází rychle k nežádoucím hnilobným proces;m a ke zkysnutí kompostu. Optimální vlhkost je taková, p1i níž je 70 % pórovitosti faremního kompostu zapln no vodou. Pro zakládání kompostu platí tato zásada: „Jestliže si nejsme jisti optimální vlhkostí kompostu, volíme rad$ji nižší vlhkost, která se snadn$ji upravuje závlahou kompostu. P evlh enost kompostu se upravuje mnohem obtížn$ji.“ Metody ur ování vlhkosti Gravimetrická metoda stanovení vlhkosti Používá se jako standardní metoda pro ur2ování vlhkosti suroviny v laborato1i a je využívána pro kalibraci jiných vlhkom r; pracujících na r;zných fyzikálních principech. Podstatou této metody je odd lení vody od pevné fáze – jde o m 1ení p1ímé. Vlhkost je stanovena z rozdílu po2áte2ní hmotnosti vlhkého vzorku a kone2né hmotnosti vzorku po jeho úplném vysušení za stanovených podmínek. Výhodou této metody je velká p1esnost a velký m 1icí rozsah, nevýhodou je její vazba na laboratorní za1ízení. Postup zjiš5ování vlhkosti pro hotový kompost: Odebraný vzorek o hmotnosti asi 1 kg se rozprost1e na podložku, v tší hrudky se rozdrtí, kvartací se zmenší vzorek na 500 g a projde sítem o velikost ok 5 mm. Z tohoto vzorku se odváží do p1edem zvážené vysouše2ky 20 g s p1esností 0,05 g a vysuší se do ustálení hmotnosti p1i 105 oC. Po vychladnutí v exsikátoru se váží a zjistí se obsah vlhkosti. Výpo2et: Obsah vlhkosti (x) vyjád1ený v % se vypo2te ze vzorce m 1 .100 x= (2) m kde: m1 = úbytek na hmotnosti vzorku sušením (g), m = hmotnost vzorku p1ed sušením (g). Pozn.: p ed založením kompostu i v pr(b$hu kompostovacího cyklu, je nutné volit pro zjišKování vlhkosti jednotlivých surovin i nehotového kompostu postup, který odpovídá struktu e zkoumané suroviny. M ení vlhkosti surovin p enosnými vlhkom ry Všechny p1enosné vlhkom ry m 1í vlhkost surovin nep1ímo, nebo# k jejímu ur2ení využívají n kterou z celé 1ady vlastností vody obsažené v surovinách a m 1ením t chto vlastností (nap1. vodivost, kapacita) pak usuzují na obsah vody v daných surovinách. Výhodou t chto metod je okamžitá znalost výsledku, možnost nedestruktivního m 1ení a mobilnost p1ístroje, naopak mezi nevýhody pat1í zejména menší p1esnost m 1ení a nutnost kalibrace p1ístroje. 36
Orienta ní zkouška vlhkosti (viz tab.4) V p1ípad nutnosti lze ur2it vlhkost kompostovaných surovin pomocí orienta2ní zkoušky. K jejímu provedení je nutné kompostovanou surovinu vzít do ruky a ma2kat tak pevn , jak to jde. P1i optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda! P1i otev1ení p sti musí však surovina z;stat pohromad ve form „knedlíku“. Je-li surovina p1íliš suchá, p1i otev1ení p sti se op t rozpadne. Když je surovina p1íliš vlhká, objeví se p1i zmá2knutí voda mezi prsty; pokud lze vymá2knout více než jednu kapku vody, je surovina již p1íliš vlhká. Tab. 4: Orienta ní zkouška vlhkosti Optimální vlhkost suroviny
Surovina je pLíliš suchá
Surovina je pLíliš vlhká
\asové intervaly hodnocení vlhkosti b5hem jedné zakládky • Po2áte2ní hodnocení vlhkosti se provede ihned po ukon2ení první (homogeniza2ní) p1ekopávky. • B hem intenzivní aerobní 2innosti tj. 1. až 10. den je hodnocení vlhkosti nutné provád t denn (rozhoduje se o úsp chu kompostování). • Optimální intervaly dalšího zjiš#ování vlhkosti jsou 1 týden. • Po ukon2ení kompostovacího procesu je nutno ur2it vlhkost hotového kompostu. 6.3 Stanovení zralosti kompostu biologickou metodou - LeLichový test fytotoxicity ^e1ichový test resp. test fytotoxicity je metoda vyhodnocování intenzity rozkladu organických materiál; a zralosti výsledného kompostu, která byla vypracována ve VÚRV pro použití v kompostárenské praxi. Jde o biologickou metodu hodnocení fytotoxicity výluhu vzorku indexem klí2ivosti citlivé rostliny (1e1ichy seté). Tento postup alespo> 2áste2n eliminuje chyby vznikající p1i zjiš#ování stability finálního produktu kompostování pouze pomocí teploty. Znakem stability je sice teplota kompostu blízká teplot okolí, nebo teplota alespo> nižší než 45 °C viz MSN 46 5735, ta však m;že být ovlivn na i jinými faktory, jakými jsou nap1. nízká vlhkost 2i nedostatek kyslíku. V kapitole 3.1.1 (receptura zakládky) jsou tyto faktory uvedeny jako p1í2iny snížení intenzity 2innosti aerobních mikroorganism; a teplota s aktivitou mikroflóry koresponduje. 37
Metoda je založena na výpo2tu indexu klí2ivosti (IK) citlivé rostliny (1e1icha setá ) v prost1edí vodního výluhu kompostu. Velikost fytotoxicity, která je p1ímým odrazem obsahu toxických meziprodukt; vznikajících p1i aerobním rozkladu organických odpad;, umož>uje kvalitativní ohodnocení intenzity rozkladu, kdy nep1ítomnost fytotoxin; (IK kolem 100%) je ukazatelem zralého kompostu. Relativní (okamžitá) fytotoxicita je relevantní p1i správn vedeném fermenta2ním procesu.Proto by bylo žádoucí p1i zavád ní nové technologie nebo zásadní zm n surovinové skladby otestovat touto metodou celý pr;b h zrání v t chto 2asových intervalech : • • • •
po smíchání surovin - homogenizaci, p1ed první p1ekopávkou ( v dob maximálních teplot ) p1e druhou p1ekopávkou a v dob ukon2ování kompostování
Obecn platí, že 2ím v tší a delší trvání je fytotoxicita v první fázi kompostování jako odraz intenzivního rozkladu organické hmoty, tím kratší je doba dozrávání kompostu. Kvalitativní znak stability ( zralosti ) kompostu kvantifikovaný IK relativní fytotoxicity je platný pouze v kontextu ostatních parametr; deklarovaných MSN 465735. Je to proto, že tato metoda neumož>uje odhalit n které anomálie, nap1. pouze fyzikální stabilizaci dehydratací zakládky. Postup zpracování vzorku (pLíprava vodního výluhu): Do vhodné nádoby (nap1.: Kuželová Erlenmayerova ba>ka 500 ml s pryžovou zátkou) je t1eba navážit 10 g zkoumaného vzorku a poté vlít množství destilované vody (ml), které je ur2eno jako násobek sušiny ve vzorku (5 až 10 x % sušiny ). Pro znázorn ní je zde uveden p1íklad: do vzorku o sušin 40 % je pot1eba až 400ml destilované vody. Nádoba se zazátkuje a vloží do horizontální t1epa2ky, kde se po zajišt ní a spušt ní t1epa2ky vzorek vyluhuje do destilované vody cca 2 hodiny. Pak je nutné výluh p1efiltrovat v nálevce p1es filtra2ní papír do kádinky k dosažení 2irého extraktu. Metodika vlastního testu: Do Petriho misek o pr;m ru 5 cm se vloží filtra2ní papír, který pokryje dno misky a ovlh2í se pipetou odm 1eným 1 ml výluhu. Na takto upravený filtra2ní papír se pravideln rozmístí 8 semen 1e1ichy seté. Pro každý vzorek je pot1eba použít alespo> 10 Petriho misek s 8 semeny (celkem tedy 80 semen) – 10 opakování. P1ipravené a uzav1ené misky se vloží do termostatu, kde semena klí2í 24 hod. za tmy p1i teplot 28 °C. Sou2asn s testovanými výluhy se do termostatu vloží také kontrolní vzorek pouze s destilovanou vodou. Po 24 hodinách se zm 1í a posléze rutinn odhadnou délky všech ko1ínk;.Ko1ínky u kontroly jsou dlouhé 4 – 9 mm. Výsledný index klí2ivosti, který je ukazatelem zralosti 2i toxicity kompostu, se získá dle vztahu:
IK = kv kk lv lk
-
k v .l v .100 k k .l k
(%)
klí2ivost vzorku (%) klí2ivost kontroly (%) pr;m rná délka ko1ínk; vzorku (mm) pr;m rná délka ko1ínk; kontroly (mm)
38
(3)
Index klí2ivosti je jako kvalitativní znak stability platný pouze v souvislosti ostatních parametr; deklarovaných podnikovou normou (viz p1íloha 2.1). Index klí2ivosti, vyjád1ený v procentech kontroly (kterou je destilovaná voda), p1i hodnotách do 50 % p1edstavuje nepoužitelnost kompostu k p1ím aplikaci, od 60 do 80 % dává možnost aplikace s ur2itým rizikem poškození citlivých rostlin, p1i hodnotách 80 % a vyšších deklaruje zralý kompost. Je-li index klí2ivosti mezi 60 - 80 %, lze 1íci, že je kompost ve fázi p1em ny a má nejlepší hnojivý ú2inek. Nad 80 % tento ú2inek klesá a vliv humusu je siln jší, tzn. že živiny jsou více vázány. Uvol>ování dusíku a fosforu je pomalejší a nedochází k vyplavování živin do spodních vod. Tab. 5: Interpretace indexu klí ivosti IK Nad 100 %
stimula2ní ú2inek
80 – 100 % 60 – 80 % pod 60%
dob1e zralý kompost 2áste2n zralý kompost nezralý kompost
Tab. 6: Použitelnost kompostu dle indexu klí ivosti Kategorie I. II. III.
IK (%) 100 a více 80 – 100 60 – 80
použitelnost substráty pro zahradnictví, kv tiná1ství aplikace p1ed setím p1edjarní aplikace, rekultivace do pa1eniš#, pro p stování hub do 50 aplikace riskantní , neekonomická IV. ( program se statistickým vyhodnocením je k dispozici na internetové stránce BIOMu.) 6.4 Mikrobiologické hodnocení kompostu Pro kontrolu organického hnojiva – kompostu za dodržení výše uvedených podmínek je nutné znát pro zem d lskou praxi jeho kvalitu – stanovení indikátorových mikroorganism;. P1ípustné množství indikátorových mikroorganism; nesmí p1ekro2it kriteria uvedená v tab. 7. Pro odb ry vzork; kompostu platí MSN 46 5735 a pro mikrobiologickou kontrolu se postupuje dle MSN ISO 10381 – 6: Kvalita p;dy – Odb r vzork; – Pokyny pro odb r, manipulaci a uchování p;dních vzork; ur2ených pro studium aerobních mikrobiálních proces; v laborato1i. Uchovávání vzork Vzorky faremního kompostu se uchovávají v temnu p1i teplotách 4 ± 2 v polyethylenovém sá2ku voln uzav1eném tak, aby byly zachovány aerobní podmínky.
0
C
Transport vzorku Vzorky faremního kompostu se transportují v temnu p1i teplotách 4 ± 2 0C v polyethylenovém sá2ku voln uzav1eném tak, aby byly zachovány aerobní podmínky, nejlépe v p1enosné termotašce. Vzorky nesmí být vystaveny extrémním klimatickým podmínkám, není dovoleno vzorky zmrazovat, vysoušet nebo dosycovat vodou. Vzorky musí být p1edány ihned po odb ru do laborato1e ke zpracování. 39
Zpracování vzorku Laboratorní rozbor musí být zahájen v co nejkratší dob po odb ru vzorku, nejdéle do 48 hodin. Stanovení indikátorových mikroorganism Stanovení indikátorových mikroorganism; pro mikrobiologická kriteria kompostu se provádí dle metod uvedených v odborném periodiku Acta hygienica, epidemiologica et mikrobiologica 2íslo 7/2001, SZÚ, Praha, listopad 2001.
Tab. 7: Mikrobiologická kriteria - jakostní znaky kompostu Kompost
Kompost voln ložený Kompost balený
PLípustné množství KTJ -1 v 1 gramu faremního kompostu Termotolerantní Enterokoky koliformní bakterie < 103 < 103 102 102
Salmonella nestanovuje se negativní nález
6.5 Chemické hodnocení kompostu P1i laboratorních rozborech kompostu se postupuje dle MSN 46 5735 „Pr;myslové komposty“ a stanovují se tyto znaky jakosti: • vlhkost, • obsah celkového N, • celkový obsah spalitelných látek, • pom r C : N, • pH ve vodní suspenzi, • zrnitost, • hodnocení homogenity celku.
40
7. ZÁVOR Kompostování na malých hromadách kontrolovaným mikrobiálním procesem si zatím hlavn v zahrani2í získává stále více p1íznivc;. P1íznivé ekonomické ukazatele, možnost smyslupln zpracovat zbytkovou biomasu z vlastní produkce a hlavn možnost obohatit pozemky o nedostatkový humus, p1im lo již 1adu farmá1; k založení vlastních kompostáren. Tomuto trendu vycházejí vst1íc i zahrani2ní výrobci kompostovací techniky a stále více p1edstavují a dodávají takové stroje a za1ízení, které jsou vhodné k sestavení a provozování kompostovací linky. Je pot šitelné, že tento trend se uchytil i v Meské republice a v sou2asné dob již existuje n kolik kompostáren, využívajících pro výrobu rychlokompostu (faremního kompostu) kontrolované mikrobiální kompostování na malých hromadách. Postupn jsou odbourávány administrativní p1ekážky a p1edložená podniková norma by m la definitivn umožnit provozování malých kompostáren dle platných p1edpis;. P1ísp vkem k tomu má být i podniková norma v obecné podob „Faremní kompost kontrolované mikrobiální kompostování“ a realiza2ní pom;cka pro zpracování podnikové normy „Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním procesem“, která shrnuje a vysv tluje hlavní principy pro vybudování a provoz kompostárny. Veškeré další podrobn jší dotazy vám, vážení 2tená1i a uživatelé této metodické p1íru2ky, rádi 2lenové autorského kolektivu zodpoví a p1ípadn poradí, jak postupovat p1i 1ešení vašich otázek.
41
8. VÝBOR SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVY Zákon . 185/2001 Sb., o odpadech a zm5nách n5kterých dalších zákon , ze dne 15. 5. 2001 a provád5cí pLedpisy s platností od 1. 1. 2002.
* Vyhláška MŽP
. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad , Seznam nebezpe ných odpad a seznamy odpad a stát pro ú ely vývozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pLi ud5lování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad ( Katalog odpad ).
•
V pLíloze . 1 této vyhlášky je uveden Katalog odpad;, který rozd luje odpady na: - nebezpe2ný odpad, - ostatní odpad a ozna2uje každý druh odpadu šestimístným kódem: - prvé dvoj2íslí ….. skupina odpad;, - druhé dvoj2íslí … podskupina odpad;, - t1etí dvoj2íslí ….. druh odpad;, za1azeného do p1íslušné skupiny (podskupiny) odpad;.
• • •
V pLíloze . 2 této vyhlášky je uveden 2ervený seznam odpad;. V pLíloze . 3 této vyhlášky je uveden zelený seznam odpad;. V pLíloze . 4 této vyhlášky je uveden žlutý seznam odpad;.
Mervený, zelený nebo žlutý seznam je ur2en pro pot1eby dovozc;, vývozc; a tranzitu odpad;. •
V pLíloze . 5 této vyhlášky je uveden seznam nebezpe2ných odpad;, podléhajících zp1ísn nému režimu a odpad, který svým charakterem 2i kumulací svých nebezpe2ných vlastností p1edstavuje mimo1ádné riziko pro životní prost1edí.
* Vyhláška MŽP
. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kal
na zem5d5lské
p d5.
*
Vyhláška MŽP . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která uvádí a specifikuje: • podrobnosti týkající se problematiky nakládání s nebezpe2nými odpady, • technické požadavky na za1ízení k zneškod>ování odpad; a za1ízení k úprav a využívání nebezpe2ných odpad;, • zp;soby hodnocení odpad; dle vyluhovatelnosti a seznam nebezpe2ných odpad;, které je zakázáno ukládat na skládky, • náležitosti žádostí o dovoz, vývoz a tranzit odpad; a zp;sob vedení evidence p1i p1eprav odpad; p1es hranice, • podmínky na uplatn ní slevy poplatk; za uložení odpad;, • seznam odpad;, u nichž je oprávn ná osoba povinna p1i jejich odb ru a výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila, 42
zp;sob ozna2ování výrobk; a obal;, p1ípustný obsah Pb, Cd, Hg a CrVI v používaných obalech a rozsah využívání obal; a jejich recyklování, • zp;sob vedení evidence a ohlašování odpad;, • v p1ílohách limitní hodnoty a vzory pot1ebných formulá1;. •
* Vyhláška MŽP • • •
. 376/ 2001 Sb., o hodnocení nebezpe ných vlastností odpad , která: definuje pov 1ené osoby pro hodnocení nebezpe2ných vlastností odpad;, stanovuje zp;sob odb ru vzork; a zp;sob hodnocení nebezpe2ných vlastností odpad;, uvádí limitní hodnoty nebezpe2ných vlastností odpad;, mezi které zejména pat1í: výbušnost, oxida2ní schopnost, vysoká ho1lavost, ho1lavost, dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, infek2nost, radioaktivita, teratogenita, mutagenita, schopnost uvol>ovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, schopnost uvol>ovat nebezpe2né látky do životního prost1edí p1i odstra>ování ekotoxicita.
* Vyhláška MŽP
. 237/2002 Sb., o podrobnostech zp sobu provedení zp5tného odb5ru n5kterých výrobk .
*
NaLízení vlády . 31/1999, kterým se stanoví seznam výrobk a obal ur ených ke zp5tnému odb5ru a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobk a obal , a které • definuje základní pojmy, • formuluje povinnosti výrobc;, dovozc; a prodejc; vybraných obal; a výrobk;, • ur2uje základní funkce organizace pro sb r a zhodnocení obalového odpadu a výrobk; ur2ených ke zp tnému odb ru, • stanovuje povinnosti spot1ebitel;, • uvádí seznam výrobk; ur2ených ke zp tnému odb ru, • p1edepisuje zp;sob prokazování podílu recyklovaných a zhodnocených obal; a výrobk;.
Zákon 308/2000 Sb., se zkráceným názvem „Zákon o hnojivech“ na tento zákon • •
navazuje 1ada provád cích Vyhlášek MZe MR: Vyhláška 2. 474/2000 o stanovení požadavk; na hnojiva, Vyhláška 2. 475/2000 o odb rech a chemických rozborech vzork; hnojiv, 43
• •
Vyhláška 2. 476/2000 o skladování a zp;sobu používání hnojiv, Vyhláška 2. 477/2000 o agrochemickém zkoušení zem d lských p;d a zjiš#ování p;dních vlastností lesních pozemk;. K dalším souvisejícím p1edpis;m pat1í:
Zákon . 242/2000 Sb., o ekologickém zem d lství Zákon . 71/1967 Sb., o správním 1ízení (správní 1ád) Zákon . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním 1ádu (stavební zákon), ve zn ní zákona 2. 103/1990 Sb., 262/1992 Sb., 43/1994 Sb. Zákon . 200/1990 Sb., o p1estupcích Zákon . 17/1992 Sb., o životním prost1edí Zákon . 86/1992 Sb., o pé2i o zdraví lidu (úplné zn ní), ve zn ní zákona 590/1992 Sb, 15/1993 Sb. a 48/1997 Sb. Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p1írody a krajiny, ve zn ní zákona 2. 289/1995 Sb. a zákonného opat1ení p1edsednictva MNR 2. 347/1992 Sb. Zákon . 526/1990 Sb., o cenách Zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, který bude platit od 1. 6. 2002 \SN 46 5735 Pr;myslové komposty (vydána 06. 1991) \SN 77 0052 Obaly. Obalové odpady (vydána 05.96) \SN 77 0054 Obaly. Požadavky na vratné spot1ebitelské obaly (vydána 05.97) \SN 83 8001 Názvosloví odpad (vydána 03.94) \SN 83 8030 Skládkování odpad . Základní podmínky pro navrhování a výstavbu (vydána 04.95) POZN.: P]I ZA\LEbOVÁNÍ \ESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE SE NAŠÍ REPUBLIKY TÝKAJÍ MJ. I TYTO P]EDPISY: • Sm rnice Rady 2. 75/442/EHS, o odpadu (z 15.7.1975) • Sm rnice Rady 2. 91/689/EHS, o nebezpe2ném odpadu (z 12. 12. 1991) • Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2. 96/62/ES, o obalech a obalových odpadech (z 20.12.1994) • Sm rnice Rady 2. 31/99/EC, o skládkování odpad;
44
9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. GERGEL, J., KOLÁ^, L., KUKLÍK, M.: Využití sediment( z rybník( a drobných vodních tok( k zúrodn$ní zem$d$lských p(d. CEU, [on line]. [cit. 19. 3. 2002].
2. GRODA, B. a kol.: Technika zpracování odpad( I. Skriptum MZLU v Brn , 1995. 3. GRODA, B. a kol.: Technika zpracování odpad( II. Skriptum MZLU v Brn , 1997. 4. HOUMEK, J. a kol.: Seznam registrovaných hnojiv. ÚKZÚZ Praha, 2002. 5. JAVORSKÝ, P.: Chemické rozbory v zem$d$lských laborato ích. MZVž MR Praha. 6. JELÍNEK, A., a kol.: Malá mechanizace. AGROSPOJ, SAVOV, F., Praha, 2000. 7. JELÍNEK, A.; ALTMAN,V.; ANDRT, M.; MERNÍK, B.; PLÍVA, P.; JAKEŠOVÁ, H.: Hospoda ení a manipulace s odpady ze zem$d$lství a venkovských sídel. AGROSPOJ, SAVOV, F.; Praha 2001. 8. KALINA, M.: Kompostování a pé e o p(du. Grada Publishing, s.r.o., Praha, 1999. ISBN 80-7169-697-8. 9. LÖBL, F.: Uplatn$ní biotechnologických postup( zhodnocení hnojivých odpad( v ekologických podmínkách zem$d$lské výroby. Praha, 1992. 10. MACOUREK, M.: Optimalizace surovinové skladby p i kompostování zbytkové biomasy. BIOM [on line] 11. 3. 2002, [cit. 19. 3. 2002]. 11. NESVADBA, J. Kompostování odpad(. Inkoteka, Praha 1996. 12. NESVADBA J.: Za ízení pro drcení a t íd$ní odpadu. P1ednášky kursu Management životního prost1edí, SF MVUT Praha, 1996. 13. PASTOREK, Z. Využití biomasy rostlinného p(vodu. Metodiky pro zem d lskou praxi, Praha, 1999. 14. REICHLOVÁ, E., VÁjA, J., JANOVSKÝ, J.: Hodnocení test( zralosti kompostu. Rostlinná výroba, 1996, 2. 42, s. 79 - 82s 15. ŠkASTNÝ, M.: Mechanizace kompostování. Studie VTR, Zem d lská technika, 1991, 2. 1. 16. VALLINI, G.; MANETTI, P.: Green composting. Biocycle 1990. 17. VÁjA, J.: Optimalizace procesu kompostování. Sborník referát; – Komposty, biohnojiva, biopreparáty, Deštné v Orlických Horách, 1996. 18. VÁjA, J.: Výroba a využití kompost( v zem$d$lství. Institut výchovy a vzd lávání MZe MR Praha, 1997. 19. VÁjA, J.: Nakládání s odpady v zem$d$lství. Masopis Odpady 1/1997. 20. ZEMÁNEK, P.: Využití technických prost edk( p i kompostování zbytkové biomasy. Habilita2ní práce, MZLU, Brno, 2001. 21. ZEMÁNEK, P.: Speciální mechanizace, mechaniza ní prost edky pro kompostování. Skriptum MZLU v Brn , 2001. ISBN 80-7157-561-5
45
\asopisy:
Acta hygienica, epidemiologica et mikrobiologica, 2íslo 7/2001, SZÚ, Praha, listopad 2001. Kompost-Journal BACKHUS – informa2ní list, 2000. Kompost-Journal BACKHUS – informa2ní list, 2001. Odpadové forum, ro2ník 2000 a 2001.
Katalogy a prospekty firem: AEBI; AGRO FUTURE; BACKHUS; BIO-ALLVIA; BROWN BEAR; COMET DRAMIjSKI; DOPPSTADT; EUREC; GREENMECH; HECHENBICHLER; JENZ; KOMPTECH; METRA; MORAWETZ; OSTRATICKÝ; PEZZOLATO; ROXOR; SANDBERGER; SANBIEN; SASMO; SEKO; TESTO; WILDCAT; WILLIBALD.
46
10. P]ÍLOHY PLíloha . 1 (1/6)
PODNIKOVÁ NORMA V OBECNÉ PODOBO
Výrobce: ...............
Vzorová podniková norma
PN 2.........../2002
„Faremní kompost kontrolované mikrobiální kompostování“
Tato podniková norma platí pro výrobu „faremního kompostu“ na nízkých hromadách, pro zkoušení, dodávání a užívání „faremního kompostu“ pro ú2ely úpravy terénu a jako organického hnojiva. 1. NÁZVOSLOVÍ:
viz MSN 46 5735 2l.1.2 – 1.10
2. VŠEOBECNO 2.1 Charakteristika Charakteristika faremního kompostu je identická s charakteristikou pr;myslového kompostu popsaného v MSN 46 5735 2l. 1.1, 2l. 2.1 2.2 Suroviny Stanoveno MSN 46 5735 2l. 2.2. P1i použití kal; MOV a jiných hygienicky nevhodných materiál; je nutné provést p1ed založením jejich mikrobiologický a chemický rozbor na obsahy škodlivých látek 2i patogenních mikroorganism; a porovnat je s povolenými hodnotami. 2.3 Umíst5ní zakládky I. Polní zakládka (na do2asném stanovišti) – kompostování surovin v míst jejich vzniku nebo v míst spot1eby kompostu, na jednorázov využívané ploše. Pro polní zakládku je nutné zabezpe2it: • p1ístup k zakládce po zpevn né cest i v dob nep1íznivého po2así, • spád kompostovací plochy musí být takový, aby deš#ová voda protékala okolo kompostovacích hromad a nezachycovala se v nich (cca 3°), • založení zakládky ve sm ru spádu. II. Stálá kompostárna (kompostárna, která je využívaná k výrob kompostu pro vlastní pot1ebu i pro tržní ú2ely na trvalém stanovišti). Pro tento zp sob kompostování je nutné zabezpe it: • projednání umíst ní kompostárny s místn p1íslušnými ve1ejnoprávními, orgány: odborem životního prost1edí p1íslušné obce, odborem životního
47
PLíloha . 1 (2/6) prost1edí Krajského ú1adu, Okresní hygienickou stanicí, Meským inspektorátem životního prost1edí • spln ní podmínek stavebního zákona. • plocha pro kompostování musí mít minimální spád 3° , • hromady je doporu2eno vytvá1et ve sm ru spádu tak, aby deš#ová voda mohla voln odtékat mimo hromadu a tuto nadm rn nezvlh2ovala, • podklad kompostárny musí být pevný, • musí být zabezpe2en volný a bezpe2ný pohyb mechanism;. 3. TECHNOLOGICKÝ POSTUP 3.1 Kompostovaný materiál 3.1.1 Receptura zakládky Receptura bude stanovena a optimalizována dle požadavk; a pot1eb jednotlivých provoz;. P1i zpracovávání jiných komponent je nutné postupovat v souladu s kapitolou 2.2. a p1epo2ítat množství jednotlivých komponent dle vztahu: n
C:N =
i =1 n i =1
n Mi Ci Ni Wi
M i .C i .(100 Wi ) (1) M i N i .(100 Wi )
- po2et komponent (-) - množství jednotlivých komponent (kg) - obsah uhlíku, C, v sušin (%hm. ) - obsah dusíku, N, v sušin (%hm. ) - vlhkost (%)
3.2 PLíprava surovin pLed založením kompostu Suroviny (kapitola 2.2. a 3.1.) je t1eba v p1ípad nutnosti mechanicky upravit (týká se zejména d1eva, kdy je vhodná úprava drcením na št pky) . Urychlí se tak proces rozkladu t chto surovin. Nelze-li surovinu po jejím získání ihned kompostovat, musí se skladovat za podmínek uvedených v kapitole 3.3. 3.3 Zp sob skladování surovin Pro správné skladování surovin, ur2ených pro zakládání kompost;, platí n kolik následujících zásad: • zajistit skladování surovin odd len podle druhu, • skladovat suroviny pouze s nízkou vlhkostí do 40 %, • evidovat suroviny zakládané do kompostu ve smyslu zákona 2. 185/2001 Sb., • suroviny s pom rem C : N do 30 : 1 a vlhkostí nad 40 % pokud možno neskladovat, ale ihned je založit do kompostu.
48
PLíloha . 1 (3/6) 3.4 Zp sob navážení surovin a úprava hromad v zakládce Suroviny budou rovnom rn vrstveny po celé délce hromady, tak aby docházelo p1ekopávkou k dokonalé homogenizaci v celém jejím objemu. Už p1i navážení surovin je d;ležité udržovat alespo> p1ibližný tvar budoucí hromady, který je daný použitým p1ekopáva2em (lichob žníkový 2i trojúhelníkový pr;1ez o výšce 1,1 až 2,5 m). P1i kompostování travní biomasy na malých hromadách (kapitola 3.5. - 1. kategorie) je vhodné vytvo1it sudý po2et hromad, protože v pr;b hu kompostování dochází k velké objemové redukci kompostovaných surovin. Po tomto zmenšení objemu jednotlivých hromad lze slou2it dv hromady v jednu, což umožní zvýšit výkonnost technika a využitelnost kompostovací plochy. 3.5 Rozm5ry hromad v zakládce Velikost i tvar hromady je ur2en použitou technologií pro každou jednotlivou kompostovací linku. Typ p1ekopáva2 kompostu udržuje její základní tvar po celou dobu kompostovacího procesu. Délka hromady se 1ídí prostorem kompostárny a 2asovým harmonogramem produkce surovin. Podle použitého typu p1ekopáva2e kompostu lze hromady v zakládce rozd lit do dvou kategorií: •s výškou od 1,1 do 1,5 m •s výškou od 1,5 do 2,5 m 3.6 PLekopávání hromad v zakládce V pr;b hu kompostování musí být udržena minimální teplota 45 – 65 oC (dle surovinové skladby zakládek) ve st1edu hromady po dobu 5 dn;, v p1ípad použití stájových hnojiv, 2i jiných hygienicky mén vhodných surovin, 21 dn;. Pokud teplota p1estoupí 65 °C musí se hromada zchladit nejlépe p1ekopáním. Tím dojde sou2asn k aeraci celého obsahu hromady a podpo1e správného kompostovacího procesu. V p1ípad výskytu takto vysokých teplot je nutné p1ekopávat každý den do doby, než se teplota sníží pod hranici 65 °C. V pr;b hu zrání bude tedy probíhat kontrola pr;b hu a kvality kompostovacího procesu hlavn m 1ením teplot. Zp;sob m 1ení teplot je stanoven v kapitole 4.1. Pr;b h k1ivky nam 1ených teplot ur2í pot1ebnou 2etnost aera2ních p1ekopávek, které je nutné aplikovat p1i p1ekro2ení vnit1ní teploty kompostované biomasy nad 65 °C a p1i poklesu teplot, kdy se snižuje intenzita 2innosti mikroorganism;. 3.7 Úprava vlhkosti kompostu Optimální vlhkost je druhým základním faktorem pro 1ízení kompostovacího procesu, p1edevším v období intenzivního rozkladu organické hmoty a následné syntézy jednoduchých látek na látky humusové. Optimální vlhkost kompostu v pr;b hu kompostování je 40 až 70 %- úpravu vlhkosti zakládky provádíme závlahovou vodou. Další podmínky pro úpravu vlhkosti jsou uvedeny v MSN 46 5735 2l. 2.6.
49
PLíloha . 1 (4/6) 3.8 Ukon ení kompostovacího procesu Doba kompostovacího procesu od první (homogeniza2ní) p1ekopávky do ukon2ení kompostovacího procesu je minimáln5 35 dní. Orienta2ní zkouška o ukon2ení kompostovacího procesu : • pozorovatelné znaky stabilizace „2erstvého kompostu“: - barva hn dá, šedohn dá až 2erná, - drobtovitá až hrudkovitá struktura, - houbovitá v;n – v;n lesní hrabanky •
p1íznaky ustálené teploty - hodnota teploty kompostu odpovídá teplot okolního ovzduší po dobu posledních 14 dn;. Maximální výška teploty dle MSN 46 5735 2l.2.8.
Vzhledem k rychlosti této technologie je nutné po skon2ení kompostování „faremní kompost“ v p1ípad použití t žce rozložitelných surovin (nap1. d1evní št pky) p1esít a nadsítné 2ástice vrátit zp t do kompostovacího procesu. 4. KONTROLA KOMPOSTOVACÍHO PROCESU 4.1 Pravidelné m5Lení teplot kompostu - metodika m5Lení teplot M 1ení a evidence teplot je základní podmínkou kontroly správného kompostovacího procesu. M 1ení teplot kompostu se provádí ty2ovým teplom rem s digitálním nebo analogovým ukazatelem. Metoda m5Lení teploty zapichovacím teplom5rem: • vpich sondou vést kolmo k povrchu hromady tak, aby mí1il do jejího st1edu podle jejího p1í2ného profilu (trojúhelníkový nebo lichob žníkový profil); • po definovaném úseku (je ur2en z celkové výšky hromady) od povrchu hromady vpich zastavit a ode2íst ustálenou teplotu, a vedením vpichu pokra2ovat až do st1edu hromady; • vzdálenosti jednotlivých vpich; po horizontále jsou definovány podle celkové délky hromady; • jednotlivá m 1icí místa na jednotlivých hromadách je nutno ozna2it a toto ozna2ení používat po celou dobu jedné zakládky. Pokud m 1icí p1ístroj nemá elektronický výstup, je nutno hodnoty nam 1ené teploty zapisovat podle ozna2ených m 1icích míst do tabulky. P1i opakovaných m 1ení je nutné vždy nam 1ené hodnoty ze stejného místa zaznamenávat pod stejným ozna2ením \asové intervaly m5Lení teploty b5hem jedné zakládky: • do 10. dne každodenn$ – v tomto období jsou teploty nejvyšší a je tedy t1eba kontrolovat, zda dochází k biologickému proh1átí kompostu
50
PLíloha . 1 (5/6) dle podmínky uvedené v kapitole 3.6 a zda teploty nep1evyšují 65 oC. Obvykle na konci tohoto 2asového úseku dochází i k prudkému poklesu teploty, kdy je t1eba aplikovat aera2ní p1ekopávku pro intenzifikaci rozkladu. • od 11. dne do ukon ení kompostovacího procesu 1x za 3 – 4 dny 4.2 Hodnocení vlhkosti kompostu Vlhkost kompostu lze ur it: a) laboratorn – gravimetrická metoda b) p1enosným provozním vlhkom rem c) orienta2ní zkouškou Gravimetrická metoda stanovení vlhkosti (doporu ené m5Lení) Používá se jako standardní metoda pro ur2ování vlhkosti surovin v laborato1i a je využívána pro kalibraci jiných vlhkom r;, pracujících na r;zných fyzikálních principech. Ur ování vlhkosti pLenosným provozním vlhkom5rem Tato metoda umož>uje okamžité zjišt ní vlhkosti kompostu s menší p1esností m 1ení a za podmínky nutnosti 2asté kalibrace p1ístroje. Orienta ní zkouška vlhkosti V p1ípad nutnosti lze ur2it vlhkost kompostovaných surovin pomocí orienta2ní zkoušky (tzv. p stní zkouškou). 4.3 Test fytotoxicity (LeLichový test) Použití testu fytotoxicity je vhodné zejména p1i aplikaci nov stanovené receptury zakládky kompostu. V takovém p1ípad je doporu2ováno využít test b hem aerobní fermentace n kolikrát a to ve fázích: • • • •
po smíchání surovin p1ed první p1ekopávkou ( v dob maximálních teplot ) p1ed druhou p1ekopávkou po skon2ení kompostovacího procesu
Postup zpracování vzorku (pLíprava vodního výluhu): Do vhodné nádoby (nap1. Kuželová Erlenmayerova ba>ka 500 ml s pryžovou zátkou) je t1eba navážit 10 g zkoumaného vzorku a poté vlit množství destilované vody (ml), které je ur2eno jako násobek sušiny ve vzorku (5 až 10 x sušina (%)). Pro znázorn ní je zde uveden p1íklad: do vzorku o sušin 40 % je pot1eba až 400 ml destilované vody. Nádoba se zazátkuje a vloží do horizontální t1epa2ky, kde se po zajišt ní a spušt ní t1epa2ky vzorek vyluhuje do destilované vody cca 2 hodiny. Pak je nutné výluh p1efiltrovat v nálevce p1es filtra2ní papír do kádinky tak, aby byl 2irý.
51
PLíloha . 1 (6/6) Metodika vlastního testu: Do Petriho misek o pr;m ru 5 cm se vloží filtra2ní papír, který pokryje dno misky a ovlh2í se pipetou odm 1eným 1 ml výluhu. Na takto upravený filtra2ní papír se pravideln rozmístí 8 semen 1e1ichy seté. Pro každý vzorek je pot1eba použít alespo> 10 Petriho misek s 8 semeny (celkem tedy 80 semen). P1ipravené a uzav1ené misky se vloží do termostatu, kde semena klí2í 24 hod. za tmy p1i teplot 28 oC. Sou2asn s výluhy se do termostatu vloží také kontrolní vzorek pouze s destilovanou vodou. Po 24 hodinách se zm 1í a posléze rutinn odhadnou délky všech ko1ínk;. Výsledný index klí2ivosti, který je ukazatelem zralosti 2i toxicity kompostu se získá dle vztahu:
IK =
k v .l v .100 k k .l k
(%)
(2)
kv – klí2ivost vzorku (%) kk – klí2ivost kontroly (%) lv – pr;m rná délka ko1ínk; vzorku (mm) lk – pr;m rná délka ko1ínk; kontroly (mm) Index klí2ivosti je jako kvalitativní znak stability platný pouze v souvislosti ostatních parametr; deklarovaných podnikovou normou (viz P1íloha 2. 1). Index klí2ivosti IK nad 80 % zna2í dob1e vyzrálý kompost. 4.4 Mikrobiologické hodnocení kompostu
Pro kontrolu faremního kompostu, za dodržení výše uvedených podmínek, je nutné znát pro zem d lskou praxi jeho kvalitu – stanovení indikátorových mikroorganism;. P1ípustné množství indikátorových mikroorganism; nesmí p1ekro2it p1ípustné hodnoty. Pro odb ry vzork; kompostu platí MSN 46 5735 a pro mikrobiologickou kontrolu se postupuje dle MSN ISO 10381– 6: Kvalita p;dy – Odb r vzork; – Pokyny pro odb r, manipulaci a uchování p;dních vzork; ur2ených pro studium aerobních mikrobiálních proces; v laborato1i. 4.3 Chemické hodnocení kompostu
P1i laboratorních rozborech kompostu se postupuje dle MSN 46 5735 „Pr;myslové komposty“ a stanovují se tyto znaky jakosti: • vlhkost, • obsah celkového N, • celkový obsah spalitelných látek, • pom r C : N, • pH ve vodní suspenzi, • zrn ní, • hodnocení homogenity celku.
52
PLíloha . 2 (1/2)
POKYN K PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O SOUHLAS K PROVOZU ZA]ÍZENÍ SKUPINY C
Do skupiny C jsou podle p1ílohy 2. 1 vyhlášky 2. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady za1azena zaLízení k využívání odpad (viz p1íloha 2. 4 k zákonu 2. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní): R10 – aplikace do p;dy, která je p1ínosem pro zem d lství nebo zlepšuje ekologii (kompostování) Podle § 14 odst. 1 zákona 2. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní, lze za1ízení, kde jsou uplat>ovány technologie k využívání odpad; provozovat pouze na základ rozhodnutí orgánu kraje, vydaného v p1enesené p;sobnosti, kterým je ud len souhlas k provozování tohoto za1ízení a s jeho provozním 1ádem. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky 2. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, žádost o ud lení souhlasu k provozování za1ízení k využívání odpad; obsahuje: a) obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a p1íjmení, obchodní firmu, bydlišt a místo podnikání, liší-li se od bydlišt , je-li žadatel fyzickou osobou, b) identifika2ní 2íslo žadatele, bylo-li p1id leno, c) ozna2ení a adresu všech provozoven, d) jméno, p1íjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávn ných jednat jménem žadatele, e) kopii podnikatelského oprávn ní (nap1. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejst1íku nebo kopii z1izovací listiny žadatele, f) jméno, p1íjmení odpadového hospodá1e a doklady o jeho odborné zp;sobilosti podle § 15 odst. 6 zákona /doklad o dokon eném vysokoškolském vzd$lání a nejmén$ 3 roky praxe v oboru odpadového hospodá ství v posledních 10 letech nebo doklad o st edním vzd$lání ukon eném maturitou a nejmén$ 5 let praxe v oboru odpadového hospodá ství v posledních 10 letech/, pokud žadatel má podle § 15 zákona povinnost ur2it odpadového hospodá1e /v posledních 2 letech bylo nakládáno s více než 100 t nebezpe ného odpadu za rok/, g) název, ú2el a technický popis za1ízení v2etn všech za1ízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v za1ízení, h) seznam druh; odpad; podle Katalogu odpad;, se kterými bude v za1ízení nakládáno, i) popis p1ístupových tras k za1ízení ve vztahu k jednotlivým druh;m dopravy odpad; do za1ízení, j) zp;sob skladování odpad; v za1ízení, k) návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu za1ízení na okolní životní prost1edí a zdraví lidí odpovídající typu za1ízení a druh;m odpad;,
53
l) plán odborného vzd lávání pracovník; za1ízení, m) pokud je souhlas k provozování za1ízení vydáván k již existujícímu za1ízení, doklad o souladu za1ízení se zvláštními právními p1edpisy 1) , n) vyjád1ení orgánu ochrany ve1ejného zdraví k provoznímu 1ádu za1ízení ke sb ru a výkupu odpad; (Krajská hygienická stanice kraje Vyso2ina – územní pracovišt , podle místa provozu za1ízení), o) návrh provozního 1ádu a návrh na zavedení provozního deníku p1edložit 2x (jedno paré bude vráceno spolu s rozhodnutím). Pokud budou n které z náležitostí žádosti o ud lení souhlasu k provozování za1ízení obsahem provozního 1ádu za1ízení, mohou být v žádosti obsaženy formou odkazu na p1íslušná ustanovení provozního 1ádu.
54
PLíloha . 3 (1/2) PROVOZNÍ ]ÁD ZA]ÍZENÍ KE SBORU A VÝKUPU ODPADc (SKUPINA C)
1. Základní údaje o za1ízení: název za1ízení, identifika2ní údaje vlastníka, identifika2ní údaje provozovatele za1ízení, v2etn údaj; o statutárních zástupcích a telefonním spojení na n , jména vedoucích pracovník; za1ízení, významná telefonní 2ísla (hasi2i, orgány ochrany zdraví, policie …), údaje o sídlech p1íslušných dohlížecích orgán; (MIŽP, samospráva, státní správa), adresa a údaje o pozemcích, na nichž je za1ízení umíst no (2. p. p. a k. ú.), údaj o ukon2ení stavby za1ízení (kolauda2ní rozhodnutí, 2íslo jednací a datum vydání), základní kapacitní údaje za1ízení, údaj o 2asovém omezení platnosti provozního 1ádu. 2. Charakter a ú2el za1ízení: p1ehled druh; odpad;, pro n ž je za1ízení ur2eno (zat1íd ní podle Katalogu odpad; a seznamu nebezpe2ných odpad;), ú2el, k n muž je za1ízení ur2eno, seznam odpad; vznikajících provozem za1ízení a zp;sob nakládání s nimi. 3. Stru2ný popis za1ízení: popis technického a technologického vybavení za1ízení (skladovací prost1edky, manipula2ní prost1edky, zp;sob ochrany horninového prost1edí v místech nakládání s odpady, za1ízení ur2ené pro p1ejímku odpad; (váha, laborato1 apod.). 4. Technologie a obsluha za1ízení: povinnost obsluhy za1ízení p1i všech technologických operacích v za1ízení, p1ejímka odpadu – administrativní postup a praktický postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (nap1. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit p1íslušné dokumenty, zp;sob a postup zápisu do provozního deníku), další nakládání s odpadem – zp;sob zna2ení odpadu, balení odpadu, umis#ování odpadu do za1ízení. 5. Monitorování provozu za1ízení: výb r ukazatel; p1edpokládaných vliv; provozu za1ízení na okolí a zp;sob a 2etnost jejich sledování a dokumentování (nap1. spot1eba energie, spot1eba vody, m 1ení hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními p1edpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními p1edpisy, meteorologické ukazatele apod.). 6. Organiza2ní zajišt ní provozu za1ízení. 7. Vedení evidence odpad; p1ijímaných do za1ízení i v za1ízení produkovaných. 8. Opat1ení k omezení negativních vliv; za1ízení a opat1ení pro p1ípad havárie. 9. Bezpe2nost provozu a ochrana ŽP a zdraví lidí. 10. Podrobná kvalitativní charakteristika odpad; umož>ující jejich p1ijetí do za1ízení. 11. Suroviny, v2etn p1ípadných biopreparát; a biostimulátor;, které jsou v technologii R10 používány. 12. Zp;sob sledování a 1ízení kvality biologických proces; a ú2innosti technologie (v2etn hodnocení zdravotního rizika). 13. Stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro p1ípad, že odpad nebyl do za1ízení p1ijat. 14. Ustanovení o uchovávání dokument; dokladujících kvalitu p1ijatých odpad; po dobu 5 let. 15. Návrh na zavedení provozního deníku za1ízení sloužícího k dokumentování jeho provozu.
55
Provozní deník za1ízení musí být veden minimáln v následujícím rozsahu: všechny skute2nosti, charakteristické pro provoz za1ízení - nap1. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu za1ízení (nap1. spot1eba energií, vody, množství p1ijatých odpad;, záznamy o sm ru a síle v tru, o množství srážek), další údaje z monitorování provozu za1ízení v2etn výsledk; monitorování provozu za1ízení ve zkušebním i trvalém provozu, záznamy o školení pracovník; za1ízení, o kontrolách v za1ízení apod.
56
PLíloha .4 (1/1)
PROVOZNÍ DENÍK
Obsah provozního deníku kompostárny k úprav5 surovin kompostováním 1. Druh a množství surovin (v hmotnostních jednotkách) p1ijatých ke kompostování 2. V2etn sídla (bydlišt ) p;vodc; surovin nebo oprávn né osoby 3. Zp;sob nakládání se surovinami kompostování 4. Výsledky analýz surovin specifikovaných v provozním 1ádu 5. Technické údaje o provozu kompostárny 6. Provozní poruchy a havárie a zp;sob jejich odstran ní 7. Masové využití kompostárny, p1ípadn odstavení 8. Provedené údržby kompostárny 9. Provedené kontroly a revize kompostárny 10. Výsledky monitorování vlivu za1ízení na životní prost1edí kompostárny 11. Technické údaje kompostárny (mapa umíst ní v terénu, vým ra, p1ístupová komunikace, vodohospodá1ské souvislosti) 12. Jména a telefon pracovník; ur2ených k obsluze kompostárny
57
PLíloha .5 (1/1)
OZNA\ENÍ KOMPOSTÁRNY
Ozna ení itelnou informa ní cedulí z veLejného prostranství: 1. Název kompostárny 2. Sídlo nebo trvalé bydlišt provozovatele kompostárny v2etn jména a telefonního spojení osoby oprávn né jednat jménem provozovatele 3. Orgán státní správy, který vydal souhlas s provozem za1ízení a provozním 1ádem kompostárny, v2etn telefonního spojení 4. Provozní doba za1ízení
58
PLíloha .6 (1/3)
FORMULÁ] PRO REGISTRACI VYROBENÉHO KOMPOSTU
ŽÁDOST O REGISTRACI HNOJIVA (POMOCNÉ LÁTKY) Žádost je podávána podle ustanovení § 4 zákona 2. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných p;dních látkách, pomocných rostlinných p1ípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zem d lských p;d ( zákon o hnojivech), ve zn ní zákona 2. 308/2000 Sb.
P1íjemce:
Místo pro nalepení kolku, dokladu o zaplacení správního poplatku
Úst1ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský OAPVR – Odd lení registrace hnojiv Za Opravnou 4, 150 06 PRAHA 5 – Motol ú1ední záznamy v ÚKZÚZ 2íslo jednací: prezenta ní razítko a e. .
1. 1.Žadatel
2. je výrobcem
(odpov U zakroužkujte)
je dovozcem
3. a 4. n 5. je právnickou osobou
6. a 7. n
8. a 9. n je fyzickou osobou
10. a 11. n
no
e
no
e
1.1 Obchodní jméno / jméno, p1íjmení a titul*
1.2 Sídlo / bydlišt5* ulice obec Telefon
12. PS
/
Fax
IMO 2. Statutární orgán, pracovník (2len) Jméno a p1íjmení,titul
funkce Jméno a p1íjmení,titul
funkce Jméno a p1íjmení,titul
funkce
59
M /
n o
n o
e
e
PLíloha .6 (2/3)
3. Zástupce zmocn ný k jednáním s ÚKZÚZ Jméno a p1íjmení,titul ulice obec
telefon
/
4. Bankovní spojení Pen žní ústav
5. Výrobce 5.1 Obchodní jméno / jméno a p1íjmení, titul*
Míslo ú2tu Stát
I\ O 5.2 Sídlo / bydlišt5* ulice obec Telefon /
Fax
6. Obchodní název hnojiva (pomocné látky) 6.1 Typ
hnojiva 6.2 Druh hnojiva (pomocné látky) minerální
jednosložko vé vícesložkové s pLídavkem stopových živin obsahující jen stopové živiny
vápenaté a vápenatohoLe naté organické organominerální pomocné látky
pomocné p dní látky pomocné rostlinné pLípravky substráty
60
PSM /
PLíloha . 6 (3/3)
6.3 Hmotnost nebo objem obalové jednotky i dodávky Nedílnou sou ástí této žádosti jsou pLílohy. Bez doložení t5chto pLíloh nelze žádost o registraci uznat za úplnou a žadatel bude vyzván k dopln5ní (§ 5 odst. 1 zákona .156/1998 Sb. ve zn5ní zákona . 308/2000 Sb.) Seznam nezbytných p1íloh je uveden dále.
V
Razítko
Jméno a podpis statutárního orgánu
dne
Seznam pLíloh požadovaných k žádosti o registraci hnojiva (pomocné látky) p1íloha 2.
p1íloha 2.
p1íloha 2.
p1íloha 2. p1íloha 2. p1íloha 2.
p1íloha 2.
p1íloha 2. p1íloha 2. p1íloha 2. p1íloha 2.
1
doklad o obchodním jménu a o oprávn5ní žadatele k podnikání – výpis z obchodního rejst1íku nebo ov 1ená kopie živnostenského listu, p1ípadn koncesní listiny nebo osv d2ení o zápisu do evidence samostatn hospoda1ících rolník;. 2 dokumentace výrobku, nap1íklad technická norma, výrobkový list nebo technická specifikace výrobce, uvád jící obsah jednotlivých sou2ástí hnojiva v2etn obsahu rizikových prvk; a rizikových látek ( u živin též jejich formu a rozpustnost) zrnitost a jemnost mletí hnojiva. U dovážených hnojiv bezpe2nostní list výrobku ( Product Data Sheet, Sicherheitsdatenblatt ); tato dokumentace se uvádí jako sou2ást p1ílohy nebo jako samostatná 3 specifikace balení v2etn ur2ení velikosti a materiálu použitého obalu a druh; skupinových balení. U voln ložených hnojiv specifikace dopravních prost1edk;, p1ípadn nádob. 4 návod na použití obsahující zejména rozsah a zp;sob jeho použití a podmínky jeho skladování v2etn dalších povinností, které stanoví § 7 zákona 2. 156/1998 Sb. 5 popis výrobního postupu ( výrobní reglement ) v2etn vý2tu surovin použitých k výrob spolu s jejich kvalitativními ukazateli. 6 Dokumentace autorizované osoby dokládající, že u výrobce jsou vytvo1eny pLedpoklady pro trvalé dodržování deklarované jakosti výroby. V p1ípad , že není u tuzemského výrobce tato dokumentace k dispozici, provedou prov rku pracovníci ÚKZÚZ OAPVR Odd lení registrace hnojiv Praha v pr;b hu 1ízení. 7 potvrzení pov5Lené osoby (Ministerstva pr;myslu a obchodu využívající výsledk; pracovišt Výzkumného ústavu pr;myslové chemie Pardubice- akreditované laborato1e 1167.2) o tom, že se nejedná o výbušninu ve smyslu § 21 zákona.2.61/1988 Sb. 8 zpráva, 2i posudek o pLezkoušení vlastností hnojiva podle § 4 odstavce 5, 6 a 7 zákona 2. 156/1998 Sb., 9 posouzení Ministerstva zdravotnictví MR podle zákona 2. 20/1966 Sb., o pé2i o zdraví lidu 10 posuzování výrobk; z hlediska jejich požární bezpe nosti podle zákona 2. 133/ 1985 Sb., (Ministerstvo vnitra – Technický útvar požární ochrany) 11 za1azení podle škodlivosti pro v ely ve smyslu zákona 2. 147/1996 Sb. a vyhl. 40/1997 a vyhl.84/1997 Sb. (Výzkumný ústav v2ela1ský Dol u Lib2ic)
Nezbytnost p1edložení pLíloh 7 až 11 ur2í ÚKZÚZ u každé konkrétní žádosti Vzorek faremního kompostu pro ov5Lení fyzikáln5 chemických vlastností pLedkládejte s vypln5nou žádostí.
61
PLíloha .7 (1/1)
P]ÍBALOVÝ LETÁK FAREMNÍ KOMPOST vyrobený Lízeným mikrobiálním procesem Výrobce: \íslo rozhodnutí o registraci: Chemické a fyzikální vlastnosti: Vlastnost
Hodnota
Vlhkost v % Spalitelné látky ve vysušeném vzorku v % min. Celkový dusík jako N pLepo tený na vysušený vzorek v % min. Hodnota pH Nerozložitelné pLím5si v % max.
Obsah rizikových prvk
Produkt spl[uje zákonem stanovené limity v mg.kg-1 sušiny:
Faremní kompost je organické hnojivo, vyráb né homogenizací a kompostováním látek, obsahujících rozložitelné organické složky a rostlinné živiny.
Rozsah a zp sob použití: Bezpe nost a ochrana zdraví pLi práci: P1i práci dodržujte základní hygienická pravidla a používejte ochranné rukavice, nejezte, nepijte a neku1te. Po práci omyjte ruce vodou a mýdlem, ošet1ete repara2ním krémem.
První pomoc: P i zasažení o í: rychle a d;kladn vyplachovat o2i proudem 2isté vody. P i zasažení pokožky: opláchnout dostate2ným množstvím vody a následn omýt vodou a mýdlem. P i náhodném požití: vypít bezprost1edn 0,5 l pitné vody. V t$žších p ípadech, p i požití nebo zasažení o í vždy vyhledat léka skou pomoc!
Podmínky skladování: Voln ložený výrobek musí být skladován na chrán ném míst tak, aby nedošlo ke zhoršení jeho vlastností. Výrobek skladujte odd len od potravin, krmiv. Chra>te p1ed d tmi!
Doba použitelnosti: \íslo výrobní šarže:
Datum výroby: 62
Název:
Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním kompostováním. Realiza ní pom cka pro zpracování podnikové normy.
Vydavatel:
Výzkumný ústav zem5d5lské techniky Drnovská 507, 161 01 Praha 6-Ruzyn a Zem5d5lská a ekologická regionální agentura V.Nezvala 977, 675 71 Nám š# nad Oslavou
Druh publikace: metodická p1íru2ka Garanti:
Ing. Antonín Jelínek,CSc. Ing. Kv tuše Hejátková
Vydání:
druhé, 2002
Náklad:
100 výtisk;
Po2et stran:
64
Tisk:
Reprografické služby VÚZT Praha
ISBN:
80–238-9749-7
63
