Fakulta stavební ČVUT Fakulta architektury ČVUT
v. 1.0
Treshold Treshold Investment Evaluation Vyhodnocování prahových investic
Praha 2008
1
2
Obsah Úvod .......................................................................................................... 5 O aplikaci Treshold verze 1.0 z roku 2008................................................. 5 Rozvoj obce ............................................................................................... 7 Rozpočet obce a jeho sestavení.................................................................. 9 Systémové požadavky.............................................................................. 10 Dokumentace aplikace ............................................................................. 10 Registrace do systému.............................................................................. 10 Základní popis aplikace............................................................................ 11 Struktura aplikace .................................................................................... 11 Základní principy práce s aplikací............................................................ 12 Sestavení celkových grafických výstupů.................................................. 20 Příklady použití nástroje Treshold v. 1.0.................................................. 21 Interpretace výsledků ............................................................................... 30 Literatura.................................................................................................. 31
3
Publikace vznikla za finančního přispění Ministerstva místního rozvoje České republiky, v rámci výzkumného grantu WD-07-07-4 Koncepce územního plánování a disparity v území
© Beran, Dlask, Schneiderová Heralová, Tománková, 2008. Publikace nebyla jazykově upravena. ISBN 978 – 80 – 01 – 03968 – 7
4
Vyhodnocování prahových investic
5
Úvod O aplikaci Treshold verze 1.0 z roku 2008 Nástroj Treshold verze 1.0 je vytvořen jako programový modul rozvrhování potřeb do času. Řešení bylo implementováno do VBA nástavby tabulkového procesoru Microsoft Excel. Jedná se o nástroj použitelný pro podporu návrhu strategie rozvoje obce, zejména tzv. prahových investic do rozvoje infrastruktury a majetku obce. Modelovány jsou vazby mezi požadavky na investice a dostupností zdrojů vlastních (příjmová část obecního rozpočtu) i cizích (dotace). Obdobný model lze nalézt např. v (Beran, Dlask, 2002) pro simulaci standardů aktivit obce. Územní rozvoj (Beran, Dlask, 2002) obce je vesměs prezentován bez časového rozvrhu potřeb zdrojů ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě rozvoje (obdobně Frková, 2005). Jedná se o limitující faktor, zejména v oblasti inženýrských sítí realizovaných z veřejných finančních prostředků. Tak, jak se mění novou zástavbou struktura počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích, zvyšuje se naléhavost saturace technicko-ekonomických potřeb obyvatel financovaných z veřejných prostředků (Schneiderová Heralová, 2007). Tyto potřeby jsou vesměs ze zákona uspokojovány prostřednictvím veřejných investic. Potřebami obyvatel, které musí obec sama nebo zprostředkovaně uspokojovat, jsou například zásobování vodou, čištění odpadních vod, vytvoření míst v mateřské a základní škole, vybudování inženýrských sítí, komunikací apod. (například při určitém zvýšení počtu obyvatel dochází k potřebě vybudovat další zdroje pitné vody – jímání vody, studny apod.). V Treshold 1.0/2008 se jedná o vytvoření představy o výši nákladů na prahové investice rozložené do času. Programový modul je orientován nejen na rozvrhování nových investic, zahrnuje také potřeby na údržbu a obnovu, pokud je zadavatel do řešení vloží. Pro běžného uživatele se předpokládá základní znalost práce s tabulkovým procesorem, která mu umožňuje orientovat se ve známém prostředí. Uživatel může také ovládat celý Treshold prostřednictvím kompaktního aplikačního dialogu, ze kterého jsou všechny základní funkce dostupné. Mezi oběma režimy lze libovolně přecházet podle aktuálních potřeb úlohy. Zkušený zadavatel může otevřený systém výpočtových a uživatelských procedur využívat ve svých modulech při doplňování specifických funkcí, které nejsou v Treshold obsaženy. Není tak u své úlohy odkázán pouze na softwarový produkt, ale má možnost si samostatně řešení svých účelově zaměřených úloh obohatit, případně řešení převzít z funkčního SW Treshold.
5
6
Treshold v. 1.0
6
Vyhodnocování prahových investic
7
Rozvoj obce Strategické plánování obcí a měst může být v celé hierarchii koncepčních rozvojových dokumentů potenciálně nejúčinnější z hlediska prosazování principů udržitelného rozvoje v běžné praxi a také z hlediska zapojování veřejnosti. Je to dáno podstatně jednoduššími vazbami a úzkými vztahy mezi fyzickými osobami (jednotlivými obyvateli dané obce/města), právnickými osobami (firmami sídlícími na administrativním území dané obce/města) a orgány veřejné správy, než jaké existují na mezinárodní úrovni, na úrovni státu a, koneckonců, i na úrovni kraje. Mimo jiné také vzhledem k menšímu počtu existujících či zpracovávaných koncepčních materiálů se zvláště občané středně velkých a menších měst i obcí mohou lépe orientovat v probíhajících a připravovaných procesech strategického plánování. V případě dalšího zájmu se mohou mnohem efektivněji podílet na rozhodování o způsobech řešení problémů, které odpovídají veřejnému zájmu, tj. zájmu většiny obyvatel obce/města. Strategické plánování je soubor postupných a zcela konkrétních kroků, které by měly vést ke zlepšení sociálně ekonomického prostředí v řešeném území. Strategické plánování kombinuje: • územní limity, • politickou vůli, • finanční zdroje, • nefinanční (zejména) lidské zdroje. Výstupem strategického plánování je rozvojová strategie, strategický plán, plán rozvoje regionu, programy rozvoje apod. Tyto dokumenty by měly být koncipovány jako dokumenty střednědobé až dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického, sociálního, kulturního a ekologické charakteru na území obce. Ve své výsledné podobě představují názor na možnosti a předpoklady rozvoje obce. V tomto smyslu existenci strategického plánu chápeme jako jednu ze základních podmínek reálného řízení a koordinace rozvoje území obce. Úkolem strategického plánu jako základního rozvojového dokumentu obce je: • definovat společné zájmy obce, jejích obyvatel a podnikatelských subjektů, • definovat místní předpoklady realizace těchto společných zájmů, • optimalizovat územně-technické a sociálně-ekonomické podmínky pro rozvoj bydlení a podnikání v obci, • koordinovat vynakládání veřejných investic z hlediska územního a funkčního vzhledem k záměrům a potřebám rozvoje privátního sektoru, • koordinovat účelnou alokaci běžných veřejných výdajů v zájmu vytváření stabilních podmínek pro bydlení a podnikání, • definovat dlouhodobé záměry hospodářské a sociální politiky města,
7
8
•
Treshold v. 1.0 posilovat vědomí sounáležitosti k městu a regionu a odpovědnost za jeho rozvoj u místních obyvatel a podnikatelů.
Strategický plán rozvoje obce by měl sloužit především jako podklad pro: • střednědobé až dlouhodobé plánování rozvoje města, • zapojování občanů a podnikatelů do rozvojových aktivit města, • sestavování obecních rozpočtů, • práce na tvorbě nového územního plánu obce nebo jeho změn, • posuzování regionálních a nadregionálních plánů a programů z pohledu obce, • zodpovědný vstup obce do podnikání, • vstup obce do různých sdružení a svazků. Jednotlivé koncepční součásti strategického plánu je vhodné ověřovat simulačními prostředky. Nástroje pro modelování mají v této oblasti přínosy jako o proniknutí vnitřních mechanismů systému, o vytváření nosných strategií rozvoje, o predikce chování modelu, o získání komplexního pohledu na systém. Pro tuto činnost je vhodný například nástroj MDM (Dlask, Beran, 2004) nebo obdobný SW produkt. Výsledkem jejich simulačních výpočtů jsou bezrozměrné hodnoty standardů jednotlivých komponent. Aplikace Treshold doplňuje sestavený model konkrétními finančními toky po rocích, což je pro ověřování strategického plánu význačný přínos. Jako přínosné se také jeví kombinace simulačních modelů a přístupu Treshold.
8
Vyhodnocování prahových investic
9
Rozpočet obce a jeho sestavení Základním právním předpisem pro tvorbu, obsah a funkci rozpočtů obcí, dále pak rozpočtového výhledu, rozpočtového procesu a závěrečného účtu, je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě novely č. 557/2004 Sb. zákona č. 250/2000 Sb. mají obce povinnost sestavovat nejen roční rozpočty, ale také rozpočtový výhled na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Po schválení rozpočtu na rok 2009 musí být schválen rozpočtový výhled minimálně na roky 2010 až 2011. Při sestavení rozpočtového výhledu se vychází ze skutečnosti uplynulých let a dále jsou zohledněny budoucí záměry obce. Podkladem k jeho sestavení jsou zejména uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. U příjmů je důležité odhadnout vývoj daňových příjmů na základě rozpočtového určení daní a vývoj vlastních nedaňových příjmů z poskytování služeb, z pronájmu majetku apod. Dále lze zahrnout i jednorázové příjmy (např. z prodeje majetku). Do rozpočtového výhledu mohou být zapojeny i dotace, u kterých je reálné, že je obec získá. Ve výdajích je nutné nejdříve zabezpečit úkoly plynoucí z poslání organizace (např. veřejné osvětlení, svoz odpadů), výkon státní správy a další povinnosti vyplývající ze zákonných předpisů. Dále je nutné zahrnout závazky z uzavřených smluv, splátky a úroky z úvěrů a půjček, výdaje spojené s péčí o vlastní majetek, příspěvky na provoz zřizovaných či založených organizací, výdaje na investice, které již započaly v minulých letech, a teprve poté výdaje na nové investice. Rozpočet obce je sestavován pouze na období jednoho kalendářního roku v návaznosti na rozpočtový výhled, dále na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu na příslušný rok a v návaznosti na jiné veřejné rozpočty, k nímž má obec finanční vztah. Pokud se obec podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na jeho spolufinancování. Obce uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok. Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.
9
10
Treshold v. 1.0
Systémové požadavky Produkt je možné provozovat v běžném tabulkovém procesoru MS Excel. Podmínkou správné funkčnosti je povolení maker v menu Nástroje/Makro/Zabezpečení… na úroveň Střední. Bez této volby je aplikace nefunkční. Aplikace byla vyvinuta a testována ve verzi MS Excel 2002. Aktuální verze programu je k dispozici ke stažení a provozování na adrese http://eko.fsv.cvut.cz/~dlask/Science/Disparity/index.html, případně přímo http://eko.fsv.cvut.cz/~dlask/Science/Disparity/Treshold 1.00.xls.
Dokumentace aplikace Kompletní aktuální verze příručky je obsažena na přiloženém instalačním CD a obsahuje popis struktury a příklad bilance prahových investic.
Registrace do systému Program je určen pro uživatele ze široké základny pracovníků místní samosprávy a státní správy, tzn. starostů obcí, členů obecních zastupitelstev, pracovníků útvarů rozvoje měst a dalších zájemců o plánování investic do rozvoje obcí, měst, regionů. Přístup do aplikace je umožněn po bezplatné registraci u řešitelského týmu na e–mailu
[email protected] nebo
[email protected] a volný provoz je garantován po přidělení unikátního uživatelského jména a hesla. Bez registrace je přístupná pouze standardní datová struktura programu bez možnosti využívání výpočetních a výstupních funkcí aplikace. Uživatelsky uložená data se archivují v rámci celého souboru aplikace a tento proces je ponechán na individuálním přístupu řešitele. Při zpracování různých verzí výpočetních studií je možné originální soubor přejmenovat a archivovat po novým názvem (viz obr. 1).
10
Vyhodnocování prahových investic
11
Obr. 1 – Vstupní dialog, přihlášení do aplikace
Při prvním spuštění jsou všechny záložky v horní části dialogu nedostupné, kromě záložky Základní. Zde se odehrává úvodní přihlášení uživatele do aplikace. Seznam uživatelů je možné libovolně doplňovat autorem podle aktuálních provozních požadavků.
Základní popis aplikace Struktura aplikace Aplikace umožňuje propočet modelů rozvoje obce zadáním prahových investic do majetku a infrastruktury, tzn. mateřské školy, základní školy, čistírny odpadních vod, komunikace, inženýrské sítě. Pro bilanci jsou kromě investičních nákladů uvažovány i nezbytné provozní výdaje. Strukturování výpočtu umožňuje zadavateli sledovat přehledně vývoj simulované situace. Vznik potřeby nové investice pochází od nárůstu počtu obyvatel a ze schváleného strategického plánu rozvoje obce.
11
12
Treshold v. 1.0
Základní principy práce s aplikací Po spuštění aplikace pomocí tlačítka Treshold se zobrazí základní dialogové okno uvedené na obr. 1. Na liště „Základní“ probíhá přihlášení uživatele přiděleným heslem. Na liště „Vstupy“ (viz obr. 2) musí uživatel zvolit počáteční rok plánu a počet období, pro které chce prahové investice bilancovat. Po kliknutí na tlačítko „Generuj“ připraví aplikace pro tyto údaje tabulku na listu „PanelBase“. Na obr. 2 je počátečním obdobím plánu rok 2008, zvolený počet období pro bilanci je 10 roků.
Obr.2 – Zadání vstupních údajů
Dále je třeba zadat vstupní demografické údaje – přírůstek stálých obyvatel (například pro účely bilancování prahových investic zdroj vody – studna, čistírna odpadních vod apod.), počet domácností, počet pracovních míst, počet volných pracovních míst, počet neumístěných dětí do 6-ti let (pro účely bilancování prahové investice mateřská školka) a počet neumístěných dětí ve věku 7 – 14 let (pro účely bilancování prahové investice základní škola) ve výchozím roce včetně odhadu trendu vývoje těchto počtů (po kliknutí na tlačítko „+“). Uživatel má v zásadě dvě možnosti – zadat údaje pro jednotlivá období konkrétním číslem (zadává se číslo v poli „Hodnota“ pro označený rok plánu, potvrdí kliknutím na tlačítko „Upravit“) nebo použít koeficient vývoje a zvolit, zda bude přičítat konstantní přírůstek k výchozímu údaji v 1. období (musí být zadána hodnota) nebo násobit tento koeficient výchozím údajem – viz obr. 3. Po zadání údaje je třeba provést volbu „Generuj“. Zadání přírůstku počtu obyvatel je důležité pro plánování investic do rozšíření stávající nebo pořízení nové infrastruktury, zadání počtu dětí pro plánování investic do rozšíření stávající nebo pořízení nové mateřské a základní školy, apod.
12
Vyhodnocování prahových investic
13
Současně uživatel zadává finanční údaje – příjmy vlastní (obecní) a cizí (dotace), dále výdaje. I zde je možnost volby, zda zadat konstantní přírůstek, který bude přičten k výchozímu údaji v každém plánovaném roce nebo koeficient, kterým je výchozí údaj násoben. Po zadání údaje je třeba provést volbu „Generuj“. Přehled o všech zadaných údajích v jednotlivých letech plánu je patrný z listu „PanelBase“.
Obr. 3 – Zadání trendu vývoje vstupních údajů
Nástroj pro generaci datových řad je pouze pomůckou při jejich zadávání. Příznaky vzniku (přičítání/násobení) nebo funkční závislosti mezi hodnotami se v rámci aplikace neudržují ani nearchivují. Je třeba pamatovat na okolnost, že jakékoliv uživatelské vztahy budou při následující generaci podle postupu uvedeného na obr. 3 ztraceny. Datové řady je také možné zadávat přímo v horní části listu „PanelBase“. Po zadání vstupních údajů může uživatel přistoupit k volbě investic. Má možnost zadávat tyto prahové investice na příslušných záložkách (zadávanou investici volí „zaškrtnutím“ ovládacího prvku): • MŠ / ZŠ (mateřská škola / základní škola). • ČOV (čistírna odpadních vod). • Komunikace o mosty pozemní, o mosty drážní, o mosty průmyslové, o silnice, o chodníky. • Sítě o plynovody nízkotlaké a středotlaké a regulační stanice, o rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí, o sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel, o kanalizace, o vodovod,
13
14
Treshold v. 1.0 o
studny.
Záložka „MŠ, ZŠ“ je určena pro zadání vstupních údajů o školních zařízeních, jejichž zřizovatelem je obec. Základními vstupy výpočtu jsou směrná kapacita školy, nezbytné provozní výdaje a procentuálně vyjádřené výdaje na údržbu a obnovu (pokud uživatel zná jejich výši). Směrná kapacita představuje maximální možné množství dětí, které se do zařízení umístí. Nezbytné provozní výdaje jsou zadávány opět po kliknutí na tlačítko „+“, stejným způsobem jako vstupní údaje o počtu obyvatel apod. Náklady v tis. Kč/1 dítě je údaj spočítaný na základě průměrné ceny 1m3 obestavěného prostoru budovy a normou předepsaného prostoru přepočteného pro 1 dítě. Dalším vstupním údajem je volná kapacita stávající školy, tzn. počet dětí, které mohou být přijaty bez nutnosti investice do rozšíření nebo pořízení nové školy. Po vyčerpání volné kapacity aplikace naplánuje prahovou investici, což je například patrné z výstupů (záložka „Výstupy“) – Tabulka investic, Graf 3D nové investice. Zadávané hodnoty je možné dohledat a ručně editovat také na listu „PanelBase“, kde se nacházejí vstupy od všech prahových investic pro výpočet. Funkční závislosti je možné uživatelsky upravit a doplnit o nové funkce v případě nutnosti. Funkčně se algoritmus chová tak, že plní zařízení postupně jednotlivými přírůstky dětí po rocích až do naplnění směrné kapacity. V následujícím roce po dosažení tohoto limitu je pořízena nová investice.
Obr. 4 – Zadání vstupních údajů pro MŠ a ZŠ
V dalších periodách se uvažuje, že je nově pořízené zařízení prázdné a opět se do něho přidávají požadované přírůstky stejným způsobem. Výpočet závisí na správném odhadu vývoje počtu dětí po jednotlivých letech. Zadavatel musí vycházet ze zkušeností nebo si provést individuální prognózu vývoje. Aplikace 14
Vyhodnocování prahových investic 15 v aktuální verzi nepodporuje funkce napomáhající v tomto kroku zadání. Nepřesný nebo nevhodně nadhodnocený vývoj vede současně rychlejším tempem k realizaci nové investice.
Obr. 5 – Záložka pro generování výstupů Nová investice
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky Údrž./Obnova
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky Zanedbanost
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky
2008
2009
2010
2011
2012
10266 0 4496,7072 0
0 0 4496,7072 229,0639
0 0 2248,3536 114,53195
0 0 0 114,53195
0 33300 0 114,53195
2008
2009
2010
2011
2012
205,32 205,32 0 0 98,9275584 197,8551168 0 2,5197029
205,32 0 247,318896 3,77955435
205,32 0 247,318896 5,0394058
205,32 666 247,318896 6,29925725
2008
2009
2010
2011
2012
100 200 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
Obr. 6 – Generovaná tabulka investic
Obrázek 5 uvádí všechny výstupy, které je možné pomocí aplikace generovat. Po výběru konkrétního druhu investice je možné zobrazit grafy týkající se pouze vybrané položky. Tlačítko „Grafy celkově poster“ sestaví velkoformátový posterový výstup s uvedením všech prahových investic. Položky, které nejsou uvažovány pro výpočet jsou označeny červeně. Po stisknutí „Graf 3D nové investice“ je vytvořen trojrozměrný graf se zvolenými investicemi. Poslední grafický výstup je bilance nákladů a výnosů, která jasně prokazuje zda je možné
15
16 Treshold v. 1.0 vybrané akce pomocí uvažovaných finančních prostředků realizovat. Data pro všechny druhy grafických výstupů jsou odkazována na list „PanelBase“. Nové investice
35000 30000
Mosty prům., lávky pro chodce Mosty drážních komunikací
tis. Kč
25000 20000
Mosty pozemních komunikací
15000
Čistírna OV
10000
Základní škola
5000
2014
2016
Období
Mateřská škola 2012
2010
2008
0
Obr.7 – Graf 3D nové investice
Na ilustračním obr. 6 je uvedena jednoduchá forma tabulkové bilance vzniklých nákladů. Výstup je generován automaticky stiskem tlačítka „Tabulka investic“ na záložce „Výstupy“. Záložka „ČOV“ je určena pro zadání vstupních údajů o čistírnách odpadních vod, jejichž provozovatelem je obec.
Obr. 8 – Zadání vstupních údajů pro ČOV
16
Vyhodnocování prahových investic 17 Základními vstupy výpočtu jsou směrná kapacita, nezbytné provozní výdaje a procentuálně vyjádřené náklady na údržbu a obnovu (pokud uživatel zná jejich výši). Nezbytné provozní výdaje jsou zadávány opět po kliknutí na tlačítko „+“, stejným způsobem jako vstupní údaje o počtu obyvatel apod. Náklady v tis.Kč/1 osobu je údaj spočítaný na základě průměrných nákladů na stavební a technologickou část ČOV a její kapacity. Při zadávání prahových investic na liště „Komunikace“ má uživatel na výběr vždy z několika konstrukčních variant, pro které jsou aplikací nabídnuty průměrné ceny za měrnou jednotku. Počet nových m2 komunikace je možné zadat jako konkrétní číslo pro jednotlivé období nebo opět pomocí koeficientu vývoje (viz obr. 9).
Obr. 9 – Zadání počtu m2 nových komunikací
Obr.10 – Zadání vstupních údajů pro Komunikace
17
18 Treshold v. 1.0 Při zadávání prahových investic na záložce „Sítě“ má uživatel na výběr vždy z několika konstrukčních variant, pro které jsou aplikací nabídnuty průměrné ceny za měrnou jednotku. Počet nových m přípojek, regulačních stanic, ks sloupů apod. je možné zadat jako konkrétní číslo pro jednotlivé období nebo opět pomocí koeficientu vývoje. U přípojek inženýrských sítí je možné výpočet investičních nákladů zpřesnit zadáním průměru potrubí.
Obr.11 – Zadání vstupních údajů pro kanalizace
Zkušený zadavatel může otevřený systém výpočtových a uživatelských procedur využívat ve svých modulech při doplňování specifických funkcí, které nejsou v aktuální verzi Treshold obsaženy. Není tak u své úlohy odkázán pouze na softwarový produkt, ale má možnost si samostatně řešení úloh obohatit. Proto v následujícím textu uvádíme popis výpočtu jednotlivých hodnot – symbolický zápis vzorců a význam symbolů. Význam symbolů: t VK(t) PDS(t) PD(t) P(t) NS(t) NI(t) UO(t) UO(%) Celk(t) SK
aktuální časová perioda, Volná Kapacita zařízení v čase t, Počet Dětí ve Škole v čase t, celkový Počet Dětí v zařízení v čase t, převis dětí, který se musí umístit v následujícím období, příznak vzniku Nové Školy v čase t (0 – není, 1 – je), náklady na pořízení školy v tis. Kč/dítě, náklady na údržbu/obnovu v čase t, procentuální vyjádření nákladů na údržbu/obnovu, Celkové náklady vynaložené v čase t. maximální Směrná Kapacita školy,
18
Vyhodnocování prahových investic 19 NPV(t) Nezbytné Provozní Výdaje popisují zanedbanost údržby z minulosti na stávajících objektech jako nutné výdaje na jejich provoz (nesmí dojít např. k jejich zavřeni z důvodu nesplňujících hygienických norem). Příjmy celkem aktuál.: VK(t)=MAX(0;SK-PDS(t)) Příjmy celkem kumul.: Výdaje celkem aktuál.: PDS(t)=IF(NS(t-1)=1;PD(t)+P(t-1);PDS(t-1)+PD(t)+P(t-1)) Výdaje celkem kumul.: CF (Příjmy celk.-Nákl. celk.) VK(t)=IF(VK(0)=0;0;VK(0)) Mateřská škola Volná kapacita: Směrná kapacita: Počet dětí ve školce: Převis: Nová školka: Nová investice: Údržba, obnova: Nezbytné provozní výdaje: Celkem: Celkem kumul.: Volná kapacita
PRAVDA PDS(t)=IF(VK(t)=0;PD(t);SK-VK(t)+PD(t)) 20 dětí 10 % P(t)=MAX(0;PDS(t)-SK) 100 tis.Kč/dítě 0% 0 tis.Kč tis.Kč tis.Kč 0
240 240 2999 2999 -2759
2000 2240 33300 36299 -34059
0
16
15 0 1 2000 0 0 2000 2000
4 0 0 0 0 0 0 2000
NS(t)=IF(OR(PDS(t)>SK;VK(t)<=0);1;0) NI(t)=NS(t)*NovaInvest*SK UO(t)=NovaInvest*SK*UO(%)*PocetSkolek Celk(t)=IF(Uvaz;NI(t)+UO(t)+NPV(t);0)
Obr. 12 Symbolické značení ve vzorcích pro Mateřskou školu
Všechny výpočty se odehrávají v buňkách na listu „PanelBase“. Použité vzorce a symboliku je možné měnit podle individuálních potřeb zadavatele. Výsledné grafické výstupy pracují s celkovými náklady vztahujícími se k příslušné investici a s jejich kumulovanou variantou. Není tedy překážkou vlastní úprava výpočtu. Na výsledné algoritmy pro grafické výstupy to nemá vliv. Mosty Mosty pozemních komunikací 4 montovaná z dílců betonových předpjatých
Nová investice: Údržba, obnova: Nezbytné provozní výdaje: Celkem: Celkem kumul.:
NI(t)=Pocet_m2*NovaInvest PRAVDA m2 mostovky 4 1,01 29,1 tis.Kč/1 m2 2,2 % 0,1 tis.Kč tis.Kč tis.Kč
0
0
0
0 0 0 0 0
200 4,4 0 204,4 204,4
0 4,4 0 4,4 208,8
UO(t)=UO(t-1)+NI(t)*UO(%) Celk(t)=IF(Uvaz;NI(t)+UO(t)+NPV(t);0)
Obr. 13 Symbolické značení ve vzorcích Mosty pozemních komunikací
Odlišný způsob výpočtu je uveden na obr. 13 a platí pro další analogicky zadávané investice (např. plynovody, kanalizace, vodovod). Podle předpokládaného
19
20 Treshold v. 1.0 množství realizovaných plošných (objemových) jednotek se vypočítají celkové náklady včetně nezbytných provozních výdajů a nákladů na údržbu a obnovu. Výsledkem je opět celková investice a její kumulovaná složka. Použitá symbolika značí: t aktuální časová perioda, NovaInvest náklady na pořízení 1m2 zvolené technologické varianty, Počet m2 plošné vyjádření nové investice, UO(t) náklady na údržbu/obnovu v čase t, UO(%) procentuální vyjádření nákladů na údržbu/obnovu, NPV(t) Nezbytné Provozní Výdaje popisují zanedbanost údržby z minulosti na stávajících objektech jako nutné výdaje na jejich provoz,
Sestavení celkových grafických výstupů Aplikace v aktuální verzi obsahuje nástroj pro sestavení grafických výstupů. V dialogovém okně na záložce „Výstupy“ je možné volit mezi zobrazením prahových investic jednotlivě nebo celkově, rovněž je zpracována celková bilance příjmů a výdajů. Na obr. 14 jsou uvedeny možnosti grafických výstupů pro zvolenou investici Mateřská škola. V aktuálně zpracovaném ilustračním zadání je patrné, že nárůst počtu dětí navštěvujících mateřskou školu generuje v budoucnu dvě významné investice, s kterými musí management obce počítat.Všechny generované grafy je možné následně upravovat editačními funkcemi v prostředí tabulkového procesoru, aby zapadaly do formálních zvyklostí zpracovatele. Celkové posterové výstupy jsou řešeny pro velkoformátové tisky.
Obr. 14 Grafické výstupy pro Mateřskou školu
Výsledné hodnocení bilance uvažovaných prahových investic je uvedeno na obr. 15. Zobrazený ilustrační příklad předpokládaných příjmů jasně prokazuje, že 20
Vyhodnocování prahových investic 21 v roce 2010 nebudou dostatečně vysoké pro pořízení investice nové mateřské školy a bude třeba hledat novou strategii rozvoje nebo nové zdroje příjmů. Náklady v tomto čase převyšují předpokládané příjmy a celková bilance se dostává do záporných hodnot. 25000
Příjmy celkové
Výdaje celkové
Bilance C-F 20000
tis. Kč
15000
10000
5000
0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
-5000
Obr. 15 Bilance celkové situace zadaných investic
Nevhodnou situaci na obr 15 je možné řešit několika způsoby. Pro oddálení nutnosti nové investice je možné převést dočasně určité množství žáků do jiného zařízení. Tím se získá čas pro našetření dostatečných prostředků na realizaci vlastní školky. Jinou cestou je úprava příjmové části modelu. Lze k tomu s výhodou využít položku „Příjmy ostatní“, které navýší celkové zdroje v bilanci na obr. 14.
Příklady použití nástroje Treshold v. 1.0 Case study 1: Na případu obce s počtem obyvatel 3000 je ukázána bilance prahových investic. Vstupní údaje jsou patrné z obr. 16. Pro výpočet je uvažováno 10 časových období s výchozím rokem 2008. Další údaje jsou převzaty z plánu strategického rozvoje obce. Vzhledem k demografickým údajům (příliv obyvatel s malými dětmi) bude nutné v blízké budoucnosti řešit investici do mateřské školy a základní školy. V rozvojovém plánu obce je rozšíření kanalizační sítě a vybudování komunikací –
21
22 Treshold v. 1.0 chodníků v centrální části obce. Všechny uvažované prahové investice je nutné postupně zadávat na jednotlivých záložkách dialogu na obr. 17.
Obr. 16 Vstupní údaje výpočtu
Obr. 17 Vstupní údaje výpočtu pro MŠ, ZŠ
Ve stávající situaci jsou v mateřské i základní škole volná místa pro umístění dětí. Stav je možné aplikovat do modelu zadáním „Volné kapacity“ pro každé zařízení 22
Vyhodnocování prahových investic 23 zvlášť. Výpočet pak nejprve umísťuje nové přírůstky dětí do této volné kapacity a při jejím vyčerpání je generován požadavek na vznik nového zařízení. Volná kapacita se vztahuje k počátečnímu roku modelované situace. V našem případě se jedná o rok 2008.
Obr. 17 Vstupní údaje výpočtu pro Kanalizaci
Obr. 18 Vstupní údaje výpočtu pro Komunikace – chodníky
23
24
Nová investice
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky
24
Obr. 19 Výstupní tabulka investic
Údrž./Obnova
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky Zanedbanost
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky Celkem
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky Celkem kumul.
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
0 0 4496,7072 0
0 0 4496,7072 229,0639
10266 0 2248,3536 114,53195
0 33000 0 114,53195
0 0 0 114,53195
0 0 0 229,0639
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
0 0 0 0 98,9275584 197,8551168 0 2,5197029
205,32 0 247,318896 3,77955435
205,32 660 247,318896 5,0394058
205,32 660 247,318896 6,29925725
205,32 660 247,318896 8,81896015
205,32 660 247,318896 8,81896015
205,32 660 247,318896 8,81896015
205,32 660 247,318896 8,81896015
205,32 660 247,318896 8,81896015
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
100 200 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
102 206 0 0
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
100 102 10573,32 307,32 307,32 307,32 200 206 206 33866 866 866 4595,634758 4694,562317 2495,672496 247,318896 247,318896 247,318896 0 231,5836029 118,3115044 119,5713558 120,8312073 237,8828602
307,32 866 247,318896 8,81896015
307,32 866 247,318896 8,81896015
307,32 866 247,318896 8,81896015
307,32 866 247,318896 8,81896015
2014
2015
2016
2017
2008
2009
2010
2011
2012
2013
100 202 10775,32 11082,64 11389,96 11697,28 12004,6 12311,92 12619,24 12926,56 200 406 612 34478 35344 36210 37076 37942 38808 39674 4595,634758 9290,197075 11785,86957 12033,18847 12280,50736 12527,82626 12775,14516 13022,46405 13269,78295 13517,10184 0 231,5836029 349,8951073 469,4664631 590,2976703 828,1805305 836,9994906 845,8184508 854,6374109 863,4563711
Treshold v. 1.0
Mateřská škola Základní škola Kanalizace Komunik. pozem. - chodníky
2008
Vyhodnocování prahových investic 25 Na obr. 17, 18 jsou uvedeny vstupní údaje, jak s nimi pracuje výpočet. V tabulce na obr. 19 jsou přehledně rekapitulovány pouze uvažované investice. Ostatní druhy nejsou pro přehlednost uvedeny.
Příjmy celkové
Výdaje celkové
Bilance C-F
1200000 1000000 800000
tis. Kč
600000 400000 200000 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
-200000
Období
Obr. 20 Celková bilance uvažovaných investic
Výpočtem dochází k vyčíslení celkových nákladů a výdajů na uvažované investice. Příjmy nejsou schopny pokrýt výdajovou stránku v plném rozsahu. Z celkové bilance na obr. 20 je patrné, že management obce bude muset hledat další zdroje pro pokrytí výdajů. Case study 2: Aplikace Treshold může být využita pro ověření realizovatelnosti projektů, které by měly být provedeny podle Rozvojového plánu obce. V Rozvojovém plánu obce z tzv. case study 1 jsou pro roky 2009 – 2013 uvedeny projekty pod body 1, 2, 3. 1. 2. 3.
Kanalizační síť v územní části obce Severní zóna (cca 1000 m kanalizačního řadu). Rozšíření stávající MŠ (pro 30 žáků). Revitalizace městského centra – centrální parkování, pěší zóna (500 m2 dlážděné komunikace, 3000 m2 chodníků – kamenivo obalované živicí).
Rozvojový plán obce obsahuje kromě výše uvedených projektů i další, nepovažujeme je za prahové investice a proto v ilustrativním příkladu nejsou uvedeny. V praxi je nutné sestavit model všech investic, aby byla zcela prokazatelná jejich realizovatelnost.
25
26 Tab. 1 – Rozvojový plán obce
Zdroje financování (tis.Kč) vlastní ostatní
Období
Odhad nákladů (tis.Kč)
2009-2011
40000
8000
32000
2009
7000
3000
4000
2011-2013
15000
15000
0
62000
26000
36000
Projekt 1 - Kanalizační síť v územní části obce Severní zóna 2 – Rozšíření stávající MŠ 3 - Revitalizace městského centra – centrální parkování, pěší zóna, chodníky v obci Celkem
Treshold v. 1.0
Ze schváleného rozpočtu obce pro rok 2009 a rozpočtového výhledu na roky 2010 – 2013 jsou patrné údaje o příjmech a výdajích – viz tab. 2. Tab. 2 – Rozpočet obce a rozpočtový výhled 2009
2010
2011
2012
2013
Příjmy (tis.Kč)
56660
51000
52000
53000
54000
Výdaje (tis.Kč)
56660
51000
52000
53000
54000
6500
6000
5000
4500
4000
…z toho na rozvojové investice
Nová investice
Mateřská škola Kanalizace Komunik. pozem. - silnice Komunik. pozem. - chodníky
2009
Celkem
26000
2010
2011
2012
2013
6942 0 17986,8288 17986,8288 0 0 0 0
0 8993,4144 1376,2905 1145,3195
0 0 0 3435,9585
0 0 0 2290,639
Obr.21 Tabulka investic
Z tabulky investic (obr.21) a rekapitulace v tab. 3 je patrné, že aplikací Treshold spočítaná investice do kanalizační sítě je ve výši 44,967 mil Kč, což převyšuje odhad nákladů na Projekt 1 – Kanalizační síť v územní části obce Severní zóna ve výši 40 mil Kč. Dále vidíme, že aplikací Treshold spočítaná investice do rozšíření mateřské školy činí 6,942 mil Kč, což odpovídá odhadu nákladů Projektu 2 – Rozšíření stávající MŠ ve výši 7 mil Kč.
26
Vyhodnocování prahových investic 27 Pokud jde o Projekt 3 – Revitalizace městského centra – centrální parkování, pěší zóna, chodníky v obci, výše prahové investice spočítaná aplikací Treshold činí 8,248 mil Kč, což je zhruba polovina odhadovaných nákladů. Tab. 3 – Rekapitulace investic Projekt
Odhad nákladů (tis.Kč)
1 – Kanalizační síť v územní části obce Severní zóna 2 – Rozšíření stávající MŠ 3 – Revitalizace městského centra – centrální parkování, pěší zóna, chodníky v obci
Výpočet Treshold (tis.Kč)
40 000
44 967
7 000
6 942
15 000
8 248
Obr.22 – Zpracování plánovaných množství – Kanalizace (Projekt 1)
Obr.23 – Zpracování plánovaných množství – Komunikace (Projekt 3)
Výstupů aplikace Treshold může být využito pro aktualizaci Rozvojového plánu obce z tab. 1. Aktualizovaný rozvojový plán je v tab. 4. Prostředky původně určené na Projekt 3 – Revitalizace městského centra – centrální parkování, pěší zóna, chodníky v obci, budou částečně použity pro Projekt 1 – Kanalizační síť v územní části obce Severní zóna. Ve výsledku vytvoří obec rezervu ve výši 1,5 mil. Kč.
27
28 Treshold v. 1.0 Společně s tabulkovými a textovými výstupy je možné automaticky z aplikace generovat různé sestavy grafických výstupů. Pro ilustraci jsou vybrány dva následující příklady (viz obr. 24, 25).
Obr.24 – Souhrnná rekapitulace investice Komunikace pozemní – chodníky
Obr.25 – Souhrnná rekapitulace investice Komunikace pozemní – silnice
Na obr. 24 jsou zobrazeny pro investici Komunikace pozemní – chodníky všechny dostupné spočtené a zadané informace. Grafické zobrazení 3D sdružuje výstupy nové investice, nákladů na údržbu a obnovu a zanedbanost. Protože finanční měřítko na svislé ose může být značně rozdílné, jsou uvedené výstupy rekapitulovány ještě v samostatných grafech. Kromě toho je také uvedena kumulovaná varianta celkových nákladů, které tvoří součtovou křivku výdajů vynakládaných po jednotlivých letech. Stejné grafické výstupy jsou sestaveny pro Komunikace pozemní – silnice na obr. 25. Posledním grafem uvedeným na obr. 26 je bilanční zobrazení celkových nákladů a výdajů. Pokud je křivka cash-flow v záporné části grafu, nedosahují příjmy
28
Vyhodnocování prahových investic 29 dostatečných hodnot na pokrytí předpokládaných výdajů. Tato situace se v zadaném modelu potvrdila. Příjmy celkové
Výdaje celkové
Bilance C-F
500000
400000
tis. Kč
300000
200000
100000
0 2009
2010
2010
2010
2010
-100000
Období
Obr.26 – Bilance nákladů zadaného modelu
Tab. 4 – Rozvojový plán obce – aktualizace Odhad Projekt Období nákladů (tis.Kč) 1 - Kanalizační síť 2009– v územní části obce 45000 2011 Severní zóna 2 – Rozšíření stávající MŠ 2009 7000 3 - Revitalizace 2011– městského centra – 8500 centrální parkování, pěší 2013 zóna, chodníky v obci Celkem 60500
Zdroje financování (tis.Kč) vlastní
ostatní
13000
32000
3000
4000
8500
0
24500
36000
Grafické výstupy na obr. 25, 26 je možné sestavit pro zadané prahové investice uvažované v modelu. Souhrnně lze také generovat velkoformátový výstup s rekapitulací všech investic pro vzájemné porovnání.
29
30
Treshold v. 1.0
Interpretace výsledků Za důležitý interpretační výsledek modelu Treshold je třeba považovat •
systematické uspořádání přehledu příjmů a výdajů obce,
•
schopnost promítnout příjmy a výdaje obce do jejich krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé prognózy schopnosti vytvářet hodnoty (udržitelnosti dalšího technicko-ekonomického vývoje obce),
•
schopnost hodnotit různé technicko-ekonomické varianty dalšího vývoje obce a porovnávání variant.
Vytvoření dlouhodobé perspektivy rozvoje obce předpokládá podložit územní rozvoj obce hospodářskou komponentou. Ekonomika aktivit působící na výdajovou a příjmovou stránku rozpočtu obcí je v rukou zastupitelů a administrativy obce. Nedostatečné podklady, které mnohdy pro svá rozhodnutí dostávají, způsobují, že jsou přijata rozhodnutí projevující se v budoucnosti negativně.
30
Vyhodnocování prahových investic
31
Literatura
Beran, V., Dlask, P.: Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí, 1. vyd. Praha: ACADEMIA, nakladatelství AV ČR, 2005. 330 s. ISBN 80-200-1201X. Schneiderová Heralová, R. : Užitek, náklady a cena při pořizování, správě a obnově veřejného majetku, 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2007. 150 s. ISBN 978-80-01-03890-1. Dlask, P., Beran, V.: MDM – výuková příručka. Základní použití Modifikovaného Dynamického Modelu pro simulaci. , ČVUT v Praze, 10/2004, ISBN 80-0103071-7. Frková, J.: Dlouhé vlny rozvoje území. 1. vyd. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2005. 40 s. ISBN 80-01-03156-X. Tománková, J. - Frková, J.: Management udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území. 1. vyd. Praha: Czech Technical University in Prague, 2004. 84 s. ISBN 80-01-03155-1. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
31
