Faktory ovlivňující plodnost u laktujících mléčných krav
Paul M. Fricke, PhD Associate Professor Department of Dairy Science University of Wisconsin - Madison
Faktory ovlivňující rychlost s jakou krávy zabřezávají:
Jak efektivně krávy březnou jakmile jsou inseminovány?
Procento březosti = % krav které zabřeznou po inseminaci
Procento březosti, 1998 Minnesota DHI Data Rapnicki P, Stewart S, Eicker S. 2001. Proc 4-State Appl Nutr Mgt Conf, La Crosse, WI
120 100
počet e
80 60 40 20 0 15
20
25
30
35
40
45
Procento březosti (%)
50
55
60
Přehled – přednáška 2 Faktory ovlivňující plodnost u laktujících mléčných krav
Efektivita Načasování Plodnost Plodnost ins. Ins. X býka X samice X Všechny faktory musí být optimalizovány k dosažení přijatelné plodnosti
Čtyři faktory ovlivňující procento březosti: Načasování Plodnost Plodnost Efektivita X X býka X Ins. ins. samice Efektivita inseminace – manipulace se semenem a technika umělé inseminace
Efektivita inseminace.
Skladování semene v kontejneru
Nenechávejte kontejner na frekventovaných místech Kontejner by měl být na místě kde na něj někdo vidí každý den Nenechávejte kontejner na místech zvýšeného proudění vzduchu Nenechávejte kontejner stát přímo na betonu Umístěte kontejner na dobře osvětleném místě
Vliv počtu dávek a inseminátora na březost laktujících krav Dalton et al., 2004 JDS 87:972
% b řezost i %)
60
Pr ofesionální inseminátor
Far emní inseminátor
50
45%
40 27%
30 20 10 0
150 108
150 103
146 110
147 108
596 429
1st
2nd
3r d
4th
Mean
číslo dávky
Vyndání a rozmrazení semene Nezahřívejte více jak 2 až 3 dávky najednou Vyndání dávky by nemělo trvat déle než 10 vteřin Nikdy nevyndávejte gobletu nad hrdlo kontejneru Rychle přemístěte dávku do vodní lázně
Paul M. Fricke, PhD
Čas a teplota rozmrazování Udržujte vodní lázeň o teplotě 95 °F (35°C)co nejblíže kontejneru se semenem jak je to možné Umožněte, aby se dávka rozehřívala ve vodě přinejmenším 45 vteřin
Paul M. Fricke, PhD
Umístění semene
Děložní roh
Děložní tělo Krček Paul M. Fricke, PhD
Umístění semene Procento březosti Odkaz
Pokyn
tělo
roh
Senger et al., 1987
Až po odpor
44.7
64.6
Gwazdauskas, 1987
2,5 cm do každého rohu
48.4
50.4
Marshall 1987 (nonreturn
Vnější bifurkace
69.1
69.0
rate)
Paul M. Fricke, PhD
Výsledky terénního pokusu na jalovicích 2002
Paul M. Fricke, PhD
Vliv inseminátora Rivera et al., J Dairy Sci 87:2051; 2004
Inseminátor 1
2
3
Postup
% (no./no.)
% (no./no.)
% (no./no.)
Celkem
24.8a
30.0a
58.0b
(28/113)
(18/60)
(101/174)
a,bWithin
a row, percentages with different superscripts differ
Paul M. Fricke, PhD
Čtyři faktory ovlivňující procento březosti: Efektivita Načasování Plodnost Plodnost X X býka X Ins. ins. samice Načasování inseminace – týká se načasování inseminace vzhledem k říjovému chování a/nebo ovulaci
Projevy říje u mléčného skotu
PM Fricke, Ph.D.
5-30% 5-30% všech všech krav krav inseminovaných inseminovaných na na základě základě projevů projevů říje říje je je inseminováno inseminováno vv nesprávném nesprávném stádiu stádiu říjového říjového cyklu. cyklu.
(Appleyard (Appleyard && Cook, Cook, 1976; 1976; Senger Senger et et al., al., 1988; 1988; Smith, Smith, 1982) 1982)
Načasování umělé inseminace laktujících mléčných krav vzhledem k projevům říje a synchronizované ovulaci Paul Fricke Professor of Dairy Science University of Wisconsin - Madison
Pravidlo dopoledne/odpoledn e pro načasování inseminace r
r
Kráva u které byla říje zpozorována dopoledne by měla být inseminována o 12 hodin později(odpoledne) Kráva u které byla říje zpozorována odpoledne nebo večer by měla být inseminována o 12 hodin později příští ráno
Původ pravidla dopoledne/odpoledne Trimberger & Davis, 1943
doba inseminace
n
Procento březosti
Začátek říje
25
44
Střed říje
40
82
Konec říje
40
75
6
40
36
12
25
32
18
25
28
24
25
12
36
25
8
48
25
0
Po říji (h)
Inseminace 1x denně vs. pravidlo dopoledne/odpoledne Postup
# krav
75 d procento nepřeběhlých (%)
Pravidlo dopol/odpol
3659
60.1
Jednou denně
3581
60.6
Nebel et al., 1994
Inseminace jednou denně (0800 – 0900 h) vs. pravidlo dopoledne/odpoledne Procento březosti Postup # krav (%) Pravidlo dopol/odpol 132 62.9 Jednou denně 129 62.0 Gonzalez et al., 1985
Paul M. Fricke, PhD
Doba inseminace vzhledem k době vyhledání říje Nebel et al., 1994
Interval (h) 0-6 6-12 12-18 18-24 24-30
# inseminací 1126 2352 2455 962 99
75 d procento nepřeběhlých (%)
59.9a 60.7a 55.5b 53.4bc 49.6c
Heat Watch
Kdy nastává ovulace s ohledem na projevy říje? r
27.6 ± 5.4 h od prvního případu, kdy na sebe nechala kráva v říji skočit – Walker et al., 1996. J. Dairy Sci. 79:1555
Paul M. Fricke, PhD
Vliv doby od první projevené ochoty nechat na sebe skočit na procento březosti laktujících mléčných krav Doba od začátku říje do insemin. (h)
Insemin. (no.)
Procento březosti (%)
Odds ratio
95% rozsah pravděpodobn osti
0 až 4
327
43.1
1.00
–
>4 až 8
735
50.9
1.35
1.03 – 1.77
>8 až 12
677
51.1
1.33
1.01 – 1.75
>12 až 16
459
46.2
1.12
0.83 – 1.50
>16 až 20
317
28.1
0.51
0.36 – 0.71
>20 až 24
139
31.7
0.57
0.37 – 0.87
>24 až 26
7
14.3
0.18
0.02 – 1.56
Dransfield et al., 1998. J. Dairy Sci. 81:1874-1882.
Načasování inseminaceshrnutí r
r
Ujistěte se, že pracovníci na farmě poznají primární příznaky říjového chování Není nezbytně nutné trvat na pravidle dopoledne/odpoledne Inseminace 1x denně může fungovat dobře Kráva, u které byla pozorována říje může být inseminována okamžitě
r
Připouštějte krávy jednou denně ve správný čas
Problémy s vyhledáváním říjí
Paul M. Fricke , Ph.D.
Trvání říje ve vztahu k mléčné užitkovosti 14.7 n=25
Lopez et al., 2004; Anim. Reprod. Sci. 81:209-223
16.0 14.0
9.6 n=65
Trvání říje (h)
12.0
~10% projevilo říji ale neozvulovalo ~10% ovulovalo ale neprojevilo říji
10.0
6.3 n=94
8.0
5.1 n=56
4.8 n=73
6.0 4.0
2.8 n=37
2.0 0.0
25
30
35
40
45
50,5
55,5
Mléčná užitkovost (Kg/d) •Analýza zahrnuje každou jednotlivou ovulaci (n=350) s výjimkou první ovulaci po porodu •Průměrná mléčná užitkovost během 10 dnů před říjí
Jak vysoké procento mléčných krav necykluje v 65-75 dnech laktace?
24% 24 na základě sérového P4 (n = 600) NC-113 Project
20% 20 na základě týdenního ultrazvuku a sérového P4 (n = 316) Gumen et al., 2003 28% 28 na základě týdenního ultrazvuku a sérového P4 (n = 267) Lopez et al., 2003 26% 26 na základě ultrazvuku (n = 766) Sterry et
al., 2006 Paul M. Fricke , Ph.D.
Systémy synchronizace
Pursley & Wiltbank, 1995
Moreira et al., 2001 PM Fricke, Ph.D.
Schéma Ovsynch
Po
Út
St
Čt
Pá
So
GnRH PGF
GnRH
Paul M. Fricke, Ph.D.
Ne
Kdy nastává ovulace? r
27.6 ± 5.4 h od prvního případu, kdy na sebe nechala kráva v říji skočit – Walker et al., 1996. J. Dairy Sci. 79:1555
r
Všechny krávy (n=20) ovulovaly v rozsahu24 až 32 h po druhé injekciGnRH Ovsynchu – Pursley et al., 1995. Theriogenology 44:915
r
Tedy načasování ovulace je shodné pokud porovnáváme dobu do ovulace od prvního případu, kdy na sebe nechala kráva v říji skákat s druhou injekcí GnRH Ovsynchu Paul M. Fricke, PhD
Pl á n pokusu Pursley et al., 1998. J. Dairy Sci. 81:2139-2144 G
Ins
P 2 dny G
7 dní
Ins
Ins
Ins Ovulace
Ins
Oh
8h
16 h
24 h
32 h
(n=149)
(n=148)
(n=149)
(n=143)
(n=143)
Paul M. Fricke, PhD
Procento březosti a porodů u laktujících krav inseminovaných v rozdílném čase od 2 injekce GnRH Pursley et al., 1998. J. Dairy Sci. 81:2139-2144 50
% březosti)
40
37%
41%
45%
41% 32%
30 20 10 0 0
8
16
24
32
Hodiny od injekce GnRH Paul M. Fricke, PhD
Vliv načasování programuCosynch na plodnost laktujících holštýnských krav po první načasované inseminaci po porodu a resynchronizaci Sterry et al., 2007. Theriogenology 67:1211-1216.
Cosynch 48 Presynch Resynch Overall
Cosynch 72
Primi
Multi
Primi
Multi
34.1
27.5
40.6
33.6
(15/44)
(28/102)
(39/96)
(37/110)
39.6
25.0
33.3
28.1
(19/48)
(47/188)
(23/69)
(43/153)
37.0
25.9
37.6
30.4
(34/92)
(75/290)
(62/165)
(80/263)
No treatment effect: Presynch (p=0.13); Resynch (p=0.93); Overall (p=0.30) Parity effect: Presynch (p=0.91); Resynch (p=0.09); Overall (p=0.01)
Paul M. Fricke, Ph.D.
Porovnání mezi programy Cosynch a Ovsynch 56 Brusveen et al., 2008. J. Dairy Sci. 91:1044-1052.
Krávy byly inseminovány po programu Presynch nebo Resynch 1507 načasovaných inseminací u 927 laktujících holštýnských krav
GnRH
PGF 48 h
7 dní
GnRH
GnRH +Ins
PGF 7 dní
GnRH
GnRH Ins 56 h
PGF 7 dní
16 h
GnRH +Ins 72 h
Vliv postupu na procento březosti a ztrátu březosti Brusveen et al., 2008. J. Dairy Sci. 91:1044-1052.
%břez. d 31-33 Least squares est. %břez d 52-54 Least squares est. Ztráta břez. (%) a,b Within
Cosynch 48
Ovsynch 56
Cosynch 72
27 (494)
36 (494)
27 (494)
29a
39b
25a
25 (493)
33 (494)
25 (494)
27a
36b
23a
5 (131)
5 (158)
7 (137)
a row, treatments differ (P<0.05)
Vliv postupu na procento březosti a ztrátu březosti podle pořadí inseminace Brusveen et al., 2008. J. Dairy Sci. 91:1044-1052.
Presynch/Ovsynch
Resynch 32
Postup
48
56
72
48
56
72
n
108
115
120
386
342
397
%břez. d 31-33
36a,b
45a
25b
23y
33z
26y,z
%břez d 52-54
34A,a,b
43a
22B,b
22y
30z
24y,z
7
2
7
4.4
6.5
6.6
Ztráta břez. (%)
Values with different superscripts a,b (for first service) or y,z (for later services) within a row are different (P<0.05) Values with different superscripts A,B (for first service)
Vliv postupu na procento březosti a ztrátu březosti podle pořadí laktace Brusveen et al., 2008. J. Dairy Sci. 91:1044-1052.
Prvotelky
Starší
Postup
48
56
72
48
56
72
n
167
184
225
327
273
292
%břez. d 31-33
34a,b
41a
30b
23y
33z
25y
%břez d 52-54
31A,B
37A
28B
22y
31z
23y
11
10
6
1Y
1Y
7Z
Ztráta břez. (%)
Values with different superscripts a,b (for primiparous) or y,z (for multiparous) within a row are different (P<0.05) Values with different superscripts A,B (for primiparous) or Y,Z (for multiparous) within a row are different (P<0.1)
Porovnáni první březosti poporodní načasované inseminace při postupu Ovsynch 56 a Cosynch 72 u laktujících dojných krav Postup Pořadí laktace
Ovsynch 56
Cosynch 72
P-value
Prvotelky
37 (134)
31 (148)
0.33
Starší
47 (204)
25 (253)
<0.05
Celkem
43 (338)
27 (401)
Nebel et al., 2008. J. Dairy Sci. 90(E-suppl. 1):248 (Abstr.)
Načasování 2 injekce GnRH a březost po načasované inseminaci- závěr r
r
r
Ačkoliv Cosynchy jsou časově jednodušší pro provádění na farmě, načasování imseminace a načasování ovulace není optimální Plodnost po Ovsynchu 56 je výrazně vyšší než po Cosynchu 48 nebo Cosynchu 72
PŘESTAŇTE VYUŽÍVAT COSYNCH!
Čtyři faktory ovlivňující procento březosti: Načasování Plodnost Plodnost Efektivita X X býka X Ins. ins. samice Plodnost býka zahrnuje všechny faktory spojované s býkem – Přirozená plemenitba: plodnost býka, libido, tepelný stres atd. – Umělé inseminace je nejlepší způsob jak kontrolovat plodnost býka
Problémy s býky v přirozené plementibě 1) Více krav v říji 2) Otázka dominance 3) Procento zabřezlých
Čtyři faktory ovlivňující procento březosti: Načasování Plodnost Plodnost Efektivita X X býka X Ins. ins. samice Plodnost samice zahrnuje všechny faktory spojené se samincí – Zahrnuje vše co není zahrnuto plodností býka, načasováním inseminace a efektivitou inseminace – Plodnost samice je ze všech čtyř faktorů nejobtížněji kontrolovatelná
Faktory ovlivňující plodnost samic
Energetická balance po porodu – Načasování první ovulace po porodu
Skóre tělesné kondice – Plodnost – Anovulace
Tepelný stres Protein krmné dávky a reprodukce Fosfor a reprodukce Nová hypotéza
Energie
Požadovaná energie
Energetická Přijatá energie balance Zvýšené riziko PŘEKRMENÍ Energie uložená jako tuk
Skore tělesné kondice
Energ. balance
+ 0
Energie mobilizovaná z tělesného tuku -
Nadir negativní energ. balance (signál pro první ovulaci)
5 Zvýšené riziko přílišného ZTUČNĚNÍ
4 3 2
Riziko přílišné VYHUBLOSTI
1 VWP 0
INS
(70 d)
10
Březost
(70 d)
20
30
such.
(282 d)
40
Týden laktace
50
60
(60 d)
70
Skore tělesné kondice BCS je neinvasivní metoda pro odhad tukových zásob u živých krav Def.: Poměr mezi množstvím tuku k množství ostatních složek(voda, protein, popel) na těle živého zvířete Změna tělesné kondice je jediný způsob jak v praxi stanovit energetickou balanci
1
2
3
4
5
Vyhublá na kost
Hubená
Průměr
Tučná
Obézní
Nadměrná ztráta tělesné kondice
– Ketosa – Ztučnění jater – Přesunutý slez
Špatná reprodukce – Anovulární krávy – Snížení plodnosti
5
Skore tělesné kondice
Metabolické problémy
4
3
2
1 VWP 0
INS
(70 d)
10
Březost
(70 d)
20
30
40
Týden laktace
such
(282 d)
50
60
(60 d)
70
Vztah mezi dny do nadiru energetické balance a dny první ovulace DAYS TO FIRST OVULATION
Butler and Canfield, 1989 60
y = 10.4 + 1.2x R^2 = 0.72
50 40 30 20
DRY
10
LACTATING
0 0
10
20
DAYS TO NEGATIVE EB NADIR
30
Doba zotavení z nadiru energetické balance se mezi kravami liší a zdá se být důležitý metabolický signál pro opětovné zahájení ovariální aktivity První ovulace nastává okolo 10 d po nadiru energetické balance
Opětovné zahájení ovariální aktivity po otelení Estradiol
Hypothalamus GnRH
LH
Vlna
hypofýza
-EB
LH
Pulsy
F1
Ovulace
CL
Růst Vaječník folikulu Progesteron
+EB Insulin, IGF-1, NEFA
Energ. balance
Vliv skóre tělesné kondice a načasované inseminace na plodnost laktujících hloštýnských krav Sterry et al., 2006
BCS Položka
≤ 2.5
> 2.5
Břez . 33 (%)
39
55
(64/164)
(334/605)
36
50
(59/162)
(303/601)
Ztráta (%)
5
8
d 33 až 61
(3/62)
(27/330)
Břez. 61 (%)
Hodnota P 0.001 0.003 0.117
Cílové skóre tělesné kondice
Skóre tělesné kondice
5
Období
Cíl BCS
Otelení
3.50
Připouštění
2.50
Konec laktace
3.25
Zasušení
3.50
Zvýšené riziko přílišného ZTUČNĚNÍ
4
3
2
Toto je období kriticky rizikové
Riziko přílišné VYHUBLOSTI
1 VWP 0
INS
(70 d)
10
Březost
(70 d)
20
30
40
Týden latkace
such
(282 d)
50
60
(60 d)
70
Základní pravidla skóre tělesné kondice Nikdy nedopusťte pokles BSC pod 2,0 – U hubených krav reprodukce a mléčná produkce může trpět nedostatkem reserv energie
Celková ztráta by nikdy neměla přesáhnout 1 bod BCS – Snížení BCS o více než 1 bod má za následek výrazné snížení procenta březosti po 1. inseminaci
Nikdy nenechte ztloustnout krávu nad BCS 4.25 – Obézní krávy jsou ve vyšším riziku metabolických problémů, laminitidy a zůstanou pravděpodobně jalové dlouhou dobu
Udržování tělesné teploty u mléčného skotu Homeotermie: HP + EH = HL
Hypertermie: HP + EH > HL
Produkce tepla organismem (HP) Metabolismus: 1) Růst 2) Laktace
Teplo vnějšího prostředí (EH) Ztráty tepla do vnějšího prostředí (HL) 4 způsoby: 1) Kondukce 2) Konvekce 3) Radiace 4) Evaporace
Vliv tepelného stresu 43
Průměrná rektální teplota jalovice v termoneutrálnmí prostředí a v prostředí tepelného stresu Rektální teplota v situaci závažného tepelného stresu může dosáhnout až 41.6°C
Rectal Temperature (C)
Tělesná teplota
Thermoneutral Heat Stress
42 41 40 39 38 0
2
4
6
8
10 12 14
Time (h) Data from Putney et al., 1989 Paul M. Fricke, Ph.D.
Termoneutrální zóna 9 12,8 – 18,3°C = Optimální rozsah teploty prostředí pro dojnice 9 5 – 25°C = zóna pohody pro dojnice 9
V zóně pohody obvykle nenastanou změny DMI a další nepříznivé vlivy tepelného stresu
25oC 78
Optimální Zóna pohody 40
50
60
70
Temperature (F)
80
Vliv tepelného stresu Mléčná užitkovost Přímý vliv tepelného stresu na užitkovost je v důsledku primárního snížení příjmu sušiny Krávy v prostředí závažného tepelného stresu (THI > 80) můžou snížit mléčnou užitkovost až o 25 – 35% pokud není sjednána náprava
Athens, WI (latitude 45° 07’; longitude 90° 20’)
Procento březosti u načasovaní inseminace dle měsíců (Fricke et al., 2003) 60
30 PR/AI
Temperature
(93)
(72)
25
50
PR/AI (%)
(83)
(117)
20
(76)
40
(84) (83)
30
(74)
(89)
15
(89)
20
10 (96)
5
10
0
0
-5 May '01
Jun '01
Jul '01
Aug Sep '01 '01
Oct '01
Nov '01
Dec '01
Jan '02
Feb '02
Mar '02
Apr '02
May '02
Temperature (C)
(65) (57)
Vliv tepelného stresu Vliv na růst folikulů a vývoj ranného embrya
Hansen et al., 1992. In: Large Herd Dairy Management
Všeobecná doporučení Voda q
q q
q
Příjem vody může být zvýšen až téměř o 50% během závažného tepelného stresu Zajistěte čerstvou a čistou vodu Pro každou krávu zajistěte 7,5-10cm délky napáječky Zajistěte aby byla voda dostupná okamžitě jak se krávy vracejí z dojírny
Poskytněte stín 9
9
Stín by měl být poskytnut nad místy odpočinku, dojírnami, a nad krmným žlabem a napáječkami Procento zabřezlých bylo 44% u krav, kterým byl na Floridě v létě poskytnut stín proti 25% bez možnosti přístupu do zastíněné oblasti (Roman-Ponce et al., 1977)
Chihuahua, Mexico
Kdy se stává horko skutečným horkem? Rektální teploty jsou nad 39,1°C Dýchání rychlejší než 8o dechů za minutu Příjem sušiny poklesne o 10% nebo více ve spojení s horkým počasím Dojivost poklesne o 10% nebo více ve spojení s horkým počasím
Pokud takové podmínky nastanou musíte zvážit způsoby ochlazování vašich krav!
Sprchy a větráky 9
9
9
Sprchování v kombinaci s větráky zlepší evaporační a konvekční ochlazování vašich krav Umístění v čekárně dojírny je prioritou č.1 Řady větráků o průměru 90 nebo 122 cm pod úhlem 30° na každých 9 až 12 m.
+
Fosfor a reprodukce Výzkum na farmách v US zjistil, že krmná dávka krav obsahuje přebytek 15% až 20% P v porovnáním s požadavky NRC (2001) Přebytek P je vylučován v trusu a akumuluje se v prostředí v momentě, kdy je trus použt jako hnojivo
– Povrchový splach přebytku P podporuje růst řas a sinic v jezerech a vodních tocích
Madison, Wisconsin
Fosfor a reprodukce Lopez et al., 2004; J Dairy Sci 87:146
Reprodukční parametry u laktujících mléčných krav krmených dvěma různými dávkami P Reprodukční ukazatel
NRC P
přebytek P
(0.37%, DM basis)
(0.57%, DM basis)
hodnoty P
Březost po 1 ins, %
39.4 (127)
42.0 (131)
0.67
Celková březost ve 30 d, %
34.3 (289)
38.0 (292)
0.35
Celková březost v 60 d, %
29.1 (289)
31.8 (292)
0.47
Ztráta březosti, %
15.2 (15/99)
16.2 (18/111)
0.83
Servis perioda (březí)
112 ± 3.5
116 ± 3.8
0.45
Délka říjového cyklu (d)
23 ± 0.6
23 ± 0.5
0.70
Fosfor a reprodukce Lopez et al., 2004; J Dairy Sci 87:146
Charakteristika říje laktujících mléčných krav krmených dvěma různými dávkami P charakteristika Trvání říje, h
Celkem skoků, n Celkový čas držení, s
NRC P
přebytek P
(0.37%, DM basis)
(0.57%, DM basis)
hodnoty P
8.7 ± 0.5
8.7 ± 0.7
0.99
(0.4 to 23.7)
(0.4 to 26.5)
7.4 ± 0.5
7.8 ± 0.5
(2 to 30)
(2 to 44)
25.8 ± 1.8
24.5 ± 1.6
(4 to 136)
(4 to 138)
0.57 0.59
Fosfor a reprodukce Závěr
Krmení krmné dávky obsahující přebytek P (0.57%) nezlepší reprodukci laktujících mléčných krav v porovnání s kravami krmenými krmnou dávkou v souladu s požadavky na P NRC (2001) (0.37%) – Snížení P v trusu sníží negativní vliv P na životní prostředí – Eliminace nebo snížení přídavku P může snížit cenu krmných dávek pro skot
Spojení výživy a špatné reprodukce u laktujících mléčných krav
Dr. Milo Wiltbank Department of Dairy Science University of Wisconsin-Madison
Položka
Krávy
Jalovice
7.3 ± 7.2
11.3 ± 6.9
Procento březosti (%)
<50
>50
Ztráty březosti
High
Low
14
5
8
~1
Trvání říje (h)
Mnohonásobná ovulace (%)
Procento dvojčat (%)
Trendy v mléčném průmyslu U.S. za posledních 25 letech mohou být nejlépe popsány termínem:
ZMĚNA
Otázka: jaká je primární charakteristika umožňující laktující krávě dosáhnout vysokou mléčnou užitkovost?
Odpověď: Příjem krmiva Příjem sušiny laktujících krav je ve vysoké korelaci s mléčnou užitkovostí r = 0.88; Harrison et al., J Dairy Sci 73:2749; 1990
Nová hypotéza Dr. Milo Wiltbank, UW-Madison
Vysoký příjem krmiva Průtok krví játry
Vysoká mléčná produkce
Viscerální průtok krví
Snížení cirkulace estrogenu & progesteronu Metabolismus ovariálních steroidů
Suché versus laktující holštýnské krávy položka n Základní průtok krví játry (L/h)
Bazální progesteron (ng/ml) Cirkulující estradiol (pg/ml) MCR estradiolu (L/h)
Suché krávy 8 746 ± 47
Laktující krávy 8 1,578 ± 74
4.11 ± 2.3
2.58 ± 0.09
25 ± 2
11 ± 4
792 ± 89
1,781 ± 216
Možné dopady na fyziologii reprodukce Říjové chování – Snížení projevů a trvání říje (Harrison et al., J Dairy Sci 73:2749; 1990)
Vývoj folikulů – Množství folikulárních vln během cyklu (Cordoba and Fricke, J Dairy Sci, 2002)
– Snížení kvality oocytů a embrya (Sartori et al., 2004) – Zvýšení výcečetných ovulací a dvojčat (Fricke and Wiltbank, Therio 52:1133; 1999)
Plodnost – Zvýšení ranné embryonální odúmrti (Vasconcelos et al., Biol Reprod 56(Suppl. 1):140(Abstract); 1997)
Na Webu: www.uwex.edu/ces/dairyrepro/
Department of Dairy Science University of Wisconsin - Madison
