F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

Krajský program snižování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšení kvality ovzduší a dosažení imisních limitů znečišťujících látek

Kraj Vysočina

F.

Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

F.1.

Úvodní teze

Záměry ČR v oblasti úspor energie a využití netradičních a obnovitelných zdrojů vyplývají mimo jiné z Dohody k Evropské energetické chartě, Protokolu o energetických úsporách a požadavků na trvale udržitelný rozvoj. Cílem je dosažení energetické náročnosti ekonomiky odpovídající evropské úrovni. Podpisem Protokolu k energetické chartě o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích se ČR zavázala k vypracování programu podpor energetických úspor a příslušných legislativních a regulačních opatření a k jejich následnému dodržování. Jedná se zejména: !"

podporu investic k iniciaci energetických úspor,

!"

vytvoření mechanismů pro financování projektů k realizaci energetických úspor,

!"

podporu vzdělávání a informovanosti v oblasti energeticky úsporného chování na straně spotřeby energie,

!"

rozšiřování a využívání energeticky úsporných technologií, zejména pak vyšší využití kombinované výroby elektřiny a tepla,

!"

podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

Dlouhodobě osvědčeným nástrojem k naplňování uvedených závazků je Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů (dále jen Program). Tento stěžejní nástroj je plně kompatibilní s postupy zemí EU a vytváří prostředí s konkrétními podmínkami rozvoje činností k trvalému snižování spotřeby energie. Státnímu programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je nadřazen Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen „Národní program“), který zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve smyslu Hlavy III zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Národní program se vyhlašuje na čtyřleté období. Ve smyslu zákona je Národní program dokument vyjadřující cíle ve snižování spotřeby energie, využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami, trvale udržitelným rozvojem a ochranou životního prostředí.

strana 85


Kraj Vysočina

Národní program je zaměřen na následující cílové skupiny: !"

státní správu a samosprávu

!"

podnikatelskou sféru

!"

nevládní organizace

!"

domácnosti.

Národní program a doporučená opatření vycházejí zejména z Energetické politiky ČR a Státní politiky životního prostředí. Národní program navazuje na dosažené výsledky při realizaci jednotlivých ročníků Programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie realizovaných v letech 1991 až 1998 a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v letech 1999-2001 (dále jen „Státní program“). Realizované ročníky Státního programu prokázaly významný přínos v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Na základě těchto zkušeností bude v rámci Národního programu každoročně vyhlašován Státní program naplňující jeho jednotlivé cíle. V současné době je státní podpora úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů soustředěna především do resortů Ministerstva průmyslu a obchodu ((MPO, které jeho realizací pověřuje Českou energetickou agenturu (dále jen ČEA)), Ministerstva životního prostředí (MŽP) a částečně Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

strana 86


Kraj Vysočina

F.2.

Popis Programu

Úloha Programu je především iniciační a v dlouhodobější perspektivě by měla vést ke zvýšené účinnosti užití energie bez účasti státu. Strukturované soubory zadání Programu obsahují podrobné technické popisy a požadované limity úspor energie u podpořených projektů, čímž se dosahuje zvýšení efektivnosti vynakládaných prostředků. V roce 1999 byla v rámci Programu schválena a vydána metodika zpracování energetických auditů. Požadavek na dokladování záměrů projektů energetickými audity vede ke zvýšení kvality předkládaných projektů, snižuje riziko realizace a přispívá ke zkvalitnění vyhodnocení podporovaných projektů. Podpora zpracování energetických auditů je v jednotlivých dílčích podprogramech definována vždy jako samostatná část. Energetický audit přináší mimo jiné i návrhy opatření neinvestičního charakteru vedoucí k úsporám energie, které jsou realizovány pouze organizačními opatřeními. Cestou podpory zpracování energetických auditů jde i EU. Kromě toho každý zpracovaný energetický audit je podkladem při rozhodování pro použití metody EPC pro realizaci doporučených souborů opatření (EPC – Energy Performance Contracting – financování projektů třetí stranou). Důležitým cílem Programu je rovněž příprava veřejnosti na novou energetickou legislativu, zejména pak na zákon o hospodaření s energií. Pro rok 2002 byl vyhlášen Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, většího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny. Členění Státního programu v roce 2002: I. Podpora zpracování územních energetických koncepcí, energetických auditů a průkazů I.1. Územní energetické koncepce I.2. Energetické audity I.3. Energetické průkazy II. Výrobní a rozvodná zařízení energie II.1. Zvýšení užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie II.2. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla II.3. Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie III.1. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti III.2. Projekty financované z úspor energie

strana 87


Kraj Vysočina

III.3. Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie IV. Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí IV.1. Poradenská střediska IV.2. Krajské energetické agentury IV.3. Vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie a jejích obnovitelných zdrojů s vlivem na životní prostředí IV.4. Produkty k podpoře poradenství, vzdělávání a propagaci k hospodárnému užití energie a jejích obnovitelných zdrojů s vlivem na zlepšení životního prostředí Poznámka: Státní program včetně příloh, formulářů žádostí, metodiky poskytování služeb EPC a seznamu kontaktních míst jsou k dispozici na internetové adrese: www.ceacr.cz .

strana 88


Kraj Vysočina

F.3.

Současný stav spotřeby energie na obyvatele

Tuzemská roční spotřeba energie vztažená na obyvatele dosahuje v České republice v současnosti 160 GJ na osobu. Tuzemská roční spotřeba elektrické energie na obyvatele je nižší než ve státech EU a dosahuje cca 6 200 kWh· osoba-1. V posledním desetiletí je zřejmá stagnace hodnoty tohoto ukazatele, resp. její kolísání kolem hodnoty 6 000 kWh· osoba-1. Měrná spotřeba energie a elektrické energie na obyvatele - Česká republika, průměr zemí EU a vybrané země EU (stav roku 2000)

Ukazatel

Jednotka

Spotřeba primárních energetických zdrojů

GJ· osoba-1

Spotřeba elektřiny (brutto)

kWh· osoba-1

Německo

Francie

Belgie

Dánsko

ČR

173

167

205

161

160

6 542

7 142

7 601

6 791

6 177

Tabulka 45 Měrná spotřeba energie a elektrické energie na obyvatele v ČR a zemích EU; Pramen: ČSÚ, Eurostat 2000

F.4.

Současný stav energetické náročnosti

Důležitý ukazatel pro posouzení vývoje energetické účinnosti ekonomiky ČR je energetická náročnost tvorby hrubého domácího produktu (HDP), tj. podíl celkové tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů (TSPEZ) na jednotku HDP. Energetická náročnost v České republice byla v roce 2001 přibližně dvojnásobná oproti průměru zemí EU, a to jak u tuzemské spotřeby primárních zdrojů energie, tak i u elektrické energie. Tempo snižování energetické náročnosti se pohybuje v rozmezí 2 až 3 % ročně. Tempo snižování energetické náročnosti je v České republice obdobné jako ve vyspělých průmyslových zemích EU. Do budoucna lze předpokládat postupné sbližování hodnoty energetické náročnosti v České republice a v těchto zemích. K tomu je třeba přijmout a realizovat soubor opatření, vedoucí k zásadním změnám ve vývoji efektivnosti užití energie. Vyšší úroveň energetické náročnosti ekonomiky ČR ve srovnání s vysoce rozvinutými zeměmi EU je vyvolána především těmito důvody: •

energeticky náročná struktura ekonomiky,

•

celkově nižší úroveň HDP a nižší úroveň přidané hodnoty na jednotku produkce,

•

nižší účinnost užití energie ve spotřebičích ve všech sektorech ekonomiky,

•

nedostatečné povědomí o možnostech a přínosech ekologických a sociálních) zlepšování současného stavu.

(energetických,

Energetická a elektroenergetická náročnost - Česká republika, průměr zemí EU a vybrané země EU (stav roku 1999):

strana 89


Kraj Vysočina

Ukazatel

Oblast

Elektroenergetická náročnost

Německo

Francie

Belgie

Dánsko

ČR

- brutto spotřeba (kWh· tis.-1 Kč)

21,4

26,4

27,4

20,1

44,3

- netto spotřeba (kWh· tis.-1 Kč)

18,1

21,5

24,2

17,4

38,6

566,4

615,9

739,1

475,7

1171,0

Celková energetická náročnost (MJ· tis.-1 Kč)

Tabulka 46 Elektrická a elektroenergetická náročnost v České republice a zemích EU Pramen: ČSÚ, Eurostat r. 2000

Poznámka: pro přepočet HDP je použito metody parity kupních sil národních měn

F.5.

Současný stav energetické náročnosti v krajích

Energetická náročnost je rovněž rozdílná v různých regionech České republiky. Podobně je to s podílem jednotlivých krajů na tvorbě celostátního HDP. Při hodnocení podílu kraje Vysočina na tvorbě HDP v ČR v roce 2001 je možno konstatovat, že je na třetím místě od konce. Pokud budeme hodnotit tvorbu HDP měrným ukazatelem podíl jednoho obyvatele na tvorbu HDP pak je kraj Vysočina na předposledním místě (viz předposlední sloupec v následující tabulce) a z pohledu průměrné mzdy je na místě posledním. To je pochopitelně dáno vysokým podílem zemědělství v řešené oblasti a nízkou industrializací. Energetická náročnost bude pravděpodobně tyto ukazatele kopírovat (viz poslední sloupec Energetická náročnost v MJ· tis.-1 Kč).

HDP

Průměrná mzda

Energetická náročnost

%

Kč

-1 MJ· tis. Kč

1 160 118

24,5

18 865

480

549 600

5,1

12 829

1 093

1 124 493

10.0

12 534

1 141

Jihočeský kraj

624 568

5,5

12 551

1 152

Královéhradecký kraj

549 329

4,7

12 312

1 186

Moravskoslezský kraj

1 265 912

10,7

12 966

1 200

Ústecký kraj

819 450

6,8

12 646

1 222

Pardubický kraj

507 176

4,2

11 917

1 225

Kraj

Hlavní město Praha Plzeňský kraj Jihomoravský kraj

Počet obyvatel

strana 90


Kraj Vysočina

Kraj

HDP

Průměrná mzda

Energetická náročnost

%

Kč

-1 MJ· tis. Kč

Počet obyvatel

Liberecký kraj

427 396

3,5

12 435

1 239

Zlínský kraj

594 060

4,8

12 114

1 255

Středočeský kraj

1 123 931

8,9

13 429

1 281

Karlovarský kraj

303 714

2,4

12 119

1 284

Vysočina

518 315

4,0

11 721

1 314

Olomoucký kraj

638 374

4,9

11 892

1 322

10 206 436

100

ČR

1 171

Tabulka 47 Energetická náročnost v krajích ČR; Pramen: Statistické údaje: Statistická ročenka, ČSÚ 2001,

Energetická náročnost v jednotlivých krajích – vlastní výpočet.

Z tabulky je zřejmé, že nejnižší energetická náročnost je dosahována v hl. městě Praze, kde je tato hodnota srovnatelná se zeměmi EU. Na údaj je však třeba pohlížet s určitou opatrností, neboť byl vypočten z podílů jednotlivých krajů na tvorbě celorepublikového HDP. Řada společností a to dost významných má sídlo v Praze, ale tvorbu HDP realizuje na svých zařízeních na území celé ČR; statisticky je však tvorba HDP přiřazena regionu se sídlem firmy (např. ČEZ, a.s.). Přehled v předchozí tabulce však alespoň poskytuje pohled na proporce mezi jednotlivými regiony.

F.6.

Potenciál úspor energie

Vysoká energetická náročnost ekonomiky v celé ČR i v kraji Vysočina vytváří prostor pro její postupné snižování, především realizací opatření na zvyšování účinnosti užití energie. Souhrn těchto opatření tvoří potenciál úspor energie a je východiskem pro stanovení cílů, indikátorů a priorit Národního programu v oblasti zvýšení účinnosti užití energie. Potenciál úspor energie lze rozdělit z ekonomického hlediska do kategorií: !"

technický potenciál - celkový technicky realizovatelný potenciál bez ohledu na výši vynaložených nákladů na realizaci a bez uvažování jejich návratnosti. Nepředpokládá se realizace tohoto potenciálu během trvání Národního programu, a proto uvedené náklady jsou hypotetické;

!"

ekonomický potenciál při nízké rentabilitě finančních zdrojů – zahrnuje investiční akce, které mají kladnou čistou současnou hodnotu (NPV) při diskontní sazbě 5 %;

strana 91


Kraj Vysočina

!"

ekonomický potenciál při vysoké rentabilitě finančních zdrojů - zahrnuje investiční akce, které mají kladnou čistou současnou hodnotu (NPV) při diskontní sazbě 10 %;

!"

tržní potenciál se střednědobou návratností vynaložených finančních zdrojů - zahrnuje investiční akce, jejichž prostá doba návratnosti je menší nebo rovna 6 rokům, tento časový horizont je preferován u velkých investičních akcí;

!"

tržní potenciál s krátkodobou návratností vynaložených finančních zdrojů investiční a neinvestiční akce, jejichž prostá doba návratnosti je menší nebo rovna 3 rokům.

Potenciály úspor energie a odhady nákladů na jejich realizaci (k roku 2005) v celé ČR Opatření

Kategorie

Úspora celkem

Investiční

Neinvestiční úspora

Úspora

Náklady

PJ

PJ

mld. Kč

Kč· GJ

Měrné náklady PJ -1

1

Technický potenciál

432,7

2 750,8

6 357

494,1

2

Ekonomický potenciál: NPV (5 %) > 0

267,9

792,0

2 956

329,3

3


266,7

776,3

2 911

328,1

4

Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 6 let

103,5

84,3

814

164,9

5

Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 3 roky

53,7

37,5

698

115,1

61,4

Tabulka 48 Potenciály úspor a odhady jejich nákladů na realizaci k roku 2005 v ČR; Pramen:Analýza potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie, SRC international CZ, r.2000

Analogicky lze potenciál úspor odvodit pro kraj Vysočina Potenciály úspor energie a odhady nákladů na jejich realizaci (k roku 2005) v kraji Vysočina

strana 92


Kraj Vysočina

Opatření

Kategorie

Úspora celkem

Investiční

Neinvestiční úspora

Úspora

Náklady

PJ

PJ

mld. Kč

Kč· GJ

Měrné náklady PJ -1

1

Technický potenciál

17,3

110,0

6 357,3

19,8

2


10,7

31,7

2 956,3

13,2

3


10,7

31,1

2 910,8

13,1

4

Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 6 let

4,1

3,4

814,5

6,6

5

Tržní potenciál: Prostá návratnost <= 3 roky

2,1

1,5

698,3

4,6

2,5

Tabulka 49 Potenciály úspor a odhady jejich nákladů na realizaci k roku 2005 v kraji Vysočina; Pramen:Analýza

potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie, SRC international CZ, r.2000

Neinvestiční opatření jsou opatření v oblasti organizačních a neinvestičních akcí s velmi nízkými náklady, která jsou vzhledem k nákladům investičních opatření zanedbatelná. Ze zpracovaných energetických auditů vychází potenciál úspor realizovaný neinvestičními opatřeními ve výši cca 6% z celkové spotřeby energie. Potenciál realizovatelný s dotací od 15 do 50 % (rozdíl mezi kategoriemi 2 a 4) je vyčíslitelný zhruba na 6,6 PJ s odpovídajícími investičními náklady 28,3 mld. Kč. To představuje minimální potřebnou podporu 9,9 mld. Kč. Tuto podporu lze realizovat místo dotacemi bezúročnou půjčkou 30 – 100 %. Potenciál realizovatelný s dotací cca 15 % (rozdíl mezi kategoriemi 4 a 5), je vyčíslitelný na 2 PJ s investičními náklady 1,9 mld. Kč. To představuje minimální potřebnou podporu 0,28 mld. Kč. Tuto podporu lze realizovat místo dotacemi bezúročnou půjčkou 30 40 %. Potenciál realizovatelný bez podpory čistě podnikatelskými záměry (kategorie 5) činí zhruba 2,1 PJ, jejich investiční náklady 1,5 mld. Kč, čemuž odpovídají měrné investiční náklady cca 700 Kč/GJ. Náklady investičních opatření jsou uvedeny v cenách roku 2000.

strana 93


Kraj Vysočina

Současný stav v oblasti užití obnovitelných zdrojů energie

F.7.

V energetické bilanci ČR v roce 2000 zaujímaly obnovitelné zdroje energie 2,2 %, z toho biomasa představuje 1,6 %, malé vodní elektrárny 0,4 %, zbytek solární a větrná energie. Stávající využití obnovitelných zdrojů energie ukazuje následující tabulka. Vzhledem ke skutečnosti, že v oblasti využívání obnovitelných zdrojů neexistuje oficiální statistické sledování, vycházejí uvedené údaje o stávajícím využívání z dílčích statistik a odhadů. Přesto je však možné tyto hodnoty považovat za poměrně přesně definovaný počáteční stav plnění cílů NP.

Elektrická energie

Elektrická energie

Teplo

CELKEM

CELKEM

GWh

PJ

PJ

GWh

PJ

5

0,018

0

5

0,018

Vodní energie (MVE)

680

2,448

0

680

2,448

Velké vodní elektrárny

1 573

5,663

0

1 573

5,664

Sluneční tepelné energie

0

0

0,356

99,45

0,356

0,03

0,00011

0

0

0,00011

Geotermální energie

0

0

0,105

29,25

0,105

Biomasa

30

0,108

21

5 923

21,3

Ethanol/ Bionafta

0

0

2,261

631,8

2,261

2 288

8,24

23,7

8 942

32,18

Druh OZE

Větrná energie (VE)

Fotovoltaické systémy

Celkem

Tabulka 50 Stávající využití obnovitelných zdrojů energie (stav r.2000)

strana 94


Kraj Vysočina

F.8.

Popis současného stavu jednotlivých druhů energie Vodní energie

Údaje o celkové výrobě elektřiny a dodávce do sítě z vodních elektráren v ČR jsou uvedeny v následující tabulce. Využití malých vodních elektráren (do 10 MW) v r. 2000.

Celkový instalovaný výkon [MW]

263,7

Z toho: Soukromé malé vodní elektrárny

198,5

ČEZ

21,6

REAS

43,6

Tabulka 51 Instalovaný výkon malých vodních elektráren; Pramen: Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů.

Celková výroba elektřiny [GWh]

508 100

Z toho: Soukromé malé vodní elektrárny

332 323

ČEZ

53 111

REAS

122 666

Tabulka 52 Výroba elektřiny v malých vodních elektrárnách; Pramen: Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů.

Energie větru Celkový maximální instalovaný výkon větrných elektráren dosahuje cca 5.060 kW. Maximální celkový objem výroby elektřiny u všech v současné době provozovaných větrných elektráren je pouze 712,2 MWh· rok-1, jak uvádí Svaz pro využití energetických zdrojů. Pokud je tento údaj pravdivý, ukazuje na to, že některé VE zřejmě nejsou v provozu. S tímto údajem nesouhlasí údaje v tabulce číslo 50, které vychází patrně z odhadu výroby větrných elektráren. V kraji Vysočina není významný potenciál k využívání energie větru.

strana 95


Kraj Vysočina

Energie slunce Sluneční tepelná energie - využití v aktivních solárních systémech V současné době jsou v ČR v provozu sluneční kolektory s celkovou plochou max. 100 000 m2. Tento údaj vychází mj. z odborných odhadů Ing. Ogouna z r. 1995, který provedl místní šetření 1 342 instalací, ze kterých fungovalo pouze cca 42 %. Při průměrné roční výrobě 380 kWh/m2 lze celkovou roční výrobu tepla odhadnout na 38 000 MWh (0,139 PJ). Výše uvedené údaje korespondují i s údaji v Akčním plánu pro OEZ z r. 1999. Tabulka uvedená výše v této souvislosti opět uvádí téměř 2,5 x vyšší údaje. Solární systémy v kraji Vysočina mohou mít určitý význam, zejména pro jejich využití v živočišné výrobě, kde mohou sloužit zejména pro ohřev TUV.

Sluneční elektrická energie - využití v aktivních solárních systémech Do konce roku 2000 bylo v ČR celkem 73 kW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách. V současné době (podle dat z roku 2001) je v ČR nainstalováno celkem 93 kW. Poslední velmi rychlý nárůst o 20 kW je zejména díky programu podpořenému MŽP ČR. Mezi nejznámější instalace patří např. elektrárna ČEZ, a. s. na Mravenečníku (10 kW) nebo Hotel Panorama (6 kW). Celková výroba odpovídá ročně cca 65 MWh. V kraji Vysočina nemá tento způsob využití obnovitelných zdrojů bilanční význam. Geotermální energie Geotermální energie využitelná tepelnými čerpadly Pokud se údaje o využívání geotermální energie omezí jen na instalovaný tepelný výkon tepelných čerpadel voda-voda, využívajících nízkopotenciální geotermální teplo a teplo prostředí (s výjimkou tepla okolního vzduchu), dosahoval jejich počet na konci roku 2000 přibližně 1500 ks. Tento údaj koresponduje s údaji viz uvedená tabulka, kde je udávaná celková roční výroba tepla 0,105 PJ, čemuž by odpovídalo přibližně 1750 ks tepelných čerpadel. Bez bližších údajů pro kraj Vysočina nelze posoudit. Biomasa Podíl pevných biopaliv v bilanci tuzemských primárních energetických zdrojů je zřejmě na úrovni 32 PJ. Spolu s bionaftou v objemu 67,245 tun (k 31.12.2001) (2 555 310 GJ), bioetanolem v objemu 1140 litrů a plynnými biopalivy (bioplyn) v objemu cca 4,5 mil. m3· rok-1 (zhruba 1 000 000 GJ/rok) činí celkový podíl biomasy na primárních zdrojích energie v ČR cca 36 PJ. V kraji Vysočina je v současné době využíváno spalování dřevní hmoty zhruba z 5 % celkové spotřeby paliv na všech stacionárních zdrojích, což je nad republikovým průměrem. Celková spotřeba dřevní hmoty je asi 0,9 PJ.

strana 96


Kraj Vysočina

Využití bioplynu je v kraji na úrovni cca 0,3 % z celkové spotřeby paliv a jedná se o jedinou společnost PROVEM, a.s. ve Světlé nad Sázavou, kde je využito cca 2.200 GJ v tomto energetickém nosiči. Spalování odpadů V ČR existují v současné době tři velké spalovny komunálních odpadů, ve které jsou odpady využívány k výrobě tepla, a to spalovna v Brně, ve vlastnictví města a provozovaná firmou SAKO, spalovna v Praze Malešicích a spalovna v Liberci. V kraji Vysočina není provozována spalovna komunálních odpadů. Je zde však jedna spalovna průmyslových odpadů - SNAHA kožedělné družstvo, Brtnice vybavená pračkou kouřových plynů. Její podíl na celkové energetické bilanci v kraji nelze z dostupných údajů zatím vyhodnotit. Potenciál využití obnovitelných zdrojů Ve výhledu do roku 2010 lze vyjít z posledního komplexního odhadu potenciálu OEZ, který byl zpracován firmou SRC Intenational CS v roce 1999. S ohledem na ostatní studie a materiály zpracované k tomuto tématu patří odhad spíše mezi konzervativní varianty, které budou dobře odpovídat skutečnosti. Údaje o současném využití a potenciálu jsou uvedeny v následující tabulce vypracované danou firmou. V rámci analýzy byl stanoven dostupný a ekonomický potenciál OEZ a rovněž byly provedeny odhady investičních nákladů, které byly potřeba vynaložit na jejich pokrytí. Dané potenciály jsou definovány následovně: Dostupný potenciál - je technický potenciál daného zdroje, který je možné v současnosti využít dostupnými technologiemi při omezení, při kterém jsou brány v úvahu administrativní, legislativní, ekologická a další omezení. Jako je například využití zdroje pro jiné než energetické účely (využití půdy pro zemědělské účely). Ekonomický potenciál - je vypočítaný na základě stanoveného dostupného potenciálu a použití ekonomických kritérií: limitní doba návratnosti činí 8 roků, s výjimkou malých vodních elektráren, kde je použitá limitní doba návratnosti 16 roků (do úvahy je brána podstatně delší doba technické životnosti těchto zařízení v porovnání s ostatními zdroji).

strana 97


Kraj Vysočina

Přehled dostupného a ekonomického potenciálu OZE České republiky do roku 2010 Dostupný potenciál Obnovitelné zdroje energie

Celkové investice

Ekonomický potenciál

Výroba

Podíl na

energie

1

Výroba

Podíl na

investice

energie

TSPEZ

6 10 Kč

TJ· rok

%

6 10 Kč

TJ· rok

%

Biomasa

16 610

61 770

3,53

11 600

50 960

2,91

Odpady2

25 470

3 560

0.20

0

1 520

0,09

Solární č.

90 370

11 500

0,66

0

140

0,01

Fotovoltaika

5 090

80

0

0

0

0

Tepelná čerpadla3

21 320

6 670

0,38

6 660

2 120

0,12

velké4

0

4 500

0,26

0

4 500

0,26

malé

16 250

5 600

0,32

8 310

4 040

0,23

Vítr

18 820

3 710

0,21

240

90

0,01

Celkem

193 930

97 450

5,56

26 810

63 370

3,63

Vodní elektrárny

-1

TSPEZ

Celkové

-1

Tabulka 53 Dostupný a ekonomický potenciál obnovitelných zdrojů energie ČR do roku 2010

Poznámka: 1 TSPEZ – Tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů, 2 Čistý přínos (bez spotřeby zemního plynu), zahrnuto pouze termické zpracování odpadů. Skládkový plyn je zahrnut v biopalivech, 3 U tepelných čerpadel se myslí čistý přínos tepelných čerpadel bez spotřeby elektrické energie-myslí se teplo získané ze zdroje nízkopotenciální energie, 4 V blízké budoucnosti se nepředpokládá výstavba velkých vodních elektráren zejména z ekologických důvodů vyčerpání potenciálu.

strana 98


Kraj Vysočina

F.9.

Závěr pro kraj Vysočina

Kraj Vysočina disponuje ještě značným potenciálem při úsporách energie. Zde se jedná především o úspory energie vlivem zateplování budov ve větších městech v sídelních aglomeracích typu panelákových sídlišť. Druhý relativně vysoký potenciál vyplývá ze zvyšování účinnosti spalování. V kraji je provozován zhruba 20 % podíl kotlů, které jsou starší 25 let s relativně nízkou účinností (viz kapitola Analýza kotelního fondu). V oblasti obnovitelných zdrojů energie lze za nejvyšší potenciál označit využívání biomasy s ohledem na lesnatý charakter kraje. Podíl tohoto obnovitelného zdroje již dnes překračuje republikový průměr. Vzhledem k značnému podílu živočišné výroby na celkové hospodářské produkci kraje je možné dále uvažovat o zvýšeném využívání bioplynu z chovů hospodářských zvířat, které je doposud dosti omezené (pouze jeden podnik). Rovněž je třeba sledovat možnost využití bioplynu ze skládkování odpadů. Význam v kraji může mít i větší rozvoj využití slunečních kolektorů pro ohřev vody, která se může uplatnit především v živočišné výrobě.

strana 99

F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

Recommend Documents