VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Podnikání a právo
Exekuční řízení – vybrané problémy
Autor: Blanka Čebišová Vedoucí práce: JUDr. Ing. Tomáš Moravec
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat JUDr. Ing. Tomáši Moravcovi za vedení bakalářské práce. Dále můj velký dík patří Exekutorskému úřadu v Rakovníku za spolupráci při psaní bakalářské práce, jmenovitě velký dík Mgr. Pavlu Tintěrovi. V neposlední řadě dík patří samozřejmě mé rodině za podporu.
OBSAH
Abstrakt
Úvod ………………………………………………………………………………………….. 1
1. Obecně o exekuci a oblasti práva, kterých se v současnosti exekuce týká ……………….. 3 1.1 Správní exekuce ………………………………………………………………… 4 1.2 Daňová exekuce ………………………………………………………………… 5 1.3 Soudní exekuce …………………………………………………………………. 9
2. Definice vybraných pojmů v soudní exekuci ……………………………………………. 10 2.1 Subjekty ……………………………………………………………………….. 10 2.1.1 Soud ……………………………………………………………….. 10 2.1.2 Účastníci řízení – povinný (dlužník) a oprávněný (věřitel) ………... 14 2.1.3 Osoba soudního exekutora …………………………………………. 14 2.1.4 Další subjekty ……………………………………………………… 20 2.2 Průběh exekuce ………………………………………………………………... 22 2.3 Způsoby provedení exekuce …………………………………………………... 22 2.3.1 Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky ……………………… 23 2.3.2 Exekuce na nepeněžité plnění ……………………………………… 24
3. Soudní exekuce a její krátké srovnání s ostatními druhy ………………………………… 26
4. Právní úprava vybraného problému ……………………………………………………... 27 4.1 Exekuce a srážky ze mzdy ……………………………………………………. 27 4.2 Exekuce přikázáním pohledávky z účtu ………………………………………. 30
5. Situace, které mohou nastat při souběžně probíhajících exekucích ……………………... 32 5.1 Možnosti ochrany v těchto situacích ………………………………………….. 32
6. Vybraný problém v praxi …………………………………………………………………. 37 6.1 Příklady z praxe ……………………………………………………………….. 38
Závěr ………………………………………………………………………………………… 40
Seznam použitých zdrojů a literatury ……………………………………………………….. 42
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá exekučním řízením a problémy, které vznikají v případě střetu exekucí. Hlavní cíl této práce je zaměřen na praktické problémy, které vznikají při souběhu více exekucí a problémy, které vznikají při provádění exekuce srážkami ze mzdy a zároveň přikázáním pohledávky z účtu. V druhé části je snaha o nalezení vhodných způsobů, kterými se může dlužník v takových situacích bránit. Jedná se o situaci, kdy se povinný může ocitnout zcela bez finančních prostředků. Pro lepší pochopení této problematiky, bylo nutné se v první části seznámit s obecnou právní úpravou exekučního řízení a s jednotlivými druhy exekucí. Klíčová slova: soudní exekuce, daňová exekuce, správní exekuce, soudní exekutor, exekuční řízení, střet exekucí, srážky ze mzdy, přikázání pohledávky z účtu
Abstract This bachelor thesis deals with the executory process and problems that arise in the case of conflict of execution. The main aim of this thesis is focused on the practical issues that arise from conflict of two or more executions and issues that arise during the execution deductions from wages, alongside claim on bank account. In the second part, we tried to find appropriate ways in which the debtor may defend in such situations. This is a situation where the obliged party may find themselves completely without financial resources. But to understand this issue, it was necessary in the first part to be familiar with the general rules of executory process and with different types of executions. Keywords: judicial execution, tax execution, state administrative execution, court executor, executory process, conflict of executions, deductions from wages, claim on bank account
Úvod Již samotné slovo exekuce vyvolává ve většině občanů České republiky pocit strachu a beznaděje. Média občany pravidelně straší neoprávněnými útoky exekutorů. Přátelé si mezi sebou vyprávějí, že se v exekuci člověk ocitne ani neví, jak a rodiče své zadlužené děti raději preventivně odhlašují na příslušné obecní úřady jen proto, aby se u jejich dveří dříve či později neobjevil exekutor. Má volba bakalářské práce na téma exekuční řízení byla tedy velmi snadná. Vypracováním této práce chci vysvětlit všechny ony „zákeřné“ praktiky z praxe. Opravdu jsou exekutoři tak krvelačnými tvory, za které je média vydávají? Opravdu se člověk může dostat do exekuce, aniž by ho předem někdo varoval? S těmito představami jsem tedy přišla za panem doktorem Moravcem, vedoucím mé bakalářské práce. Po chvíli diskuze jsme usoudili, že téma exekuční řízení v celé své podstatě je pro bakalářskou práci velmi široké, proto by bylo nejlepší zaměřit se na nějaký konkrétní problém. Najít zajímavý problém pro zpracování nedalo ale příliš práce. Co když má jeden dlužník více exekucí? Jaké problémy mohou nastat? Co nastane, pokud je jedna exekuce prováděna srážkami ze mzdy a zároveň je na dlužníka uvalena i další exekuce a ta se provádí přikázáním pohledávky z účtu – z účtu na který mu je odeslána zbylá výše mzdy? Dlužníkovi tedy nezůstanou žádné prostředky? Má dlužník právo na nějaké minimum? Má dlužník možnost nějaké právní obrany? A právě na tyto otázky se pokusím na následujících stranách nalézt odpověď. Cíl této práce je zaměřen na praktické problémy, které vznikají při souběhu více exekucí a problémy, které vznikají při provádění exekuce srážkami ze mzdy a přikázáním pohledávky z účtu. Dále se pokusíme o nalezení vhodných způsobů, kterými se může dlužník v takových situacích bránit. V první části se seznámíme s obecnou právní úpravou exekučního řízení a s jednotlivými druhy exekucí. Ve druhé části se zaměřím hlouběji na definice jednotlivých pojmů, které se v exekučním řízení objevují jako například subjekty, průběh řízení a způsoby provedení exekuce. Samotnou soudní exekucí a jejím srovnáním s ostatními druhy se budu zabývat ve druhé části. V další části konkretizuji a objasním způsoby provedení exekuce, které se týkají vybraného problému, a to výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a přikázáním pohledávky z účtu. V této konkrétnější části se práce dále zaměřuje právě na vybraný problém, pro upřesnění na zaměstnance a možnosti jeho obrany v situaci, kdy je postižen exekucí a výkon rozhodnutí je prováděn právě srážkami ze mzdy a zároveň přikázáním pohledávky z účtu. Na poslední části práce, která se zaměřuje i na příklady s praxe 1
a mimo jiné si klade za cíl najít řešení pro tuto situaci, jsem spolupracovala s Exekutorským úřadem v Rakovníku. V práci se nebudu zabývat historií této právní oblasti, protože historie je velmi obsáhlé téma a stačilo by na pokrytí celé bakalářské práce. O správné volbě tématu mne utvrdilo i přečtení článku Téměř milion exekucí za rok1 na serveru www.aktualne.centrum.cz, kde bylo uvedeno, že za růst počtu exekucí může nejen ekonomická krize, která zasáhla českou ekonomiku, ale především také znásobení počtu věřitelů, kteří se snaží získat své peníze zpět pomocí služeb soudních exekutorů. Dle statistik Exekutorské komory ČR2 bylo tedy v roce 2011 nařízeno 936.219 exekucí, to ovšem neznamená, že téměř každý desátý Čech se potýkal s exekucí, jak často mylně tuto statistiku tlumočí média. Proto si myslím, že je správné této problematice porozumět více do hloubky. Počet nařízených exekucí v jednom roce nic nevypovídá o počtu lidí, kteří se s exekucí potýkají. V současné době může mít jeden člověk exekucí hned několik, k tomuto tématu se v práci také dostaneme. Při psaní mne tedy i zajímalo, jak jsme na tom byli s exekucemi v roce 2012? Opět dle statistiky Exekutorské komory ČR3 jsem zjistila, že v roce 2012 se situace poměrně zlepšila, nařízeno bylo 820.420 exekucí, tedy o 13 procent méně než v roce 2011. Ovšem i tak se jedná o velmi vysoké číslo. Doufám, že tato práce přinese porozumění problémům týkajících se exekucí nejen mně, ale i dalším osobám.
1
ČESKÁ TISKOVÁ AGENTURA, HOVORKA, Jiří. Krize přinesla rekord: Téměř milion exekucí za rok [on-
line]. Na www.aktualne.centrum.cz. Cit. 23.2.2013. Vid.15.3.2012. Dostupný z:
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=737285 2 EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR. Statistiky exekucí za rok 2011 [on-line]. Na www.ekcr.cz. Cit. 23.2.2013. Vid.15.3.2012. Dostupný z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-verejnost/587-statistiky-exekuci-za-rok-2011-1503-2012?w 3 EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR. Počty exekucí klesají [on-line]. Na www.ekcr.cz. Cit. 15.4.2013. Vid. 13.3.2013. Dostupný z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1086-pocty-exekuci-klesaji-13-3-2013?w=
2
1.
Obecně o exekuci a oblasti práva, kterých se
v současnosti exekuce týká Jak je uvedeno v úvodu, historií exekuce se v této práci zabývat nebudeme hlavně i z důvodů, že v historii se význam slova exekuce poměrně proměňoval a pro nás je důležité ji pochopit především v dnešním slova smyslu. Zajímavé ovšem může být definovat si původ slova exekuce. Slovo exekuce pochází z latinského slova executio a do češtiny se dá doslovně přeložit jako provedení. 4 Věřím, že je důležité si dále zmínit rozdíl mezi významem pojmu exekuce a výkon rozhodnutí, ačkoli pravidlo, jaký pojem v určité situaci použít se těžko hledá. Jak z obecného hlediska, tak ale i z hlediska výkladu práva se jedná o totéž, tedy exekuce rovná se výkon rozhodnutí a představme si pod tím proces. Proces, který má za cíl provést nucenou realizaci plnění, tuto činnost provádí k tomu oprávněné orgány. Ovšem z právního hlediska České republiky je potřeba tyto pojmy rozlišovat. Exekucí se myslí tedy způsob nuceného provedení rozhodnutí a dále i celá oblast práva týkající se exekuce, která je upravena zákonem č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (zjednodušeně exekuční řád) a je často nazývána soudní exekucí. V českém právu také nalezneme pojmy jako daňová exekuce a správní exekuce, které si nyní níže vysvětlíme. Výkon rozhodnutí je proces, který upravuje zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdější předpisů v paragrafech 251 – 351a. A hlavní rozdíl v těchto dvou označeních spočívá v tom, že výkon rozhodnutí provádí a mají na starost soudy samotné a naopak pravomoc provádět exekuci je svěřena do rukou soudních exekutorů. Právní řád České republiky aktuálně definuje správní exekuci, která je upravena přímo ve správním řádu, ale opírá se částečně i o řád daňový. Dále potom rozlišujeme daňovou exekuci, jejíž úpravu týkající se exekučního orgánu nalezneme v daňovém řádu, jinak se subsidiárně postupuje podle občanského soudního řádu. Třetí typ exekuce můžeme označit jako soudní exekuci, avšak toto označení se v zákoně nikde neobjevuje, výstižněji bychom tento druh exekuce mohli pojmenovat jako exekuci prováděnou soudními exekutory. Nyní si jednotlivé druhy exekucí zjednodušeně vysvětlíme. Začneme správní exekucí, budeme pokračovat daňovou exekucí a tuto kapitolu zakončíme soudní exekucí. Soudní exekuci si však definujeme jen velmi obecně, protože v dalších kapitolách se jí budeme věnovat hlouběji. 4
www.google.translate.cz překlad slova [on-line]. Dostupný z http://translate.google.cz/?hl=cs&tab=wT#la/cs/executio
3
1.1 Správní exekuce Jako první si vysvětlíme správní exekuci. Označení správní nese podle toho, že její právní úprava je obsažena v zákoně č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdější předpisů. Tento druh exekuce je zde popsán v hlavě XI, paragrafech 103 až 129. Samotné správní řízení má několik částí a mezi jednu část patří právě exekuce. Exekuce navazuje na nalézací a určovací řízení, ale pouze v tom případě, že řízení bylo ukončeno vydáním rozhodnutí (případně uzavřením smíru) a povinnost, která byla uložena účastníkovi na základě tohoto rozhodnutí, nebyla v dané lhůtě řádně a dobrovolně splněna.5 Exekuční řízení je však samostatné formální řízení a jeho cílem není vydání rozhodnutí, nýbrž faktické provedení donucovacích výkonů. Osoba, vůči které je zahájeno exekuční řízení, se ve správní exekuci označuje jako povinný. Exekuce se provádí bez přihlédnutí k vůli povinného. Dle zákona je exekučním správním orgánem správní orgán, který je podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněn k exekuci.6 Exekučním titulem ve správní exekuci, na jehož základě se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz je: a) Vykonatelné rozhodnutí podle § 74 Správního řádu b) Vykonatelný smír podle § 141 odst. 8 téhož zákona. To znamená, že vykonatelné rozhodnutí a vykonatelný smír jsou právní skutečnosti, na základě kterých vzniká právo výkonu rozhodnutí vůči oprávněnému. Zažádat o provedení exekuce dle správního řádu má právo správní orgán, který vydal rozhodnutí nebo schválil mír, případně osoba oprávněná z exekučního titulu. Exekuční titul se uplatňuje u příslušného exekučního správního orgánu, existuje ovšem i možnost zažádat o provedení exekuce soud nebo soudního exekutora. Pokud dojde k žádosti o provedení soudním exekutorem, musí být tato žádost dostatečně odůvodněna, protože povinnému vznikají velké náklady, které by ze správní exekuce neplynuly. Určit příslušný exekuční správní orgán správně závisí na tom, zda se jedná o exekuci na peněžitá či nepeněžitá plnění. U exekuce na peněžitá plnění to dle zákona bývá obvykle: obecný správce daně, u kterého se místní příslušnost zjistí podle zvláštního zákona
5
ERBSOVÁ, Hana, PETROVÁ. Správní řád s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2008. ISSN 1211-2437.
str.160 6
HRABÁK, Jan, NAHODIL, Tomáš. Správní řád s výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 4., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2012. ISBN 978-80-7357-959-3. str. 314
4
příslušný obecní nebo krajský úřad, případně jiný orgán některého z uvedených územních samosprávných celků. Ze zákona vyplývá, že pro exekuci, evidenci a vybírání peněžitých plnění se uplatní postup pro správu daní.7 Příslušný exekuční správní orgán pro nepeněžitá plnění je zpravidla orgán, který vydal exekuční titul, pokud je splněna podmínka, že se jedná o orgán moci výkonné. U nepeněžitého plnění je ovšem i možnost, aby jiný správní orgán, který vydal exekuční titul, požádal o provedení exekuce příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Správní exekuce může být nařízena nejpozději do 5 let od doby, kdy měla být povinnost splněna dobrovolně a prováděna může být nejdéle do 10 let. Správní exekuce je nařízena vydáním exekučního příkazu. Exekuční příkaz je oznámen povinnému, ale i dalším osobám, kterým z exekučního příkazu vyplývají povinnosti nebo práva. Proti vydanému exekučnímu příkazu se nelze odvolat.8 Způsoby provedení exekuce se opět liší v závislosti na tom, zda se jedná o exekuci k vymožení peněžité či nepeněžité povinnosti. Jak jsme uváděli výše, pro exekuci na peněžitá plnění se postupuje dle postupů platných pro správu daní, tedy jako u exekuce daňové a tu si vysvětlíme v dalším bodě. Pokud se jedná o exekuci na nepeněžité plnění, zákon říká, že se musíme řídit povahou uložené povinnosti a udává výčet způsobů, jakými lze exekuci provést: náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění,
zejména
vyklizením,
odebráním movité věci a převedením ukládáním donucovacích pokut.9 Exekuční náklady hradí zpravidla povinný, až na výjimky uvedené ve správním řádu v § 116.
1.2 Daňová exekuce V tomto bodě si popíšeme daňovou exekuci především z hlediska speciální úpravy, kterou obsahuje zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdější předpisů. Budeme 7
Zákon č. 500 ze dne 24. Června 2004 správní řád. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupný také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z500_2004.pdf Cit: §106 odst. (3) 8 Zákon č. 500 ze dne 24. Června 2004 správní řád. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupný také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z500_2004.pdf Cit: §111 9 HRABÁK, Jan, NAHODIL, Tomáš. Správní řád s výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 2., aktualizované vydání. Praha: ASPI a.s., 2006. ISBN 80-7357-180-3. str. 266
5
se řídit pořadím paragrafů, takže struktura se bude odlišovat od té, v níž jsme si popisovali správní exekuci. Daňová exekuce se používá k vymožení nedoplatků na daních a z toho plynoucích pokut. Správce daně, tedy orgán, který je oprávněn vymáhat nedoplatek daňovou exekucí má stejnou možnost jako orgány ve správní exekuci a to takovou, že se může obrátit na soud případně soudního exekutora. Cestu, jakou bude nedoplatek vybírán, musí správce daně zvolit adekvátně, s přihlédnutím na výši nákladů plynoucích z jiného způsobu vymožení než pomocí daňově exekuce. Správce daně může nařídit exekuci okamžitě, bez předchozího upozornění na výši nedoplatků dlužníka a případné následky z toho plynoucí. Správce daně tedy nemá povinnost informovat dlužníka ani o hrozící exekuci. Úlohou daňového subjektu by tedy mělo být pečlivé sledování stavu svého osobního daňového účtu.10 Exekučním titulem pro účely daňové exekuce je: výkaz nedoplatků vykonatelné rozhodnutí, které stanovuje peněžité plnění vykonatelný zajišťovací příkaz.11 Daňový řád samozřejmě určuje náležitosti výkazu nedoplatků jako například: označení správce daně, den, k němuž je výkaz sestavován, údaje o jednotlivých nedoplatcích apod. V následujícím paragrafu zákon definuje vztah mezi daňovým řádem a občanským soudním řádem. Jak jsme si uvedli v úvodu této kapitoly, při daňové exekuci se postupuje dle občanského soudního řádu a pravomoci správce daně, který v tomto řízení vystupuje jako exekuční orgán, upravuje výlučně daňový řád.12 Exekuční řízení se zahajuje vydáním exekučního příkazu. Náležitosti exekučního příkazu jsou opět definovány zákonem, pro nás zmíníme ty nejdůležitější a to: způsob, jakým bude exekuce provedena a odkaz na exekuční titul. Rozdíl u daňové exekuce oproti správní je, že proti exekučnímu nařízení je možné se odvolat do 15 dnů ode dne doručení.
10
DUBŠEKOVÁ, Lenka. Daňový řád. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. Meritum. ISBN 978-80-7357-9968. str. 108 11 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: GRADA Publishing, 2010. ISBN 978-80-247_3206-0. str.264 12 Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb087-09-pdf.aspx
6
Daňový řád udává kogentní výčet způsobů, kterými lze daňovou exekuci provést, jedná se o: srážky ze mzdy přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb přikázáním jiné peněžité pohledávky postižením jiných majetkových práv prodejem movitých věcí prodejem nemovitosti.13 Způsoby provedení si nyní ve stručnosti vysvětlíme. Srážky ze mzdy. Tato exekuce se provede srážkami ze mzdy a jiných příjmů do výše částky, kterou stanovuje exekuční příkaz. Srážky je povinen provádět plátce mzdy dlužníka po celou dobu trvání exekuce. Na návrh dlužníka může být ze závažných důvodů výše částky upravena, ovšem vždy pouze za příslušné výplatní období, ke kterému se návrh vztahuje. Dlužník má informační povinnost hlásit změny vzniku a zániku nároku na mzdu a příslušného plátce mzdy do 8 dnů, ode dne, kdy tyto změny nastaly. Pokud tuto povinnost nesplní, hrozí mu pořádková pokuta od správce daně.14 Přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tato exekuce se provede odepsáním finančních prostředků dlužníka a to z jeho běžného účtu, vkladového nebo jiného účtu opět do výše částky, kterou stanovuje exekuční příkaz. Tyto prostředky jsou následně vyplaceny správci daně. Běžný, vkladový či jiný účet může být veden v jakékoli měně, exekuce se tedy nemusí provádět pouze z účtu vedeného v českých korunách. Příslušný poskytovatel platebních služeb nesmí po dobu trvání daňově exekuce provádět s finančními prostředky, které se nachází na účtu, na který je přikázána pohledávka níže vyjmenované úkony: vyplácet provádět jejich započtení jakkoli s nimi nakládat. Toto vše do výše částky uvedené v exekučním příkazu.15
13
MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: GRADA Publishing, 2010. ISBN 978-80-247_3206-0. str.265 14 KRATOCHVÍL, Jaroslav, TARANDA, Petr. Daňový řád: nový zákon s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2010. ISSN 1211-2437. str. 208 15 HANUŠ, Jaromír, HOLUŠA, Bohumil a MUSILOVÁ, Lydie. Daňový řád v kostce. Ostrava: EconomiCon, 2012. ISBN 978-80-9050-652-7. str. 251
7
Přikázání jiné peněžité pohledávky. Tento způsob provedení daňové exekuce postihuje jinou peněžitou pohledávku než dva předchozí vyjmenované způsoby, nejedná se tedy o nárok na mzdu nebo pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb. Při provádění exekuce tímto způsobem se exekuční příkaz doručí dříve poddlužníkovi než dlužníkovi. Zde se nám tedy prvně objevuje osoba poddlužníka. Postavení tohoto subjektu si podrobněji vysvětlíme až níže. Abychom ovšem chápali jeho postavení v této kapitole, řekneme si, o koho se konkrétně jedná. V tomto bodě bude poddlužníkem dlužník daňového dlužníka. Tedy například nějaký jeho odběratel, vůči kterému má nebo bude mít náš dlužník pohledávku. V případě srážek se mzdy je poddlužníkem zaměstnavatel, je poddlužníkem zpravidla banka.
u přikázání pohledávky
na peněžité prostředky
16
Postižení jiných majetkových práv. V tomto případě se musí jednat o jiná majetková práva dlužníka, než která jsme si dosud vysvětlili, tedy zjednodušeně se nesmí jednat o mzdu, peněžní prostředky na účtech či peněžité pohledávky. Tato jiná majetková práva musí být převoditelná na jiného. Průběh této exekuce odpovídá povaze příslušného jiného majetkového práva. 17 Pro lepší pochopení si uveďme příklad. Může se jednat například o postihnutí podílu povinného jako společníka ve společnosti s ručením omezeným či postihnutím členských práv v družstvu apod. Méně typický příklad může být i zákaz vydání nebo dodání určitých věcí dlužníkovi. Tyto nároky plynoucí z uvedených podílů či věci určené dlužníkovi budou vydány správci daně k uspokojení dluhu, namísto dlužníka. Daňová exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí. V tomto bodě si zjednodušeně vysvětlíme poslední dva způsoby provedení exekuce. Správce daně může v obou těchto případech nařídit a provést dražbu. V daňovém řádu můžeme tedy nalézt právní úpravu dražby, která slouží k uspokojení nároků správce daně. Při prodeji movitých věcí je důležitě sestavit soupis věcí, které podléhají exekuci, mělo by se jednat o věci, které lze nejsnáze prodat. S věcmi, které jsou v tomto soupisu a mají být prodány, nesmí dlužník dále nakládat. Každá věc z tohoto soupisu se draží samostatně, případně v souboru. U nemovitostí se postupuje obdobně, musí se vždy jednat o nemovitost,
16
KRATOCHVÍL, Jaroslav, TARANDA, Petr. Daňový řád: nový zákon s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2010. ISSN 1211-2437. str. 209 17 HANUŠ, Jaromír, HOLUŠA, Bohumil a MUSILOVÁ, Lydie. Daňový řád v kostce. Ostrava: EconomiCon, 2012. ISBN 978-80-9050-652-7. str. 254, 255
8
která je ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví dlužníka.18 Důležité je získat znalecké ocenění takové nemovitosti. Daňový řád stanoví způsob, jakým se rozděluje výtěžek dražby. Exekuční náklady hradí povinně zpravidla dlužník, ovšem pokud prováděná exekuce byla neoprávněná, dlužník tuto povinnost nemá.
1.3 Soudní exekuce Jak jsme zmínili v úvodu této kapitoly, soudní exekuci si zde popíšeme jen obecně, protože do detailů problematiky půjdeme až v následující kapitole. Jak bylo řečeno hlavním pramenem práva je exekuční řád a subsidiárně se použije občanský soudní řád. Soudní exekuce je exekuce, která funguje na základě institutu soudního exekutora, tedy na základě přenesení pravomocí soudu na tuto osobu, která je nezávislá a nestranná. Na soudního exekutora se obracíme v případech, kdy jsme se u soudu domohli svých práv, ale povinný nám dosud nesplnil ani ve lhůtě, stanovené soudem, to, co plyne z rozhodnutí soudu, případně jiných listin. Na soudního exekutora se může obracet každý oprávněný, jehož pohledávka je označená jako tzv. vykonatelná. Oprávněný musí podat návrh na zahájení exekučního řízení, který zasílá exekutorovi. Exekučními soudy jsou příslušné okresní soudy.
18
Daně 2013 a předpisy související: s přehledy změn. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-794-2. Str. 944,945
9
2. Definice vybraných pojmů v soudní exekuci V této kapitole si podrobně vysvětlíme, jak vypadá exekuce prováděná soudním exekutorem. Ukážeme si postavení jednotlivých účastníků řízení. Popíšeme si vlastní průběh exekuce a v závěru této části práce si ve stručnosti definujeme způsoby, kterými se dá soudní exekuce provádět. Stěžejním pramenem této kapitoly je tedy exekuční řád.
2.1 Subjekty Abychom mohli dobře pochopit problematiku soudní exekuce, je důležité si definovat subjekty, které se v tomto řízení objevují. Popíšeme si roli soudu v tomto řízení, ale i další pravomoci soudu, které se objevují v exekučním řádu. Dále dva hlavní účastníky řízení, tedy povinného a oprávněného, chcete-li dlužníka a věřitele. Velmi důležité je porozumět postavení osoby soudního exekutora, jeho pravomocím, požadavkům na vykonávání této pozice a ve zkratce si vysvětlit, jak funguje exekutorský úřad. Pro porozumění průběhu exekuce a především při popisu způsobů provedení exekuce je nezbytné vysvětlit si postavení poddlužníků.
2.1.1 Soud Postupně si vyjmenujeme úlohy soudu v pořadí, jak jsou uváděny v exekučním řádu. Uvedeme si tedy všechny situace, ve kterých v exekučním řízení vystupuje soud, uvedeme si ale i jeho pravomoci, které se obecně týkají exekuce. První z nich říká, že soudní exekutor je vázán rozhodnutími soudu, vydanými v příslušných řízeních, tedy v exekučním řízení a řízení o výkonu rozhodnutí. Jako další jmenujme státní dohled nad činností exekutorů. Podle exekučního řádu tuto činnost vykonává předseda okresního soudu, tento dohled provádí nad exekutorskou činností ve svém obvodu. Státní dohled provádí také na základě podnětů, které mu písemně předkládají jak osoby právnické, tak osoby fyzické.19 Mezi další úlohy soudu patří posuzování stavovských předpisů Exekutorské komory, zda nejsou v rozporu se zákonem, toto posouzení provádí na návrh ministra spravedlnosti.
19
Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §7
10
Pravomoci soudu také přímo i nepřímo zasahují do toho, zda má ministr spravedlnosti pravomoc odvolat soudního exekutora, jedná se o případy: uložení trestu zákazu činnosti či nepodmíněného trestu odnětí svobody rozhodnutí o tom, že exekutor nemůže vhledem ke svému zhoršenému zdravotnímu stavu řádně vykonávat činnost nejméně v délce trvání jednoho roku.20 Další pravomoci soudu spadají do kárného řízení. Výše vyjmenované úlohy se týkaly spíše fungování exekutorských úřadů a exekutorské činnosti, kam různými způsoby zasahují pravomoci soudu, nyní si vysvětlíme roli soudu, která má přímé dopady na exekuční řízení samotné. Úlohy soudu si opět probereme v pořadí, jak se objevují v exekučním řádu. Veškeré úkony a rozhodnutí exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise. Jako první nám v obecných ustanoveních zákon říká, že úkony, které provádí soudní exekutor, se považují za úkony exekučního soudu. Exekuční soud rozhoduje o vyloučení exekutora z důvodů podjatosti. Soud, stejně jako další státní orgány, ale i fyzické osoby atd. má povinnost sdělit údaje o majetku povinného, pokud ho o takovou informaci exekutor písemně zažádá. Soud může zapisovat údaje do rejstříku zahájených exekucí, tuto činnost ovšem ve stejném rozsahu může provádět i soudní exekutor. Soud má plný přístup nahlížet právě do již zmiňovaného Rejstříku zahájených exekucí. Jedna z důležitých pravomocí soudů v exekučním řízení je možnost rozhodnout na návrh povinného o spojení exekucí ke společnému řízení. Jedná se o exekuční řízení, která jsou vedena u více exekutorů proti jednomu povinnému. V tomto rozhodnutí musí soud uvést, který exekutor řízení dále povede.21 Další důležitá role soudu v exekučním řízení je povinnost rozhodovat o návrhu o pověření a nařízení exekuce. Tento návrh předkládá soudu exekutor na základě došlého exekučního návrhu. Soud musí rozhodnout nejpozději do 15 dnů ode dne doručení. Soud má také pravomoc rozhodovat o změně exekutora. Hovoříme o případu, kdy oprávněný požádá exekuční soud o změnu exekutora. Příslušný exekuční soud, má-li pro to důvod, zažádá o vyjádření exekutora. V dalších paragrafech zákon definuje věcnou a místní příslušnost soudů. Věcně příslušnými soudy jsou okresní soudy. Místní příslušnost se posuzuje podle místa trvalého
20
KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 51, 52
11
pobytu fyzické osoby, hovoříme-li o právnické osobě je místně příslušný soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo. Pokud fyzická osoba nemá místo trvalého bytu na území České republiky nebo v případě, že právnická osoba má své sídlo mimo území České republiky je místní příslušnost určována podle toho, kde má povinný majetek.22 Důležitá pravomoc soud je mimo jiné i možnost rozhodnout o odkladu exekuce na návrh povinného. Soud může také rozhodovat o odkladu provedení exekuce. Dále soud rozhoduje o návrhu na zastavení exekuce. O návrhu na zastavení exekuce rozhoduje ovšem pouze v případech, které stanoví zákon jako například situaci, kdy se zastavením exekuce nesouhlasí oprávněný a v případech, kdy návrhu nevyhoví soudní exekutor, protože soudní exekutor rozhoduje o tomto návrhu jako první. Soud může ovšem exekuci zastavit i bez návrhu a to v případech, kdy se objeví skutečnosti, které vedou k zastavení exekuce podle občanského správního řádu. Pokud podáme odvolání proti rozhodnutí exekutora, tak o něm bude rozhodovat soud. Nikoli však příslušný exekuční tedy okresní soud, ale rozhodne příslušný krajský soud, do jehož obvodu patří exekuční soud. Další roli hraje soud při sestavování soupisu movitých věcí dlužníka. Pokud se totiž exekutor rozhodne pro exekuci prodejem movitých věci, musí sestavit soupis majetku dlužníka. Ovšem ne všechny věci uvedené v soupise musí spadat do výlučného vlastnictví dlužníka, dlužník je může mít pouze půjčené apod. V situaci, kdy dlužník tvrdí, že věci nejsou jeho má od 1. ledna 2013 exekutor povinnost uvědomit případného majitele dotčených věcí.23 Případný majitel dotčených věcí se potom obrátí zpět na exekutora s návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu. Pokud mu ovšem exekutor nevyhoví, má možnost se obrátit přímo na soud a to s žalobou na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu. Soud rozhoduje také o námitkách vydaných proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, pokud jim v plném rozsahu nevyhoví sám soudní exekutor.24 Nyní jsme si vyjmenovali většinu pravomocí, které soudu svěřuje přímo exekutorský řád. V úvodu jsme si ale uvedli, že si popíšeme pravomoci, které se i jen obecně týkají exekučního řízení, máme tím na mysli především roli soudu, kterou sehraje předtím, že zahájí samotné exekuční řízení. Tím se dotkneme jedné z otázek, na kterou se v této práci snažíme nalézt 21
Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §37 odst. 5 22 KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 191 23 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 23 24 Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §88
12
správnou odpověď. Opravdu se člověk může dostat do exekuce, aniž by ho předem někdo varoval? Teoreticky to možné není, prakticky ovšem ano, ale to pouze v případě, že soud nebo soudní exekutor se dopustí chyby. Jak se říká chybovat je lidské a ať hovoříme o soudci nebo soudním exekutorovi jsou to právě jen lidé a občas se nějakého omylu dopustit mohou. Věřme ale, že k takovým omylům dochází co nejméně. Proč by nás tedy exekuce neměla překvapit? Exekuce je ve své podstatě nástroj, kterým se snaží věřitel dosáhnout úhrady svých pohledávek, ve většině případů peněžních. Zjednodušeně řečeno, věřitel se snaží splnění závazku svého dlužníka. O tom, že někde dlužíme, většinou víme a pokud dokonce ještě dluh vědomě nesplácíme, potom možnost překvapení z hrozící exekuce nepřipadá v úvahu. Pokud bychom ale i přesto o svém dluhu nevěděli, tak než se dostaneme do samotného exekučního řízení, předchází tomu vydané rozhodnutí soudu. Soud toto rozhodnutí vydává v nalézacím řízení a soud zde posuzuje, kdo je osoba věřitele a dlužníka, jaká je přesná výše dlužné částky či nějakého jiného plnění a do kdy má být částka splacena, případně plnění provedeno.25 K soudu podává žalobu samozřejmě věřitel. Pojďme ale dále zpět, ještě dříve než věřitel podá žalobu k soudu. Před podáním žaloby soudu věřitel zasílá písemné upomínky, v nichž žádá o splacení své pohledávky. Shrneme-li tento odstavec: pravomoc soudu, která neplyne přímo z exekučního řádu, ale má dopady na exekuční řízení je pravomoc rozhodovat o žalobě na zaplacení dluhu, protože z rozsudku vydaného v tomto řízení se později stává vykonatelný exekuční titul. Proces, který jsme si výše popsali a který předchází exekučnímu řízení samotnému, takto platil do konce roku 2012. Od 1. ledna 2013, kdy vstoupila v platnost poslední novela exekučního řádu, byla zavedena ještě tzv. předžalobní výzva. Předžalobní výzvu lze nejlépe vysvětlit přímo slovy prezidenta Exekutorské komory Jiřího Proška, který řekl: „Zjednodušeně řečeno, věřitel bude muset vyzvat dlužníka k zaplacení. Když to neudělá, tak nebude mít nárok na náhradu nákladů soudního řízení a ponese je ze svého. Neznamená to ale, že předžalobní výzvu bude muset věřitel zasílat vždy. To je bohužel omyl, který vznikl špatným výkladem. Výzva bude na místě jen tehdy, pokud věřitel bude chtít vymoci zpět i peníze, které použil na soudní vymáhání dluhu.“26 Předžalobní výzva je tedy další z nástrojů, jak upozornit dlužníka o tom, že někde dluží a že mu hrozí exekuce. Věřme tedy, že toto nové ustanovení bude opravdu ku prospěchu.
25
JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 14 (bač) Novela exekučního řádu: Předžalobní výzva [on-line]. Na www.kn.cz. (KONKURSNÍ NOVINY) Cit. 20.4.2013. Vid. 24.10.2012. Dostupný z: http://www.kn.cz/clanek/novela-exekucniho-radu-predzalobni-vyzva 26
13
2.1.2 Účastníci řízení – povinný (dlužník) a oprávněný (věřitel) Jak říká exekuční řád v § 36, účastníky řízení jsou povinný a oprávněný.27 Pravomoci a role soudu jsou v pramenech práva velice široce popsány, opakem tomu ovšem je při vymezení pojmů povinný a oprávněný. Povinný znamená dlužník, který nesplnil řádně svou povinnost, která mu plynula ze soudního rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu. V případě, že jsou exekucí postiženy věci, které spadají do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení i manžel povinného, ovšem pouze v rozsahu hodnot, které spadají do společného jmění manželů.28 Oprávněný znamená věřitel, jehož pohledávka nebyla dobrovolně uhrazena. Tato pohledávka musí být přiznána pravomocným rozsudkem soudu a pouze osoba, které byla tato pohledávka přiznána, může podat návrh na nařízení exekuce. Vedlejší účastenství je v exekučním řízení vyloučeno, vyplývá to z poměrně složitě formulovaného § 36 odst. 3: Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.29 Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva musí být podložen listinou, kterou vydá či ověří státní orgán případně notář nebo tato skutečnost přímo vyplývá z právního předpisu. Abychom si uvedli nějaké příklady, tak stejně jako můžeme zdědit dům či cenou sbírku obrazů můžeme zdědit i dluhy. V takovém případě dochází tedy k přechodu povinnosti. A na druhé straně, tak jako prodáváme svůj ojetý vůz či starší kolo, může prodat i svou pohledávku.
2.1.3 Osoba soudního exekutora Kdo může být soudním exekutorem? Soudním exekutorem může být fyzická osoba, která splňuje všechny předpoklady pro výkon této funkce. O jaké se jedná předpoklady?
Plná způsobilost k právním úkonům po celou dobu výkonu funkce
Úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy, tato škola musí mít sídlo v České republice
Bezúhonnost
27
Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §36 28 RADKOVA, Martina. Exekuce jiné pohledávky: praktická příručka pro soudy, soudní exekutory, finanční úřady, advokáty, daňové poradce, úřady a instituce vedoucí exekuce, dlužníky, věřitele a mnohé další. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-767-6. str. 129
14
Vykonání minimálně tříleté exekutorské praxe (započítává se: praxe soudce a jeho asistenta, prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce a jeho asistenta, justičního čekatele, advokátního a notářského koncipienta a další)
Úspěšně složená exekutorská zkouška
Složení exekutorského slibu
Jmenování ministrem spravedlnosti do exekutorského úřadu
Uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, která může vzniknout v souvislosti s výkonem funkce soudního exekutora30
Činnost exekutora začíná ve chvíli, kdy končí činnost soudu v nalézacím řízení. Činností exekutora se rozumí především nucený výkon exekučních titulů. Nucený výkon exekučních titulů je zákonem označován jako exekuční činnost. Základní princip výkonu exekuční činnosti je nezávislost exekutora, a to především z toho důvodu, že úkony soudního exekutora jsou považovány za úkony soudu - jak jsme si uváděli již při definování pravomocí soudů. Exekutor je vázán pouze legislativními předpisy České republiky a příslušnými rozhodnutími soudu. Soudní exekutor vykonává svou činnost za úplatu. Tento nárok nemůže exekutorovi nikdo odepřít, ani soud. Výše odměny exekutora je podrobně upravena ve vyhlášce č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. Exekutor nemůže provozovat jinou výdělečnou činnost. Existuje ovšem několik výjimek, jedná se o správu vlastního majetku a dále může exekutor za úplatu vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, znaleckou, tlumočnickou, uměleckou a v neposlední řadě činnost publikační.31 Exekutor může mít své zaměstnance. Na pracovní poměr těchto zaměstnanců se jako pramen práva použije zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V exekučním řádě není žádná podrobnější úprava. Exekuční řád umožňuje exekutorovi, aby pověřil provedením jednotlivých úkonů v exekučním řízení svého zaměstnance. Zaměstnance exekutora, ve své podstatě zaměstnance exekutorského úřadu si vyjmenujeme níže, až se budeme věnovat fungování exekutorského úřadu. 29
Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §36 odst. 3 30 KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 1 31 Exekuční řád s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2008. ISSN 1211-2437. str. 13
15
Nyní si řekněme jen pár slov o Exekutorské komoře České republiky. Jedná se o orgán samosprávy exekutorů, její význam můžeme připodobnit k České lékařské komoře, Komoře daňových poradců ČR apod., je právnickou osobou. Byla zřízena k 1. květnu 2001, v době kdy vstoupil v účinnost exekuční řád.32 Komora sdružuje všechny exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Členové komory jsou povinni platit členské příspěvky, tyto příspěvky tvoří většinu příjmů. Komora má tyto orgány:
Sněm – nejvyšší orgán Komory, každý exekutor má právo se ho účastnit
Prezidium – výkonný a řídící orgán Komory Prezidium také vyhlašuje a organizuje výběrové řízení a v takovém případě jmenuje další zvláštní orgán a to výběrovou komisi.
Prezidenta – zástupce Komory navenek
Revizní komisi – má na starosti kontrolu hospodaření Komory
Kontrolní komisi – zabývá se stížnostmi na exekutory, provádí kontroly
Kárnou komisi – členové rozhodují o kárných žalobách v kárném řízení
Zkušební komisi – členové posuzují znalosti uchazečů, kteří se ucházejí o složení exekutorské zkoušky
Obdobně jako jsme si výše popsali fungování Exekutorské komory České republiky, si nyní vysvětlíme fungování exekutorského úřadu. Exekutorský úřad se zřizuje v obvodu příslušného okresního soudu. Každý exekutorský úřad musí být řádně označen. V čele exekutorského úřadu stojí soudní exekutor. Exekutor může mít své zaměstnance a tito zaměstnanci tedy patří pod příslušný exekutorský úřad. Zaměstnancem exekutora může být exekutorský koncipient a exekutorský kandidát. Koncipient může být zmocněn k vykonávání jednotlivých úkonů, které se týkají exekuční činnosti. Koncipient ovšem nemůže provádět dražbu nemovitosti nebo podniku, zřizovat exekutorské zástavní právo a další úkony uvedené v zákoně.33 Exekutorský kandidát je ve své podstatě exekutor bez vlastního úřadu a to z toho důvodu, že počet exekutorů je v České republice omezen počtem exekutorských úřadů, který stanovuje ministr spravedlnosti. Exekutor může exekutorského kandidáta zmocnit k provádění úkonů spojených s exekuční činností. Exekutor může mít vedle exekutorského koncipienta a kandidáta i další zaměstnance,
32
KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 13 33 Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §19 - §21
16
kteří se budou zabývat především fungováním úřadu a jednoduchými úkony.34 Zákon popisuje případy, ve kterých zaniká výkon exekutorského úřadu, jedná se například o případ smrti exekutora, odvolání exekutora, zbavení či omezení právní způsobilosti exekutora a další. Nyní jsme si popsali osobu soudního exekutora spíše po funkční stránce a nyní si vysvětlíme jeho pravomoci během exekučního řízení. Popíšeme si většinu ze zásadních pravomocí, které jsou důležité pro vyjasnění toho, co exekutor smí a co si naopak dovolit nemůže. Podle exekučního řádu je exekutor povinen vykonávat své povolání svědomitě. Označení soudní exekutor, exekutorský úřad a další tvary, odvozené od těchto označení smí používat pouze oprávněné osoby. Tímto chce zákon zamezit záměně například s nějakou společností, která by mohla toto označení používat ve svém názvu apod. Soudní exekutor používá při své činnosti:
průkaz exekutora
razítko
pečetidlo 35
Výše vyjmenované předměty, které exekutor využívá, musí obsahovat: jméno, příjmení a titul exekutora, označení "soudní exekutor", sídlo exekutora, státní znak České republiky. Vzory pro razítko a pečetidlo můžeme nalézt v exekučním řádu.36 Exekutor má povinnost zachovat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl během své činnosti. Exekutor odpovídá za škodu, kterou způsobil během své činnosti, odpovídá i za škodu způsobenou svými zaměstnanci. Exekutor má právo zažádat o ochranu a součinnost Policii České republiky. První ze zásadních pravomocí soudního exekutora je písemná žádost o poskytnutí součinnosti. Tuto součinnost musí dle zákona bezplatně poskytnout: Orgány státní správy, samosprávy a právnické osoby (katastrální úřad, finanční úřad, zdravotní pojišťovna, registr motorových vozidel, Středisko cenných papírů a další) Tyto orgány poskytnou soudnímu exekutorovi například poslední známou adresu povinného, zaměstnavatele povinného, údaje o majetku a pohledávkách.
34
HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 34 35 HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 24 36 Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx Cit. §13 odst. 3
17
Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní družstva a další peněžní ústavy Tyto organizace poskytnou soudnímu exekutorovi čísla účtů povinného, další osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu povinného a jiné. Pošta, dopravci a zasilatelé Tyto organizace poskytnou soudnímu exekutorovi totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky, počty došlých zásilek, oznámit odesílatele a adresáta došlých zásilek apod. Provozovatelé telekomunikačních služeb Tyto organizace poskytnou soudnímu exekutorovi čísla povinného, způsob úhrady za služby. Nesmí ovšem sdělit volaná čísla. Pojišťovny Pojišťovny poskytnou soudnímu exekutorovi informace o pojistných plněních vyplacených ve prospěch povinného. Vydavatelé tisku, provozovatelé internetových inzertních serverů Tyto organizace poskytnou soudnímu exekutorovi informace o inzerátech, které se týkají nakládání s majetkem povinného.37 Pokud by tedy měl někdo v úmyslu se skrývat před exekutorem a snažil se zamlčet svůj majetek, exekutor má ve svých pravomocech získat většinu důležitých informací o povinném. Soudnímu exekutorovi poskytují informace i další významné orgány České republiky, jako například Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky, kteří poskytnou základní informace z registru obyvatel. Základními informacemi se myslí jméno, příjmení, datum a místo narození, místo pobytu. Informace poskytuje také Ministerstvo financí České republiky a Česká správa sociálního zabezpečení.38 Exekutor má právo vyzvat povinného, aby dobrovolně splnil povinnost. Pokud povinný tak neučiní má exekutor právo zvolit způsob, kterým bude exekuce provedena. Exekutor provádí exekuci rychle a účelně, dbá ovšem přitom na práva všech zúčastněných.39 Nyní přejděme k právům exekutora, která se týkají již přímo způsobu provedení exekuce. Popíšeme si, co smí a nesmí exekutor při provádění exekuce. Samotné způsoby
37
KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 99, 100 38 HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 44,45 39 Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx
18
provedení si budeme popisovat v dalších bodech této kapitoly. Tato část je důležitá především proto, aby povinný věděl, co je a co už není v mezích zákona. Jedná se především o způsob provedení exekuce prodejem movitých věci a nemovitostí. K tomuto způsobu provedení exekuce, dochází většinou v případech, kdy způsoby provedení exekuce srážkami ze mzdy nebo tzv. obstavením účtu selhaly. V případě prodeje movitých věcí musí dojít k sestavení soupisu movitých věcí.40 V tuto chvíli by tedy bylo dobré si říci, co nám exekutor vzít nesmí, jedná se o: Běžné oděvy a obvyklé vybavení domácnosti Zdravotnické potřeby Snubní prsten a jiné předměty podobné povahy Hotovost do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce Zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako společníci (jako příklad si můžeme uvést psa, toto ustanovení přinesla také až novela platná od roku 2013) Jedná-li se o dlužníka podnikatele, nesmí mu být odejmuty věci, které nezbytně potřebuje pro vykonávání své podnikatelské činnosti.41 Co je v domácnosti obvyklé? Posuzovat věci, zda jsou obvyklým vybavením domácnosti, je nutné především z hlediska nezbytné potřeby při uspokojení hmotných potřeb jak dlužníka, tak jeho rodiny. Musíme brát na vědomí, že existují určité sociální standarty. Pro někoho je typickým vybavením domácnosti veliký barevný televizor, domácí kino či kožená sedací souprava, to ovšem neznamená, že se jedná o věci obvyklé a nezbytně potřebné.42 Vyplývá to například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, spisová značka: 20 Cdo 2133/2001 z 26.02.2002. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí postihující věci, které byly zahrnuty do soupisu movitých věcí, a to sedací soupravu, barevný televizor Grundig, nástěnné hodiny, prádelník, skříň a noční stolky. Uvedené věci, přestože tvoří obvyklé vybavení domácnosti, totiž nejsou těmi, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny.43
40
Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx 41 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 24 42 EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR. 34. Co nelze zabavit [on-line]. Na www.ekcr.cz. Cit. 23.5.2013. Dostupný z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/869-34-co-nelze-zabavit?w= 43 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, In: Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Dostupné z:
19
Dále si uvedeme, na jaké peníze exekutor nemá vůbec nárok, jedná se o: Dávky ve hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc)44 Jednorázové dávky státní sociální podpory (porodné, pohřebné)45 Příspěvky na bydlení Dávky sociální péče -
dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem
-
dávky starým a těžce zdravotně postiženým občanům
-
dávky péče o občany společensky nepřizpůsobené
-
dávky péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc46
V praxi prý často bývá položena otázka, zda může být exekuce uvalena i na „mateřskou“? Dávka, která se hovorově nazývá „mateřská“ je vlastně složena ze dvou druhů dávek. První je peněžitá pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění a ta druhá rodičovský příspěvek, který je dávkou státní sociální podpory. Rodičovský příspěvek není jednorázovou dávkou státní sociální podpory, to tedy znamená, že na oba druhy dávek se exekuce vztahuje a exekutor na ně má nárok.47
2.1.4 Další subjekty U některých způsobů provedení exekuce a v konkrétních částech exekučního řízení se objevují třetí osoby, které mají procesní práva a povinnosti. Hovoříme o plátci mzdy, bance apod. Plátce mzdy má v exekuci srážkami ze mzdy určité povinnosti, které mu stanovuje zákon, přesto není účastníkem řízení. Plátce mzdy má tyto povinnosti: provádět srážky ze mzdy povinného a tyto srážky nevyplácet povinnému po nabytí právní moci nařízení výkonu rozhodnutí, vyplácet srážky ze mzdy oprávněnému nebo soudu, pokud to soud nařídí na žádost některého z oprávněných
http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/E427A05DF6152371C1257A4E0068C644?open Document&Highlight=0 44
Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. [on-line]. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62337&fulltext=&nr=111&part=&name=&rpp=15 Cit. §4 45 Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdější předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=43008&nr=117~2F1995~20Sb.&ft=pdf 46 NAKLADATELSTVÍ SAGIT. DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE Právní úprava a její změny [on-line]. Na www.sagit.cz. Dostupný z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_025.htm 47 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 27
20
přestat provádět srážky ze mzdy po uspokojení pohledávky oprávněného má povinnost oznámit soudu do jednoho týdne, že povinnému skončil jeho pracovní poměr zaslat soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a zároveň vyplatil oprávněnému případně oprávněným oznámit soudu pohledávky, pro které byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy udat pořadí těchto pohledávek48 a práva: podat soudu návrh na zastavení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, pokud povinný po dobu jednoho roku nepobírá žádnou mzdu nebo v takové výši, aby z ní mohli být srážky provedeny.49 Peněžní ústav má v exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu určité povinnosti, které mu stanovuje zákon, přesto není účastníkem řízení. Peněžní ústav má tyto povinnosti: nevyplácet peněžní prostředky do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství neprovádět započtení, ani jinak nakládat s těmito prostředky provést výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů (byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtů povinného zároveň) podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vyplatit odepsanou pohledávku oprávněnému. 50 Dlužníkovi povinného vznikají práva a povinnosti v exekučním řízení, v případech, kdy je exekuce prováděna přikázáním jiných peněžitých pohledávek či postižením jiných majetkových práv. Při exekuci prováděné přikázáním jiných peněžitých pohledávek vznikají dlužníkovi povinného tato práva a povinnosti: nevyplatit postiženou pohledávku povinnému nezapočíst ani nijak nakládat s touto pohledávkou vyplatit oprávněnému tuto pohledávku v dané výši51 48
WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 886-903 49 WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 892 50 WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 903-911 51 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf
21
V případech, kdy byl výkon rozhodnutí nařízen pro více pohledávek, dochází k uspokojení pohledávek v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Byla-li nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek doručena dlužníkovi v jednom dni a tato nařízení výkonu rozhodnutí by nemohla být z pohledávky povinného uspokojena v plné výši současně, uspokojí dlužník povinného tyto pohledávky poměrně.52 Při exekuci, prováděné postižením jiných majetkových práv, vznikají dlužníkovi povinného obdobná práva a povinnosti, jako jsme si uvedli výše, protože se podle zákona použijí přiměřeně ustanovení pro výkon přikázáním jiných peněžitých pohledávek.53
2.2 Průběh exekuce Nyní si pouze heslovitě popíšeme, jak probíhá exekuční řízení. Exekuční řízení je zahájeno v okamžiku, kdy je věřitelův návrh na nařízení exekuce doručen exekutorovi. Poté exekutor zašle dlužníkovi výzvu, aby splnil závazek, a stanoví mu na to lhůtu 30 dnů. Pokud závazek není splněn, soudní exekutor začíná vydávat exekuční příkazy a postihovat majetek dlužníka, začíná fakticky provádět exekuci. Exekuci lze v jednom exekučním řízení provádět několika způsoby zároveň, ovšem pouze tehdy, že jeden ze způsobů provedení exekuce nepostačuje k uspokojení věřitele. Exekuční řízení je obvykle ukončeno vymožením, dále na návrh věřitele nebo z důvodu nemajetnosti.54
2.3 Způsoby provedení exekuce Způsoby provedení exekuce se rozdělují podle toho, zda se jedná o exekuce ukládající zaplacení peněžité částky či exekuce na nepeněžité plnění. Nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se na způsoby provedení exekuce přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující dané způsoby.
52
WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 915 53 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 54 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 12
22
2.3.1 Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze dle exekučního řadu provést těmito způsoby: srážkami ze mzdy a jiných příjmů Jak jsme si uvedli výše, může se jednat i o důchody, „mateřskou“, podporu v nezaměstnanosti či například nemocenskou. přikázáním pohledávky O jaké se může jednat pohledávky? Zákon stanovuje 3 typy pohledávek a to: pohledávky z účtu u peněžního ústavu, jiné peněžité pohledávky, jiná majetková práva, zejména podíly v obchodních společnostech.55 Jaké pohledávky jsou naopak vyloučeny? Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, která má být vyplacena pojišťovnou (dle pojistné smlouvy) a tato náhrada má být použita k novému vybudování nebo opravě budovy. Jak jsme si uvedli výše, nesmí se jednat také o peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově.56 prodejem movitých věcí a nemovitostí Jak jsme si uvedli výše, zde nám zákon říká, na které věci exekutor nárok nemá. Dále je uvedeno, jak postupovat pokud jsou v soupisu věcí předměty, které nám nepatří. postižením podniku Exekuci postižením podniku povinného nebo jeho části může exekutor provést pouze v případě, je-li doloženo, že podnik nebo část podniku je majetkem povinného. Exekutor musí ustanovit v exekučním příkazu správce podniku. Podnik je oceněn podle zvláštního právního předpisu a to zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.57 Jaký podnik nemůže být výkonem rozhodnutí postižen? Výkon rozhodnutí postižením podniku nelze použít, jedná-li se o banku.58 zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech V případech, které exekutor uzná za účelné, může na nemovitostech povinného zřídit exekutorské zástavní právo k zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného. 55
HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 76 56 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 57 KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 294,295 58 WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 963
23
Nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se na exekuci zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, které upravují výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech.59 správou nemovitosti Jedná se o jednu z novinek, kterou přinesla novela platící od roku 2013. Jedná se o další možnost jak provést exekuci, aniž by došlo k prodeji vlastníkova majetku. V situacích, kdy to bude možné, může být nemovitost povinného pronajata prostřednictvím exekutora nebo exekutorem pověřeného správce a takto získané finanční prostředky se použijí na splacení pohledávky povinného.60 pozastavením řidičského oprávnění Také v tomto případě se jedná o novinku z novely exekučního řádu. Týká se pouze dlužníků, u nich je vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě, tzv. alimenty.61 Tento exekuční příkaz se ovšem ruší v případě, prokáže-li povinný, že řidičské oprávnění potřebuje nezbytně k uspokojování svých základních životních potřeb a osob, ke kterým má vyživovací povinnost. Tato situace se týká především řidičů z povolání.62
2.3.2 Exekuce na nepeněžité plnění Exekuci na nepeněžité plnění lze dle exekučního řadu provést těmito způsoby: vyklizením Hovoříme především o vyklizení bytu, nemovitosti, stavby či místnosti. Existují 2 způsoby vyklizení, buď to bez náhrady nebo se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší.63 Podrobnou úpravy bychom opět nalezli v občanském soudním řádu. odebráním věci Může se jedna pouze o věci movité. Soudní exekutor se postará o výkon rozhodnutí tím, že odebere danou věc se vším, co k ní patří, povinnému a odevzdá ji oprávněnému.64
59
Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx 60 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 65 61 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 65 62 Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb141-09-pdf.aspx 63 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 64 WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 999, 1000
24
rozdělením společné věci Jedná se o věci, které jsou ve spoluvlastnictví. Rozdělení společně věci může být provedeno prodejem a rozdělením následného výtěžku z prodeje, při prodeji by se přiměřeně postupovalo podle ustanovení o prodeji movitých věcí a nemovitostí. Dále může být provedeno rozdělením jiným způsobem, například rozdělením pozemku.65 provedením prací a výkonů Tuto práci či výkon může provést přímo povinný či sám oprávněný nebo oprávněným pověřená osoba. V případě, že práci či výkon provedl sám oprávněný nebo jím oprávněná osoba, vznikne povinnému náklad, který je povinen zaplatit.66
65
WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 1002 66 WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 1003
25
3. Soudní exekuce a její krátké srovnání s ostatními druhy Uvedeme
si
pouze
dva
základní
rozdíly,
které
jsou
pro
nás
důležité,
abychom porozuměli vybraným problémům, a to kdo se může v té které exekuci objevit na straně oprávněného a na straně povinného. Tento bod osnovy je shrnutí toho, co jsme si výše uvedli, případně vyplývá z informací výše uvedených. Oprávněným ve správní exekuci může být přímo správní orgán, který povinnost vymáhá, případně i jiná osoba, které bylo přiznané určité právo. Tato povinnost či právo musí být ovšem podloženy vykonatelným správním rozhodnutím, či schválením vykonatelného smíru. Na straně oprávněného v daňové exekuci se může objevit pouze správce daně. V soudní exekuci může stát na straně oprávněného v podstatě kdokoli. Jak jsme si uvedli, na soudního exekutora se mohou obracet i správní orgány a finanční úřady. V případě ostatních věřitelů se na soudního exekutora může obracet každý oprávněný, jehož pohledávka je označená jako tzv. vykonatelná a povinný mu dosud nesplnil ani ve lhůtě, stanovené soudem, to, co plyne z rozhodnutí soudu, případně jiných listin. Na straně povinného se jak ve správní, tak daňové i soudní exekuci může ocitnout každý, kdo neplní své závazky, ať už vědomě či kvůli své nepozornosti.
26
4. Právní úprava vybraného problému V úvodu jsme si položili několik otázek, na které bychom chtěli v této práci najít odpovědi a popsat si správný postup řešení těchto situací. Následující část práce se pokusí nalézt odpovědi na tyto otázky: Co když má jeden dlužník více exekucí? Jaké problémy mohou nastat? Co nastane, pokud je jedna exekuce prováděna srážkami ze mzdy a zároveň je na dlužníka uvalena i další exekuce a ta se provádí přikázáním pohledávky z účtu – z účtu na který mu je odeslána zbylá výše mzdy? Dlužníkovi tedy nezůstanou žádné prostředky? Má dlužník právo na nějaké minimum? Případy, kdy má dlužník více exekucí různého druhu upravuje zákon č. 119/2001 Sb. kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů.67 Případy, kdy se provádí více soudních exekucí jedním způsobem, uveďme si příklad, kdy jsou tři jednotlivé exekuční tituly prováděny srážkami ze mzdy, použijí se ve většině případů ustanovení občanského soudního řádu. Pro tento případ a jemu případy podobné ovšem není jednotná právní úprava. Další právní úpravu, kterou budeme potřebovat je důležitá pro určení tzv. základní nepostižitelné částky, která nám nesmí být stržena se mzdy. Hovoříme o nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) - toto nařízení dále odkazuje na zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.68 Poslední pro nás důležitá právní úprava se týká částky, kterou exekutor nesmí zabavit z našeho bankovního účtu. Úpravu tohoto problému nalezneme v občanském soudním řádu a vysvětlíme si ji níže stejně jako ostatní.
4.1 Exekuce a srážky ze mzdy V exekučním řádu není obsažena žádná speciální úprava tohoto způsobu provedení exekuce. Použijí se tedy v plném rozsahu ustanovení občanského soudního řádu. Tímto způsobem provedení exekuce jsme se zabývali částečně v odstavci, který definuje další
67
KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. str. 181 68 TINTĚRA, Pavel. Exekutorský kandidát. Osobní rozhovor. Čistá u Rakovníka, 16.5.2013.
27
subjekty činné v exekučním řízení a to konkrétně při popisování práv a povinností plátce mzdy. Nyní si uvedeme další důležitá ustanovení, která se týkají našich problémů. Srážky ze mzdy lze provádět pouze do výše pohledávky a jejího příslušenství. Výkon rozhodnutí lze provádět i ze mzdy manžela povinného, jde-li o vydobytí závazku, patřícího do společného jmění manželů.69 Srážky se mzdy se vypočítávají z čisté mzdy. Jak se vypočte čistá mzda pro účely výkonu? Čistá mzda je vypočtena jako mzda, od které jsou odečteny zálohy na daň z příjmů fyzických osob (srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků), pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Dále se k této mzdě přičtou čisté odměny za vedlejší činnost, kterou povinný vykonává u svého zaměstnavatele.70 Povinný má ze zákona nárok na základní částku, jejíž výpočet definuje nařízení vlády České republiky. Příklad výpočtu této částky si uvedeme na konci tohoto bodu osnovy. Se souhlasem povinného lze srážet i vyšší částky než které stanovuje zákon. V případě vypláceni mzdy nadvakrát, má plátce mzdy možnost provést srážku už i ze zálohy. Výplatu povinnému provede ovšem až po uplynutí příslušného měsíce. Existuje také možnost dohody mezi povinným a oprávněným o nižší výši srážek než stanovuje zákon.71 Nyní se podívejme na výpočet základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí. Paragraf první této vyhlášky zní: Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (pro rok 2013 se jedná o 3410,- Kč)72 a částky normativních nákladů
na
bydlení
pro
jednu
osobu
podle
zvláštního
právního
předpisu
(dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (tuto částku stanovuje zákon č. č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon stanovuje vždy platnost této částky pro určité
69
Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 70 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 71 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 72 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdější předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=62336&nr=110~2F2006~20Sb.&ft=pdf
28
období a závisí na počtu osob v domácnosti, pro rok 2013 na jednu osobu činí 5 687,- Kč)73.74 Dále se připočítávají částky na další členy v domácnosti: na manžela/manželku povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky (i za předpokladu, že má svůj samostatný příjem) na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky Nezabavitelná částka se zaokrouhluje na koruny nahoru.75 Kolik tedy činí například výše nezabavitelné částky pro povinného, který vyživuje se svou manželkou jedno dítě v roce 2013? -
Nezabavitelná částka na povinného: 2/3 z (3420,- + 5687,-) = 6064,66 Kč
-
Nezabavitelná částka na manželku: ¼ z 6064,66 = 1516,16 Kč
-
Nezabavitelná částka na dítě: ¼ z 6064,66 = 1516,16 Kč
-
Celková nezabavitelná částka, zaokrouhlená na koruny nahoru: 9097,- Kč
Jak vypadá celkový postup při provádění srážek? Nejprve proběhne doručení nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. V tomto nařízení je přikázáno plátci mzdy provádět srážky ze mzdy povinného a tyto částky mu nevyplácet. Po nabytí právní moci nařízení výkonu rozhodnutí je plátce mzdy povinen vyplácet oprávněnému sražené částky. Plátce mzdy přestává provádět srážky ze mzdy v okamžiku, kdy je pohledávka oprávněného uspokojena. Pokud je nařízení vykonáváno i pro úhradu pohledávek splatných v budoucnu např. nákup na splátky, vztahuje se nařízení i na tyto částky.76 V případě změny plátce mzdy v průběhu výkonu rozhodnutí se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí i na mzdu povinného u tohoto nového plátce mzdy. Ukončení dosavadního pracovního poměru, případně uzavření nového, musí povinný oznámit soudnímu exekutorovi vždy do jednoho týdne. V případech, kdy povinný pobírá mzdu od několika plátců, se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Soudní exekutor určí plátcům mzdy jednotlivě, jakou část nepostižitelné částky nemají srážet. Všichni plátci mzdy zasílají
73
Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=43008&nr=117~2F1995~20Sb.&ft=pdf 74 Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Dostupná z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=nv595_2006 75 Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Dostupná z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=nv595_2006 76 DAVID, Ludvík et al. Občanský soudní řád: komentář. Díl II, (§ 201 až 376). Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 978-80-7357-460-4. str. 1488-1491
29
sražené částky soudnímu exekutorovi a ten vyplatí odpovídající část oprávněnému, případný přebytek vrátí povinnému.77
4.2 Exekuce přikázáním pohledávky z účtu I u tohoto způsobu provedení exekuce se použijí ustanovení občanského soudního řádu. Exekuční řád neuvádí žádnou speciální úpravu. Exekuci
přikázáním
pohledávky
z účtu
u
peněžního
ústavu
lze
nařídit
tzv. „obstavením“ běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu na území České republiky. V okamžiku, kdy je peněžnímu ústavu doručen exekuční titul o nařízení výkonu rozhodnutí, ztrácí povinný právo vybrat peněžní prostředky z účtu či s nimi jakkoli nakládat. Také v tomto případě lze výkon rozhodnutí provádět i přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného, jde-li o vydobytí závazku, patřícího do společného jmění manželů. Existují nějaké finanční prostředky, které jsou uloženy na účtech, a soudní exekutor na ně nemá nárok? Ano, existují. Jedná se o:
finanční prostředky určené k výplatě mezd (platů), náhrad mezd (platů) zaměstnancům povinného, které jsou splatné ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (mzdy a platy splatné v dalších výplatních termínech již nelze hradit). Banka tyto prostředky vyplatí na základě úředně ověřeného písemného prohlášení povinného. peněžní prostředky, které jsou určené k vyplácení prostřednictvím karty sociálních systémů vklady na vkladních knížkách a vkladních listech peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima. Tyto prostředky vyplatí banka povinnému nejvýše jednou. Povinný si musí podat žádost a o této možnosti musí být poučen při nařízení výkonu rozhodnutí.78 Na jak dlouho nemáme přístup ke svým penězům? Exekuce prováděná prostřednictvím přikázání pohledávky z účtu se vztahuje na celkovou výši vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Pohledávka se vztahuje na peněžní prostředky, které byly na účtu v okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí finančnímu
77
DAVID, Ludvík et al. Občanský soudní řád: komentář. Díl II, (§ 201 až 376). Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 978-80-7357-460-4. str. 1503-1512
30
ústavu a peněžní prostředky, které na účet došly dodatečně nejpozději však do 6 měsíců od doručení usnesení.79 Banka zašle zajištěné prostředky oprávněnému způsobem uvedeným v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, prostředky zašle v den následující po vyrozumění o tom, že usnesení nabylo právní moci. Jak se postupuje, pokud není v daný den pohledávka povinného splatná? Např. termínovaný vklad? Výplata takových prostředků se provede den poté, kdy se pohledávka stane splatnou.80
78
Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 79 WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. str. 1003 80 DAVID, Ludvík et al. Občanský soudní řád: komentář. Díl II, (§ 201 až 376). Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 978-80-7357-460-4. str. 1530
31
5. Situace, které mohou nastat při souběžně probíhajících exekucích V praxi může docházet k několika případům při souběžně probíhajících exekucích, ovšem pouze dvě možnosti souběhu exekucí, jsou upraveny českými právními předpisy. Jedná se o souběh: více druhů exekucí se shodným výkonem rozhodnutí Právní úpravou pro tento problém je, jak jsme si již uvedli, zákon č. 119/2001 Sb. kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. souběh více soudních exekucí se shodným výkonem rozhodnutí Střet více výkonů rozhodnutí prováděných ve stejném období se řeší podle občanského soudního řádu. Jedná se tedy o střet soudních exekucí, případně soudních výkonů rozhodnutí.81 Existují ovšem situace, ve kterých se může povinný ocitnout zcela bez finančních prostředků a které nemají žádnou právní úpravu. Těmito situacemi máme na mysli právě náš problém. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu a zároveň srážkami ze mzdy, a nezáleží na tom, zda se jedná o souběh více exekucí či výkon jednoho rozhodnutí více způsoby zároveň.
5.1 Možnosti ochrany v těchto situacích V tomto bodě si rozebereme možnosti ochrany, kterou nám poskytuje současná právní úprava v situacích, které jsme si uvedli výše. Souběh exekucí různého druhu. Tento případ nám upravuje již zmíněných zákon č. 119/2001 Sb. kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje postup, kterým se mají řídit soudní exekutoři, soudci, správci daně a orgány veřejné správy v případech, kdy při provádění exekucí postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty současně.82 Srážky se mzdy a jiných příjmů – pohledávky oprávněných se uspokojují podle svého pořadí. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen dokument (usnesení
81
DAVID, Ludvík et al. Občanský soudní řád: komentář. Díl II, (§ 201 až 376). Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 978-80-7357-460-4. str. 1549 82 HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 157
32
soudu, exekuční příkaz soudního exekutora, exekuční příkaz správce daně, příkaz vydaný orgánem veřejné správy) o provedení exekuce srážkami ze mzdy. V případě doručení několika rozhodnutí v jeden mají pohledávky stejné pořadí a dojde k jejich plnému uspokojení, dostačují-li na to peněžní prostředky. V opačném případě dojde k jejich poměrnému
uspokojení.83
Povinný
má
v takovémto
případě
samozřejmě
nárok
na nezabavitelnou částku. Přikázání pohledávky – i v tomto případě se pohledávky oprávněných uspokojují podle svého pořadí. Pořadí pohledávek je určeno stejným způsobem, jako tomu je v případě srážek ze mzdy, a to i pro případ doručení několika rozhodnutí v jeden den.84 Souběh více soudních exekucí se shodným výkonem rozhodnutí. V případě souběhu více soudních exekucí má povinný právo podle novely exekučního řádu, která vstoupila v platnost počátkem roku 2013, podat návrh na sloučení exekucí. V takovém případě by si mohl vyhnout spoustě komplikací a samozřejmě dosáhnout snížení nákladů na prováděnou exekuci. 85 V tomto případě se postupuje podle ustanovení občanského soudního řádu. Srážky ze mzdy – I zde se pořadí pohledávek řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz. V případě doručení několika příkazů v jeden den a nedostatečné částce sloužící k jejich uspokojení, dojde k uspokojení poměrnému. Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek,
je nutné ještě rozdělit
pohledávky
na tzv. přednostní a ostatní. Předností pohledávky jsou: pohledávky výživného, pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy, pohledávky daní a poplatků, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče. V situaci, kdy máme jak pohledávky přednostní, tak ostatní, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Využití další části zbylé mzdy má také svá specifická pravidla, ale ty pro nás nejsou podstatná, protože se zaměřujeme 83
HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 158, 159 84 HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 161, 162 85 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 48
33
především na osobu povinného.86 I při střetu více exekucí má povinný nárok na nezabavitelnou částku ze své mzdy. Přikázání pohledávky – V případě, že byl nařízen výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu k vydobytí více pohledávek, jednotlivé pohledávky se uspokojí podle svého pořadí. Pořadí závisí na dni, kdy byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz. Také v této situaci, v případě pohledávek se stejným pořadím dochází k uspokojení úplnému, nepostačují-li finanční prostředky, tak uspokojení poměrnému.87 Povinný má nárok vybrat si jednorázově dvojnásobek životního minima, než banka odešle peněžní prostředky na účet oprávněného. Nyní se pokusíme nalézt odpověď na naše hlavní otázky: Co nastane, pokud je jedna exekuce prováděna srážkami ze mzdy a zároveň je na dlužníka uvalena i další exekuce a ta se provádí přikázáním pohledávky z účtu – z účtu na který mu je odeslána zbylá výše mzdy? Dlužníkovi tedy nezůstanou žádné prostředky? Má dlužník právo na nějaké minimum? Jak jsme si uvedli výše, pokud je exekuce prováděna srážkami ze mzdy má povinný nárok na nezabavitelnou část mzdy. Plátce mzdy zašle tuto nezabavitelnou část mzdy povinnému na účet v bance, ovšem tento účet je exekučně „obstaven“, a to buď z důvodu souběžně probíhající další exekuce, případně ve výjimečných případech z důvodu, že je jedna exekuce vymáhána více způsoby. Je-li exekuce prováděna přikázáním pohledávky z účtu, má povinný právo vybrat si jednorázově dvojnásobek životního minima. Povinný ovšem nemusí mít na svém účtu dostatek peněžních prostředků, aby došlo k okamžitému uspokojení závazku, a v takovém případě dojde k zablokování finančních prostředků, které dojdou na účet během dalších šesti měsíců. Následující měsíc, případně následující měsíce se povinný ocitá v situaci bez jakýchkoli finančních prostředků. Má tedy nějaké možnosti, jak takovou situaci řešit? Povinný může například další měsíc požádat plátce mzdy, aby mu zbylou část mzdy vyplácel v hotovosti. Ovšem v takovém případě musí povinný doufat, že na něj soudní exekutor nebude čekat ve výplatním termínu, aby mu zabavil tuto hotovost. Další možností může být změna účtu, na který si nechává povinný mzdu zasílat, ale i zde je pouze otázkou času, než exekutor vydá nařízení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky i z tohoto účtu. V zákoně nenalezneme ani úpravu toho, jak je tomu v situaci, kdy je exekučně vymáhán závazek, který patří do společného jmění manželů a exekučně „obstaven“ je i účet manžela 86
HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. str. 885 87 Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf
34
povinného. Může být vybrán dvojnásobek životního minima i z tohoto účtu? Občanský soudní řád upravuje tento problém pouze, má-li povinný u jednoho peněžního ústavu více účtů. V takovém případě má povinný nárok na dvojnásobek životního minima pouze z jednoho
účtu.88
Tento
problém
je
dle
mého
názoru
celkově
nedořešen.
Dokládá to i vyjádření soudního exekutora a předsedy právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR Mgr. Martina Horáka, který mi k tomu problému řekl: „Tato otázka (zda má povinný na nějaké prostředky nárok) je v praxi vykládána různě. Faktický stav je ale takový, že povinný má účet zablokovaný a po jednorázovém výběru dvojnásobku životního minima je účet skutečně zablokován a povinný se ke svým prostředkům nedostane.“89 Případným řešením by mohla být změna právní úpravy či vytvoření zcela nového předpisu, který by upravoval střet exekucí komplexně. Přímo se nabízí řešení, že pokud by povinný prokázal, že se jedná o nezabavitelnou část mzdy, tak by mu mohla být určitá částka opakovaně vyplácena. Současná právní úprava, lépe řečeno nedostačující právní úprava se může dostávat do střetu s ústavním pořádkem, protože ze znění Listiny základních lidských práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky, jasně vyplývá, že občan má právo na určitou životní úroveň. Jedny ze základních hospodářských sociálních a kulturních práv jsou právo na pomoc v hmotné nouzi, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek a dále právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu.90 Tato prává jsou ovšem negována, pokud se ocitne povinný zcela bez finančních prostředků a právo na spravedlivou odměnu v podstatě zaniká v případě, kdy mu je mzda postižena podruhé. Tato nedostačující úprava může být v kolizi i s Listinou základních práv Evropské unie. Článek 34, který popisuje práva týkající se sociálního zabezpečení a sociální pomoci, přiznává občanům EU právo na důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.91 Povinný, který se ocitne v popisované situaci, nemá k dispozici žádné prostředky. Myslím si, že by bylo dobré na tuto problematiku upozornit a najít nějakou zákonnou ochranu pro osobu, která se v takové situaci nachází. Je dobré, podívat se na problematiku ovšem i z druhé strany. Ze strany věřitelů. Věřitelé mají právo na uspokojení svých pohledávek a dlužník se do takové situace dostal zcela sám. Měl více závazků, které nedokázal dostát. Z vyjádření Exekutorské komory ČR můžeme
88
Zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=30398&nr=99~2F1963~20Sb.&ft=pdf 89 HORÁK, Martin. Soudní exekutor, předseda právní a legislativní komise EK ČR. E-mailová komunikace. 27.5.2013. 90 Zákon č. 23/1991 Sb. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Dostupná z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=39009&nr=23~2F1991~20Sb.&ft=pdf
35
odvodit, že právní úprava je dostačující. Exekutorská komora ČR mi poskytla prostřednictvím Antonína Tomana, svého právníka, tento komentář: „Pakliže chodí mzda či jiný příjem (např. důchod) povinného (či kohokoliv jiného) na postižený účet, musí se povinný na plátce mzdy či jiného příjmu s tím, že nadále nechce vyplácet tyto částky na blokovaný účet ale jiným vhodným způsobem (hotově, poštovní poukázkou apod.). Soudní exekutor totiž nezjišťuje, nedisponuje a ani nemůže z povahy věci disponovat právními prostředky, aby zjistil, z jakého zdroje jsou peníze na účet posílány. Z pohledu soudního exekutora se tedy jedná o finanční prostředky bez bližší specifikace, není v pravomoci soudního exekutora tyto prostředky jakýmkoliv způsobem specifikovat a exekuci na účtu vést jen proti některým došlým platbám, či jenom poměrných částí těchto plateb. Dle platné právní úpravy má povinný, jehož účet je postižen exekucí, nárok na jednorázovou výplatu částky odpovídající dvojnásobku životního minim. Tuto částku je však třeba uplatnit u banky, která je povinna ji na žádost vyplatit. Soudní exekutor „blokuje“ peněžní prostředky na účtu pouze do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím a předpokládaných nákladů exekuce, s částkou nad uvedenou sumu může povinný libovolně nakládat. Právě možnost vybrat si dvojnásobek životního minima má za účel pomoct překonat povinnému mezidobí od zablokování účtu do provedení změny výplaty.“92 Takto nastavená současná právní úprava je dostačující, uvažujeme-li, že povinný má na účtu větší obnos finančních prostředků do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Nemá-li ovšem povinný dostatek peněžních prostředků, ocitne se na další dobu bez nich, a proto si myslím, že aktuální úprava je nedostačující a bylo by potřeba tuto situaci lépe upravit. Hlavním cílem nové úpravu by měla být komplexnější úprava střetu exekucí tak, aby nehrozila povinnému možnost, být například i pár měsíců bez finančních prostředků.
91
Listina základních práv Evropské unie (2007/C 303/01). Dostupná z: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/dat/32007X1214/htm/C2007303CS.01000101.htm 92 TOMAN, Antonín, právník Exekutorské komory ČR. E-mailová komunikace. 27.5.2013
36
6. Vybraný problém v praxi Celou tuto problematiku jsem konzultovala s exekutorským kandidátem Pavlem Tintěrou, který působí na Exekutorském úřadu Rakovník, a právě v tomto bodě si uvedeme, jak na celou problematiku nahlíží praxe. Jak často dochází v praxi k souběhu několika exekucí? Dochází k tomu především v posledních letech velmi často. Výjimkou není ani dvacet exekucí u jednoho dlužníka, často jsou jedním úřadem vedeny dvě, tři až pět exekucí na jednoho dlužníka. Myslím, že možná necelá polovina exekucí nařízených v roce 2011 a 2012 se týkala dlužníků, na jejichž majetek již byla exekuce (či více exekucí) nařízena v předchozích letech. Tomu nasvědčuje i ten pokles mezi roky 2011 a 2012, jak je zmíněno v úvodu práce.93 Jsou exekuce slučovány? Začaly se exekuce slučovat podle novely 2013 i na návrh povinného? Zcela určitě, ale praktickou zkušenost máme pouze se spojováním ze zákona (stejný oprávněný, stejný povinný u jednoho exekutora) - takových případů již evidujeme několik. Se spojováním na návrh (§ 37 odst. 4 EŘ) jsme se ještě nesetkali a troufám si říci, že zatím není tak obvyklé ani u jiných úřadů.94 Dochází v praxi často k souběhu různých výkonů jednoho exekučního titulu? Například výkon srážkami ze mzdy a zároveň přikázáním pohledávky z účtu? Pokud nestačí k uspokojení pohledávky pouze jeden způsob. Ano, zákon to umožňuje (§ 58 odst. 2 EŘ), o způsobu provedení rozhoduje pouze a jen exekutor (§ 58 odst. 3 EŘ). Velmi záleží na majetkových poměrech a příjmech povinného. Je-li vymáhána např. částka ve výši 15.000,- Kč, povinný je zaměstnán a lze na srážky dosáhnout, pak obvykle není důvod přistoupit k provádění i jiným způsobem. Pokud je částka vyšší, zvažuje se obvykle i použití jiných způsobů; vše pak záleží na výši pohledávky a odhadovaném časovém horizontu, ve kterém by mohlo k úhradě dojít. Nezanedbatelnou roli hraje samozřejmě i přístup povinného. Pokud jsou např. prováděny srážky ze mzdy a povinný ještě pravidelně platí nějakou částku k tomu, není důvod obstavit mu účet, zrušit stavební spoření apod.95
93 94
95
TINTĚRA, Pavel. Exekutorský kandidát. Osobní rozhovor. Čistá u Rakovníka, 16.5.2013. TINTĚRA, Pavel. Exekutorský kandidát. Osobní rozhovor. Čistá u Rakovníka, 16.5.2013. TINTĚRA, Pavel. Exekutorský kandidát. Osobní rozhovor. Čistá u Rakovníka, 16.5.2013.
37
6.1 Příklady z praxe Jako příklad z praxe si uvedeme statistická data, která mi poskytla společnost Doosan Bobcat CZ. Data jsou platná pro duben roku 2013. Statistická data pro: Doosan Bobcat Manufacturing s.r.o.96 U Kodetky 1810 Dobříš 263 12
Celkový počet
Počet zaměstnanců s
zaměstnanců
exekucí
442
27
Počet zaměstnanců s větším počtem exekucí
Zaměstnanci s 5 a více exekucemi
15
7
Statistická data pro: Doosan Bobcat Engineering s.r.o.97 U Kodetky 1810 Dobříš 263 12
Celkový počet
Počet zaměstnanců s
zaměstnanců
exekucí
123
1
Počet zaměstnanců s větším počtem exekucí
Zaměstnanci s 5 a více exekucemi
1
1
Z těchto dat je jasné, že souběh více exekucí není v praxi opravdu nic neobvyklého. Více jak polovina zaměstnanců, kteří mají exekuci, má souběžné více exekucí. V návaznosti na tuto statistiku nás zajímá, jak vypadají reakce povinného na nařízení více exekucí? To hodně záleží na počtu těchto exekucí. Pokud je na majetek povinného nařízena např. třetí, čtvrtá nebo osmá, pak jde spíše o rezignaci, letargii a zcela neaktivní přístup k řešení. V případě např. dvou se ještě dá hovořit o snaze věc nějak vyřešit či alespoň spolupracovat. S vysloveně negativním až útočným přístupem se obvykle nesetkáváme, navíc je to věc spíše věřitelů než exekutora, ale je pravdou, že pokud k nějaké negativní reakci dojde, je exekutor tím prvním hromosvodem.98
96
Data společnosti Doosan Bobcat CZ Data společnosti Doosan Bobcat CZ 98 TINTĚRA, Pavel. Exekutorský kandidát. Osobní rozhovor. Čistá u Rakovníka, 16.5.2013. 97
38
A jak jsme na tom s úspěšností exekucí? Úspěšnost exekucí se v České republice pohybuje okolo třiceti až čtyřiceti procent. Tato úspěšnost ovšem v posledních letech klesá, za zhoršení úspěšnosti mohou negativně ukončené exekuce především z důvodů nemajetnosti dlužníka.99 Na co si dát pozor, abychom se nezadlužovali? zprostředkovatelské společnosti společnosti nabízející „oddlužení“ ústní dohoda v rozporu s textem smlouvy „zajišťovací“ biankosměnka rozhodčí doložka neúměrné sankce a poplatky nepřiměřené zhodnocení úvěruschopnosti klienta braní úvěrů na splácení předchozích úvěrů neuchovávání dokladů nedostatečné rezervy100
99
JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 75 JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0070-4. str. 77
100
39
Závěr Hlavní cíl této práce je zaměřen na praktické problémy, které vznikají při souběhu více exekucí
a problémy,
které
vznikají
při
provádění
exekuce
srážkami
ze
mzdy
a zároveň přikázáním pohledávky z účtu. V druhé části jsme se snažili nalézt vhodné způsoby, kterými se může dlužník v takových situacích bránit. Abychom ale této problematice porozuměli, bylo nutné se v první části seznámit s obecnou právní úpravou exekučního řízení a s jednotlivými druhy exekucí. V první kapitole jsme stručně vymezili základy správní a daňové exekuce. Popsali si jejich průběh a situace, kdy může být správní či daňová exekuce nařízena. Cílem této kapitoly bylo především přiblížení, že existují i jiné druhy exekucí než pouze takové, které provádí soudní exekutor a že svou pohledávku od nás může přímo vymáhat i příslušný správní orgán či správce daně apod. Pouze okrajově jsme si popsali soudní exekuci. Abychom se mohli začít zabývat vybraným problémem, bylo nejprve důležité pochopit exekuční řízení jako takové a vysvětlit si pravomoci všech subjektů v tomto řízení. Druhá kapitola už přímo definovala soudní exekuci. Dále bylo důležité popsat si, kdy se může povinný obracet na soud a soudního exekutora. Přiblížit si osobu soudního exekutora. V práci je uvedeno, čím je exekutor vázán, kdo dohlíží na jeho činnost, jak funguje exekutorská komora a exekutorský úřad, kdo musí poskytnout součinnost soudnímu exekutorovi. Bylo také vysvětleno, co nám exekutor může zabavit a na co naopak nemá nárok. V exekučním řízení mohou vznikat také práva a povinnosti i dalším subjektům a právě tato práva, jsme si v této kapitole uvedli, jedná se o práva a povinnosti plátce mzdy, banky a dlužníka povinného. Velmi stručně se práce zabývá celkovým průběhem exekuce. V poslední části této kapitoly byly vyjmenovány způsoby provedení exekuce. Zde bych ráda upozornila na nové způsoby provedení exekuce, které vstoupily v platnost rokem 2013, a to správa nemovitosti a pozastavení řidičského oprávnění. Krátké srovnání soudní exekuce s ostatními druhy exekucí měla za cíl následující kapitola. Srovnání bylo provedeno především na základě toho, kdo se může v exekučním řízení objevit na straně povinného a kdo na straně oprávněného. Druhá část práce se začala zabývat vybraným problémem. Uvedli jsme si prameny práva, která upravují základy této problematiky a do hloubky byly popsány způsoby provádění exekuce srážkami ze mzdy a přikázáním pohledávky z účtu povinného.
40
Za nejdůležitější část celé práce považuji kapitolu šestou, která přímo řeší daný problém, zda je možné, aby se povinný ocitl v situaci zcela bez finančních prostředků a případné možnosti ochrany v takové situaci. Ze současné právní úpravy vyplývá, že povinný se v takové situaci skutečně může ocitnout a má jen velmi malé možnosti, jak se bránit. Celkové se mi zdá právní úprava této problematiky nedořešená a ráda bych na ni upozornila. Je to ale věc názoru, každý si může udělat na zmíněnou problematiku odlišný názor. Poslední část práce pracuje s informacemi z praxe. Ukazuje, jak danou problematiku vnímá exekutorský kandidát, ukazuje kolika lidí, se může daný problém týkat a nabízí možnosti, jak zabránit povinnému, aby se do takové situace vůbec dostal. Přečtením této práce by měl čtenář porozumět základům exekučního řízení. Dozvědět se co si exekutoři ze zákona smí dovolit a na druhou stanu jaké chování by bylo v rozporu se zákonem. Hlavní snahou bylo, aby si čtenář při studiu této práce uvědomil, do jakých nepříznivých situací se může dostat tím, že nebude včas hradit své závazky a že střet exekucí postrádá komplexní právní úpravu. Domnívám se, že by bylo důležité celkové lépe přiblížit problematiku exekucí široké veřejnosti.
41
Seznam použitých zdrojů a literatury Použitá literatura: ERBSOVÁ, Hana, PETROVÁ. Správní řád s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2008. ISSN 1211-2437. HRABÁK, Jan, NAHODIL, Tomáš. Správní řád s výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 4., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2012. ISBN 978-80-7357-9593. DUBŠEKOVÁ, Lenka. Daňový řád. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. Meritum. ISBN 978-80-7357-996-8. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: GRADA Publishing, 2010. ISBN 978-80-247_3206-0. KRATOCHVÍL, Jaroslav, TARANDA, Petr. Daňový řád: nový zákon s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2010. ISSN 1211-2437. HANUŠ, Jaromír, HOLUŠA, Bohumil a MUSILOVÁ, Lydie. Daňový řád v kostce. Ostrava: EconomiCon, 2012. ISBN 978-80-9050-652-7. Daně 2013 a předpisy související: s přehledy změn. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-807263-794-2. KASÍKOVÁ, Martina et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-179-6. JEŽEK, Martin. Jak vyzrát na exekuce. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-2650070-4. RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky: praktická příručka pro soudy, soudní exekutory, finanční úřady, advokáty, daňové poradce, úřady a instituce vedoucí exekuce, dlužníky, věřitele a mnohé další. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-767-6. HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon 119/2001 Sb.: s poznámkami a prováděcími předpisy. 2., aktualiz. a dopl. vyd. podle stavu k 1.9.2004. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-494-3. DAVID, Ludvík et al. Občanský soudní řád: komentář. Díl II, (§ 201 až 376). Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře Wolters Kluwer. Kodex. ISBN 978-80-7357-4604. WINTEROVÁ, Alena a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-647-1.
Internetové zdroje: www.mpsv.cz – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR www.mvcr.cz – Ministerstvo vnitra ČR www.portal.gov.cz – Portál veřejné správy 42
www.nsoud.cz – Nejvyšší soud ČR http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm - Přístup k právu Evropské unie www.google.translate.cz překlad slova [on-line]. Dostupný z:http://translate.google.cz/?hl=cs&tab=wT#la/cs/executio ČESKÁ TISKOVÁ AGENTURA, HOVORKA, Jiří. Krize přinesla rekord: Téměř milion exekucí za rok [on-line]. Na www.aktualne.centrum.cz. Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=737285 EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR. Statistiky exekucí za rok 2011 [on-line]. Na www.ekcr.cz. Dostupný z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-verejnost/587-statistiky-exekuci-za-rok-201115-03-2012?w EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR. Počty exekucí klesají [on-line]. Na www.ekcr.cz. Dostupný z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1086-pocty-exekuci-klesaji-13-32013?w= (bač) Novela exekučního řádu: Předžalobní výzva [on-line]. Na www.kn.cz. (KONKURSNÍ NOVINY) Dostupný z: http://www.kn.cz/clanek/novela-exekucniho-radu-predzalobni-vyzva EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR. 34. Co nelze zabavit [on-line]. Na www.ekcr.cz. Dostupný z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/869-34-co-nelze-zabavit?w= NAKLADATELSTVÍ SAGIT. DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE Právní úprava a její změny [online]. Na www.sagit.cz. Dostupný z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=sz_025.htm
Legislativní dokumenty: Zákon č. 500/2004 správní řád. Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád. Zákon č. 120/2001 Sb. ZÁKON o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
43
Ostatní: HORÁK, Martin. Soudní exekutor, předseda právní a legislativní komise EK ČR. E-mailová komunikace. 27.5.2013 TINTĚRA, Pavel. Exekutorský kandidát. Osobní rozhovor. Čistá u Rakovníka, 16.5.2013. TOMAN, Antonín, právník Exekutorské komory ČR. E-mailová komunikace. 27.5.2013 Data společnosti Doosan Bobcat CZ
44
