EX-ANTE HODNOCENÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ

„EX-ANTE HODNOCENÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020“

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

Zpracovatel:

SPF Group, s.r.o., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem ve spolupráci s Grant Thornton Advisory s.r.o., Žatecká 55/14, 110 00 Praha 1

Datum:

leden 2014

OBSAH

1

2

3

4

5

Manažerské shrnutí ................................................................................................................................. 3 1.1

Úvod....................................................................................................................................................... 3

1.2

Metodika hodnocení a postup prací ...................................................................................................... 3

1.3

Klíčová zjištění a doporučení.................................................................................................................. 4

Vyhodnocení evaluačních okruhů ............................................................................................................ 7 2.1

Dohoda o partnerství ............................................................................................................................. 8

2.2

Benchmarking OPŽP .............................................................................................................................. 9

2.3

Evaluační okruh 1: Vyhodnocení analytické části OPŽP ....................................................................... 26

2.4

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části OPŽP ........................................................................ 38

Souhrnné vyhodnocení evaluačních otázek ........................................................................................... 65 3.1

Evaluační okruh 1: Vyhodnocení analytické části ................................................................................ 66

3.2

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části.................................................................................. 68

Souhrn zjištění a doporučení.................................................................................................................. 76 4.1

Zjištění a doporučení............................................................................................................................ 76

4.2

Rozvaha k alternativnímu členění OPŽP .............................................................................................. 97

4.3

Rozvaha k tématickému cíli 5 respektive oblastem „předcházení rizikům“ (SC3.7) a „ekologickým zátěžím“ (SC3.6)................................................................................................................................. 100

4.4

Konkrétní připomínky k textu OP ....................................................................................................... 103

Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................................... 104

EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 VSTUPNÍ ZPRÁVA

2

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ 1.1 ÚVOD Hodnocení je provedeno pro 4. verzi OPŽP 2014-2020. Dne 24.1.2014 bylo zorganizováno jednání fokusní skupiny v prostorách MŽP, které poskytlo přímou vazbu mezi zpracovateli OPŽP a hodnotitelem. K vybraným tématům hodnotící tým kontaktoval některé experty z příslušného oboru. Dne 24.1.2014 měl hodnotitel k dispozici neoficiální verzi neformálních připomínek EK k OPŽP, 27.1.2014 pak verzi oficiální. Ve dnech 28.1.-30.1.2014 probíhal na MMR neformální dialog s EK. Výsledky budou k dispozici po 3.2.2014. Oproti plánu nebylo možné v této fázi hodnocení provést podrobnou analýzu finančních alokací. Jednak nejsou potvrzené ani alokace na úrovni jednotlivých OP, jednak poslední lednový týden MŽP aktualizovalo alokační tabulky v rámci příslušných prioritních os. I tak lze předpokládat další významné změny, tudíž se hodnotitel omezil na obecný komentář.

1.2 METODIKA HODNOCENÍ A POSTUP PRACÍ Hodnocení respektovalo metodický přístup dle vstupní zprávy (předložené nabídky), byly využity následující metody: desk research, tabulky relevance, expertní posouzení, kombinace rozhovorů a fokusní skupiny. EVALUAČNÍ OKRUH 1: VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Cílem evaluačního okruhu 1 bylo posoudit kvalitu zpracování analytické části OP a relevanci identifikovaných potřeb/problémů jako nezbytného základu pro formulování strategie OP a navrhnout případná doporučení na její úpravu. EVALUAČNÍ OKRUH 2: VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI Cílem evaluačního okruhu 2 bylo vyhodnotit konzistenci OP (tj. primárně vazbu mezi potřebami (na evropské i národní úrovni) a cíli strategie OP), intervenční logiku prioritních os a celého programu (tj. kauzální vazbu mezi potřebami/problémy, cíli, nástroji pro jejich dosažení, plánovanými výstupy a výsledky), vnitřní koherenci (tj. synergické vazby, příp. překryvy mezi jednotlivými prioritními osami a vzájemná provázanost navrhovaných operací/výstupů/výsledků napříč prioritními osami) a vnější koherenci (tj. soulad s dalšími relevantními nástroji, resp. strategickými a legislativními dokumenty). Součástí hodnocení bude také posouzení adekvátnosti rozdělení finančních alokací. Na základě evaluačních zjištění budou navržena doporučení na modifikaci programového dokumentu a na minimalizaci případných identifikovaných nedostatků.


3

1.3 KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ Napříč jednotlivými prioritními osami bylo identifikováno několik zásadních společných zjištění, která mají vliv na kvalitu dokumentu jako celku. Zejména se jedná o následující záležitosti: Chybějící analýza zkušeností z probíhajícího programového období 2007-2013 Členění a náplň OP přes některé změny ve struktuře v zásadě kopíruje členění a náplň stávajícího OPŽP. Vzhledem pokročilosti programového období 2007 – 2014 považuje hodnotitel za nezbytné analyzovat výsledky dosud dosažené pro jednotlivé relevantní oblasti OP a použít je jako jeden z výchozích podkladů pro analýzu potřeb. Nedostatečná analytická část Analytická část OP se ve většině případů omezuje na deklaraci potřeby, necituje podkladové materiály a opomíjí některé oblasti a trendy. Doporučujeme více provázat s cíli strategie Evropa 2020 a navazujícími strategickými dokumenty a sektorovými analýzami na národní úrovni, ne potřeby pouze zmínit. Pouhý teoretický soulad navrhovaných opatření se strategickými dokumenty není dostatečným argumentem. Nedostatečně odůvodněná absorpční kapacita Ve většině oblastí nedošlo k analytickému zhodnocení absorpční kapacity nebo taková analýza nebyla citována. Potřeby jednotlivých oblastí jsou sice zřejmé, ale aby mohly být obhajitelné, je třeba je dostatečně podložit. Z tohoto důvodu není možné relevantně hodnotit jak výši hodnot indikátorů výsledku, tak finanční alokace v návaznosti na jednotlivá navrhovaná opatření. Stejně tak problematické je hodnocení souladu návrhové části s částí analytickou. Nevhodně definované principy pro výběr operací Principy pro výběr operací jsou napříč PO definovány nekonzistentně a nevhodně. V zásadě jsou často kopírována specifická kritéria přijatelnosti tak, jak je používá stávající OPŽP. Toto řešení nepovažujeme za vhodné, neboť jednak neodpovídá stupni podrobnosti PD a jednak nereflektuje priority, které by měly být výběrem sledovány. Ve více případech se například vyskytuje kritérium „soulad údajů ve formuláři žádosti s přílohami“, které nevypovídá o přínosu projektu k naplnění cíle, ale pouze o kvalitě administrativní práce žadatele. Principy pro výběr operací musí být přepracovány a sladěny napříč PO tak, aby bylo zřejmé, jak bude reflektován skutečný přínos projektu. Mnohá z navrhovaných kritérií rovněž nereflektují trend snižování administrativní náročnosti a zrychlování administrace projektů pro programové období 2014-2020. Příliš široce a nekonzistentně definovaní potenciální přijatelní příjemci podpory Napříč jednotlivými PO jsou přijatelní příjemci podpory definováni velmi široce, což nepřispívá k přehlednosti ani konzistentnosti. Rovněž může dojít k opominutí, a tedy vyloučení z podpory v případě, kdy kategorie příjemce nebude u některé z PO uvedena. Vzhledem k tomu, že OP ŽP není primárně zaměřen na přesně definovanou skupinu příjemců jako například OPPIK, hodnotitel navrhuje výrazně zjednodušit definici příjemců ve všech PO, kde je to možné, a to např. vazbou na předmět podpory, zdroj, nebo lokalitu. Např. u PO 2 by přijatelní příjemci mohli být definováni jako provozovatelé zdrojů. Případné cílení na specifické podskupiny v rámci příjemců by mohlo být řešeno v jednotlivých výzvách. Toto opatření významně přispěje k přehlednosti OP. EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 VSTUPNÍ ZPRÁVA

4

Některé z vyjmenovaných skupin příjemců jsou navíc nerelevantní ve vztahu k podpořeným opatřením (církve v souvislosti s monitoringem ovzduší), nebo ve vztahu k právu v oblasti veřejné podpory, zde jako příklad uvádíme kategorii „obchodní společnosti z více než 67 % vlastněné obcemi a městy“. Toto procentní vymezení je obsoletní a nerelevantní. Rozdílná struktura textu jednotlivých prioritních os Hodnotitel doporučuje použít stejnou strukturu textu pro všechny PO. Jako příklad rozdílného přístupu uvádíme dělení jednotlivých specifických cílů na kategorie projektů nebo aktivit. U většiny PO nejsou kategorie nijak označeny, naproti tomu např. u PO 5 jsou označeny písmeny A-D. Není dodržována ani stejná struktura vnitřního členění popisu jednotlivých specifických cílů (např. chybí nebo se překrývají podporované aktivity a podporované projekty atd.) I podrobnost členění je výrazně rozdílná u jednotlivých PO nebo i mezi SC v rámci PO (viz. např. SC v rámci PO 3). OP koncipován spíše složkově Operační program je koncipován spíše s ohledem na jednotlivé složky životního prostředí, než s ohledem na vybrané tématické cíle a jejich investiční priority. Z tohoto důvodu může docházet k dílčím vnitřním překryvům v rámci PO i mezi jednotlivými PO v rámci OPŽP. Z důvodu eliminace překryvů předkládáme ke zvážení koncipovat PO nikoli tradičně podle složek životního prostředí, ale podle investičních priorit, což by překryvy eliminovalo a umožnilo i podporu komplexnějších opatření. Jako příklad zde uvádíme investiční prioritu „Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof (nařízení FS - článek 3 bod (b) písm. (ii))“. Byla rovněž identifikována opatření, která podle názoru hodnotitele nespadají pod zvolené investiční priority – například Specifický cíl 7 v rámci PO 3. SC 7 je velmi vágně formulován a jako celek je z hlediska hodnocení obtížně uchopitelný. Ačkoli podle názvu je zaměřen na prevenci rizik pro ŽP, při podrobném rozboru dospěl hodnotitel k názoru, že zařazení tohoto SC do OPŽP není podloženo analýzou v oblasti Životní prostředí v Dohodě o partnerství. Část SC cíle je zaměřena na veřejnou správu - tedy monitorovací aktivity. Obdobné opatření zaměřené na informační systémy ve vztahu k rizikům je v DoP řešeno v rámci oblasti „Efektivní veřejná správa“ a část SC, která je zaměřena na výzkum, šíření informaci a by svým charakterem spíše spadala do kategorie VaVaI. Tento rozpor by měl být ze strany MŽP řešen. Podrobnější rozvaha k SC3.7 je uvedena v kapitole 4.3. Veřejná podpora: Na úrovni Evropské Komise momentálně probíhá proces modernizace pravidel pro veřejnou podporu. Tento proces se týká veškerých předpisů, které byly pro potřeby OPŽP tradičně využívány v probíhajícím programovém období. Změny podmínek, které jsou v procesu konzultací indikovány, jsou značné jak ve smyslu snížení míry některých podpor, tak podmínek slučitelnosti, a lze předpokládat, že výrazně ovlivní OPŽP jak v oblasti možnosti financovat jednotlivá opatření, tak v oblasti atraktivity podpor pro konečné příjemce. Posuzovaný draft nereflektuje předpokládané nové podmínky. Jako příklad uvádíme potenciální problematičnost financování SC 3.3 PO 3 - podpora energetického využití odpadů. Ačkoli je SC zařazen do kategorie nakládání s odpady, spadá podle klasifikace ekonomických činností NACE zřejmě spíše do odvětví energetiky. Energetika je nově na úrovni EK vyloučena z možnosti financování prostřednictvím regionální podpory (dosud využíváno v rámci OPŽP). Toto vede v důsledku ke skutečnosti, že SC 3.3 by musel být podpořen podle jiné kategorie EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 VSTUPNÍ ZPRÁVA

5

veřejné podpory, než je podpora regionální. Podle vývoje konzultací předpokládáme spíše nutnost notifikace schématu na základě Pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí a energetiky (v současnosti k dispozici draft, probíhá konzultace). Vzhledem k deklarované neochotě EK povolit financování zařízení EVO z ESIF existuje riziko, že tento specifický cíl nebude možné jako celek financovat, neboť se veřejnou podporu nepodaří, stejně jako v období 2007-2013, vyjednat. V této souvislosti je rovněž nezbytné upozornit na změnu přístupu Komise k posuzování veřejné podpory u provozované infrastruktury, včetně vodohospodářské. Doporučujeme v předstihu analyzovat dopad „Judikátu Leipzig-Halle“ do slučitelnosti opatření v rámci PO 1, PO 2 a PO 3. Ve stručnosti je možné konstatovat, že jakákoli infrastruktura, je-li provozovaná, je předmětem hospodářské činnosti a měla by tedy být posouzena podle relevantních pravidel pro veřejnou podporu. Výše uvedené může znamenat nezbytnou výraznou změnu podmínek financování a přístupu k jednotlivým opatřením. Doporučujeme sledovat proces modernizace veřejné podpory jako celek a zajistit včasnou reakci na změny podmínek oproti stávajícímu období. Princip znečišťovatel platí a selhání trhu V rámci PO 1 2 a 3 je při poskytování veřejné podpory nezbytné respektovat princip znečišťovatel platí. V souvislosti s tímto principem je také nezbytné identifikovat příslušné selhání trhu, které bude řešeno intervencí z veřejných zdrojů. V případě intervencí v oblasti životního prostředí je nejpravděpodobnějším selháním trhu existence negativních nebo pozitivních externalit.


6

2 VYHODNOCENÍ EVALUAČNÍCH OKRUHŮ


7

2.1 DOHODA O PARTNERSTVÍ Analyzován byl zejména soulad kapitoly 1.1 Dohody o Partnerství (dále jen DoP) – Analýza disparit, rozvojových potřeb a růstového potenciálu s analytickou části Operačního Programu Životní Prostředí, verze 4 (dále jen OP ŽP) a následné promítnutí výsledků analýz do návrhové části OPŽP. V analytické části celkově je OP ŽP v relativně souladu s analýzou potřeb v oblasti ŽP tak jak je uvedena v DoP s tou výhradou, že analytická část v OP vykazuje nedostatky popsané v dalších kapitolách zprávy. Určité nepřesnosti lze však identifikovat i u analýzy potřeb V DoP, například v části, která hodnotí zkušenosti z programového období 2007-2013, kde zcela chybí odkaz na velmi úspěšnou oblast energetických úspor (uvedeno pouze minoritně využívané opatřené na podporu OZE), přičemž tato oblast byla jednou z prioritních a vzhledem k těsným vazbám na strategii Evropa 2020 a plnění závazných cílů z této strategie vyplývajících bude prioritní i nadále – viz analýza potřeb DoP i OP ŽP. Část potřeb v oblasti ŽP identifikovaných v analytické části DoP bude zřejmě řešena v rámci jiných OP (předpoklad IROP a PRV které jsou analyzovány v rámci analýzy identifikace překryvů a synergií, případně OPD v kategorii hlukové zátěže z dopravy). Tematické cíle a navazující investiční priority jsou v DoP a OP ŽP identifikovány v zásadě správně, V rámci OP bude však ještě nezbytné analyzovat relevanci přiřazení specifických cílů k investičním prioritám, zvážit případné vhodné přesuny, nebo změnu struktury OP, rovněž byl identifikován potenciální nesoulad specifického cíle 3.7 v rámci PO 3, který se týká problematiky průmyslových rizik, která v analytické části DoP v kapitole životní prostředí vůbec zmíněna nejsou. Analyzovaná část potřeb v oblasti životního prostředí je v souladu se strategií Evropa 2020, ale analýza v DoP ani v OPŽP nezdůrazňuje dostatečně provázanost jednotlivých oblastí ŽP a jejich kumulovaný přímý i nepřímý příspěvek k plnění cílů strategie Evropa 2020 a dalších strategií. Stejně tak lze pouze z textu dovodit přímý i nepřímý pozitivní vliv jednotlivých navrhovaných opatření vyplývajících z identifikovaných potřeb například na biodiverzitu a stav přírody a krajiny jako celek . Analýza v DoP v některých oblastech uvádí mírně odlišná data (odpadové hospodářství) i když zachovává stejné trendy a dochází ke stejným závěrům. Analýza v DoP zdůrazňuje územní rozdíly relevantní pro některé analyzované oblasti (ovzduší, voda), avšak v analytické i návrhové části OPŽP nejsou zaměření podpor na specifická území podrobněji uvedena (jsou pouze obecně popsána v kapitole 5 OPŽP,). Analýza v DoP a navazující analýza potřeb v OP ŽP v analytické části v několika případech identifikuji shodný problém a potřebu, její řešení však zahrnuto návrhové části OP (ochrana vod – snížení ztrát pitné vody v rozvodech). Analýza v DoP v některých kategoriích (například energetické úspory a koncept „Smart city“ v municipální sféře) předpokládá provázaná opatření, z textu OP ŽP jak v návrhové části tak v analytické části není zřejmé, zda případně jakým způsobem budou provázaná opatření uchopena, ačkoli izolovaně taková opatření v návrhové části OP ŽP zahrnuta jsou. Je pouze uvedena bonifikace kumulace renovace budov s opatřením EPC. Předpokládáme, že problematika bude do budoucna podrobně řešena jako součást kapitoly 4 OPŽP.


8

2.2 BENCHMARKING OPŽP Následující kapitola udává benchmarkingové porovnání programových dokumentů na zlepšení kvality životního prostředí, které slouží jako podklad pro implementaci podmínek na čerpání finančních prostředků z fondů EU. K porovnání byly použity verze programových dokumentů pro zlepšení kvality životního prostředí v České republice v období 2007 – 2013, období 2014 – 2020 a ve Slovenské republice pro období 2014 – 2020. Výsledné porovnání zohledňuje nastavení investičních priorit pro oblast zlepšení životního prostředí, typy příjemců a forma poskytování finančních prostředků. Porovnání vychází z následujících programových dokumentů: •

Operační program Životní prostředí ČR 2014-2020 (verze 4), dále jen „OPŽP ČR 2014-2020“

•

Operační program Životní prostředí ČR pro období 2007-2013 (verze prosinec 2007), dále jen „OPŽP ČR 2007-2013“

•

Operačný program Kvalita životného prostredia na obdobie 2014-2020 (verze 0.3 ze dne 20. 12. 2013), dále jen „OPKŽP 2014-2020“

Porovnání samotných podporovaných opatření je provedeno pro přehlednost tabulkovou formou, aby byly patrné shodné kroky napříč všemi porovnávanými operačními programy. Co se týká specifikace formy podpory a cílových příjemců podpory, je toto porovnání součástí tabulky 3 níže. Tabulka 3: Zatřídění oblastí v sektoru ŽP v rámci OPŽP Krok

OPŽP 2007 – 2013

OPŽP 2014 – 2020

OPŽP 2014 – 2020 (SK)

Zlepšení VH infrastruktury a snižování rizika povodní

PO 1, P0 6

PO 1, PO 4

PO 1, PO 2

Zlepšování kvality ovzduší

PO 2, PO 3

PO 2

PO 1

Udržitelné využívání zdrojů energie (úspora energií)

PO 3

PO 5, PO 2

PO 4

Zkvalitnění nakládání s odpady

PO 4

PO 3

PO 1

Odstraňování starých ekologických zátěží (včetně starých skládek)

PO 4

PO 3

PO 1


9

Krok

OPŽP 2007 – 2013

OPŽP 2014 – 2020

OPŽP 2014 – 2020 (SK)

Omezování průmyslových znečištění a snižování environmentálních rizik

PO 5

PO 3

PO 3

Zlepšování stavu přírody a krajiny

PO 6

PO 4

PO 1

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

PO 07

X

X

Technická asistence

PO 8

PO 6

PO 5


10

Tabulka 1 Porovnání investičních priorit dle jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní


OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

PRIORITNÁ OS 1 – Udržatel´né využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry

INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 1: Investice do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešení důležitých potřeb investic členského státu mimo rámec těchto požadavků (nařízení FS - článek 3 bod (c) písm. ii)

INVESTIČNÁ PRIORITA 2 Prioritnej osi 1: Investovanie do sektora vodného hospodárstva s cieľom splniť požiadavky environmentálneho acquis Únie a pokryť potreby, ktoré členské štáty špecifikovali v súvislosti s investíciami nad rámec týchto požiadaviek

Specifický cíl 1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

ŠPECIFICKÝ CIEĽ 1 : Podporiť zabezpečenie plnenia predvstupových záväzkov SR voči EÚ v oblasti čistenia a odvádzania komunálnych odpadových vôd

1.1.4. Komplexní monitoring vod.

Specifický cíl 2: Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod

ŠPECIFICKÝ CIEĽ 2: Zabezpečiť zásobovanie obyvateľstva pitnou vodou v súlade s legislatívou SR a EÚ

1.2 Oblast podpory – Zlepšení jakosti pitné vody

Specifický cíl 3: Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině

ŠPECIFICKÝ CIEĽ 3: Vytvoriť podmienky pre zabezpečenie dobrého stavu vôd v SR

1.2 Oblast podpory – Omezování rizika

Specifický cíl 4: Podpořit preventivní protipovodňová opatření

1.1 Oblast podpory – Snížení znečištění vod 1.1.1. Snížení znečištění z komunálních zdrojů, 1.1.2. Snížení znečištění z průmyslových zdrojů 1.1.3. Snížení znečištění způsobující eutrofizaci


11

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

povodní 1.3.1. Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany 1.3.2. Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření. INVESTIČNÁ PRIORITA 3 Prioritnej osi 1: Ochrana a obnova biologickej diverzity a pôdy a podpora ekosystémových služieb, vrátane siete Natura 2000 a zelených infraštruktúr ŠPECIFICKÝ CIEĽ 1: Zabezpečiť podmienky pre zachovanie biologickej diverzity a zlepšenie stavu ekosystémov v krajine PRIORITNÍ OSA 6 –Zlepšování stavu přírody a krajiny

PRIORITNÁ OS 2 – Adaptácia na nepriaznivé dosledky zmeny klímy so zameraním na ochranu před povodňami

6.4 Oblast podpory – Optimalizace vodního režimu krajiny

INVESTIČNÁ PRIORITA 1 Prioritnej osi 2: Podpora investícií do prispôsobovania sa zmene klímy vrátane ekosystémových prístupov


12

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

PRIORITNÍ OSA 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

Zkvalitnění nakládání s odpady

4.1 Oblast podpory – Zkvalitnění nakládaní s odpady 4.2 Oblast podpory – Odstraňování starých ekologických zátěží

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika


INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 3: Investice do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešení důležitých potřeb investic členského státu mimo rámec těchto požadavků (nařízení FS - článek 3 bod (c) písm. i)

INVESTIČNÁ PRIORITA 1 Prioritnej osi 1: Investovanie do sektora odpadového hospodárstva s cieľom splniť požiadavky environmentálneho acquis Únie a pokryť potreby, ktoré členské štáty špecifikovali v súvislosti s investíciami nad rámec týchto požiadaviek

Specifický cíl 1: Předcházet vzniku odpadů

ŠPECIFICKÝ CIEĽ: Zabezpečiť nakladanie s odpadmi v súlade s hierarchiou odpadového hospodárstva a za účelom plnenia požiadaviek environmentálneho acquis

Specifický cíl 2: Zvýšit podíl materiálového využití odpadů, resp. recyklace na celkovém nakládání s odpady v ČR Specifický cíl 3: Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin Specifický cíl 4: Zlepšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady Specifický cíl 5: Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky


13

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

INVESTIČNÍ PRIORITA 2 prioritní osy 3: Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof (nařízení FS - článek 3 bod (b) písm. (ii))

INVESTIČNÁ PRIORITA 4 Prioritnej osi 1: Prijímanie opatrení na zlepšenie mestského prostredia, revitalizácie miest, oživenia a dekontaminácie opustených priemyselných areálov (vrátane oblastí, ktoré prechádzajú zmenou), zníženia znečistenia vzduchu a podpory opatrení na znižovanie hluku

Specifický cíl 6: Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže

ŠPECIFICKÝ CIEĽ 2: Zabezpečiť sanáciu environmentálnych záťaží v mestskom prostredí, ako aj v opustených priemyselných lokalitách (vrátane oblastí, ktoré prechádzajú zmenou)

INVESTIČNÍ PRIORITA 3 prioritní osy 3: Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof (nařízení k EFRR - článek 5 bod (5) písm. (b)) Specifický cíl 7: Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení


PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

PRIORITNÍ OSA 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech



14

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

2.1 Oblast podpory – Zlepšení kvality ovzduší 2.2 Oblast podpory – Omezování emisí

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 2: Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, revitalizace měst, regenerace a dekontaminace starých průmyslových areálů (včetně oblastí s probíhajícími změnami), omezování znečištění ovzduší a podpora protihlukových opatření (nařízení FS čl. 3 bod (c) písm. iv)

INVESTIČNÁ PRIORITA 4 Prioritnej osi 1: Prijímanie opatrení na zlepšenie mestského prostredia, revitalizácie miest, oživenia a dekontaminácie opustených priemyselných areálov (vrátane oblastí, ktoré prechádzajú zmenou), zníženia znečistenia vzduchu a podpory opatrení na znižovanie hluku

Specifický cíl 1: Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

ŠPECIFICKÝ CIEĽ 1: Znížiť znečisťovanie ovzdušia a zlepšiť jeho kvalitu

Specifický cíl 2: Snížit emise stacionárních a mobilních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Specifický cíl 3: Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země PRIORITNÍ OSA 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Udržitelné využívání zdrojů energie

PRIORITNÍ OSA 5 – Energetické úspory

PRIORITNÁ OS 4: Energeticky efektívne nízkouhlíkové hospodárstvo

INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 5: Podpora energetické účinnosti, inteligentního řízení v oblasti energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách, mimo

INVESTIČNÁ PRIORITA 1 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie výroby a distribúcie energie z obnoviteľných zdrojov


15

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení (nařízení FS - článek 3 bod (a) písm. iii))

Specifický cíl 1: Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení

ŠPECIFICKÝ CIEĽ: Zvýšenie podielu OZE na hrubej konečnej energetickej spotrebe

INVESTIČNÁ PRIORITA 2 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie energetickej efektívnosti a využívania energie z obnoviteľných zdrojov v podnikoch ŠPECIFICKÝ CIEĽ: Zníženie energetickej náročnosti a zvýšenie využívania OZE v podnikoch prostredníctvom energetických auditov, energetického a environmentálneho manažérstva a realizáciou opatrení v oblasti energetickej efektívnosti, OZE a nízkouhlíkových technológií INVESTIČNÁ PRIORITA 3 PRIORITNEJ OSI 4: Podpora energetickej efektívnosti, inteligentného riadenia energie a využívania energie z obnoviteľných zdrojov vo verejných infraštruktúrach, vrátane verejných budov a v sektore bývania


16

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

ŠPECIFICKÝ CIEĽ: Zníženie spotreby energie pri prevádzke verejných budov nad rámec minimálnych požiadaviek INVESTIČNÁ PRIORITA 4 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie nízkouhlíkových stratégií pre všetky typy území, najmä pre mestské oblasti, vrátane podpory udržateľnej multimodálnej mestskej mobility a adaptačných opatrení, ktorých cieľom je zmiernenie zmeny klímy ŠPECIFICKÝ CIEĽ 1: Podpora energetickej efektívnosti, využívania OZE a znižovania emisií skleníkových plynov pre všetky typy území, zvlášť mestských oblastí, prostredníctvom poradenstva, informovanosti a monitorovania INVESTIČNÁ PRIORITA 5 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie využívania vysoko účinnej kombinovanej výroby tepla a elektrickej energie na základe dopytu po využiteľnom teple ŠPECIFICKÝ CIEĽ: Rozvoj účinnejších systémov centralizovaného zásobovania teplom


17

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020 založených na dopyte po využiteľnom teple

PRIORITNÍ OSA 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny


PRIORITNÍ OSA 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

PRIORITNÁ OS 1: Udržatelné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry

INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 4: Ochrana a obnova biologické rozmanitosti, ochrana a obnova půdy a podpora ekosystémových služeb, včetně sítě NATURA 2000 a ekologických infrastruktur (nařízení k EFRR - článek 5 bod (6) písm. (d))

INVESTIČNÁ PRIORITA 3 Prioritnej osi 1: Ochrana a obnova biologickej diverzity a pôdy a podpora ekosystémových služieb, vrátane siete Natura 2000 a zelených infraštruktúr


18

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

6.1 Oblast podpory – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000

OP ŽP ČR 2014-2020

Specifický cíl 1: Posílit biodiverzitu Specifický cíl 2: Posílit přirozené funkce krajiny

OP KŽP 2014-2020

ŠPECIFICKÝ CIEĽ 1: Zabezpečiť podmienky pre zachovanie biologickej diverzity a zlepšenie stavu ekosystémov v krajine

6.2 Oblast podpory – Podpora biodiverzity Specifický cíl 3: Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 6.3 Oblast podpory – Obnova krajinných struktur

Specifický cíl 4: Snížit environmentální rizika způsobená geofaktory

6.4 Oblast podpory – Optimalizace vodního režimu krajiny 6.5 Oblast podpory – Podpora regenerace urbanizované krajiny 6.6 Oblast podpory – Prevence sesuvů a skalních zřícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod PRIORITNÍ OSA 5 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

PRIORITNÍ OSA 3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

PRIORITNÁ OS 3 – Podpora riadenia rizík a odolnosti proti katastrofám v súvislosti so zmenou klímy

INVESTIČNÍ PRIORITA 2 prioritní osy 3: Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof (nařízení FS - článek 3 bod (b)

INVESTIČNÁ PRIORITA 1 Prioritnej osi 3: Podpora investícií na riešenie osobitných rizík, zabezpečenie odolnosti proti katastrofám a vyvíjanie systémov zvládania katastrof 83


19

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

písm. (ii))

Specifický cíl 6: Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže

PRIORITNÍ OSA 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

Oblast podpory 7.1 – Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací

PRIORITNÍ OSA 8 - Technická pomoc

PRIORITNÍ OSA 6 - Technická pomoc

PRIORITNÁ OSA 5 - Technická pomoc

Technická pomoc


20

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

8.1 Oblast podpory – Technická pomoc při přípravě, implementaci, monitorování a kontrole operací OP Životní prostředí

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

Specifický cíl 1: Technická pomoc pro zajištění implementace OPŽP 2014 – 2020

8.2 Oblast podpory – Ostatní výdaje technické pomoci OP Životní prostředí


21

Tabulka 2 Porovnání formy podpory napříč podporovanými oblastmi podpory Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020


Dotace 40% - 100%

Miera spolufinancovania max. 80% - 85%

Neuvažuje se použití finančních nástrojů.


Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (včetně starých skládek)

Dotace 100%, půjčky


Udržitelné využívání zdrojů energie (úspora energií)

Dotace, přičemž konkrétní výše podpory je stanovena na základě finanční analýzy u projektů generujících příjmy (případně finančně-ekonomické analýzy u velkých projektů) nebo v závislosti na charakteru projektu z hlediska veřejné podpory, kde je tato relevantní. Max. do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů u projektů předkládaných veřejnými subjekty.

V současné chvíli se uvažuje o využití finančních nástrojů v rámci této prioritní osy Dotace 40%, respektive dotace prostřednictvím globálních grantů. V současné chvíli se uvažuje o využití finančních nástrojů v rámci této prioritní osy


Miera spolufinancovania max. 80% Neuvažuje se použití finančních nástrojů.

Dotace 100% Miera spolufinancovania 66% Dotace by měla být poskytována zejména pro opatření s delší ekonomickou návratností, tj. především zateplení objektů. Dotace 100%

Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

Miera spolufinancovania max. 80%

V současné chvíli se uvažuje o využití finančních nástrojů v rámci této prioritní osy


Miera spolufinancovania 85% Neuvažuje se použití finančních nástrojů.


22

Prioritní oblast

OP ŽP ČR 2007-2013

OP ŽP ČR 2014-2020

OP KŽP 2014-2020

Dotace 100%

Miera spolufinancovania 85%



X

X

Neuvedeno

Miera spolufinancovania 85%


Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Dotace. Technická pomoc

Max. míra spolufinancování max. 85% celkových způsobilých výdajů.


23

Z výše uvedeného porovnání je patrné, že podporovaná opatření napříč posuzovanými dokumenty se oproti dokumentu OPŽP 20017 – 2013 výrazně neliší. Hlavní tematické cíle EU jsou v rámci OPŽP 2014-2020 naplněny a zahrnuty do prioritních os, respektive specifických cílů v rámci jednotlivých investičních priorit. Vezmeme-li v úvahu porovnání specifikace a rozčlenění podporovaných opatření v rámci OPŽP na období 2014-2020 s OPŽP na období 2007-2013 je patrné, že oproti minulému období došlo k mírnému generalizování podporovaných aktivit, která jsou nyní začleněny v rámci jednotlivých specifických opatření. Navíc z uvedeného vyplývá, že v rámci programového období 2017-2013 byly opatření začleněny celkem do 8 prioritních os (včetně Technické asistence), zatímco na období 20142020 je uvažováno pouze s 5 prioritními osami (taktéž včetně Technické asistence). Stejným principem se řídí programový dokument OP KŽP 2014-2020 ve Slovenské republice, který taktéž využívá menšího množství prioritních os a více se zaměřuje na určení investičních priorit, resp. specifických cílů. Analýza poukazuje zejména na změnu v přístupu k financování opatření na zlepšení životního prostředí ve smyslu podpory využívání přírodě blízkých opatření ve vodním hospodářství, zejména v oblasti protipovodňové ochrany a ochrany intravilánu obcí. Stejný trend je patrný taktéž v rámci slovenského OPKŽP 2014-2020, což reflektuje požadavky evropské legislativy směrem k plnění rámcové směrnice o vodách. Oproti OPŽP v období 2007-2013 dochází tedy k posílení tohoto opatření. Velký skok zaznamenáme také u opatření v oblasti odpadového hospodářství, které se jeví v současné době jako velmi problematické, zejména s ohledem na stávající stav české legislativy, nicméně z pohledu evropské, je patrné, že je tu snaha efektivně podporovat likvidace starých ekologických zátěží a likvidace odpadů, stejně tak v měřítku se slovenským program OPKŽP 20142020. Z pohledu posuzovaných opatření na období 2014-2020 je podstatná změna ve formě vyloučení podpory na aktivity, spojené s environmentálním vzděláváním. Podpora projektů v rámci technické asistence je shodná napříč všemi posuzovanými programy a její potřebnost je opodstatněná, jelikož zaručují kvalitní implementaci samotného programu OPŽP v daném programovém období. V celkovém kontextu podporovaných opatření lze tedy říci, že v rámci OPŽP 2014-2020 navržené priority, investiční priority a navržené specifické cíle spolu s jejich aktivitami reflektují požadavky EU a zároveň je nalezena shoda s dalším programem, a to slovenským OPKŽP 2014-2020. Pouze při podrobnějších specifikacích jednotlivých priorit je patrná mírná nepřehlednost mezi všemi specifickými cíli a aktivitami, což by bylo vhodné v rámci další verze programu zohlednit (jedná se zejména o číslování specifických cílů v rámci jednotlivých investičních priorit). Další nedílnou součástí porovnání je pohled na problematiku finančních nástrojů a formu podpory jednotlivých opatření. V období 2017-2013 byly ve velké míře v rámci OPŽP využívány, pro stanovení výše spolufinancování, finanční nástroje (finanční analýza), a to u projektů generujících příjem, jež nebyly v režimu veřejné podpory. Maximální spolufinancování mohlo být až ve výši 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů (CZVV). U projektů nevytvářející příjem a mimo režim veřejné podpory dosahovala výše spolufinancování 90 % z CZVV, u projektů spadajících do některého režimu veřejné podpory byla výše dotace stanovena dle relevantního předpisu veřejné podpory. Pro období 2014-2020 je forma podpory navrhována jako dotace, případně půjčka, nicméně v rámci OPŽP není uvažováno s využitím finančních nástrojů téměř v žádné prioritní ose s výjimkou oblasti ovzduší (PO3). Plošně lze pro nové programové období konstatovat, že navrhovaná výše EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 VSTUPNÍ ZPRÁVA

24

spolufinancování buď 40 %, což je významně nižší míra spolufinancování, než byla v období 20072013, nebo 100 %. Nicméně ve stávající verzi OPŽP není nikterak řešena problematika veřejné podpory tzn. v PO kde je v současnosti uvedena výše spolufinancování 100 %, nelze předpokládat, že projekty této výše vůbec dosáhnou (spolufinancování bude stanoveno, dle daného pravidla/režimu veřejné podpory). Zároveň není v současné verzi OPŽP 2014-2020 uvedeno, z jakého základu bude výše spolufinancování vypočtena. Ve slovenské verzi OPKŽP 2014-2020 se taktéž uvádí, že využití finančních nástrojů nebude pro stanovení výše spolufinancování využito. Výše spolufinancování je na Slovensku taktéž nastavena plošně, a to od 80 do 85 %, kromě výjimky 66 % pro udržitelné využívání zdrojů energie, nicméně ani zde není uvedeno, z jakého základu bude spolufinancování vypočteno, a zároveň nejsou blíže specifikovány ty aktivity, které budou spadat do některého z režimů veřejné podpory. Co se týká konečných příjemců podpory, respektive cílových skupin, je téměř shodná napříč všemi posuzovanými dokumenty, jelikož tito příjemci jsou podrobně specifikováni pro každý specifický cíl, respektive podporovanou aktivitu. Zpravidla se jedná o příjemce z veřejného sektoru, na které je primárně podpora z OPŽP určena. Již v minulém programovém období byli detailně určeni příjemci a způsobilí žadatelé pro každé opatření v rámci prioritní osy, nicméně z pohledu přehlednosti a zjednodušení se jeví jako vhodné vydefinovat spíše příjemce, kteří způsobilými být nemohou. Avšak z porovnání vyplývá, že příjemci podpory v rámci dokumentu OPŽP 2014-2020 jsou definováni méně podrobně a přehledně než v dokumentu OPŽP 2007-2013, což se jeví jako vhodnější řešení. Z pohledu celkového posouzení posuzovaných dokumentů lze konstatovat, že u posuzovaných dokumentů směrem k období 2014-2020 existuje snaha o zjednodušení (zejména z pohledu členění podporovaných aktivit jejich podrobnou specifikací, zrušení finančních nástrojů, využití pouze programového dokumentu OPŽP, nikoliv Implementačního dokumentu OPŽP jako v období 20072013), což však paradoxně může vést k nepochopení a zmatení potenciálních žadatelů. U programového dokumentu OPKŽP 2014-2020 již je dokument ve stadiu schvalování a je zde relevantní vyhodnotit, že z pohledu přehlednosti se jeví dokument jako systematičtější a přehlednější, než jakým je programový dokument OPŽP 2014-2020 v České republice.

EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

25

2.3 EVALUAČNÍ OKRUH 1: VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI OPŽP


26

PRIORITNÍ OSA 1 Globální evaluační otázka 1.1 •

Pracovala předložená socioekonomická analýza, resp. analýza potřeb se všemi relevantními údaji a byla v ní zahrnuta veškerá významná dostupná data?

Dle zjištění pracuje návrh OP s neaktuálními statistickými daty v oblasti intervence PO1, přičemž provedené analýzy by měly relevantně odpovědět na otázky, týkající se stanovení specifických cílů a poukázat na problémy, které musí být odpovídajícím způsobem podloženy v souladu s cíli České republiky v oblasti životního prostředí. V rámci návrhu OP jsou, pro obecný přehled problematiky vodního hospodářství, uváděny jako podkladové analýzy data z ČSÚ, resp. z VÚV T.G.M., v.v.i., z podkladů s.p. Povodí, přičemž tato data jsou vyhodnocena za období max. do roku 2011. Je třeba brát v úvahu, že nezbytným podkladem pro stanovení cílů v oblasti vodohospodářské politiky ČR na období 2014 – 2020, je vyhodnocení dat v oblasti vypouštění čištěných odpadních vod, zajištění zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a dopad na jakost vody v tocích co nejblíže k prvnímu roku plánovacího období, z čehož by měla nadále vyplývat koncepce v oblasti vodního hospodářství na roky 2014 – 2020, kdy se předpokládá implementace OP. Socioekonomická analýza by měla zahrnovat vyhodnocení nejen aktuálních statistických dat od ostatních subjektů ve vztahu k vodnímu hospodářství (MZe, MŽP, SFŽP, podniky Povodí, s.p., SOVAK), ale mimo jiné by měla být vyhodnocena data za plnění minulého programového období, tzn. aktuální vyhodnocení dat z OPŽP 2007 – 2013. Všechna socioekonomická data by pak měla být porovnána s podmínkami plnění relevantních směrnic v oblasti vodního hospodářství a vodní politiky, jedná se zejména o plnění podmínek Směrnice 91/271/EHS, 200/60/ES, 98/83/ES, a další. Globální evaluační otázka 1.2 •

Ukazuje předložená analýza potřeb/problémů na nejvýznamnější problémy v oblasti životního prostředí v ČR, jež je třeba řešit, a na nejvýznamnější vnější faktory – příležitosti a hrozby?

V oblasti životního prostředí poukazuje návrh OP na rizika nevyhovujícího stavu povrchových a podzemních vod a sníženou jakost vody v tocích, na nevyhovující vodohospodářskou infrastrukturu (plnění podmínek Směrnice Rady č. 91/271/EHS ze dne 21.května 1991 o čištění městských odpadních vod) a v neposlední řadě na oblasti potenciálně ohrožené významným povodňovým rizikem, případně na chybějící povodňová opatření (plnění Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky). Samotná socioekonomická analýza v rámci návrhu OP tak jejím zpracováním dostatečně nereflektuje všechny možné problémy, příležitosti a hrozby, které mohou v oblasti vodního hospodářství vznikat. Návrh OP zcela pomíjí problematiku ztráty vody ve vodovodních potrubích a riziko ohrožení makrobiotickým znečištěním u vodních toků, které jsou určeny pro koupání (Směrnice Rady č. 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupání) nebo jako zdroj pitné vody (Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES), případně se jedná o vodní toky určené k chovu ryb. Nedílnou součástí existujících problémů, které mohou ohrozit schválení OP, je dodržování tzv. Podmínek přijatelnosti pro vodohospodářské projekty, které byly dojednané s EK pro programové období 2007-2013. Nicméně problematika provozování VH infrastruktury není v navrženém OP vůbec zohledněna.


27



Není zřejmé, zda analýza potřeb pracovala se všemi relevantními údaji, protože u uváděných tvrzení obvykle chybí odkaz na zdroj informací. V analýze jsou uvedeny některé nepřesné interpretace, např. údaj o stagnaci emisí od roku 2000 (ke které na základě např. Grafické ročenky ČHMÚ o znečištění ovzduší v ČR pro rok 2012 jistě nedochází) a proto by bylo vhodné doplnit informace o zdroji dat. Z analýzy je patrné, že byly využity i některé strategické dokumenty a další studie. Globální evaluační otázka 1.2 •


Analýza problémů uvádí řadu aktuálních i dlouhodobých problémů v oblasti ochrany vnějšího ovzduší a to jak na straně zdrojů emisí, tak na straně vzniklého znečištění ovzduší. Analýza nicméně vykazuje některé nedostatky, které zásadně snižují její srozumitelnost. Analýza obsahuje řadu konstatování, přičemž tato nejsou nijak podložena. Některé uváděné informace navíc nejsou zcela přesné. Některé pasáže analýzy svým rozsahem neodpovídají potřebě operačního programu (např. část zdravotních rizik) a naopak v analýze zcela schází územní dimenze problému (Moravskoslezský kraj, velká města, obce vytápěné pevnými palivy) a vazba problematiky zastaralých spalovacích stacionárních zdrojů na oblast energetické účinnosti. Analýza není vnitřně konzistentní a konzistentnost schází i ve vztahu k identifikovaným problémům a příčinám. Analýza by proto měla být kompletně přepracována vy smyslu výše uvedených obecných připomínek a níže uvedených konkrétních námětů: zpřesnění uváděných informací, např.: uváděná stagnace emisí od roku 2000 neodpovídá statistickým datům o emisích znečišťujících látek – dle těchto dat emise základních znečišťujících látek v tomto období poklesly a to někdy i výrazně.); analýza hovoří o cíli bezemisní dopravy a v té souvislosti o alternativních palivech jako prostředku, jak cíle dosáhnout – zde se patrně jedná o chybnou zkratku nebo terminologii, protože alternativní paliva nejsou bezemisní; pokud „nepříznivé rozptylové a meteorologické podmínky posledních let“ trvají již 14 let, pak je potřeba brát tento stav jako skutečnost a přizpůsobit tomu politiku v oblasti řízení kvality ovzduší; rozčlenění na část emisí a část kvality ovzduší (spolu se zdravotními riziky); syntaktickou revizi textů – analýza působí značně nesourodě a to jak z pohledu uváděných informací, tak z pohledu terminologického, tato nesourodost může vést k horšímu chápání textu a obtížné identifikaci souvislostí mezi analytickou a návrhovou částí OPŽP; doplnění odůvodnění pro dále uváděné příčiny a navrhované intervence podpory (především u monitoringu, domácností a silniční dopravy); doplnit informace o stávající regulaci pomocí právní úpravy (plnění limitů, přísnější emisní limity pro zdroje neregulované právem EU), dobrovolných dohod (Moravskoslezský kraj). Příčiny a důsledky znečištěného ovzduší jsou v analýze diskutovány, nicméně jejich provázanost na analytickou část je v některých případech slabá (viz připomínky k analýze). Příležitosti a hrozby identifikovány nejsou. Např. v případě nutných investic do koncových technologií ke snižování emisí u EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

28

průmyslových zdrojů není zmíněno riziko snížení konkurenceschopnosti. V případě investic do vytápění domácností pak nejsou nijak diskutovány sociální dopady těchto nutných investic. V případě investic do energetiky není řešen pozitivní dopad do zvyšování energetické účinnosti. Prioritní osa definuje dva problémové okruhy. Problém monitoringu svým významem dalece neodpovídá problému vysoké expozice obyvatel a vegetace nadlimitním úrovním znečištění ovzduší a to i z toho důvodu, že tento problém není v analytické části nijak argumentačně podložen. Zjištění analýzy potřeb nejsou vhodně kategorizována (např. pomocí SWOT analýzy). Analýzu potřeb je nezbytné přepracovat ve smyslu výše uváděných připomínek. Ze zpracované analýzy je patrné, že znečištění ovzduší je plošným problémem celé České republiky s výjimkou řídce osídlených oblastí, přičemž v některých lokalitách problém výrazně eskaluje. V této souvislosti by bylo vhodné analýzu doplnit o argumentaci zaměřenou na znečištění ovzduší v těchto výrazně horších oblastech a o argumentaci zaměřenou na úroveň znečištění ovzduší způsobenou vytápěním domácností, která vytváří problémy s kvalitou ovzduší i v oblastech, které nejsou patrné z celostátních vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší. Při zpracování analýzy potřeb byli konzultováni partneři.


29

PRIORITNÍ OSA 3 Z důvodu ne příliš logického sloučení tří velmi rozdílných oblastí do jedné prioritní osy je v tomto případě hodnocení provedeno pro každou z řešených oblastí zvlášť (nakládání s odpady - SC.3.1-3.5, ekologické zátěže - SC 3.6 a environmentální rizika SC 3.7).


30

ODPADY SC 3.1 – 3.5 Globální evaluační otázka 1.1 •

Pracovala předložená analýza potřeb/problémů se všemi relevantními údaji a byla v ní zahrnuta veškerá významná dostupná data?

Analýza obsahuje převážně obecné údaje převážně bez zjevné souvislosti s návrhovou částí. Neobsahuje téměř žádné relevantní údaje o produkci a nakládání s odpady a budoucích trendech, takže nelze posoudit, zda byly zohledněny v návrhové části, která je rozpracována o hodně podrobněji. Graf č. 4 dokumentuje trend k poklesu využívání odpadů v posledních letech bez jakéhokoliv vysvětlení této závažné skutečnosti. Grafické údaje by měly být nahrazeny číselným vyjádřením základních trendů uplynulého období a prostor využit pro podrobnější údaje o prioritních odpadech a výrobcích. Trendy by měly být popsány za období do r. 2008 a po r. 2008 s ohledem na zřejmý vliv hospodářské krize a dále by měla být obsažena prognóza budoucího vývoje. Doporučuje se v rámci analýzy popsat trendy: -

-

vývoj produkce prioritních skupin odpadů (například: komunální – z toho směsné + objemné a BRKO, kaly z ČOV, stavební, obaly, odpady z VEEZ, baterie a akumulátory, nebezpečné – z toho kontaminované zeminy a nemocniční a podobně) vyjádřené v absolutních hodnotách (tunách) i měrných hodnotách (např. komunální odpady kg/obyv.) vývoj produkce prioritních skupin výrobků (například VEEZ, obaly, vyřazené baterie a akumulátory apod.) vývoj nakládání s prioritními skupinami odpadů (využití – z toho materiálové a energetické, odstranění – z toho skládkování) předpokládaný vývoj produkce odpadů a materiálů v letech 2013 – 2020 (například: komunální – z toho BRKO, kaly z ČOV, stavební, obaly, VEEZ, vyřazené baterie a akumulátory, nemocniční a podobně)

Stran předcházení vzniku odpadů by se analýza měla vyjádřit ke stupni uplatňování BAT v české ekonomice s ohledem na možnosti využití BAT pro minimalizaci respektive předcházení vzniku odpadů. Měla by identifikovat hospodářské obory, kde plné uplatnění BAT by vedlo k významnému snížení produkce odpadů oproti stávajícímu stavu a kvantifikovat potenciál pro snížení produkce odpadů. V komunální sféře by se analýza měla zaměřit na identifikaci potenciálu snížení produkce komunálních odpadů a to jak kvalitativně (druhy odpadů a/nebo výrobků), tak kvantitativně (možnost snížení produkce odpadů v tunách). Dále by měla analýza obsahovat přehled starých skládek, které by bylo ještě zapotřebí zrekultivovat a to na základě zdůvodněné úvahy o celkovém počtu starých skládek a předpokládaném podílu rizikových skládek, například dle zkušeností z předchozího plánovacího období. Bylo by vhodné okomentovat, proč nebyly staré skládky rekultivovány všechny již v průběhu posledního plánovacího období. Na základě těchto údajů by mělo být provedeno vyhodnocení stávající a prognózované situace ve vztahu k hlavním cílovým ukazatelům evropských směrnic a/nebo POH ČR. Globální evaluační otázka 1.2 •


V obecné rovině se poukazuje na prostor pro zvyšování využití komunálních odpadů. Samotná analýza žádné potřeby nebo problémy v konkrétní podobě nenaznačuje. V závěru analýza specifikuje EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

31

problémy, avšak jejich formulace je bez zřetelné návaznosti na popis minulého vývoje a prognózy odpadového hospodářství v dokumentu. Stanovení problémů je zřejmě převzato z návrhu POH ČR. Některé problémy nejsou ovšem popsány ve svých příčinách, ale spíše ve svém důsledku (například „nedostatečné energetické využití odpadů“ je důsledkem stávající právní úpravy a její implementace, která je příliš benevolentní k odstraňování odpadů skládkováním). Bez brzké změny právní úpravy s účinným tlakem na snížení skládkování odpadů a bez důsledné implementace regulace skládkování bude rozvoj technologií pro využití odpadů, zejména komunálních, nadále omezen tržními a ekonomickými podmínkami, které nemohou změnit žádné jednorázové intervence na podporu investic. Doporučuje zřetelně formulovat priority pro budoucí rozvoj OH v návaznosti na vyhodnocení stávající a prognózované situace v produkci a nakládání s odpady ve vztahu k hlavním cílovým ukazatelům evropských směrnic a/nebo POH ČR. Dále se doporučuje kategorizovat pro potřeby OP priority pro budoucí rozvoj OH z hlediska stavu naplnění cílů a z hlediska finančních potřeb a možnosti lokálního financování, což by mohlo usnadnit odůvodnění alokací prostředků na jednotlivé specifické cíle.


32

EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE SC 3.6

Globální evaluační otázka 1.1 •


SC 3.6 – analytická část se omezuje na popis situace a to bez vazeb na různé typy ekologických zátěží a bez vazeb na zdroje financování v rámci ČR. Vlivy na lidské zdraví a složky ŽP jsou pouze stručně zmíněny. Chybí definice ekologické zátěže a obecně je nutné sjednocení terminologie v textu (SEZ, EZ). Není ani stručně uveden vývoj a výsledky a zkušenosti z předchozího programového období. Není zmíněn a vyzdvižen význam inventarizace. Nejsou uvedeny žádné zdroje informací. Není uvedena vazba na „princip znečišťovatel platí“. Globální evaluační otázka 1.2 •


SC 3.6 - Je poukázáno na fakt, že ekologické zátěže je třeba řešit, důvody, i když zjevné, jsou uvedeny v textu ne příliš vyčerpávajícím způsobem (mohla by být zdůrazněna rizika vyplývající z časového prodlení), princip znečišťovatel platí, ačkoli jeho dodržení je klíčové není zmíněn. V tabulkové části jsou zmíněna rizika pro lidské zdraví, nikoli pro složky ŽP. Analytická část je pouze velmi obecná, omezující se na popis stavu, neposkytuje základ pro zpracování návrhové části. Je třeba sjednotit terminologii (nahodile používány pojmy stará zátěž, ekologická zátěž, stará ekologická zátěž, kontaminovaná lokalita a kontaminované místo). Nejsou zdůrazněny hrozby plynoucí z neřešení situace a přínosy NIKM.


33

ENVIRONMETÁLNÍ RIZIKA SC 3.7



SC 3.7 -_Analytická část je popisného charakteru, bez specifických odkazů na zdroje, legislativu atd. Potřeba opatření je pouze deklarována. Již v analytické části je zřejmý potenciální překryv s PO2 a dalšími SC PO3 (zejména SC 1). Není zmíněna zkušenost z předchozího období. Rovněž poukazujeme na fakt, že tato oblast není v analytické části DoP v oblasti Životní prostředí vůbec řešena. Obdobná opatření jako jsou v DoP do určité míry řešena pod jinými kapitolami – VaVaI a Efektivní veřejná správa.



SC 3.7 – důraz je především (a správně) kladen na prevenci a informovanost dále na odklon od koncových technologií. Ačkoli je analýza extrémně stručná a bez identifikovaných vazeb a zdrojů, potřebu v zásadě definuje, i když deklarativním způsobem. Ačkoli SC nepochybně přispěje k ochraně jednotlivých složek ŽP, jeho zařazení do PO 3 a do OPŽP vůbec není zcela podložené Dohodou o partnerství.


34



Analytická část správně identifikuje zásadní příčiny změn v krajině a přírodě, nicméně nedostatečně dokumentuje stav, tj. zcela chybí fakta (např. z metodického hodnocení stavů přírodních stanovišť či biologických druhů). Analýza by, vzhledem k takřka identickému obsahu návrhové části s podporovanými aktivitami z dosavadního programového období PO 7 OPŽP 2007 - 2013, měla zohlednit míru dosažení cílů a omezení či podcenění absorpční kapacity v jednotlivých oblastech podpor. Globální evaluační otázka 1.2 •


Základní oblasti intervence a dílčí specifické cíle jsou vhodně navržené. V rámci prioritní osy nejsou žádné dodatečné problémy stejné závažnosti. Lze konstatovat, že nedošlo k opomenutí či ignoranci žádného významného faktoru v ochraně přírody a krajiny. Na druhou stranu nutno zvážit, zda celý specifický cíl 4.4 - snížení environmentálních rizik způsobených geofaktory - považovat tématicky za oblast spadající do ochrany přírody a krajiny.


35



Analýza se vyváženě opírá o relevantní strategické dokumenty EU v oblasti energetických úspor, energetické efektivity, nízkouhlíkatého hospodářství, energetické bezpečnosti a ochrany klimatu. Globální evaluační otázka 1.2 •


Analýza popisuje hlavní problémy a slabé stránky v oblasti energetických úspor. Identifikované problémy lze považovat za zásadní a relevantní. Analýza rovněž definuje bariéry pro další pozitivní kroky. Relevantnost problému s veřejným osvětlením nelze objektivně posoudit, protože analýza v této otázce neuvádí žádné informace. Stejně tak nelze objektivně posoudit správnost zvolené příčiny problému jako využívání zdrojů na fosilní paliva s nízkou účinností ve veřejných budovách. Tuto příčiny by bylo vhodné argumentačně podepřít. Prioritní osa se zaměřuje výlučně na veřejný sektor, ačkoliv uvádí, že největší potenciál pro úspory je v segmentu domácností a následně v průmyslu. Proto by bylo vhodné, aby byla doplněna krátká informace o řešení úspor v domácnostech a průmyslu. Příčiny a důsledky stávajícího stavu jsou diskutovány spíše okrajově, což není zcela vyhovující, protože některé zmíněné příčiny, např. uváděné využívání zdrojů tepla na fosilní paliva s nízkou účinností ve veřejných budovách by vyžadovalo hlubší vysvětlení. Stejně tak nejsou podrobněji řešeny hrozby plynoucí ze stávajícího stavu a příležitosti jsou řešeny spíše okrajově. Vysoká energetická náročnost veřejných budov se jeví (z celostátního pohledu) jako větší problém, než energetická náročnost veřejného osvětlení, které může mít výrazný pozitivní dopad především pro jednotlivé provozovatele veřejného osvětlení. Zjištění analýzy potřeb nejsou vhodně kategorizována (např. pomocí SWOT analýzy). Analýzu potřeb je nezbytné přepracovat ve smyslu výše uváděných připomínek. Analýza potřeb je dostatečnou oporou snad s výjimkou intervence do veřejného osvětlení, které není nijak odůvodněno v analytické části a s výjimkou slabšího odůvodnění pro intervenci do zdrojů tepla. Analýza se explicitně nezabývá území dimenzí. Řešení této otázky není ale v oblasti energetických úspor a energetické efektivity na místě, neboť tato problematika nesleduje místní měřítko a sleduje se obvykle sektorově či celostátně. Při zpracování analýzy potřeb byli konzultováni partneři.


36

VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI OP JAKO CELKU Analytickou část OPŽP lze obecně označit za spíše slabou. V zásadě neposkytuje odůvodnění pro návrhovou část ve většině oblastí. Pokud analytická část nebude výrazně přepracována, může představovat problémy při schvalování OPŽP na evropské úrovni. Ačkoli je zřejmé, že požadavky na stručnost a zároveň na uvedení maxima informací se vzájemně popírají, alespoň požadované minimum odůvodňující vybrané specifické cíle návrhové části by mělo býti splněno.


37

2.4 EVALUAČNÍ OKRUH 2: VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI OPŽP


38

PRIORITNÍ OSA 1 Konzistence OP Globální evaluační otázka 2.1 •

Existuje jasná vazba mezi identifikovanými potřebami/navrhovanými specifickými cíli OP a potřebami v oblasti ŽP identifikovaných na evropské (tj. zejm. ve strategii Evropa 2020, ve specifických doporučeních pro ČR podle čl. 121(2) Smlouvy o fungování Evropské unie a doporučení Rady přijatými podle čl. 148 (4) Smlouvy o fungování Evropské unie) a národní úrovni (zejm. v Národním programu reforem 2013, Dohodě o partnerství a Státní politice životního prostředí 2012-2020)?

Navrhované specifické cíle v rámci OPŽP mají pro PO1 oporu v základních strategických dokumentech, případně sledují trend z minulého programového dokumentu OPŽP 2007 – 2013. Nicméně pro období 2014 – 2020 se v některých případech neshodují s cíli EU, a to zejména ve vztahu k podpoře aktivit na zlepšení vodohospodářské infrastruktury v rámci SC 1.1. Zde se jeví jako problematická zejména aktivita podporující výstavbu a intenzifikaci ČOV pro aglomerace nesplňující podmínky Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, jelikož podmínky uvedené Směrnice u obcí nad 2000 EO měly být naplněny nejpozději do roku 2010. Pokud se tedy z pohledu ČR jeví potřeba na podporu tohoto opatření v rámci SC 1.1, musí být řádně odůvodněn provedením analýzy potřeb, respektive vyhodnocením stávajícího stavu ČOV u obcí nad 2000 EO (míněno do roku 2013 včetně). V případě výstavby ČOV u obcí pod 2000 EO by měla být podporována zejména opatření sledující efektivní řešení vyhovujícího čištění odpadních vod. V případě aktivity na výstavbu a intenzifikaci úpraven vody, považujeme za vhodné doplnit do této aktivity také opatření na rekonstrukce úpraven vod, neboť stávající úpravny vody jsou v ČR většinou kapacitně dostačující, respektive v mnoha případech kapacitně předimenzované. Zdůvodnění realizace těchto opatření musí být provedeno na základě technickoekonomických studií. V případě SC1.2 by mělo být opatření na snížení znečištění vypouštěné z průmyslových bodových zdrojů realizováno pouze na základě výsledků monitorování a hodnocení chemického a ekologického stavu v příslušných vodních útvarech. Podporované aktivity jako zajištění kvality povrchových vod a odstranění nadměrného znečištění je v souladu s cíli EU i národní úrovně. Avšak v případě likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích dle registru Směrnice 2000/60/ES o vodní politice se jeví tato aktivita jako ne příliš nepotřebná, a to zejména s ohledem na fakt, že není tato aktivita v rámci socioekonomické analýzy odůvodněna. V případě SC1.3 je zapotřebí navrhovaná opatření posoudit, zda jsou v souladu s opatřeními uváděnými v rámcové směrnici o vodách, neboť např. opatření na „zprůtočnění koryt“ může být z pohledu plnění podmínek rámcové směrnice o vodách problematické opatření. V případě opatření SC1.4 není jednoznačně odůvodněno proč uváděná opatření (budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni) mají být podporovány, neboť tyto systémy jsou ve velké míře v obcích zavedeny, respektive chybí jednoznačná specifikace územní dimenze, kde případně tyto systémy zcela chybí nebo jsou nedostatečné. Globální evaluační otázka 2.2 •

Je zdůvodnění navržených investičních priorit a specifických cílů programu s analýzou potřeb (tj. s identifikovanými problémy) dostatečné? Resp. jsou identifikované problémy adekvátně transformovány do výběru Evropskou komisí stanovených tematických cílů, investičních priorit a definovaných specifických cílů?


39

Návrhová část specifikuje cíle v návaznosti na identifikované problémy dle analytické části OP a dle Státní politiky životního prostředí České republiky 2012 – 2020. Tyto problémy však prozatím nejsou dostatečně analyzovány v analytické části (viz komentář k analytické části). Zdůvodnění navržených priorit není v posuzovaném dokumentu dostatečně popsáno, což však neznamená, že dané problémy nejsou závažné a že jednotlivé SC v tomto OP nejsou vhodné, nicméně bez kvalitního zpracování a vyhodnocení analytické části nelze a není možné navrhované SC uspokojivě obhájit. Intervenční logika OP Globální evaluační otázka 2.3 •

Obsahuje návrh OP jasnou kauzální vazbu mezi identifikovanými problémy, specifickými cíli strategie OP a mezi navrhovanými akcemi/operacemi, očekávanými výstupy a výsledky a je zřejmé, jak bude navrhovaná strategie působit?

Identifikované problémy (s výše uvedenými výhradami k jejich zdůvodnění), specifické cíle, navrhované akce a výsledky a výstupy (indikátory výsledků a výstupů) nejsou ve všech případech SC logicky provázané. Zejména v případě navrhovaných indikátorů se jeví jejich stanovení jako nepřehledné z pohledu plnění jednotlivých aktivit, stejně jako je jejich stanovení a potřeba je splnit nepodložená dostatečnými analýzami potřeb. Navrhovaná strategie musí přesněji specifikovat navrhované výstupy/výsledky, jelikož míra jejich naplnění bude záviset na správně definovaných podporovaných aktivitách a cílech. Zároveň by měly být podrobněji rozpracovány hlavní zásady pro výběr operací, zejména s ohledem na podmínky, za jakých budou projekty přijatelné. Globální evaluační otázka 2.4 •

Je navržená celková logika struktury a obsahu jednotlivých prioritních os správná včetně nastavení formy podpory, finanční alokace, míry spolufinancování, cílových skupin, typů příjemců, absorpční kapacity, udržitelnosti výstupů resp. výsledků operací, územní dimenze, integrovaných nástrojů, příp. velkých projektů, finančních nástrojů atp.?

Struktura prioritní osy je logická. Forma podpory je specifikována jako dotace s mírou spolufinancování ve výši 40% bez použití finančních nástrojů, nicméně bez uvedení, jak tato výše byla stanovena. Z pohledu zajištění financování všech opatření v rámci PO1 se však jeví jako vhodné využití také jiné formy podpory, a to např. zvýhodněný úvěr. Tato forma podpory může být plně využita zejména v rámci zajištění dofinancování opatření na zlepšení vodohospodářské infrastruktury, jelikož se jedná primárně o projekty, které musí generovat příjem a musí v průběhu několika let zajistit udržitelnost dotované (pořízené) infrastruktury (výběrem vodného a stočného). Samotná forma podpory jako dotace je však dostačující zejména u projektů na realizaci dostavby kanalizace nebo vodovodních přivaděčů, případně u protipovodňových opatření a zajištění kvality vodních toků. V případě cílových skupin by s ohledem na původ vlastnických poměrů bylo vhodnější specifikovat v rámci OP pouze ty žadatele, kteří nejsou pro podporu způsobilí. Tzn., jako vhodné se jeví specifikovat přijatelné žadatele, respektive příjemce podpory vždy v rámci dané vyhlášené výzvy (např. základní cílovou skupinou by měli být „vlastníci vodovodů/kanalizací pro veřejnou potřebu“ dále pak správce povodí a správce vodních toků). Absorpční kapacitu s podílem 28 % ze všech prioritních os OPŽP nelze bez relevantních podkladů a zpracovaných koncepčních analýz jednoznačně posoudit. Nicméně z pohledu jejího rozdělení se zdá nadměrný např. podíl na financování aktivity v rámci SC1.1, respektive aktivita na výstavbu a intenzifikaci ČOV, které dosud nesplňují podmínky Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Zde je přiřazena alokace ve výši 70% ze SC1.1., což se jeví z pohledu toho, že EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

40

podmínky uvedené Směrnice již měly být splněny, hodnota velmi vysoká a na úkor ostatních opatření, která by měla být s ohledem na plnění cílů daných relevantními strategickými dokumenty včetně evropské legislativy, aktuálně více podporovaná. V závislosti na výsledku rozdělení absorpčních kapacit mezi jednotlivé SC, se jeví jako reálné zajistit toto rozdělení na základě relevantních analýz, spojených s potřebou v dané oblasti, a tyto analýzy bohužel nebyly pro účely této Zprávy poskytnuty, respektive, nebyly k dispozici. Tento problém je spojen taktéž s nastavením hodnoty výsledků/výstupů podporovaných SC tak, aby byly naplněny cíle jak ČR, tak EU. Nastavené indikátory nemají podporu v žádných socioekonomických analýzách, které by určily potřebu jednotlivých indikátorů. Územní dimenze zde není specifikována, což by však mohlo být žádoucí zejména v případě opatření u SC1.2 a SC1.3. Udržitelnost výsledku/výstupů se jeví jako poměrně odpovídající s ohledem na relativní stabilitu navrhovaných opatření, a s nimi souvisejících finančních toků. Avšak z pohledu správného nastavení opatření zejména u SC1.1, SC1.3 a SC1.4 se jeví jako velmi vhodné doplnit jejich případnou podporu pouze na základě podložení technickoekonomickou studií, která odpoví na základní otázku potřeby realizace daného opatření. Zejména v případě povodňových opatření a opatření na zprůtočnění koryt by měly být tato opatření podložena technickým posouzením s dopadem na finanční toky a vyhodnocením souladu s rámcovou směrnicí o vodách. Globální evaluační otázka 2.5 •

Byly zvažovány alternativní strategie k dosažení očekávaných cílů/výsledků? Existují vhodnější intervence/operace podporovatelné z evropských fondů v programovém období 2014-2020 k dosažení výsledků a cílů programu než ty navržené?

Dokument neobsahuje diskusi alternativních strategií. Globální evaluační otázka 2.6 •

Je nezbytné a možné, aby navržené intervence byly financovány z veřejných zdrojů? Je tato skutečnost řádně zdůvodněna?

Odůvodnění financování intervencí z veřejných zdrojů není konkrétně odůvodněno ve vztahu k jednotlivým SC. Obecně vyplývá z celkově relativně nižší ekonomické úrovně většiny regionů ČR v rámci EU. Financování z veřejných zdrojů je žádoucí zejména u tzv. „tvrdších opatření“, která by měla zajistit zlepšení kvality povrchových a podzemních vod (zlepšení čištění odpadních vod a zajištění kvalitní pitné vody dodávané spotřebitelům) a povodňovou ochranu (hráze, zprůtočnění koryt vodních toků apod.). V případě soukromého sektoru by se finanční podpora týkala zejména sektoru zajištění VH infrastruktury, kde je problematika propojení soukromého a veřejného sektoru největší a opatření na zlepšení VH infrastruktury bez finanční stimulace i soukromého sektoru, by bylo problematické realizovat bez finanční pomoci. Nicméně zejména s ohledem na princip „znečišťovatel platí“ by náklady za vypouštění odpadních vod a lepší kvalitu vody měli plně hradit původci znečištění (tj. formou vodného a stočného). A podpora z veřejných zdrojů na tato opatření je možná pouze v tom případě, že bude implementována regulace pro oblast vodovodů a kanalizací.

Koherence OP Globální evaluační otázka 2. 7 •

Jsou specifické cíle jednotlivých prioritních os programu a specifické cíle prioritních os vzájemně logicky provázané a komplementární? (tj. lze očekávat synergické účinky navrhovaných intervencí, nevyskytují se překryvy mezi specifickými cíli, resp. prioritními osami)?


41

Potenciál pro překryv mezi specifickými cíli je malý, nicméně v případě podpory opatření na zlepšení vypouštění odpadních vod je patrná duplikace, a to u opatření SC1.1 (míněno z komunálních zdrojů) a opatření v rámci 1.2 (míněno snížení znečištění z bodových průmyslových zdrojů znečištění). Zde se jeví jako vhodné spojení těchto aktivit do SC1.1, jelikož SC1.1 „Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod ze zdrojů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství“ může reflektovat taktéž vypouštění znečištění z průmyslových zdrojů znečištění a nebude dále docházet k překryvům a nové definici příjemců. Další překryvy mohou nastat u opatření SC1.1 s PO3 tj. využití bioodpadů s technologií pro čištění odpadních vod (anaerobní zpracování kalů), PO4 detailně SC4.2 který se především týká posílení funkce v krajině (zlepšení vodního režimu v krajině) a SC4.3, který se týká zlepšení kvality prostředí v sídlech, jež mimo jiné řeší zlepšení vodního režimu ve městech (sídlech). Pro obhájení těchto opatření je zapotřebí jednoznačně stanovit, kdy jsou opatření zařaditelná do PO1 a kdy do PO4, popřípadě tato opatření zakomponovat do jedné PO OPŽP. Globální evaluační otázka 2.8 •

Je navržená strategie OP komplementární s relevantními nástroji, resp. strategickými dokumenty na evropské úrovni (zejm. základní strategie v oblasti ŽP) a na národní úrovni (zejm. relevantní sektorové strategie a národní dotační programy)?

Navržená opatření jsou v obecné úrovni v souladu s opatřeními definovanými v rámci Státní politiky životního prostředí 2012-2020 a v obecné úrovni jsou v souladu s legislativními předpisy EU (směrnic) pro vodní politiku. Nicméně bez vyhodnocení potřeb v oblasti vodního hospodářství např. „Koncepce vodního hospodářství na období 2014-2020, nelze navržené strategie finálně posoudit.


42



Navrhované specifické cíle OP řeší problémy identifikované ve vstupní analýze problémů a jsou v souladu s relevantními strategickými dokumenty Evropské unie a rovněž i dokumenty zpracovanými na národní úrovni. Zdůvodnění navržených specifických cílů nelze považovat za dostačující. Analýza není zcela konzistentní s návrhovou částí programu a postrádá odůvodnění pro intervence do úprav monitorovací sítě a dalších systémů pro sledování a vyhodnocování úrovně znečištění ovzduší případně pro lepší identifikaci zdrojů emisí. Rovněž intervence do vytápění domácností by měla mít (s ohledem na navrženou výši alokace) robustnější odůvodnění a to nikoliv pouze v rovině emisí znečišťujících látek, ale rovněž dopadů na úroveň znečištění ovzduší. Intervence do alternativních pohonů není rovněž dostatečně odůvodněna, protože analýza postrádá vazbu tohoto problému na ochranu ovzduší. Opatření v oblasti dopravy a náhrady vozidel by bylo systémově vhodnější podporovat v Operačním programu Doprava, jakkoliv mohou tato opatření přispívat i k ochraně ovzduší. Aktivity nejsou navrženy příliš vhodně, protože aktivity ve specifickém cíli 2.1 se významově zcela shodují (možná jde jen o textovou chybu) a druhá a čtvrtá aktivita ve specifickém cíli 2.2 je obsažena již v první aktivitě tohoto specifického cíle (tzv. plošné zdroje i zemědělské činnosti jsou stacionárním zdrojem). Globální evaluační otázka 2.2 •


Ve všech případech (s možnou výhradou v oblasti alternativní dooravy) jsou identifikované problémy správně transformovány do stanovených tematických cílů a investičních priorit.


43

Intervenční logika OP Globální evaluační otázka 2.3 •


Nastavení specifických cílů a podporovaných aktivit je až na drobné výše uváděné nedostatky v pořádku.



Cílové skupiny nejsou správně identifikovány, cílovými skupinami by měli být příjemci pozitivních dopadů intervence, tedy v případě prioritní osy 2 především obyvatelstvo, benefitující ze snížení úrovně znečištění ovzduší. Typy příjemců jsou nastaveny zbytečně komplikovaně. S ohledem na skutečnost, že z intervence se v zásadě nevymezují žádné významné skupiny právnických nebo fyzických osob, je daleko vhodnější využít definici příjemců jako provozovatele stacionárního resp. mobilního zdroje. Územní dimenze není v prioritní ose 2 specificky řešena, intervence se předpokládají na území celé České republiky, což odpovídá problémům s kvalitou ovzduší. Finanční nástroje ani velké projekty nejsou uvažovány. To zcela odpovídá dosavadní zkušenosti s čerpáním v oblasti ochrany ovzduší. Globální evaluační otázka 2.5 •


Z hodnoceného dokumentu není zřejmé, zda byly zvažovány alternativní strategie k dosažení očekávaných cílů. S ohledem na definované intervence je ale možné prohlásit, že tyto jsou navržené vhodným a vyčerpávajícím způsobem, jsou zaměřené na identifikované problémy a jiné další intervence podporovatelné z evropských fondů, které by mohly výrazně přispět k řešení identifikovaných problémů, nejsou známy. Globální evaluační otázka 2.6 •


Intervence z veřejných zdrojů není nijak odůvodněna, ale lze konstatovat, že je nezbytná a to jak v případě podpory náhrady kotlů v domácnostech, kde může výrazně snížit sociální dopady na domácnosti způsobené výměnou kotlů, kterou vynucuje právní úprava ČR, tak v případě podniků a dalších provozovatelů zdrojů, kde jde intervence nad rámec již platné právní úpravy.


44



Lze očekávat pozitivní synergie mezi prioritní osou 2 a 5. Navržené intervence v prioritní ose 2 (především náhrada kotlů v domácnostech, obnova sítí centralizovaného zásobování teplem) přinesou jako vedlejší efekt energetické úspory, které jsou hlavním zaměřením pro prioritní osu 5. Je potřeba upozornit na překryv s prioritní osou 5, která rovněž podporuje investice do obnovy spalovacích stacionárních zdrojů na zemní plyn. Globální evaluační otázka 2.8 •


Prioritní osa 2 vychází ze schválených národních a regionálních strategických dokumentů a koncepcí a je v souladu s Programem Čisté ovzduší pro Evropu zveřejněným Evropskou komisí v roce 2013.


45

PRIORITNÍ OSA 3 Z důvodu ne příliš logického sloučení tří velmi rozdílných oblastí do jedné prioritní osy je v tomto případě hodnocení provedeno pro každou z řešených oblastí zvlášť (nakládání s odpady- SC.3.1-3.5, ekologické zátěže - SC 3.6 a environmentální rizika SC 3.7).


46

ODPADY SC 3.1 – 3.5

Konzistence OP: Globální evaluační otázka 2.1 •


Všechny specifické cíle mají obecně oporu v základních dokumentech. Formulace SC vyváženě podporuje uplatňování odpadové hierarchie (předcházení, znovuvyužití, materiálové využití, energetické využití, odstranění odpadů) s akcentem na zlepšení nakládání s odpady ve smyslu této hierarchie. Do značné míry jsou podporovány i moderní technologie a inovace (zejména v rámci SC 3.1 a 3.4, avšak implicitně i v ostatních SC) které budou zpravidla znamenat technologický přínos pro rozvoj oboru. Realizace opatření napříč všemi SC přispívá ke snižování rizik pro životní prostředí spojeného s nakládáním s odpady (snižování produkce NO, snižování skládkování, odstraňování starých skládek). Realizace SC také obsahuje příspěvek ke snížení znečištění ovzduší a produkce skleníkových plynů (recyklace papíru, využití bioodpadů k výrobě hnojiv a/nebo energie, snížení skládkování BRKO, rekultivace starých skládek). Globální evaluační otázka 2.2 •


Návrhová část specifikuje cíle v návaznosti na problémy, identifikované v návrhu POH ČR, které však nejsou dostatečně popsány v analytické části (viz komentář k analytické části). Zdůvodnění priorit není tedy v posuzovaném dokumentu dostatečně popsáno, což ovšem samo o sobě neznamená, že dané problémy nejsou závažné a že jednotlivé SC v tomto OP nejsou vhodné.



Identifikované problémy (s výše uvedenými výhradami k jejich zdůvodnění), specifické cíle, navrhované akce a výsledky a výstupy jsou logicky provázané u všech SC. Navrhovaná strategie povede k navrhovaným výstupům/výsledkům, ovšem míra jejich naplnění bude záviset na absorpční kapacitě, která bude záviset na vývoji legislativy, mimo jiné na zpřísnění ekonomických podmínek skládkování, a její implementaci (viz analýza).


47



Struktura prioritní osy pro oblast nakládání s odpady je logická ve smyslu souslednosti procesů analýza – identifikace problémů – návrh opatření – indikátory a popis výsledků/výstupů. Forma podpory není specifikována, předpokládá se nevratná finanční podpora. Finanční alokace se za těchto předpokladů jeví jak odpovídající z pohledu měrných nákladů na dosažení navrhovaných výsledků/výstupů u 3.3. a 3.5, u SC 3.2 se jeví jako mírně podhodnocená, u SC 3.4 se jeví spíše jako mírně nadhodnocená a u SC 3.1 se jeví jako silně nadhodnocená, respektive indikátory výsledků/výstupů jsou při dané alokaci nedostatečně ambiciózní. Problematická může být absorpční kapacita u SC 3.3. Jedná se vesměs o nákladné projekty, které vyžadují předprojektovou a projekční přípravu v rozsahu 4 – 5 let a/nebo musí být zařazeny alespoň do střednědobých investičních plánů zařízení. S ohledem na nevyjasněnou budoucí legislativu OH tyto bariéry znamenají, že se v rámci stávajícího plánovacího období nepodaří připravit žádné nové projekty, pokud nedojde k velmi rychlé novele právní úpravy OH (viz komentář k analýze). Rovněž projety stávající, které jsou v různé fázi rozpracovanosti, nemohou být bez vyjasnění budoucích ekonomických podmínek (daných legislativou), vesměs realizovány. Problematická může být i absorpční kapacita u SC 3.1, kde rozhodující část snížení produkce odpadů pomocí domácího kompostování by mohlo mít náklady v řádu prvních desítek miliónů Kč a zbývající snížení produkce o cca 2 tisíce tun odpadů je možno dosáhnout například několika relativně levnými inovativními projekty založenými na vyřazení odpadu z režimu zákona o odpadech a zacyklení dřívějšího odpadu do rámce nové technologie, ovšem v těchto případech může jít i jen o administrativní opatření. Pro aplikaci BAT nemusí mít při očekávané nízké míře veřejné podpory příjemci dostatečnou motivaci s ohledem na potenciálně přísné podmínky udělení podpory. Jako téměř spekulativní se jeví záměr budování sítě sběrných center pro opětovné použití výrobků na konci životnosti. Taková zařízení by mohla s nevelkými náklady vznikat při existujících sběrných dvorech a být vhodným doplňkem jejich činnosti, avšak je otázkou, jak by mohla konkurovat běžné servisní síti zboží (která zajišťuje prodloužení životnosti zboží) nebo elektronickým burzám (Aukro, E-bay a podobně), které podporují velmi efektivně distribuci funkčního použitého zboží. Územní dimenze není specifikována, což by s přihlédnutí k umístění stávajících zařízení pro energetické využití odpadů bylo žádoucí pro SC 3.3, a to i ve vazbě na rozpracované perspektivní projekty v různém stavu připravenosti (spalovny střední Čechy, Ústecko, Ostravsko aj.). Udržitelnost výsledku/výstupů se jeví jako obecně dobrá s ohledem na relativní stabilitu toků odpadů a materiálů, které jsou předmětem opatření, a s nimi souvisejících finančních toků. Globální evaluační otázka 2.5 •


Dokument neobsahuje diskusi alternativních strategií. U SC 3.1 se nabízí jako alternativní strategie podpora technické asistence pro identifikaci a využití potenciálu čistší produkce ve všech typech organizací, u kterých vznikají prioritizované odpady. Program fungující na základě bezplatné technické asistence podnikům a jiným organizacím byl ve Velké Británii započat již v polovině 90tých EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

48

let a přinesl podnikům úspory několikanásobně převyšující náklady vložené do technické asistence. V ČR ve stejné době úspěšně působilo Centrum čistší produkce, na jehož činnost navázalo několik dalších aktivit, zaměřených na podporu udržitelné výroby a spotřeby. Náklady na účinný program technické asistence v ČR by se dle britských zkušeností mohly pohybovat v řádu desítek miliónů Kč/rok. Toto opatření by také zvýšilo absorpční kapacitu pro inovativní projekty u SC 3.1. U ostatních SC jsou pojata opatření dosti široce a jeví se vesměs jako vhodně navržená. Globální evaluační otázka 2.6 •


Financování intervencí z veřejných zdrojů není konkrétně odůvodněno ve vztahu k jednotlivým SC. Obecně vyplývá z celkově relativně nižší ekonomické úrovně většiny regionů ČR v porovnání s průměrem EU. Financování z veřejných zdrojů je žádoucí zejména u změn nakládání s komunálními odpady, kdy obce se potýkají s nedostatkem finančních zdrojů a obtížně přenášejí tlak rostoucích cen na občany. U soukromého sektoru je zase finanční podpora motivační pro rozvoj aktivit, které svojí novostí a/nebo slabou legislativní podporou znamenají podnikatelská rizika, která by podniky bez finanční stimulace měly problém přijmout. Z těchto důvodů lze obecně říci, že navržené intervence by měly být podpořeny z veřejných zdrojů. U SC 3.4 se však jedná, kromě podpory pro separaci nebezpečných složek komunálních odpadů, zejména o podporu pro nakládání s odpady, na něž nevznikají v plánovacím období žádné nové požadavky a u nichž by měly být veškeré požadavky evropské a české legislativy implementovány. S ohledem na princip „znečišťovatel platí“ by náklady na tyto odpady měli plně hradit původci odpadů.



Stran překryvů mezi specifickými cíli PO 3 lze konstatovat, že potenciál pro překryvy je minimální, což je dáno jasným vymezením jednotlivých SC ve vztahu k jednotlivým úrovním odpadové hierarchie. Určitý překryv by mohl nastat mezi SC 3.1 a SC 3.4 v oblasti inovativních postupů pro snížení produkce respektive zlepšení nakládání s NO, avšak to je možno vydefinovat v rámci výzev. Podobně je překryv mezi SC 3.2 a SC 3.4 u systémů shromažďování komunálních odpadů respektive shromažďování a skladování nebezpečných komunálních odpadů. Vyčlenění systémů shromažďování a skladování NO do 3.4 je zbytečné. Tento překryv není nijak významný. Významnější může být překryv mezi SC 3.1 a SC 3.2 pokud jde o využití sběrných dvorů (dle SC 3.2) pro umístění center pro znovuvyužití (dle SC 3.1). „Centra pro znovuvyužití“ by mohla být umísťována návaznosti na stávající infrastrukturu OH – sběrné dvory, a proto by dávalo smysl zařadit s nimi spojené investice spíše ke sběrným dvorům. Bude zapotřebí toto vydefinovat podrobněji a bylo by vhodnější integrovat „centra znovuvyužití“ přímo do SC 3.2 v rámci podpory sběrných dvorů. Tento překryv je potenciálně významný. Dále by mohl být překryv mezi SC 3.5 a SC 3.6 (v případě, že ekologická zátěž je stará skládka provozovaná způsobem definovaným v SC 3.5), který lze rovněž vydefinovat a není nijak významný.


49

Stran překryvů s jinými PO se oblast SC 3.1 – 3.5 jeví jako dobře vydefinovaná. Je okrajová možnost překryvu opatření pro využití bioodpadů s technologií pro čištění odpadních vod (anaerobní zpracování kalů) v PO 1, překryvu mezi technologií energetického využití odpadů spoluspalováním a opatření pro snížení emisí ze stacionárních zdrojů (rekonstruovaných tepláren). Globální evaluační otázka 2.8 •


Navržená opatření jsou zcela v souladu s odpadovou hierarchií (směrnice EP a Rady č. 98/2008), návrhem POH ČR, návrhem Programu pro předcházení odpadů ČR. Navržená opatření podporují realizací dalších legislativních předpisů EU (směrnic) pro OH.


50

EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE SC 3.6 Konzistence OP: Globální evaluační otázka 2.1 •


SC 3.6 – Odstraňování ekologických zátěží obecně má dobrou vazbu jak na NPR, DoP i SPŽP. Opatření v rámci specifického cíle jsou v souladu se strategickými dokumenty na evropské úrovni. Musí být ovšem za všech okolností dodržen princip znečišťovatel platí. Globální evaluační otázka 2.2 •


SC 3.6 - Analýza potřeb je v kategorii SEZ omezena pouze na popis situace a deklaraci potřeby. Specifický cíl 6 nevybočuje z analyzovaných potřeb, i když analýza nezmiňuje potřebu provedení/dokončení Národní inventarizace a ani neodůvodňuje projekty průzkumu a analýz rizik. Tuto potřebu lze pouze dovodit z logiky posloupnosti činností vedoucích k realizaci dekontaminace lokality Z úvodního textu návrhové části a z analytické části je zjevné, že do přijatelných projektů budou spadat i projekty sanace brownfields. Revitalizace brownfields je součástí IP Iv) „přijímáním opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields / včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku“ (v rámci stejného tematického cíle); ale vzhledem k typu projektů způsobilých v rámci SC 6 lze usuzovat, že IP byla zvolena spíš vhodně, neboť ne všechny lokality kde je potřebný zásah jsou kategorie brownfileds nebo situovány v městském prostředí (spíše naopak).



SC 3.6 – cíle stanovené v návrhové části jsou logicky řazené a správně identifikované. Pouze chybí přesnější definice přijatelných projektů ve smyslu dodržení principu znečišťovatel platí tak, jak tomu bylo v současném programovém období. Při správné prioritizaci projektů je vytvořen předpoklad k dosažení předpokládaných výsledků (prioritizovat sanace před AR, prioritizovat závažně kontaminované lokality). Ve světle potřeb ŽP se navrhovaný počet analýz rizik (150) zdá být příliš ambiciózní. Po provedení analýzy rizik lokality nemusí být nutně být indikována sanace, a tedy může docházet ke směřování prostředků do opatření, které sice zvýší znalost o lokalitě, ale nepovede ke


51

zlepšení kvality životního prostředí. AR by měly být přednostně realizovány u lokalit, kde je výskyt kontaminace evidentní, nikoli pouze potenciální. Velmi nelogicky působí zařazení opatření odstraňování nelegálních skládek v CHKO. Jedná se typově o podmnožinu SEZ a způsob řešení vymístěním je podmnožinou sanace. Opět je nezbytné dbát na stupeň kontaminace a nesměřovat prostředky do opatření, která nemají prioritu z hlediska stupně kontaminace ale čistě jen z důvodu umístění v chráněném území. Naopak chybí výslovná zmínka o sanacích lokalit zasažených těžbou vyhrazených nerostů tak, aby byla zajištěna provázanost se specifikovanými velkými projekty. Ovšem i tyto typové projekty lze podřadit pod kategorii SEZ. Přesto by bylo vhodnější je uvést ve zvláštní kategorii.



SC 3.6 - Struktura specifického cíle je logická ve smyslu souslednosti procesů analýza – identifikace problémů – návrh opatření – indikátory a popis výsledků/výstupů, území, příjemci (při zohlednění výhrad výše). Vzhledem k charakteru projektů bude poskytována přímá dotace, jedná se o jediný smysluplný nástroj pro toto opatření. Při zohlednění „principu znečišťovatel platí“ nebyla identifikována alternativa. Nepresumovat přijatelné příjemce výčtem, s ohledem na zkušenosti se jeví být vhodnější definovat přijatelnost příjemce pouze na základě jeho vazby k lokalitě. Velké projekty jsou pouze zmíněny ve vztahu k potenciálním příjemcům, nikoli k lokalitám. Absorpční kapacita není uvedena, předpokládá se zřejmě i využití informací nashromážděných v průběhu realizace NIKM.



SC 3.6 - Nejsou uvedeny příklady alternativních strategií. Na základě zkušeností z minulého programového období lze konstatovat, že neexistují. Globální evaluační otázka 2.6 •


SC 3.6, vzhledem k nevyhnutelnému uplatnění „principu znečišťovatel platí“ a k předpokládané nákladnosti dílčích opatření je naprosto nezbytná podpora z veřejných zdrojů. Cíle nelze jinak dosáhnout.


52



SC 3.6 je synergický s opatřeními prováděnými v PO 1 a 4. Částečně i PO 2. Potenciální překryv byl identifikován u opatření zaměřeného na vymísťování skládek v CHKO, doporučujeme podřadit pod kategorii sanace. Globální evaluační otázka 2.8 •


Opatření spadající pod SC 6 jsou komplementární s dalšími obdobně zaměřenými programy na národní úrovni. Přijatelnost projektů je vymezena původcovstvím kontaminace. Bude-li v rámci OPŽP 2014-2020 zachována obdobná metodika posuzování přijatelnosti projektů v rámci SC 6 bude komplementarita zachována.


53

RIZIKA

Konzistence OP: Globální evaluační otázka 2.1 •


SC 3.7 – je třeba zejména zdůraznit, že oblast SC 7 není vůbec zmíněna v Socioekonomické analýze Dohody o partnerství, ani v části analytické, ani v části identifikovaných potřeb. NPR 2013 zmiňuje oblast pouze relativně okrajově. V SPŽP je opatřením prevence věnován velký prostor, oblast je považována za prioritní. SC 7 i vzhledem k přesahu do oblasti konkurenceschopnosti a VaV je v souladu se strategickými dokumenty na evropské úrovni, ale jeho zařazení do OPŽP v současné podobě se zdá být problematické.



SC 3.7 – Návrhová část specifikuje cíle s vyšším stupněm podrobnosti než část analytická a do značné míry tak analytickou část supluje. Vzhledem k multioborovému charakteru definovaných opatření je možné předpokládat, že by značná část opatření mohla spadat pod jiné Investiční priority a dokonce pod jiné tématické cíle (VaV). Zařazení SC 7 do OPŽP v současné podobě se zdá být problematické.

Intervenční logika OP Globální evaluační otázka 2.3 Obsahuje návrh OP jasnou kauzální vazbu mezi identifikovanými problémy, specifickými cíli strategie OP a mezi navrhovanými akcemi/operacemi, očekávanými výstupy a výsledky a je zřejmé, jak bude navrhovaná strategie působit?

SC 3.7 – ačkoli je návrhová část velmi podrobná například v otázkách legislativy, je zároveň, zejména co se týče popisu podporovaných opatření poměrně vágní. Podporované aktivity a projekty se vzájemně překrývají. Za nezbytné považujeme doplnit identifikaci selhání trhu, který má být tímto SC řešen (pravděpodobně se jedná o asymetrické informace a pozitivní externality). Dále považujeme za nezbytné zdůraznit v textu fakt, že a jakým způsobem bude respektován „princip znečišťovatel platí“. Bez toho by byla podpora podniků v rámci SC problematická. Ačkoli činnost v rámci REACH center má nepochybně vliv na ŽP, náklady na jejich výstavbu a vybavení spadají svým charakterem spíše do oblasti VaVaI a tedy potenciálně pod OP VVV. EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

54

SC je částečně zaměřen na státní správu, částečně na podnikatelskou sféru, což by samo o sobě problém nepředstavovalo, ale při zásadně rozdílných opatření v rámci specifického cíle je obtížné predikovat výsledky a účinky strategie



SC 3.7 – struktura SC do značné míry postrádá vnitřní logiku, je částečně zaměřena na státní správu, částečně na podnikatelskou sféru přičemž opatření jsou velmi rozdílná a obecně definovaná. Návrh podporovaných opatření zcela nesouzní s uvedenými principy pro výběr operací. Podpora podniků na preventivní opatření bude limitována požadavky na nadstandardní opatření, čímž může být omezena absorpční kapacita. Podpora směřovaná subjektům státní správy je zřejmě omezena na monitorovací opatření, která jistě opodstatněna jsou. Nicméně podpora výzkumných center by se při nadměrných kapacitách mohla potýkat potížemi v oblasti udržitelnosti.



SC 3.7 – Nejsou uvedeny příklady alternativních strategií, SC je zaměřen na řešení předpokládaného selhání trhu (zřejmě problém asymetrických informací a pozitivních externalit). Vzhledem k zaměření by problematika řešená v rámci SC 7 spíše spadala pod VaVaI a tedy pravděpodobně do jiného OP (minimálně části REACH centraa projekty výzkumného charakteru). V úvahu připadá OP VVV. Globální evaluační otázka 2.6 •


SC 3.7, v případě potvrzení existence selhání trhu je veřejná intervence pro podnikovou sféru motivační, ale vzhledem nepříliš přesnému vymezení projektů SC 3.7 nelze posoudit, zda je nezbytná. V současné verzi OPŽP nezbytnost zatím zdůvodněna není, minimálně u části opatření směřující do podpory podniků.


55



U SC 3.7 je teoreticky možný překryv nejen v rámci OPŽP (PO 3, SC 1), ale i mezi jinými programy – OPPIK a OP VVV. Globální evaluační otázka 2.8 •


Je možné předpokládat, že některá opatření v rámci specifického cíle 3.7 by byly komplementární s opatřeními financovanými v rámci programů financovaných TA ČR. Jedná se zejména o REACH centra. Vzhledem k obecným definicím je to však obtížné určit.


56



Vazba mezi potřebami ochrany přírody a krajiny a cíli tématických strategií je v případě prioritní osy 4 silná. Globální evaluační otázka 2.2 •


Zdůvodnění navržených investičních priorit není přesvědčivé. Příčinou je ovšem spíše stylistická úprava textu vedoucí k nepřehlednosti a absence údajů či důkazů. Jisté výhrady nutno mít k zařazení specifického cíle 4.4 - Snížit environmentální rizika způsobené geofaktory. Tento cíl spadá spíše pod tématický cíl 5 - podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik. Zvážena by měla být i opatření SC 4.2 - Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, a Realizace ... opatření .. cílených na zpomalení povrchového odtoku vody ... I toto opatření obsahově spadá pod tématický cíl 5.



Za celou prioritní osu nelze o kauzální souvislosti mezi identifikovanými problémy a specifickými cíli pochybovat (s výhradou k jejich tématickému zařazení). Nicméně na úrovni vazby mezi cíli a operacemi nebyla v případě SC 4.1 - Posílení biodiverzity - rozpoznána kauzalita mezi optimalizací návštěvnické infrastruktury a cílem investiční priority. Rovněž není z textu zřejmé, jaké náhrady škod způsobených zvláště chráněnými živočichy mají být financovány a jak tyto náhrady posílí biodiverzitu. Globální evaluační otázka 2.4 •


Struktura prioritní osy je logická. Forma podpory není pro žádnou investiční prioritu specifikována. Cílové skupiny i typy příjemců jsou správně a vhodně identifikované. Absorpční kapacita není EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

57

konkrétně odhadovaná. Zde je doporučeno vyhodnotit data za dosavadní programové období. Územní dimenze odpovídá povaze specifických cílů. Popis principu pro výběr operací je zpracován podrobně a pokud bude uplatněn, zajistí maximální příspěvek k dosažení cílů. Globální evaluační otázka 2.5 •


Alternativní strategie nejsou pro oblast ochrany přírody a krajiny v zásadě dostupné. Zvažovat lze pouze přemístění podporovaných aktivit do jiného programu veřejných intervencí nebo jiné prioritní osy programu. To se týká především specifického cíle 4.2 - posílení přirozených funkcí krajiny aktivity zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy (Operační program Doprava) a specifického cíle 4.4 - snížení environmentálních rizik způsobených geofaktory (OPŽP, PO3, SC3). Globální evaluační otázka 2.6 •


OPŽP celkově postrádá argumentaci odůvodňující nutnost veřejné intervence. Nicméně v případě prioritní osy 4 není v zásadě o nezbytnosti veřejné intervence sporu. Koherence OP Globální evaluační otázka 2. 7 •


Mezi jednotlivými specifickými cíli nebyl zásadní překryv nalezen. Nicméně byly zjištěny možné překryvy určitých navrhovaných aktivit / operací s jinými prioritními osami. Specifický cíl 4.4 (snížení environmentálních rizik způsobených geofaktory) by měl být překlasifikován na podskupinu opatření navržených v prioritní ose 3, specifický cíl 3 - snížení environmentálních rizik a rozvoj systémů jejich řízení. Dále je nutno upozornit na opatření navrhované pro specifický cíl 4.3 - zakládání a revitalizace prvků sídelní zeleně. Zde může dojít k faktickému překrytí s opatřením navrženým v prioritní ose 2, specifický cíl 2 (opatření "výsadba a regenerace izolační zeleně"). Opatření navržená pro SC 4.2, jejichž cílem je zpomalení povrchového odtoku vody a samovolná renaturace vodních toků a niv, mohou být bez bližšího vysvětlení identická či naopak zcela rozporná s opatřeními navrženými v investiční prioritě 2 prioritní osy 1 pod specifickým cílem 3 - Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině (zprůtočnění koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů, hospodaření se srážkovými vodami ve smyslu jejich zadržení v krajině). Globální evaluační otázka 2.8 •


Návrh prioritní oblasti lze považovat za plně komplementární s ostatními strategiemi jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Nutno ovšem odůvodnit, proč podporovaná aktivita "zprůchodnění EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

58

migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a ..." má být posuzována vyloženě za aktivitu ochrany přírody a krajiny (a nikoli za aktivitu úzce spojenou s výstavbou a údržbou dopravní infrastruktury) a tudíž má být implementována za řídícího dohledu MŽP.


59



Navrhované specifické cíle OP řeší problémy identifikované ve vstupní analýze problémů a jsou zcela v souladu s relevantními strategickými dokumenty Evropské unie a rovněž i dokumenty zpracovanými na národní úrovni. Globální evaluační otázka 2.2 •


Zdůvodnění navržených investičních priorit nelze považovat za zcela dostačující. Analýza postrádá odůvodnění pro intervence do úspor v rámci veřejného osvětlení. Problém je zde pouze konstatován, není doložen žádnými statistickými daty. Proto by bylo vhodnější doplnit analýzu o odůvodnění této intervence. Rovněž navržená intervence do zdrojů tepla nemá jasnou oporu ve vstupní analýze. Této intervenci je nezbytné se detailněji věnovat. Zmiňovaná podpora projektové dokumentace pro realizaci metody Energy Performance Contracting by měla být navržena jako podporovaná aktivita, pokud chce Ministerstvo životního prostředí podporovat pouze projektovou přípravu (např. studie proveditelnosti). V aktuálně navržené podobě není jisté, zda by náklady takto vynaložené, mohly být považovány za způsobilé. Ve všech případech jsou identifikované problémy správně transformovány do stanovených tematických cílů a investičních priorit.



Nastavení specifických cílů a podporovaných aktivit je správné a očekávané výstupy a výsledky jsou v zásadě přiměřené.


60



Prioritní osa pojmově zaměňuje cílové skupiny (příjemce pozitivních dopadů intervence) s faktickým příjemcem dotace. Obsahově se bude jednat o stejnou skupinu, protože pozitivní dopad podpory je především úspora energie, tedy i finančních prostředků. Typy příjemců jsou nastaveny poměrně komplikovaně. Územní dimenze není v prioritní ose 5 specificky řešena, intervence se předpokládají na území celé České republiky, což odpovídá charakteru navrhovaných intervencí a zaměření prioritní osy. Velké projekty nejsou uvažovány, což zcela odpovídá dosavadní zkušenosti s čerpáním v oblasti ochrany ovzduší. Prioritní osa 5 předpokládá využití synergie s metodou Energy Performance Contracting za účelem zvýšení efektivity energetických úspor. Globální evaluační otázka 2.5 •


Z hodnoceného dokumentu není zřejmé, zda byly zvažovány alternativní strategie k dosažení očekávaných cílů. S ohledem na definované intervence je ale možné prohlásit, že tyto jsou navržené vhodným způsobem, jsou zaměřené na identifikované problémy a doplňují další již přijaté legislativní a ekonomické nástroje. Globální evaluační otázka 2.6 •


Jako jiný způsob dosažení stanovených cílů si lze představit právní úpravu stanovující závazný požadavek na dosažení stanovených úspor energie. Taková právní úprava by ale měla dramatický dopad do veřejných rozpočtů.



Lze očekávat pozitivní synergie mezi prioritní osou 5 a 2. Navržené intervence v prioritní ose 5 (především úspora energií) přinesou jako vedlejší efekt snížení potřeby výroby energie a tím i snížení emisí znečišťujících látek. EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

61

Je potřeba upozornit na překryv s prioritní osou 2, která rovněž podporuje investice do obnovy spalovacích stacionárních zdrojů na zemní plyn. Globální evaluační otázka 2.8 •


Prioritní osa 5 vychází ze schválených evropských i národních strategických dokumentů a koncepcí.


62

VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI OP JAKO CELKU

Koherence OP


Je strategie OP koncipována tak, aby docházelo k maximálně možným synergickým efektům s ostatními relevantními operačními programy realizovanými v ČR v období 2014-2020 (zejm. OP PIK, OPD, IROP a OP Praha-pól růstu)?

Opatření předpokládaná v rámci OPŽP přispívají ke zlepšení stavu složek ŽP a snížení rizik pro zdraví lidí a sekundárně i k rozvoji regionů v rámci ČR. Environmentální podpora podnikům může v mnoha ohledech pozitivně přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti. Synergie jsou zjevné zejména s IROP a s OPPIK. Globální evaluační otázka 2.10 •

Splňuje návrh OP všechny náležitosti dané legislativou EK – zejm. zda jsou splněny relevantní tematické a obecné předběžné podmínky podle Přílohy IV. Obecného nařízení?

V současnosti nelze prohlásit že OPŹP plní stanovené ex ante kondicionality. Na úrovni ČR není plněna jedna z průřezových podmínek – přijetí Služebního zákona, nebo spíše jeho implementace. Podmínka je řešena na centrální úrovni. Dalším ze závažných nedostatků v oblasti ex ante kondicionalit je implementace Směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí. Rovněž tato podmínka, jejíž vliv na OPŽP je zásadní je řešena na centrální úrovni. Ze specifických ex ante kondicionalit, které se vztahují k oblasti životního prostředí a k OPŽP konkrétně jich je mnoho plněno jen částečně. Tato skutečnost může komplikovat vyjednávání o programech s EK. Za významnou lze v tomto ohledu považovat problematiku regulace ve vodohospodářském sektoru a absenci koncepce vodního hospodářství ČR.

Finanční alokace OP


Respektuje návrh rozdělení finančních prostředků na všech úrovních OP míru závažnosti problémů a potřebnost ve vazbě na intervenční logiku pro danou úroveň programu?

Vzhledem ke skutečnosti, že alokace je dosud rozdělena velmi předběžně a není ani známa celková konečná částka na program, nebylo hodnocení jednotlivých prioritních os podle této otázky provedeno. Tento postoj je podpořen i skutečností, že dosud nejsou známa konečná znění všech relevantních předpisů k oblasti veřejné podpory, takže není známa možná míra podpory u mnoha opatření. Stejně není dosud odůvodněna a obhájena absorpční kapacita u velkého počtu SC. Proto by bylo předčasné tuto oblast analýzy zpracovávat. Hodnocení PO a programu z hlediska alokace a navazujících problematik bude posunuto do pozdější fáze procesu, v závislosti na vývoji v této oblasti.


63

Návrhová část v zásadě správně (až na uvedené výhrady) transformuje potřeby na úroveň investičních priorit a specifických cílů, ale vzhledem k nedostatkům v analytické části a s přihlédnutím k absenci analýzy absorpční kapacity je navrženou strategii obtížné hodnotit z hlediska očekávaných výsledků a dopadů. Byly identifikovány dílčí možné překryvy jak v rámci jednotlivých prioritních os tak mezi nimi, což je do určité míra způsobeno členěním OPŽP po jednotlivých složkách životního prostředí.


64

3 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ EVALUAČNÍCH OTÁZEK V následujících podkapitolách jsou vyhodnoceny relevantní evaluační otázky, a to podle zhodnocení relevance prostřednictvím 4 stupňové škály (ano, spíše ano, spíše ne, ne), a jsou doplněny stručným komentářem.


65

3.1 EVALUAČNÍ OKRUH 1: VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Hodnotitel přistoupil s ohledem na zvýšení vypovídající schopnosti níže uvedeného vyhodnocení evaluačních otázek k rozdělení na dva okruhy, a to hodnocení prioritních os 1, 2 a 3 respektive 4 a 5. Důvodem je skutečnost, že PO4 a PO5 vykazují méně nedostatků ve srovnání s ostatními prioritními osami. Pozn.: vyhodnocení odráží zprůměrování provedeného vyhodnocení za příslušné prioritní osy.


66

VYHODNOCENÍ PO1, PO2 A PO3

Evaluační okruh 1: Vyhodnocení analytické části 1.1


☐

☐

☒

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Analytická část vykazuje zásadní nedostatky, chybí zdroje informací, data a prognózy vývoje, Stejně tak chybí zohlednění zkušeností z OPŽP 2007-2014 pokud je relevantní. Velmi často je potřeba pouze deklarována.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☐

☒

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Analýza problémy pouze pojmenovává a jejich potřebu zpravidla pouze deklaruje. Podrobnější údaje a vazby chybí.

Spíše ano

Spíše ne

Ne

VYHODNOCENÍ PO4 A PO5



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Analýza až na drobné nedostatky pracuje s relevantními daty v přijatelném detailu.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Analýza až na drobné nedostatky pojmenovává problémy a identifikuje potřebu jejich řešení v souvislostech.

Spíše ano

Spíše ne

Ne


67

3.2 EVALUAČNÍ OKRUH 2: VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI Hodnotitel přistoupil s ohledem na zvýšení vypovídající schopnosti níže uvedeného vyhodnocení evaluačních otázek k rozdělení na dva okruhy, a to hodnocení prioritních os 1, 2 a 3 respektive 4 a 5. Důvodem je skutečnost, že PO4 a PO5 vykazují méně nedostatků ve srovnání s ostatními prioritními osami. Pozn.: vyhodnocení odráží zprůměrování provedeného vyhodnocení za příslušné prioritní osy.


68

VYHODNOCENÍ PO1, PO2 A PO3

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části 2.1


☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Vazba na strategické dokumenty na úrovni EU je deklarována v kapitole 1.2 programového dokumentu. Dílčí analýzy soulad nezdůrazňují. Přesto však lze konstatovat, že dílčí opatření v jednotlivých PO jsou v souladu se strategií Evropa 2020 a navazujícími dokumenty. Opatření jsou až na výjimky v souladu s DoP, NPR a SPŽP.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☐

☒

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Obecně lze konstatovat, že vazba mezi analytickou a návrhovou částí OP je velmi slabá. Transformace identifikovaných cílů do TC a IP má rovněž určité slabiny. Obecně spíše odpovídá, ale vzhledem ke složkovému členění OP lze identifikovat občasné násilné přiřazování problémů investičním prioritám tak, aby byla zachována tradiční struktura programu.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☐

☒

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Identifikované problémy, specifické cíle, navrhované akce a výsledky a výstupy (indikátory výsledků a výstupů) nejsou ve všech případech SC logicky provázané. Působení bude ovlivněno rovněž stavem legislativy a absorpční kapacitou.

Spíše ano

Spíše ne

Ne


69



☐

☐

☒

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Logika struktury jednotlivých PO vykazuje dílčí nedostatky. Jsou slučovány oblasti, které spolu nijak nesouvisí např. v rámci PO 3. Typy příjemců jsou definovány nevhodně a nepřehledně. Finanční alokace jsou obtížně hodnotitelné, neboť není známa míra podpory a není odůvodněna absorpční kapacita.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Alternativní strategie nejsou uvedeny, lze však konstatovat že obvykle neexistují či nebyly identifikovány

Spíše ano

Spíše ne

Ne


Je nezbytné, aby navržené intervence byly financovány z veřejných zdrojů? Je tato skutečnost řádně zdůvodněna?

☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Až na drobné výjimky byla intervence z veřejných zdrojů shledána nezbytnou. Je nezbytné respektovat legislativu v oblasti veřejné podpory a „princip znečišťovatel platí“.

Spíše ano

Spíše ne

Ne


70



☐

☐

☒

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

V rámci PO 1-3 byly identifikovány dílčí překryvy jak vnitřní v rámci Po tak mezi jednotlivými PO. Byly navrženy úpravy.

Spíše ano

Spíše ne

Ne


Je navržená strategie OP komplementární s relevantními nástroji, resp. strategickými dokumenty na evropské úrovni (zejm. základní strategie v oblasti ŽP) a na národní úrovni (zejm. relevantní sektorové strategie, národní dotační programy)?

☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Navržená strategie je v zásadě komplementární se strategickými dokumenty, sektorovými strategiemi a národními dotačními programy (jinými zdroji financování na obdobná opatření).

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Strategie OP je synergická s vyjmenovanými OP, zejména s IROP a OPPIK.

Spíše ano

Spíše ne

Ne

☐

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části 2.10 Splňuje návrh OP všechny náležitosti dané legislativou EK – zejm. zda jsou splněny relevantní tematické a obecné předběžné podmínky podle Přílohy IV. Obecného nařízení?

☐

☐

☐

☒

Odpověď:

Ano

Komentář:

OP v současnosti nesplňuje ex ante kondicionality, závažná je zejména výhrada Komise k implementaci Směrnice o EIA.

Spíše ano

Spíše ne

Ne


71

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části 2.11 Respektuje návrh rozdělení finančních prostředků na všech úrovních OP míru závažnosti problémů a potřebnost ve vazbě na intervenční logiku pro danou úroveň programu?

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Nevyplněno.

Spíše ano

Spíše ne

☐

Ne

☐


72

VYHODNOCENÍ PO4 A PO5



☒

Odpověď:

Ano

Komentář:

Jasná vazba byla identifikována

Spíše ano

☐

Spíše ne

☐

Ne

☐



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Obě PO obsahují až na výjimky dostatečné zdůvodnění potřeb. Rovněž investiční priority jsou až na výjimky správně určeny.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Identifikované problémy jsou v zásadě správně transformovány, očekává se pozitivní působení strategie

Spíše ano

Spíše ne

Ne


73



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Logika struktury je v zásadě správná, přijatelní příjemci jsou vymezeni komplikovaně a nepřehledně. Nelze očekávat velké projekty ani v jedné z oblastí.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Alternativní strategie zvažovány nebyly, ale lze prohlásit, že vzhledem k typu opatření a příjemců jsou nereálné.

Spíše ano

Spíše ne

Ne


Je nezbytné, aby navržené intervence byly financovány z veřejných zdrojů? Je tato skutečnost řádně zdůvodněna?

☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Vzhledem k typu opatření a příjemců je intervence z veřejných zdrojů nezbytná.

Spíše ano

Spíše ne

Ne



☐

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

V rámci zmíněných PO byly identifikovány potenciální nezávažné překryvy a zároveň synergie (PO 2 a PO 5, PO 4 a PO 1))

Spíše ano

Spíše ne

Ne


74


Je navržená strategie OP komplementární s relevantními nástroji, resp. strategickými dokumenty na evropské úrovni (zejm. základní strategie v oblasti ŽP) a na národní úrovni (zejm. relevantní sektorové strategie, národní dotační programy)?

☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Strategie je komplementární s uvedenými dokumenty a nástroji.

Spíše ano

Spíše ne

Ne

☐



☒

☐

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Strategie je synergická zejména s IROP (PO 4) a s OPPIK (PO 5)

Spíše ano

Spíše ne

Ne

☐

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části 2.10 Splňuje návrh OP všechny náležitosti dané legislativou EK – zejm. zda jsou splněny relevantní tematické a obecné předběžné podmínky podle Přílohy IV. Obecného nařízení?

☐

☐

☐

☒

Odpověď:

Ano

Komentář:

Stejně jako pro OP 1-3 platí, že ex ante kondicionality nejsou v této chvíli zcela plněny. Za nejzávažnější lze označit nesprávnou implementaci Směrnice o EIA.

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Evaluační okruh 2: Vyhodnocení návrhové části 2.11 Respektuje návrh rozdělení finančních prostředků na všech úrovních OP míru závažnosti problémů a potřebnost ve vazbě na intervenční logiku pro danou úroveň programu?

☐

Odpověď:

Ano

Komentář:

Nevyplněno.

Spíše ano

Spíše ne

☐

Ne

☐


75

4 SOUHRN ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ 4.1 ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ


76

PRIORITNÍ OSA 1 Závažnost zjištění Hlavní zjištění

Evaluační okruh/otázka

velmi závažné/závažné/méně závažné

Návrhy řešení

Analýza neobsahuje relevantní údaje v potřebném rozsahu pro formulaci problémů a návrhů opatření

1.1., 1.2, 2.2

Velmi závažné

Přepracovat a doplnit analýzu potřeb ve smyslu zpracování Koncepce vodohospodářské politiky na období 20142020 a analýzu vyhodnocení realizace opatření dle výsledků OPŽP 2007 – 2013.

Nezdůvodněná alokace napříč všemi SC

2.6, 2.7, 2.11

Závažné

Upravit na základě zpracování analýzy potřeb v rámci „Koncepce VH politiky na období 2014-2020“ a analýzy vyhodnocení realizace opatření dle výsledků OPŽP 2007 – 2013.

Potenciál pro překryvy mezi některými SC a PO

2.7

Závažné

Buď lépe definovat v dané PO nebo sloučit do jedné PO OP

Financování opatření na plnění podmínek Směrnice 91/271/EHS u aglomerací nad 2000 EO které nejsou vyřešeny

2.6, 2.7, 2.11

Velmi závažné

Zdůvodnění opětovného financování opatření (obcí nad 2000 EO), která nesplňují podmínky Směrnice a měly je naplňovat do konce roku 2010, respektive budou vyřešeny z OPŽP 20072013.

OP neřeší problematiku regulace ve vodohospodářském sektoru a s tím spojené financování opatření

1.1, 1.2, 2.2

Velmi závažné

Zařazení do OP, jakým způsobem bude řešena problematika provozování ve VH sektoru, např. pokračováním principu dle podmínek Přílohy č.7 OPŽP z programového


77

období 2007-2013

Podpora „rekonstrukce“ úpraven vody

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Méně závažné

Zahrnout do opatření také rekonstrukce úpraven vody (z důvodu potřeby nové technologie na výrobu kvalitní pitné vody), nikoliv pouze intenzifikace, které se jeví z pohledu zkapacitnění úpraven vody vesměs nepotřebné.

Problematika snížení znečištění vypouštěné z průmyslových bodových zdrojů u SC1.2

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Závažné

Podpora opatření na snížení znečištění vypouštěné z průmyslových bodových zdrojů by měla být zařazena pouze na základě podkladu s výsledky monitorování a hodnocení chemického a ekologického stavu v příslušných vodních útvarech.

Likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích dle registru Směrnice 2000/60/ES o vodní politice

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Méně závažné

Tato aktivita se jeví jako ne příliš potřebná a doporučujeme vyřadit z podporovaných opatření, a to zejména s ohledem na fakt, že není tato aktivita v rámci socioekonomické analýzy odůvodněna.

Opatření SC1.4 budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Méně závažné

Není jednoznačně odůvodněno, proč uváděná opatření mají být podporována, neboť tyto systémy jsou ve velké míře v obcích zavedeny, respektive chybí jednoznačná specifikace územní dimenze, kde případně tyto systémy chybí nebo


78

jsou nedostatečné.

Potřeba zvýšení kapacity vodních zdrojů

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Závažné

Doporučujeme zařadit opatření na zkapacitnění vodovodních přivaděčů, tam kde bude prokázáno, že množství anebo kvalita dodávané pitné vody je nevyhovující

Ztráty vody v potrubí jsou jako opatření v rámci OP zcela vynechány

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Závažné

Zařadit opatření na realizace rekonstrukcí vodovodních potrubí a stokové sítě

Forma podpory

2.4, 2.11

Závažné

U opatření SC1.1 a 1.4 využít také podporu formou zvýhodněného úvěru

PO4 protipovodňová opatření

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Závažné

Každé uvažované protipovodňové opatření by mělo být podpořeno jen na základě odůvodnění studií proveditelnosti a technickoekonomickou analýzou, která doloží proveditelnost zejména z hlediska majetkoprávních vztahů a efektivnosti opatření. A zároveň bude prokázáno, že realizovaným opatřením především dojde k ochraně obyvatel.

SC1.3 - zvýšení kapacity koryt a využití stávajících vodních nádrží pro ochranu před povodněmi by mohly být potenciálně v rozporu s rámcovou směrnicí

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Závažné

Navrhujeme detailně posoudit, zda tato opatření nemohou být v rozporu s rámcovou směrnicí o vodách.


79

o vodě.

SC4.2 - problém překryvu s SC4.3

2.7

Závažné

SC4.2 se především týká posílení funkce v krajině (zlepšení vodního režimu v krajině) a SC4.3 se týká zlepšení kvality prostředí v sídlech, řešících mimo jiné zlepšení vodního režimu ve městech (sídlech). Pro obhájení těchto opatření je zapotřebí jednoznačně stanovit, kdy jsou opatření zařaditelná do PO1 a kdy do PO4, respektive doporučujeme tato upřesněná opatření zakomponovat do jedné PO 1 OPŽP.

Indikátor „Snížení počtu nemovitostí v nivě“

2.3, 2.4, 2.11

Závažné

Indikátorem výstupu by mělo být zajištění ochrany obyvatelstva v povodňovém území, nikoliv počet ochráněných nemovitostí.

Hlavní zásady pro výběr operací

2.3

Závažné

Lépe specifikovat potřebné zásady, na základě kterých budou projekty přijatelné. Konkrétně -

-

seznam nevyřešených aglomerací dle Směrnice 91/271/EHS ke konci roku 2015 budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů


80

-

na lokální i celostátní úrovni apod.

Indikátor „počet připojených obyvatel na vodovodní síť“

2.3, 2.4, 2.11

Závažné

Měl by být změněn na indikátor „Zajištění zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou“

Problematika znečištění toků určených jako zdroje k úpravě vody na vodu pitnou, resp. ke koupání

2.1, 2.4, 2.7, 2.8

Závažné

OP zcela pomíjí opatření na snížení mikrobiální znečištění (hygienizace odtoků z ČOV) u vodních toků určených ke koupání a jako zdroje určené k úpravě vody a vodu pitnou

S1.4 a SC1.2- cílové skupiny

2.4

Méně závažné

Doporučujeme doplnit o správce povodí a správce vodních toků

SC1.3 – cílové skupiny

2.4

Méně závažné

Doporučujeme doplnit o města a obce a vypustit dodavatelské organizace

SC1.1 – formulace specifického cíle

2.1,2.4, 2.7, 2.8

Nezávažné

Navrhujeme rozlišit u SC1.1 – komunální zdroje a u SC1.2 průmyslové zdroje, případně spojit do SC1.1 a ponechat název SC 1.1


81




Návrhy řešení

Nedostatečná analytická část pro PO2

1

Velmi závažné

Přepracovat komplexně analytickou část ve smyslu navržených doporučení ex–ante

Přílišně členěné navrhované podporované aktivity v PO2

2

Méně závažné

Přepracovat návrhovou část ve smyslu navržených doporučení ex–ante

Vydefinovat lépe cílové skupiny a typy příjemců podpory v PO2

2

Méně závažné

Přepracovat návrhovou část ve smyslu navržených doporučení ex–ante

Překryv mezi navrženými intervencemi PO 2 a PO5

2

Závažné

Vymezit překryv a nepodporovat v PO5 fosilní paliva


82

PRIORITNÍ OSA 3


83

ODPADY Závažnost zjištění Hlavní zjištění



Návrhy řešení

Analýza neobsahuje relevantní údaje v potřebném rozsahu pro formulaci problémů a návrh opatření a formulované problémy nejsou v analýze zdůvodněny

1.1., 1.2, 2.2

Velmi závažné

Grafické údaje by měly být nahrazeny číselným vyjádřením základních trendů uplynulého období a prostor využit pro podrobnější údaje o prioritních odpadech a výrobcích. Trendy by měly být popsány za období do r. 2008 a po r. 2008 s ohledem na zřejmý vliv hospodářské krize a dále by měla být obsažena prognóza budoucího vývoje. Doporučuje se v rámci analýzy popsat trendy: -

-

vývoj produkce prioritních skupin odpadů (například: komunální – z toho směsné + objemné a BRKO, kaly z ČOV, stavební, obaly, odpady z VEEZ, baterie a akumulátory, nebezpečné – z toho kontaminované zeminy a nemocniční a podobně) vyjádřené v absolutních hodnotách (tunách) i měrných hodnotách (např. komunální odpady kg/obyv.) vývoj produkce prioritních skupin výrobků (například VEEZ, obaly, vyřazené baterie a


84

-

-

akumulátory apod.) vývoj nakládání s prioritními skupinami odpadů (využití – z toho materiálové a energetické, odstranění – z toho skládkování) předpokládaný vývoj produkce odpadů a materiálů v letech 2013 – 2020 (například: komunální – z toho BRKO, kaly z ČOV, stavební, obaly, VEEZ, vyřazené baterie a akumulátory, nemocniční a podobně)

Stran předcházení vzniku odpadů by se analýza měla vyjádřit ke stupni uplatňování BAT v české ekonomice s ohledem na možnosti využití BAT pro minimalizaci respektive předcházení vzniku odpadů. Měla by identifikovat hospodářské obory, kde plné uplatnění BAT by vedlo k významnému snížení produkce odpadů oproti stávajícímu stavu a kvantifikovat potenciál pro snížení produkce odpadů. V komunální sféře by se analýza měla zaměřit na identifikaci potenciálu snížení produkce komunálních odpadů a to jak kvalitativně (druhy odpadů a/nebo výrobků), tak kvantitativně (možnost snížení produkce odpadů v tunách). Dále by měla analýza obsahovat přehled starých skládek, které by bylo ještě EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

85

zapotřebí zrekultivovat a to na základě zdůvodněné úvahy o celkovém počtu starých skládek a předpokládaném podílu rizikových skládek, například dle zkušeností z předchozího plánovacího období. Bylo by vhodné okomentovat, proč nebyly staré skládky rekultivovány všechny již v průběhu posledního plánovacího období. Na základě těchto údajů by mělo být provedeno vyhodnocení stávající a prognózované situace ve vztahu k hlavním cílovým ukazatelům evropských směrnic a/nebo POH ČR. Následně by měly být zřetelně formulovány priority pro budoucí rozvoj OH. Dále se doporučuje kategorizovat tyto priority z hlediska stavu naplnění cílů a z hlediska finančních potřeb a možnosti lokálního financování, což by mohlo usnadnit odůvodnění alokací prostředků na jednotlivé specifické cíle. Potenciálně slabá absorpční kapacita u SC 3.1 a SC 3.3

2.3, 2.4, 2.5

Závažné

Zařazení alternativních aktivit u SC 3.1. Jako alternativní strategie se navrhuje podpora technické asistence pro identifikaci a využití potenciálu čistší produkce ve všech typech organizací, u kterých vznikají prioritizované odpady. Program fungující na základě bezplatné technické asistence podnikům a jiným organizacím byl ve Velké Británii započat již v polovině 90tých let a přinesl podnikům úspory několikanásobně převyšující


86

náklady vložené do technické asistence. V ČR ve stejné době úspěšně působilo Centrum čistší produkce, na jehož činnost navázalo několik dalších aktivit, zaměřených na podporu udržitelné výroby a spotřeby. Náklady na účinný program technické asistence v ČR by se dle britských zkušeností mohly pohybovat v řádu desítek miliónů Kč/rok. Toto opatření by také zvýšilo absorpční kapacitu pro inovativní projekty u SC 3.1. U SC 3.3 se navrhuje konkrétní specifikace územního zaměření (střední Čechy, Ostravsko, Ústecko apod.) a akcent na připravenost projektů. Přeceněná nebo podceněná alokace u některých SC, převážně nezdůvodněná alokace u SC 3.4

2.4, 2.6, 2.7, 2.11

Velmi závažné

SC 3.1

Podpora domácího kompostování na úrovni 200 mil. Kč by znamenala umístění cca 200 tisíc kompostérů do domácností, což není ani realistické, ani potřebné pro splnění indikátorů výsledku/výstupu na úrovni 5 tis. tun/rok. Pro to by postačila alokace na úrovní 10% uvažované částky. Zbytek (cca 180 mil. Kč) by se mohl přesunout do SC 3.2 na oddělený sběr komunálních odpadů. Hlavním těžištěm podpory domácího kompostování musí být ekologická výchova. Alokace na realizaci inovativních technologií je za předpokladu přiměřené úpravy


87

očekávaných výsledků/výstupů přiměřená, přiměřený by byl cíl snížit produkci odpadů za cenu cca 20000 Kč/t, tedy při alokaci 800 mil. Kč by výslede/výstup měl být snížení produkce nejméně 40 tis. tun/rok. Je třeba požadovat, aby předejití produkci 1 tuny odpadů nebylo dražší, než využití/odstranění 1 tuny/rok odpadů v horizontu cca 10 let (morální životnost technologie). Alokace na „centra znovuvyužití“, jejichž efekt měřený „výsledky/výstupy“ je nicotný by se mohla přesunout do SC 3.2 (na oddělené shromažďování, sběrné dvory, řídící linky apod) anebo by mohla posílit inovativní technologie při příslušném zvýšení cíle pro předcházení vzniku odpadů. SC 3.2

S ohledem na záměr zvýšit separaci a využití složek komunálních odpadů do roku 2020 o 800 tis. tun se jeví alokace jako spíše podhodnocená a bylo by vhodné ji posílit na vrub SC 3.1 (viz výše) a/nebo navýšit přibližně na dvojnásobek rovnoměrně u separace a u zpracování bioodpadů. SC 3.4

Inovativní

postupy


88

směřující ke snížení produkce NO mohou být podporovány v rámci SC 3.1. Z tohoto pohledu je financování většiny akcí v rámci tohoto SC z veřejných zdrojů, kromě systémů shromažďování a skladování komunálních NO, relativně méně žádoucí, protože tím dochází k bezdůvodnému deformování trhu služeb pro nakládání s NO. Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných komunálních odpadů navíc může být sloučena s činnostmi v rámci SC 3.2. Tento SC se doporučuje zrušit, 133 mil. Kč na systémy shromažďování realokovat do SC 3.2., zbytek do SC 3.1 na inovativní postupy pro předcházení nebezpečným odpadům. Nakládání s běžnými NO se doporučuje dotacemi nepodporovat. SC 3.5

Náklady 333 mil. Kč představují 333 tis. Kč/1 tunu. Při běžných úklidových akcích musí být dosahována nejméně desetinásobná efektivita, a proto se tato alokace jeví jako nepřiměřeně vysoká pro dosažení daných výsledků a výstupů, měla by dosahovat cca 10% dané hodnoty (33 mil. Kč). EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

89

Zbytek alokace je možno přesunout na SC 3.2.

Je potenciál pro překryvy mezi některými SC a PO

2.7

Méně závažné

Vydefinovat v OP nebo výzvách

podrobněji jednotlivých


90

EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

Závažnost zjištění Hlavní zjištění



Návrhy řešení

SC 6 a SC 7 analýza pouze popisná bez dat a zdrojů, doplnit i zkušenosti z OPŽP 2007-13

1.1

Velmi závažné

dopracovat

SC 6 sjednotit terminologii (SEZ, SZ, EZ, KL, KM)

1.1 a 1.2, 2 celá

závažné

dopracovat

SC 6 a SC 7 doplnit vztah k principu znečišťovatel platí a jak bude tento princip uplatňován

1a2

Velmi závažné

dopracovat

SC 6 – sjednotit text návrhové části tak aby měl logickou návaznost, odstavec o dekontaminačních plochách nedává v kontextu kapitoly smysl (str. 73)

2

závažné

dopracovat

SC 6 uvést strukturovaná data o první etapě NIKM a podrobnější důvody a očekávání od druhé etapy.

1a2

Závažné

dopracovat

SC 6 – podřadit vymístění skládek pod kategorii sanací

2

Méně závažné

Sloučit podpory

kategorie


91

kontaminovaných lokalit

SC 6 – vyjasnit vazbu plánovaných velkých projektů na uvedené podporované projekty

2

závažné

Uvést jako zvláštní typ projektů nebo jako podmnožinu již uvedeného

SC 6 – směrnice o půdě je dosud v legislativním procesu na evropské úrovni

2

závažné

Uvést že se jedná o budoucí požadavek

SC 6 – 2, zásada znečišťovatel platí je primárně definována smlouvou TFEU

1

Méně závažné

Doplnit TFEU

SC 6 – indikátor výsledku obsahuje i kubaturu materiálu ve vztahu k demolovaným stavbám, v textu není zmíněna možnost sanovat kontaminované stavby

2

závažné

Vyjasnit přijatelnost, může být např. řešeno až ve výzvách

DoP

Komentář k SC3.6 je uveden v kapitole 4.3.


92

RIZIKA Závažnost zjištění velmi závažné/závažné/méně závažné

Návrhy řešení

Velmi závažné/závažné/méně závažné

Doporučení k odstranění nedostatku.

1.1

Velmi závažné

dopracovat

SC 6 a SC 7 doplnit vztah k principu znečišťovatel platí a jak bude tento princip uplatňován

1a2

Velmi závažné

dopracovat

SC 7 – kapitolu strukturovat tak, aby byla zřejmá logika opatření, například dělit na investiční a neinvestiční typy projektů a ke každé skupině přiřadit poskupiny. Případně dělit podle zaměření na veřejnou správu a podnikatelskou sféru. Celkově zestručnit a zpřehlednit.

2

závažné

dopracovat

SC 7 – projednat potenciální překryv opatření s VaVaI

2

závažné

Projednat MPO a MŠ

Hlavní zjištění


Popis nedostatku

Relevantní k okruhu definované v Metodice

SC 6 a SC 7 analýza pouze popisná bez dat a zdrojů, doplnit i zkušenosti z OPŽP 2007-13

evaluace

na

SC 7 - DoP


93

úrovni




Návrhy řešení

Tvrzení o nevyhovujících stavech druhů a stanovišť nejsou podložená žádnými údaji.

EO 1, 1.1.

závažné

Doplnit do textu údaje a reference k nim. Případně zvážit lepší strukturaci analytického rozboru (tj. "problém fakta o rozsahu/závažnosti problému - identifikace příčiny problému)

SC 4.4 tématicky vhodný spíše pro PO 3, SC 3

EO 1, 1.2

méně závažné

Posoudit přesun opatření týkajících se environmentálních rizik způsobených geofaktory pod specifický cíl 7 prioritní osy 3.

SC 4.1 - Posílení biodiverzity upřesnění, jasnější vyjádření specifického cíle

EO 2, 2.2

závažné

Převzít cíle týkající se biodiverzity např. ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (SEK(2011) 540): "zastavit ubývání biologické rozmanitosti"

SC 4.1 - Posílení biodiverzity nebyla rozpoznána kauzalita mezi optimalizací návštěvnické infrastruktury

EO 2, 2.3

závažné

Odůvodnit, jakým způsobem budování a údržba návštěvnické infrastruktury přispěje či zajistí plnění cíle posílení biodiverzity. Případně návštěvnickou infrastrukturu zcela odstranit z dílčích cílů a podporovaných aktivit.

- není jasné, jaké náhrady jakých škod jsou míněny

Upřesnit podmínky a formu náhrad škod způsobených zvláště chráněnými živočichy a příspěvek těchto náhrad k zastavení úbytku biodiverzity.


94

SC 4.2 (opatření "realizace přírodě blízkých opatření ... cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu") a SC 4.3 (opatření"zakládání či revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně")

EO2, 2.7

závažné

Posoudit a následně odůvodnit, čím tato opatření nejsou duplicitami k opatřením navrhovaným v ostatních prioritních osách (PO 1, SC 3 "zlepšení přirozených rozlivů, hospodaření se srážkovými vodami ve smyslu jejich zadržení v krajině" a PO 2, SC 2 "výsadba a regenerace izolační zeleně").

SC 4.2 - Posílit přirozené funkce krajiny nedostatečné vymezení navrhovaných aktivit vůči opatřením ze sektoru Dopravy

EO 2, 2.8

závažné

Odůvodnit, proč podporovaná aktivita "zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a ..." má být posuzována vyloženě za aktivitu ochrany přírody a krajiny (a nikoli za aktivitu úzce spojenou s výstavbou a údržbou dopravní infrastruktury) implementována za řídícího dohledu MŽP.

Specifická rozvaha k SC3.7 je uvedena v kapitole 4.3.


95




Návrhy řešení

Nedostatečná analytická část pro PO5

1

Méně závažné

Dopracovat analytickou část ve smyslu navržených doporučení ex–ante

Překryv mezi navrženými intervencemi PO 2 a PO5

2

Závažné

Vymezit překryv a nepodporovat v PO5 fosilní paliva


96

4.2 ROZVAHA K ALTERNATIVNÍMU ČLENĚNÍ OPŽP Tradičně členěný operační program obvykle ve výsledku znamená větší množství prioritních os. Toto může vést k výhodám (odborní garanti na úrovni odborů MŽP jsou přiřazeni k jednotlivým PO), ale i k nevýhodám, mezi které patří například nesnadnější přesuny volných prostředků mezi prioritními osami na konci programu podle aktuální absorpční kapacity a vnitřní překryvy. Možnost nebo spíše výhoda členit program alternativně a logicky na základě tematických cílů bude v důsledku i závislá na tom, která z navrhovaných opatření budou v jednáních s EK v konečném znění programu obhájena a která budou vyřazena a zamítnuta, případně přesunuta do jiných programů. Po této optimalizaci by totiž mohlo dojít k tomu, že některé z prioritních os budou příliš „malé“, jak co se týče portfolia opatření, tak co se týče alokace. Rizika malých nebo velmi úzce zaměřených PO spojená s finančním řízením programu mohou být ještě zvýšena v případě, že příslušná PO generuje velké projekty nebo významný podíl investičně náročných projektů. Při výpadku jednoho či více takových plánovaných projektů v konečné fázi programu může dojít k tlaku na PO a nutnosti absorpce volných prostředků náhradními projekty. Toto riziko by v případě široce zaměřených PO mohlo být snáze eliminováno. Při správném nastavení administrace by kumulace do menšího počtu PO vedla i k možnosti realizovat komplexnější projekty, skládající se z více částí způsobilých pro jednu PO. Dále by se snížil potenciál pro vnitřní překryvy v rámci programu, které byly identifikovány již průběhu evaluace okruhů 1 a 2. Je zřejmé, že zapracování doporučení ve věci překryvů může potřebu rekonstrukce programu snížit nebo spíše snížit výhody z toho vyplývající, ale to stále nemění nic na stanovisku, že členění podle tematických cílů se zdá být smysluplné. Jako jedno z identifikovaných řešení se jeví například podřazení „rizik“ pod jednu prioritní osu napříč programem. V současnosti se kategorie rizik nalézá ve všech PO s výjimkou PO 5, ať už správně či potenciálně nesprávně přiřazena odpovídajícímu tematickému cíli a investiční prioritě. Například opatření ve výsledku vedoucí ke snižování rizika povodní jsou dělena mezi PO 1 a PO 4. Toto uspořádání vede ke snížení srozumitelnosti pro žadatele, nemožnosti (nebo obtížnosti) realizovat případně projekty, které by měly dílčí části způsobilé pro různá opatření a v konečné fázi programu, jak již bylo zmíněno výše, může vést k nedostupnosti prostředků na jeden typ projektů při nezájmu o druhý. Jiné pojetí programu samozřejmě determinuje jeho jiné řídicí mechanismy, což by v případě OPŽP vyvolalo i zásadní změny postupů SFŽP jako zprostředkujícího subjektu. Tato změna je velmi náročný úkol, nicméně s ohledem na zkušenosti s OPŽP2007-2013 lze dovodit, že zásadní restrukturalizace je žádoucí. Pro inspiraci alternativního pojetí programu může posloužit OP KŽP Slovensko, který je do prioritních os v zásadě členěný nikoli podle složek životního prostředí, ale podle příslušných tematických cílů. I když se jeho zaměření od OPŽP mírně liší (je širší, pokrývá i části které jsou v ČR řešeny v rámci OPPIK, zcela odlišně pojímá kategorii rizik a je zahrnuto i vzdělávání v oblasti ŽP), opatření se ve velké míře překrývají s OPŽP a pokrývají stejné tematické cíle. V Rámci OPKŽP se investiční priority mezi PO nepřekrývají, program je přehledněji a účelněji členěn. OPKŽP rovněž vykazuje zjevné známky toho, že byl tvořen přístupem „shora“ tedy od identifikace vhodných TC a investičních priorit a jejich naplněním identifikovanými prioritními opatřeními. OPŽP spíše vykazuje známky tvorby „zdola“ a následného přiřazování investičních priorit k TC. EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

97

Pro ilustraci níže uvádíme strukturu OPKŽP s komentáři ve vztahu k OPŽP 2014-2020. PO 1 zahrnuje 4 investiční priority v rámci TC 6 2.1 PRIORITNÁ OS 1: UDRŽATEĽNÉ VYUŽÍVANIE PRÍRODNÝCH ZDROJOV PROSTREDNÍCTVOM ROZVOJA ENVIRONMENTÁLNEJ INFRAŠTRUKTÚRY 2.1.1 INVESTIČNÁ PRIORITA 1 Prioritnej osi 1: Investovanie do sektora odpadového hospodárstva s cieľom splniť požiadavky environmentálneho acquis Únie a pokryť potreby, ktoré členské štáty špecifikovali v súvislosti s investíciami nad rámec týchto požiadaviek 2.1.2 INVESTIČNÁ PRIORITA 2 Prioritnej osi 1: Investovanie do sektora vodného hospodárstva s cieľom splniť požiadavky environmentálneho acquis Únie a pokryť potreby, ktoré členské štáty špecifikovali v súvislosti s investíciami nad rámec týchto požiadaviek 2.1.3 INVESTIČNÁ PRIORITA 3 Prioritnej osi 1: Ochrana a obnova biologickej diverzity a pôdy a podpora ekosystémových služieb, vrátane siete Natura 2000 a zelených infraštruktúr 2.1.4 INVESTIČNÁ PRIORITA 4 Prioritnej osi 1: Prijímanie opatrení na zlepšenie mestského prostredia, revitalizácie miest, oživenia a dekontaminácie opustených priemyselných areálov (vrátane oblastí, ktoré prechádzajú zmenou), zníženia znečistenia vzduchu a podpory opatrení na znižovanie hluku (zahrnuje kvalitu ovzduší a ekologické zátěže) Je zřejmé, že PO 1 OPKŽP zahrnuje opatření, která jsou v rámci OPŽP rozmístěna do čtyř různých prioritních os. Některá z opatření jsou zahrnuta pod jiné investiční priority, než v OPŽP (staré ekologické zátěže). Průnik je však velmi vysoký.

PO 2 zahrnuje 1 investiční prioritu v rámci TC 5 2.2 PRIORITNÁ OS 2: ADAPTÁCIA NA NEPRIAZNIVÉ DÔSLEDKY ZMENY KLÍMY SO ZAMERANÍM NA OCHRANU PRED POVODŇAMI 2.2.1 INVESTIČNÁ PRIORITA 1 Prioritnej osi 2: Podpora investícií do prispôsobovania sa zmene klímy vrátane ekosystémových prístupov Toto opatření je v OPŽP součástí PO 1 a PO 4 (bude zřejmě sloučeno pod PO 1).

PO 3 zahrnuje 1 investiční prioritu v rámci TC 5 2.3 PRIORITNÁ OS 3: PODPORA RIADENIA RIZÍK A ODOLNOSTI PROTI KATASTROFÁM V SÚVISLOSTI SO ZMENOU KLÍMY 2.3.1 INVESTIČNÁ PRIORITA 1 Prioritnej osi 3: Podpora investícií na riešenie osobitných rizík, zabezpečenie odolnosti proti katastrofám a vyvíjanie systémov zvládania katastrof OPKŽP pojímá kapitolu rizik naprosto odlišným způsobem než OPŽP. Tento způsob se zdá být více v souladu s definicí investiční priority, opatření obdobného typu jsou velmi okrajově součástí PO 2 OPŽP (monitoring změny klimatu).


98

PO 4 zahrnuje 4 investiční priority v rámci TC 4 2.4 PRIORITNÁ OS 4: ENERGETICKY EFEKTÍVNE NÍZKOUHLÍKOVÉ HOSPODÁRSTVO 2.4.1 INVESTIČNÁ PRIORITA 1 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie výroby a distribúcie energie z obnoviteľných zdrojov 2.4.2 INVESTIČNÁ PRIORITA 2 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie energetickej efektívnosti a využívania energie z obnoviteľných zdrojov v podnikoch 2.4.3 INVESTIČNÁ PRIORITA 3 PRIORITNEJ OSI 4: Podpora energetickej efektívnosti, inteligentného riadenia energie a využívania energie z obnoviteľných zdrojov vo verejných infraštruktúrach, vrátane verejných budov a v sektore bývania 2.4.4 INVESTIČNÁ PRIORITA 4 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie nízkouhlíkových stratégií pre všetky typy území, najmä pre mestské oblasti, vrátane podpory udržateľnej multimodálnej mestskej mobility a adaptačných opatrení, ktorých cieľom je zmiernenie zmeny klímy 2.4.5 INVESTIČNÁ PRIORITA 5 PRIORITNEJ OSI 4: Presadzovanie využívania vysoko účinnej kombinovanej výroby tepla a elektrickej energie na základe dopytu po využiteľnom teple PO 4 OPKŽP zahrnuje podstatně širší škálu opatření z TC 4 než OPŽP. Nicméně opatření nezahrnutá do pod TC 4 OPŽP jsou v ČR řešena v rámci jiných programů.


99

4.3 ROZVAHA K TÉMATICKÉMU CÍLI 5 RESPEKTIVE OBLASTEM „PŘEDCHÁZENÍ RIZIKŮM“ (SC3.7) A „EKOLOGICKÝM ZÁTĚŽÍM“ (SC3.6) Specifický cíl 3.7 Specifický cíl 3.7 zahrnuje širokou škálu vágně definovaných opatření. Ačkoli je možné konstatovat, že většina z nich má buď přímý, nebo nepřímý vliv na životní prostředí, jejich zařazení do OPŽP by mohlo být problematické, a to z následujících důvodů:

Možný nesoulad podporovaných aktivit s definicí investiční priority a tematického cíle (vzhledem k vágním definicím nelze jednoznačně určit) Podporovatelnost opatření v rámci OPŽP a podmínky udržitelnosti v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory Princip znečišťovatel platí

SC 3.7. byl na úrovni TC a IP zařazen následovně: TC 5 - podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení: a) podporou investic na přizpůsobení se změně klimatu, včetně přístupů na základě ekosystémů; b) podporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení; Avšak vzhledem k zaměření SC 3.7, by pravděpodobně připadal v úvahu i tematický cíl 1 a investiční priorita a), a to v závislosti na definované funkci REACH center. TC 1 - posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací a) posilováním výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podporou odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu; V rámci SC 3.7 lze zhruba identifikovat tři druhy opatření

Opatření charakteru výzkumu a vývoje (infrastruktura i projekty) Opatření charakteru podpory výkonu státní správy (monitoring) Opatření na zdrojích preventivního charakteru

Opatření charakteru výzkumu a vývoje: zde existují pochybnosti, zda tento typ projektů vůbec pod OPŽP spadá, odkazujeme např. na REACH centrum při VŠB Ostrava, vybudované s dotací z OPŽP 2007-2013 (http://vec.vsb.cz/cz/centrum-inef/regionalni-a-vyukove-centrum-reach-a-chemickebezpecnosti.html). Náplní činnosti centra je výzkum, vývoj a vzdělávání v oblasti chemické bezpečnosti. Takové opatření potenciálně spadá pod Tematický cíl 1 - posílení výzkumu technologického rozvoje a inovací. Na rozdíl od minulého programového období nebude možné poskytnout na výstavbu a vybavení REACH center v rámci OPŽP regionální podporu ve stejné výši a za stejných podmínek jako tomu bylo dosud. Míra regionální podpory bude nově výrazně nižší (25 %). Podpora na projekty VaVaI se však obecně řídí Rámcem pro státní podpory VaVaI, který stanovuje jednak vyšší možnou míru podpory (50 %), ale zároveň specifické podmínky slučitelnosti a udržitelnosti projektů VaVaI provozovaných veřejnými výzkumnými institucemi a dalšími subjekty. EX-ANTE HODNOCENÍ OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1

100

Doporučujeme opatření charakteru výzkumu a vývoje z OPŽP vyřadit a podporovat v rámci jiného OP zaměřeného na tento typ projektů (zřejmě OPVVV). Dále doporučujeme, na základě zkušeností z OPŽP 2007-2013, důsledně vyhodnotit absorpční kapacitu a udržitelnost projektů ve vztahu k budování nových REACH center. Opatření podpory výkonu státní správy: Projekty monitoringu rizik obecně jsou sice v analýze potřeb DoP uvedeny v kapitole Efektivní veřejná správa, ale v zásadě lze konstatovat, že monitoring rizik víceméně souhlasí s definicí zvolené investiční priority. Měl by však jednoznačně být definován způsobilý příjemce nebo příjemci (na úrovni veřejné správy) a parametry a přínosy očekávaných projektů. Opatření na zdrojích: Na úrovni projektů prevence havárií musí být nezbytně dodržen „princip znečišťovatel platí“ a musí být jednoznačně definován cíl podpory. Opatření v rámci jednotlivých projektů musí být v přímém vztahu k nadstandardní ochraně životního prostředí, nesmí se jednat například o zanedbanou údržbu. Je třeba výslovně uvést, že zařízení, které bude předmětem podpory, je provozováno řádně a opatření, která budou podporována, budou nad rámec povinného standardu definovaného zákonem a evropskými normami, pokud existují. Bylo by proto vhodné definovat jednoznačněji typové aktivity ve vztahu k následující aktivitě: Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb. _______________________________________________________ Pro SC 3.7 jako celek platí doporučení ve smyslu konkretizace podporovaných aktivit, doporučujme zvolit prioritní opatření s jasně definovaným dopadem na ŽP, tato opatření jednoznačně definovat a na ně podporu cílit. Na základě konkrétně definovaných opatření zvážit relevanci zvolené investiční priority. Opatření charakteru výzkumu a vývoje doporučujeme přesunout do jiného OP. Environmentální rizika charakteristická pro SC 3.7 nejsou cíleně řešena v rámci analytické části DoP, nespecifické zmínky jsou uvedeny pro oblast monitoringu a u očekávaných výsledků v rámci tematického cíle 5.


101

SC 3.6 Ekologické zátěže Ke specifickému cíli 3.6 doporučujeme případně zhodnotit možnost volby alternativní investiční priority v rámci TC 6 - opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields),(včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku; (viz OP KŽP Slovensko). _______________________________________________________ Celý TC 5 napříč OPŽP doporučujeme řešit v rámci jedné PO.


102

4.4 KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY K TEXTU OP S ohledem na výsledky hodnocení uváděné v této zprávě, rovněž i s ohledem na výsledky neformálního dialogu s EK respektive obdržené připomínky k OPŽP, lze předpokládat zásadní úpravy v textu OPŽP. Z tohoto důvodu neuvádíme konkrétní připomínky k textaci.


103

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Strategické dokumenty:

Programový dokument OP ŽP 2014-2020 Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 - Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce, MMR listopad 2012 Návrh Dohody o partnerství / Dohoda o partnerství Národní program reforem České republiky 2013 Akční plán EU pro energetickou účinnost, EED Státní politika životního prostředí Klimaticko-energetický balíček EK Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní energetická koncepce ČR Akční plán pro biomasu ČR Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů Národní akční plány energetické účinnosti ČR Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014-2020 Národní program snižování emisí ČR (usnesení vlády č. 630 ze dne 11. června 2007) Programy ke zlepšení kvality ovzduší zpracované na úrovni zón a aglomerací a na místní úrovni (zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění) Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Strategie přizpůsobení se změnám klimatu ČR Plán odpadového hospodářství ČR (v současné době je aktualizován) Zásady hierarchie nakládání s odpady ukotvené v zákoně o odpadech Politika druhotných surovin ČR Surovinová politika ČR. Aktualizovaný Státní program ochrany přírody a krajiny Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, 2004 Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů, 2010 Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 – 2020 Národní akční plány energetické účinnosti ČR, 2. NAPEE 2011 Národní implementační plán Stockholmské úmluvy pro ČR Koncepce ochrany povrchových a podzemních vod 2014-2020 Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření (usnesení vlády č. 799/2010


104

Plány hlavních povodí ČR a Plány oblastí povodí včetně programů opatření Koncepce zabezpečení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací Rozpracovaný Plán odpadového hospodářství ČR (v současné době je aktualizován) Program předcházení vzniku odpadů ČR (verze 12. 12. 2013) Zásady hierarchie nakládání s odpady ukotvené v zákoně o odpadech Politika druhotných surovin ČR Surovinová politika ČR. Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, 2009 [chybí v OPŽP i seznamu v Průběžné zprávě] Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2020 - Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál, KOM (2011) 244 [v OPŽPv4 je uvedena, část 1.2.1, str. 26]

Legislativní a metodické dokumenty:

Guyance dokument on ex-ante evaluation, MONITORING AND EVALUATION OF EUROPEAN COHESION POLICY, EK leden 2013 Country-specific Recommendations 2013 Nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen „obecné nařízení“) Nařízení Evropského parlamentu a rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 Nařízení Evropského parlamentu a rady o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 Metodický pokyn pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014–2020, Ministerstvo pro místní rozvoj ( Aktuální verze Národního číselníku indikátorů 2014-2020 Metodický pokyn NOK Zásady tvorby a používání indikátorů v programovém období 2014-2020 The partnership principle in the implementation of the Common Strategic Framework Funds elements for a European Code of Conduct on Partnership


105

__________________________________________________________________________________

Evropská unie Spolufinancováno z prostředků Fondu soudržnosti v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz

zelená linka 800 260 500

[email protected]


106

EX-ANTE HODNOCENÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ

Recommend Documents