EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA. SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic

EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA

SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic

Verze 1.0 13. 12. 2010

Správa verze Dokument zpracovala:

Evropská železniční agentura 120 rue Marc Lefrancq - F-59300 Valenciennes – Francie

Vydal:

Anders LUNDSTRÖM, vedoucí bezpečnostní sekce

Kontrolu provedl:

Bart Accou

Vypracovala:

Anna Patacchini

Druh dokumentu:

Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti, určené provozovatelům drah a drážní dopravy za účelem zavedení systému zajišťování bezpečnosti v souladu s článkem 9 a přílohou III směrnice 2004/49/ES

Stav dokumentu:

veřejný

Verze:

1

Datum:

13. 12. 2010

Obsah Část I – Úvodní ustanovení

5

1

Úvod

5

2

Účel systému zajišťování bezpečnosti

8

3

Oblast působnosti a obsah systému zajišťování bezpečnosti

10

Část II – Obecné pokyny

11

4

Právní základ

11

5

Systémový přístup

12

5.1

Obsah systému zajišťování bezpečnosti (jako základ systémového přístupu)

5.2 Přijetí systémového přístupu

12 14

6

Prvky systému

18

7

Procesy pro tvorbu a zlepšování

20

7.1 Způsob vedení 7.1.1 Závazek ze strany vedení 7.1.2 Bezpečnostní politika 7.1.3 Bezpečnostní cíle podniku 7.1.4 Rozhodování 7.1.5 Kontrola řízení

22 22 23 24 24 25

7.2 Posuzování rizik 7.2.1 Usměrňování rizik spojených s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy 7.2.2 Rizika vyplývající z činnosti jiných osob 7.2.3 Postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika (řízení změn) 7.2.4 Dodržování právních předpisů, pravidel a norem 7.2.5 Koordinační úkoly provozovatele dráhy

27 27 29 30 31 32

7.3 Sledování 7.3.1 Shromažďování a analýza bezpečnostních údajů 7.3.2 Oznamování, vyšetřování a analýza nehod a mimořádných událostí a preventivní a nápravná opatření 7.3.3 Vnitřní audit systému zajišťování bezpečnosti

34 34

7.4 Organizační učení 7.4.1 Soustavné zlepšování 7.4.2 Bezpečnostní doporučení 7.4.3 Řízení změn

38 38 39 39

8. 8.1

8.2

35 36

Procesy pro zavádění

41

Struktura a povinnosti 8.1.1 Rozdělení povinností 8.1.2 Odpovědnost vedení 8.1.3 Organizační struktura 8.1.4 Plánování pracovního zatížení

41 41 42 42 43

Řízení kvalifikace

44

8.2.1 Programy odborné přípravy zaměstnanců – systém řízení kvalifikace

44

8.3

Informace 8.3.1 Kontrola nastavení bezpečnostních informací 8.3.2 Zapojení zaměstnanců a zástupců zaměstnanců 8.3.3 Vnitřní / vnější komunikace

46 46 47 48

8.4

Dokumentace 8.4.1 Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti 8.4.2 Řízení dokumentace 8.4.3 Výroční zpráva o bezpečnosti

49 49 50 50

Provozní činnosti

52

Provozní opatření /postupy 9.1.1 Postupy pro splnění příslušných pravidel – Postupy pro zajištění shody po dobu životnosti zařízení a provozu (fáze poskytování) 9.1.2 Využívání smluvních subjektů a kontrola dodavatelů 9.1.3 Správa majetku

54

Plány pro případ krizových situací 9.2.1 Řízení krizových situací 9.2.2 Koordinační úkoly provozovatele dráhy

57 57 57

9 9.1

9.2

Příloha I

Zkratky užívané v textu

54 55 55

59

Část I – Úvodní ustanovení 1 Úvod Směrnice 2004/49/ES1 (směrnice o bezpečnosti železnic) v článku 4 jasně stanovujeí, že odpovědnost za bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy mají nést provozovatelé drážní dopravy a provozovatelé drah. Za účelem splnění této povinnosti se požaduje, aby zavedli systém zajišťování bezpečnosti (SMS z angl. safety management system). Systém zajišťování bezpečnosti, který zavedou provozovatelé drážní dopravy, a který bude obsahovat vlastnosti a prvky uvedené v článku 9 a v příloze III směrnice o bezpečnosti železnic, musí být posouzen vnitrostátním bezpečnostním orgánem s využitím společných bezpečnostních metod pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES. Tato společná bezpečnostní metoda je definována nařízením Komise (EU) č. 1158/2010/EU2. Systém zajišťování bezpečnosti, který zavedou provozovatelé drah, a který bude obsahovat vlastnosti a prvky uvedené v článku 9 a v příloze III směrnice o bezpečnosti železnic, musí být posouzen vnitrostátními bezpečnostním orgánem s využitím společných bezpečnostních metod pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES. Tato společná bezpečnostní metoda je definována nařízením Komise (EU) č. 1169/2010/EU3. Provozovatelé drah a drážní dopravy jsou tedy povinni dokumentovat své postupy a opatření způsobem, jenž umožňuje:  posouzení před vydáním osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti,  dozor po vydání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti,  prodloužení platnosti bezpečnosti.

osvědčení

o bezpečnosti

nebo

schválení

z hlediska

1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic). 2 Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic. Úř. věst. L 326, s. 11. 3

Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic. Úř. věst. L 327, s. 13.

Ačkoliv společné bezpečnostní metody (CSM z angl. common safety method) pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti již poskytují jasné pokyny pro příslušné zavádění systému zajišťování bezpečnosti (SMS), a to s ohledem na článek 9 a přílohy III směrnice o bezpečnosti železnic, neexistují žádná ustanovení, která by byla směřována konkrétně na provozovatele dráhy a drážní dopravy jako referenční dokument za účelem podpory vytváření a zavádění jejich systémů zajišťování bezpečnosti. Evropská železniční agentura (dále jen Agentura) má v úmyslu poskytovat tuto podporu prostřednictvím souboru prováděcích pokynů pro systémy zajišťování bezpečnosti, přičemž první tohoto souboru je tento dokument. Tyto prováděcí pokyny se týkají zejména výše uvedených částí směrnice o bezpečnosti železnic, avšak zahrnují také prvky, které systém pro zajišťování bezpečnosti rozšiřují. Tyto prvky jsou uvedeny do souvislostí a propojeny s povinnými požadavky, které jsou v této směrnici uvedeny. Tento dokument je doplněn o:  „RSD and other management systems“ (Směrnice o bezpečnosti železnic a jiné systémy zajišťování), jenž vysvětluje možnost integrace jiného systému zajišťování, například „kvality“, „životního prostředí“, „bezpečnosti při práci“,  „Internal audit“ (Vnitřní audit), který vysvětluje techniky a postupy této činnosti,  „SMS related terminology“ (Terminologie související s SMS), která uvedením příkladů z literatury vysvětluje směrnici o bezpečnosti železnic a pokyny pro systémy zajišťování bezpečnosti. Tyto termíny jsou označeny tučným písmem a jsou podtrženy a odkaz je uveden v poznámkách pod čarou,  „Texty pro budování znalostí“, které poskytují seznamy, které je třeba využít pro lepší porozumění systému zajišťování bezpečnosti jako celku i jeho jednotlivých prvků. Terminologie a texty odkazují na praxi a další dokumenty, které jsou s ověřenou kvalitou k dispozici v oblasti železnic, v dalších odvětvích vyžadujících vysokou míru spolehlivosti4 (civilní letectví, námořní plavba, chemický, jaderný průmysl apod.) a v dalších rozšířených systémech zajišťování bezpečnosti. Tyto prováděcí pokyny jsou uspořádány následovně:  Úvodní ustanovení.  Obecné pokyny uspořádané podle struktury, která je popsána v kapitole 5 „Systémový přístup“, a která se týká hlavních rysů procesu tvorby a zlepšování, zavádění a provozních činností.

4

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [11] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

 Popis každého prvku bude doplněn tabulkou s informacemi o textech, ve kterých kde lze nalézt související povinné požadavky a pokyny Agentury (v textovém rámečku).  Přílohy.

DŮLEŽITÉ: Tyto prováděcí pokyny nejsou závazné jako právní akty přijaté Evropskou unií. Mají sloužit jako soubor referenčních příruček pro všechny organizace, jichž se zavádění systémů SMS týká, a mají usnadnit porozumění systémovému přístupu a požadavkům uvedeným ve směrnici o bezpečnosti železnic. Dále tyto subjekty podporují prostřednictvím dodatečných vysvětlení a prvků, které mají organizace při tvorbě či zavádění systému SMS zohlednit. Tyto prováděcí pokyny nejsou závaznými, ale poradními dokumenty. Obsahují podrobné informace, které mohou být pro některé organizace užitečné; zkušení aktéři se mohou nadále řídit vlastními zkušenostmi. Tyto prováděcí pokyny je proto třeba číst a používat pouze jako informační dokument a jako pomůcku pro tvorbu či zavádění systému SMS, přičemž nenahrazují příslušné platné předpisy.

2 Účel systému zajišťování bezpečnosti Smyslem systému zajišťování bezpečnosti je zajistit, aby organizace svých podnikatelských cílů dosahovala bezpečně. Tyto cíle je třeba plnit v proměnlivém a složitém prostředí dnešních železnic, přičemž je nutno dokládat, že organizace dodržuje všechny bezpečnostní povinnosti, které pro ni platí. Je nesporné, že strukturované řízení podniku má řadu přínosů. Vytváří přidanou hodnotu a napomáhá tak ke zlepšování celkové výkonnosti, dosažení provozní efektivity, posilování vztahů se zákazníky a regulačními orgány a k budování pozitivní kultury bezpečnosti5. Zavedení strukturovaného přístupu umožňuje kromě zvýšení bezpečnosti také zjišťování nebezpečí a průběžné řízení rizik souvisejících s vlastní činností organizace s cílem předcházet nehodám. V příslušných případech by se mělo také přihlížet k rozhraním s ostatními provozovateli drah a drážní dopravy v systému železnic. Zavedení všech příslušných prvků systému zajišťování bezpečnosti odpovídajícím způsobem může organizaci poskytnout nezbytnou jistotu, že tato organizace za všech podmínek usměrňuje a bude i nadále usměrňovat veškerá zjištěná rizika, která souvisejí s její činností. Odpovídající zavedení SMS ze strany všech provozovatelů drah a drážní dopravy je klíčovým prvkem pro úspěch celého regulačního rámce pro bezpečnost, jak jej předpokládá směrnice o bezpečnosti železnic, protože jsou základem, na němž národní bezpečnostní orgány vystavují osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti. Vyspělé organizace uznávají, že efektivního řízení jejich rizik lze dosáhnout pouze prostřednictvím procesu, jenž spojuje tři zásadní rozměry: technickou složku s používanými nástroji a zařízeními, lidskou složku personálu v přední linii s jeho dovednostmi, odbornou připraveností a motivací a organizační složku, která sestává z postupů a metod, které definují vztah mezi úkoly. Dobrému systému zajišťování bezpečnosti se proto daří sledovat a zlepšovat opatření k usměrňování rizik6 v těchto třech rozměrech. Zavedení systému zajišťování bezpečnosti je právně závaznou povinností podle čl. 4 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 2004/49/ES. Tyto prováděcí pokyny vycházejí z relevantního obsahu; provozovatelé drah a drážní dopravy by však při zavádění svého systému zajišťování bezpečnosti měli přihlížet k vnitrostátním prováděcím předpisům. Nicméně existují i další pádné důvody pro zavádění a vydávání účinných systémů zajišťování bezpečnosti: řada rysů systému zajišťování bezpečnosti na železnici je velmi podobná manažerské praxi obhajované zastánci (systémů) kvality, bezpečnosti a 5 6

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [40] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [35] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

ochrany zdraví při práci7, ochrany životního prostředí a tzv. business excellence. Zásady řádného řízení proto lze snadno integrovat a nemělo by pro ně být zapotřebí zcela přetvořit organizaci, v níž již tyto systémy existují.

7


3 Oblast působnosti a obsah systému zajišťování bezpečnosti Tvorba a zavádění účinného systému zajišťování bezpečnosti je náročný úkol a neexistují v něm žádné jednoduché odpovědi. Záměrem těchto obecných pokynů vydaných na nejvyšší úrovni, které Agentura vypracovala spolu s příslušným zainteresovaným subjektem, je podporovat prostřednictvím praktických rad a návrhů tvorbu, zavedení a realizaci strukturovaného systému zajišťování bezpečnosti na železnici zahrnujícího celou organizaci. Cílem je poskytnout nástroj, který budou snadno využívat železniční společnosti, a zároveň usnadnit dodržování právních požadavků stanovených směrnicí o bezpečnosti železnic, které jsou uvedeny v následující kapitole 4 (Právní základ). Tyto pokyny musí být chápány v souvislosti se směrnicí o bezpečnosti železnic a se všemi platnými souvisejícími právními předpisy o bezpečnosti železnic. Tento dokument odráží snahu prezentovat nový pohled na toto dynamické a důležité téma prostřednictvím těchto pokynů, a to jednoduchým a uživatelsky vstřícným způsobem (viz oddíl „Širší souvislosti“ v kapitole 6 a popis jednotlivých prvků v kapitolách 7, 8 a 9). Tento dokument rovněž odkazuje na povinné a doprovodné dokumenty k zavádění systémů zajišťování bezpečnosti. Soubor těchto dokumentů bude postupně doplňován jako „živý systém“, který se bude rozvíjet spolu s prohlubováním poznatků a se zohledněním závazku jednat na základě zjištěných dalších potřeb. Agentura využije zpětnou vazbu, která bude z odvětví získána k myšlenkám prezentovaným v dokumentu, jako podklad k průběžné aktualizaci prováděcích pokynů. Záměrem Agentury je doplňovat tyto pokyny texty pokrývajícími celou řadu témat, které budou obsahovat další vysvětlení jednotlivých prvků a průřezových položek, které se týkají systému zajišťování bezpečnosti jako takového: lidskýé faktor, kultura bezpečnosti, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, celopodnikové řízení rizik, povinnost spolupráce, vyspělost organizace apod. POZNÁMKA: Tento dokument sám o sobě není závazný; některé z požadavků jsou však stanoveny směrnicí o bezpečnosti železnic, a jako takové musí být dodržovány. V těchto prováděcích pokynech se níže uvedené termíny používají s tímto uvedeným významem: „Musí“ označuje, že vyjádření je povinné. Používá se pouze u přímé citace znění právního předpisu. „Měl by“ označuje doporučení. „Může“ označuje možnost volby.

Část II – Obecné pokyny 4 Právní základ Právním základem pro zavádění systémů zajišťování bezpečnosti ze strany provozovatelů drah a drážní dopravy je směrnice 2004/49/ES. Příslušné části směrnice o bezpečnosti železnic lze nalézt v oficiálním překladu daného dokumentu:  Čl. 2 písm. j) – Definice  Čl. 4 odst. 3 – Rozvoj a zvyšování bezpečnosti železnic  Článek 9 – Systém zajišťování bezpečnosti  Příloha III – Systém zajišťování bezpečnosti Charakteristika a základní prvky systému zajišťování bezpečnosti jsou obsaženy v článcích 2 a 9 v příloze III uvedené směrnice.

5 Systémový přístup 5.1 Obsah systému zajišťování bezpečnosti (jako základ systémového přístupu) Provozovatelé drah a drážní dopravy železniční podniky a provozovatelé infrastruktury by měli své systémy zajišťování bezpečnosti vytvářet způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou uvedeny v článku 9 a příloze III směrnice 2004/49/ES, které jsou uvedeny v následující kapitolách. Novéí provozovatelé drah a drážní dopravy mohou vytvářet své procesy související s bezpečností na základě prvků popsaných v těchto prováděcích pokynech. Stávající provozovatelé drah a drážní dopravy mohou tyto prvky využít k provedení kontroly z hlediska jejich uplatňování v dané organizaci, a rozhodnout tak o nezbytných opatřeních pro zajištění shody s výše uvedenými požadavky. Systém zajišťování bezpečnosti u provozovatele dráhy nebo drážní dopravy by měl společně s konceptem systémů řízení obsahovat popis procesů a postupů souvisejících s bezpečností, z nichž všechny musí umožňovat posouzení (na základě společné bezpečnostní metody pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti) a nezávislé audity. Následující tabulka znázorňuje:  prvky, které společně tvoří systém zajišťování bezpečnosti (sloupec 1),  jejich příslušný odkaz na směrnici o bezpečnosti železnic, z níž jsou odvozeny, je uveden ve sloupci 2,  jejich příslušný odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody osvědčení o bezpečnosti (sloupec 3). Prvky A až S jsou společné pro systémy zajišťování bezpečnosti provozovatelů drah a drážní dopravy. V souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice o bezpečnosti železnic musí systémy zajišťování bezpečnosti, které zavádějí provozovatelé drah, obsahovat navíc informace, které jsou požadovány v souvislosti s těmito prvky:  důsledky, které vyplývají z činnosti jiných provozovatelů drážní dopravy v síti,  opatření, která zajistí, aby mohly všichni provozovatelé drážní dopravy vykonávat svou činnost v souladu s TSI a vnitrostátními bezpečnostními předpisy a v souladu s podmínkami stanovenými v jejich osvědčení o bezpečnosti,  koordinace postupů v případě krizových situací se všemi provozovateli drážní dopravy, které využívají spravovanou síť.

1

2

3

čl. 9 odst. 2

A

Usměrňování rizik spojené se zajišťováním údržby a dodávek materiálu

čl. 9 odst. 2

Usměrňování rizik spojené s využíváním dodavatelů a s jejich kontrolou

čl. 9 odst. 2

Rizika vyplývající z činnosti jiných osob mimo železniční systém

čl. 9 odst. 2

B C D

Opatření k usměrňování rizik pro veškerá rizika spojená s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy 8

Postupy zajišťující dodržování existujících, nových a změněných technických a provozních norem nebo jiných závazných podmínek

příloha III bod 1 příloha III bod 1 příloha III bod 1 příloha III bod 1 příloha III bod 1 Příloha III bod 2 písm. a) Příloha III bod 2 písm. b) Příloha III bod 2 písm. c)

Postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika v případě, že změna provozních podmínek nebo nové materiály představují nová rizika pro infrastrukturu nebo provoz

Příloha III bod 2 písm. d)

M

Opatření programů pro školení zaměstnanců a pro systémy, za účelem zajištění kvalifikace zaměstnanců a odpovídající úrovně plnění úkolů

Příloha III bod 2 písm. e)

N

Příloha III bod 2 písm. f)

O

Postupy a vzory pro dokumentování bezpečnostních informací a stanovení postupu pro kontrolu nastavení nejdůležitějších bezpečnostních informací

Příloha III bod 2 písm. g)

P

Postupy zajišťující, že jsou nehody, mimořádné události, nebezpečné situace a jiné nebezpečné jevy oznamovány, vyšetřovány a analyzovány a že jsou přijímána nezbytná preventivní opatření Opatření zásahových, varovných a informačních plánů v případě mimořádné situace, jež jsou dohodnuty s příslušnými orgány veřejné správy Ustanovení o provádění pravidelných vnitřních auditů systémů zajišťování bezpečnosti

Příloha III bod 2 písm. h)

Q

Příloha III bod 2 písm. i)

R

Příloha III bod 2 písm. j)

S

Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti (SMS) Rozdělení povinností Zabezpečení řízení vedením podniku na různých úrovních Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců na všech úrovních Zajištění soustavného zlepšování Bezpečnostní zásady schválené výkonným ředitelem organizace a sdělené všem zaměstnancům Kvalitativní a kvantitativní cíle organizace v oblasti zachování a zvyšování bezpečnosti a plány a postupy pro dosažení těchto cílů

Opatření zajišťující poskytování nezbytných informací v rámci organizace a podle potřeby mezi organizacemi používajícími tutéž infrastrukturu

8


E F G H I J K L

5.2 Přijetí systémového přístupu Hlavním účelem systému zajišťování bezpečnosti je podle čl. 3 písm. i) „zajišťovat bezpečnost činností provozovatele dráhy či drážní dopravy“ tak, aby byly naplněny obecné požadavky článku 4 směrnice o bezpečnosti železnic, v němž se zavádí obecný koncept soustavného zlepšování, systémový přístup9 a rozdělení povinností. Systémový přístup, známý také jako „procesní přístup v oblasti vytváření systémů řízení“, sestává z:  procesů jako vzájemně provázaných činností, které vstupy převádějí na výstupy,  mapy procesů, včetně vzájemných vztahů, a  podrobného popisu procesů a podprocesů. Systém zajišťování bezpečnosti železnic tak lze identifikovat jako souhrn procesů, které přispívají k tvorbě, plánování, výkonu a kontrole provozu v rámci podnikání určité společnosti. To znamená, že SMS pokrývá pouze stěžejní drážní činnosti uvedené směrnicí o bezpečnosti železnic (neměl by například zahrnovat činnosti, jako je bezpečnost na parkovišti u železničních stanic, v obchodech apod.). Tato kapitola popisuje způsob představení těchto procesů podle jejich funkce:  tvorba a zlepšování,  zavádění,  provoz. Je však určena pouze jako orientační pokyn a nemá za cíl vzbuzovat domněnku o souladu s požadavky systému zajišťování bezpečnosti. Navrhovaný model popisuje pouze jednu z mnoha možností, jak mohou být procesy seskupeny. Každý proces jako takový lze považovat za provozní proces, protože z něj vzniká jistý výstup. Provozovatelé drah a drážní dopravy je mohou používat jako orientační pro sestavení vlastních procesů a systému zajišťování bezpečnosti se vzájemnými vztahy a definovanými povinnostmi. Následující tabulky uvádějí, jak jsou zorganizovány jednotlivé prvky systému zajišťování bezpečnosti. Na tyto tabulky navazuje způsob jejich zobrazení v následující kapitole 5 (Prvky systému), přičemž tabulky poskytují tyto orientační informace:  pozice prvků v hlavních oblastech tvorby / zlepšování, zavádění a provozu,  jejich číslování,  příslušnou společnou bezpečnostní metodu pro posouzení shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti či schválení z hlediska bezpečnosti,  příslušnou stranu v prováděcích pokynech. 9


Tabulka 1 – Procesy pro tvorbu a zlepšování [kapitola 7] 7.1 Způsob vedení

7.2 Posuzování rizik

CSM

Stra-na

7.1.1 – Závazek ze strany vedení

=

22

7.1.2 – Bezpečnostní politika

J

23

7.1.3 – Bezpečnostní cíle podniku

K

24

7.1.4 – Rozhodování

=

24

7.1.5 – Kontrola řízení

G

25

7.2.1 – Usměrňování rizik10 spojených s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy

A

27

7.2.2 – Rizika vyplývající z činnosti jiných osob (mimo železniční systém)

D

29

7.2.3 – Postupy / metody pro posuzování rizik a zavádění opatření k usměrňování rizik (řízení změn)

M

30

7.2.4 – Dodržování právních předpisů, pravidel a norem

L

31

čl. 9 odst. 3

32

7.3.1 – Shromažďování a analýza údajů

Q

34

7.3.2 – Oznamování, vyšetřování a analýza nehod a mimořádných událostí a preventivní a nápravná opatření

Q

35

7.3.3 – Vnitřní audit

S

36

7.4.1 – Soustavné zlepšování

I

38

7.4.2 – Bezpečnostní doporučení11

Q

39

7.4.3 – Řízení změn

M

39

7.2.5 – Koordinační úkoly provozovatele dráhy 7.3 Sledování

7.4 Organizační učení

10 11


Tabulka 2 – Procesy pro zavádění [kapitola 8] CSM

Strana

8.1.1 – Rozdělení povinností

F

41

8.1.2 – Odpovědnost vedení

G

42

8.1.3 – Organizační struktura

E

42

8.1.4 – Plánování pracovního zatížení

=

43

8.2.1 – Systém řízení kvalifikace (programy odborné přípravy zaměstnanců)

N

44

8.3.1 – Kontrola nastavení bezpečnostních informací

P

46

8.3.2 – Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců

H

47

8.3.3 – Vnitřní / vnější komunikace

O

48

8.4.1 – Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti

E

49

8.4.2 – Řízení dokumentace

=

50

čl. 9 odst. 4

50

8.1 Struktura a povinnosti

8.2 Řízení kvalifikace 8.3 Informace

8.4 Dokumentace

8.4.3 – Výroční zpráva o bezpečnosti12

12


Tabulka 3 – Provozní činnosti [kapitola 9] CSM

Stra-na

L

54

B/C

55

9.1.3 – Správa majetku

=

55

9.2.1 – Řízení krizových situací

R

57

čl. 9 odst. 3

57

9.1 Provozní opatření

9.1.1 – Postupy pro splnění příslušných pravidel pro druh poskytované služby – Postupy pro zajištění shody po dobu životnosti zařízení a provozu (fáze poskytování)

a postupy

9.1.2 – Využívání smluvních subjektů a kontrola dodavatelů

9.2 Plány pro případ krizových situací

9.2.2 – Koordinační úkoly provozovatele dráhy

6 Prvky systému Již bylo řečeno, systém zajišťování bezpečnosti, který zavedou provozovatelé drah a drážní dopravy, obsahuje vlastnosti a prvky uvedené v článku 9 a v příloze III směrnice 2004/49/ES. Vlastnosti a prvky, které tvoří systém zajišťování bezpečnosti, se pak v těchto pokynech označují na základě číslování kritérií uvedených v příloze II příslušných nařízení o posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti na železnici. Systémový přístup je zde zastoupen v podobě „širších souvislostí“, které zahrnují všechny prvky systému zajišťování bezpečnosti ve vzájemném vztahu procesů seskupených podle jejich funkce:  procesy pro tvorbu a zlepšování [kapitola 7]  procesy pro zavádění [kapitola 8]  provozní činnosti [kapitola 9]

Tento přístup je v pokynech rozpracován takto:  Uvedené tři skupiny budou popsány a budou zahrnovat orientační odkazy, které čtenáře navedou na obsažené prvky.  Pod hlavními rysy procesů (tvorba / zlepšování, zavádění, provoz) bude uveden seznam a popis prvků systému zajišťování bezpečnosti.  Pro vyšší přehlednost a orientaci v dokumentu byla použita řada stylů formátování tak, aby bylo možno odlišit texty, které mohou obsahovat závazné požadavky, od textu zamýšleného jako pokyny. Proto:

 Text v rámečku se šedým pozadím na konci konkrétních prvků systému označuje související texty, které obsahují závazné požadavky.  Text v rámečku se světle červeným pozadím označuje texty s pokyny Agentury k těmto požadavkům.

7 Procesy pro tvorbu a zlepšování Je třeba, aby provozovatelé drah a drážní zajistili usměrňování té části systému železnic, za kterou nesou odpovědnost, zejména pak tím, že v rámci svých organizací nastaví opatření za účelem:  dodržování bezpečnostních požadavků platných pro systém železnic jako celek (TSI, vnitrostátní požadavky atd.),  zjišťování konkrétních rizik spojených se svou činností,  zjišťování a řízení některých budoucích a místních rizik. Řízení těchto organizací by mělo spočívat v ucelených opatřeních, přijímání ad hoc politiky, strukturovaných zaváděcích a provozních procesech a přidělování povinností v jednotlivých oblastech činnosti. Organizace jsou navíc dynamické a soustavně se vyvíjejí. Existuje zde neustálá potřeba upravovat a zlepšovat všechny procesy související se systémem zajišťování bezpečnosti. K tomu je třeba, aby organizace zajistila tvorbu a řízení zaváděcích a provozních procesů prostřednictvím účinného vedení [7.1] a dále zapojením zaměstnanců. Posuzování rizik [7.2] může pomoci předjímat budoucí vývoj a hrozby, jako např. případná narušení, tlaky a jejich důsledky. Může dojít k nepředvídaným okolnostem, které v průběhu tvorby opatření k usměrňování rizik nejsou zjištěny. Vzhledem k proměnlivému prostředí (vnějšímu, jako jsou např. nové technologie, pravidla, normy apod., nebo vnitřnímu, jako jsou např. nové nebo měnící se techniky, provozní postupy, organizační struktura apod.) již opatření k usměrňování rizik nemusí plnit zamýšlený účel. Na systém zajišťování bezpečnosti mohou mít kromě toho dopad i změny v opatřeních z hlediska celkového řízení a struktury. Sledování [7.3] výkonnosti provozních postupů i prostředí je nezbytné pro zjišťování skrytých vad systému, což jsou ty prvky systému, které v současnosti představují nebo by v blízké budoucnosti mohly představovat hrozbu. Sledování podporuje zpětné využívání zkušeností, které je důležitým doplňkem pro průběžné uvažování o rizicích. Dále je třeba poučit se[7.4] z provozních mimořádných událostí. Poučení a zkušenosti spolu se zjištěními získanými z auditů, kontrol a dalších příslušných zdrojů informací lze použít ke zlepšování systému. Všechny tyto procesy jsou souhrnně zapotřebí k tomu, aby vedení společnosti poskytovaly nezbytný vstup pro přijímání informovaných rozhodnutí o strukturálních či funkčních změnách systému tak, aby byl systém lépe připraven na možné budoucí události.

Pro řádné fungování těchto procesů pro tvorbu a zlepšování je samozřejmě nezbytné, aby odpovědní zaměstnanci či členové vedení věděli, jakou činnost a jak provádět, a měli k tomuto včas k dispozici příslušné znalosti. To znamená, že některé zásady pro zavádění platí také pro všechny procesy pro zlepšování, stejně jako zásady monitorování. Procesy pro tvorbu a zlepšování:  mají zajistit, aby docházelo k plnění žádoucích cílů, předcházelo se výskytu či opětovného výskytu problémů a aby docházelo k úpravám a zlepšování v souladu s měnícími se vnějšími i vnitřními požadavky,  definují, jak úkoly plnit, hodnotit a upravovat podle měnícího se prostředí na základě přidělování odpovídajících zdrojů13.

13


7.1 Způsob vedení Silné a účinné vedení zajišťuje, aby byly stanoveny bezpečnostní cíle s jasnými prioritami (plánování), aby byly zavedeny způsoby provádění pro plnění bezpečnostních cílů (realizace), aby byla soustavně kontrolována účinnost systému (kontrola) a aby byla přijímána nápravná a/nebo proaktivní opatření (jednání). 7.1.1 Závazek ze strany vedení Odpovědnost za způsob vedení a za tvorbu prostředí soustavného zlepšování náleží všem úrovním vedení podniku, zejména však úrovni nejvyšší. Vrcholné vedení by si mělo být vědomo, jak úspěch organizace z hlediska bezpečného provozu systému železnic v neustále se měnícím vnějším i vnitřním prostředí velkou měrou závisí na schopnosti sledovat a soustavně zlepšovat účinnost opatření k usměrňování rizik. Jestliže vrcholné vedení podniku informovaně a trvale nevyjadřuje svůj závazek vnímat bezpečnost jako jeden z primárních podnikových cílů, může snadno dojít k posunu závazku vůči bezpečnosti směrem k jiným, někdy protichůdným podnikovým cílům, zejména pak v méně vyspělých organizacích. Závazek vedení znamená přímou účast nejvyšší úrovně vedení na všech konkrétních a významných bezpečnostních aspektech či programech dané organizace. Níže uvedený seznam uvádí příklady toho, jak se závazek vedení realizuje v praxi, a to prostřednictvím řady bezpečnostních aspektů a případně příslušných vazeb na ostatní prvky systému zajišťování bezpečnosti, kterými se tyto prováděcí pokyny zabývají:  odhodlání zajišťovat bezpečnost a projevování zájmu o ni,  zpracování a zavedení bezpečnostní politiky a cílů [viz 7.1.1 – Bezpečnostní politika],  stanovení cílů pro zvyšování či zachování bezpečnosti a srovnávací hodnocení vůči ostatním v odvětví železnic či v jiných oborech [viz 7.1.3 – Bezpečnostní cíle podniku],  poskytování zdrojů a odborné přípravy [viz 7.2.1 – Usměrňování rizik a 8.2.1 – Systém řízení kvalifikace],  zajištění dostatečné odborné připravenosti a kvalifikace všech zaměstnanců – včetně představenstva – z hlediska jejich povinností v oblasti bezpečnosti [viz 8.2.1 – Systém řízení kvalifikace],  zajištění kontroly řízení na všech úrovních organizace [viz 7.1.5 – Kontrola řízení],  pravidelné přijímání informací o bezpečnosti, např. údajů o výkonech (nehody, mimořádné události, nebezpečné jevy), hodnocení a přezkoumání systému zajišťování bezpečnosti s přihlédnutím k dosaženým výsledkům [viz 7.3 – Sledování],

 povědomí o činnosti v organizaci, o realizovaných auditech či posouzeních, přijímání výsledků souvisejících s činností prováděnou interně či dodavatelsky [viz 7.3.3 – Vnitřní audit],  zajištění odpovídající revize systému zajišťování bezpečnosti na úrovni představenstva,  zajištění toho, aby všechny úrovně organizace, včetně představenstva, přijímaly příslušné informace o bezpečnosti [viz 8.3.3 – Vnitřní / vnější komunikace],  jistota, že probíhají řádné konzultace s pracovníky v otázkách bezpečnosti, a že jejich případné obavy se dostávají na příslušnou úroveň, a to v nezbytných případech včetně představenstva, tak, aby bylo zajištěno posouzení rizik organizace, a jistota, že jsou zavedena a udržována příslušná opatření k usměrňování rizik [viz 8.3.2 – Zapojení pracovníků],  vytváření prostředí soustavného zlepšování [viz 7.4.1 – Soustavné zlepšování],  upozorňování představenstva na změny v pracovních opatřeních, které mohou mít významné důsledky pro bezpečnost [viz 7.4.3 – Řízení změn],  podpora kultury bezpečnosti. Silný a aktivní způsob vedení je posilován viditelným, aktivním závazkem, který z nejvyšší úrovně:  zavádí účinné systémy komunikace „shora dolů“ i „zdola nahoru“,  zavádí účinné struktury řízení,  integruje zajišťování bezpečnosti do podnikových rozhodnutí.

7.1.2 Bezpečnostní politika Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posouzení shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: J

Bezpečnostní politika vyjadřuje a odráží závazek, povinnost (poslání) a strategický pohled (vizi) organizace v oblasti bezpečnosti železnic. Prohlášení bezpečnostní politiky by mělo být sděleno a zpřístupněno všem zaměstnancům prostřednictvím odpovídajícího média (formální sdělení, bulletin, intranet apod.). Mělo by mimo jiné obsahovat prohlášení o záměru a také naznačovat celkový směr, kterým se má organizace ubírat, obecné cíle systému zajišťování bezpečnosti a nezbytné zdroje a činnosti, které se požadují pro plnění těchto cílů. Bezpečnostní politika by měla dále odrážet níže uvedené znaky, a prokazovat tak závazek ze strany vedení společnosti a poskytovat zaměstnancům jasné pokyny k jednání v zájmu upevnění kultury bezpečnosti a informovanosti o bezpečnosti v rámci organizace:  zpracovává ji vedení a zaměstnanci a podepisuje se na nejvyšší úrovni organizace,  odpovídá povaze a rozsahu rizik dané organizace a přispívá ke všem aspektům výkonnosti podniku v rámci prokazatelného závazku v oblasti soustavného zlepšování,

 nastiňuje zásady a základní hodnoty, podle nichž probíhá provoz organizace a činnost zaměstnanců,  usiluje o rozvoj a zlepšování etiky práce,  těží ze závazku a zapojení všech pracovníků,  odpovídá ostatním provozním politikám,  uvádí povinnosti a odpovědnosti pro jednatele, vedoucí pracovníky a zaměstnance. Cílem bezpečnostní politiky by dále mělo být její zohlednění v jednání a rozhodnutích všech zaměstnanců a předpokládá se její pravidelná revize.

7.1.3 Bezpečnostní cíle podniku Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: K

Očekává se, že každý provozovatel dráhy či drážní dopravy do rámce svého systému zajišťování bezpečnosti zahrne prokázání své schopnosti dosahovat vlastních bezpečnostních cílů podniku, což může vyžadovat zachování či zvýšení vlastní úrovně bezpečnosti v souladu s ostatními cíli podniku. Bezpečnostní cíle podniku je třeba považovat za součást uzavřené smyčky:  stanoví se na základě předchozího hodnocení výkonu (kterým může být dosažení předchozích bezpečnostních cílů podniku v dané organizaci). Měly by být věrohodné a dosažitelné. Měření výkonu v oblasti bezpečnosti (které shromažďuje příslušné údaje o bezpečnosti prostřednictvím běžných kontrol, vnitřního auditu a zpráv o bezpečnosti14) je součástí sledování [viz 7.3 - Sledování],  plánují a zavádějí se konkrétní opatření v takovém členění, aby mohla být řízena na všech příslušných úrovní organizace (plánování v oblasti bezpečnosti15),  opatření se sledují a měří se jejich účinnost (opět prostřednictvím běžných kontrol, vnitřního auditu a zpráv o bezpečnosti) se zaměřením nejen na výsledky z hlediska bezpečnosti, ale také na efektivní výkon činností v oblasti zajišťování bezpečnosti,  cíle podniku se revidují podle výsledku sledování.

7.1.4 Rozhodování Procesy v rámci systému zajišťování bezpečnosti jsou plně integrovány do kontextu podnikání železniční společnosti16. Je důležité, aby se tyto společnosti mohly spoléhat na solidní 14 15


rozhodovací procesy tak, aby rozhodnutí související s provozní bezpečností mohlo být odůvodněno a aby bylo možno je zpětně sledovat. Rozhodnutí ze strany vedení by měla přihlížet k přímému či nepřímému dopadu na bezpečnost. Procesy by měly být transparentní, aby tak bylo možno porozumět způsobu, jakým bylo rozhodnutí, které má vliv na bezpečnost, učiněno. Jejich účinnost se zvyšuje, jestliže zahrnují pochopení:  zjišťování bezpečnostních otázek v kontextu podniku (například „snižování rozpočtu“),  nastavení priorit,  povinností na různé úrovni,  metod, které jsou k dispozici pro řešení problémů (analytické nástroje),  hodnoty zapojení požadovaných specialistů, znalostí, dovedností a zkušeností,  rozsahu konzultací,  výstupů,  souvisejících opatření (plánů, časových horizontů, odpovědností za dokončení). Nezjištění dopadu dalších činností vedení17 na bezpečnost a nezahrnutí bezpečnosti jako základního rizika podnikání do všech rozhodnutí představenstva by proto mohlo mít katastrofální následky.

7.1.5 Kontrola řízení Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: G

V obecném pojetí je kontrola řízení prostředkem, jímž probíhá směrování, sledování a měření zdrojů dané organizace. Jejím účelem je napomáhat organizaci dosahovat v konkrétní oblasti bezpečnosti svých konkrétních záměrů či cílů. Kontrola, která je na všech úrovních organizace úměrně uplatněna u příslušných delegovaných funkcí / zaměstnanců, umožňuje zjištění vad / chyb v procesech v rámci systému zajišťování bezpečnosti, a tím i možnost zavádět preventivní18 či nápravná opatření19. Bezpečnost musí tedy být účinně zohledněna na každé úrovni organizace dané společnosti a veškeré případy nesprávného fungování musí být zjištěny a v přiměřeném termínu řešeny. Je proto zásadní, aby si nejvyšší vedení, a to nejen z důvodu zajištění bezpečnosti, ale také pro splnění svého závazku a právních povinností zvyšovat bezpečnost železnic, bylo vědomo 16

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [28] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [22] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). 18 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [26] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). 19 Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [8] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). 17

výsledků sledování výkonů a auditů, a aby převzalo celkovou odpovědnost za zavádění změn v opatřeních k usměrňování rizik v příslušných procesech systému zajišťování bezpečnosti. Tyto činnosti mohou představovat příklady způsobu uvádění kontroly řízení do praxe:  tvorba, zavádění a sledování realizace činností v rámci systému zajišťování bezpečnosti, včetně nezbytného posuzování rizik a řízení změn,  tvorba organizační struktury za účelem vyhovění právnímu rámci a všem platným předpisům a dále přidělování zdrojů,  přidělení povinností, funkcí a úkolů příslušné úrovni organizace,  přidělení kontrolních úkolů příslušné úrovni organizace a rozvoj cyklu poskytování zpětné vazby,  zpracování a sledování bezpečnostní politiky,  zpracování a sledování bezpečnostních opatření a projektů, které umožňují soustavné zlepšování (s přihlédnutím k nákladům),  podpora soustavného vzdělávání a odborné přípravy pro všechny úrovně organizace s cílem posilovat postoje zaměstnanců, víra vedení podniku a hodnotový systém,  využití nástrojů řízení pro řešení problematiky bezpečnosti (tzn. nástroje a techniky pro řešení problémů),  srovnávání výkonových výsledků a procesů,  rovnováha mezi bezpečnostními požadavky a dostupnými zdroji,  zlepšování řídicích a technických procesů,  integrace očekávání odběratelů a dodavatelů,  soustavné provádění vnitřních auditů a revizí. Výše uvedené činnosti ukazují, jak jsou procesy pro tvorbu a zavádění přesně propojené: závazek ze strany vedení, sledování a kontrola zajišťují uzavřenou smyčku pro vstup a poskytování bezpečného provozu.

7.2 Posuzování rizik Riziko může mít v zásadě dopad na tři oblasti, kterými jsou finance, čas a kvalita. Bezpečnostní rizika se mohou v podobě nebezpečných událostí objevit ve všech třech oblastech a mohou mít vazbu na technické systémy nebo lidské či organizační faktory. Odpovědnost za bezpečný provoz systému železnic a za usměrňování rizik, která s ním jsou spojena, spočívá na provozovateli dráhy či drážní dopravy, kteří proto mají povinnost zavádět nezbytná opatření k usměrňování rizik a uplatňovat vnitrostátní bezpečnostní předpisy a normy. Aby tohoto mohlo být dosaženo, tvoří posuzování rizik (což je celkový proces analýzy rizik a jejich zhodnocení) základní prvek každého účinného systému zajišťování bezpečnosti. 7.2.1 Usměrňování rizik spojených s činností provozovatele dráhy nebo drážní dopravy Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: A

1. Rizika spojená s činnostmi prováděnými pouze provozovateli dráhy nebo drážní dopravy Aby bylo možno za všech podmínek usměrňovat rizika spojená s provozem dráhy a drážní dopravy, je třeba, aby provozovatelé zřídili rámec pro systematickou analýzu všech rizik, která přímo vyplývají z pracovních činností, uspořádání pracoviště nebo pracovního zatížení, a zavedli odpovídající usměrňovací mechanismy na ochranu bezpečnosti osob, které úkoly vykonávají nebo které jsou jimi ovlivněny. To vyžaduje metodické zjišťování rizik, kterým se zajistí, aby všechny významné činnosti v rámci organizace byly zjištěny a aby byla definována veškerá rizika, která z těchto činností vyplývají. Odhadnutím důsledku a pravděpodobnosti každého ze zjištěných rizik by mělo být možno stanovit pořadí priorit hlavních rizik, která je třeba podrobněji analyzovat. Při analýze těchto rizik by měly být zváženy tyto prvky: a) jasně chápat, o jakou práci jde; b) zjišťovat, analyzovat a zhodnotit rizika, která jsou spojena s touto prací, která má být provedena; c) zjišťovat způsoby odstranění, zmírnění či usměrnění těchto rizik; d) stanovit nebo schválit specifikace, které podrobně uvedou, jaké podmínky mají být splněny, včetně kompetencí zaměstnanců, výměny informací souvisejících s bezpečností (nastavení, možnost kdykoli provést přezkoumání, uchovávání informací), záznam údajů atd.; e) zavedení systému sledování, kterým se zajistí dosahování požadovaného výkonu. 2. Sdílená rizika (spojená s činnostmi na rozhraních)

Provozovatel dráhy či drážní dopravy by měl také na základě rozpoznání potřeby učinit závazek spolupracovat v příslušných případech s jinými subjekty (provozovatelé drah a drážní dopravy, výrobcie, opravárenské podniky, subjekty odpovědné za údržbu, držitelé drážních vozidel, poskytovatelé služeb, zprostředkovatelé, vlečkaři apod.) v oblastech, ve kterých sdílejí rozhraní, a které by mohly ovlivnit zavádění příslušných opatření k usměrňování rizik. Při analýze těchto rozhraní by měly být zváženy tyto prvky: a) mít jasný přehled o procesech a rozhraních mezi stranami; a) jasně chápat, jakou práci bude každá strana provádět; c) zjišťovat, analyzovat a hodnotit rizika, která jsou spojena s touto prací, která má být provedena; d) zjišťovat způsoby odstranění, zmírnění či usměrnění těchto rizik (řešením by nemělo být jejich pouhé přenesení na ostatní); e) stanovit nebo schválit specifikace, které podrobně uvedou, jaké podmínky musí každá strana zajistit, včetně kompetencí zaměstnanců, výměny informací souvisejících s bezpečností (nastavení, možnost kdykoli provést přezkoumání, uchovávání informací), záznam údajů atd.; f) zavedení systému sledování, kterým se zajistí dosahování odsouhlaseného výkonu. Toto sledování může být součástí již existujícího systému kvality či zajišťování bezpečnosti nebo do něj může být začleněno a mělo by zajistit, aby bylo prováděno odpovídající sledování výkonu, aby byla zjištěna nápravná nebo preventivní opatření a aby se podle nich postupovalo. V průběhu procesu analýzy rizik je nezbytné srovnat odhadovaná rizika s kritérii rizik, která organizace zavedla. Posuzování rizik se tedy používá k rozhodování o významu rizik pro organizaci a o tom, zda bude každé jednotlivé riziko přijato, anebo řešeno na základě výběru zaváděcích opatření (ať již technické, lidské či organizační povahy nebo jejich jakoukoli kombinací) pro usměrnění tohoto rizika. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úřední věstník Evropské unie L 108/4 ze dne 29. 4. 2009) Další písemné materiály:

ERA /GUI/01-2008/SAF, Průvodce pro uplatňování nařízení Komise o přijetí společné bezpečnostní politiky Kritéria posuzování rizik (Risk Assessment Criteria, předpokládaná dostupnost v roce 2011)

7.2.2 Rizika vyplývající z činnosti jiných osob20 Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: D

Je možné, že rizika (např. železniční přejezdy a přechody, úrovňové křížení, křížení s chodníky a cyklostezkami, síť pozemních komunikací, neželezniční stavby apod.) do provozování dráhy či drážní dopravy vnesou jiné osoby mimo železniční systém. Obecně lze říci, že pro železniční přejezdy existují na vnitrostátní a místní úrovni předpisy, které musí být dodržovány, a toto pro provozování dráhy či drážní dopravy postačí v běžné a zhoršené situaci. Může však dojít k nečekaným událostem, u kterých je provedením analýzy třeba zajistit zachování nebo zvýšení bezpečnosti. Je spíše úkolem provozovatelů dráhy zamyslet se při navrhování či modernizaci infrastruktury nad bezpečnostním dopadem činností realizovaných na rozhraní s jinými druhy dopravy (pozemní komunikace, vodní cesty). Na provoz mohou mít dále dopad také pracoviště (ať již dočasná či trvalá), která sousedí se spravovanou infrastrukturou. Vyžadují si zavedení konkrétních opatření, kterými se zajistí, aby nedošlo ke snížení bezpečnosti (viz 7.2.5 - Koordinační úkoly provozovatele dráhy). V těchto případech by při analýze rozhraní s těmito vnějšími osobami měly být zváženy tyto prvky: a) jasně chápat, jakou činnost tato osoba provádí a jaký dopad může tato činnost mít na železniční provoz; b) zjišťovat, analyzovat a hodnotit rizika, která jsou spojena s těmito činnostmi; c) zjišťovat způsoby spolupráce s příslušnými zainteresovanými subjekty za účelem odstranění, snížení či usměrnění těchto rizik (například zavedení konkrétních oddělovacích prvků nebo zřízením bezpečných pracovních postupů pro pracovníky a na ochranu zákazníků); d) stanovit nebo schválit specifikace, které podrobně uvedou, jaké podmínky musí tato jiná osoba zajistit, včetně kompetencí zaměstnanců, výměny informací souvisejících s bezpečností (nastavení, možnost kdykoli provést přezkoumání, uchovávání informací), záznam údajů atd.; e) zavedení systému sledování, kterým se zajistí dosahování odsouhlaseného výkonu. Toto sledování může být součástí již existujícího systému zajišťování bezpečnosti nebo do něj může být začleněno a mělo by zajistit, aby bylo prováděno odpovídající sledování výkonů. V nezbytných případech se zjišťují nápravná nebo preventivní opatření a postupuje se podle nich. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je

1

20Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [23] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úřední věstník Evropské unie L 108/4 ze dne 29. 4. 2009) Další písemné materiály:

ERA /GUI/01-2008/SAF, Průvodce pro uplatňování nařízení Komise o přijetí společné bezpečnostní politiky

7.2.3 Postupy a metody posuzování rizika a zavádění opatření pro usměrňování rizika (řízení změn) Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: M

Úroveň bezpečnosti se v Evropě obecně považuje za dobrou a soubor předpisů, který v současné době platí v různých zemích, je vnímán jako výsledek „historické paměti“ tohoto odvětví v oblasti řešení rizik. Díky tomu plnění platných bezpečnostních požadavků umožňuje železničním společnostem fungovat, aniž by musely znovu provádět posuzování rizik pro veškeré jimi realizované činnosti. Dodržování požadavků však nezajišťuje bezpečnost provozu napořád: provozovatelé drážní dopravy musí mít zaveden systém pro řízení změn / nových projektů a pro řízení souvisejících rizik21, jenž bude přihlížet také k rizikům v oblasti bezpečnosti práce22. Změny se mohou týkat:  techniky / technologií,  provozních postupů / předpisů / norem (ať již interních či v souvislosti s vnějšími rozhraním),  organizační struktury. Je třeba, aby systém zajišťování bezpečnosti v příslušných případech garantoval uplatňování CSM pro posuzování rizik, které byly zpracovány podle čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice o bezpečnosti železnic. Postupy a metody představují nástroje pro posuzování rizika, a proto je lze nastavit podle. Zapojení různých úrovní organizace a různých druhů odbornosti (ekonomické, technické a organizační) v rámci provozování drah a drážní dopravy nepochybně poskytne důležitý zdroj organizačního učení [viz také 7.4.3]. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je

21 22

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [x] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

Viz: bod odůvodnění 14 směrnice 2004/49/ES.

uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úřední věstník Evropské unie L 108/4 ze dne 29. 4. 2009) Další písemné materiály:

ERA /GUI/01-2008/SAF, Průvodce pro uplatňování nařízení Komise o přijetí společné bezpečnostní politiky Kritéria posuzování rizik (Risk Assessment Criteria, předpokládaná dostupnost v roce 2011)

7.2.4 Dodržování právních předpisů, pravidel a norem Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: L

Dodržování právních předpisů a pravidel není libovolné. Provozovatelé drah a drážní dopravy jsou povinni zjišťovat a chápat platné právní předpisy a veškeré další příslušné normy a závazné podmínky a zavést systém usměrňovacích opatření pro dosažení shody. Právní rámec může obsahovat různé dokumenty jako například TSI a související technické normy, vnitrostátní bezpečnostní předpisy podle ustanovení článku 8 a přílohy II směrnice o bezpečnosti železnic a další příslušné předpisy platné na vnitrostátní úrovni. Proto je zásadní, aby všechny bezpečnostní postupy a procesy v rámci systému zajišťování bezpečnosti:  byly vytvářeny tak, aby dodržovaly právní rámec, a byly aktualizovány se zohledněním případných změn či doplnění,  odpovídaly typu a rozsahu služeb23 provozovaných organizací,  odpovídaly příslušným změnám v organizaci. Pro zajištění tohoto, by systém zajišťování bezpečnosti měl mít zaveden proces či postup pro rychlé zjištění, shromáždění a vyjmenování příslušných požadavků, které jsou v dokumentech TSI, vnitrostátních bezpečnostních a technických předpisech a v interních předpisech či technologických postupech obsaženy pro:  každou jednotlivou kategorii zaměstnanců,  každý typ kolejových vozidel,  bezpečnostní vybavení (osobní ochranné prostředky a kolektivní ochranné prostředky),  další vybavení (palubní, pozemní, zařízení užívaná pro údržbu kolejových vozidel a trati). Odchylky či doplnění tohoto právního rámce by měly být neprodleně zjišťovány a zohledňovány. Pro procesy údržby jsou organizace povinny dodržovat právní požadavky a příslušné specifikace, normy a požadavky po celou dobu životnosti zařízení a provozu.

23


7.2.5 Koordinační úkoly provozovatele dráhy Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: (čl. 9 odst. 3 směrnice o bezpečnosti)

Systém zajišťování bezpečnosti je u provozovatele dráhy ve srovnání se SMS provozovatele drážní dopravy citlivější na počet, druh a rozsah provozovatelů poskytujících služby v jeho síti. S rostoucí mírou interakce mezi železničními partnery by měl systém zajišťování bezpečnosti u provozovatele dráhy odrážet odpovídající a aktuální úroveň složitosti služeb, které poskytuje. Níže jsou uvedeny některé příklady činností spojených s infrastrukturou a činností spojených s provozem, které by měly být považovány za rozhraní, jež by měl řídit provozovatel dráhy: a) činnosti spojené s infrastrukturou - údržba infrastruktury (tratě, návěsti, telekomunikace, trolejová vedení), zajištění, aby jízda vlaku a činnosti v oblasti údržby mohly být prováděny (interně či externím dodavatelem) bez ohrožení cestujících, pracovníků, třetích osob a majetku, - ochrana před rozhraními s jinými druhy dopravy (přejezdy, mosty, vlečky), - bezpečnost tunelů, - bezpečnost osob pracujících (při údržbě tratíě, návěstidel nebo trolejového vedení) v prostoru dráhy nebo poblíž ní (na stavbách či z jiných důvodů), - sdělování informací spojených s infrastrukturou, které mohou mít vliv na dopravní provoz: požadavky, trvalá či přechodná omezení, přijetí postupů v rámci režimu omezeného provozu, výstrahy apod.); a) činnosti spojené s provozem - řízení a schvalování jízdy vlaků v běžných a krizových situacích pro všechny provozovatele drážní dopravy působící na spravované infrastruktuře, - rozhraní se sousedními provozovateli dráhy (pro zajištění návaznosti služeb na vnitrostátní a mezinárodní úrovni), - přístup k seřaďovacím nádražím, nákladním terminálům, soukromým vlečkám, - posunování (provozované přímo anebo jako dozor nad provozovateli provádějícími posun na spravované infrastruktuře), - výměna provozních informací s provozovateli drážní dopravy v případě závad na kolejových vozidlech, které mají dopad na plánovaný provoz, - usměrňování činností na osobních nádražích, včetně usměrňování cestujících a přístupu veřejnosti, konkrétních ustanovení pro osoby s omezenou schopností pohybu a disponibility, osvětlení a stav nástupišť. Tyto otázky jsou omezeny na oblasti, které jsou vlastní hlavním činnostem spojeným se železnicí, jako například přístup do prostoru kolejí, nástupiště pro nástup a výstup; a) činnosti spojené s krizovými situacemi - ochrana cestujících v případě nehody,

-

24

výměna informací se všemi zainteresovanými stranami24 v případě situací a narušení provozu, zprovoznění dotčených tratí po mimořádných událostech či narušení provozu.


7.3 Sledování Systematické sledování by mělo vedoucím pracovníkům a zainteresovaným subjektům poskytovat jistotu, že veškerá zjištěná rizika jsou účinně usměrňována, a mělo by dokládat, že jsou dodržovány požadavky systému zajišťování bezpečnosti. Je základem pro vymezení případných opatření potřebných pro zvýšení nebo zachování cílové úrovně bezpečnosti. 7.3.1 Shromažďování a analýza bezpečnostních údajů Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: Q

V zájmu zajištění uplatňování a praktické funkčnosti opatření k usměrňování rizik je třeba, aby organizace prováděla měření úrovně uplatňování těchto usměrňovacích opatření a jejich výsledků. Shromažďování bezpečnostních údajů a následná analýza organizaci umožňuje měřit celkový výkon a chápat, kde se v opatřeních v rámci systému zajišťování bezpečnosti vyskytují nedostatky. Shromažďování bezpečnostních údajů je založeno na sledování a mělo by brát v úvahu tyto prvky:  strukturované oznamování nehod / mimořádných událostí / nebezpečných situací / nebezpečných jevů,  zjištění kontrol (může sloužit pro odhalení neshody provozními opatřeními a/nebo v souvislosti se stavem infrastruktury či zařízení),  výsledky auditů (zejména na úrovni procesu tvorby a zavádění). Pro umožnění tohoto shromažďování údajů musí organizace zajistit, aby informace nebo měrné jednotky byly pro konkrétní ukazatele k dispozici nebo, aby byly zavedeny. Dále se požaduje pravidelné hodnocení rozsahu a reálnosti ukazatelů a tolerancí. Rozsah analýzy údajů by měl zahrnovat zjišťování:  případné odchylky od očekávaného výsledku (pomocí zpětných ukazatelů),  procesních anomálií (pomocí výhledových ukazatelů). „Zpětné“ ukazatele měří konečné výsledky, které vyplývají z určité činnosti. Zpětné ukazatele jako například počet nehod a mimořádných událostí prokazují, zda bylo dosaženo „bezpečného“ výsledku. V systému měření výkonu umožňují srovnání s historickými údaji a prokazují zároveň kvalitu výsledků (např. zlepšení či zhoršení) a možnost využití v prediktivním smyslu (např. zvyšující se počet projetých návěstidel zakazujících jízdu může být předchůdcem srážky). Pro získání úplného přehledu o účinnosti opatření k usměrňování rizik je však také třeba srovnat výběr výhledových ukazatelů s nastavenými tolerancemi. Tyto výhledové ukazatele převážně vycházejí z aktivního sledování zásadních prvků opatření k usměrňování rizik (tj. z těch opatření či procesů, které musí fungovat řádně pro dosažení žádoucího výsledku), avšak

součástí těchto zásadních prvků by mohly být také prvky v oblasti prostředí a/nebo předpoklady učiněné při tvorbě opatření k usměrňování rizik (zejména v průběhu procesu posuzování rizik). „Výhledové“ ukazatele se používají ke sledování účinnosti usměrňovacích systémů a předem upozorňují na případné vznikající slabiny ještě před výskytem problémů. K příkladům výhledových ukazatelů patří:  procento kontrol dokončených podle plánu,  procento opatření údržby, která byla zjištěna kontrolami prováděnými podle harmonogramu,  procento zaměstnanců provádějících opatření bez požadované kvalifikace,  procento procesů zásadních pro bezpečnost, které byly přezkoumány podle harmonogramů. Společná bezpečnostní metoda pro sledování se zpracovává v době tvorby tohoto dokumentu. Tato Společná bezpečnostní metoda poskytne účelově zaměřený rámec pro provozovatele dráhy nebo drážní dopravy, včetně podrobných pokynů pro použití ukazatelů. Odkaz na příslušný právní předpis:

Směrnice Komise 2009/149/ES ze dne 27. listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách Společná bezpečnostní metoda pro sledování (k dispozici v roce 2011) Další písemné materiály:

ERA – odbor zpráv o bezpečnosti. IMPLEMENTATION GUIDANCE FOR CSIs (POKYNY PRO ZAVÁDĚNÍ CSI), PŘÍLOHA 1 A DODATEK SMĚRNICE 2004/49/ES

7.3.2 Oznamování, vyšetřování a analýza nehod a mimořádných událostí a preventivní a nápravná opatření Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: Q

Interní vyšetřování mimořádných událostí poskytuje organizaci reaktivní přezkoumání výkonu opatření k usměrňování rizik a souvisejících procesů v rámci systému zajišťování bezpečnosti (zpětné ukazatele). Vyšetřovat je proto třeba nejen bezprostřední příčiny, avšak také příčiny zásadní. Součástí standardizovaných opatření týkajících se doby a způsobu provádění vyšetřování jsou:  postupy pro interní a externí ohlašování a oznamování mimořádných událostí,

 postupy, vzory a přístupy (např. Protokol z místa mimořádné události) pro vyšetřování, případně rozlišené podle charakteru nehody (např. ekologická havárie, úraz zaměstnance, přeprava nebezpečného nákladu),  postupy pro oznamování a dokumentaci zjištění, závěrů a doporučení,  postupy pro přezkoumání opatření k usměrňování rizik po vzniku mimořádné události a postupy zajišťující implementaci bezpečnostního doporučení a preventivních či nápravných opatření s cílem zabránit opakovanému vzniku mimořádné události. Organizace by měly podporovat oznamování mimořádných událostí a nebezpečných jevů a měly by také v průběhu svých vyšetřování stanovit odpovědnost. Rozsah vyšetřovaných mimořádných událostí v příslušných případech zahrnuje procesní anomálie (výhledové ukazatele) a odchylky od očekávaných výsledků (zpětné ukazatele). Železniční společnosti by měly zajistit, aby zaměstnanci jmenovaní k internímu vyšetřování, byli kvalifikováni a řádně odborně připraveni pro rozsah vyšetřování, které má být provedeno. Železniční společnosti mohou spolupracovat mezi sebou, pokud by se vyšetřování týkalo více než jedné organizace. Odkaz na příslušný právní předpis:

Směrnice Komise 2009/149/ES ze dne 27. listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách Další písemné materiály:

ERA – odbor zpráv o bezpečnosti. IMPLEMENTATION GUIDANCE FOR CSIs (POKYNY PRO ZAVÁDĚNÍ CSI), PŘÍLOHA 1 A DODATEK SMĚRNICE 2004/49/ES ERA – Classification of causational factors (Klasifikace příčin MU) SAF/REP/CL_CAUS_FACT – Method V2 24/04/2009

7.3.3 Vnitřní audit systému zajišťování bezpečnosti Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: S

Obecně platí, že účelem procesu vnitřního auditu25 je pravidelná revize systémů řízení26. Konkrétně by pak měl vnitřní audit bezpečnosti27 posuzovat, zda postupy popsané v rámci systému zajišťování bezpečnosti poskytují jistotu, že služby provozovatele drah či drážní dopravy splňují příslušné požadavky, a že veškeré procesy sytému zajišťování bezpečnosti jsou stále účinné.

25 26 27

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [14] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [24] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [15] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

Provozovatelé drah či drážní dopravy by měli zavést systém vnitřního auditu28, včetně plánování vnitřních auditů prováděných za účelem splnění požadavků uvedených v čl. 9 odst. 4 Směrnice pro oznamování vůči vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu. Zaměstnanci odpovědní za provádění vnitřních auditů (auditoři) musí být kvalifikovaní a musí mít zkušenosti v oblastech, kterou posuzují, musí mít dovednosti, průpravu a odbornou připravenost k provádění auditorské činnosti. Audity by měly být prováděny nestranně, nezávisle a transparentně: auditoři by měli být nezávislí na auditované organizační jednotce a mělo by se předcházet střetu zájmů mezi stranou posuzující a stranou posuzovanou. Další písemné materiály:

ERA – SMS GUIDELINES – INTERNAL AUDIT (POKYNY PRO SYSTÉMY SMS – VNITŘNÍ AUDIT)

28


7.4 Organizační učení Účinný systém zajišťování bezpečnosti by měl spoléhat na průběžné, strukturované a dokumentované reflektování praxe prostřednictvím sledování výkonu, analýzy údajů a výsledků a zavedením systému zpětné vazby pro soustavné zlepšování svého výkonu, kultury a postoje v oblasti bezpečnosti. 7.4.1 Soustavné zlepšování Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: I

Soustavné zlepšování se týká zejména činností, při nichž dochází k navrhování nápadů na zlepšení, podle nichž se následně postupuje, např.:  výsledky auditů,  výstupy kontrol a výzkumu,  výstupy ze záznamů o nehodách,  nápady, kterými ad hoc přispívají pracovníci,  nové právní předpisy,  apod. Aby byl proces soustavného zlepšování účinný a podporoval rozhodování, musí svým pokrytím zasahovat do všech příslušných fází systému zajišťování bezpečnosti v dané organizaci, např.:  plánování preventivních či nápravných opatření,  jejich zavádění v odpovídajícím rozsahu,  posuzování, sledování či ověřování jejich účinnosti,  uplatňování, přezkoumání a revize plánů a opatření k usměrňování rizik. V kombinaci s odpovídajícími statistickými nástroji pro analýzu údajů musí tento proces zajistit, aby všechny procesy byly pravidelně systematicky revidovány. Nejčastějším vyjádřením této cyklické aktivity je kruhový model řízení „plánuj – dělej – kontroluj – jednej“ (PDCA z angl. Plan – Do – Check - Act) neboli Demingův cyklus. U zlepšování by mělo být posouzením zjištěno, zda je jejich realizace přiměřená. Toto posouzení by mělo přihlížet k širšímu užitku z hlediska provozu a podniku.

7.4.2 Bezpečnostní doporučení Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: Q

Rozvoj organizačního učení úzce souvisí s analýzou nehod / mimořádných událostí / nebezpečných jevů na základě externího a interního oznamování i na základě výsledků vnitřního auditu. Tato analýza je zásadně důležitá pro přezkoumání nebezpečných podmínek a narušení procesů a je součástí základních prvků pro zpracování reaktivních nebo proaktivních opatření. Z hlediska směrnice 2004/49/ES je bezpečnostní doporučení návrhem vnitrostátního vyšetřovacího orgánu na zvýšení bezpečnosti železnic na základě výsledků vyšetřování jedné či více nehod či mimořádných událostí. Příslušná doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu nebo vnitrostátního vyšetřovacího orgánu (jenž je osloven prostřednictvím vnitrostátního bezpečnostního orgánu pro celý sektor, nikoli jednotlivým aktérem) po vyšetření mimořádné události by měla být zhodnocena v kontextu systému sledování a v příslušných případech by měla být zavedena. Měly by být zváženy a zohledněny také zprávy / informace od provozovatelů drah nebo drážní dopravy a držitelů drážních vozidel nebo z jiných příslušných zdrojů. Další písemné materiály:

ERA – odbor zpráv o bezpečnosti. GUIDANCE ON SAFETY RECOMMENDATIONS IN TERMS OF ARTICLE 25 DIRECTIVE 2004/49/EC (POKYNY PRO BEZPEČNOSTNÍ DOPORUČENÍ Z HLEDISKA ČLÁNKU 25 SMĚRNICE 2004/49/ES), k dispozici na adrese: http://www.era.europa.eu/Document-Register/Documents/2010-07-19-guidance-onsafety-recommendation-safety-directive-art-25.pdf ERA – Classification of causational factors (Klasifikace příčin MU), SAF/REP/CL_CAUS_FACT – Method V2 24/04/2009

7.4.3 Řízení změn Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: M

Řízení změn je procesem pro usměrňování změn ve stávajících i nových projektech, a to prostřednictvím zjišťování případných rizik a stanovení odpovídajících usměrňovacích opatření před provedením určité změny. Tento proces by měl být prováděn v průběhu postupných kroků projektu:  zjištění potřeby změny (např. po analýze údajů o bezpečnosti, optimalizaci zdrojů, zastarání zařízení apod.),

 určení proveditelnosti,  zpracování,  plánování. Očekává se, že výše uvedené prvky procesu podpoří zavedení změn: zjištění potřeby změny, určení proveditelnosti a zpracování změny jsou činnostmi, které vycházejí zejména z vedení organizace, zatímco plánování je spíše procesem v rámci realizace. Konečným cílem je předložit důkaz, že tyto změny nesnižují úroveň bezpečnosti systému, a mají zajistit možnost zpětného vysledování zavedených změn. Organizace jako celek by měla na proces řízení změn spoléhat v zájmu zjišťování změn v rámci organizace, které mohou mít vliv na zavedené procesy a služby spojené s bezpečností:  pro popsání opatření pro zajištění výkonu v oblasti bezpečnosti před zavedením změn,  pro odstranění či úpravu opatření k usměrňování rizik, která již vzhledem ke změnám v provozním prostředí nejsou zapotřebí nebo již nejsou účinná. Mají-li být zavedena další opatření k usměrňování rizik, je třeba zjistit příslušné bezprostřední kroky a změřit úroveň zavedení. V každém případě musí být řízení změn prováděno s přihlédnutím ke společné bezpečnostní metodě pro posuzování rizik. Odkaz na příslušný právní předpis: Společná bezpečnostní metoda pro posuzování rizik: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úřední věstník Evropské unie L 108/4 ze dne 29. 4. 2009)

8. Procesy pro zavádění V zájmu účinného fungování někdy velmi složitých procesů tvorby a provozu je zapotřebí soubor procesů pro zavádění. Ty by měly sloužit k zavedení činností a zajišťovat, aby se tyto činnosti prováděly a aby se dosahovalo výsledků. V této souvislosti potřebují lidé vědět, jaká je jejich úloha v systému a za co odpovídají. Proto musí struktura [8.1] zahrnovat zjišťování povinností a v příslušných případech přiřazení funkcí a činností jednotlivým osobám. Ty také potřebují mít znalosti a dovednosti [8.2] k tomu, aby věděly, co za všech okolností dělat, a neustále potřebují mít k dispozici příslušné informace [8.3] v odpovídající podobě. Řízení zdrojů29, konkrétně pak vhodné odborné kvalifikace a zdravotní požadavky pro provádění úkolů zásadních pro bezpečnost nebo spojených s bezpečností30 (tyto termíny se používají do značné míry zaměnitelně) je klíčovým faktorem pro zajištění bezpečného provozu. Procesy pro zavádění tvoří základ a zajištění dokumentace [8.4] veškerých provozních procesů pro tvorbu a zlepšování, protože jsou nezbytné pro jejich účinné zavedení, a tím i pro chod podniku.

8.1 Struktura a povinnosti Systém zajišťování bezpečnosti by měl pro zajištění bezpečného provozu vycházet z jasného rozdělení povinností a z odpovídajících lidských a technických zdrojů. 8.1.1 Rozdělení povinností Odkaz na společnou bezpečnostní metodu CSM pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: F

Každý provozovatel dráhy a drážní dopravy by měl jasně označit a definovat oblasti povinností související s bezpečností železnic tak, aby tyto povinnosti mohly být na odpovídající úrovni31 organizační struktury provozovatele dráhy a drážní dopravy přiděleny příslušným pracovníkům a/nebo konkrétním funkcím. Svěření povinností a úkolů v oblasti bezpečnosti by mělo být formální a mělo by být schváleno nejvyšším / vrchním vedením a zaměstnancem odpovědným za konkrétní funkci a úkol v oblasti bezpečnosti. Je třeba, aby organizace zajistila, aby pracovníci se svěřenými 29 30 31

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [33] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [39] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce). Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [3] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

povinnostmi měli pravomoci, kvalifikaci a odpovídající zdroje pro plnění své funkce. Proto by povinnost a kvalifikace měly souviset a měly by být slučitelné s uloženou rolí / úkolem. Jasné pravomoci, role, úkoly a cíle v oblasti bezpečnosti na všech úrovních železniční společnosti hrají důležitou úlohu při tvorbě a zavádění systému zajišťování bezpečnosti díky tomu, že zajišťují, aby zaměstnanci na všech úrovních povinnosti přijali.

8.1.2 Odpovědnost vedení Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: F

Je třeba, aby organizace zajistila, aby osoby, kterým byly uloženy role, úkoly a cíle v oblasti zajišťování bezpečnosti nesli odpovědnost32 za zajišťování cílů podniku v oblasti bezpečnosti, v nichž spočívají povinnosti těchto osob. Odpovídající dozor, který je v souladu s mechanismy pro sledování, je doplňován poskytováním informací, pokynů a odborné přípravy tak, aby se zajistilo účinné zavedení a rozvoj bezpečnostní politiky v rámci organizace. Kvalitní režimy dozoru mohou tvořit vysoce výkonnou součást řádného systému zajišťování bezpečnosti.

8.1.3 Organizační struktura Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: F

Organizační struktura provozovatele dráhy a drážní dopravy by měla být vhodná pro zajištění bezpečnostní politiky a přístupu organizace k bezpečnosti tak, aby:  mechanismy usměrňování rizik přiměřeně odpovídaly struktuře řízení (struktura by měla pokrývat veškerá vnitřní a vnější rozhraní),  odpovědnost za (případně protichůdné) cíle podniku a jejich bezpečné plnění byly transparentní a účinně řešily tato rozhraní,  docházelo k účinnému přidělování zdrojů,  informace spojené s bezpečností dosahovaly až na nejvyšší úroveň organizace, a mohly tak být zváženy při rozhodování.

32

Další vysvětlení termínu je k dispozici v položkách[1] a [2]v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

8.1.4 Plánování pracovního zatížení Kvalitním plánováním činností dojde k významnému zlepšení způsobu, jímž organizace zajišťují bezpečnost, a to na základě poskytnutí dostatečných a správných (lidských a technických) zdrojů pro plnění úkolů. Systém zajišťování bezpečnosti může těžit ze zavedení postupů, jimž se odhadují nezbytné zdroje, které bude společnost potřebovat pro:  svůj železniční provoz a jeho zachování,  zavedení, řízení a udržování svého systému zajišťování bezpečnosti jako celku,  přípravu plánů pro zajištění odpovídajícího zadávání a pracovního zatížení. U těchto procesů by se očekávalo, že budou součástí běžného cyklu plánování podniku v čase, a že budou následně přezkoumávány za účelem zajištění odpovídajícího řízení zdrojů. To povede k účinnému usměrňování rizik a dále také k efektivnímu provozu. Pokud práce, která má být zadána jednotlivým kategoriím zaměstnanců, zahrnuje provádění úkolů zásadních pro bezpečnost, musí popis práce33 zohlednit tyto body:  objem činností, které mají být realizovány, nesmí být nadměrný v době, kdy se provádějí úkoly zásadní pro bezpečnost,  v případě slučování úkolů zásadních pro bezpečnost musí být provozovatel drážní dopravy schopen prokázat, že nedochází ke zhoršení stavu bezpečnosti (např. není požadována nezávislost, tato kombinace je povolena vnitrostátními bezpečnostními předpisy, neobsahuje žádné „funkční“ rozpory),  nesmí existovat žádné rozpory mezi prováděním úkolů zásadních pro bezpečnost a dalšími cíli přidělenými zaměstnancům (například systematický konflikt mezi bezpečností a výrobou, nedostatek zdrojů apod.).

33


8.2 Řízení kvalifikace Organizace je povinna zajistit, aby všichni zaměstnanci s povinnostmi v oblasti systému zajišťování bezpečnosti byli za všech okolností kvalifikováni k zajišťování bezpečného, účinného a efektivního plnění cílů tohoto systému, a aby docházelo k udržování stavu dovedností a znalostí zaměstnanců. 8.2.1 Programy odborné přípravy zaměstnanců – systém řízení kvalifikace Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: N

Pokud systém zajišťování bezpečnosti nespadá pod zvláštní právní předpisy, měl by zahrnovat:  určení funkcí spojených s povinnostmi v rámci provozování, zavádění a procesů pro tvorbu a zlepšování systému zajišťování bezpečnosti, včetně úkolů, kterými se provádí bezpečnostní úkoly,  zjištění znalostí, dovedností a zkušeností požadovaných k plnění těchto procesů či úkolů,  volbu zásad (požadovaná minimální úroveň vzdělání, postoj, duševní a tělesný stav),  úvodní proškolení,  osvědčení o získané kvalifikaci a dovednostech,  nezbytná opatření pro soustavné řízení kvalifikace zaměstnanců,  průběžnou odbornou přípravu a pravidelnou aktualizaci stávajících znalostí a dovedností tak, aby se zajistila soustavná kvalifikovanost zaměstnanců k provádění zadaných úkolů,  kontroly způsobilosti dle potřeby,  konkrétní opatření v případě dlouhodobé pracovní absence dle potřeby. Rovněž je důležité, aby cílem systému řízení kvalifikace bylo zajistit, aby byli všichni zaměstnanci informováni o významu a důležitosti své činnosti a o způsobu, jímž přispívají k dosahování bezpečnostních cílů. Nejvyšší vedení (vedoucí zaměstnanci) a obecně osoby ve funkci dozoru by měly být proškoleny v oblasti chápání svých povinností z hlediska bezpečnosti. Odkaz na příslušný právní předpis: SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství Rozhodnutí Komise 2008/231/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému "Provoz" transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002

Nařízení Komise (EU) č. 36/2010/EU ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES Rozhodnutí Komise ze dne 29. října 2009 o přijetí základních parametrů pro rejstříky licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (2010/17/ES) Rozhodnutí Komise 2006/920/ES ze dne 11. srpna 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému Principles for the recognition of training centres (Zásady pro uznávání školicích středisek – k dispozici v roce 2011) Principles for the recognition of examiners/examination (Zásady pro uznávání zkoušejících / zkoušek – k dispozici v roce 2011)

8.3 Informace Organizace musí definovat postupy pro řízení informací na základě existujících systémů řízení. Bezpečnostní informace musí být běžně k dispozici k nahlédnutí a/nebo ověření. Musí být zjištěn nezbytný tok či nezbytné toky vnitřních a vnějších informací a musí se podle nich postupovat. 8.3.1 Kontrola nastavení34 bezpečnostních informací Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: P

Opatření pro kontrolu zásadních bezpečnostních informací jsou v rámci organizace důležitá pro zachování a zvyšování výkonu v oblasti bezpečnosti. Dostupnost správných informací vede k informovanosti a umožňuje rychlé a efektivní přijímání nápravných opatření. Existuje několik druhů informací, které je třeba řídit s různým stupněm kritičnosti pro provoz, který je znázorněn směrem šipky: - naléhavé provozní informace týkající se jízdy vlaků, jako například oznámení o zpoždění, přechodné omezení rychlosti, přeprava nebezpečného nákladu, překročená ložná míra apod. - informace či dokumentace týkající se bezpečnosti v provozu, například: Zpráva o brzdění, jízdní řád, apod. - dokumentace trvalých provozních informací, například: sešitové jízdní řády, tabulky traťových poměrů, Sbírka dopravních výnosů trvalé platnosti, apod. - obecnější informace týkající se systému zajišťování bezpečnosti (zpětná vazba ze zkušeností, zapojení zaměstnanců35, zápisy z jednání apod.) Požadavky a procesy pro vypracovávání, předávání a archivaci se mohou u uvedených druhů informací lišit. Obecně platí, že by organizace měly zajistit, aby klíčové provozní informace byly:  relevantní a platné,  přesné,  úplné,  náležitě aktuální,  kontrolované,  ucelené a snadno pochopitelné (včetně použitého jazyka),  zaměstnanci musí být informováni o existenci informací, dříve než je nutné informace použít, 34 35


 snadno dostupné zaměstnancům a aby zaměstnanci v případech, kdy se to požaduje, obdrželi formální kopie informací. Možný způsob formátování a tvorby kontrolované dokumentace spočívá v poskytnutí odpovídajících polí alespoň pro:  unikátní identifikační číslo,  datum,  osobu odpovědnou za přípravu,  osobu odpovědnou za schválení vydání (původního dokumentu i následných revizí),  seznam revizí.

8.3.2 Zapojení zaměstnanců a zástupců zaměstnanců36 Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: H

V rámci jakékoli organizace je zapojení zaměstnanců klíčovým prvkem pro rozvoj kultury bezpečnosti, získání důvěry zaměstnanců a podněcování spolupráce, podpory a odsouhlasení. Zapojení zaměstnanců do zavádění systému zajišťování bezpečnosti je zásadní pro rozvoj, udržování a zlepšování pevné kultury bezpečnosti v rámci organizace. Při zpracování bezpečnostní politiky společnosti se doporučuje konzultace se zaměstnanci a jejich zástupci. Kolektivním přístupem se napomůže zajistit, aby bezpečnostní politika řešila významné obavy zaměstnanců, a získá se další prostředek, jak závazek železnice v oblasti zajištění bezpečnosti bezpečnost sdělit zaměstnancům. Konzultace se zaměstnanci a jejich zástupci by měla rovněž probíhat při stanovení každoročních bezpečnostních cílů a při určování bezpečnostních iniciativ, které s nimi souvisejí. Konzultacemi se zaměstnanci a vazbou na proces stanovování cílů v rámci procesu řízení rizik se napomůže zajistit řešení nejvýznamnějších otevřených otázek a obav v oblasti bezpečnosti. Zaměstnanci a jejich zástupci mohou důležitým způsobem přispět ke každému kroku procesu posuzování rizik, jenž by měl zahrnovat mechanismy, jimiž zaměstnanci pravidelně a průběžným způsobem označují otázky a obavy v oblasti bezpečnosti. Tyto mechanismy by měly mít vysokou úroveň viditelnosti a účasti, aby bylo zajištěno podchycení všech rizik. Zaměstnanci a jejich zástupci by měli být také zapojeni do rozvoje strategií pro usměrňování rizik, zejména pak u jimi zjištěných rizik. Zaměstnanci by měli být informováni o opatřeních, která se přijímají nebo plánují pro řešení těch otázek či obav v oblasti bezpečnosti, které zaměstnanci zjistili. Zpětná vazba je nezbytná pro zajištění trvalé účasti.

36


8.3.3 Vnitřní / vnější komunikace Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: O

Organizace nemůže fungovat bez komunikace. Komunikace může probíhat v různých podobách, avšak součástí všech podob je přenos informací od jedné strany ke stranám jiným. Komunikační procesy zavedené v rámci organizace umožňují účinné fungování systému zajišťování bezpečnosti. Výměna příslušných bezpečnostních informací uvnitř organizací i mezi zaměstnanci má zásadní význam. Proto je důležité, aby v rámci strukturovaného procesu existovaly definované oznamovací kanály a rozhraní, čímž se zajistí znalost a chápání systému zajišťování bezpečnosti a rychlé a jasné předávání a dostupnost všech příslušných bezpečnostních informací [viz 8.3.1 -Kontrola nastavení bezpečnostních informací] správné osobě / roli / funkci. Vnitřní komunikace se týká všech úrovní organizace, jako například:  zaměstnanců zapojených do tvorby, zavádění a plnění systému zajišťování bezpečnosti,  zaměstnanců zapojených do provozních a organizačních opatření a změn,  provozních zaměstnanců. Existují tři vzájemně provázané způsoby komunikace v rámci organizace: i) viditelné chování, ii) písemná komunikace, iii) osobní diskuse. Je třeba, aby si vedoucí pracovníci přiznali existenci komunikačních zábran a pokud možno tyto odstranili. K příkladům překážek či zábran patří negramotnost, jazykové rozdíly, možnost odvety (z nadřízené či stejné úrovně) či jiné formy diskriminace. Stimulační programy, programy testování přítomnosti návykových látek a disciplinární mechanismy by měly být vytvářeny a zaváděny pečlivě tak, aby zaměstnance neodrazovaly od oznamování pracovních úrazů, nemocí, možných nebezpečí a rizik. Vnější komunikace se týká bezpečnostních ohledů, které mohou mimo jiné souviset s:  jinými společnostmi působícími na stejné infrastruktuře (provozovatelé drah a drážní dopravy, opravárenské podniky, dodavatelé služeb...),  dodavateli / smluvními subjekty,  zákazníky,  regulačními úřady (např. vnitrostátními bezpečnostními orgány),  jinými zainteresovanými subjekty (uživatelé, sousedé, orgány všech druhů). Informace se mohou týkat zejména známých možných nebezpečí, která je třeba usměrňovat ze strany jiných osob. Vhodná obousměrná komunikace je také zásadní proto, že podporuje rozvoj pozitivní kultury bezpečnosti.

8.4 Dokumentace Procesy a postupy, které popisují činnosti s přímým a nepřímým vlivem na bezpečnost železnic, jsou náležitou součástí systému zajišťování bezpečnosti na organizační i provozní úrovni a měly by být v zájmu zpětného vysledování řádně zdokumentovány. 8.4.1 Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: E

Dokumenty týkající se systému zajišťování bezpečnosti musí být v případě příslušných technických, provozních a organizačních změn urychleně a náležitě aktualizovány, a to i tehdy, jestliže nemají přímý vliv na provozní bezpečnost. Je třeba, aby dokumentace zajišťovala zpětné vysledování procesů v rámci systému zajišťování bezpečnosti. Měla by existovat aktuální a kompletní dokumentace, která popisuje vlastnosti a prvky systému zajišťování bezpečnosti. Provozovatelé drážní dopravy, které žádají o část A osvědčení o bezpečnosti, předkládají formální dokument o systému zajišťování bezpečnosti: „Shrnutí manuálu systému zajišťování bezpečnosti (SMS)“. Tento dokument vystihuje hlavní prvky systému zajišťování bezpečnosti u tohoto provozovatele drážní dopravy. Musí podrobně uvádět, a to včetně podkladů a dokladů, různé procesy nebo podnikové normy či pravidla zavedené (nebo zaváděné) ve společnosti spolu s odkazem nebo vazbou na položky uvedené v článku 9 a příloze III. Provozovatel dráhy by měl obdobně předkládat svůj manuál systému zajišťování bezpečnosti při žádosti o schválení z hlediska bezpečnosti [viz písm. e) bodu 3 přílohy I nařízení o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti]. Kromě příručky se požaduje také soubor postupů. Postupem se rozumí stanovený způsob provádění určitého úkolu. Odkaz na příslušný právní předpis: Nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ze dne 13. června 2007 o používání společného evropského vzoru pro osvědčení o bezpečnosti a žádosti podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES a o platnosti osvědčení o bezpečnosti předkládaných podle směrnice 2001/14/ES

8.4.2 Řízení dokumentace Procesy a postupy, které popisují činnosti s přímým a nepřímým vlivem na bezpečnost železnic, jsou náležitou součástí systému zajišťování bezpečnosti na organizační i provozní úrovni. Je třeba vzít v úvahu následující dokumenty související se systémem zajišťování bezpečnosti:  bezpečnostní manuál uvedený v nařízení č. 653/2007/ES,  postupy uvedené v příloze III směrnice 2004/49/ES a další postupy platné na úrovni společnosti,  plány v oblasti bezpečnosti37 / zprávy o bezpečnosti,  výsledky auditů a sledování,  dokumenty související se zaváděním nápravných / preventivních opatření,  jakýkoliv další provozní dokument, který je nezbytný pro zajištění shody s příslušnými předpisy (sešitové jízdní řády, tabulky traťových poměrů, Sbírka dopravních výnosů trvalé platnosti…apod.), včetně veškerých provozních informací [viz 8.3.1 - Kontrola nastavení bezpečnostních informací],  příslušné normy,  jakýkoliv další technický dokument, který souvisí s životností zařízení a provozu a s analýzou rizik. Pro dokumentaci systému zajišťování bezpečnosti by měly platit tyto zásady:  Struktura, příprava, distribuce a řízení změn by měly být stanoveny předem.  Dokumenty by měly být pravidelně sledovány a aktualizovány.  Veškerá příslušná dokumentace by měla být shromažďována a ukládána / archivována.

8.4.3 Výroční zpráva o bezpečnosti Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: čl. 9 odst. 4

Výroční zpráva o bezpečnosti je souhrnem informací, které je provozovatel dráhy a drážní dopravy povinen poskytovat vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu v souladu s čl. 9 odst. 4 směrnice 2004/49/ES. Výroční zpráva o bezpečnosti zahrnuje: a) informace o tom, jak jsou plněny bezpečnostní cíle organizace, a výsledky plánů v oblasti bezpečnosti; b) vývoj vnitrostátních bezpečnostních ukazatelů a CSI, pokud je to pro dotyčnou organizaci významné; 37


c) výsledky vnitřního bezpečnostního auditu; d) údaje o nedostatcích a selhání při provozování dráhy a drážní dopravy, které by mohly být pro bezpečnostní orgán důležité. Upozorňujeme, že:  „bezpečnostní cíle organizace“ nemají přímou vazbu na „společné bezpečnostní cíle“, které jsou stanoveny na úrovni členského státu. Podnikové cíle mohou usilovat o zvyšování či zachování výkonu v oblasti bezpečnosti na základě analýzy předchozích výkonů,  „plány v oblasti bezpečnosti“ jsou dokumenty, které obsahují seznam opatření spolu s očekávaným výsledkem, příslušným časovým rámcem a přidělením povinností, přičemž tato opatření byla zjištěna za účelem zvyšování výkonů či zachování odpovídající úrovně v oblasti bezpečnosti,  „vnitrostátní bezpečnostní ukazatele a společné bezpečnostní ukazatele (CSI)“ jsou soubory údajů, které musí být shromažďovány pro zhodnocení výkonu železniční společnosti v oblasti bezpečnosti. Ukazatele CSI se stanoví na úrovni EU, jejich shromažďování provádí vnitrostátní bezpečnostní orgány a CSI se každoročně předávají Agentuře na základě článku 18 směrnice 2004/49/ES. Vnitrostátní ukazatele se shromažďují na úrovni členských států a mohou doplňovat ukazatele CSI. Železniční společnosti provádějí shromažďování údajů podle oblasti své činnosti (nákladní / osobní doprava, pouze nákladní doprava, pouze osobní doprava) a podle jejich významu pro danou společnost. Předložené informace jsou významné jak pro vnitrostátní bezpečnostní orgány, tak pro provozovatele drah a drážní dopravy, a to za účelem zhodnocení míry účinnosti systému zajišťování bezpečnosti v rámci dotyčné organizace.

9 Provozní činnosti Provozní činnosti jsou základem podniku proto, že vytvářejí, produkují a přinášejí produkty a služby, které zákazníci požadují – s přihlédnutím k primárním podnikovým cílům jako např. bezpečnosti, a to od počátečního plánování plnění příslušných požadavků až po údržbu a provoz. Bezpečnost je samozřejmě jedním z primárních cílů. Bezpečnost a bezpečnostní opatření by tedy měly být zakotveny v procesech spojených s provozem. Opatření k usměrňování rizik – ať již technická, lidská či organizační nebo jakákoliv jejich kombinace – jsou nedílnou součástí provozních činností. Jsou do systému zapracována proto, aby mohl zajišťovat běžný provoz a odpovídajícím způsobem reagovat na běžná i mimořádná narušení či závady, například úpravou fungování systému tak, aby lépe vyhovoval novým podmínkám, zmírněním vlivu nežádoucí události, zabráněním dalšímu zhoršování či šíření události, obnovením stavu před událostí apod. Provozní činnosti by měly zajišťovat poskytování služby v souladu s příslušnými předpisy. Běžné provozní procesy se (mimo jiné) týkají:  plánování provozu,  řízení provozu za běžných i mimořádných podmínek (toto zahrnuje systém a vybavení pro řízení a zabezpečení),  přípravy vlaků,  řízení vlaku za běžných i mimořádných podmínek,  údržby infrastruktury (tratí a návěstidel),  provozní způsobilosti kolejových vozidel. U těchto provozních opatření a postupů [9.1] by se mělo počítat s běžnými i mimořádnými podmínkami a dále také s krizovými situacemi [9.2]. Ačkoliv technické specifikace pro interoperabilitu platí pouze pro omezenou část evropské železniční sítě, mohou podrobně odkazovat na popis provozních procesů:  ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 1. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému "Provoz" transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002 (2008/231/ES)  ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 11. srpna 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému "Provoz a řízení dopravy" transevropského konvenčního železničního systému (2006/920/ES) [pozor: tento dokument se v současné době reviduje] Důležité: tyto technické specifikace nepokrývají celý rozsah provozních opatření. Plnění pouze těchto specifikací nezajišťuje bezpečnost provozu. Níže uvedená tabulka znázorňuje, že provozní procesy potřebují zaváděcí procesy pro zavedení svých hlavních činností, které se týkají:  technických zařízení,  zaměstnanců,  provozních postupů.

Soustavné využívání procesů pro zavádění zajišťuje, že každá provozní činnost se provádí zamýšleným způsobem. Výchozí shoda s právními požadavky Zachování shody Provozní řízení zdrojů v oblasti bezpečnosti Kolejová vozidla byla uvedena do provozu (= Příslušné požadavky (např. dosáhla technického traťové poměry) se Dochází k řádnému schválení a registrace). každodenně plní. Technická zařízení udržování kolejových Infrastruktura (trať – Kolejová vozidla jsou vozidel a infrastruktury. vybavení pro řízení a způsobilá a vlaky jsou zabezpečení) byla připraveny k provozu. uvedena do provozu. U všech úkolů spojených Zaměstnanci jsou s bezpečností je odpovídajícím způsobem zavedena soustavná odborně připraveni a K dispozici je nezbytná následná kontrola, v příslušných případech kvalifikace pro dané úkoly Zaměstnanci včetně hodnocení jsou držiteli osvědčení. a dodržují se znalostí, dovedností a Proběhla kontrola pracovněprávní předpisy. kvalifikace, včetně požadavků na zdravotní a periodicko-ověřovacích duševní stav. školení. Předem se provádí zjišťování příslušných požadavků, které se Probíhá soustavná Distribuce dokumentů týkají oblasti působení aktualizace dokumentů zajišťující, že každý provozovatelů drah a Provozní postupy (pokyny, postupy, zaměstnanec má správnou drážní dopravy. pravidla a bezpečnostní dokumentaci ve správnou Dokumentace je nařízení apod). dobu. vyčerpávající a podporuje dodržování předpisů.

9.1 Provozní opatření /postupy 9.1.1 Postupy pro splnění příslušných pravidel – Postupy pro zajištění shody po dobu životnosti zařízení a provozu (fáze poskytování) Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: L

Provozovatelé drah a drážní dopravy by měli důkladně zvažovat prvky, k nimž je nutno přihlížet při zajišťování bezpečného provozu z hlediska shody s příslušnými pravidly, odpovídajícího stavu kolejových vozidel a odborné kvalifikace zaměstnanců. Níže uvedený seznam (který nelze považovat za vyčerpávající) obsahuje některé provozní procesy v odvětví železnic:  procesy spojené s jízdou vlaku,  procesy spojené s provozováním zabezpečovacích zařízení a vybavení,  procesy spojené s provozováním trakčních napájecích zařízení,  údržba tratí a zařízení,  údržba systému řízení a zabezpečení a telekomunikací,  údržba trakčních napájecích zařízení,  údržba stavebních prvků,  správa infrastruktury a zařízení,  přidělování a využívání drážních vozidel a zařízení,  údržba drážních vozidel a zařízení,  výměna informací s držitelem drážních vozidel nebo subjekty odpovědnými za údržbu,  kontroly (před odjezdem a v průběhu cesty). Zaměstnanci provádějící úkoly spojené s bezpečností by měli obdržet pokyny, které by měly mít tyto vlastnosti:  Úplnost. V dokumentu jsou uvedena a popsána všechna pravidla a požadavky významné pro úkoly v oblasti bezpečnosti, které souvisí s provozováním drážní dopravy.  Přesnost. Každé pravidlo a požadavek je správně a bez chyby popsán (například: chování před návěstmi, texty sdělení spojených s bezpečností apod.).  Jednotnost. Požadavky vznesené z různých zdrojů a platné pro jednu osobu nebo jeden tým jsou kompatibilní a jednotné. Nejsou ve vzájemném rozporu. Odkaz na příslušný právní předpis: Osvědčení ECM (k dispozici v roce 2011)

9.1.2 Využívání smluvních subjektů a kontrola dodavatelů Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: B/C

Jestliže se při provádění činností spojených s provozní bezpečností spoléhá na dodavatele, partnery a subdodavatele, musí provozovatelé kontrolovat zajištění bezpečných dodávek a služeb poskytovaných těmito dodavateli, partnery a subdodavateli. To zejména znamená, že:  kritéria pro výběr a akreditaci,  dodavatelé, partneři a subdodavatelé musí splňovat stejné požadavky, jejichž plnění se požaduje na samotném provozovateli drážní dopravy: příslušné smlouvy musí zahrnovat veškeré příslušné požadavky, a to nejméně: povinností a úkolů spojených s problematikou bezpečnosti železnic, závazků spojených s předáváním příslušných informací mezi oběma partnery a možnost zpětného vysledování dokumentů spojených s bezpečností,  provozovatel dráhy nebo drážní dopravy je prostřednictvím odpovídajícího sledování povinen zajistit, aby nabízené dodávky a služby soustavně plnily bezpečnostní požadavky,  provozovatel dráhy nebo drážní dopravy je povinen zajistit, aby se jeho dodavatelé, partneři či subdodavatelé zavázali k přijetí kontrol, inspekcí a auditů, které jsou stanoveny předpisy,  provozovatel dráhy nebo drážní dopravy je povinen zajistit, aby po kontrolách, inspekcích a auditech byla zaváděna preventivní nebo nápravná opatření. Stejně důležité je, aby dodavatelé či smluvní subjekty jasně chápali rizika na železnici, která jim hrozí, a zároveň rizika, která sami vnášejí do provozu železnic. Odkaz na příslušný právní předpis: Osvědčení ECM (k dispozici v roce 2011)

9.1.3 Správa majetku Správu majetku představují systematické a koordinované činnosti a praktiky realizované společností za účelem správy majetku, jenž je klíčovým či zásadním faktorem pro zajištění účinného poskytování služeb, a za účelem optimálního usměrňování souvisejících rizik tak, aby bylo zajištěno plnění strategických a regulačních cílů. Součástí úspěšné správy majetku je zjištění majetku, který společnost vlastní či spravuje. Obecně se rozeznávají tyto druhy majetku:

 fyzický majetek: např. budovy, sítě, infrastruktury, zařízení,  lidské zdroje: např. dovednosti osob, jejich kariéry, odborná příprava, podávání přehledových zpráv (informací), poradenství, kvalifikace osob,  finanční majetek: např. hotovost, investice, závazky, peněžní tok, pohledávky apod., - nehmotný majetek: duševní vlastnictví a ocenitelná práva, jako např. pověst u zákazníků, dodavatelů, obchodních jednotek, regulačních subjektů, konkurence, obchodních partnerů a značek, - informační aktiva: digitalizované údaje, informace a znalosti v oblasti zákazníků, výkonnosti procesů, financí, informačních systémů apod. Odvětví železnic se zaměřuje především na první skupinu. K fyzickému majetku, který připadá v úvahu, patří tratě a související zařízení (zejména pro provozovatele dráhy) a vlaky – drážní vozidla (zejména pro provozovatele drážní dopravy). Správa majetku se týká politik, strategií, informací, plánů a zdrojů, které se slučují za účelem zajištění efektivního provozu, a zavádění výše uvedených činností a praktik tak, aby bylo zajištěno, že majetek zůstane ve stavu umožňujícím provoz za účelem bezpečného, účinného a efektivního plnění cílů podniku po dobu životnosti majetku. Výsledkem kvalifikované správy majetku je integrita tohoto majetku, tzn. majetek, jenž je způsobilý pro zamýšlený účel a u něhož je riziko selhání řízeno tak, aby byla splněna odpovídající výkonová norma. Správa majetku však může také plánovat pro případ ohrožení bezpečnosti, k němuž v organizaci dojde při obnově a likvidaci majetku. Správa majetku proto může podporovat postupy pro zajištění shody po dobu životnosti zařízení, které jsou uvedeny v části 9.1.1.

9.2 Plány pro případ krizových situací 9.2.1 Řízení krizových situací Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: R

Každý provozovatel dráhy i dopravce je povinen zavést plán pro případ krizové situace, který vymezuje a specifikuje různé druhy a úrovně (kritická, nekritická apod.) krizových situací, které by mohly nastat. Každý plán by měl být pravidelně přezkoumáván a měl by podrobně uvádět kroky, výstrahy a informace pro případ krizové situace. Je třeba vymezit všechny předvídatelné krizové situace a ke každé takovéto krizové situaci by měl plán jasně vymezovat a stanovovat:  různé zainteresované / dotčné strany / zaměstnance (včetně pravidelné účasti vedení podniku),  rozhraní mezi provozovatelem dráhy a drážní dopravy a příslušnými orgány veřejné správy,  odkazy na činnosti a zásahy související krizovými situacemi,  procesy a postupy, které mají být zavedeny podle druhu mimořádné události. Pravidelná kontrola plánů pro případ krizových situací, včetně společných cvičení s jinými dotčnými stranami, je vhodnou praxí pro sledování účinnosti a pro zajištění aktuálnosti plánů pro případ krizových situací.

9.2.2 Koordinační úkoly provozovatele dráhy Odkaz na společnou bezpečnostní metodu pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti / schválení z hlediska bezpečnosti: čl. 9 odst. 3

Postupy pro případ krizových situací by měly být odsouhlaseny s příslušnými subjekty a měly by být odpovídající povahy a měly by předjímat různé provozní scénáře, k nimž může dojít při narušení provozu, a měly by také zahrnovat zásah orgánů veřejné správy, záchranného systému a záchranných služeb. Provozovatel dráhy by měl vést koordinaci postupů pro případ mimořádných událostí38tak, aby zajistil zapojení všech dotyčných stran (příslušné oddělení provozovatele dráhy; výše uvedené subjekty a zástupci provozovatelů drážní dopravy, držitelů drážních vozidel apod.). Scénáře provozovatelů drah by měly brát v úvahu konkrétní situaci, jako například:  jazykové problémy, k nimž může dojít v případě událostí, v nichž figuruje strojvedoucí a palubní personál hovořící cizím jazykem,

38

Další vysvětlení termínu je k dispozici v bodě [x] v dokumentu „SMS related terminology“ (pouze v anglickém jazyce).

 přeprava nebezpečného nákladu (konkrétní znalosti o značení látky a o toku informací příslušným subjektům podle ustanovení řádu RID a platných vnitrostátních předpisů),  veškeré interní a externí subjekty, které mají být informovány v souvislosti s řízením a řešením krizových situací,  zapojení všech dotčených stran ve fázích testování.

Příloha I Zkratky užívané v textu CCS CSI CSM ECM EN ERA IM NIB NSA RSD RU SMS TSI WG

systém řízení a zabezpečení společné bezpečnostní ukazatele společná bezpečnostní metoda subjekt odpovědný za údržbu evropská norma Evropská železniční agentura provozovatel dráhy vnitrostátní vyšetřovací orgán vnitrostátní bezpečnostní orgán směrnice o bezpečnosti železnic (směrnice 2004/49/ES ve znění pozdějších předpisů) provozovatel drážní dopravy systémy zajišťování bezpečnosti technické specifikace pro interoperabilitu pracovní skupina

EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA. SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic

Recommend Documents