1. MEZINÁRODNÍ SROVNÁVÁNÍ
EVROPA
HOSPODÁŘSTVÍ
Ekonomicky nejvyspělejší oblast světa
1/3 HDP průmyslová zóna severní hemisféry zrod průmyslové revoluce a dalších inovací
Vyspělé všechny sféry hospodářství
tradice všech průmyslových odvětví intenzivní zemědělství vysoká úroveň služeb rozvinuty všechny druhy dopravy nejvyšší objem ZO mezi světadíly
2. VÝVOJ
Zaměstnanost podle sektorů v %
Po 2. SV ekonomicky a sociálně zničena
80 70
60
50 40
spuštěna „železná opona“ odlišný vývoj
Západ – tržní ekonomika
1. etapa (do 1972) – růst 5 %
30
20
10
0
Evropa
primér
sekundér
terciér
10
38
52
Svět
50
20
30
Asie
64
17
19
Afrika
73
11
16
produktivita, technologie, terciér a ZO
2. etapa (po 1973) reakce – integrace, racionální využívání surovin
Východ – plánované hospodářství
Těžký a vojenský průmysl Unifikace, obchod v rámci RVHP
3. EVROPSKÁ ROZVOJOVÁ OSA
„Modrý banán“
Druhý banán
Největší „megapole“ světa oblouk 1500km dlouhý střed. Anglie (Irska) - Lombardie národní Kodaň - Budapešť
Francouzská osa
Paříž - Marseille
1
HDP v mld dolarů – 2006 3000
Vývoj HDP ppp 1990-2005 v %
2900 10
2500
2400
2300 5
2000
1900 0
1500 1200
-5
1000
1000
-10
500 150 0
Německo
Británie
Francie
Itálie
Španělsko
Rusko
-15
ČR
Irsko
Polsko
Norsko
6,5
6
5,5
Roční průměr
Španělsko Slovinsko Moldavsko 5,5
4,5
-15
Ukrajina
Rusko
-7,5
-2
HDP na obyv./ppp – 2007 Moldavsko
Ukrajina
Albánie
Česko
Švýcarsko
Irsko
Norsko 0
10
20
30
kurz - tis.dol.
40
50
60
70
ppp- tis.dol.
4. TĚŽBA Bankovní index (2006)
Celosvětový význam
Paliva
100
90 80
hnědé uhlí (60 %), soli (30 %) a rtuť (50 %)
70
60 50
40
30 20
10
Švýcarsko Německo 95,5
94
Nizozemsko
Británie
Česko
Albánie
94
94
65
15
za 15 let 6x více pokles těžby ČU v F o 50 %
1973-85 ropná krize, růst ceny ropy
0
index
1950-72 dynamický nárůst spotřeby ropy
šetření a vlastní těžba
exportérem N, soběstačné GB, NL, PL
ropa (5 %) a zem. plyn (10 %) kovy: Mn (20 %) a Fe (10 %) UKR dr. soli (30 %): D, BLR a uran (10 %): F
2
5. PRŮMYSL - energetika
Obchod s ropou
Nosné obory: textil – hutnictví – těžké stroj., chemie – elektro
dominuje kvalitativní strojírenství a chemie
Energetika (25 % elekt. energie) – D (5)
jaderná (30 %) – LIT (80 %), F (75 %) a B (60 %)
hydro (17 %): N (100 %), CH, A a S (50 %)
největší
F: Gravelines a Paluel
alternativní
PRŮMYSL – hutnictví a strojírenství
Výroba elektr. energie (%)
hydro 17%
(geotermální, větrné)
alernat. 1%
Hutnictví (35 % oceli): D (5), I a UKR centra u uhelných pánvích (GB, F, D, UKR) a disperzní (I) kvalitní ocel a válcovaný materiál
tepelné 52%
Thyssen, Arbed, British Steel, Finsider
Barevná metalurgie – orientace na spotřebitele
elektronika, letecká a jaderná technika
jaderné 30%
Struktura (po 1/3): všeobecné, dopravní a elektro
Dopravní – auta (40 %)
Největší evropské firmy (mld dol., 2005)
hliník (25 %): D a N (hydro)
Strojírenství (35 % produkce): D, I, F, GB, S Při hlavní evropské ose
Letadla – Airbus (1972): F, D, GB E – Toulouse Elektrotechnika (30 %) – I (3)
Největší automobilky (mil. ks – 2005)
300 6
250
5
200 4
150 3
100
2
50
1
0
0
Reanault
BP
Shell
DaimlerChrysler
Total Fina Elf
VW
Siemens
obrat
285
270
175
150
110
90
stát
GB
GB-NL
D-USA
F
D
D
ropa
ropa
auto
ropa
auto
elektro
1*
3*
5*
*9
12*
13*
specializace pořadí
VW
Daimler
Fiat
počet aut
6
5
5
2,5
pořadí
4*
5*
6*
10*
3
PRŮMYSL – chemický a spotřební
Chemie (35 %): D, F, I, NL
Rozvoj petrochemie a náročné obory (léčiva, plasty) Koncentrace do regionů podél řek (Rýn, Mohan)
6. REGIONY – lokalizační faktory
Mocností D (největší světový exportér)
Textilní – I – vlněné (1) a bavlněné tkaniny (1 EV) Obuvnický – I (2), export I, E a P Potravinářský (50 %)
Suroviny (uhelné pánve): Midlands, Porúří, Slezsko, Donbas
Přístavy – suroviny, export: Europoort, Glasgow, Hamburg, Marseille Metropole – komunikace, prac. síla: Londýn, Paříž, Barcelona, Frankfurt Technopolis (přes 200): Sophia Antipolis v Nice, Bari, Isar, Lulea
cukrovar. (50 %), maso (25 %), máslo (55 %), víno (75 %)
Evropské průmyslové regiony
střed výroby Karlsruhe a obyvatel Ulm včetně RUS Drážďany Varšava
největší kombinát – BASF Ludwigshafen farmacie (30 %): Hoechst, Bayer, Ciba-Geigy (CH)
Spotřební – obory s vysokou technickou náročností
dříve suroviny geografické: Modrý banán
nově přístavy (ústí Rýna, jižní I)
Více faktorů: pracovní síla, kapitál, velikost trhu, infrastruktura
hutní, chemická a strojírenská výroba
7. ZEMĚDĚLSTVÍ
Výborné předpoklady
Rostlinná – obilniny (pšenice 25 %, ječmen a žito 50 %)
orná půda 30 % (svět 10 %), louky a pastviny 20 %, lesy 30 % ekon. aktivní 10 %, malé soukromé farmy intenzivní s velmi vyspělou živočišnou výrobou
F (export), D brambory 40 %: PL (3), UKR (5), export NL cukrovka 65 %: F, UKR a D (1-3.) víno 75 % a olivy 80 %
Živočišná – chov skotu na mléko 10 %: F a D
vepřů 20 %: D, PL, E (4-6.) drůbež a rybolov 15 %
8. ZEMĚDĚLSTVÍ – typologie Středomořský – již. EVR: jižní ovoce, chov ovcí Mlékárenství – Brit. ostr., pobřeží Sev. a Balt. moře: mléko,maso a sýry Smíšený – F, Stř. EVR a sev. I
pšenice,
kukuřice, zelenina a maso
Rostlinný – vých. a JV EVR pšenice,
cukrovka, slunečnice a maso
Pastevectví (5 %) – sev. Skandinávie Aktivní saldo potravin: F, BENELUX, DK a H
největší přebytky: mléko, pšenice, ječmen a
4
9. DOPRAVA – železniční
mobilita zboží – interakce růst služeb – cestovní ruch omezení skladování zboží
60
50
Moderní trendy
Doprava podle výkonu – osobní a nákladní (%)
Roste rychleji než celé hospodářství:
40
rychlost – dálnice, rychlostní železnice, letecká doprava nižší náklady - kontejnerová doprava komunikační technika
železniční
25
15
osobní
55
letecká
ostatní 20
8
30
7
600
500
400
300
200
podíl výkonů NL 50 %, D 25 % a B 20 % Rýn - nejdůležitější vodní spoj světa
Námořní – na velké vzdálenosti
hustota a intenzita kopíruje „Modrý banán“ rozvoj dálnic (první 1924 Milán – Benátky), JZ S – Lisabon
Říční – k nejstarším druhům dopravy
lodní
40
Automobilizace (osob. auta na 1000 obyv.)
Silniční – flexibilita, kratší vzdálenosti
silniční nákladní
TGV (train a grand vitesse 500 km/hod.), Hamburk – Wuertsburg
DOPRAVA – silniční a vodní
10
0
1/3 tratí elektrifikována (100 % CH, 75 % S, BENELUX) zkracování tratí a pokles přepravy rozvoj rychlostních tratí
20
Železniční – zboží na velkou vzdálenost
30
tradice: Středomoří - Británie
100
0
Itálie
Německo
Švýcar.
Nizozem.
Česko
os.auta
530
510
470
460
380
pořadí
1*
2*
5*
Letecká – od 70 let, frekvence s USA (35 mil.)
Přístavy (obrat mil. t, 2005)
Největší letiště (mil. cestujících, 2006)
350
70
300
60
250
50
200
40
150
30
100
20 10
50
0
0
mil.t pořadí
Rotterdam
Antwerpen
Hamburk
Marseille
Le Havre
350
150
110
95
55
3*
10*
Heathrow
de Gaulle
Frankfurt
Schiphol
Praha
mil.cest.
70
55
50
45
10
pořadí
3*
7*
8*
12*
5
10. VNĚJŠÍ VZTAHY
Největší exportéři (mld dol.)
Zahraniční obchod
největší obchodní oblast (55 % svět. obchodu) export – kvalitní strojírenské a chemické výrobky, kapitál, nadbytek potravin osob.auta D (1, 20 % trhu), let. F (2, 15 %), mobily (Nokia 35 %) obuv I (1, 20 %), maso NL (1, 15 %), F (3, 10 %)
600
500
400
Cestovní ruch (50 % celosvětových příjmů)
největší příjmy: I, F (2-3), E (4) přímořský (Středomoří) městský (města nad 10 mil. návštěvníků): Londýn, Paříž, Řím
300
200
100
0
mld.dol. pořadí
Německo
Francie
Itálie
Británie
550
300
250
250
2*
4*
5*
6*
Cestovní ruch (mil. návštěvníků) 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Francie
Španělsko
Itálie
Británie
mil.osob
75
50
45
25
pořadí
1*
3*
4*
6*
6