EVOtt-]CE BEZ HRANIC?
Faktao vznikudruhü ReinhardJunker
trl_
Itr
EVOLUCE BEZ HRANIC? Faktao vznikudruhü Reinhard Junker Z nömeckdho originärlu ,Evolution ohne Grenzen?' 2.vydälli z kvötna 1991,pfeloZili: RNDI Iva Elhottovä, Doc. Ing. Ludvft Kuncl' RNDr. Dana Elhottovä, Kamila eepkor'ä Ing. arch. V odborn6 a prohloubend formö, avSakbez odvolävek na Bibli, je t6matika t6to publikace zpracovina v uöebnici R. Junker, S. Scherer: oEntstehung und Geschiche der Lebewesen - Daten Nakladatelstvi und Deutungen für den Biologieunterrich'. uöebnich pomrlcek Weye! Giessen, druhd zlep5en6 a roz5iien6 vydäni 1988;zvläste kapitoly 3 a 10. Tam nalezne Ötenäi i dalSi odkazy na literaturu. 275 sttzr., formä! 17x24,254 ilustraci, z toho 51 barevnfch- DM 31,80/sfr 30,70. Seminäie k t6to t6matice se konaji ve studijnim kolegiu WORT UND WISSEN (Slovo a poznini), Sommerhalde lO,D-W'7292 Baiersbronn 6, tel. 07442/4472. TamtäL je tak6 püjöovna prostiedkü pro näzorn6 vyuöoväni (diapozitivy' nävrhy pro vyuöoväni ve Skolea v kiestansk6m sboru). Prosime, vyzädeite si dal5i informace. Pfudnäsky na töma teto broZury a na podobnä temüa zprostiedkovävi rcvn62 studijni spoleönost v Baeirsbronnu. Vydarratelstvi JAMI piipravuje k podobnfm tematüm ozvuÖen6 sdrie diapozitivü s pfednäökami v öesk6tuÖi. @ studijni spoleönost WORT UND WISSEN 1989 @ eesk6ho vydäni vydavatelstvi JAMI, PO.BOX 34,736 OE Havifov 2l
f-esky vydalo vydarratelstviJAMI v öervenci 1992.
3 ,Z boje piirody, hladu a smrti proto vyplfvä nejvyiii ciL, kter! si
müäe öhovökpiedstavit - vytvoieni vyiiich Zivoöichü.'
Charles Darwin 1859 O vzniku druhrl
Vödci dnes odhaduji poöet rüznych druhü zviiat a rostlin na vice rreL milion. Dlouhou dobu vöiila vöt5ina pifrodovödcü, Le v5echny druhy v jejich dneini podobö byly stvoieny Pänem Bohem. Mezitfm v5ak bylo prok1zäno, Le se z druhü, kter6, jiL existuji, mohou vyvinout novö biologickö druhy (viz informace vpravo). Z tohoto düvodu si vötSina vödcü jiZ nepfedstavuje, Ze Büh na poöätku stvofil vSechny näm znäm6 druhy. Mfsto toho se prosadila piedstava, Ze druhy se pozvolna vyvinuly pietvoienfm jinfch forem. A tento proces däle pokraöoval - evoluce bez hranic. Dä se tato evolucebez hranic skuteönö dokizat? A je biblickd svödectvi jednotlivö, jeho podle ,...kaidö piekonäno? druhu...o skuteönö Tömito otäzkarni se budeme d,äie zabirvat.
Tvoieni novfch biologickich druftü: MyI dovezenäna ostrov Faroer se böhem 300 let vyvinula v novf biologickj druh.
,''c o
,I uöinil Büth zvöi zemskou podle jejiho druhu...u 1M 1.,25 Pozn. piekl.: citoväno podle kralickdho ptukladu. Kralickd slovo opokoleni" bylo nahrazeno modernim pojmem,druh'.
Vödci, orientovanf na Bibli, se pokouif jiz nökolik let zjistit, co to skuteönö bylo - stvoienö druiy. Na zäkladö souöasn6ho stavu töchto v;izkumü pfedstavime v t6to publikaci novou, biblicky orientovanou teorii o vzniku druhü.
Podobnf piipad nastal na ostrovö Porto Santo.Y 15. stoleti byli na ostrov Porto Santo severnöod Madeiry pfivezeni krälici domäci. Zviizta zdivoöela a dnes se normälnö nrekliLi s divokfmi kr6lfky, ze kterjch pochäzi; proto jsou povaiovana za novf bilogickj druh (viz str. 10 a däle).
4
1. krok
Ptudpoklad STVORENI (zaloäenj na viie v biblick6 svödectvi ,kaZd6 podle jeho druhu') I I
T
t
2. krok Düsledek pro vödeckd bädänf Napi.:JemoZnozäkladni typy Zivoöichünavzäjem ohraniöit?
l. krok
PFedpokladEVOLUCE (zaloLenj na viie, Ze Livo/. vznikl säm od sebe)
I
t
2. krok Düsledek pro vödeck6 bäd6ni Napi.: Je moZno libovola6 zmöny doloZit experimentälnö?
Kazdy öten6f bible se v prvni kapitole knibry Genesis (1. kniha MojZfiova) zarazi nad obratem: -...kaäd6, jednotlivö podle jeho druhu...'. Desetkrät ztznivi tüo vöta Biblickä zpräNao stvotunf a dal5i biblick6 texty uöi, Ze Büh stvof'rl na poöätku nebe a zerni, a zemi zaplnil Z;ivyrlni tvory. Zivoöichov6 byli od poöätku .hotovf' - psi, medvödi, koöky, konö atd. - podle jejich .druhu'. rGtiina lidi dnes nepiijimä svödectvf o stvofeni jak stoji v knize Genesis (1M) - öasto proto, Ze se domnivajf (mylnö), Ze bylo vödecky vywäceno. Ale uZ nökolik let se nöktefi vödci snaZi chäpat dnes Zijfci organizmy jako potomky püvodnfch stvofenfch forem (zäkladnich Ap\ a provädöjf piisluind vfzkumy. \Gda vlastnö nemriZe ffci o minulosti nebo dokonce o poöätku vieho nic jistdho, protoZe müZe pracovat jen s tim, co lze pozorovat dnes. Co bylo dffve, to nelze pifmo zkoumat. Stroj öasu, kterf by umoZnil cestu do minulosti, existuje jen ve vödeckofantastickfch romänech. \Edci proto nezbfvä, neL postupovat näsledovnö: musf se rozhodnout pro zäkladni piedpoklad, jak Zivot na zemi mohl vzniknout (napi. vfvojem nebo stvotunim) a jak mohl däle probfhat, a potom se pokou3i tento ptudpoklad podepfft souöasnfmi poznatky. Napf. indicii (dükazem) pro stvofeni, totiL oddölend stvofeni mnoha rozdilnfch druhrl, by bylo, kdyby i dnes byly jednotliv6 druhy vzäjemnö oddöleny. Prävö tfmto faktem se budemedäle podrobnö zabfvat. Jak vödec ke sv6mu zäkladnfmu ptudpokladu dospöI, nehraje roli. MüZe se stät, Ze k tomu doiel na zäkladö svfch pozoroväni.Jindy ho ,na stopu. pfivedla nöjakä geniälni myJlenka- Je tak6 moän6, Ze za z6klad. pro svou vödeckou präci zvolil biblickd zjaneni. Vyjdeme tedy z toho, co ffkä prvni kniha Bible, Genesis(1M): Na poöätku stvoiil Büh Zivoöichy, kaZd6hopodle jeho druhu, i ölovöka. \ßdec, kterj biblickou zprävu o stvofenf pfijfmä jakoito historick€ svödectvi, se pokouSi porozumöt mnohotvärnosti Zivota prävö na tomto zäkladö. Mluvfme o modelu stvoieni nebo o modelu zäkladnich typü. podle tohoto modelu existovaly od poö5tku hotov6 zäkladnf typy Zivoöichü. Tyto ,zäkladni typy' nQsou totoänö s ,biologickfmi druhlru, i kdyf pieklady Bible pouiivaji slovo druho. Nevfme totiZ pfesnö, co znamenä biblickf vfraz
5 ,druh'. ProtoZepojem.druh' se velmi öastopouZivä v biologii, ponechämeho pro biologii (budeme nökdy pro rozliienf mluvit o,biologickfch druzich" - pfesnä definice na str. 10 - nebo o .biospecies') a my sami budeme hovoiit o ,stvoienfch druzich' (hebrejsky ominu), pro kter6 zavedemepojem,zäHadni typu.
biologicködruhy =biospecies min =stvoienli druh =zäkladnityp
K pojmu min Pro pojem, kterf se vöt$inou ptuklädä slovem ,druh', stoji v hebrejsk6m textu Bible ve zprävö o stvofeni slovo min. Büh stvoiil zviiata a rostliny podle jejich min. Co tento pojem znzmenä, neni z biblickdho textu zcela jasn6. Ve 3M 11,13nje sice uvedena celäladanäzvtt zvifut: nöktere lze ale pieloZit jen s obtiZemi, jin6 vübec ne, tak2e ani z teto fudy nelze vyöist, co znamenä min. Biblick6 svödectvi, Ze Zivoöichov6 byli stvotuni katdf podle svdho mtn, ie v5ak zcela jasn6.
Jak se tffdi druhy?
existujicfch lidskfch rasäch- Tak6 u zviiat i rostlin mäme mnoho piikladü toho, Ze druhy se böhem historick6 doby uvnitf jistfch hranic promönily. Öasto se jednotliv6 biologick6 druhy nurzäjern tolik podobaji, Ze tniterne pfipadnout na mySlenku,Le by mohly patiit k jednomu a törnurL,stvol€n6mu druhu, tedy k tfrnuZ zrikladnfmu typu. Tak existuje napf. mezi pönkavovitfmi zvonek zeleny, stehlik obecnf, pönkava obecnä, hfl a mnozi dalSf (obr 2). Nebo existuje mezi pryskyinfky (obr 1) pryskyrnfk prudkf, plazivy, hliznaty, hLajni, zlatoZlutf, rolni, omöjolistli, ledovcovj a jeStö mnoho dal5ich- Byl tedy kaZdy jednotlivf drul pönkav nebo kaZdf jednotlivf druü pryskyfnikü atd. stvofen oddölenö?
Dnes znäme mnohem vice neL miliön druhü rostlin a zviiat. Biologovd se jiz nökolik set let snaZi zavöstdo t6to rozmanitosti jistf poiädek Ukäzalo se, Ze Zivoöichy je skuteönö moZno üöelnö uspoiädat, i kdyä vLdy züstanou nökter6 nejasn6 piipady. Osvödöilo se hierarchick6 (odstupiovan6) tifdöni Zivoöichü. Prvnim krokem k nömu je pokud mozno piesnj'a detailni popis pozorovan6ho Zivoöicha. Druhf m krokem je vzäjemnd srovnäni znakü a vlastnosti znimych Zivoöichü. Pii tom zjistime, Ze nökteri Zivoöichov6 se navzäjem vfce nebo m6nö podobaji. Na zäkladö t6to podobnosti je moZno potom jednotliv6 organizmy uspoiädat. Nejmenif jednotkou pii tom je ,biologickf druh' (bio specie s). Nökolik druhü tvoii rod nökolik rodü patfi k jedn6 öeledi a d,6iese vzestupnö dostäväme k iädüm, tiidäm a knenüm (u zvitut) nebo oddelenim (u rostlin). Vöda, kteri se tfidönim organismü zabyvä, se nazyvf taxonomie.
Obr. t Pryskyfnik prudkf
Obr. 2 Stehlik (vlevo nahoie), hjl (vpravo) a kiiZenec obon. Z öetnfcb druhü pönkav mohou vzniknout kifZenci.
Po stvofeni se mohl promönit. vzhled Zivoöichü MüZeme to zietelnö vidöt na lidech, na mnoha dnes
6 Cfle bädäni, kter6 vöff ve stvofeni Lidö velmi öasto chäpou toto bädäni mylnö jakoäo obhajobu Bible. To ale neni zäsadnörrroänöa ani se o to nesnaZime. Vödanemfüe o minulosti iici nic jistöho. To plati i pro bädäni, kter€ stoji na principu stvotunf. Takto orientovani vödci prostö vöfi biblick6 zprixö o stvotuni Zivfch tvorü. Bibli piijimajf jakoäo zäkJadni zdrq informaci o minulosti. Na zäkladö takovdto riry se pak pokouSeji porozumöt tomu, co dnes v piirodö mohou pozorovat a pochopit i historii Zivf ch organismri.
Obr. 3: Ostrd öi plynul6 hranice mezi skupinami Zivoöichrl?Geöky symbolizuji hranice kfiZitelnosti. Ziz,Zenäspojeni na pravdm obnizku maji vyjädfit, Le vädy malä öäst druhrl patficich k jedn6 skupinö, je spojenä kfiäenim, öili: Holubovitd kachny se mohou kfiZit s kacbnovitfmi holuby atd (coz se nedöje).
Bädänf, kterö piedpoklädä stvoieni, se snazf najft na tyto otäzky odpovöd, SnaZi se zjistit, zda je moZno rüznd druhy Zivoöichü zfetelnö yzäjernnö oddölit. Je moZno napi. oddölit v5echnypsy od ostatnich savcü? Nebo musime do t6to skupiny zapoöitat tak6 li5ky? A jak je tomu s kojoty? A co Sakali?Kde je hranice? A je vübec nöjakä hranice? Nebo v5eobecnöexistuji plynul6 pfechody mezi jednotlivfmi skupinami zvfiat a rostlin (obr. 3)? Je-li totiZ mozno jednotliv6 skupiny Zivoöichü jasnö vzäjemnö odliSit, mohly by tyto skupiny bft totoZn6se styoienimi druhy.
/.) /'-\, .\ holubiv bazantovitt 7
\tx-/ /\ (
t
t---)
)
(''
/-a)'""*Jl
(crrrastarovitr/\ \....- f \ /
Podle eyoiuöni teorie naproti tomu vySly vsechny druhy cestou,vj'voje k vy55fmu' z jedin6ho praLivoöicha (obr. 10, str. 10 a obr. 28, str. 23). Yychäzime-li tedy z evoluce, nebudeme nutnö oöekävat, Le by jednotlivd druhy bylo moZno navzijern jasnö oddölit. Podle tohoto uöenf se totiä v5ichni Zivoöichov6 nachilzeji v jedin6m vfvojovdm proudu. Diive, nez si na nökterfch pfikladech ukäZeme, jak konkrdtnö postupuje bädäni, kter6 pfedpoklädä stvofeni, musime probrat opaöni koncept evoluönf teorie.
Tento koncep se rozSfi'rlv 19. stoletf a nakonec se ho v roce 1859 pokusil vödecky zdüvodnit Brit Charles Darwin. KdyZ mladf Darwin nastoupil v roce 1831 svou pötiletou cestu kolem svöta, drZel se tehdejii vieobecn6 piedstavy, te (stvofend) druhy jsou naprostonemönn6.Na sv6cestöale pozorovalmnoh6, co tomuto näzoru odporovalo. Jednfm z töchto pozoroväni byl objev 13 druhü pönkav na GalapaZskfch ostrovech. Tyto pönkavy nesou dnes Darwinovo jm6no a vyskytujf se jen na töchto ostrovech(obr. 4). Proö by je Stvoiitel möl stvoiit jen tady, ptal se Darwin prävem. Neni daleko pravdöpodobnöjifdomnönka, 2e tyto pönkavy vznikly z jedn6 spoleön6vychozi formy?
'"
-?2 n 7*
: 2
'P
w
ry), ä,,,
Obr. 4: Darwinovy pönkavy z ostrovü Galapagos(l-13) a pönkava z ostrova Kokosov6ho (14). Nökolik druhü je zobrazeto nahofu.
\., uw \t, '7,*f^""'o'" Sl/z-EDi'N:C---< -täD ,/,, .\ '"
.-x\ ;t\^ ^'u // i \\tt.-JP(*
?e c'T
Darwin si v5iml je3tö mnoha jinfch piipadü, kdy zvifata na ostrovech byla trochu jinak utvdfuna, neZ odpovidajicf formy na pevninö. Bylo jen logickö, Ze v nöm vzklföila myilenka vfvoje. Nepromönnf koncept druhü nemohl v Darwinovfch oöich obst6t. Upadl do opaön6hoextr6mu a zaöal vöfit v bezbiehou promönlivost druhü, ve vznik v.iecü druhrl z jedn6 spoleön6zilHadni formy (z jednoho praZivoöicha). Svfmi pozorovänfmi mohl Darwin ov5em prokäzat pouze variabilin, nikoliv vfvoj smörem vzhüru. Darwina tak6 inspirovaly vfsledky vfzkumu v oboru Slechtönf. Slechtönim se mohou rostliny i zvifata promönit (obr. 5). Zrnöny v pffrodö rnohly bft dosaZenypodobnfm zpüsobem.Ale ani zmöny dosr Zen6Slechtönfmnedoklädajivfvoj smörem vzhüru.
7
Obr.5: Nöktere rasy holubü, kter6 byly vy3lechtöny z holuba skalniho (vlevo nahofe).
8 My5lenky Charlese Darwina Darwinova teorie vfvoje druhü näsledujicich pozorovänf ch:
je
zaloZena na
1. Jedinci t6hoZ druhu nejsou stejni, existuje rozdilnost (variabilita). 2. Existuje nadprodukce potomstva.
Piedni
noha
3 prsli
Zadnl noha 3 prstV I prstY
tI''
il
ll Ä ö
flt l
A t
Hlpparion
t
n
GI
.4, ll'
/.t ,, ,EI o
rt il il
It B
Equs
t
fl tl ll
t11
I
3. Piesto po delSi dobö züstävä poöet jedincü populace zachovan, protoZe potrava a tivotni prostor jsou omezen6. Proto müZe pieLit pouze öäst potomkü jednd generace. Darwin minil, Le pielivat budou jedinci, kteii jsou nejldpe piizpüsobeni stävajicim podminkäm Zivotniho prostiedf, a mluvil o ,pfirozen6m vfböru'. Tak6 dnes vidf evoluönf teoretikovd piirodni vfbör jako hnaci silu ve vfvoji druhü. Ustaviönf vfbör mä konec koncü vdst k vy5Simu vfvoji (obr.6 a 10). Tento proces vfböru nebo selekce skuteönö existuje. MüZeme ho sledovat ve volnd piirodö prävö tak jako v laboratoii.
Vfbör umoZiuje uröite piizpüsobeni se, napi. zmönönym klimatickfm podmfnkäm. Toto prizpüsobeni se prostiednictvim vjböru ale neni vfvoj illll . u.tI k vySSimu. Lze totiä vybrat pouze to, co v rüznych '9' variantäch jii existuje. Chovatel psü vybirä z mnoi,stvi psü nejvöt5i nebo nejmenSi psy, nebo psy ?iifir (Eohippus) s nejdel5f srsti nebo s nejkrat5fm öenichem. Ale pii tom nevytväii nic novdho. Podobnö probihä vfbör ve Obr. 6: Variabilita (nahofe: osel voln6 pifrodö. Napf. v krajinö, kde se ptici i:ivi hlavnö somälskf a zebra)a nvyvoj obilfm, budou pieLivat hlavnö (jiZ existujici) ptäci smörem vzhüru'(dole na piikladu vzniku rüznfch typü dolnf konöetiny s nejsilnöj5im zobäkem a ti se budou däle mnoZit. vymfefch konf). Znarne rostliny, kter6 mohou vyrüstat na püdö oträven6 töZkyrni kovy (obr. 7). Vfzkumy ukäzaly, Le Obr. 7: Rostliny na dülnich haldäch. takovdto rostliny existuji i na normälnfch püdäch, kde Vöt5ina semen, kterä padnou na tuto schopnost nepotiebuji. Rostliny s touto zvläStnf jedovatou püdu dülni haldy, nevzkliöi schopnosti tedy existovaly je3tö dtive, neL existovala nebo rychle hyne (t). Pouze nökolik jedincü oträvenä püda. Na zäkladö specielniho Zivotnfho mälo piizpüsobivfch müZe vyrüst. V nökterfch piipadech prostiedf (zde jed) do5lo k vfböru töch rostlin, kterd takovjmto vfbörem vznikly novö pänesly vlastnosti potfebn6 kpiei:rti. Od tdto chvile se biologickd druhy. tyto rostliny specializovaly na oträvenou püdu a vykazuji Semena odpovfdajici jednostrannö vyhranön6 dödiön6 vlastnosti. 1 Ostatni rostliny na jedovat6 püdö nejsou schopn6 vzkliöit normälnfpüda Halda proto se tam mnohotvärnost (faktor vfböru: jed) piirozenävariabilita rostlin ztratrla.
m
,n'
-------.---tr-
,
I Monstrum mezi mouchami Vfbörem tedy evoluci, tj. vznik novfch znakti öi novö uzpüsobenfch orgänü, vysvötlit nelze, nebot vfbör müZe pracovat pouze s tfm, co jiZ existuje. Odkud tedy pfichäzi NOVE? Jedinfm zdrojem pro to mohou byt zmöny v dödiönfch vlastnostech, kterd nastanou skokem a nadäle se udrZi v potomstvu. Tento pochod se nazyva mutace. \ßdci se uZ cela desetiletf usilovnö snaZi vyvolat mutace Zivoöichü tim, Le je ozaiuji nebo na nö püsobi chemikäliemi. Chtöji dokazat, Le evoluce se timto zpüsobem mohla dostat o stupfnek vy5e. Dosavadnf vfsledky vSak ukazuji spi5 opak ZvläFfr intenzivnö se pracovalo s malou ovocnou öi octovou muSkou Drosofilou a byly vytvoieny stovky rüznö pozmönönychzviiat se zmönönou barvou oöi öi töla, zmönami na Stötinäch, jinou stavbou oöi, rüznö znetvoieqimi kiidly atd. Mnohdy se ocitly cel6 öästi töla na chybnfch mistech, napi. konöetiny pfistavön6 k tykadlüm nebo kffdla piistavönä ke kyvad6lküm (obr.8). Oböas se takovfm mouchäm ifkä.monstra'. Av5ak nikdy se nestalo - ani po dlouhd dobö - Ze by byla alespoi näznakovö stvoiena nov6 struktura. Tedy: variabilita ano - vlivoj k vy55imu ne. Thk6 z mu5ek Drosofila, s nimiZ se pracovalo, Zädny novf druh nevznikl.
Obr. 8: Ovocnä rrnuika Drosofila, velkä 2-3mm. Nahotu: böZnä forma. uprostfud: forma zmönönä mutacf, letu neschopnä.Dole: ötyikiidlä forma, rovnöZ letu neschopn6 znetvofuni.
,,# .*s,.'ry=*sisd'" .*ariii\:.i:i, . ;,*' i i * 1 :
1,];
,l ilf.
Obr. 9: Mikro' evoluce na pifkladö a+uUt-ps*: /1 !'aI,t',.iJ /-1
10 Mikroevoluce a makroevoluce
oObr-l0: Makroerroluce:Vznik novfch typü organlsmü.
üö x osel \./ \,/
mul
(neplodnf)
Dal3i öetn6 pozoroväni ve voln6 pfirodö stejnö jako laboratorni experiment5r pfinäSely opakovanö podobn6 vfsledky, a proto lze tvrdif Ze byl prokäzän jen ohraniöeni vfvoj. Zfejmö existujf hranice promönlivosti. Zivoöichü. Tento druh ohraniöen6ho vfvoje se nniZe oznaört jako mikrowoluce. Takto nazyvilme zmöny jiä exisnjicich struktur. Lze tzk6, hovofit o variacich (Slechtöni, Darwinova pönkava, Drosofila, obr.8 a 9). Naproti tomu nikdy nebyla pozorovina makroevoluce, tedy to, co obvykle pod pojmem ,evoluce' rozumime, totrL vzijemnf spoleönf ptlvod rJecü Zivoöichü a jejich vfvoj ke stäle vyi5fmu stupni. V prüböhu takov6ho vfvoje smörem vzhriru by musely trvale vznikat nov6 organizmy. Makroevoluce tedy znamenä pozvolnf vznik naprosto novfch struktur, kter6 pfud tim neexistovaly, napfiklad vznik kffdel hmyzu. .Evoluöni teorie' je tudiZ shodnä s,makroevoluöni teorii' nebo,teorif vj'voje smörem vzhüru' a tato teorie je nejen nedokäzanä,nybri. na zäkladödosavadnfchpozoroväni neptudstavitelnä.
Libovolni promönlivost druhri a prlvod viech druhü ze spoleönjch pfedkrl jsou velmi nevörohodn6. Pfedpoklad stvofeni je daleko pravdöpodobnöj5f.Tim ale je5tö nenf zodpovözena otizka, co si pod stvoienym druhem mäme pfedstavit. Pro snaz5i zodpovözenf se musime pfesnöji seznämit s biologickfm pojmem druhu. Biologickf druh (biospecies) je skupina individui, kterd v piirozenfch podminkäch vytväii (plodf) plodnö potomstvo (podle E. Mayr). Ku pfikladu kifZenci konö a osla, tj. mul pfipadnö mezek, jsou neplodni. Krlü a osel tedy patff k rrlznj'm biologickfm druhüm. Neodli5ujf se ale v Lddnfilrrr podstatndm znaku a mohli mikroevoluci vznikout ze spoleöndhopfedka. JestliZese Zivoöichovdspolu nepäfi ve voln6 pfirodö, nfbrZ jen v zajeti a chovu, potom je poklädäme za
11 rozdiln6 druhy, i kdyz tvofi potomstvo. To se stävä. v mnoha pfipadech. Je zn6mo mnoho pfipadrl, kdy rostliny nebo zvituta, kterä näAeieji k rozdilnfm druhüm, v5ak mohou i ve voln6 ptfrodö piileäitostnö plodnd potomstvo vytvoiit. Nebylo by pak lep5i povaZovatje za iediny biologickf druh?
.) kit2ent skandinävskf racek stFtbiitY
J
s I
britskt racek ilutonohf
I
b
Obr. 11: Zvl69tö zaiimwY Pfftlad komplikaci, kter6 s sebou Pfin63i biologickf pojem druhu, Pochätzi z fise zvifü:, v severozäpadni Evropö, Skandinarrü,na Sibifi a v severni ö6sti Ameriky, tedy v uröi€m okruhu kolem polärni oblasti, se vyskytuje tuda ras rackü stfibfitich a Zlutonohfch- Rasy na sebe nalrzäjern navazuji jako ölänkY ietÖzu. DvÖ sousedni rasy se zpravidla naltzijem ktiLi avytv{ti plodn6 PotomkY bastardy.Ai5ak na jednom mistÖ tohoto futözu, totiZ v severozäpadni Evropö, zpravidla nedochäzi ke kliLeri ras, kter6 se tam setkävaji (britskf racek stffbiiti a britski racek Zlutonohj). Pokud bYchom provädöli na5epozoroväni Pouze v severozipadni EvroPÖ,museli bychom mluvit o dvou druzich. Pokud ovSempozorujeme cel6 zllninönö fzetni, musime Povazovat stiibfit6ho a Zlutonohdho rackaza rasy jednoho jedin6ho biologick6ho druhu. (V zajeti a oböas i ve voln6 pfirodö se tito racci ostatne vzäjemnö p6ri).
kifZeni
britskf racek stf lbiitY
ke kilZenf nedochäzf To müZeme pozorovat u mnoha domäcich rostlin Uvedeme dva piipady: Kuklik potoöni a kuklik möstsk! (viz obr. 12), dva na5e öasto se vyskytujici plevele, se ve voln6 pifrodö k}iZi zlidka a bfvaji tudiZ uvädöny jako rozdilnd druhy. Dostaly proto vlastnf vödeckä jm6na Geum rivale a Geum urbanum. Dävaji pfednost odliSnfm stanoviStim. Kuklfk potoönf se vyskytuje v piikopech a na vlhkfch loukäch, kuklik möstskj naproti tomu na suSsich stanovi5tich, na lesnich cestäch nebo v kfovi. JestliZe se oba druhy vyskytnou vedle sebe, snadno vznikajf plodni kiiZenci. Nemöli bychom na oba druhy pohlfZet spf5e jako na rasy nebo jako na jeden a tentyi: druh? K jejich kifZeni ve voln6 piirodö viak dochilzi jen zifdka, nebot oba druhy majf odli5n6 ekologick6 näroky, a proto se vedle sebe vyskytujf jen mälokdy. U näprstniku öerven6ho, kterf se u näs öasto vyskytuje, müZe dochäzet k tvorbö fertilnich kffZencrl s iidöeji se vyskytujicim näprstnikem Zlutfm. Oba v5ak iadfme k odli5nfm druhüm, nebof WiZence nachazime zfidka. Takö zde nedochäzi ke kiiZenf
Obr. 12: Kuklik potoöni (Geum rivale, vlevo) a kuklik möstskj (Geumurbanum).
12 piedev5im proto, Ze odli5n6 druhy näprstniku rostou na rozdilnfch stanovi5tfch a kvetou v odli5n6 dobö. Existuje mnoho piipadü, kdy je velmi töi:ko rozhodnout, zda se jednä o jeden, öi dva, nebo dokonce o vfce druhü. Z toho vypfvaji näsledujici zavöry: 1. Krit6rium pro druh (biospecies) neni jednoznaön6 -v mnoha piipadech nelze druh jednoznaönö vymezit.
biologicklidruh I stvoien:i druh
{
\/
Obr. 13:Prfklad specializovanosti:Od häökovitö a obrven6 önölky (nahoie; jako u kukliku potoönfho, srovnej s obr. 12)k neobrvend, häökovit6 önölce (u kukliku möstsk6ho)na stranö jedn6 a k rovn6 obrven6 önölce (u kuklfku horskeho) na stranö druh6.
2. Pii rozöleüovänf do druhü se öasto musi postupovat uväZlivö. Kdyby se totlL druhovd kritdrium pfisnö pouZivalo napiiklad u psfch plemen, potom by trpasliöi pinö a bernardyn museli bit zaiazeni ke dvöma odli5nfm druhüm. To se nedölän protoZe vime, Ze obö formy majf spoleönd pfedky, a proto patii k jednomu biologick6mu druhu. Tito pfedkov6 ostatn6 nebyli .vyvinuti* m6nö neZ jejich specializovani potomci. MüZeme zodpovödöt tak6 otäzku, jak spolu souvisi stvoieqi a biologickf druh: 1. JestliZe by Büh möl stvofit kaädy biologickf druh jednotlivö, potom by öasto nebylo moZno stvoien6 jednoznaönö druhy rozeznat nebo rozli5it. Neexistovaly by ostr6 hranice druhü (srovnej s pfikladem rackü na obr. 11). 2. Takö jegtö dnes vznikaji ve zvläStnich pfipadech biologick6 druhy, napf. pti Slechtönf rostlin. Mnoh6 vy5lechtön6 obiloviny se ve voln6 pffrodö nekliäi plodnö se svfmi vychozimi druhy. Tak6 ve volnd pfirodö vznikly nov6 druhy - snad podobnjm zpüsobem jako pii Slechtöni. I kdyZ takto nevzniklo nijak velkd mnoZstvi druhü, musime moZnost, Ze by Büh stvoiil kaZdf biologickf druh jednotlivö, vylouöit. Rovnice.biologich.i druh' = .stvofenydruh' nevychäzi. Jak6 jsou dalSi moZnosti? Tuto otinku müZeme zodpovödöt, at ndrn bude ztejm6, co se vlastnö döje pfi vzniku biologickdho druhu nebo pfi tvorbö rasy.
Co se döjepii tvorbö druhu? Dobfe doloZend pffklady ze Slechtöni ozfejrnuji, Le tvorba rasy nemä nic spoleön6ho s vfvojem vzhüru. Rozliönä psi plemena jsou proti vlku, ze kterdho velmi pravdöpodobnö pochilzeji, geneticky (dödiönö) velmi ochuzena a ve svdm vzhledu a vlastnostech silnö special izov ana ( obr. 14; dal5i piiklad specializace : postfehy, obr. 13). Oba genetick6 ochuzeni a specializovanost, jdou ruku v ruce. Genetickd ochuzeni se projevuje specializovanosti nebo obräcenö: Ze specializovanosti lze soudit na genetick6
13 ochuzenf. Jak bylo poznämenäno vfSe, museli bychom, pfusnö vzato, mluvit o rüznjch druzich pstt, nebot ne viechna plemena mohou spolu navzäjem vytväiet plodnd potomstvo (napi. pro odliSnou velikost töla). Mohlo by se tedy uZ zde hovoiit o tvorbö druhü Slechtönim (obr.14). Pro tvorbu druhu plati, Le je podminöna genetickfm ochuzenim. Tak6 ve voln6 piirodö existuji procesy, kter6 vedly k tvorbö novfch druhrl, öasto ve velmi krätkd dobö (obr. 7). Pfitom se ukäzalo, Le tak6 zde tvorba druhu spoöivä na genetickdm ochuzeni a specializovanosti. Specializace näs tak müZe pfiv6st aZkbari6r6m kiiZeni, kdy se ztraci plodnost potomstva. Tvorba ras a druhü vede tedy do slep6 uliöky vfvoje. Dne5ni biologick6 druhy jsou proti svfm pfedküm zpravidla geneticky chud5f. Vrätime-li öas zpöt, dojdeme ne k primitivnöjSfm, nfbrZ k m6nö specializovanfm druhüm. Je proto nasnadö dnesni vöt5i poöet biologickfch druhri zahrnout do rozsählej5fch jednotek (skupin). Na tyto skupiny by se mohlo pohTiLa jako na stvoien6 formy, z nichi, specializacf a genetickjm ochuzenim vzniHy dne5nf biologick6 druhy. Täto üvaha vede k modelu zäkladniho typu.
Obr. 14:Rasy psü.
Jak se daji rozpoznat tyto obsählej5f jednotky, kter6 nazyvärne zäHadni typy? Jii, jsme uvedli, Ze Bible nedävä jednoznaönou zptilva o tom, co znarnenä slovo ,druh'. Piirodovödec, kterj se drZf biblick6ho svödectvi, mä proto jistou volnost pfi hledäni skupin jednomu dne5nfch Zivoöichü, nilleLejicich k zäHadnfmu typu a müZe v uröitfch mezich svobodnö volit kritdria pro oddöloväni jednotlivfch zäkladnich typü - alespoi do t6 doby, neZ dalSi biblick6 poznatky piinesou nöco pfesnöj5fho. Jeden zajirnavy poukaz pfinäSi biblickä zprilva o stvofeni: Büh takd iekJ: ,Zazelenej se zemö zeleni: bylinami, kterd se rozmnoi,uji semeny a ovocn:fm stromovim podle jeho druhu (dosl. - pozn. piekl), kterd na zemi
poneseplody se semeny..
1M1,11
14 Odrlvodnönfdefinice zäkladniho typu Definici zäkladniho typu, kterä stoji ve vedlejSim textu, upfusnime näsledujicimi poZadavky: . musi dojit ke skuteöndmu oplodnöni, o musi se rovnfm dilem uplatnit dödiönost obou rodiörl, . staöi, kdyz alespoi zaönevyvoj zärodku. ZirkJadni typ definujeme prävö takto z näsledujicich düvodü: 1. Tato definice vylouöi potiZe, kterd v sobö skrfvä pojem biologick6ho druhu. 2. Plodnost se nevyZaduje,protoZe k jeji zträtö staöi nepatrn6 zmöny dödiönfch vlastnosti. Jedinä mutace (promöna dödiönosti) müZe zpüsobit neplodnost. Vime to z experimentü s muökou Drosofila, kterä je jakfmsi -domäcim zv iletem' badatelü o dödiönosti. Proto se vödomö spokojujeme i s kiiZenimi, pii kterfch vznikaji neplodni kiiZenci. KdyZ totiZ pod vlivem semena ve vajiöku uZ jen zapoöne zirodeön! vfvoj, ukazuje to dobrf vzäjemn! souhlas.Vfvoj zärodku je totiZ velice sloZitf proces. 3. Je pochopiteln6, 2e se spokojujeme i s nepfimfm kiiZenim. UkÄLe to näsledujici üvahe Pokud druh A se nekliäi s druhem C, ale dochäzi ke kiiZeni mezi druhy A a B a rovnöZ mezi druhy B a C, pak patii A i B k jednomu zäkladnimu typu, ke kter6mu rovnöZ patfi B a C. TudfZ i A a C patii k tomuto zäkladnimu typu (obr. 15).
Obr. 15: BaZant krälovskf, baZant obecnf, kur domäci a krocan divokf patri k jednomu zäkladnimu typu, protoZejsou vzäjemnö spojeni kiiZenim, at uZ piimo nebo nepiimo. Sipky ukazuji, kterä kiiZeni uZ byla pozoroväna.Na obräzku je rovnöZ kachna divokä, o kter6 neni zr'^mo ani jedno LfiZeni s öeledi hrabavfch, aö se böZnö kii2i s jinfmi kachnovitjmi. To znamen6, Ze kachna divokä patri k jinemu zäkladnimu typu nez ptäci hrabavi.
Zde je ,lainka o typick6m druhov6m semeni. Z toho je pochopitelnC,Ze v5echny organizmy, kter6 mohou mit spoleön6 potomky, patfi k jednomu a t6muZ zäkladnimu typu. Prävö tento poukaz d6v6 zdHad definici zäkladniho typu v bädäni stojfcim na stvofeni (dle EL. Marshe a S. Scherera,rovnöz obr.15): Viechny druhy, kterd se mohou pfrmo nebo nepiimo kiiiit a maji spoleönö potomky, se poöit4ii k jednomu zäkladnimutypu. Na prvnf pohled zni tato definice stejnöjako definice druhu. Proto musime obzvläStö zd'üraznit düleZit6 rozÄily: 1. Ffi definici zäkladniho typu neni nutn6 jako pfi definici druhu, aby kffZenci byli plodni. Kün a osel jsou dva rozdfln6 druhy, piesto ale nilleLeji k jedin6mu zäkladnimu typu, protoZe existuji jejich kiiZenci mul a mezelq ktefi jsou v5ak neplodni. 2. NepoZadujese, aby poöati kffZenci dorostli aZ do zrozeni. Kiiäeni je takfikajfc .platn6' i tehdy, kdyZ alespoi zaöneembryonälni vjvoj v töle matky. 3. Nehraje roli, nastävä-likiiZeni ve voln6 piirodö öi v zaieti, nebo zda ke kfiZenf dochilzi öasto öi ztidku 4.lDznävä se tak6 nepFfm6khiheni.To znamenä Dva druhy, kter6 se vzljemnö neldiäi, n{leZeji k jednomu zäkladnimu typu, kdyZ se oba dva kJiäi s druhem tietim (obr.15).
15 Ve vöech pfipadech, u nichZ neni jasn6, zda jedinci näleZejik jednomu öi vice biospecifm, dävä krit6rium zäkladnihotypu jednoznaönouodpovöd: nilleZeji k jednomu Racek sledovf a stfibrn zäkladnfmu typu, protoZe v zajeti mohou vzniknout bastardia vSechnyrasy jsou alespoünepiimo spojeny kfiZenfm. Tuzemskd näprstnfky patff k jednomu zäkladnimu typun protoZe alespoi oböas dochdzi ke WiLeni. Vlichni psoviti patri k jednomu zäkladnfmu typu (a vedle nich je3tö dal5i druhy - viz niZe), protoze mezi nimi dochlzi alespoi k nepiimdmu kiiäeni. Küü a osel patii k jednomu zäkladnimu typu, protoZe mohou zplodit potomky, i kdyL tito jsou neplodnf. VjSe jsme obSirnözdüvodnili, proö rüzn6 biospecies öastonelze vz|jernnö jasnö oddölit. Je takov6oddölenf ale moZn6pro zäkladni typy? MüZeme popsatpsovit6, koökovit6, medvödy atd. jakoäo rtnn6 zäkladni typy? Pfi popisu a ohraniöeni zäkladnichtyprl bychom totiZ mohli narazit na stejn6 probl6my, kter6 jsme poznali pfi pokusu o ohraniöeni biologickfch druhü. Mohlo by se stät, Ze pes podobnf medvödovi se bude kiiZit s medvödem,kterf se podobä psu, nebo Ze medvödu podobnä koöka se zbiti s medvödem podobnfm koöce. V tomto pfipadö bychom opöt stäli pied nejasnfmi hranicemi. Abychom to ovöfili, musime zkoumat krit6rium zäkladniho typu. To znamen6, Le musfme vödöt,kter6 druhy se navzäjemkiiZi.
ffihdrfi;igrör|iffiöi
Jak se sestavujematice kIii,eni? Pftlklad sestaveni matice kfiZeni ukäZeme na zäkladö obr. 15. Nejprve je nutno sestarritseznam kfiäeni. Chovateld,kterfm se podaii üspösnö kfiLeni, o tom vöt3inou referuji v odbornjch öasopisech.Z nich mrlZeme tyto zprävy vybirat a potom Pro nä5 pfiklad mäme: sestar/ovat. (,x" znamenä .kiizen;i'): x bzZ,antobecnj' baZant tnilovskj x kur domäci baZant obecnj' x krocan divokj baZant obecnj x krocan divokf kur domäci
Vfsledky ktizefi byly zaneseny do tabulky (,matice'), ve kter6 jsou v5echny pozorovand druhy uvedeny vodorovnö a svisle. Potom je v t6tct matici moZno vyznaöit tJiLici se p6ry. Jinou moZnost, jak znäzornit vfsledky kiiäeni, ptudstavuje polygon (mnohoühelnik) kffzeni. Obr. 15 je moZno zobrazit mafm polygonem. Zkoumand druhy jsou uspoi6däny do mnohoühelnika a vfsledky kliäeni znäzoriuje spojovaci öära. baZant obecnj a
Nökter6 skupiny zviiat i rostlin byly v poslednich letech podle tohoto krit6ria dükladnö prozkoumäny. Pro hledäni zäkladnich typü je nutno se drZet definice zäkladniho typu. Proto je prvnfm krokem pro rozeznäni zäkladniho typu sestaveni vfsledkü kiil,eni. Tim se stanovi, kter6 druhy se mohou piimo nebo nepif mo v z iljernnö kiiLit.
Koiovitf K öeledi koüovitfch nepatif pouze konö s jejich vel$fm poötem ras, ale tak6 osli a zebrv. Obr. 17
, / r \ '. kur domäci .. | bazantkrälovskj \l krocan divokf Pfudnosti tohoto zpüsobu zobrazeni ptud matici kiiZeni je, Ze müZeme okamZitö vidöt, kterd druhy jsou vzäjemnö piimo npbo nepiimo spojeny.Zkoumäme-li velkj poöet druhü, zträci ovöem polygon pfehlednost.
16 ukazuje takzvanou matici kiiäeni t6to öeledi. V ni jsou zahrnuty vsechny znäm6 druhy t6to skupiny a jsou zaznarnenärni vSichni znilrni kfiZenci. Pokud se v5echny druhy vzirjernnö pfimo öi nepfimo kfiZi a pokud nedochäzf ke kffZeni s druhy mimo tuto skupinu, stojime pfed zäkladnim druhem. Koiovitd tedy lze zietelnö poznal jako zäkladni typ, protoZe na jedn6 stranö dochilzi uynitf jejich öeledi k mnoha kiiZenfm (dokonce se zde - aZ na jednu - vSechny druhy kifZi pfimo), na stranö vfjimku druh6 nedochilzik Zädn6mu WiLeni mezi koiovitfmi a ostatnimi savci. Pr6zdn6, krouZky na obräzku znazorfruji WiZeni, o kter6m se pouze domnfväme, Ze by k nömu mohlo dojit. I tak ovSem povaZujeme asijskdho osla a Greviho zebru za nepfimo kifZiteln6. o doo
*E€')bü ä9gEE9 .c-!lL)OüO
E
S
p
d
oö
-O-O-OOOrc oo0D(,,.,"a NNNOOI'
zebra horskä (Equus zebra) quagga) zebra kvagga (Equus
o o o oa ooao
grevyi) zebra Gr6viho (Eguus Obr. 16:Lichokopytnici: kün Ptuvalskdho(nahoie), osel somälskf (uprosttud, rovnöZ titulnf obnizek) zebra kvagga (dole).
osel asijskli (Equus hemionus) osel africkf (Equus asinus)
ooao
küi Pievalsköho(E.przewatskii)
ooaoo
Obr. 17:Matice kiiZeni öeledi koiovitich: Body odpovidaji üspö5n6mu kiiäeni-
Hrabavf Hrabavi jsou jednou ze znarnych skupin pt6kü. Patff k nim kur domäci, koroptve, krocani, batanti, pärvi a perliöky. Mezi hrabavfmi existuji 4 öeledi: tetievoviti, hokoviti,baZ,antovitfa tabonoviti (viz obr. 18).Na obr.15str.14je znäzornönokffZenf mezi druhy baLantü. Kromö toho existuje uvnitf tdto podöeledi jeitö mnoho dal5ich WiLeni. ProtoZe neni dosud znärn6 kfiZeni s dal5imi podöeledömi,dä se pfedpoklädat,Ze baZantoviti patfi k jednomu zäkladnfmu typu. Jednä
17
se zde o velice variabilni zälrJadni typ, nebot druhy baZantu se od sebe velice odli5ujf (obr. 18). Z dosavadnich pozorovänf vypfvä, Le tak6, dalii tii öeledi hrabavfch tvoii sv6 vlastni zd}Jadni typy. Neni to ale zcela jist6. Bude tfeba provädöt dalSi vfzkumy.
Kachnoviti Stejnö jako ptäci hrabavi, je i skupina kachnovitfch dobfe znäma, protoLe lid6 je öasto drZf jak pro okrasu, tak i pro uZitek Täm, kde ölovök ze zäjmu o uröitou skupinu zviiat provirdf mnohd Slechtitelskd pokusy, dochlzi mimochodem k cenn;im poznatküm o kifZitelnosti mezi druhy. Öasto to mä jednoduch6 pozadi, jako napiilJad chov dvou druhü (tieba hus a kachen) na stejndm statku. Dodnes bylo mezi kachnovitfmi pozoroväno vice nei, 400 kifZencü. Neni ale znam ani jedinj kifZenec mezi ptäky kachnovitfmi a jinfm ptaöfm druhem patffcfm k jine öeledi. To naznaöuje, Le tak6 kachnoviti tvoif üzce ohraniöenou skupinu, kterä se jasnö oddöluje od ostatnich ptaöich öeledi - jednä se tedy oöividnö o zäkladnf typ.
Obr. 18:Z iidu hrabavjch je zobrazeno nökolik zästupcü 4 öeledi. Vlevo nahofe: hoacin (podnid hoacin); vlevo uprostfed: tettuv (tettuvoviti); vpravo dole: hoko rudj (öeled hokovitfch). VSechny ostatni druhy patii k öeledi bazantovitich. Z kazde öeledi je zobrazenjeden piedstavitel. Zlev a dole smörem doprava nahoru: perliöka, koroptev,päv konZskj, baZant satyr, krocan divokj, tetiev hlu5ec, päv korunkatf, baiant zlaty, argus okatf.
Obr.19: KiiZcnec husy a kachny divokd.
18 (Obr. 22). Ieden zilHadni typ? Jeden zästupce vyboöuje z iady - husa strakatä. Je zaiazena do podskupiny kachnovitjch, ale jestö nikdy se nekiizila s jinfm kachnovitfm ptäkem. Budeme ji pravdöpodobnö muset zaiadit do druh6ho zäkladniho typu kachnovitich. Pro to mluvf i nökter6 jejf zvläStnf znaky ve stavbötöla a v choväni, kter6 ji odliSujf od ostatnichkachnovitjch. Existujf je5tö dalSi kachnoviti, ktefi se nekjiZ;i s ostatnfmi. Jsou ale svou tölesnou stavbou a svim chovänfm mnohem vice spojeni s jinfmi zästupci t6to skupiny. Ze nebylo pozoroväno kfii,eni, to nefikä nic definitivnfho. MüZe byt, i:e WiLeni jsou moZn6, i kdyi, nebyla pozoroväna.My se ale musime zabyvat jen vfsledky, kter6 skuteönö mäme. Teorie, kter6 z töchto vfsledkü vyplynou, jsou - jako vSechnyvfpovödi vödy - platn6 jen prozatimnö. Obr. 20: KiiZenec husy domäci a labutö velk6. Obr. 21: PrFipokusech s kiiZenim müZe chovatel ni*dy zailit i piekvapeni: Oböas lze pozorovat, ln kliäenec dvou druhü se piekvapivö podobä druhu tfetimu. Napi. pri zkliäeni evropsk6ho lZiöäka pestreho (druh kachny - pozn. ptukl.) s kachnou modrokiidlou vznikl kiiZenec s bifm pruhem na tväii, jakf zidny z rodiöü nem6. KfiLenec se näpadnö podobä lZiöriku australsk6mu.
Obr.22: Malf vfiez z mnohotvärnd öeledi kachnovitfch- Prvni tuda: labut öernokrkä, labut trubaö (nejvöt5i kachnovitf ptäk na svötö),berneika velkä. Druhä tuda: africkä kachna trpasliöi, laysanskäkachna divokä, kachna divokä, berne5ka rudokrkä. Tteti iada: kachniöka mandarinskämoröäk prostiedni. V5echnydruhy patii k zäkladnimu typu kachnovitjch.
19 Psovitf Psovitf jsou öeledi ftidu Selem.Patff k nim kolem 30 rüznfch biologickfch druhrl jako psi, vlci, kojoti, Sakali a li5ky. V pfipadö psovitfch nedoch6zi ani zd,alekak tolika kffZenfm jako mezi hrabavfmi nebo mezi kachnovitimi. Pfesnähranice zäkladnfho typu neni doposud znima. Vi se ale pfece, Ze jednotliv6 druhy se mohou mezi seboukiiZit, na pfiklad: pes(Canis) x li5ka obecnä(Vulpes) liSkaobecnä x li5ka polärnf (Alopex) liSkaobecnä x li5ka stfibrnä (Urocyon) Pochopitelnöje znämo mnoho pffpadrl kiiZeni psü. Na univerzitö v Kielu se böhem nökolika let provädölo WiLeni pudlü s vlky a pudlü s kojoty a Sakaly. Na obr. 23 jsou potomci druh6 generace kiiZeni pudla s vlkem. Vykazuji piekvapivou variabilitu, coL dokazuje, 2e kombinaci dödiönjch z6kladü dvou relativnö rozdilqich zvifecfch rodiöü müZe vzniknout mnoho moZnfch variaci, kterd se u rodiöü nevidi. Obr.23: Psi druh6 generace zkiiLeri mezi pudlem a vlkem. Rozmanitost je piekvapujicf.
20 Nökterö zäkJadnitypy rostlin
Obr. 24: Klas pfru, träva z öeledi lipnicovitfch.
Obr. 25: Typick6 plody jädrovin jakoZto jejich zvläStni znak.
Model zäkladniho typu byl aplikovän tak6 na rostliny. Lid6 se zejmäna zajinaji o uZitkov6 rostliny, a proto bylo s jejich kfiZenim uskuteönöno mnoho pokustl. Tak byly podrobeny mnoha rozsäh$m hybridizaönim pokusüm druhy obilovin. Navzäjem byly proldiZeny obiloviny p5enice, jeömen a Lito. Napffklad p5enice byla do dnesni doby üspöSnökiiZena se zästupci 25 rtlznfch rodü (rod obsahujejeden nebo vice druhü). P5enice,Zito a jeömen lze v5echny navz|jern kliLit. KfiZenim se lid6 pokouSejf pfevdst L6d,an6znaky jako odolnost vriöi prlvodcüm chorob nebo plisnim - z divokfch forem na formy kulturni. (Vysoce Slechtön6 odrüdy jsou öasto velice nächylnd k chorobäm, zatirnco divok6 formy jsou odolnöj5f). K tomu slouZi rüzn6 pöstitelskömetody, o kterfch se zde nebudemepodrobnöji zmiiovat. Tvorba kiiZencü je v tomto piipadö nejvhodnöj5im prosttudkem. Vfsledky Slechtitelsk6hoüsilf, trvajfcfho desitky let, mohly bjt vyhodnoceny pro b6däni o zäkladnfm typu p5enicovit'-icha ukäzalo senZe tak6 tato skupina mä tösnou vnitfni souvislost- t6möi v5echny z vice neZ 300 druhü jsou podle vfsledku ktiZeni pfimo nebo nepfimo pifbuznd - zatimco se prokazatelnö nepodaiilo Wiäeni mimo tuto skupinu. Dosud tedy vSechnonäsvödöujetomu, Ze pSenicoviti piedstavujf jeden zäHadni typ. J1üna str. 11 byly uvedeny dva druhy kukliku, kter6 mohou tvofit plodnö ldiLence. Ve svötö se vyskytuje vice neL padesät druhü kuHftu. Polskf botanik Gajevskf uskuteönil s touto skupinou rostlin rozsähl6 hybridizaöni pokusy. Ukdzalo se, Le pravdöpodobnö nilleteji k jednomu v5echny druhy kuHfku zäkladnfmu typu. Tak6 jädroviny, jako jablonö, hru5nö, kdoule, jeftiby a dalSf, näleäeji k jedin6mu zäkladnfmu typu. Jako zvläStnf znakzde mäme plody (malvice) (obr. 25).
21 Lid6 Pochopitelnö tak6 jeden lid6 tvofi zilHadni typ, protoLe lid6 vSech dne5nfch ras mohou navzajern plodit potomky. KiiZenci lidi a zvifat neexistuji. Jakfkoliv vfzkum v tomto smöru musime ze stanoviska kiestanskd etiky düraznö odmitnout. Abychom odstranili jakekoliv fale5nd domnönky, podotfkäme na tomto mistö, Ze skuteönost, Ze lid6 patif k jednomu zäkladnimu typu, znamenä v tomto modelu .iednoznaönö, Ze ölovök ncpovstal z piedkü podobnfch opici, nfbrZ byl jakoäo ölovök stvofen. Hranice zäkladnfho typu byly dosud zkoumäny jen u nökolika mälo druhü zviiat a rostlin. V cel6 fadö jinfch skupin se podaiila mnohä kfiZeni. Ve vöt5inö töchto pfipadü ale dosud nelze jasnö iici, kterd druhy tak6 k pozorovan6mu z6kladnimu typu patfi.
Dal5f kritdria Jak jsme vidöli na piikladu husy strakat6, lze kromö krit6ria vziljernnö, kiiZitelnosti moZno zavdst je5tö jinä kritdria, abychom rozeznali zfikJadni typ. Je moZno piedpoklädat, i,e zilstupci jednoho zäkladnfho typu budou mit spoleönd typick6 znaky, co se tjöe jejich stavby töla, choväni nebo sloZenf molekul, kter6 se riöastni lätkov6 vfmöny. Täk majf napiiklad v5ichni kachnovitf typickd zob6ky. Kromö toho je choväni v5ech druhü kachen v dobö tokäni velmi podobn6 a müZeme ho odvodit ze zt.Hadniho komplelniho modelu. Druhy p5enic se odliSuji od jinjch trav typickfm tvarem klasu. Mal6 kläsky, ze kterfch klas sestävä, sedi pfimo na st6ble. Spoleönfm znakem jädrovin jsou jejich plody (obr. 25).
Obr.26
22 Naö variabilita? To, Ze organizmus je schopen vytväfut zmöny, neboli mä,vlohy ke specializaci', mä hlubokf biologickf vfznarn. Kdyby Zivoöichov6 byli stvoieni pwnö, nepromönnö, nemohli by se piizpüsobovat mönicfm se Zivotnim podminkäm. Pfi zmönäch podnebi by byli silnö ohroZeni a mohli by vymiit. Pfesto uZ vymfulo mnoho druhi. I.{evime sice jistö, proö se tak stalq - leda kdyl je vyhubili lid6. MrlZeme ale moZn6 d{wody poznü ze slechtitelstvi: druhy mohou vyhynout, kdyZ se specializuji tak jednostrannö, Ze uZ nemohou reagovat na zmönu Zivotniho prosttudi. Mnoh6 okrasn6 rostliny nebo Slechönä zvituta mohou pieZit jen ve speciälnim prostiedi, totiZ pod ochranou ölor'öka Ve voln6 pfirodö by ptuZit nemohly.
Je-li pravda, Ze vSichni kachnoviti vznikli z nökolika mälo stvofenfch forem (z jedn6 .prakachnys), öi Le vSichni baZantoviti pochäneji z jedn6 spoleön6 formy, nebo Ze lednf medvöd vznikl teprve po stvofenf medvödrl tirln, Le se specializoval, neni nakonec model zäHadnfto typu jen speci6lnfm modelem vfvoje? Mohlo by se to na prvni pohled tak jevit. Abychom mohli tyto otizky zodpovödöt, musfme si uvödomit, Ze vSechny zrl:röny, vzniHd rozvötvenfm zäkladnich typtl po jejich stvofeni, probihaji zäsadnö v rämci mikroevoluce. Dochäzi tedy pouze k promönö toho, co bylo stvofeno. To znamen6, Le jednotliv6 druhy byly stvofeny s moZnosti variaci. MrlZeme fici, Le pfr stvofenf byla do dödiönjch vlastnostf uloZena velikä rozmanitost. Snad byla tato rozmanitost ve stvoiienich druzich naprogramoväna. Podle toho by rozmanitost tieba dnelnich ras kachen skrytö existovala uZ ve stvofen6 formö a v prüböhu historie zemö (kterou v modelu stvofenf povazujeme za pomörnö knitkou) pak do5lo.skze specializaci k vytvofenf jednotlivfch kachnich druhü. Specializaceneznamenä nic jin6ho, neL Le z celkovfch dödiönfch vlastnosti byly ,vybräny' uröit6 varianty. Jin6 vlastnosti se pak ztratrly. PiedpoHädäme, Le stvofeni piedchrldci dneinfch druhü tedy byli naspecializovani, nikoliv primitivni. Dne5nf rozmanitost nevzniHa obohacenim, ale variacemi, ba öasto dokonce ochuzenfm dödiönfch vlastnosti püvodnf formy (viz odstaveco .tvoieni druhü'). Tyto ptudstavy se opiraji mimo jin6 o vfsledky chovatelsk6pr6ce. Piedstavme si jen rozmanitost ras psrl nebo holubrl, vznikfch Slechtönfm. Z plemenäfstvf pochini poznatek, Ze vySlechtöndformy maji skuteönö chud5f dödiön6 vlastnosti neZ jejich divocf ptudchüdci - i pnesvelikou rozmanitost (napi, rasy psü str. 13).Specializacerasy nebo druhu se vötSinoudöje na ükor bohatstvi dödiönfch vlastnostf. To tak6 odpovfdä pfedpoklidan6mu procesu specializace po stvoienf.
23 modelem a modelem Rozdily mezi vjvojovfm zäHadniho typu je moZno shrnout näsledovnö:
ffiffiffi.**
Obt. Z7:RozStöpeniuvnitf hranic zäHadnich typü (mikroevoluce; ,v yöerpäti' stvoien6 variability).
-
ffi -%F-
ii:iil:lil:r:ril:riii:ii
W W W 'ffi SS. ,
''ffi .1.'".''. '"'.. " ',,;'::;t"ffi
frffi' Sffi, $iis ', ffi+
ffii
ä.ff
, ',,'*$$:
: :l$-'Li :
, : : : ! , :: : : l - ! & I i , . : , : -i;
Ir1
naoorl vYvo.tovY
{s}
TYPU MODELZÄKLADNIHO
r Velkgpoöet zäkladnichtypü byl stvoien souöasnö,v hotov6formö. je . Wvoj k vy6öimu(makroevoluce) r Existovalvfvoj k vy55imu,hranice zäkladnihotypu byly öasto piekroöeny. v y l o u ö e n . o Hranicezäkladnichtypü nebyly r V5echnydruhy pochäzejiz jedinö zäkladnfformy.Vzniklyjeden po druh6m. piekroöeny. r Stvoien6zäkladnitypy byly vybaveny r Püvodnfformy byly jednoduSSf neZ (dneöni). schopnostise mönita specializovat. pozdöjöi formy Nebylytedy primitivni,nfbrZ sloZitöj5i, protoZemöly bohatSidödiön6vlastnosti. K promönämdoSlojen potud,pokud byly druhüm,vloZenydo vinku". stvoienyy'm
. V5ichniZivoöichovö vzniklibez püsobeninadpiirozenfchsil.
Obr.28: Makroevoluce (od jednoduch6ho ke sloZitemu)
24 Koncept zäkladniho typu a potopa Jak mohl Noe naloZit do archy tolik zviiat? Tuto öastou otilzka müZeme pomoci konceptu zäHadniho typu dobne zodpovödöt. Na zäHadö biblickfch üdajü o velikosti a konstrukci archy i o zvifatech, kterä Noe do archy vzal,lze dosti piesnö odhadnout, zda v arSe bylo pro viechny organizmy dost mfsta Kdyby Büh poZadoval, aby v ar5e byly zachränöny v5echny biologickö druhy Lijici na souSi nebo ve vzduchu, pak by nebylo moZn6 toto obrovsk6 mnoZstvi naloZit. (Z celkov6ho poötu vfce neZ mili6n druhü patii sice znaöny poöet k Zivoöichüm vodnim, o kter6 se Noe nemusel starat, ale bjval by musel vzit na palubu druhy, kter6 jiZ vymfely, napfiklad je5töry). Pomoci konceptu zäkladniho typu se s tfmto probl6mem müZeme vypoiädat. Pfedpoklädejrne, Ze Noe musel vzit povze jeden par, eventuelnö sedm jedincü kaZddho zäkladniho typu. Poöet zvitr, kterä ,bylo nutno nalodit, je pak roven poötu druhü (biospecies) dölen6mu 25 aZ 50; tento dölitel müZe moZnä bft i vy55i - piesnd öislo budeme znä$, aZ popfieme vöt5inu zäkladnich typü. JestliZe tedy potopu pieZilo jen nökolik milo zästupcü jednotlivfch zäkladnich typü, vyplfv| z toho, Ze dneini druhy (biospecies) patfici k jednomu zäkladnimu typu, pochäzeji z jedincü zachränönfch v ar5e, a Le tedy rozitöpeni na dne5ni druhy se uskuteönilo aZv dobö po potopö.
Obr. 29: Rychlä tvorba druhü: Roz5töpenizikladnfho typu brzy po potopÖ.
Skuteönö mluvf mnoh6 pro to, 2e rozdöleni druhü proböhlo velmi brzy po potopö. Je nutno si uvödomit, Ze v prvnich desetiletich a stoletich po t6to pievratn6 udälosti dochäzelo k mnohfm mfstnim katastrofäm. Zernö se jistö neuklidnila okamZitö. Jako düsledek mnoha let neklidu zemsk6ho povrchu mohlo dochäzet k öastfm oddölenfm populaci, kter6 se na zemi opöt roz5ifovaly. Tyto se pak mohly za rfrznych podminek pomoci mikroevoluce rozdflnö promöiovat, aZ ke vzniku novfch druhü (biospecies). Ve srovnäni s dne5nimi pomöry muselo dochilzet k öastöj5imu rozdöleni. To dävä moZnost pochopit rychl6 roz5töpeni zäkladnfch typü. MüZeme si pfedstavit, Ze toto rozStöpeni probihalo t6möf hvözdicovitö (obr. 29), protoZ.e z poöätku dochäzelo k mnoha rozdölenim populaci souöasnö. V pozdöjii dobö toto rozdölovänf bylo stäle pomalejSi. Jako dükaz pro tento pochod by mohly slouZit potiäe, kter6 mäme pii vyhledlväni püvodnfch forem v jednotlivfch zäkladnich typech. Podle toho, jak6 znaky zkoumäme, dochäzime k jinfm rodokmenüm.
25 Jak toto rozStöpeniprobihalo, nenf v jednotlivostech znamo. Zde leäi pole prlsobnosti, kter6 stejnö zajfmi vödce, kteff vöfi ve stvofeni, jako jejich kolegy vöffci v evoluci - i kdyz oba pfistupujf k b6däni s jinou motivaci. Proto jsou tvrzeni, uvedenä v tomto odstavci,znaönö spekulativni.Lze je viak piezkouiet a möly by podnitit vödeckd zkoumänf. Model zäHadnfto typu je plodnä pracovni hypotilzu
Model zäkladniho typu (nikoliv vSak uöeni o stvofenf!) je vödeckou teorii. Jako takovou ji viak nelze dokäzat. Je moZn6, Le na zäkJadö dalSich vödeckfch poznatkrl bude muset bft pozmönöna. Doposud byl tento model aplikovän pouze na velmi mälo skupin organizmrl - sice s dobrfmi vfsledky, ale pfesto chybf potvrzeni modelu v Sirifm rozsahu. Proto v bädänf, ktere vöfi ve stvofeni, oznaöujeme model zäkladniho typu jako ,pracovni hypot6zu'. To znamenä, Ze jde o teorii, popiipadö o hypot6zu, kterä d6vä podnöt k bädänf, ale neni prozatim dostateönö ovöiena. Naproti tomu v tomto bädäni, zaloäenärn na viie ve stvofeni, stoji vfra v biblickd svödectvf mimo jakoukoliv diskusi, tedy tak6 skuteönost, Ze Büh jednoho kaZddho podle jeho druhu.. .stvoiil Vfpovödfm Bible se v tomto bädäni pfiznävä n:irok na absolutni spolehlivost. Bible ov5em nefikä nic o tom, jak dnes mäme rozli5ovat zäHadni typy - tim se zabyvaji badatel6 a ti se mohou mjlit, jako ostatnö viichni vödci. Dosavadni bädänf v oboru zäkladnich typtl v5ak ukdzalo, Le lze dölat dobrou vödu, kdyZ völfme Bibli a stavime sv6 vfzkumy na jejim svödectvf. To znamenä v düsledku: nepochybujeme o uöenf o stvofenf (.kaZd6ho podle jeho druhu"), müZeme ov5em zpochybüovat v5echny vödeck6 teorie, kterö na tomto uöeni stoji - napi. model zäkladnfto typu. Täkovdto teorie, kterd musi odpovfdat faktüm a souhlasit s biblickjm svödectvim, mohou pomoci, abychom l6pe porozumöli BoZimu slovu i ze stanoviska vödy.
26
PfedloZenä publikace je aZ tieti v edici .Slovo a poznilniu. Ve viech jde o to, ukÄzal, Ze Bible je pravdivä kniha a Ze se na jeji vfpovödi müZeme spoldhat. Bible jistö nenf uöebnice pfirodopisu, ale nökdy se piirodopisnfch ot6zek dotflci. Möla by n6s klamat? Möl by Büh svfm dötem iikat nöco, co nesouhlasi? Jistö je potieba stäle znovu zkournat, zda Bibli skuteönö dobfe rozumime. Myslfm ale, Le skuteönö lze, jak to ffkä R. Junker, .dölat dobrou vödu', kdyZ stojime na biblick6m stanovisku. znaön6, dävka opatrnosti Je k tomu potiebnä a tolerance. TöZko nökdy piesnö zjistime, jak to pfi stvoieni doopravdy bylo. KaZdf mä prävo na sv6 ptusvödöeni a svüj zpüsob viry. ProtoZe uznäv'ärne, Le to tfeba mohlo bit i jinalq chceme pfistupovat ke vSem lidem tak, abychom je nezraiovali. VErfme ov3em, Ze Bible je spoletrliv6 slovo BoZi. Pokud, jini kiestand vidi stvoieni a dalSi historii jinak, möli by to jasnö vysvötlit a podepiit Pismem. Mävnout rukou nestaöi, to je samo o sobö velmi netolerantniJde totiZ o mnoho. Cel6 dvö generace naSeho näroda byly vychoväny v marxistick6 ideologii. Marxismus nevyplynul z niöeho. Jeho podstatou byl darwinismus. na aplikaci darwinismu Vlastnö je marxismus spoleöenskd pomöry. Podle toho by vlastnö totalita nebyla nic 5patn6ho. Prosazovali se ti ,nejpfizpüsobivöjöi'. Pokud Livot vznikJ iäm od sebe, jakousi nähodou, pak mlsi skuteönö pieLivat jen ti nejsilnöj5i, ti s nejosttuj5fmi lokty a nejhlasitöj5imi üsty. Ti slabi at udölaj( mfsto. My se chceme od marxistick6ho my5leni osvobodit. TouZime po normälnfch mezilidskych vztazich, po pravdivosti, sluinosti a uSlechtilosti. Myslim, Le 1e potieba zaöit üplnö dole, u teoretick6 podstaty marxismu - u darwinismu. Darwinismus stoji na piedstavö vfvoje smörem vzhüru. Marx to pienesl do spoleöensk6 oblasti. elovOk je v podstatö dobrf, jen se musi trochu vyvinout, dostat se do spravedlivfch pomörü a bude räj na zemi. ZaLrli jsrne bolestnö, Le to tak nenf. Bible tfkä, Le ölovök je zly, hfiSnf a zkaircny a Ze se musi zrroyuu. Jestli chceme, aby se döjiny .narodit poslednich 40 let neopakovaly, pak musfme najit jinf a to pravdivf - svötovf n6zor. \ßfim, Ze jsme se nevyvinuli püsobenim nähody, ale Ze jsme byli stvofeni. NaSe posläni je bft na Zerni
27 obrazem BoZ,irn a tit s na3im Stvofitelem. Jen tak müZeme Zit dobfe a spravedlivö. \ßfil jsem v Boha uZ jako student,ale nedovedljsem svou viru vZdy obhäjit.Yzdyt ptuce bylo dol<äz6no', Ze Bible se v rrlznfch vöcech mili, Le je to kniha v mnoha ohledech zastarall- \&iit v Boha pro mne znamenalo odloZit rozum. A to se mi nezd6lo - proö mi ho Büh tedy vlastnö däval? Jsem velice räd za snahy spoleönosti 'Slovo a poznitniu, Ze chce uk6zat, i:e pr6vö Bible - kdyz ii doble rozumime - näm dävä dobrf a jasnf pohled na Livot,a Le se za svouviru nemusimestydöt. Dodnes se ve vöt5inöuöebnic uöi evoluce.Dölä se tu dost öasto i vödomö - kliöka. Zamöiuje se totiZ makroevoluce a mikroevoluce. Dokumentuje se mikroevoluce a sugeruje se pfedstavamakroevoluce. Mikroevoluci samoziejmö lze pozorovat, nakonec ji uöi i Bible. Püvodni lid6 byli jen dva, pozdöji Bible klade vedle lidf bilich i öernochy, coL krdiÖti pieklädali dojemnfm slovem ,mouftnin'. R Junker se näm snaZidät my5lenkovf model, jak se jednotliv6 druhy mohly uvniti danich hranic pfetväiet. Tedy mikroevoluce, pfizprlsobovänise, vfbör, to je moZn6 a ,biblick6'. Odmitäme ale makroevoluci - tedy n6zor, ze by se tieba z ryb möly vyvinout obojZivelnici,z nich päci atd. To Bible neuöi a taky to je3tönikdo vödecky nedokäzal. Autor vychizi z blblickd vfpovödi, Ze Brih stvofil ,kaZd6hopodle jeho druhu'. Tak to stoji v püvodnim textu, i ve v5echdobrfch ptukladech.V öe5tinöov5em naralirne na probl6m. Kralickf text pravi, Ze Büh stvoiil kaZd6ho podle jeho ,pokoleni'. Je to takov6 mil6 slovo asi jako .mouienin*. Ale svädf k üsmövu a mävnuti rukou. V modernim tzu ekumenick6m piekladu autofi zase popustili uzdu fantasii a vötu pozmönili na .Büh stvofil rozliön6 druhy Zivoöichü'. Tedy piesnö to, co hebrejskj text nefikä. Bible ffkä, Ze Büh stvofil kaZd6ho podle jeho druhu. R Junker zavädi pro tento stvotunj druh pojem zäkladniho typu. Däv6 tfm biologüm do ruky nästroj, aby mohli vödecky pracovata pfitom stätna biblickdm zäkJadö. Vöda asi töZko nökdy dokäZe Bibli'. Je ale dobfe, kdyZ näm ukäZe, Ze opravdu nemusime odklädat rozum, kdyZ se rozhodnemehledatBoha a vöfit mu. Nakonec jen Slovo Boi:i je pravda.Jen ono näs müZe skuteönöpromönit, abychom Zili dobfe a spravedlivö. P6n JeZiSve sv6 poslednf modlitbö iekl .Slovo tvd je pravda'. Bez dobr6ho zilkJadtt,bez pravdy,bez Boha a jeho Slovanölovök velice brzy stoji na nöjak6m
28 jindm - a tedy nepravdivdm - z6lrJadö.Je smöSnd a tragick6, kdyZ se närod chce osvobodit od näsledkü marxismu, ale ani vöffci lidö se nedokäZi postavit proti jeho teoretick6z6kladnö. Aspoi my ldesfan6 bychom möli ukäzat, Ze bereme Bibli väZnö jako slovo Nejvy5Sfho,jako slovo Boha, kterf uöinil nebe i zemi Pak bude Bible pietväfet näi Zivot, abychom byli Bohu pfijemni a lidem uZiteöni. Jan Stifter, Wettingen, Svj'carsko
Souöasnövychäzejf v edici.Slovoa poznänf" publikace: näsledujfcf
o Pochäziölovökz Adama? . Päd ölovökaa biologie VydavatelstvfJAMInabfzfkromö töchto odbornfchpublikacirovnöZbroZuru:
- fascinujicf . DINOSAURI stvoieni Je to metodickäpublikace,kteräpiinäSf biblickfpohledna problematiku dinosaurü a kteräje vhodnäpro pouZiväniv rodinö,ve Skolächnebo dorosteneckfchkrouZcich. Publikacelze objednat u: VydavatelstvfJAMI,P.O.BOX 94 736 08 Haviiov21 nebo: Kiesfansköknihkupectvf Kounicova 15,602OOBrno
