Eva Tylová KUDY, KUDY DÁLNIČKA

Eva Tylová KUDY, KUDY DÁLNIČKA

Na návštěvě ZA VYDROU DO TŘEBONĚ

Téma EKOLOG A EKOLOGISTA

Vladimír Molek BOLETICE – VÝZNAMNÉ PTAČÍ ÚZEMÍ ROKU 2006

PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC

C AL L A České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected]., web: http://www.calla.cz. Poradna: Po 9–13h. (především energetika), Út 13–17h. (především všeobecné poradenství), St 9–13h. (především ochrana přírody a krajiny) ČES KÝ N A DAČ N Í F O N D P RO V YD RU Třeboň, Jateční 311 Tel. 384 72 20 88 (M. Šimek 723 654 478), e-mail: [email protected], web: http://www.otter.trebone.cz/. Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (M. Pacovská 775 364 625). Poradna: Út a Čt 15–18h., St 9–12h. DŘÍPAT K A Prachatice, Rumpálova 402 Tel. 388 317 806, 724 081 117, e-mail: [email protected], web: http://www.dripatka.cz Poradna: Po a Čt 16–18h. EKO LO G I C KÝ P R ÁV N Í S E RV I S Tábor, Převrátilská 330 Tel: 381 253 904, fax: 381 253 910, e-mail: [email protected], web: http://www.eps.cz/ Poradna: St a Čt 13–17h. FLO R I A N U S Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: 774 690 755, e-mail: [email protected], web: http://florianus.wz.cz. Poradna: Út 10–13h., Čt 14–18h. INK A N O Písek, Píseckého 131 Tel.: 382 210 319, e-mail: [email protected], web: http://new.inkano.cz/ Poradna: Po 8–12h., 13–16h. ROS A České Budějovice, Nádražní 55 Od 1. března 2006 nová adresa: Senovážné nám. 9, České Budějovice Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosa.ecn.cz, Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9–12h. a St, Čt 12–18h. ŠÍPE K Český Krumlov, c/o Gymnázium, Chvalšinská 112 Poradna: (c/o ČKRF, Masná 131, 381 01 Český Krumlov) Út 9–12h. a 13–16 h., Čt 9–12 h. Tel.: 380 704 620, e-mail: [email protected]; [email protected] Knihovna a poradna: Po 13–17 hod (kancelář v budově gymnázia) Tel.: 380 714 048, 721 179 755, e-mail: [email protected], web: http://sipek.roklinka.cz ŠMI D I N G E ROVA K N I H OV N A Strakonice, Pobočka „Za Parkem“, Husova 380 Tel.: 383 323 021, e-mail: [email protected], web: http://www.knih-st.cz. Poradna: Po – Pá 7.30–16h.

SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI

VÁM NABÍZÍ: v v v v v v v v v v v v v v v v

Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice,

která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.

Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna www.mesicvedne.cz

Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách, která vzniká v rámci projektu, podpořeného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR, prostřednictvím MŽP ČR. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady.

Vydává: Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC Partnerské organizace projektu: Sdružení Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO, SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek, Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta managementu VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj Adresa redakce: KRASEC, Rosa, Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice e-mail: [email protected] Odpovědná redaktorka: Zdenka Jelenová

OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK

BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY OTEVÍRACÍ DOBA: ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“ PO – PÁ 8,30 – 18,00 VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB SO 8,30 – 12,00 BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS… Bližší informace VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ na tel. č. 603 266 753, MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY 387 315 856 PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA… SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“ KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU

Redakční rada: Libuše Jozková, Jiří Guth, Vladimír Molek, Jan Nový, Petr Resch Sazba a grafická úprava: MADART, Vodňany (www.madart.cz) Tisk: TISKÁRNA HEMALA, Písek Evidováno: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312 Krasec č. 3 vyjde: 4/2006 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Předplatné: viz objednávka na zadní straně obálky, info: tel. 387 432 030, e-mail: [email protected] Inzerce a výměnná reklama: tel. 607 777 993, e-mail: [email protected] © KRASEC 2006 Velké foto na obálce © Jiří Bohdal

E DI TOR IA L

Z OB S A H U AK TUÁLNĚ zprávy od partnerských organizací

ZDENKA JELENOVÁ

P OH L E DE M

Hlavním argumentem odpůrců bezzásahového režimu v parku je strach z rozšíření kůrovce a obava z odlivu turistů z tzv. sežrané Šumavy. Chtějí Šumavu „uzdravovat“, což je jistě obtížné, když nevíme, jak se příroda bude vyvíjet... Radovan Holub

4–5

Petr D ostálek Pěstujme staré odrůdy

6

Zuzana Guthová „Nám, Pane, zachovej čisté srdce“

7

V ladimír Molek Boletice – významné ptačí území roku 2006

8

Radovan Holub NPŠ – konec sporu dvou koncepcí?

9

Zdenka J elenová Expertkou EU na Sibiři

11

M ichal B ernard O nakládání s obecním a krajským majetkem

12

ZIMNÍ PŘÍLOHA PR O R ODINU

13–16

M ilan Štefanec 10 let budování hypermarketismu v Čechách ZA VYDROU DO TŘEBONĚ

STRANA 10

Pozornost věnují především otázce náhrad škod, způsobených vydrou říční jakožto zvláště chráněným živočichem. Co se tedy děje, pokud přijde majitel rybníka, který je přesvědčen, že mu ryby sežrala vydra? Zdenka Jelenová

17

B oris Cvek a Jan Nov ý TÉMA: „Ekolog a ekologista“ 18 – 19 V lastimil Marek Kapka vody

20

I vona Matějková Poselství Přírodních Bytostí 21 PANOR AMA tipy na webové stránky, nové výrobky, knihy, projekty 22 – 23

HYPARMARKETISMUS

STRANA 17

Skoro každý hypermarket, který plánuje výstavbu nového centra, obhajuje svůj záměr také tvrzením o nových pracovních příležitostech pro místní.... Spočítal ale někdo, kolik míst naopak zanikne v malých samoobsluhách a pultových prodejnách? Milan Štefanec

Eva Tylová Kudy, kudy dálnička…?

24

OHLASY – DOPISY

25

K Ř Í ŽO V K A , Ú K O L P R O NEJMENŠÍ 26

než pořízení nového. Myslím, že za to nemůže Karel Marx ani Adam Smith, ale je to prostě tak. Z abstraktnějších viníků se nabízí „převládající ekonomické paradigma“, „globalizace“ anebo „technologický JIŘÍHO GUTHA rozvoj“. Samé příliš velké cíle, něco, co čtenáři našeho časopisu ani [email protected] všichni ekologičtí poradci sítě KRASEC pospolu nedokážou rychle a účinně změnit. Záchranné lano nám hází – jako i v jiných případech – Hana Librová. Lidé pestří, zelení, vlažní i váhaví, hrdinové jejích knížek, si totiž dopřávají ekologický luxus! Když si našetříte, můžete si dovolit nějakou tu opravu! To přece zdaleka neplatí a asi ještě dlouho platit nebude Příklady táhnou, věděli (a říkali) už staří. Když poradce tlumočí druhým, pro každého. Ale i pro toho, kdo si to dovolit nechce nebo nemůže, co sám vyzkoušel, bývá nejpřesvědčivější. Proto je tak těžké přesvědči- mám jednu radu od pánů Máchala a Vlašína, klasiků šetrného životvě radit, že je lepší porouchané přístroje a jiné věci dávat opravit, nežli je ního stylu: vyřazené spotřebiče je správné nabídnout zdarma některému opraváři, který z nich může využít na náhradní díly to, co by„po konzumním způsobu“ vyhodit a pořídit si nové. Především opraváři stojí nějak mimo hlavní informační a reklamní toky. chom jinak zbytečně vyhodili do odpadu. Dopídit se opraváře v příslušném oboru a v dostupné vzdálenosti bývá Snad přitom jako já narazíte na seriózního soukromého opraváře, první zkouška našeho „zeleného“ odhodlání. Další komplikací bývá který ve sklepní dílničce nabízí vysoce kvalitní ruční práci za nepatrkrátká otvírací nebo pracovní doba. To nejtěžší, něco, co bychom na- né ceny. Místo vývěsního štítu má jen jmenovku na zvonku a klidně šim klientům nejraději zatajili, jsou ale náklady, prostě cena za opravu. ignoruje globalizaci i paradigma. Snad ho najdete i vy, toho zvláštU mnoha výrobků platí, že oprava bývá stejně drahá nebo ještě dražší, ního hrdinu naší doby.

Hrdina

naší doby

3 Jihoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí

Chtěla bych vám poděkovat za přízeň a požádat o shovívavost. Náš časopis je nový, hledá ještě svou přesnou podobu i náplň, a budeme velmi rádi, když nám pošlete své postřehy, náměty a připomínky. A ještě raději budeme, když si náš – a váš – Krasec i přes všechny případné výhrady objednáte či doporučíte svým známým.

STRANA 9

foto Zdenka Jelenová

Pokud jde o následující stránky, najdete na nich tentokráte mnohem více zajímavostí z regionu (například z Boletic a ze Šumavy skoro samé dobré zprávy), aktuální rozhovor s ředitelkou třeboňského Českého nadačního fondu pro vydru, která se před pár dny vrátila ze Sibiře, spoustu rad a tipů, jak zcela prakticky přispět k ochraně přírody i k vlastní šetrnější spotřebě, v rámci prostřední dvoustrany (kterou je možno bez problémů vyjmout) další výborné recepty od Líby, právní poradnu, a také nápady pro děti – motivované dnes vydří tematikou.

NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA

foto archiv redakce

Vítám vás u četby druhého čísla jihočeského časopisu o životním prostředí. Chtělo se mi napsat „zeleného“ nebo „pro zelené“, ale to se hned musím zastavit u jedné námitky, kterou vyvolalo číslo první, respektive hned můj úvodní text. Prý spoustu čtenářů „ta zelená“ odradila či odradí. Nu – asi je tomu tak. Jenže my (tedy KRASEC jakožto krajská síť ekocenter) prostě máme k té zelené blízko, a vlastně ani nechceme dělat časopis pro lidi, kteří na to nepohlížejí aspoň trochu podobně. Rozhodně nechceme být časopisem pouze pro ekologické aktivisty, nechceme být časopisem vyhraněně kritickým ani nesmiřitelně fundamentalistickým, ale přece jen se chceme dost jednoznačně profilovat. A to jednak regionálně – přívlastek JIHOČESKÝ by měl být hodně důležitý, a jednak tematicky – tedy skutečně o životním prostředí a o přírodě, a hlavně pro lidi, kterým stejně jako nám na kvalitě a ochraně přírody a životního prostředí záleží. Věřím, že patříte mezi nás.

foto Jiří Kadoch

Vážení čtenáři,

A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C

památky Slunce pro památky EDVARD SEQUENS,

[email protected]

Sdružení Calla se již několik let snaží otevírat hem solárních instalací a památek vypadá u diskusi o problémech, které brání ve využí- „slunečního lídra“ v Německu, od místostavání obnovitelných zdrojů energie. Naposle- rosty Litoměřic Jiřího Landy o tom, kterak dy se tak stalo v rámci diskusního semináře se podařilo skloubit ochranu městské paSlunce pro památky, který jsme zorganizovali mátkové rezervace se „solárky“, na něž Live spolupráci s Ligou ekologických alternativ. toměřice samy poskytují dotaci, a od Jana Reagovali jsme tak na množící se střety mezi Pokorného a Vladimíra Kučeravého z třezájemci o solární kolektory či fotovoltaické boňského TIC příspěvek o vydařeném soupanely a orgány památkové péče. Seminář žití solárního systému s renesančním dopořádaný v českobudějovickém KD Metro- mem v Jindřichově Hradci. Jana Vozábalová pol se setkal s velkým zájmem zainteresova- z oddělení památkové péče Krajského úřaných odborníků z obou stran „sporu“. du spolu s Bohuslavem Mičanem z NárodníPřítomní si kupříkladu od Jitky Feitové z Uni- ho památkového ústavu představili pohled verzity v Bambergu vyslechli, jak to se vzta- z pozice ochrany kulturního dědictví. Z nad-

florianus Florianus – přírodní zahrada

ŠTĚPÁNKA CHARVÁTOVÁ,

Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí

4

[email protected]

V polovině listopadu bylo v Jindřichově Hradci, za účasti starosty Karla Matouška, slavnostně otevřeno nové „zelené centrum“ sítě KRASEC – eko-poradna Florianus. Sídlí v bývalé klášterní zahradě, kde již vzniká veřejně přístupná přírodní zahrada. Florianus nabízí veřejnosti (v J. Hradci, ale prostřednictvím dalších eko-poraden sítě i jinde) specializované poradenství a konzultace v oblasti přírodních zahrad, zajištění odborné literatury, přednášek a odborných seminářů. Začátkem roku uspořádal Florianus přednášky pro veřejnost „Nebojte se přírodních zahrad“ a „Perla jižní Moravy – Podyjí“, v květnu se bude podílet na zahájení velké putovní výstavy jindřichohradeckého muzea fotografie ,,Člověk

a krajina‘‘. Centrum chce spolupracovat na rekonstrukci přírodní zahrady surrealisty Jana Holuba (s Jindřichohradeckou kulturní společností) a na projektu dětského hřiště v J. Hradci. V současné době probíhá jednání s rakouskou stranou o spolupráci na mapování přírodních zahrad u nás, v Rakousku a na Slovensku. Mnozí si možná pod pojmem „přírodní zahrada“ představí jakýsi zpustlý, neudržovaný prostor s minimálními zásahy člověka. Náš záměr je ovšem jiný: rozmanitá a pestrá zahrada, plná života. Záleží jen na majitelích, zda chtějí zahradu vystříhanou, pravidelnou, nebo nechat „pracovat“ přírodu samotnou a jen ji usměrňovat – v obou případech však můžeme využívat pří-

hledu se pak na problematiku podíval Tomáš Hájek, dnes již generální ředitel Národního památkového ústavu: „Ochrana životního prostředí a ochrana kulturního dědictví jsou v této době menšinovými veřejnými zájmy. Proto musí spolupracovat, jsou ke spolupráci přímo odsouzeny. Jen se jí musíme naučit.“ Některé příspěvky, které na semináři zazněly, jsou ke stažení na stránkách www.calla.cz. Diskuse v průběhu semináře byla velmi živá. Bohužel se ukázalo, že cesta k vzájemnému pochopení bude ještě dlouhá. Názorným příkladem může být instalace solárních kolektorů v Holašovicích, která je sice viditelná jen z humen, není na střeše, ale na konstrukci v zahradě, ale přesto dle úředníků ve vesnické památkové rezervaci UNESCO nemá nic obdobného co dělat. A tak nám nezbývá, než se nadále snažit vzájemné hrany střetu obrušovat, protože jsme vážně na jedné lodi.

rodní zásady. Na suchá místa vysadit správné rostlinky (ne vlhkomilné), chemii nahradit biologickou ochranou a vhodnou kombinací rostlin odpudit plevele i škůdce. A ještě ušetřit, když použijeme dešťovou vodu místo vody z kohoutku, nebo svůj vlastní kompost namísto rašeliny! Založíme tak zahradu, kde nebudeme nacházet otrávené krtky, na které jedy konečně zabraly, nebo mrtvé ptáky, kteří pozřeli jedovatý hmyz. Vždyť existují i jiné způsoby, jak se zbavit škůdců a plevelů, nebo ještě lépe – jak se s nimi naučit žít a omezit je tak, aby příliš neškodili. Vznikne pak oáza, ve které najdeme klid a únik před každodenním stresem. Pro časopis Krasec připravujeme sérii článků, které přiblíží způsoby a principy péče o přírodní zahrady. Zájemci o radu či konzultaci jsou vítáni v eko-poradně (kontakt a otevírací doba viz str. 2). Autorka pracuje jako specializovaná poradkyně v centru Florianus.

rádce

Malý šípkový rádce JOSEF JANOŠŤÁK,

[email protected]

V prosinci uplynulého roku dokončila ZO ČSOP Šípek přípravu publikace „Malý šípkový rádce aneb Co dělat při ohrožení našeho životního prostředí“. V rámci projektu KRASEC by měla brožura v nákladu 4 000 výtisků vyšla začátkem února a je distribuována občanům Českého Krumlova, do veřejných a vzdělávacích institucí celého okresu a eko-poraden sítě KRASEC. „Rádce“ bude také umístěn na webových stránkách http://sipek.roklinka.cz, kde bude podle potřeby průběžně aktualizován. Hlavním autorem publikace je Mgr. Pavel Pejcha. Je napsána především pro podmínky českokrumlovského okresu, ale zaměření, kontakty a rady tuto hranici značně přesahují. Díky tomu publikace nabývá univerzální platnosti. Najít v ní můžete radu, jste-li například svědky nezákonného kácení dřevin, týrání zvířat, vypalování trávy, znečišťování vody a ovzduší. Také ale v případech, když máte zájem zjistit kvalitu vody pitné i ke koupání, co dělat s nalezeným zraněným zvířetem, na koho se obrátit při hledání vhodného a k přírodě příznivého způsobu vytápění nebo se poradit, co patří do kontejnerů na tříděný odpad a jak naložit s tím zbylým. Také se v ní dozvíte, co jsou ekologicky šetrné výrobky a biopotraviny, kde je nakoupit nebo co si představit pod pojmem ekologické zemědělství. V radách ani kontaktech na instituce a ekologické organizace však brožura při všech snahách o úplnost zajisté není vyčerpávající. A to je i výzva pro její budoucí uživatele. Budeme rádi za oznámení nových vhodných informací a zjištěných nedostatků či změn.

A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C

Interpretace místního dědictví

dědictví

ZUZANA GUTHOVÁ,

[email protected]

Stejnojmennou metodu komunitního rozvoje, kterou propaguje v České republice Nadace Partnerství, jsme testovali v uplynulém roce na Borovansku. Spolu s místními klíčovými partnery jsme se pokoušeli zjednodušeně najít odpověď na to JAK ocenit NĚCO, co stojí v území ZA TO. Postupně jsme se shodli na tom, že nám záleží na oživení tradice a povzbuzení patriotismu u místních obyvatel, zejména dětí. Za to cenné a opomíjené jsme označili staré místní příběhy, pověsti a legendy. Protože zejména děti a mládež preferují aktivní formy poznávání, připravili jsme mapu s šesti výletními okruhy za místními příběhy a s pasem borovanského cestovatele. V restauracích borovanských osad získají malí i velcí cestovatelé razítko s motivem některé z borovanských pověstí a za sběr všech razítek pak malou odměnu. Celoroční putování bude odstartováno společnou akcí v květnu, kdy vedle mapy a prvních razítek bude na malé cestovatele čekat i řada překvapení přímo na stezkách za pověstí. Věříme, že akcí zahájíme novou tradici, která přispěje k zapuštění kořínků nejen malých Borovánků v krajině domova. Borovansko a jeho příběhy můžete poznávat i vy. Mapy s pasem borovanského cestovatele budou k mání v informačním centru Borovan. Více informací o květnovém startu putování získáte na www.borovany-cb.cz.

Další

zářivé zářivé plány?

EDVARD SEQUENS,

[email protected]

/JČ KRAJ/

Výstava „Jak třídit odpady“ se konala začátkem ledna ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích. Připravila ji zdejší ekoporadna KRASEC ve spolupráci s firmou EKO-KOM, a. s. Dvanáct informačních vývěsek návštěvníkům srozumitelně zodpovědělo mnoho otázek týkajících se třídění a recyklace odpadů. Zájem o tematiku projevily i některé základní a střední školy, kterým knihovna výstavu nabídla k zapůjčení. V prvních únorových dnech výstava poputuje na Střední odbornou školu v Blatné. /ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA/

Zajímavá a inspirativní přednáška o možnostech sběru hub v zimním období se uskutečnila v sobotu 7. ledna v prachatické čajovně U hrušky. Praktický mykolog Vladimír Špatný provedl příchozí zimní přírodou pohledem houbaře a okořenil zajímavé povídání i několika recepty houbových specialit. Posluchači se mimo jiné dozvěděli, že zimní houbaření s sebou nenese riziko otravy, protože vzhledem k počtu rostoucích druhů postačí jen minimální znalosti a představte si, jak vystupujete z vlaku uprostřed ledna s plným košíkem. Nádhera! Má to ovšem přeci jeden háček: nesmí být tolik sněhu jako letos. Ne že by houby nerostly, ale lopata a sněžnice nejsou pro houbaře příliš typické náčiní… /DŘÍPATKA/

V polovině ledna se v Prachaticích v centru ekologické výchovy Dřípatka konalo víkendové setkání zástupců organizací sdružených v síti KRASEC. RNDr. Zuzana Guthová (ředitelka Rosy a vedoucí celého projektu) vysvětluje některé zásady partnerství organizací. foto Petr Drahoš – Calla

5 Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí

Jednou z nejdůležitějších aktivit sdružení Calla je nabídka právní a informační pomoci obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště radioaktivních odpadů. S problematikou jaderné energetiky ovšem souvisí i další reálná hrozba pro jihočeské obce: otevírání nových ložisek těžby uranu. Uranový průmysl v naší republice hledá nové příležitosti a hrozí těžbou také na jihu Čech. Nahrává mu zvyšující se cena uranu na světových trzích. Českobudějovické pracoviště ministerstva životního prostředí před koncem roku zamítlo žádost firmy TIMEX ZDICE, s. r. o., která chtěla stanovit tzv. průzkumné území pro vyhledávání ložisek uranu na Strakonicku u obcí Mečichov, Hlupín, Bratronice, Nahošín a Doubravice. Podle již dříve provedených průzkumů jsou zde v podzemí odhadované zásoby uranu ve výši 1824 tun. Firma se proti odmítnutí odvolala, a tak nyní vše bude záležet na rozhodnutí ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Stejná situace je na východě Českomoravské vysočiny, kde se ve stejném ohrožení ocitla území obcí Horní Věžnice, Jamné a Tasov, ale územní odbor ministerstva životního prostředí těžbu také nepovolil. Zato horníci v posledním uranovém dole v Evropské unii – v Dolní Rožínce – si na čas oddychli. Vláda na popud ministerstva průmyslu a obchodu opětovně prodloužila těžbu, tentokráte do roku 2008 a toto datum nemusí být konečné. Slovy jednoho z rožíneckých odborářů: „Od roku 1985 jsme ustupovali, těžbu jsme ubránili a nyní došlo ke strategickému zlomu!“ Současně bude pokračovat navazující provoz chemické úpravny rud v Rožné. Odkládá se tak sanace lokality, která v důsledku znamená prodražení a vyšší zátěž životního prostředí. Okolí Dolní Rožínky již nyní zatěžuje 406 tisíc m2 hald po těžbě uvolňujících radon, a zejména pak 90 ha radioaktivních a toxických odkališť. Škody po těžbě a zpracování uranu jsou v celé republice vyčísleny na 57,6 miliardy Kč. Do roku 2040 bychom je měli platit z našich daní, protože v ceně uranového koncentrátu, který nyní téměř výhradně odebírá ČEZ, zahrnuty nejsou a nikdy ani nebyly. Programy na útlum uranového hornictví dosud od roku 1989 do roku 2004 vyčerpaly z veřejných prostředků 18,8 miliardy Kč. Představy o otevírání nových zářících dolů na jihu Čech jsou tedy více než děsivé.

1,2 mil. Kč na „Grantový program na podporu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a podporu stanic pro handicapované živočichy“ schválilo v rozpočtu pro rok 2006 zastupitelstvo Jihočeského kraje. Bližší údaje pro žadatele o podporu budou v průběhu března zveřejněny na internetových stránkách Jihočeského kraje (www.kraj-jihocesky.cz), další informace je možno získat u Libuše Jozkové, Krajský úřad, oddělení ochrany přírody a krajiny, tel. 386 720 803, e-mail: [email protected]. V rámci významných akcí kraje v roce 2006 schválilo zastupitelstvo částku padesát tisíc korun na podporu aktivit připomínajících na jihu Čech Den Země (22. 4.).

Z R E G I ON U

Pěstujeme odrůdy staré odrůdy! PETR DOSTÁLEK Rozmanitost života můžeme chránit nejen ve volné krajině a v chráněných územích, ale také na polích, v zahradách a sadech, protože i pěstované, tedy kulturní rostliny jsou nedílnou a důležitou částí biodiverzity. Současné zemědělství totiž svými vysoce produktivními moderními odrůdami vytlačilo Tyčkový fazol Myší je typický svými dlouhými a křehkými lusky. foto autor na okraj zájmu, ba k samotnému vyhynutí mnoho krajových, místních a starých odrůd, které jim sice svým výnosem nemohou konkurovat, leč mají mnohdy cenné vlastnosti – jsou např. nenáročné na podmínky pěstování, mají dobrou chuť nebo zajímavý vzhled. Nekomerční nabídku některých krajových odrůd přináší svépomocný Seznam starých a krajových odrůd připravovaný každoročně obecně prospěšnou společností Gengel ve spolupráci s aktivními pěstiteli.


6

Dumlík má lahodnou máslovou dužinu a chutná výborně jak v polévkách tak v salátech. foto autor

Podle odhadů FAO (světová organizace pro výživu a zemědělství) zmizelo během 20. století tři čtvrtiny všech odrůd zemědělských plodin – tento fakt nutí k zamyšlení. Přispět k záchraně a uchování genofondu starých a krajových plodin mohou i drobní pěstitelé, kteří je na svých zahradách a zahrádkách mohou vysévat jak pro své potěšení, tak pro praktické využití v kuchyni. Pro svou skromnost jsou tyto odrůdy vhodné pro ekologické pěstování, kde se vyhýbáme používání agrochemikálií a naopak spolupracujeme s přírodou (třeba podporou užitečných organismů). V Seznamu o.p.s. Gengel je celá řada cenných sort. Například dumlík – krajová žlutomasá odrůda tuřínu z Krkonoš, která tamním horalům poskytovala obživu i v době neúrody brambor, tzv. šparglové fazole, kdysi hojně pěstované na jihovýchodní Moravě, ale také valašská jadernička přinášející sice menší ale velmi dobrá, aromatická a dobře skladovatelná jablíčka, nebo šanta kočičí coby

příklad málo známé aromatické bylinky na přípravu chutných čajů či dýně pečárka, která se rozpůlená peče v troubě jako chleba a dužina se po upečení vydlabává lžičkou přímo ze slupky. Seznam se každoročně aktualizuje, pro rok 2006 je již k dispozici. Zájemci si o klasickou papírovou verzi mohou napsat na adresu: Gengel, Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny – podmínkou je přiložit poštovní známky za 42,50 Kč (výrobní náklady – kopírování ) + 15 Kč na poštovné, celkem tedy známky za 57,50 Kč, a obálku A5 s předepsanou adresou (do rohu napište slovo Seznam). Novinkou letošního roku je zveřejnění kompletního Seznamu starých a krajových odrůd na internetu – http://gengel.webzdarma.cz; zde také spatříte některé odrůdy na fotografiích. A pozor – s objednávkou příliš neotálejte, protože uzávěrka objednávek osiv je již 10. března 2006! Autor je ředitelem Gengel, o. p. s.

Solární stříbro pro Jihočechy EDVARD SEQUENS,

[email protected]

Vyhlášením nejúspěšnějších sídel a zajímavých instalací vyvrcholilo 22. listopadu 2005 klání obcí a měst o body za využívání energie Slunce – „Solární liga ČR“. Po vzoru Německa, kde se rozvíjí již pět let, ho u nás organizuje druhým rokem občanské sdružení Liga ekologických alternativ za podpory Státního fondu životního prostředí a některých firem z oboru. Solární ligy se letos zúčastnilo 386 obcí a měst s téměř 14 000 m2 modulů, z čehož je přes 12 tisíc metrů kolektorů teplovodních a zbytek připadá na panely fotovoltaické. Pomyslný titul Solární mistr ČR na čele souhrnné kategorie pro všechny systémy a všechna sídla sice zůstal i letos dosud nepřekonané Rusavě ze Zlínska s pětisetmetrovým systémem na koupališti, druhé místo opět Božímu Daru z Karlovarska a třetí i letos Pístině z Jindřichohradecka (tutéž trojici nikdo z trůnů nesesadil ani v kategori-

ích pro termické systémy a pro sídla pod 5 000 obyvatel, kde je stejné pořadí), avšak v dalších třech kategoriích vyskočili na stupních vítězů nejvýše noví tři „solární mistři“: mezi městy nad 50 000 obyvatel Plzeň (následována Ostravou a Libercem), mezi těmi od 5 do 50 tisíc obyvatel Jindřichův Hradec (třeboňská firma ENVI, divize Solarglas, zde na bazénu „vystřihla“ unikátní instalaci – 96 kolektorů Heliostar o ploše 192 m2 k ohřevu či předehřevu vody pro plavce i pro sprchy), v kategorii fotovoltaiky pak Pňovany u Stříbra (před Vilémovem na Olomoucku a Jankovem-Holašovicemi na Českobudějovicku). V bodování krajů Jihočeši jen těsně skončili druzí za Plzeňským krajem. Průběh loňského zápolení mohli zájemci sledovat na webové stránce www.solarniliga.cz, kde jsou i kompletní výsledky. Stejně tak zde bude i Solární liga 2006, která právě startuje. (Podle tiskové zprávy Ligy ekologických alternativ)

Z R E G ION U

Kulturní krajina tak, jak ji známe, vznikala dlouhodobým působením člověka. Klučení lesa, zakládání rybníků i přehrad, obdělávání půdy, vytváření mezí i jejich následné rozorávání, to vše zanechalo v naší krajině nesmazatelné stopy. Vedle činnosti člověka a stop po způsobu jeho obživy nese krajina i otisky víry. Nejčastěji víry katolické vtělené do podoby drobných sakrálních staveb rozsetých ve velkém množství po celé české krajině… foto Jan Voběrek

„Nám Pane zachovej srdce čisté srdce…“

ZUZANA GUTHOVÁ,

[email protected]

Jen v okolí Borovan jsme podobných stavbiček našli na šestapadesát. Křížky, boží muka či drobné kapličky jsou odrazem naděje, lásky i víry našich předků. Naděje v dobrou úrodu a Boží ochranu třeba před krupobitím, lásky k bližním i k Bohu a víry ve smíření a odpuštění. Upomínají na padlé z 1. světové války, tragická úmrtí, vážou se k nim pověsti a legendy. Mají svoji historickou a mnohdy i uměleckou hodnotu, jejich stav odráží kulturnost společnosti, úroveň našeho citu pro dědictví i estetiku krajiny, spolu s vysazenými stromy tvoří jedinečné a nezřídka i jediné krajinné dominanty. Paměť těch borovanských jsme se pokusili oživit shromážděním jejich historie a příbě-

Ukradená hlava Historie většiny staveb se nedochovala, s mnohými jsou však spojovány legendy, mající snad v historii svůj původ. – „Při kraji osady Dvorec u Borovan stojí žulová boží muka s malým kovaným křížkem. Podle pověsti chtěl kdysi boží muka strhnout a zničit Jan Žižka. Uvázal kolen nich provaz a zapřáhl za kobylu. Kobyla neměla dost sil boží muka vyvrátit. Klekla poprvé, klekla podruhé i potřetí. A tak Žižka od původního záměru upustil a nechal kámen stát. Co nezvládl udatný bojovník v 15. století, podařilo se neznámému vandalovi v roce 1998. V podvečer jednoho sychravého dne slyšela celá ves mohutné rány, ale nikdo nevyšel podívat se, co se to děje. Kamennou hlavu božích muk někdo urazil a ukradl. Novou hlavu nechal vytesat a osadit Městský úřad v roce 2004. Není úplně stejná jako ta prvá, protože se nezachovala žádná fotografie ani nákres, které by mohly sloužit jako vzor. V té původní býval tepaný plechový křížek, před ním však ještě obrázek Nejsvětější Trojice na skle malovaný.“ To hledání otisků víry v krajině neprospělo jen samotným stavbičkám, jejichž inventarizace a popis může být prvním krokem k jejich obnově, ale i nám, kteří jsme tím brouzdáním krajinou i nasloucháním vyprávění zapustili další z kořínků do svého domova.

K ochraně, i na znamení díků Kříže měly často i orientační úlohu. Stavěly se na rozcestí cest, doprovázely poutníky na cestě k poutnímu místu, ke hřbitovu, nebo i tam, kde se člověk cítil zranitelný a cizí. Stavěly se tam, kde mohly působit nečisté síly k očištění a ochraně, k usmíření tragické události. Na takovou tragickou událost upomíná drobný křížek u silnice mezi Třebčí a Dvorcem. – „V těchto místech na lukách nad Stropnicí se za třicetileté války odehrála krvavá bitva, kdy v měsících srpnu až listopadu 1648 zde řádili Švédové. Padlé z bitvy pochovali do společného hrobu a v těch místech vztyčili velký dřevěný kříž se stříškou. Těm loukám se pak říkalo Na bitvách, později Na bítách nebo jen Bíta. Původní dřevěný kříž postupně uhnil a byl nahrazen křížem litinovým na kamenném podstavci.“ V srpnu 2005 byl tento drobný litinový křížek zcizen. Malé výklenkové kapličky stavěli lidé na znamení díků a dobré vůle, často v místech spojovaných s nějakým zázrakem. – „U bývalé Vídeňské cesty při kraji osady Cikánov stojí zděná kaplička. Ve výklenku má zavěšen dřevěný kříž a krycí mříž svařená z železných prutů také nese motiv kříže. Kapličku zde podle pověsti nechala na znamení díků po- V září v Českých Budějovicích stavit Marie Terezie, a to v místech, kde ji za- Zdokumentované borovanské sakrální stavstihla na cestě do Vídně nehoda. Kočáru, který bičky i jejich příběhy jsou k nahlédnutí na ji vezl, tenkrát upadlo kolo, Marie Terezie však www.borovany-cb.cz, prezentaci bude možnehodu ve zdraví přečkala. Pokud před kaplič- no objednat také na CD. V září bude výstakou pokleknete, budete svědky malého zázra- va instalována v přízemí vědecké knihovny v ku. Kříž dřevěný i kříž železný v mříži splynou v Českých Budějovicích s fotografiemi Jana Vojedno. Toto však nebylo záměrem tvůrce mří- běrka, během roku chystáme obnovu dřevěže, místního chalupáře, který se o kapličku ného kříže označujícího místo bitvy z třicetistará, ale snad samotné Boží prozřetelnosti.“ leté války. Autorka je ředitelkou Rosy, o.p.s.


foto Jan Voběrek

hů, které se nám podařilo dohledat v kronikách či zjistit od místních pamětníků.

Z R E G I ON U Česká společnost ornitologická vydává od roku 2003 brožuru Významné ptačí území roku. Navazuje na ni informační kampaň seznamující veřejnost s přírodou vybraného území i s jeho případným ohrožením. Vyhlášení Ptačí oblasti Boletice a Evropsky významné lokality Boletice předcházela kampaň nevládních ekologických organizací, podporovaná některými akademickými a vědeckými pracovišti i jednotlivými biology. Zatímco cíl prosadit Boletice do soustavy Natura 2000 se již podařilo splnit, úkolem i nadále zůstává zabezpečit ochranu přírodních hodnot ve vojenském újezdu.

Boletice

území významnéptačí ptačí území roku 2006

VLADIMÍR MOLEK,


8

[email protected]

Boletice jsou unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává ochrana v rámci soustavy Natura 2000, a to jak podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků, tak podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Ptačí oblast Boletice o rozloze 23 546 ha zahrnuje celý Vojenský újezd Boletice a území o ploše asi 1600 ha, přesahující hranice újezdu směrem ke Zbytinám. Předmětem ochrany je pět druhů ptáků: jeřábek lesní, chřástal polní, kulíšek nejmenší, datlík tříprstý a skřivan lesní. Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí, provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu, udržovat odvodňovací systémy a měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Nařízení současně vyjmenovává činnosti, ke kterým předchozí souhlas potřebný není, včetně činností v souladu s využíváním území vojenského újezdu pro potřeby obrany státu. Evropsky významné lokality Boletice a Polná leží ve vojenském újezdu. První lokalita je rozlehlá (20 348 ha) a chrání 9 typů přírodních stanovišť, dva druhy obratlovců, čtyři druhy bezobratlých živočichů a jeden druh rostliny. Druhá je naopak velmi malá (0,64 ha) a chrání jediný druh – hořeček český. Mezinárodní význam přírody Boletic podtrhuje i jejich vyhlášení významným ptačím územím v hranicích shodných s ptačí oblastí a botanicky významným územím složeným z několika samostatných částí o celkové rozloze 10 803 ha. Do více než poloviny ptačí oblasti (57 %) zasahuje Chráněná krajinná oblast Šumava. První velmi kusé zprávy o přírodě Boletic pocházejí z 2. poloviny 19. století. V létě 1950

byl při průzkumu drobných savců v připravovaném vojenském prostoru odchycen první šumavský rejsec černý. V prvních čtyřiceti letech existence vojenského újezdu většinou biologové poznávali přírodu tohoto území jen při vojenské službě nebo prostřednictvím informací pracovníků Vojenských lesů a statků a z mysliveckých statistik významných druhů zvěře. V 70. a 80. letech 20. století byly nejzajímavější zprávy o hnízdění orla křiklavého. Výsledky rozsáhlejšího botanického výzkumu z té doby zůstaly nepublikovány. V 90. letech výzkumné aktivity vzrůstají. Jsou studována ptačí společenstva šesti nelesních stanovišť a dvou zbytků pralesů, publikován nález popelivky sibiřské a souhrnný materiál o vegetaci vodních makrofyt. Nepřetržitě od poloviny 90. let se sčítají a kroužkují samci chřástala polního a při té příležitosti registrují i další vzácné druhy. Množství nových poznatků

foto Jan Ševčík

přináší orientační botanický a entomologický průzkum. V letech 2001–2004 se uskutečnilo ve vojenském újezdu rozsáhlé mapování biotopů a v letech 2004 a 2005 v celé ptačí oblasti sčítání ptáků na více než 2000 bodech a doplňkově sčítání tetřívků, sov a druhů vodních ploch a vodotečí. Unikátní komplex biotopů v Ptačí oblasti Boletice hostí pestrou avifaunu. Pro její formování mělo největší význam desítky let trvající ponechání velkých ploch bez zásahů v kombinaci s intenzivní vojenskou činností a částečným lesním hospodařením. Doposud byl v ptačí oblasti prokázán v hnízdním období výskyt 136 druhů ptáků. Z hlediska České republiky i celé střední Evropy se jedná o mimořádně významné území. Byl tu zjištěn výskyt 53 zvláště chráněných druhů a 66 druhů, zařazených do návrhu Červeného seznamu ptáků ČR, 40 zájmových druhů evropské ochrany přírody a 28 druhů přílohy I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků. Zájemcům o území doporučujeme novou publikaci „Příroda Boletic – významného ptačího území roku 2006“, kterou vydalo sdružení Calla a Česká společnost ornitologická. Zájemci ji mohou získat v eko-poradnách sítě KRASEC. Autor pracuje ve sdružení Calla.

Co je to IBA? IBA – Important Bird Areas – mezinárodní program „Významná ptačí území“ vznikl v roce 1987, kdy Mezinárodní rada pro ochranu ptáků (ICBP), předchůdce dnešního Bird Life International, oslovila evropské země, aby sestavily seznam ornitologicky významných území. V roce 1989 pak vyšla kniha Významná ptačí území v Evropě s popisem 2 444 významných ptačích území z 32 evropských zemí, včetně 29 území v bývalém Československu. Po dokončené revizi zahrnuje nový seznam 3 600 míst, z toho 16 v ČR. Cílem IBA je vytvořit a chránit síť území, která jsou rozhodující pro dlouhodobou životaschopnost ptačích populací. Tato místa současně zabezpečí ochranu dalších rostlin a živočichů. Území se určují podle standardních vědeckých kriterií, použitelných na třech úrovních – celosvětové, evropské a Evropské unie. Kriteria pro EU byla Evropským soudním dvorem uznána jako kriteria pro určování ptačích oblastí soustavy Natura 2000. SPA – Special Protection Areas – „Ptačí oblasti“ se vyhlašují pro druhy vyjmenované v příloze I směrnice o ptácích. Nejsou zvláště chráněnými územími. Zřizuje je vláda nařízením, které neobsahuje zákazy, ale může stanovit činnosti, vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody. V ČR jsou ptačí oblasti určeny pro 41 druhů přílohy I a pro šest stěhovavých druhů.

Z R E G ION U Šumava je nejrozsáhlejší středoevropská hornatina hercynského systému, i s předhořím zaujímá více než 5000 km2 a zvedá se do výšky přes 1400 m n. m. Dělí se o ni Rakousko, Německo a ČR. Na německé straně Šumavy byl v roce 1970 zřízen Národní park Bavorský les, který byl v roce 2000 zvětšen. Ochrana přírody na české straně je zajištěna již od roku 1963 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Šumava (163 000 ha). Biosférická rezervace Šumava byla vyhlášena (v Paříži r. 1990) v téměř shodném rozsahu a rok poté byl na 68 500 ha zřízen Národní park Šumava. Jeho vývoj je od počátku poznamenán bojem dvou koncepcí: ekologické a lesnické. foto Jiří Kadoch

Národní park Šumava

konec sporu koncepcí dvou koncepcí?

RADOVAN HOLUB,

[email protected]

Od těžby pro peníze k nové zonaci Rozhodující vliv na rozvoj kůrovce v NPŠ měly nejen klimatické změny (teplá a suchá léta a větrné kalamity), ale také rozdrobení původně poměrně celistvé 1. zóny na 135 malých, ale prý nedotknutelných částí (v r. 1995). Ale i v nich se po třech letech začalo na ministerské výjimky těžit – dřevo se odváželo i pomocí vrtulníků. Za Žlábkova vedení byla dokonce vydána směrnice o těžbě „technicky využitelných“ suchých stromů, které již žádného kůrovce nerozšiřují. Šlo čistě o peníze za vytěženou dřevní hmotu, což odporuje poslání národních parků. Další velkou příčinou rozvoje kůrovce bylo odhalení tzv. porostních stěn prostřednictvím rozsáhlých holin. Po odvolání ředitele Žlábka nastoupil současný ředitel Alois Pavlíčko. Dnes je v NPŠ

plánována nová zonace s celistvou bezzásahovou oblastí na výměře 20 % a postupně do roku 2010 na výměře 30 % plochy parku a celkové změny v péči o území – obojí má proběhnout na jaře. NP Šumava má spolu se sousedním NP Bavorský les (48 % jeho plochy zaujímá bezzásahové území) vytvořit unikátní bilaterální (přeshraniční) národní park. Strach ze suchých stromů? Hlavním argumentem odpůrců bezzásahového režimu v parku je strach z rozšíření kůrovce a obava z odlivu turistů z tzv. sežrané Šumavy. Chtějí Šumavu „uzdravovat“, což je jistě obtížné, když nevíme, jak se příroda bude vyvíjet a do komplexnosti jejích procesů jsme ještě plně nepronikli. Nekontrolovatelného rozšíření kůrovce se obává dokonce i místopředseda Senátu Petr Pithart, tentýž Pithart, za jehož vlády byl tento národní park založen s cílem „omezit hospodářské zájmy lesnické či zemědělské“ a v lesích 1. zóny „lesnické zásahy postupně omezovat na opatření vedoucí k obnově a udržení samořídících funkcí lesních ekosystémů“. Odborníci poukazují na to, že smrkové monokultury v podmínkách střední Evropy a jejího horského pásma uschnou jen mozaikovitě, jen v některých lokalitách. Lýkožrout „nemá zájem“ zničit na Šumavě smrk jako druh, protože ten je odedávna jeho hlavní potravou. Zdůrazňují, že v přirozených lesích, které by měly na bezzásahových plochách vzniknout, nadělají větrné a kůrovcové kalamity mnohem méně škod než v uměle vypěstovaných lesích. Lesnický profesor Josef Fanta vysvětluje: „Suchých lesů v oblasti Březníku se neděsím. Je totiž omylem se domnívat, že příroda musí být vždy jen zelená. Příroda je vznik, růst i zánik.

Zrození a zánik Proč chodí turisté do národních parků? Aby viděli velkolepé divadlo přírody, zánik a zrození, tedy to, co v běžném lese nespatří – neboť v hospodářském lese je cílem produkce jakostní dřevní hmoty. Les, chcete-li prales, v bezzásahových částech parku bude řidší, stromy budou dál od sebe, mezi nimi budou ležet suché kmeny, na jejichž tlejících tělech se časem uchytí malé stromky. „Nemyslete si, že v pralese stojí stromy hustě jeden vedle druhého. Naopak, vysoké staré smrky rostou v přiměřené vzdálenosti od sebe a jen padlé obrovité kmeny, bující houští a mlází vytvářejí neproniknutelné bariéry. Dospělý strom potřebuje vzduch a světlo a nedovolí, aby mu v nejbližším okolí překážel nějaký soupeř, teprv, když jeho kořeny zpráchniví a síla vichřice kmen porazí, začne některý z mladíků, vzešlý z jeho semen, drát se za krutého boje o přežití vzhůru,“ napsal šumavský autor Karel Klostermann. V národních parcích se mají těžit prožitky a poznání toho, co dělá příroda, když ji ponecháme sobě samé. Autor je publicista a pracuje v NPŠ. S využitím materiálů Václava Brauna a Petra Ješátka.


Boj mezi ekologickou a lesnickou koncepcí se rozhořel zejména poté, kdy byl v roce 1993 pod křídla parku převzat lesní provoz (Státní lesy, Vojenské lesy). Ve stejném roce byl odvolán na svou dobu velmi progresivní a ekologicky myslící ředitel správy NP a CHKO Šumava Jiří Kec a po roce nahrazen technokraticky zaměřeným bývalým inženýrem Lesprojektu Ivanem Žlábkem, který se netajil tím, že malý brouček lýkožrout smrkový zvaný kůrovec bude v národním parku opět oficiálně považován za škůdce (nikoli za součást ekosystému, jak tvrdil Kec) a že tu bude tolerována hospodářská činnost. To se vzápětí jasně projevilo: již v roce 1996 došlo k obratu v tzv. nahodilých těžbách, tj. těžbách „vynucených“ asanací kůrovce, větrných a sněhových vývratů a polomů. Tyto neblahé těžby kulminovaly v roce 2000 celkovou výší 186 000 m3 a dokonce 200 000 m3 v roce 2003 (za Kece se takto zpracovávalo kolem 40 000 m3).

Samozřejmě chápu, že na Březníku je toho zániku najednou příliš mnoho. Ale to má své důvody. Kůrovec je zástupný problém. Prvotní příčinou vzniklé situace je existence rozsáhlých smrkových monokultur. Kdysi je vysázeli předchůdci dnešních lesníků – v dobré víře, že dělají to nejlepší, co mohou. Jejich ekologické informace byly tehdy minimální. Od té doby bylo ale shromážděno obrovské množství ekologických informací, mimo jiné i o lese. Ty vedou v současné době ve vyspělých evropských zemích k revizi dřívějšího konceptu lesnictví (s důrazem na trvalou udržitelnost, víceúčelovost, diverzitu, ekosystémový management, přírodě blízké hospodaření, využívání přírodních procesů atd.). Zdá se, že v ČR zůstává hospodaření se smrkem – zřejmě pod vlivem ekonomických a technických úvah – stále tou nejsvůdnější alternativou, i když je to za současných klimatických podmínek provázeno vysokým rizikem. Výzkum přirozené obnovy lesa jak na bavorské, tak i na české straně ale mluví jasnou řečí: obnova lesa je v chodu.“

NA NÁVŠ T Ě V Ě Český nadační fond pro vydru je nevládní nezisková organizace, založená v Třeboni v r. 1998 v rámci společného projektu na ochranu vydry ve spolupráci s holandskou nadací na ochranu vyder, českým a lucemburským ministerstvem ŽP a sekretariátem Bernské konvence při Radě Evropy. Zpočátku se fond věnoval pouze ochraně a výzkumu vydry říční, ale postupem času své aktivity rozšiřoval a vydru začal používat spíše jako symbol a ukázkový příklad pro celkovou osvětu v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.

vydrou Za vydrou do Třeboně

Ředitelka nadačního fondu Marcela Roche a kocour Otík.

ZDENKA JELENOVÁ,

Ji ho č eeský sk ý č tv r tletník o ž ivotním prostředí

10

[email protected]

V Evropě dnes všeobecně dochází k návratu dříve kriticky ohrožené vydry říční (Lutra lutra) do míst původního výskytu. Podle mapování z r. 1992 se nacházela pouze na 25 % území České republiky, a to v odhadovaném počtu asi 350 kusů. O deset let později byla přítomnost vyder zaznamenána již téměř na polovině území republiky, v celkovém počtu cca 1500 zvířat (v okrajových územích ovšem může jít jen o občasný výskyt migrujících jedinců). Čím byl poměrně velký nárůst populace způsoben? Ředitelka Českého nadačního fondu pro vydru Marcela Roche se domnívá, že především zlepšením kvality životního prostředí: „Může se v tom odrážet i přirozený vývoj populace, populační dynamika, nicméně největší vliv jistě má stav životního prostředí – omezení používání těžkých kovů, PCB apod.“ Je tedy možno považovat ještě vydru říční za ohrožený druh? V naší republice, zejména v jižních Čechách a na Vysočině, jde o dobře prosperující populaci, ale na ochranu je třeba hledět v širších souvislostech – v Evropě jsou stále země, kde se vydra vůbec nevyskytuje, a právě naše stabilní populace může být zdrojem dalšího přirozeného šíření. Nejde už jen o vydru Jaký hlavní smysl má dnes nadační fond? Marcela Roche: „Tím dnes už není jen ochrana vydry. Svou náplň značně rozšiřujeme. Sice stále existují značná rizika ohrožení vyder, ale nyní používáme vydru především jako symbol.“ Výzkumnou částí činnosti fondu jsou nadále projekty monitorování vyder, mapování výskytu, sledování ohrožujících faktorů. Rozšiřuje se činnost vzdělávací – vydra jako příklad pro vysvětlení širších ekologických souvislostí je využívána v rámci přednášek, besed, exkursí, výstav, fond vydává různé informační materiály a provozuje eko-poradnu v rámci sítě KRASEC. Třetí částí činnosti je vypisování grantových programů, kterými se fond snaží podporovat menší neziskové subjekty, věnující se především ekologické výchově a projektům na ochranu přírody.

Když rybáře navštíví vydra… Za velmi důležitou považuje ředitelka fondu kontinuální práci s rybářskou veřejností. Pozornost věnují především otázce náhrad škod, způsobených vydrou říční jakožto zvláště chráněným živočichem. Co se tedy děje, pokud přijde majitel rybníka, který je přesvědčen, že mu ryby sežrala vydra? Marcela Roche: „My mu poskytneme základní informace, majitel nám sdělí svá pozorování, pak mu můžeme pomoci vyplnit žádost o náhradu škod, která se předkládá na krajský úřad a nahlašuje také na úřad pověřené obce, a pokud má zájem, můžeme i provést místní šetření a zpracovat odborný posudek, v němž také odhadneme výši škody.“ A jaké obecně mají zaměstnanci fondu zkušenosti s rybáři? Marcela Roche tvrdí, že s těmi, kteří se na ně obracejí, spíše dobré – ale to je asi ta osvícenější část… Obzvlášť dobrá spolupráce je s většími rybářskými společnostmi, pravidelně zpracovávají posudky prakticky pro všechna větší rybářství v jižních Čechách a vlastně i na Vysočině – „Pochopitelně jsou i smutné případy, kdy rybáři berou řešení do vlastních rukou, a končí to trávením či střílením vyder, pokládáním pastí a podobně.“ Vydry z několika metrů O svém nejhezčím zážitku ze setkání s vydrami M. Roche vypráví: „Bylo to vloni na jaře. Ačkoliv je vydra spíše zvíře s noční aktivitou, tak tehdy jsem na jednom místě na Staré řece pozorovala doslova z několika metrů samici se třemi mláďaty. Víc než hodinu se tam předváděli na denním světle, hráli si ve vodě, bylo to úžasné a legrační, ačkoliv jsem pak to ležení na sněhu řádně odstonala. Ale stálo to zato.“ Má běžný návštěvník přírody šanci vydru potkat, pozorovat? „V podstatě přes den spíše minimální, snad jedině teď v zimě tady na Třeboňsku, například vloni v zimě vydry přišly skoro až na třeboňské náměstí,“ říká vydří ředitelka. Většinou je ale třeba si pozorování vydry poctivě „vysedět“ v nočních hodinách. Přítomnost vydry ale je možné poznat podle pobytových

foto autorka

znaků, což jsou hlavně stopy a typický vydří trus, který je cítit po rybině a obsahuje šupiny a rybí kosti. Nový projekt „Via natura“ Nadační fond nyní připravuje velký projekt vzdělávacího návštěvnického centra v Třeboni „Via natura“ – hlavní náplní budou různé formy ekologické výchovy, podpora cíleně orientovaného turismu a cestovního ruchu, dále by měly pokračovat výzkumné projekty, a své místo tu najde i stanice pro handicapované živočichy. Centrum by mělo především nabízet turistům první seznámení s přírodou Třeboňska a inspirovat návštěvníky k delšímu pobytu zde. Kontakt a otevírací dobu Českého nadačního fondu pro vydru najdete na 2. straně obálky.

Jakým způsobem se kompenzují škody způsobené vydrou říční? V roce 2000 byl schválen zákon č. 115/ 2000 Sb., který umožňuje vyplácení náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, mezi které je řazena i vydra říční. (Zákon se dále vztahuje na škody, které způsobí bobr evropský, kormorán velký, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid a vlk.) Zákon se nevztahuje na působení vydry ve volných vodách, ale je podle něj možno poskytnout náhradu škody způsobené na rybách chovaných v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových chovech nebo pstružích farmách – pokud se vydra v době a na místě vzniku škody prokazatelně vyskytuje. Odhadovaná ztráta nebere v úvahu žádné druhotné škody, protože je velmi obtížné ověřit skutečnou příčinu (vyrušování, počasí, špatné hospodaření, pytlačení atd.). Výše škody se prokazuje vždy odborným, popř. znaleckým posudkem, které zpracovávají např. Český nadační fond pro vydru a pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. ČNF pro vydru již zpracoval celkem 298 posudků, na jejichž základě byla vyplacena náhrada škody 17 126 709 Kč. MAJKA PACOVSKÁ, Český nadační fond pro vydru

NA NÁVŠT Ě V Ě Koncem ledna, kdy v celé Evropě udeřily nebývalé mrazy, vyrazila ředitelka Českého nadačního fondu pro vydru Marcela Roche na Sibiř. Odjela tam jako expertka z Evropské unie, aby posoudila výsledky projektu, na němž v rámci programu nizozemské vlády MATRA spolupracuje holandská nevládní organizace VNG a ruská univerzita SAPA. Projekt se soustředí na zlepšení komunikace mezi centrální vládou, regionálními vládami a občany, a jeho součástí bylo i vytvoření informačních bodů na městských a okresních úřadech. Tříletý projekt se blíží se ke svému konci (v červnu 2006) a bylo potřeba, aby externí odborník posoudil současný stav info– center a jejich udržitelnost do budoucna.

expertkou Expertkou EU na Sibiři Zamrzlý veletok Ob – vydru zde nevidět...

Proč chtěli v Rusku českého posuzovatele? Asi proto, že jsme procházeli podobným vývojem od totality k demokracii a už máme jakési povědomí o komunikaci mezi státní správou a občany. Nebo možná tím vývojem stále ještě procházíme, ovšem jsme přece jen o kus dál než na Sibiři... Nabídku mi poslal kamarád, který pak tvrdil, že to byl vtip, protože nikdo normální přece nemůže chtít jet na Sibiř v lednu! Do poptávkového řízení jsem se přihlásila a ruská koordinátorka projektu si mne vybrala. Spolupracovala jsem dříve s třeboňským infocentrem, mám zkušenosti z kontaktů s veřejnou správou a rusky se domluvím.

Šegarský okres – nejsevernější místo, kam se zatím dostal časopis Krasec... foto archiv M. Roche

Z přírody jste asi moc neviděla... Co vydry? Měli jsme několik přesunů autem, to je tam v mrazu považováno za nejnebezpečnější, jedete třeba 200 km a nikde nic. Kdyby se auto porouchalo, možná bychom to nepřežili. Požadovala jsem, abychom při přejezdu řeky zastavili. A tak jsme jeli, najednou auto zastavilo uprostřed pláně a oni ukázali do dáli: tak tady je řeka Ob. No, vyfotila jsem si zasněženou pláň a dala jim za pravdu, že vydry tentokrát monitorovat nebudu… Jak hodnotíte tamní neziskový sektor? Hned na prvním úřadě jsem se zeptala starosty několikatisícového města, jaké mají zkušenosti s nevládními organizacemi. Odpověděl promptně: „Ano, samozřejmě, skvělé, žádné problémy, máme jich tu milióny!“ Došlo mi, že neví, o čem je řeč. Když jsme si to vysvětlili, došli jsme k tomu, že je tam svaz válečných veteránů, ve větších městech nějaké sociální organizace, a to je asi tak všechno. A ekologické nevládní organizace? V Novosibirsku jsem objevila organizaci, která se věnuje přírodně orientovanému turismu – vozili helikoptérou bohaté Američany na Sibiř, do pohoří Altaj, aby tam čistili přírodu od odpadků po jiných turistech... Místním lidem na Altaji se tento způsob nelíbí, takže letos budou aspoň používat dopravu na koních. Jinak mi nepřipadá, že by měli zájem o ekologii, zaměřují se na osobnější problémy a na globálnější uvažování ani nemají čas... Samozřejmě všichni říkají, že přírodu mají rádi, ale ekologové v jejich představách jim především ničí ty jejich kožichy. Byli překva-

peni, když jsem říkala, že podle mne do jejich podmínek kožešinové oblečení patří. Jak probíhalo posuzování projektu? Vždy jsme přijeli na místo, seznámili se s provozem centra, a pak následovalo přijetí u představitelů úřadu. Některé bylo třeba přesvědčit, že infocentrum nemají zavírat - myslím, že se mi to dařilo. Trochu problém byl, že součástí jejich strategického plánu měl být i rozpočet, a oni často ani nechápali, jak ho udělat. Bylo těžké vysvětlit jim, že plán dělají především sami pro sebe, nikoliv pro Holanďany, že si potřebují srovnat, kam chtějí dojít a zda na to mají... Nejzajímavější zážitky? Dvacetihodinový přesun vlakem, kde byl na sto lidí jeden turecký záchod. Bylo to inspirativní, napsala jsem za tu noc dvě básně a uvědomila si, jak snadno se člověk smíří s velmi nedostatečným uspokojením základních potřeb… Ruská kolegyně mi říkala, že si nedovede představit, že by to přežil nějaký jiný expert z EU. Což tvrdila pak ještě několikrát – například při zajímavém nocování v dřevěném srubu, kde venkovní teplota byla -50°, a když jsme tam přijely, tak tam bylo jakési vlažné vytápění a krb, ale bez zápalek. Tak jsem vytáhla KPZ (pozn.: krabička poslední záchrany) a zapálila krb, no a tu noc jsme přežily. Pod tenkou larisou, uvnitř bylo tak těsně nad nulou… A váš pocit z cesty? Přispěla něčemu? Myslím, že ano, na několika místech jsem pomohla představitele přesvědčit, že projekt má smysl, zvýšila prestiž ruské organizace, která projekt koordinuje. Tím, že jsem Češka, byla komunikace snazší, přistupovali ke mně spíš jako ke spřízněné slovanské duši a ne bohaté Evropance… Nyní zpracovávám závěrečnou zprávu, posuzuji jednotlivé strategické plány a jejich uskutečnitelnost. Do navštívených míst se každopádně, ať už pracovně či jinak, chci v létě vrátit. Otázky kladla ZDENKA JELENOVÁ


Jaká byla cesta a první dojmy? Úplně první dojem? Policejní stát. Neustálé kontroly pasu, razítka na imigrační kartu o místech pobytu… Ve službách i na úřadech přístup: „Neotravujte, samozřejmě vám nevyjdeme vstříc!“ Přede mnou tam byla jedna Holanďanka, jíž za cestu taxíkem z letiště do centra Novosibirsku, která normálně stojí 10 Euro, naúčtoval šofér 1000 Euro. Zaplatila. A to je tam běžné. Pokud jste v Rusku „jejich host“, tak se k vám chovají naprosto úžasně, pohostinně. Pokud jste cizí, oberou vás o všechno. Na mne naštěstí v Novosibirsku čekala místní koordinátorka, a pak už jsme cestovaly spolu.

Kolik ukazoval teploměr? Při příletu do Moskvy -40°, v noci až -52°. Člověk ale neměl moc čas ty šílené teploty vnímat, protože Rusové při mrazech pokud možno vůbec nechodí ven. Já jsem si vždycky vynutila, že se chci aspoň na chvíli projít, ale koukali na mne jako na exota. Maximálně jsem venku v kuse mohla být tak půl hodiny…

foto Marcela Roche

P OD LU P O U

O nakládání s obecním majetkem a krajským majetkem MICHAL BERNARD


12

Který orgán rozhoduje Prvním závažným problémem při nakládání s majetkem obce (kraje) je určení orgánu, který je oprávněn o tom kterém majetkoprávním úkonu obce (kraje) rozhodnout. Zákon o obcích (resp. zákon o krajích) přesně stanoví, který orgán je oprávněn v konkrétním případě rozhodnout. O převodu (úplatném na základě kupní nebo směnné smlouvy i bezúplatném na základě smlouvy darovací) nemovitých věcí, bytů a nebytových prostorů z majetku obce (kraje) je vyhrazeno rozhodovat zastupitelstvu obce (kraje) – viz ustanovení § 85 písm. a) zákona o obcích a ustanovení § 36 písm. a) zákona o krajích. O úplatném převodu věcí movitých rozhoduje zásadně rada obce (kraje) – viz ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích a ustanovení § 59 odst. 2 písm. e) zákona o krajích. Obecní (krajská) rada může rozhodování o těchto záležitostech svěřit starostovi (resp. hejtmanovi), popř. obecnímu (krajskému) úřadu. O poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 20.000 Kč (u krajů nad 100.000 Kč) jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce je vyhrazeno rozhodovat zastupitelstvu obce (kraje) – viz ustanovení § 85 písm b) zákona o obcích a ustanovení § 36 písm. b) zákona o krajích. O poskytování věcných a peněžitých darů v nižší hodnotě jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce rozhoduje obecní (krajská) rada – viz ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích a ustanovení § 59 odst. 2 písm. e) zákona o krajích. Náležité určení orgánu, který má v konkrétní věci rozhodnout, je poměrně podstatné. V případě nerespektování této povinnosti je smlouva, na základě které k převodu došlo, absolutně neplatná – viz ustanovení § 41 odst. 2 zákona o obcích a ustanovení § 23 odst. 2 zákona o krajích. Povinnost nakládat s majetkem účelně Klíčovou povinností obcí a krajů je povinnost využívat majetek účelně a hospodár-

ně v souladu se zájmy a úkoly obce (kraje) vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Tato povinnost se vztahuje na jakýkoliv majetek, který je ve vlastnictví územně samosprávného celku, včetně majetku nehmotného (průmyslové a duševní vlastnictví). Obce a kraje tedy nemohou svůj majetek využívat libovolně, jsou vázány zákonným požadavkem na účelnost a hospodárnost tohoto využívání a požadavkem, aby se takové využívání dělo s cílem plnit jim zákonem svěřené úkoly a činnosti. Na základě této povinnosti musí obce (kraje) činit všechny kroky, aby svým jednáním nepoškozovaly svůj majetek, jakož i (neodůvodněně) nesnižovaly jeho rozsah a hodnotu. Povinnost zajistit otevřenou soutěž Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích (resp. ustanovení § 18 odst. 1 zákona o krajích) zakotvuje významnou povinnost pro nakládání s obecním (krajským) majetkem. Podle těchto ustanovení „Záměr obce (kraje) prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku obec (kraj) zveřejní po dobu nejméně 15 (30) dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce (kraje) vyvěšením na úřední desce, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky“. Účelem tohoto ustanovení je zabezpečit transparentní převod nemovitého majetku obce (kraje) na jiné osoby a tím jeho účelné a hospodárné využití. K tomu může vést jen výběr nejvýhodnější nabídky ve veřejné soutěži otevřené všem potenciálním zájemcům. Podstatné je, že daná povinnost se vztahuje na všechny zmíněné typy nakládání s nemovitým majetkem obce (kraje). Převod majetku bez zajištění veřejné soutěže otevřené všem potenciálním zájemcům fakticky vylučuje možnost, aby pro realizaci záměru na využití konkrétního majetku uspěli ostatní zájemci, kteří by předložíli své (možná lepší) nabídky. Podstatné je, že každý takový převod, ke kterému dojde v rozporu s touto povinností, je ze zákona neplatný.

kresba Václav Morava

Právní předpisy stanoví obcím a krajům určité povinnosti při nakládání s jejich majetkem. Řada z nich je zakotvena v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb., a v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů. Zákony stanoví poměrně přísné postupy pro převody obecních a krajských majetků na jiné subjekty. V dnešním článku chci seznámit veřejnost a představitele územních samospráv s některými významnými povinnostmi, na které se občas pozapomíná. Důsledkem pak může být žaloba pro nezákonný převod majetku, která může skončit neplatností smluvního převodu.

Kauzy Lidl Tábor a Boletice Na základě nedávného rozhodnutí krajského soudu (ve věci žaloby táborského architekta Martina Jirovského, který žádal soud, aby prohlásil za neplatné smlouvy, jimiž město prodalo pozemky pro výstavbu supermarketu a vyslovil, že pozemky stále patří městu) může neplatnost převodu majetku obce (kraje) u soudu napadat žalobou každý občan této obce (kraje). Krajský soud vyslovil pro mnohé právníky překvapivý názor – občané města mohou žádat soudy, aby přezkoumaly, zda byl při prodeji (či jiném převodu) obecních nemovitostí dodržen zákon a zda volení zástupci řádně spravují majetek města. Soud rovněž považoval za důležité, že musí existovat subjekt, který může nehospodárné úkony obce napadat: „Je možné souhlasit s tím, že při výkladu přijatém okresním soudem by skutečně nebyl subjekt, který by tvrzené nezákonné nakládání s majetkem obce mohl soudně napadnout (vyjma samotných účastníku smlouvy, kteří však mají zpravidla protichůdný zájem). Odvolací soud je z těchto důvodu přesvědčen, že právě občan má za daného tvrzeného stavu naléhavý právní zájem na požadovaném určení, bez kterého by zůstaly porušeny jak jeho práva občana ve vztahu k obci, tak principy fungování obecního společenství vytvářeného občany.“ Smlouva o sdružení „Chlum – středisko zimních sportů“, uzavřená mezi Jihočeským krajem a společností Lipnoservis, s.r.o., k realizaci výstavby lyžařského areálu ve vojenském prostoru Boletice, obsahuje podobně sporná (a právně napadnutelná) ujednání týkající se majetku kraje. Konkrétně se jedná se o závazek kraje k převodu určitých pozemků na společnost Lipnoservis, s.r.o. - aniž by se k němu mohli vyjádřit všichni potenciální zájemci a předložit své nabídky pro využití tohoto území. Podrobnější rozbor spolu s vyjádřením zástupců Jihočeského kraje přineseme v příštím čísle Krasce. Podrobné informace o kauzách a související problematice jsou k dispozici u EPS Tábor ([email protected]). včetně naskenovaných právních podání a rozhodnutí jednotlivých orgánů. Autor je právník, pracuje v Ekologickém právním servisu (www.eps.cz).

Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a náměty „trvanlivé“, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme tu jakousi časopisovou formu eko-poradny a nezapomeneme ani na nejmenší čtenáře, kterým toulky přírodou i domácí tvořivost. Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy či náměty, a to buď písemně na adresu ekoporadny Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe e-mailem: [email protected]. Právní poradnu dnes zahajujeme nejobecnějším, leč pro praktickou ochranu životního prostředí základním dotazem. Příště již budeme řešit vaše konkrétní problémy

Jak se mohu bránit investorskému záměru, který podle mne poškodí životní prostředí? Nejúčinnějším způsobem, jak může občan ovlivnit investiční záměr, který by vedl k poškození životního prostředí, je stát se účastníkem jeho povolovacích řízení. Tímto způsobem lze nejen korigovat míru poškození životního prostředí daným záměrem, ale lze i zabránit jeho realizaci.

Většina těchto povolení a souhlasů je vydávána ve správních řízeních, jejichž účastníkem se všemi právy se mohou stát i osoby dotčené záměrem a zástupci veřejnosti. Pokud okruh účastníků konkrétního řízení není stanoven právním předpisem, v jehož režimu se řízení vede, pak se použije ustanovení správního řádu (ustanovení §§ 27 a 28 nového správního řádu – č. 500/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2006.). Zvláštním případem je občanské sdružení, které se na základě ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může účastnit všech správních řízení, při kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. MICHAL BERNARD, Ekologický právní servis

Někdo to zkusí přírodními prostředky z „babiččina kapsáře“, jiný se vytasí hned napoprvé s chemickými zbraněmi. Jsou i tací, kterým přítomnost „hmyzáků“ nevadí. Jednoduše s nimi soužijí – např. pavouci jsou vhodné kresby Petra Konvalinková objekty k pozorování, zvláště pro děti. Většinou se však rozhodneme bojovat. Přírodní způsoby jsou překvapivě mnohdy dostačující, zvláště při počátečních stádiích a v rámci prevence. Preventivně můžeme použít přírodní odpuzovací prostředky (např. hřebíčkové koření, citrónové silice a jiné éterické oleje, levandule či afrikány na okně) a samozřejmě udržování čistoty. K hubení zvolme prvořadě mechanické prostředky (mucholapka, plácačka), které mívají často stejný efekt jako chemické prostředky. (Před samotným činem zvažte, zda by nebylo možno ještě chvilku počkat – třeba si to „hmyzáci“ rozmyslí, neuživí se u vás, znechutíte je úklidem a odstěhují se…). Ve stadiu přemnožení „škůdce“ a v některých dalších závažných případech ovšem musí přijít ke slovu i „chemie“. V takovém případě je třeba mít na zřeteli přesné složení přípravku, který použijeme, a jeho dopad na lidské zdraví. Pro dosažení cíle zde rozhodně neplatí „čím více – tím lépe“. Důležité zásady: • Vyhýbejte se produktům, na jejichž obalu nejsou uvedeny účinné látky. • Označení jako „bio“, „přírodní“ nebo „na přirozené bázi“ v názvu nic neříkají. Nápisy „s nízkým rizikem“, „neškodný“, „netoxický“ jsou dokonce protizákonné. (O biocidních výrobcích nesmí být informováno klamavým způsobem, s ohledem na rizika, která vyplývají z jeho vlastností a použití pro člověka, zvířata a životní prostředí.) • Pečlivě si prostudujte návod k použití a dávkování. • Kupujte jen nezbytně nutné množství. • Při používání chemických látek mějte na paměti, že jde o jedy! Pozor zvláště na umístění mimo dosah dětí a zvířat a na hrozbu kontaminace potravin. Pokud jsou nevítaní návštěvníci zvláště urputní, obraťte se na odborníka v oboru dezinsekce a deratizace. Podle Zákona č. 634/ 1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je poskytovatel služby povinen řádně vás informovat o charakteru zásahu i o případném riziku. Solidní firmy nezasahují v bytech, v nichž se zdržují děti, nemocní lidé, těhotné ženy nebo lidé s alergiemi. Vyhotoví řádný protokol, podrobně vás informují před provedením zásahu i o opatřeních následné očisty. VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa Publikace o možnostech přírodních zásahů proti hmyzím škůdcům, který vydala Rosa (cena 40,- Kč), je k dispozici v eko-poradnách sítě KRASEC.


K uskutečnění investičního záměru potřebuje investor získat řadu povolení a souhlasů. Téměř vždy se bude jednat o územní a stavební povolení, podle charakteru záměru se kresba Václav Morava bude dále jednat o podkladová rozhodnutí, souhlasy a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Např. povolení vodoprávního orgánu (nakládání s vodami), orgánu ochrany zdraví (hluk), orgánu ochrany přírody a krajiny (kácení dřevin rostoucích mimo les, zásah do významného krajinného prvku, zásah do krajinného rázu, výjimka z ochrany zvláště chráněných druhů), orgánu ochrany ovzduší (prach, vypouštění škodlivých látek), orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (vynětí pozemku ze ZPF), orgánu ochrany lesa (vynětí pozemku z plnění funkce lesa) atd.

Znáte to také? Přijdete domů a zjistíte, že máte nevítanou návštěvu. Do bytu se vám nastěhovali „hosté“ v podobě much, mravenců, zavíječů, molů nebo dokonce blech. Jak na ně?

RODI N U

PRÁVNÍ PORADNA

chemie versus příroda

PRO

(mající vztah k ochraně zvířat, prostředí a přírody).

Jak na hmyz

PŘ Í L OHA

vždy nabídneme nějaký zajímavý námět pro jejich

Z I M N Í

CO D Ě L AT, K DY Ž ...

Vaříme s Líbou


RODI N U PRO PŘ Í L OHA Z I MN Í Jihoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí

14

DOMÁCNOST A BIOZAHRADA

Proč a čím (ne)krmit v zimě ptáky?

Do tohoto čísla přináším dva osvědčené recepty. Jídla jsou vhodná pro zimní období a zhotovená z místních surovin – tj. těch, které vyrostly či byly vyprodukovány co nejblíže domovu, maximálně v prostoru české kotliny. Mnohé může i městský člověk sehnat na lokálním tržišti, nakoupit od malopěstitelů „ze dvora“ či sehnat v obchodě s biopotravinami; u vesnických obyvatel se předpokládá využití vlastní zahrádky – ovšem i zde bohužel v poslední době přibývá těch, kteří nakupují i zeleninu v supermarketech. Určité možnosti pro nakupování šetrnější vůči životnímu prostředí a vlastnímu zdraví však má každý – pro co a jak se rozhodujete vy? A co je míněno vhodností pro zimní období? Jde o suroviny, které se tradičně v české kuchyni v zimním období zpracovávaly, protože byly v té době přirozeně dostupné (např. zelí, cibule, brambory, jablka, ořechy...).

Po přívalech sněhu přišly letos v lednu i začátkem února velmi silné mrazy. Proto ještě teď, na konci zimy, věnujeme pár řádek tématu přikrmování ptáků. Předjarní týdny, zvláště v letošní extrémní podobě, jsou totiž pro ptáky nejkritičtější, a přitom na ně právě nyní (na rozdíl od vánočních ptačích stromečků a nadílek) často zapomínáme.

Jihočeská zelnice

Nejvyhledávanější dobrotou na krmítkách bývají olejnatá semena, zejména slunečnicová, ale i maková, lněná… Při tuhé zimě též ovesné vločky nebo různé druhy prosa.

10 – 12 středně velkých brambor, 3 – 4 cibule, 1 malá hlávka bílého zelí, polohrubá mouka, 100 g másla, 1 šlehačka, sůl, kmín, cukr, ocet Začneme omáčkou: zelí nakrouháme nebo nadrobno nakrájíme a dáme vařit do vody se solí a kmínem tak, aby cca polovinu hrnce zabíralo zelí a polovinu voda nad ním. Když je zelí poloměkké, zahustíme obsah v hrnci moukou rozmíchanou ve vodě tak, aby vznikla hustší omáčka, necháme vše vařit na mírném ohni cca 10 minut, promícháváme, aby se mouka se zelím nepřichytávala ke dnu nádoby, ke konci přidáme ocet a cukr podle chuti (omáčka má být sladkokyselá), vše necháme ještě přejít varem (ocet se musí převařit), stále promícháváme. Pak hrnec stáhneme z ohně a postupně opatrně vmícháme šlehačku. Tím je omáčka hotová. Brambory je pro výslednou chuť nutno vařit ve slupce, ne oloupané! Cibuli nakrájíme najemno a na másle osmahneme do zlatova. Brambory oloupeme, rozšťoucháme, osolíme (poměrně dost), přidáme osmaženou cibulku a vše dobře promícháme. Na talíře klademe “hroudu“ brambor, kterou přeléváme zelnou omáčkou.

Má vůbec smysl ptactvo v zimě přikrmovat? Jsem přesvědčen, že ano. V důsledku zásahů do přirozeného prostředí ptáků a výskytu toxických látek v potravních řetězcích snížila řada ptačích druhů výrazně svou početnost. Týká se to i tak známých druhů, jako je vrabec domácí. Myslím, že není příliš drastickým zásahem do přírodního výběru, když ptákům, kteří často kvůli konfliktům s lidskou civilizací (např. s auty či s elektrickým vedením) hynou, v zimě na oplátku trochu pomůžeme. Na krmítko zásadně nepatří zkažené či hnijící kuchyňské zbytky (naopak za poživatiny napadené hmyzími škůdci – nikoliv ovšem roztoči – vám budou hmyzožravé druhy vděčny). Těžko stravitelné slupky od pomerančů, brambor apod. jsou velmi nevhodné. Stejně tak potrava kořeněná, nadměrně solená, popř. obsahující ocet nebo alkohol. Pozor také na suché těstoviny – v trávicím traktu bobtnají a mohou ucpat volata zrnožravých ptáků! Nevhodné jsou také mléčné výrobky. Co se týče pečiva, lepší je nadrobený chléb, ne čerstvý.

Pro zrnožravé druhy (strnadi, skřivani, vrabci, většina pěnkavovitých a hrabavých) je ideální stravou tzv. zadina (odpad vznikající při úpravě obilí, někdy i zdarma možno získat od zemědělských podniků). Hmyzožravé lesní ptáky (krmítko je vhodné umístit přímo do lesa a to již na podzim, aby si na něj tyto plaché druhy zvykly) je možno je přikrmovat rozdrcenými vločkami, krupicí (i sojovou) a hrubou moukou zapraženou v čerstvém tuku, či nastrouhaným tuhým tukem.

Jablkový koláč s ořechy 5 vajec, 200 g cukru krupice nebo přírodního cukru, 400 g polohrubé mouky nebo 200 g polohrubé + 200 g celozrnné mouky, 1 prášek do pečiva, 100 g sekaných vlašských ořechů, 8 menších jablek, cca 120 g ztuhlého másla, tuk na vymazání plechu, hrubá mouka na vysypání plechu Celá vejce ušleháme s cukrem ve větší míse, vmícháme mouku s práškem do pečiva, přidáme kousky ořechů, ořechy předtím na hrubo nasekáme nožem na prkénku nebo v kuchyňském robotu (nejsou vhodná mletá jádra!), přidáme jablka se slupkou nakrájená na kousky (jablka rozhodně nestrouháme, změnilo by to výslednou kvalitu i chuť moučníku!), vše důkladně promícháme a hmotu rozetřeme do stejnoměrné vrstvy na tukem vymazaný a moukou vysypaný plech, pro vymazání plechu lze použít i obal od másla nebo kteréhokoliv jiného tuku. Před pečením navrch nastrouháme (nebo nožem na tenké plátky nakrájíme) ztuhlé máslo. Pečeme při cca 200 stupních, propečenost těsta zkoušíme pomocí špejle podobně jako při pečení piškotových moučníků. LIBUŠE JOZKOVÁ


Sýkory a brhlíci si kromě olejnatých semen a ořechů rádi pochutnají také na zavěšených kouscích syrového loje (nejlépe hovězího) či sádla. Vyškvařením loje a smícháním se semeny vytvoříme tukovou směs – utuhlou v zavěšené nádobě ji ptáci rádi zespodu uzobávají. Některé druhy jako stehlík, konopka a čížek jsou tak nenáročné, že jim stačí kytice z bylin s olejnatými semeny (bodlák, čekanka..). Dlaska nebo hýla je možno pohostit sušeným ovocem či semeny z tykví a melounů. K rychlému zkrmení jsou pro ně vhodná i rozkrojená jablka. Ta si dají rádi i drozdovití pěvci, stejně jako trochu tvarohu.

Při nezamrzlých hladinách vod jsou často krmeny kachny a labutě. Pro ně jsou vhodné vařené těstoviny, luštěniny, obiloviny, zadina, starší namočené pečivo, ovesné vločky a granule. Labutě jsou striktní býložravci, proto jim neházet potravu živočišného původu! Rackové mají nejraději odřezky syrového masa (včetně rybího), vnitřnosti a mohou též pečivo. To všechno společně se zrninami a tukovou směsí spořádají všežraví krkavcovití. MATOUŠ ŠIMEK, Český nadační fond pro vydru

1.

2.

3.

Z I M N Í

NEJEN PRO DĚTI

PŘ Í L OHA

4.

1. Opatrně stopu očistěte, na otisk položte plastovou formu staženou gumičkou,

dobře přitiskněte, aby sádra nevytekla. V kelímku rozmíchejte sádru s vodou v poměru 1:1. 2. Rozmíchanou sádru rovnoměrně a pomalu nalijte do formy, do výšky alespoň 3 cm. 3. Nechte alespoň 30 minut zatuhnout a pak opatrně zvedněte, formu nesnímejte! 4. Formu i s odlitkem uložte do suchého prostředí a nechte aspoň dva dny vysychat. Odlitek opatrně očistěte zubním kartáčkem. 5. Takto získáte zrcadlový (negativní) odlitek. Pokud chcete pozitiv, potřete odlitek tenkou vrstvičkou oleje a celý postup zopakujte. Zadní stranu odlitku jemně zbruste smirkovým papírem.

5.

RODI N U

Pokud při toulkách přírodou najdete otisk stopy, můžete si udělat sádrový odlitek. Budete potřebovat sádru, kelímek, špachtli, plastovou formu, gumičku, starý zubní kartáček a jemný smirkový papír.

PRO

ODLIJ SI STOPU!

DOKÁŽEŠ NAKRESLIT VYDRU?

Vezměte papír s čtvercovou sítí a zkuste to podle těchto obrázků. Porovnávejte přitom polohu čar v jednotlivých čtvercích.

15 Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí Z materiálů Českého nadačního fondu pro vydru, © ČNFV 2001

RODI N U PRO PŘ Í L OHA Z I MN Í Jihoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí

16

VÝLE T Y BEZ AUTA

Fritschova stezka

Boršov nad Vltavou – Zlatá Koruna Na začátek dnešního výletu, železniční zastávku Boršov nad Vltavou, se bez potíží dostaneme jak z Českých Budějovic (směr Kájov, Volary), tak z Českého Krumlova. Cesta po červené turistické značce nás poté, co po mostě přejdeme Vltavu, provede okolo kostela sv. Jakuba. Kolem vodáckého kempu dojdeme až k Mlýnům a těstárnám firmy Bratři Zátkové, a.s. v Březí, které stojí na protějším břehu, v místě původního mlýna, zrekonstruovaného r. 1869 Hynkem Zátkou. Těstárny, které byly přistavěfoto autor ny v r. 1884, byly svého času největší Dívčí kámen továrnou Rakousko–Uherska na těstoviny. I dnes je firma jejich předním výrobcem. Odsud nás cesta vede blízko levého břehu řeky. Zanedlouho budeme po pravé straně míjet lom, v němž je možno pozorovat ještěrky či zmije. Nepřibližujte se však ke stěnám, hrozí úraz padajícím kamením. Nepřehlédněte vpravo krátkou odbočku k místu, kde stávalo na ostrohu hradiště, je odtud pěkná vyhlídka na řeku. Nedaleko je památník pilotu USA, kpt. R.F. Reuterovi, který zde byl sestřelen těsně před koncem II. světové války (17. 4. 1945). Ubývající hliníkové díly letounu a umělé květiny pokrývají prostý kamenný pomníček. Kolem restaurace „U Rybů“ projdeme podél chatové oblasti na lesní cestu, kde budeme v pozdním jaru nadšeni bohatou flórou. Mezi několika chatami „U Cáby“ pak procházíme proti proudu až k místu, kde se suťoviska mění ve skalní stěnu, a brzy budeme na Dívčím Kameni. Napřed si však prohlédněte na zdi bývalé elektrárny značky dosvědčující, že záplavy podobné těm z roku 2002 nebyly v minulosti zdaleka ojedinělé. Zbytky gotického hradu Dívčí Kámen, založeného Rožmberky r. 1349, se nacházejí ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Naučná stezka nás zavede do míst, kde leželo keltské město Abullion (oppidum) z pozdní doby laténské (1. stol. př.n.l.). Jsou zde zachovány valy a brána a celé území o ploše 26 ha je archeologickou památkovou rezervací. Nedaleko stojí kaplička z roku 1777 a u ní mohutná památná lípa. 100 metrů odsud je železniční zastávka Třísov. Je také možné jít po druhé větvi naučné stezky, proti proudu Křemžského potoka. Po pravé straně se cesta dotýká hranice přírodní rezervace Holubovské hadce s výstupy hadce až na zemský povrch. Hadce jsou pro většinu rostlin toxické, a tak zde roste jen omezený počet druhů. Mezi botanické vzácnosti, které přítomnost hadců přímo vyžadují, patří například trsy sleziníku hadcového. Naučná stezka nás provede obcí Holubov až na vlakové nádraží. Z Dívčího kamene lze také pokračovat po červené do obce Plešovice. Podle zdejší malebné návsi byly zhotoveny kulisy pro Národní divadlo k opeře Prodaná nevěsta. Nejvytrvalejší mohou pokračovat až do Zlaté Koruny, kde se nachází veřejnosti přístupný cisterciácký klášter z r. 1263. Na nádvoří jsou dvě rarity: lípa naroubovaná na dubu a tzv. Kapucínka – lípa velkolistá se zvláštním tvarem listů, připomínajícím mnišskou kápi. Vlaková stanice s možností občerstvení je nad vsí. Ze Zlaté Koruny můžete také příště začít výstup na blízkou Kleť. Pokud jsme došli na Dívčí kámen, ušli jsme 12 km, kdo došel do Plešovic, našlapal 17 a ten, kdo to vydržel až do Zlaté Koruny, urazil 19 km. PETR RESCH, Šípek

Pohádkové království Projekt českobudějovického Turistického a mapového centra (majitel Marcel Goetz) mimo jiné slouží k propagaci měkkých forem turistiky (cyklostezky) a spolupracuje se správou Národního parku Šumava. Pohádkové království jižních Čech a Šumavy se rozkládá na jih od Prahy, na východě k Telči a na západě k Železné Rudě. Pro dětské i dospělé účastníky je v rámci tohoto projektu připraveno mnoho aktivit – v první řadě originální cestovní pas. A proč cestovat s pohádkovým pasem? Získáte originální suvenýr, sbíráním razítek při vandrování si vytvoříte záznam své cesty, můžete ale také uplatnit řadu výhod (hotely, penziony, kempy aj.), získat titul Jihočeský pohádkový vandrovník i možnost vyhrát horské kolo. Desatero práv, povinností a doporučení pro vandrovníky na jihu Čech najdete v pase česky, anglicky i německy. Kromě pohádkových kanceláří vám pas rádi označí razítkem na hradech, zámcích, restauracích, galeriích… Výhody získáte například na místech označených pohádkovým erbem, tj. ve všech pohádkových kancelářích, v hotelu Rohanov ve Lhotě nad Rohanovem, Informačních střediscích NP a CHKO Šumava, v provozovnách Cyklošvec v Písku, Českých Budějovicích a Vlašimi i jinde. Speciální Vandrovní knížka pro děti – Vandrování s kaprem Jakubem – to jsou omalovánky, básničky a sbírání razítek, odměnou pro nejmenší je diplom, kouzelná pastelka KOH-I-NOOR a zápis do Kroniky kapra Jakuba. Dále je pro děti v průběhu roku připravován pohádkový festival, karneval či pohádkové knížky. Pro dospělé je určena Výletní karta s mapou a slevou na vstupné do turisticky zajímavých objektů. Partnery projektu jsou Čedok, České dráhy, Česká pošta, Deníky Bohemia, TV GIMI, Český rozhlas, Eldorádio, Jihočeská centrála cestovního ruchu, KOH-I-NOOR, Výstaviště, 67 pohádkových kanceláří a 20 pohádkových ubytovatelů. Další informace: e-mail: [email protected], www.mapove-centrum.cz, www.pohadkovekralovstvi.cz. Ve spolupráci s Pohádkovým královstvím budeme do příštích čísel Krasce připravovat tipy na další výlety bez aut za jihočeskými přírodními zajímavostmi i tajemnými záhadami.

E SE J

Na jedné z veřejných besed o výstavbě dalšího hypermarketu místo městského parku jeden ze zastánců výstavby vstal ze židle a sebevědomě vykřikl: „Vždyť všichni Češi dobrovolně nakupovat v hypermarketech chtějí, je tam levněji a navíc nám to přinese nová pracovní místa, tak co byste chtěli?“ Poté se s pocitem absolutního vítězství usadil. V tomto jednom tvrzení se mu podařilo shrnout tři nejvžitější mýty o hypermarketech.

hypermarketismu 10 let budování hypermarketismu v Čechách

foto archiv autora

MILAN ŠTEFANEC,

[email protected]

až 60 000 cenových položek u zboží. Pokud ne, dopadnete jako většina běžných zákazníků, kteří v přesvědčení, že když je v hypermarketu levné zboží, jehož ceny si člověk pamatuje (jde přibližně o 2 % z celkového množství – např. pečivo), vyplatí se v daném obchodě koupě všeho (za ceny ve skutečnosti velmi nevýhodné). Abyste v hypermarketu nakoupili levně, musíte být také naprosto imunní vůči propracovaným reklamním strategiím a neskončit tak jako 93 % českých nakupujících, kteří zde dle výzkumu agentury INCOMA nakupují impulsivně, neplánovaně – a tedy pod vlivem reklamy a ne vždy výhodně. Hypermarketová mytologie však upozorněním na tři nejčastější mýty zdaleka nekončí. Před hypermarkety na periferiích měst varují i urbanisté. Upozorňují, že pokud z center měst vymizí malé obchody, ztratí lidé důvod středy měst navštěvovat a dojde tak k jejich umrtvení. To, že výpravy do hypermarketů za nákupy vyvolávají obrovský nárůst individuální automobilové dopravy (a související exhalace, zácpy apod.) je jen třešnička na hypermarketovém dortu, stejně jako údaj z výzkumu brněnského magistrátu z r. 2001, že 80 % nákupních center je stavěno „na zelené louce“, mimo vazbu na obytná území. Mohli bychom se zaměřit na vztah hypermarketových řetězců k zaměstnancům, na jejich postoj k ochraně, či častěji devastaci životního prostředí a krajinného rázu, na tunelování městských rozpočtů, na spletité vazby mezi provozovateli řetězců a úředníky, na jejich podíl na dětské práci, na „špiclování“ zákazníků, na kvalitu potravin... Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, můžete si zakoupit novou publikaci občanského sdružení NESEHNUTÍ „Přelet nad hypermarketovým hnízdem“, či se podívat na internet http://www.hyper.cz. Autor je koordinátorem kampaně „Zaostřeno na hypermarkety“ občanského sdružení NESEHNUTÍ


Mýtus první: Všichni je chtějí Mýtus druhý: Nová pracovní místa Tvrzení, že drtivá většina občanů chce naku- Skoro každý hypermarket, který plánuje výpovat v hypermarketech, na první pohled stavbu nového centra, obhajuje svůj záměr potvrzují i pohledy na přeplněná parkoviš- také tvrzením o nových pracovních příležitě a obrazy dlouhých front před hypermar- tostech pro místní. Tuto argumentaci velice kety nabízejícími slevové akce. Příznivce hy- často opakují i místní zastupitelé. Spočítal ale permarketů může nalézt oporu i ve statistice, někdo, kolik míst naopak zanikne v malých která říká, že v ČR v roce 2004 připadalo na samoobsluhách a pultových prodejnách? A milión obyvatel 16 hypermarketů (v r. 2005 kolik místních výrobců zkrachuje, protože se už to bylo 19), zatímco v sousedním Maďar- jim nepodaří splnit podmínky pro dodávky sku je to jen 8 hypermarketů a v Polsku do- do hypermarketů (např. statisícové poplatky, konce jen 5. dodávky zboží zdarma, příspěvky na reklamNaše zkušenost s poloprázdnými samoob- ní kampaně, atd.)? sluhami 80. let způsobila skutečný hlad po Výzkumy prováděné v západní Evropě či USA novém typu nakupování. Začátek 90. let je prokazují, že vliv velkých řetězců na zaměstcharakterizován rychlým nástupem super- nanost v regionu je spíše negativní. Nadmarketů, které nejdříve skupují některé exis- národní řetězce totiž většinou nevyužívatující samoobsluhy a poté staví vlastní síť. jí místní dodavatele, kteří ovšem za situace, V roce 1996 je v Brně postaven první hyper- kdy supermarkety, diskonty a hypermarkemarket – tím začíná éra hypermarketová, kte- ty ovládají 75 % trhu, nemají velkou možnost rá postupně z trhu vytlačuje i supermarkety. volby odběratelů. Jak konstatoval předseda Nové století je pak charakterizováno rych- Svazu českých a moravských výrobních družlým nástupem diskontních prodejen, které stev Jan Wiesner v roce 2002: „Když obchodklasické supermarkety ještě více vytěsňují. ní řetězce zahajovaly výstavbu velkoprodejen Přesto si dovolím označit tvrzení o svobod- a nákupních center, ubezpečovaly, že až 90 % né volbě většiny národa za pouhý mýtus. Za- nabízeného zboží v jejich síti bude české provetím jsem totiž neslyšel, že by se u nás dělal nience. Současná skladba u mnoha druhů vývýzkum, zjišťující, kde lidé chtějí nakupo- robků je právě opačná. Cizí majitelé nutí řetěvat. Drtivá většina marketingových výzkumů zec odebírat zboží z jejich mateřské země.“ zkoumá, kde lidé nejvíce či nejčastěji nakupují, ale ne kde by nakupovat chtěli, kdyby Mýtus třetí: Nízké ceny si mohli vybrat. Podle posledního výzkumu Kdo by to neznal? Zaváděcí prodej rohlíků za agentury INCOMA má jako své hlavní nákup- 10 haléřů. V hypermarketu můžete nakoupit ní místo hypermarkety 36 % domácností, dis- levně. Ale jen tehdy, pokud nakupujete v nokonty 24 % a supermarkety 15 %. Nezřídka vě otevřeném centru, které v rámci budováje ovšem „volba“ prostě nutností. Když vaši ní image levného obchodu a s cílem zlikvisídlištní samoobsluhu koupí Billa či Delvita dovat okolní konkurenci prodává své zboží a udělá z ní supermarket, musíte být oprav- pod výrobní cenou. Po určité době (když vydu zavilý odpůrce nadnárodních korporací, mizí lokální konkurence) i „levný“ super či hyabyste chodil nakupovat kilometry daleko, permarket musí produkovat zisk a tedy zbokde je možná nějaká česká prodejna. Když u ží zdraží (to je také jeden z důvodů, proč jen vás postaví mamutí hypermarket, který zlik- pro 7 % české populace jsou nyní hlavním viduje konkurenci menších prodejců v okolí, nákupním místem prodejny Billa či Delvita, co jiného vám zbude, než nasednout do auta které vstoupily na český trh mezi prvními). (vlastníte-li je) a vydat se do obřího nákupní- Nakoupit levně můžete i tehdy, máte li fenoho centra? menální paměť a jste schopni si zapamatovat

TÉMA

ekolog a ekologista

Nechci ani v nejmenším zpochybňovat stále se rozrůstající jazykový úzus, který ze všeho, co se týká životního prostředí, dělá ekologii a ekologické myšlení, chtěl bych jen zdůraznit věcnou diferenci, jež se i díky tomu zanedbává, ačkoli by se o ní mělo mluvit co nejvíce. Je to možná už v lidské povaze, že kdykoli se objeví nějaký zásadní problém, vrhající negativní světlo na většinovou společnost, vznikne – zejména mezi mladými a nonkonformními lidmi – poptávka po ideologickém řešení, které bude vyjadřovat jejich životní pocit. Jak se liší ideologický typ myšlení od pragmatického?

O ideologii, liberalismu pragmatismu a pragmatismu BORIS CVEK,

[email protected]

Ideologie se snaží co nejkonkrétněji definovat hodnoty, které pak může aplikovat na problémovou situaci jedině tak, že přehlíží její konkrétní svébytnost. Můžeme si vzít za příklad marxismus. Marx se spolu se svými následovníky neomezil na to, že je třeba udělat něco účinného pro to, aby se řadový dělník měl výrazně lépe, aby žil v blahobytu, nýbrž hodnotově se ztotožnil s tím, že buržoazie představuje zlo a revoluce naopak cestu k pozemskému eschatonu, který je jednoznačně jen emocionální konstrukcí. A právě emoce jsou základem ideologií, což snižuje jejich schopnost přijmout fakta.


18


Liberální státy nestavějí potěmkiády Společným politickým nepřítelem všech ideologií, co za posledních dvě stě let existovaly, je liberalismus. Jeho základní myšlenkou je totiž nevnucovat občanům tu či onu morálku, nýbrž hledat pragmatický právní konsensus, který bude respektovat nedotknutelnost občanských svobod. Svoboda je pro liberalismus základní implicitní hodnotou, z níž vyplývá řešení těch či oněch konkrétních problémů (svoboda není ceněna tam, kde je možné beztrestně loupit, krást, kde bývá občan snadno vydíratelný sociálně, zdravotně či politicky). Pro liberální státy jsou důležitá fakta a účinná řešení, nikoli potěmkinovské vesnice a idealizované eschatony. Díky tomu je nutné označit ekologismus za cosi, co se s liberálním demokracií nesnáší, zatímco ekologii za něco, co jedině v liberálním prostředí může vzkvétat. Nyní bych to chtěl vysvětlit. Mnoho lidí, zvláště mladšího věku, vnímá ohrožení životního prostředí přímo apokalypticky. Tak jako jsem se v dětských letech bál jaderné války, v období dospívání jsem považoval za téměř jisté, že brzy dojde ke konci světa, jestliže se radikálně nezasáhne proti ekologické krizi. Skutečné argumenty pro toto přesvědčení jsem však uvést neuměl. Díky tomu, že jsem neznal konkrétně, co a proč je špatně, dokázal jsem navrhovat pouze paušální a ryze politická řešení... např. direktivní zákaz používání automobilů (kromě nutných případů) nebo extremní tresty pro ty, kdo škodí životnímu prostředí. Pojem škodit životnímu prostředí byl pro mne tak neurčitý a zároveň emocionálně silný, jako je pojem vykořisťování pro marxistu nebo pojem smrtelný hřích pro katolíka. Jenže časem jsem si více uvědomoval, že tento způsob myšlení má za hlavní cíl politiku, vliv na lidi, prosazování určitého obrazu světa, a vůbec ne řešení ekologických problémů.

Pseudoreligiózní mesiáši Četl jsem tehdy diplomovou práci jednoho mého kamaráda, studenta pedagogické fakulty, která se věnovala ekologismu. Zdálo se mi víc než pozoruhodné, že jsou v ní řešena na několika stránkách nejtěžší témata západní filozofie, politologie a že naprosto ignoruje konkrétní ekologické problémy. Díky této práci jsem se poprvé seznámil se jmény Keller, Patočka, Kohák, Máchal. Jejím konečným vyzněním bylo asi toto: učitel na ZŠ by měl být ekologicky uvědomělý, jinak tam nemá co dělat, u žáků je nutné nastartovat změnu mentality, orientovat je na přírodní národy, na vizi ideálního, tzv. alternativního hospodářství, na Lovelockovu hypotézu Gaia a především v nich vyvolávat trvalý pocit akutního ohrožení jejich životů. Při dalším procházení se články různých ekologistů jsem konečně dospěl k názoru, že těmto lidem ani v nejmenším nejde o reálné, konkrétní problémy, neboť o nich nemají ani potuchy. Jsou to v nejlepším případě pseudoreligiózní mesiáši, nebo jen zneužívají nedobrého stavu životního prostředí na naší planetě k svým vlastním cílům. Měl jsem také možnost bydlet se dvěma studenty oboru ochrana a tvorba životního prostředí, kteří přišli na univerzitu jako přesvědčení ekologisté a odcházeli jako erudovaní ekologové, kteří k ekologismu cítí pohrdání. Je fascinující dozvídat se zřejmá fakta o skleníkovém efektu, o ekosystémech nebo též o biomase jako alternativním zdroji energie, je úžasné pochopit, že věci nejsou jednoduché, schematické a politické, nýbrž že je třeba hledat především návrhy účinných řešení a vidět všechno v širším kontextu. Ekologové jsou vědci a vědě vždy svědčí otevřenost bádání s důrazem na konkrétní výstupy. Bylo by však velice nespravedlivé říci, že jsou to jen vědci, mnozí z nich jsou totiž aktivní ochránci životního prostředí, podílející se na jeho obnově a rekultivaci. Přitom také zjišťují, že mnohé „hurá akce“ nedopadaly příliš dobře a že je třeba méně hledět na politický efekt a více na samotný ekosystém. Stav životního prostředí na Zemi je jistě alarmující a je třeba na to upozorňovat, proto si třeba velice cením apolitické organizace Greenpeace, která za spolupráce s ekology a s odborníky z jiných oborů upozorňuje na nejakutnější ekologické problémy. Ale spolu s velkou většinou přírodních vědců odmítám ekologismus jako cosi, co si tmářským a mocenským způsobem touží na zraněném životním prostředí jenom přihřát svou starou a dávno známou ideologickou polívčičku. Autor je doktorand na PřF UP v Olomouci, obor chemie. Vyšlo původně na serveru Britské listy, redakčně zkráceno.

ekolog a ekologista

TÉMA

Ekolog,

ekologický aktivista aekologista ekologista

JAN NOVÝ,


Často slýcháváme, že ekologové zakázali to či ono, že ekologové jsou extrémisté či fundamentalisté toužící po návratu zpátky na stromy (všechno špatně, zpátky na strom byl, pokud vím, pradávný vtip Vladimíra Jiránka), že jsou to podivíni, kteří kolem sebe vidí jen umírající broučky a kytičky… Čím je zapříčiněn tento – ideologický – pohled na věc?

[email protected]

Kdysi, v době černobílého mládí, jsem si myslel, že za vším jsou nepřátelé, kteří chtějí nás (rozuměj ty slušné, co to se všemi myslí dobře), poškodit a za tím účelem postupují dle tajného hesla jedné samozvané vládnoucí strany: „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou“. Časem jsem trošičku zmoudřel, a dnes již vím, že vše je jinak. Za vším je naše pohodlnost (zlí jazykové tvrdí, že všechny převratné vynálezy vznikly jen díky lenosti), hluboce zakořeněná potřeba jednoduchého vidění a přímočarého řešení. A jakpak by ne, když naše mysl je denodenně ze všech stran zahlcována množstvím informačního balastu. Z toho plyne i onen jazyková zvyklost, kterou naznačil Boris Cvek na protější stránce, totiž, že vše co se týká životního prostředí, je ekologie a každý sotva jen pronese magická slova životní prostředí nebo příroda je hned označen za ekologa.

Trautenberg není jen zlý „Mnoho lidí, zvláště mladšího věku, vnímá ohrožení životního prostředí přímo apokalypticky… v období dospívání jsem považoval za téměř jisté, že brzy dojde ke konci světa, jestliže se radikálně nezasáhne proti ekologické krizi…,“ píše Boris Cvek. Co je ale příčinou takového předvídání naší budoucnosti? Mladí lidé vnímají svět černobíle, jasně rozli-

Konec světa? Konec světa neočekávám a ani nikoho nenabádám, jak má konat, aby dosáhl spasení. Jen si občas kladu otázky typu: „Co bude s mými potomky, až Čína plně ovládne průmyslovou výrobu světa? A co nastane, když si pak každý obyvatel Číny bude moci dovolit koupit auto? Jaký dopad to bude mít na kvalitu životního prostředí a životní úroveň zbytku světa? Co bude, až se náklady na těžbu stále obtížněji dostupné ropy stanou neúnosnými? Co se stane s mými potomky, jestliže nebude nalezeno řešení, co s korodujícím skladem radioaktivních odpadů v nedalekém Lodhéřově (ČEZ zde plánuje mezisklad jaderných odpadů z elektráren)?“ Vždy mne přitom zamrazí, a tak se alespoň snažím žít podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aby má ekologická stopa byla menší. Alespoň trochu. Autor vyučuje na FM VŠE v Jindřichově Hradci.


Kdo je kdo? Ekolog je vědec, který se zabývá studiem vztahů mezi živými organizmy navzájem a vztahů mezi organizmy a jejich prostředím. Jeho konání není emočně ani ideologicky zatíženo. Ekologický aktivista je jedinec, který vnímá nějaký konkrétní problém týkající se životního prostředí a usiluje o jeho řešení. Dost často je příčinou problému právě porušování (nejen) občanských svobod, které, jak uvádí Boris Cvek, jsou implicitní hodnotou liberalismu. Konání ekologického aktivisty bývá často ovlivněno emocemi, ba dokonce si troufám tvrdit, že bez emocí není aktivista aktivistou. A v tom nevidím nic špatného. Kdežto ekologista, čili ekologický ideologista, je jedinec, který (opět slovy Borise Cveka), využívá nedobrého stavu životního prostředí ke svým vlastním cílům. Za tím účelem umně zneužívá emocí i faktů a svému okolí se snaží násilím implantovat své vidění světa nebo své cíle. Řešení konkrétního problému životního prostředí u něj není cílem, ale prostředkem. Mezi pozicí ekologického aktivisty a ekologisty cítím velmi tenký led, na kterém lze lehce uklouznout. Dalo by se říci, že čím je daný problém vzdálenější naší každodennosti a jeho řešení je složitější (např. hlučný podnik v sousedství x ozónová díra), tím je sklouznutí snadnější. Obávám se, že i v některých článcích tohoto časopisu lze stále vycítit určité sklouznutí či přešlápnutí, které si mnozí zapálení aktivisté třeba už ani neuvědomují. Mimochodem, všimněme si: vědci bádají, aktivisté konají, ekologisté hlásají, ale nikdo z nich nemá moc něco zakazovat nebo nařizovat.Takovou moc jsme přeci ve svobodných volbách svěřili jen do rukou politiků (schvalují zákony) a jimi zřízených výkonných složek (dbají na to, aby zákony byly dodržovány). A tak to má být.

šují dobro a zlo ( Trautenberg je zlý, Kuba, Hanče a Krakonoš jsou hodní), teprve s dalším poznáním se barevné spektrum jejich vnímání prohlubuje (Krakonoš je zákeřný a lstivý, Trautenberg je naivní a hloupý, Kuba je nekňuba, hajný podlézá…). Je ale vyhraněné vnímání problémů světa mladými lidmi dostatečným vysvětlením apokalyptických vizí? Není. Významnou roli zde hraje i virtuální svět médií. Média nám nezobrazují svět takový, jaký je, ale takový, jaký ho chtějí mít. Proč? Protože média jsou obchod a informace jsou zbožím, které se prodává. A čím atraktivnější je zboží a jeho obal, tím vyšší je zisk. Proto jsme trvale zásobováni záznamy drasticky zobrazovaného násilí a katastrof. Přesto si myslím, že reálné jádro apokalyptických vizí je jinde. Boris Cvek označuje některé ekologisty za pseudoreligiózní mesiáše. Jenže s mesiášstvím všeho druhu se potýkáme přinejmenším 2000 let a chování lidí se přitom nijak zásadně nezměnilo. Příkladem budiž týrání iráckých zajatců v amerických vězeních, násilí a rabování v hurikánem poničeném New Orleans, atd. Že by se tedy mesiáši částečně poučili a své síly nyní raději směřovali na hlásaní apokalyptických konců světa způsobených ekologickou katastrofou? Ale kdepak. Naše myšlení a chování se v několika posledních tisíciletích skutečně příliš nezměnilo, protože z evolučního hlediska je to příliš krátká doba. Zásadně se však změnily nástroje a prostředky, jimiž jako lidé disponujeme a jimiž dokážeme měnit okolní prostředí. Když se koželuhovi před dvěma tisíci lety rozlil škopek s potašem, otrávil pár čtverečních metrů půdy; když na podzim unikl benzen z čínské továrny, ocitlo se bez pitné vody 9 000 000 lidí. Zásadně se také změnila intenzita čerpání přírodních zdrojů a naše lokální existenční závislost na nich se změnila na globální (tedy z pozemského hlediska). Když lovec – sběrač vyčerpal své přírodní zdroje, přestěhoval se o pár kilometrů dál, když Angličané v období průmyslové revoluce vyčerpali své vlastní přírodní zdroje, kolonizovali cizí země, když nám dojde ropa (dobývání ropy je prokazatelně stále obtížnější a nákladnější)… tak kam půjdeme? Není toto dostatečný mlýn pro semílání apokalyptických vizí? A není na něm i dost pravdy?

K Z A M YŠL E N Í

GLOSÁŘ

vody Kapka vody

VLASTIMIL MAREK,

Stavební zákon v Senátu Těsně před Vánoci schválila Poslanecká sněmovna PČR absolutní většinou nový stavební zákon, který musí dále projít Senátem (poslanci ODS hlasovali proti jeho přijetí) a rukama prezidenta republiky. Stavební zákon v podobě schválené sněmovnou přináší odlišnou koncepci stavebního práva oproti platné úpravě. Zavádí mnoho nových právních institutů a dosud neznámých postupů. Cílem mělo být především ulehčit drobným stavebníkům a zajistit rozvoj území při respektování veřejných zájmů; tento záměr se ovšem naplnit nepodaří. Územní souhlas, ohlášení, zjednodušené stavební řízení – to je pouze dílčí výčet tzv. zkrácených postupů, které zákon konstruuje, a formálně tak naplňuje vize tvůrců zákona. Tolik medializované „pouhé ohlášení“ rodinných domů ovšem není nic jiného než stavební řízení v bleděmodrém. Stavebník si i nadále musí sám obstarat veškerá podkladová stanoviska a pak čekat 40 dnů, jestli se stavební úřad vyjádří či nikoli. Dnes musí úřad rozhodnout do 30 dnů a v případě vzdání se odvolání je tak stavební povolování vlastně časově výhodnější. Samostatnou kapitolou se jeví ochrana veřejných zájmů a práv účastníků řízení při povolování staveb. Bez nadsázky lze říci, že jakkoli škodlivé investici nebude stát v cestě vůbec nikdo a nic. Silným investorem zaplacený autorizovaný inspektor zajistí podkladová stanoviska, zpracuje dokumentaci, a dokonce posoudí námitky účastníků řízení. Případnou změnu stavby pak provede jednoduše zápisem do stavebního deníku. Vše mimo správní řízení a za minimální kontroly stavebního úřadu i veřejnosti.

[email protected]

Planeta, na které žijeme (a kterou si ve své megalomanské pýše snažíme přizpůsobit svým rozmarům), žije v docela jiném čase a v docela jiných rozměrech. Takže co pro ni byla jen příslovečná kapka (pevninská deska se jen trošičku zasunula pod jinou), je pro nás lekce z pokory. Co pro oceán bylo jen pár vln, je pro nás zkázou a obrovskými ztrátami. Programy naší mysli se nám snaží odjakživa namluvit, že příroda je zlá a nebezpečná. Co když jsme ale stále víc příčinou toho, že se Matka Země jednou za (náš) čas zavrtí a sem tam podrbe? Nevíme toho daleko víc, než víme. A na rozměry planety (či dokonce galaxie) nikdy nedosáhneme (jakkoli dovední jsou a budou členové posádky kosmické lodi Enterprise). Co ale pokusit se pochopit, protože na víc nestačíme, co se děje v oné (příslovečné) kapce vody?

Vločka z vody na japonském pobřeží, které bylo právě zasaženo zemětřesením (obr. 3), vypadá skutečně rozervaně, zatímco vločka, na kterou lidé působili vyslovováním japonského slova moudrost (obr. 4), je dokonalým zobrazením harmonie, řádu a „moudrosti“ přírody.


20

Co tím chci naznačit je snad evidentní. Co když opravdu přímo, ač pro naše smysly nezjistitelně, ovlivňujeme nejen sami sebe (a své blízké), ale také své okolí a prostředí, a také svou planetu, daleko víc, než se zatím odvažujeme i jen tušit? Už víme, že myšlení výzkumníků ovlivňuje jimi zkoumaný mikrosvět kvarků a atomů, a začínáme tušit, že právě tak ovlivňujeme svým chováním, mluvením, ale i myšlením, také svět věcí v našich lidských rozměrech. Co když ovšem totéž platí i v rozměrech planety? V případě těchto a podobných fotografií je pak irelevantní spekulovat o tom, jestli byl a je tvar jím vyfotografované vločky „zformátován“ samotnou přírodou, nebo (což by ovšem byl ještě „hmatatelnější“ důkaz o vlivu myšlení člověka na svět, ve kterém žije) přímo myšlením Masaru Emota a členů jeho týmu.

Obr. 1

Obr. 2

MICHAL BERNARD Obr. 3

Obr. 4

Zpátky k tématu: máme-li na své okolí takový vliv, jak fotky vloček naznačují, negativní zprávou je, že v rozměrech planety sice (našimi smysly) dlouho není vidět, že se děje něco špatného, ale pak stačí „kapka vody“, pohár trpělivosti Matky Země přeteče, a planeta se podrbe, ošije, zavrtí. A zemřou statisíce lidí a turistický ráj se změní v peklo. Pozitivní zprávou pak je, že přitom stačí rozhodnout se a pak systematicky začít působit na naše prostředí a planetu jinak, pozitivně, léčebně. Je to logické a snad i zarytým materialistům pochopitelné – máme-li na vše zatím vliv převážně negativní (viz stále častější přírodní katastrofy), právě tak ale můžeme mít vliv pozitivní. Jen se do toho dát. Emotovy fotky vloček to jen potvrzují. Člověk sám o sobě je také takovou kapkou v moři ostatních lidí. Zdánlivě nic nezmůže, jenže my i z lidské historie víme, že pracovitá kapka s posláním a vytrvalostí v ten správný okamžik může spustit dalekosáhlé změny. A nejen ty celospolečenské (viz kapka Buddha, Ježíš, Mohamed, kapka Einstein, Gándhí, Gorbačov nebo Havel). Vida. Řeklo by se, kapka vody. P. S.: Tělo každého člověka (a také povrch planety Země) je ze 70% voda. Knihu Masaru Emoto: Skutečná síla vody vydalo v listopadu 2005 Nakladatelství Tomáše Janečka, cena 240,- Kč, 122 stran. Více informací o tématu (v angličtině, ruštině a dalších jazycích): http://www.masaru-emoto.net/.

fotografie Masaru Emoto

Občas nakouknu do knihy Skutečná síla vody. Japonec Masaru Emoto již delší dobu fotografuje mrznoucí kapky vody, tedy vločky. A zjistil a zjišťuje, že vločky z kontaminované vody (viz obrázek 1, v tomto případě z jezera Biwa v oblasti průmyslových závodů) nejsou vůbec vločkami, ale spíše zobrazením chaosu, zatímco vločky z téže vody, na kterou ovšem působili lidé (svou meditací, modlitbou, nebo jen odříkáváním nějakého pozitivního slova – v tomto případě „poděkování“), viz obrázek 2, jsou přece jen opět pravidelnější, harmoničtější.

Odvrácený puč? Návrh pětibodové novely zákona o ochraně přírody a krajiny z pera Vladimíra Aubrechta (předkladateli je i dalších 11 poslanců z ČSSD, KSČM a ODS) zahrnul jeden horkokrevnější ochranář do varování před „legislativním pučem“. Jeho obsah je jistě alarmující: mj. degraduje a omezuje rozhodování o zásazích do krajinného rázu, odnímá občanským sdružením právo na účast ve správních řízeních (v územním řízení je velmi omezuje a z následného stavebního přímo vylučuje) a zrušuje zvláštní postavení – specialitu – zákona o ochraně přírody a krajiny vůči zákonům týkajícím se staveb a územního plánování, lesů, vod apod. Tím vrací ochranu přírody v ČR nejen před rok 1989 (přesněji 1992), ale do určité míry i před rok 1956! Vláda s tímto návrhem ještě v červenci vyslovila nesouhlas. Předkladatelé jej nechali zařadit na pořad 52. schůze sněmovny, která proběhla v listopadu a prosinci minulého roku. Výsledky tohoto jednání sice různým způsobem „zahýbali“ s našimi peněženkami i perspektivami, ale k dokonání puče nedošlo. Zmíněný návrh byl v časové tísni zase vyřazen a posléze přesunut na schůzi, která začíná 24. 1. 2006. V navrženém pořádku má číslo 90. O dalším vývoji budeme čtenáře Krasce informovat. JIŘÍ GUTH

Poselství

Bytostí přírodních Bytostí

IVONA MATĚJKOVÁ,

fotografie Jan Voběrek

K Z A M YŠL E N Í

[email protected]

Tam, kde se pohádka dotýká života


Je klidný podzimní večer a chladnoucí horská nými stromy. Pod jejich rozložitýkrajina se halí do tmy prozařované stříbřitým mi korunami vesele zurčely posvitem Měsíce. Po lesní cestě kráčí chlapec tůčky a spěchaly vstříc rozlehlým s ruksakem na zádech. Po dlouhé a náročné močálům v údolí. Když k nám zapouti touží vyhledat útulné místo pro přespá- vítali první lidé, měli jsme radost, ní. Brzy přichází k bublavému potůčku vyvě- že je můžeme obdarovat blahorajícímu z úbočí strmého svahu, kde si nabe- dárným stínem našeho Chráre čerstvou horskou vodu. Pak jeho pozornost mu, předat jim Sílu starých stroupoutají obří smrky hrdě se tyčící na stráni. mů, napojit je křišťálovou vodou Z jejich kmenů rovných jako svíce a štíhlých z našich potoků, poskytnout jim korun splývajících v něžný závoj vyzařuje ma- pevné dřevo na výstavbu přígická síla a přátelství. Zde zůstanu, rozhod- bytků, posilnit jejich tělo i dune se chlapec a s trochou ostýchavosti vkro- cha masem našich zvířat a léčivýčí do tichého lesního chrámu. Cítí, že je zde mi bylinkami. S nadšením jsme vítaným hostem. Utáboří se v mělké prohlu- své lidské přátele zasvěcovali do benině pod mohutným smrkem. Zamyšle- všech tajů přírodních zákonitostí, ně složí hlavu do dlaní. Je tu tak krásně! Ko- radili jim, jak a kde si mají zbudolik takových vzácných přírodních koutů však vat svá obydlí, aby jim je nevzala již podlehlo ničivé síle člověka... Jak zachrá- velká voda nebo nesmetla prudnit ty zbývající? ká vichřice. Dostali od nás vše, co V tom okamžiku se před chlapcem objeví potřebovali. Uzavřeli jsme s nimi okouzlující Bytost s dlouhými lehce zvlněný- Velké Přátelství zpečetěné úmlumi vlasy. Z její spanilé postavy se do všech vami, jak mají užívat našich darů, stran rozlévá jasné světlo naplněné hřejivou aby mohli spokojeně žít, aniž by Láskou. „Neboj se,“ praví Bytost laskavým hla- přitom rušivě zasahovali do živocí mašiny a hystericky se vrhnou na popadasem provázeným tichou ozvěnou: „Jsi zde ví- ta našeho Lesního Chrámu.“ né stromy. Když po nich zůstane holá mýtina taným hostem.“ Chlapec nesměle šeptne: Chlapec naslouchá se zatajeným dechem. s butylami od vodky a oleje, přiženeme hustá „Kdo jsi?“ Strážce lesů po krátké odmlce pokračuje: mračna a pošleme jim pěkné pozdravení po Světlá Bytost si prosvítí hocha jasnozřivým „Zpočátku vše běželo dle dohodnutých pravodě až do vzdálené nížiny. Hodlají-li takto pohledem a odvětí: „Já jsem Strážce zdejších videl. Po určité době se však nároky lidských pokračovat i nadále, budeme nuceni utopit tu lesů. Vím, co tě trápí. Přišel jsem ti předat Po- obyvatel začaly stupňovat. Začali svéhlavě jejich šalamounskou moudrost na dně Jezera selství Přírodních Bytostí z mé Lesní Říše.“ porušovat zpečetěné úmluvy jednu po druPraga. Zájem Celku je zájem Celku.“ Chlapcova tvář zazáří štěstím. Strážce lesů se hé a násilím se zmocňovat našeho bohatství. Strážce lesů spiklenecky mrkne na chlapce, bez váhání usadí vedle něj: „Má Říše bývala A tak se náš Posvátný Chrám záhy počal měvzápětí však zvážní: „Člověk není a nikdy nekdysi plná Klidu, Lásky a Míru. Všude kolem nit v pustou a neúrodnou planinu. Ve snaze bude pánem téhle Planety. On je závislý na se rozprostíraly rozsáhlé pralesy s majestát- zastavit jejich zkázonosné počínání jsme se nás, ne my na něm. Mnozí lidé však hrají s Přírozhodli potrestat je krutou přírodní pohrorodou stále hazardnější hru a začínají se tak mou. Při pohledu na zkroušené lidské tváře pomalu, ale jistě blížit k hranici, jejíž překroúpěnlivě žadonící o pomoc a odpuštění jsme čení se jim stane osudnou.“ nakonec zmírnili svou trestající ruku. Člověk „Osudnou?“ vydechne bezděky chlapec. Jeho však brzy zapomněl na všechny bědy a s ješPrůvodce se vztyčí a odvětí přísným hlasem: tě větší vervou se pustil do bezohledného „Ano, osudnou. Oni navždy ztratí právo života drancování…,“ říká Strážce posmutnělým tóna této Planetě. Svou vlastní vinou.“ Tam, kde se pohádka dotýká života nem. Nakrátko se odmlčí a pak razantně proA než se hoch naděje, jeho Přítel zmizí nenajde se pravda, láska i pokora hlásí: „Teď jsme však už vystřízlivěli a víme, co známo kam. V ten okamžik přepadne chlapco otvírá srdce vůní jabka můžeme od člověka očekávat. V žádném příce silná únava. Rychle se zachumlá do tepnalévá ti kalich živou a mrtvou vodou padě mu nehodláme dělat otroky a podřizolého spacáku a zaposlouchá se do jemného vat se mu.“ Strážce lesa rázně rozhodí rukama: dává ti z něj napít, otáčí závorou šumění větříku v korunách obřích smrků. „Znáš to přece sám. Jak se do lesa volá, tak se z A tak se neboj a nech se vést Zaplavují jej pocity štěstí a radosti. Dnes se lesa ozývá! Náš cíl je jasný: udržet Život v naší otevři své srdce cestě hvězd mu bude usínat mnohem pokojněji než kdy Říši. Pomocníků na to máme dosti a věnujeme a tak se neboj, usměj životu předtím. Teď již ví, že jeho boj za Přírodu není jim mimořádnou péči. Tu kůrovec, tu hnilobtak se neboj marný. Teď již ví, že Život na Planetě Zemi je ná houbička a zbytek těch neduživých smrkořízen pevnými Zákony, které bez výjimky plajseš tu vých mrzáčků smeteme vichřicí, jen to hvízdtí pro všechny tvory. I pro člověka. nejseš tu ne. Pak se díváme pěkně z výšky, jak vyděšení Sepsáno dne 29. 11. 2005 na Šumavě lidští tvorečkové nejprve bouřlivě rozumují za Anatta Akthera (*1972, +2005) svými kancelářskými stoly, poté osedlají řvouAutorka je botanička, žije v Plánici u Klatov a zakládá

PA N OR A M A

Nové tituly v knihovně Rosy Erazim Kohák: Svoboda, svědomí, soužití Dvousetstránkové dílo Erazima Koháka je součástí Kohákovy trilogie o etice: Svoboda, svědomí, soužití zkoumá etiku mezilidských vztahů, Zelená svatozář zkoumá etiku člověka a přírody, Průvodce po demokracii zkoumá etiku sociálních vztahů. Kapitoly z mezilidské etiky jsou určeny pro každého, kdo bere vážně odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro všechny, kteří mají učit mladé lidi etice. Příručku pro soužití ve svobodě jistě využití eko-poradci, pracovníci ekocenter, vysokoškolští učitelé, ale i další zájemci, kteří se stejně jako Erazim Kohák ptají: Co je to filozofie? A co etika? Jsme svobodní, nebo určení okolnostmi? Jsou hodnoty něčím relativním, či absurdním? Vládne zákon přírody, potažmo zákon Boží? Máme se rozhodovat podle správnosti morálních zásad – nebo podle záhodnosti výsledků? Petr Pávek: Mám vizi Známý starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Petr Pávek hovoří o tom, jak vidí současný stav naši společnosti, náš vztah k Evropě, jak stavěl větrné elektrárny a proč vyhlásil zákaz vstupu úředníků do obce. Kniha přináší mnoho zkušeností a originálních postřehů z komunální a krajské politiky a především nabízí neotřelé vize pro další regionální společnosti v rámci globalizovaného světa. Výsevní dny 2006 Kalendář konstelací pro zahrádkáře, zemědělce a včelaře, kteří chtějí při své práci zohlednit vliv kosmických sil a doporučení, jak si počínat s přírodními kosmickými rytmy. Více než padesátistránková brožura nabízí řadu doporučení na každý den: jak a kdy sít, okopávat a sklízet v návaznosti na postavení souhvězdí, živly a další zákonitosti přírody, kdy vysévat určité druhy rostlin či stromů, ale např. i kdy zpracovávat mléko apod. Ve výsevních dnech najdete rovněž povídání o biologickém boji proti škůdcům, různé zvěrokruhové pokusy a řadu dalších námětů a zkušeností. Autoři – Marie a Matthias Thunovi – se srovnávacím konstelačním pokusům věnují už několik desítek roků. Kalendář vydává PRO-BIO Šumperk.


spotřebitele 22 Průvodce V prosinci 2005 vydala Rosa v rámci projektu podpořeného z MPO bro-

žuru Průvodce ekospotřebitele. Jedná se o třetí, rozšířené vydání. V příručce naleznete např. aktualizované kapitoly Elektrospotřebiče, Obaly a odpady a Ochrana spotřebitele, změny nastaly též v textu o geneticky modifikovaných organismech a v části Čistící prostředky. V kapitole Ekoznačení se objevují nové ekoznačky v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Brožura je doplněna řadou námětů pro školní práci a neměla by tedy chybět ani v učitelské knihovně (ještě lépe v praxi). Lze ji za cenu 35,- Kč získat v kanceláři Rosy nebo objednat v dalších eko-poradnách KRASEC.

Nabídka z Krkonoš Pobyt pro rodiny s dětmi nabízí Krkonošské středisko ekologické výchovy Rýchorská bouda v prostředí nádherné přírody I. zóny národního parku, daleko od civilizace (nejbližší je v 3,5 km vzdáleném Horním Maršově), a to v termínech 20. – 25. 2., 27. 2. – 4. 3. a 6. – 11. 3. Z programu: polodenní i celodenní výlety na běžkách do okolí, bobování, sáňkování, stavby ze sněhu, keramika, ruční papír, promítání diapozitivů, krmítka pro ptáky, stolní tenis, přístup na internet (s vlastním notebookem pro rodiče, kteří si vozí práci s sebou). Za kolik? Děti do 6 let 1330,- Kč, děti do 12 let 1685,- Kč, děti do 18 let 1925,- Kč, dospělí 2540,- Kč (domácí strava 3 x denně, teplý čaj po celý den, ubytování v 1–7 lůžkových pokojích se společnými sprchami a WC, odvoz zavazadel z Horního Maršova na Rýchorskou boudu a zpět.) Info: 499 895 107, 499 895 108, [email protected], [email protected].

Ekologický prací prostředek Na českém trhu je nabízen již druhý prací prostředek, který se pyšní certifikátem Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) – jedná se o prací prášek Qalt Excel, který vyrábí firma Qalt Rakovník. Výrobek nabízejí například obchody řetězce Delvita. Nový prostředek je výrobkem české firmy a je spotřebitelům snadno dostupný. Cena se pohybuje mírně pod 100 Kč za 1,5 kilogramové balení, přičemž je třeba zdůraznit, že Excel je koncentrát, jehož se ve srovnání s běžným práškem na praní dávkuje menší množství. Prvním pracím prostředkem, který získal certifikát Ekologicky šetrný výrobek, je prací řada firmy Missiva. Tento produkt je ovšem dostupný jen přes síť prodejců nebo ve vybraných bioobchůdcích, nikoliv v běžné maloobchodní síti. Certifikát Ekologicky šetrný výrobek je garantovaný ministerstvem životního prostředí. Spotřebitelé se podle něho mohou snadněji rozhodovat při svých nákupech. Označuje výrobky, které jsou oproti ostatním srovnatelným výrobkům šetrnější k životnímu prostředí. Výrobky, které v různých kategoriích získaly EŠV, stejně jako další informace o podmínkách udělování EŠV naleznete na www.ekoznacka.cz. Letáček o složení pracích prášků na českém trhu, vydávaný pravidelně Rosou, můžete zdarma získat v eko-poradnách KRASEC. VĚRA SOUKUPOVÁ

Regionální centrum fotografie Jedním z významných projektů Národního muzea fotografie je vytvoření „Regionálního centra fotografie“ (RCF) v Jindřichově Hradci. Tento záměr, podpořený z iniciativy Interreg fondů EU, zahrnuje především vytvoření informační sítě mezi institucemi i jednotlivci, zabývajícími se fotografií. Partnerem projektu se mohou stát fotokiuby, galerie, muzea, kulturní instituce, občanská sdružení, jednotlivci – fotografové z jižních Čech a z Horního a Dolního Rakouska. Regionální centrum fotografie nabízí českým i rakouským partnerům využití dvoujazyčné webové stránky RCF (http://www.nmf.cz/rcf) pro prezentaci, možnost digitalizace a tisku diapozitivů, negativů a fotografických archivů na špičkovém digitalizačním zařízení v NMF za zvýhodněné ceny, pravidelné měsíční e-mailové informační bulletiny, možnost zúčastnit se seminářů a workshopu. V současné době je dokončována příprava společné putovní výstavy českých a rakouských fotografů na téma „Dnešní člověk v dnešní krajině“, která bude nejprve uvedena ve výstavních prostorách Národního muzea fotografie (pravděpodobně v červnu 2006), a poté bude nabídnuta dalším galeriím a muzeím v ČR i v Rakousku. JAN NOVÝ

Rok stromu Města a obce o minimální velikosti obce III. typu se mohou do 25. května 2006 ucházet o realizaci projektu Rok stromu. Spoluvyhlašovateli projektu je Nadace Partnerství a město Strakonice, generálním partnerem programu je Skanska, a.s. Během celoročních oslav Roku stromu se ve vybraném městě uskuteční řada aktivit, jejichž cílem bude zvýšit zájem veřejnosti o životní prostředí prostřednictvím stromů. Městu nebo obci, jež přihlásí nejlepší projekt, pak Nadace Partnerství a město Strakonice počínaje Dnem stromu 20. října 2006 na dalších 365 dní udělí exkluPamátná lípa zivní právo oslavovat stromy. Finanční prémie pro realizátora projeku Ústějovské kapličky tu je 50 000 Kč, formulář žádosti o účast (okres Tábor) v soutěži je ke stažení na www.nadace– jihočeský kandidát partnerstvi.cz. Informace o průběhu prov loňské anketě jektu Rok stromu ve Strakonicích můžeStrom roku, kterou te nalézt na www.mu-st.cz/rs.htm, bližší pořádá také Nadace informace podá Mirka Drobílková, tel. Partnerství. 542 422 761, [email protected].

PA NOR A M A

Pomozte

Tipy ze sítě Naše stopa na planetě http://hraozemi.cz/ekostopa Pokud vás zajímá, jakou stopu zanecháte svým pobytem na této planetě a zda necháte trochu místa též pro ostatní (včetně vašich vlastních dětí), navštivte tuto internetovou adresu. Jednoduchý dotazník převede vaši spotřebu zboží a služeb a produkci odpadů na plochu ekologické stopy. Na závěr můžete porovnat vlastní ekologickou stopu s průměrem České republiky a výsledky dalších zemí světa, a zjistit, zda jste dopadli lépe než například Američané či Pákistánci… Obnovitelné zdroje energie http://www.zdrojeenergie.cz Atlas obnovitelných zdrojů energie, databáze sdružení Calla snažící se mapovat funkční zařízení využívající energii Slunce, Země, větru, vody a biomasy v České republice. Dnes obsahuje 834 záznamů většinou s fotografiemi a přesnou lokalizací, hledání též podle mapy.

Zelená pro průmyslovou ekologii http://www.enviweb.cz Na stránkách naleznete denně aktualizovaný portál, členěný do sekcí: obecné, voda, ovzduší, odpady, chemické látky, havárie, hluk, příroda, zemědělství, les, geologie, EIA, IPPC, EMS, EA-SDI. Pod záhadnými zkratkami se skrývají následující významy: EIA (Environmental Impact Assessment) – posuzování vlivu na životní prostředí, IPPC (Integrated Pollution Prevention and Kontrol) – integrovaná prevence a kontrola znečištění, EMS (Environmental Management Systém) – systém environmentálního managementu a EA-SDI (Environmental Accounting and Sustainable Development Indicators) – environmentální účetnictví a indikátory udržitelného rozvoje.

Cílem Akce Falco, která je organizovaná Klubem ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země, je chránit hnízda vzácných dravců před vykradením překupníky. Díky úsilí mnoha dobrovolníků, střídajících se pod hnízdy v týdenních turnusech, se za patnáct let trvání této akce podařilo zachránit mnoho vzácných dravců, kteří by jinak zahynuli nebo přišli o svou svobodu. V letošním roce bude cílem více zaHnízdo raroha foto Děti země pojit do projektu veřejnost navštěvující lokalitu – návštěvníci se na vlastní oči budou moci podívat na hnízdící dravce pomocí pozorovacího dalekohledu. Akce Falco probíhá každý rok od dubna do června. Podle čerstvé zprávy z počátku února byl již nad hnízdní lokalitou v Broumovských skalách zpozorován kroužící sokolí pár – o celé dva měsíce dříve, než je obvyklé. Informace: Ivo Páral, 683 51 Holubice 258, email: [email protected], tel. 605 468 263, www.kodas/detizeme.cz.

Ekofór 2006 Humor je vítané koření i v pochmurných a neradostných kauzách, o čemž svědčí nezapomenutelné kreslené vtipy Vladimíra Jiránka doprovázející příběhy Josefa Velka. Rád se k jeho zajícům utíkám ve chvílích beznaděje a „ochranářského zoufalství“. Proto jsem pátral po koření, které by patřičně „zvedlo chuť a náladu“ našemu Krasci. Nalezl jsem. Hnutí Brontosaurus obnovilo v roce 2004 soutěž kresleného a fotografického humoru z oblasti životního prostředí Ekofór a pro rok 2006 vyhlašuje již 3. ročník. Ekofór 2005 poctilo svými díly 40 autorů, z nichž nejúspěšnější převzali ceny na festivalu Mohelnický dostavník. Doufejme, že se třeba příště objeví mezi vítěznými pracemi rovněž nám blízcí autoři, nebo že se námi sledované kauzy stanou vítaným námětem. Informace: http://ekofor.brontosaurus.cz. VLADIMÍR MOLEK

Filmárum: biologové veřejnosti Jsme skupina studentů biologické fakulty, říkáme si „Na hnízdě“ a předsevzali jsme si dělat věci prospěšné pro přírodu a šířit osvětu. Projekt „Filmárum“ (http://filmarum.bf.jcu.cz) jsme začali před dvěma lety. Spolupracujeme s většinou středních škol v Českých Budějovicích a podporu nám poskytly Biologická fakulta JčU, organizace DAPHNE ČR a Jihočeský kraj. Promítáme filmy z rozsáhlé videotéky MŽP, tematické večery doplňují besedy. Akce se konají každé druhé pondělí v budově B biologické fakulty, a jak říká Béda Trávníček: Je to zadarmo! Přijďte, uděláte nám radost. 27. 2.: Co by, kdyby… – o budoucnosti světa 13. 3.: Voda na 100 způsobů 27. 3.: Čína - krásná příroda i zničené prostředí 10. 4.: Poblíž – problémy jižních Čech 24. 4.: Velké šelmy JIŘÍ KUBÁSEK, člen skupiny Na hnízdě

��

��

��


Hlášení z družice http://www.knmi.nl/omi/publ-nl/ nieuws/index.html Chcete se dozvědět aktuální stav koncentrace oxidu dusičitého v troposféře? Na těchto stránkách naleznete data pořízená družicí Aura. Oxid dusičitý vzniká především sopečnou činností a při spalovacích procesech. Oxid dusičitý uvolňovaný do ovzduší spalováním fosilních paliv (tepelné elektrárny, autodoprava) reaguje s vodíkem na kyselinu dusičitou, která se na povrch vrací ve formě kyselých dešťů. Přispívá též ke vzniku troposférického ozónu.

zachránit dravce!

ODJ I N U D

Vláda schválila v prosinci loňského roku vedení dálnice D3 ve variantě, kterou prosazoval Středočeský kraj. Rozhodla tak o rozporu mezi krajem a ministerstvem životního prostředí, kudy má ve velkém územním celku Benešovsko dálnice D3 vést. Ale ani druhá předkládaná trasa, podporovaná MŽP, nebyla méně kontroverzní. Obě trasy, z nichž vláda vybírala, vedou Posázavím ve zcela nové stopě a představují nepřijatelný střet nejen se zájmy ochrany přírody, ale i se zájmy lidí, kteří zde žijí. Přitom existuje alternativní návrh trasy, který je pro obyvatele, přírodu i státní pokladnu přijatelnější. Do závěrečného posouzení se bohužel nedostal. foto archiv autorky

Kudy, kudy dálnička dálnička...? EVA T YLOVÁ,

[email protected]

Schválená, tzv. stabilizovaná trasa protíná krajinářsky i přírodně cennou oblast Posázaví. Vede přes přírodní park Střed Čech v Dolním Posázaví. Znehodnocuje jedno z nejrozsáhlejších ložisek cihlářské hlíny u Psár. Nebere ohled na náročný kopcovitý terén, údolí a toky překonává dlouhými mosty, most přes Sázavu, a dokonce i most přes Záhořanský potok měří více než kilometr, oba mosty jsou vysoké více než 100 metrů a vedou do svahu a do oblouku. Poddolovaným územím kolem Jílového u Prahy, které je zde


24

Ministr Martínek: Trasa D3 je definitivní Trasa dálnice D3, která má spojit Prahu přes Posázaví, Tábor a České Budějovice s Rakouskem, je optimální a zřejmě definitivní, řekl Právu (otištěno 12. 1. 2006) ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Navrhované trasy dálnice D3 byly podle něj posuzovány ve všech souvislostech, aby se našlo konečně východisko z dlouholetého sporu. „...A na základě důkladného posouzení jsme museli konstatovat, že veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny, který pokud jde o trasu Posázavím prezentovalo ministerstvo životního prostředí, se nepodařilo prokázat,“ dodal ministr. Pokud jde o financování, má výstavba dálnice podporu Evropské unie. Podle Martínka není dnes problém, kde na to vzít, ale aby byly co nejdříve dokončeny projektové a přípravné práce, včetně výkupu pozemků. /zaj/

hustě protkáno štolami a hrozí tu velké propady půdy, má vést pět tunelů… Emise a hluk do rekreační oblasti Za Meznem dálnice odbočí do řídce osídleného regionu kolem Votic, dále přetne rekreační oblast kolem Sázavy a Jílového u Prahy. Povede tedy mimo větší sídelní útvary jako je např. Benešov. Je proto otázkou, jaký bude mít skutečný význam pro dopravu obyvatel Táborska, Benešovska a okolí Prahy. Do obytné i rekreační oblasti přivede tranzitní dopravu, emise, a hluk. D3 bude sice mít samostatné napojení na silniční okruh kolem Prahy u Jesenice, ale těm, kteří míří dále do Prahy, žádné výhody nepřinese. Její zaústění na Vestecký přivaděč a dále na Vídeňskou ulici, která je v současnosti dvakrát denně v kolapsu, situaci v dopravě na jižním okraji Prahy rozhodně nezlepší. Alternativní vedení trasy S případem dálnice D3 jsem se setkala poprvé jako náměstkyně ministra životního prostředí v roce 1998. Pomáhala jsem při hledání alternativního vedení trasy. Byla zpracována studie, která navrhla alternativní trasu v koridoru, jímž historicky doprava v tomto regionu vedla. Tedy v koridoru dnešní silnice první třídy I/3 mezi Mirošovicemi a Meznem. Komunikace by zde spojovala řadu sídel a naplňovala tak svůj význam dopravní spojnice. Obyvatelům obcí měla navržená trasa ulehčit od stávající dopravy obchvaty a tunely. Jednalo se o východní obchvat Benešova, obchvat Mirošovic, Olbramovic a další. Významná část dopravy je totiž místní, a tu D3 přes Posázaví neodvede. Jednou z výhrad proti alterntivní trase je, že nemá samostatný vstup po D1 do Prahy.

Není to ovšem pravda, protože trasa, zpracovaná ateliérem Promika, tento problém řeší – navrhuje samostatný vstup na silniční okruh kolem Prahy v blízkosti Říčan. Jeho výstavba však není v první fázi nezbytně nutná. Dálnicí D1 projíždí v oblasti Mirošovic okolo 45 tisíc aut denně, pro ně je šestipruhá dálnice naprosto dostatečná. Problémy začínají až u Prahy, u sjezdu na Jesenici, za kterým se zvyšuje dopravní zátěž postupně na 60, 80, až 100 tisíc aut u vjezdu do Prahy na Opatově. Tento nárůst dopravy je zčásti způsoben hypermarkety, které zde byly neuváženě postaveny. Dále se na něm podílí tranzitní doprava kolem Prahy, kterou však vyřeší až silniční okruh kolem Prahy. Nevýznamná není ani otázka nákladů. Navržená trasa přes Posázaví měla stát podle studie Zenkl-Vyhnálek v roce 2000 cca 20 mld. Kč, a podle posledních údajů Ředitelství silnic a dálnic dokonce 30 mld. Kč. Grandiózní návrhy mostů a tunelů v poddolovaném území však mohou náklady stavby podstatně zvýšit. Oproti tomu alternativní návrh v koridoru 1/3 by stál podle studie zroku 2000 10 mld. Kč. Nemusí překonávat tak velké převýšení, nejsou na něm technicky obtížné prvky. Místní občané dálnici odmítají Obyvatelé dotčených obcí s trasou D3 přes Posázaví nesouhlasí. Obce založily občanské sdružení Klid, které koordinuje protestní akce. V obcích Psáry, Libeř a Jílové u Prahy v letech 2003–2004 proběhla místní referenda. Občané v nich výstavbu dálnice odmítli. Obce kolem Jílového u Prahy, které územně patří do velkého územního celku Pražský region, nebyly připuštěny jako účastníci řízení při projednáváí velkého územního celku Benešovsko, přestože právě v něm se rozhoduje, zda dálnice přes Posázaví povede. Dálnice D3 přes Posázaví je příkladem stavby, která zničí přírodu a životní prostředí obyvatel Posázaví a kterou potřebuje především stavební lobby pro realizaci svých nadměrných zisků. Autorka je místopředsedkyní Společnosti pro trvale udržitelný život.

OH L ASY  D OP I SY Stávám se předplatitelem vašeho časopisu. První číslo není špatné, ale je tam příliš cizích slov. Hledal jsem ve slovníku, co znamená slovo environmentální, které se zde stále opakuje, ale není tam. A když čtu pod titulkem Partneři se představují, že „Katedra se zaměřuje na gender, brownfields a environmentalistiku…“, tak vůbec nevím, oč jde… Prosím, pište česky, aby váš časopis byl srozumitelný i lidem, neovládajícím cizí jazyky. Jiří Janáček, Kněžské Dvory Nenechte se oblbnout spoustou krátkých spojení a jednoduchých řešení pana Vlastimila Marka (Krasec 1/1, Uvolněte se, a vypněte televizor), který po vzoru pejska a kočičky poskládal svou černou listinu „oblbovatelů“ ze všech, kteří jej v poslední době dokázali rozezlít. Pan Marek zřejmě ví, co je pokleslé a co již nikoli, co nás manipuluje a kdo, a kde je ona hranice, za níž by tvůrci televizních pořadů neměli jít. Zajisté má pravdu v tom, že televizi lze vypnout. Nicméně je vždy dobré získat informace z více zdrojů a mít tak možnost si utvořit vlastní názor... Petr Mikoláš ze Římova Pominu otázku, zda v dnešní hektické době a při záplavě jiných, hlavně bulvárních časopisů najde Krasec dost čtenářů, byť sympatizujících lidí s danou problematikou je jistě dost. Jméno Krasec ale je opravdu jen pro odborníky a může laika odradit. Coby laik jsem zprvu myslel, že se jedná o nějaký pojem z doby obrozenců počátkem 19. století (nosočistoplena, břinkotruhla atd.) Teprve v Googlu jsem zjistil, že se jedná o krásného brouka. Kdo má ale tolik času ? J. Mráz

ZDENKA JELENOVÁ

JAKUB KAŠPAR,

[email protected]

V prvním čísle časopisu Krasec mě zaujaly dva texty o letošním ročníku Ekofilmu – od Jaroslavy Brožové a Edvarda Sequense. Díky za reflexi, přesto musím říct, že tentokrát mě zamrzela. Škoda, že jsme si o výhradách nepopovídali hned na Ekofilmu osobně. Podle autorky se z festivalu „vytrácí ‘jisk- Ekofilm 2005 (zprava): ministr životního prostředí ra’, jíž se kdysi (už v době totality) vyznačo- L. Ambrozek, českobudějovický primátor M. Tetter valy festivalové diskuse“. Saháme prý raději a J. Kašpar. foto © Libor Sváček k nekonfliktním „populistickým“ tématům a akcím. Neměli jsme zájem o kontroverzněj- vání, Krumlov přitom zůstává dějištěm slavší výstavy, „abychom si někoho nenazlobili“, nostní závěrečné části. atd. Tak to jsou výtky, které staví jednak na Kromě toho jsme festival chtěli otevřít co nejnostalgii, jednak na domněnkách a jistém širšímu spektru lidí. Třeba i těch, kteří na „klasicky zelené“ téma nepřijdou. Jenže když už nepochopení. Festivalové diskuse prý nemají jiskru z dob dorazí na něco, co není ekologické na první před rokem 1989. To je asi pravda, ale ne- pohled , třeba si zajdou i na nějakou diskusi zapomeňme, že se festival koná ve zcela ji- nebo se zdrží na promítání těch „pravověrné době a podmínkách. Ochrana životního ných ekofilmů“. Zkrátka snažili jsme se, aby se prostředí nemá na růžích ustláno jistě ani počet těch, které festival osloví, zvýšil. O tom, dnes, ale ochránce dnes už vážně nikdo ne- že se nám to daří, svědčí čísla – loňský rekord pronásleduje. Environmentálních problé- 5000 akreditovaných diváků byl letos (2005) mů máme stále dost, ale s hrůzou, která tu o dalších 700 návštěvníků překonán. A obavy z nahněvání si někoho? Je skutečnosbyla na konci komunistické vlády, se to nedá srovnat. Myslím, že hledat ztracenou jiskru tí, že festival se bez sponzorů neobejde. My se oněch dob je podobné pátrání po ztrace- snažíme vystříhat těch nejkontroverznějších, ale věřte nevěřte, do programu, výsledků souném mládí. Ekofilm se potýkal před pár lety s tím, že se ho těže ani témat výstav nám žádný sponzor neúčastnilo stále méně lidí, na diskusích a deba- mluví a mluvit nesmí – a ani to nezkouší! tách se potkávala stále skoro stejná dvacítka Ještě několik slov k Pohledu Edvarda Senebo třicítka starých známých a totéž vlastně quense. Vyčítá MŽP „informační blokádu“. na celém festivalu. Stáli jsme před rozhodnu- Na to je odpověď docela stručná. O Ekofilmu jsme vydali 8 tiskových zpráv, z toho prvtím, jaký má vlastně takový festival smysl. Jsem přesvědčen, že smysl má, a to značný – ní už v červnu. Na www stránkách festivalu může zažehnout a podporovat zájem o pří- byl s předstihem zveřejněn i program. Korodu, životní prostředí, kulturní památky a naly se dvě tiskové konference před festivakrajinu u spousty lidí, ke kterým by se takový lem a jedna v jeho průběhu. Odkaz na festiimpuls jinak nedostal nebo mnohem pozdě- valové stránky byl i na titulní stránce webu ji. I proto jsme se rozhodli, že se festival pro- ministerstva. Monitor médií zaznamenal tédlouží a festivalový týden rozdělí mezi České měř tři desítky článků a příspěvků v rozhlaBudějovice a Český Krumlov. V Budějovicích se či televizi. je univerzita, jsou snáze dosažitelné vlaky i Autor je ředitel odbor vnějších vztahů MŽP, hlavního vyhlašovatele Ekofilmu. autobusy a snáze a levněji se tu shání ubyto-

Krasci do vínku

V současné překotné době je každá dobrá zpráva velevzácným osvěžením. Zjevení prvního čísla časopisu Krasec pro mě bylo vzpruhou. Ten časopis je teď jako dítě v peřinkách. Název Krasec mě opravdu překvapil. Ono to slovo je totiž moc hezké! Má svůj ryze český, obrozenecký původ – je to jedno z mnoha umělých českých pojmenování jinak latinsky nazývaných broučků, v tomto případě patřících do čeledi Buprestidae – krascovití. Jaký by měl Krasec být? Jak by se měla vyvinout jeho „osobnost“, aby charismaticky oslovila co nejvíce čtenářů a přispěla ke zlepšení světa, nyní, jistě jen dočasně, okupovaného VyVoleností nerozumného konzumu? Jako samozvaná sudička budu stručný. Přeji Krasci do vínku, aby byl velmi laskavý, a to i k těm, kteří nejednají podle jeho představ. Jednak totiž jedna neuvážená nelaskavost plodí nelaskavost další, jednak je dobré uznat, že každý člověk má právo na svůj vlastní obraz světa, který nosí v mysli a který si obhajuje; ten samozřejmě může být zoufale neúplný, omezený úzkou specializací, nedovzděláním či prostě neschopností být moudrý. Proto Krasci přeji, aby uměl jemně a zároveň velmi odborně přesvědčovat, vychovávat a vzdělávat. Aby se naučil vést svoje čtenáře i jejich blízké k udržitelnému vztahu ke světu a rozvoji naší tak sebevědomé civilizace, k udržitelnému životu; aby však také věděl, že jediným nositelem, hybatelem a zároveň budoucím uživatelem zvolna utvářeného programu udržitelného rozvoje je výhradně člověk – bez ohledu na to, na kterém místě Země žije… OLDŘICH SYROVÁTKA, Katedra společenských věd a Centrum celoživotního vzdělávání FM VŠE, J. Hradec


Děkujeme za všechny připomínky, přichází jich velké množství. Pochvalnými těšíme sami sebe, kritické rádi otiskneme. Název Krasec se nevztahuje jen k brouku krasci, ale skrývá v sobě také počáteční písmena sousloví Krajská síť environmentálních center. Bohužel, termín ENVIRONMENTÁLNÍ je tak podivný, že mi dokonce jeden českobudějovický podnikatel přiznal, že jednoho studenta se sociologickým dotazníkem rychle vypoklonkoval, protože jej vyděsilo právě tohle slovo. Jenže, co dělat, když v češtině nemáme dostatečnou náhražku. Není to ani ekologický ani ochranářský; přesně to znamená „týkající se životního prostředí“… Někdy místo toho použijeme ekologický nebo jen eko-, jindy si vypomáháme tím nešťastným „zelený“. Ale vlastně si spíš na environmentální pomalu zvykáme… Ostatně ani slovo ekolog nebylo vždy obecně známé. Vzpomínám na kolegu – zvukaře, který při natáčení televizní „ekologické“ publicistiky rád vysvětloval mladým dívkám, kdo jsou to vlastně ti ekologové: „To když jdete po cestě, a před vámi leze nějaká žoužel – tak normální člověk to zašlápne, ale ekolog to vezme do ruky a přenese vedle do trávy.“ No, není to asi úplně přesné, ale možná by se mohlo říct, že tenhle časopis je spíš pro lidi, kteří tu žoužel přinejmenším překročí…

populistický?

Ekofilm – nekritický a populistický?

KŘÍŽOVKA (tentokrát pro ty, kteří nemají sklony k depresím) V zajímavé knížce Krajina a revoluce autorů Jiřího Sádla a kol. je otištěn následující geologický vtip: Potkají se dvě planety – „Jak se máš?“ „Ani se neptej, chytla jsem lidi.“ „ Z toho...“ Zbývající část odpovědi naleznete v tajence křížovky.

vodorovně: a) Zbytek cigarety, zakladatel etologie, předložka b) Nula, přenosný telefon, Oblastní inspekce ředitelství pošt, německé ukazovací zájmeno, africká řeka c) Římská šestka, 1. část tajenky, maďarsky „kůň“ (fonet.) d) Německy „je“, mezinárodní lyžařská federace, latinsky „medvěd“, opotřebovat jetím, mega e) Mezinárodní úřad pro burzu se zbožím, německy „srnka“, anglicky „sedět“, pohyboval se k zemi, začátek a konec řecké abecedy f ) Předložka, 2. část tajenky, pobídka

g) Ženské jméno, strategická surovina, obyvatel Pobaltí h) Řezáčův román, zkratka zaniklé velmoci, lidově „Alenka“, otázka 1. pádu svisle: 1) Nováček, staré označení citlivosti filmů 2) Vydání, koncovka českých ženských jmen 3) Obdržet, snad (knižně) 4) Známý obchodní řetězec, rusky „čelo“ 5) Kód, také, bratr Jákoba 6) Arabské mužské jméno, firma vyrábějící elektroniku 7) Latinsky „místo“, mezinárodní zkratka „zachraňte naše duše“

autor Petr Resch 8) Nejčastěji používané písmeno, počáteční písmena nápisu na Kristově kříži, ekologický právní servis 9) Křtění, cestovní doklad 10) Bývalá zkratka „roku“, římská pětistovka, zapře, poloměr 11) Černomořský přístav, nejvyšší karty 12) Mezinárodní měna (obr.), zkr. tuna mezi dvěma zn. jódu 13) Krátký literární útvar, začátek abecedy, část přístavu 14) Někdo neznámý, ruské ženské jméno 15) Značka ruských automobilů, rytmický pohyb 16) Město na Moravě, nicka

ÚLET


26

Smutnou tečkou za výstavou Příroda Boletic v Českém Krumlově se stala ztráta návštěvní knihy. Ano prosím: V prostorách městského úřadu, které nám byly díky pochopení a zájmu vedoucí odboru životního prostředí paní Horákové poskytnuty, došlo týden před ukončením výstavy ke ztrátě návštěvní knihy. Za svou třicetiletou praxi v pořádání výstav jsem se s takovým činem nesetkal. Jára Cimrman by jistě využil tohoto námětu ke zpracování hry „Vyšetřování ztráty návštěvní knihy“, neboť získané informace si rozhodně nezadají s vyšetřováním ztráty třídní knihy ze stejnojmenné autorovy hry. Na jedné straně vstřícný přístup úředníků životního prostředí podporující výstavu, informující prostřednictvím fotografií veřejnost o výjimečné kráse a hodnotě přírody Boletic. Na druhé straně brojení proti všemu, co jenom trochu zavání opačným názorem, než je ten „správný lyžařský “. Zdálo by se, že ve veřejné budově městského úřadu, kde se pohybují desítky úředníků, nemůže k podobné ztrátě dojít. A přeci se tak stalo, a to pouhý týden před ukončením výstavy. Samozřejmě, že nelze obviňovat z této „klukoviny“ zaměstnance úřadu. Ale i poznatky „přímých svědků“ svědčí o různém přístupu úředníků. Jedni výstavu otevřeně chválí, svůj názor na fotografie i osud vojenského újezdu vyjadřují zápisy do návštěvní knihy a ze zájmu se ještě denně přesvědčují, jak zápisy přibývají. Druzí nepolemizují, nediskutují, ale po straně kritizují, reptají. Těžko domyslet osud návštěvní knihy, která se stala terčem zlosti, a zápisy v ní, přestože se nejednalo pouze o pochvalné, dokázaly vyprovokovat k tak podivné aktivitě... Smutné je, že se tím nenávratně ztratily i zápisy z výstavy českobudějovické. Všechno zlé je ale pro něco dobré. Na další výstavě jsme nahradili vázanou návštěvní knihu deskami s volnými listy a informační služba na výstavě hlídá zápisy víc, než samotné exponáty. No není to úlet? VLADIMÍR MOLEK, Calla

Na naši minulou výzvu nejmenším čtenářům (aby jakkoli výtvarně zpracovali námět KRASEC) se nám v redakci sešlo několik velmi pěkných exemplářů. Rozhodli jsme se odměnit v první řadě Toníka a Frantíka Dubských z Chotovin, kteří spolu se svou maminkou vyrobili úžasné krasce keramické a voskové (foto vpravo), dále za vytrhávanou barevnou koláž Verunku Trojáčkovou z Písku (foto vlevo), za nejbarevnějšího krasce Markétku Pomijovou ze Zlaté Koruny, a za originalitu Románka Šípa z Bezdědovic, který sice místo krasce namaloval krasavce, ale moc pěkného. Každému z dětí posíláme mapu jihočeského Pohádkového království (viz str. 16) a propagační materiály sítě KRASEC.

ÚKOL PRO NAŠE NEJMENŠÍ ČTENÁŘE nebo i zatím nečtenáře, kterým to přečte tatínek či maminka:

Dnes vám Krasec přináší úkol zimní: zajímavě popište, namalujte či nakreslete své vlastní pozorování ptáků na krmítku nebo při krmení na řece, případně jiné zimní pozorování zvířat. Nejpovedenější výtvory opět zveřejníme a autory odměníme. Své práce zasílejte nebo přineste do 30. března na adresu Rosy nebo kterékoliv jiné eko-poradny sítě KRASEC (viz 2. strana obálky), nezapomeňte uvést jméno, adresu a věk.

KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ D AT U M , m í s t o

NÁZEV AKCE

POŘÁDÁ

1. – 28. 2., MÚ, Volary

Výstava Příroda Boletic; vernisáž 1. 2. v 16 h.

Calla

3. 2. – 2. 3., přístavba radnice, Borovany

Výstava o ochraně a životě sov „Ohrožené královny noci“

Calla, MÚ Borovany

7. 2. a 28. 2. od 19 h., lázně Berta (denní bar), Třeboň Přednáška „Vydra říční, tajemná dáma vod a mokřadů“

ČNF pro vydru

16. 2. od 17 h., galerie Měsíc ve dne, Nová ul. 3, Č. Budějovice

Zelený čtvrtek: Ochrana památek ve VVP Boletice, Petr Pavelec

Calla, Rosa

16. 2. od 16 h., lázně Aurora, Třeboň

Přednáška „Vydra říční, tajemná dáma vod a mokřadů“

ČNF pro vydru

25. 2. od 9 h. do soumraku, sraz u kašny na Masarykově nám., Třeboň

Exkurze Za poznáním zimní přírody Třeboňska (Stará řeka, Rybníky u Vitmanova….)

ČNF pro vydru, ČSOP Třeboň

23. 2. od 18.30 h., kino Světozor, Masarykovo nám., Třeboň

Pozdně zimní třeboňský EKOFILM (hlavní téma: ochrana vod)

ČSOP Třeboň, ČNF pro vydru

1. 3. od 18 h, Městská knihovna, Český Krumlov

Přednáška „Vliv stavu životního prostředí na pozorovací podmínky“ – RNDr. Jana Tichá, ředitelka hvězdárny a planetária v Č.B.

Šípek a Městská knihovna Č. Krumlov

2. 3., od 19 h., klubovna Podzámčí, Borovany

Přednáška Věry Malátkové s ukázkou živých sov: „Ohrožené královny noci“

Calla, MÚ Borovany

14. 3. od 17 h., městská knihovna, J. Hradec

Přednáška „Management krajiny aneb Jak a proč pečovat o krajinu“

Florianus, sdružení Hamerský potok, městská knihovna J.H.


Zelený čtvrtek: „Jaro ve znamení mládat“ ´ – stanice handicapovaných živočichů ´ na jaře a péče o mládata

Rosa, Calla

20. 3. – 24. 4., Šmidingerova knihovna, Husova 380, Strakonice

Výstava Příroda Boletic; vernisáž 20. 3. od 16.30 hod.

Calla, Šmidingerova knihovna

23. 3. od 17 h., gymnázium, Máchova 174, Strakonice

Přednáška Příroda Boletic – ředitel Správy NP a CHKO Šumava Ing. Alois Pavlíčko, PhD.

Šmidingerova knihovna, ČSOP Strakonice, Calla

5.4. od 18 h, Městská knihovna, Český Krumlov

Přednáška pro veřejnost na téma „Léčivé byliny v rukou lékaře“.

Šípek a Městská knihovna Č. Krumlov

11. 4. od 17 h., městská knihovna, J. Hradec

Přednáška „Zklidňování dopravy ve městě“

Florianus, o.s. Hamerský potok, Městská knihovna J.H.

19. 4.–12.5., Jč. vědecká knihovna, Č. Budějovice

Výstava „Šetrná domácnost“; vernisáž s besedou 19. 4. od 15 h.

Rosa


Zelený čtvrtek: „Kam kráčíš, Šumavo?“ – s ředitelem NPŠ Aloisem Pavlíčkem

Calla, Rosa

21. 4. od 9 h, městský park, Český Krumlov

Oslava Dne Země pro žáky 1. stupně ZŠ z Č.K. a okolí

Šípek, gymnázium, DDM

22. 4., odjezd v 9 h. z autobusového nádr., Č. Krumlov

15. ročník Pochodu Blanským lesem „Blaňák“ při příležitosti Dne Země

Šípek

29. 4. sraz v 8.45 h., nádraží ČD, Č. Krumlov

„Čištění studánek“ – tradiční akce na úbočí Kleti

Šípek

2.5. od 15 h., Jč. vědecká knihovna Č. Budějovice

Beseda s Václavem Vašků a promítání na téma „Černobyl – dvacet let poté“

Calla, Jihočeské matky

2.5. až 22.5., Jč. vědecká knihovna Č. Budějovice

Výstava fotografií Václava Vašků „Černobyl – dvacet let poté“

Calla, Jihočeské matky

2.5.–31.5., Městský úřad Prachatice

Výstava „Příroda Boletic“; vernisáž 2. 5.

Calla, Dřípatka

2.5., čajovna, Prachatice.

Přednáška Příroda Boletic

Dřípatka,Calla

6.5., Český Krumlov

Jarní botanická vycházka pro veřejnost a pedagogické pracovníky

Šípek


Zelený čtvrtek: Přírodní zahrada

Calla, Rosa

25. 5. od 17 h., kino Kotva, Č. Budějovice

Den pro obnovitelné zdroje energie – promítání filmů s besedou

Calla, Energy Centre Č.B., Krajská energet. agentura JČ kraje

KURZY LIDOVÝCH ŘEMESEL A PRÁCE S PŘÍRODNÍMI MATERIÁLY Pletení košíků sobota 18. 3., 9 – 17 hodin, lektor Jan Smrt, cena 550,- Kč, není vhodné pro děti. Drátování neděle 19. 3. Zvukové nástroje z přírodnin sobota 13. 5. Předení, barvení a filcování ovčí vlny neděle 14. 5. Bližší informace a přihlášky: Rosa, tel. 387 432 030 (Marie Zelenková), [email protected]

Objednávám si předplatné časopisu Krasec na následující 4 čísla za cenu: – 80,- Kč (osobní odběr – lze zaplatit hotově v některém eko-centru) – 140,- Kč (poštou) Časopis si budu osobně vyzvedávat v eko-centru (zatrhněte): Rosa, Calla, ČNF pro vydru, Dřípatka, EPS, Florianus, INKANO, Šípek, Šmidingerova knihovna Časopis si přeji posílat poštou (poštovné: 15,- Kč za 1 číslo, celkem 60,- Kč) Částku __________ jsem zaplatil(a): – převodem na účet č. 12199723/0300, dne _______ z účtu č. ______________ – v hotovosti v eko-centru: ___________________ Prosím o vložení složenky na zaplacení předplatného do příštího čísla časopisu.

Jméno:

___________________________________________________________

Adresa:

___________________________________________________________

E-mail, telefon (nepovinné):

_________________________________________

V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KRASCE SI MIMO JINÉ PŘEČTETE: TÉMA:

Chceme vůbec Národní park Šumava? Názory ekologů, lesníků, představitelů samosprávy i státní správy na přítomnost a budoucnost Národního parku Šumava: Je rozhodování o jeho podobě záležitostí lokální nebo jde o zájem nadregionální? Je možné rozšiřování bezzásahových zón považovat za „zbožné přání ekologů“ nebo je podpořeno exaktními odbornými výzkumy? Máme se řídit příkladem turisticko-sportovního využití rakouské části Šumavy, nebo více koordinovat péči s postupem v Bavorském národním parku?

Petr RESCH:

Duby v Podkletí budou chráněny …Mnoho stromů stojí v jihočeské krajině. Jsou to němí svědci dob minulých. Přežily války, převraty, různé nepokoje i necitlivé zásahy – důsledky neznalosti či vrtošivé módy. I když mnohé stromy provázejí různé pověsti, o lidech, kteří je vysadili, se zpravidla nedochovalo vůbec nic. Tak je tomu i se skupinkou mohutných stromů pod vesničkou Loučej v Podkletí na Křemežsku…

PORTRÉT:

Jan POKORNÝ

JIHOČESKÝ ČTVRTLETNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Odborník na krajinnou ekologii a hospodaření v krajině, který spoluzaložil úspěšnou komerční firmu ENVI a neziskovou organizaci ENKI, hovoří o tom, že když chce vědec dělat věci alespoň trochu použitelné, musí opustit akademickou půdu.

Milí a vážení čtenáři,

Krasec – předplatné časopisu ROSA, o.p.s. Senovážné náměstí 9 ČESKÉ BUDĚJOVICE

3 7 0 0 1 foto © Jiří Bohdal

pokud si náš časopis předplatíte – a také pokud to doporučíte svým přátelům a známým – pomůžete k jeho lepší finanční stabilizaci. Sobě pak zaručíte zdroj mnoha zajímavých informací. Předplatitelům budeme ke každému číslu časopisu zdarma přidávat další informační a propagační materiály a dárky.

Eva Tylová KUDY, KUDY DÁLNIČKA

Recommend Documents