číslo
03
Eva Pilarová slaví s hradeckým rozhlasem „Když bude dobro a láska v nás, bude i kolem nás“ – to je životní motto legendární zpěvačky a královny českého swingu Evy Pilarové, která si letos připomíná 50 let pěvecké kariéry. Pro své fanoušky připravila jarní turné a Český rozhlas Hradec Králové na první květnový den její vystoupení jako dárek pro posluchače k pětašedesátinám hradeckého rozhlasu. Protože se stala hudební patronkou rozhlasových oslav, Karel Sladký ji požádal o rozhovor.
Třetí číslo rozhlasových novin vychází v době, kdy si připomínáme 65 let rozhlasového vysílání v Hradci Králové. Často si snažím představit, jaké to tehdy koncem druhé světové války bylo. Kolik odvahy a statečnosti museli mít ti, kteří stáli u počátků víceméně amatérského ilegálního, později oficiálního vysílání Východočeského vysílače, z něhož se zrodilo krajské studio Československého rozhlasu, přejmenovaného po rozdělení federace v 90. letech minulého století na Český rozhlas. Odvaha a statečnost jsou potřebné i dnes, a i když se zdá, že žijeme v relativně bezpečné zemi a klidné době, mnozí lidé projevují tyto vlastnosti denně, někteří při hledání nového místa, aby zabezpečili rodinu, další v jiných svízelných životních situacích a mnozí například při pomoci potřebným. I proto je část tohoto čísla věnovaná Českému červenému kříži, který pomáhá už 90 let. A v skrytu duše doufám, že i Český rozhlas Hradec Králové pomohl, pomáhá a bude pomáhat, a to nejen svým programem, ale i podporou charitativních projektů, sbírek a nadací jako je Miss panenka, Konto novorozenec a řady dalších, o nichž si můžete přečíst na následujících stránkách. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, příjemné čtení vám přeje Jiří Kánský, ředitel
Český rozhlas Hradec Králové Havlíčkova 292 501 01 Hradec Králové email:
[email protected] http://hradec.rozhlas.cz
Tehdy o tom psaly noviny, že pořadatel hledal královnu v zahraničí a našel ji doma. Tak tentokrát opravdu došlo ke korunovaci a byla u toho skutečně velká vřava. Já jsem z toho byla tak vedle, že jsem se vzpamatovala v podstatě až druhý den a teprve ten druhý den jsem začala brečet dojetím. Paní Evo, Vy jste stále dobře naladěná, stále usměvavá, i když máte problémy a trápení jako každý. Je to hlavně víra, která Vás drží na pozitivní vlně? To v každém případě. Víra v Pánaboha to bylo to nejlepší, co mi rodiče do života mohli dát. A to, že jsem pořád v dobré náladě, to je taky zásluha mého muže Honzy. Víte, když se probudíte a vidíte vedle sebe usměvavou tvář, tak to také o něčem vypovídá. Já vím, že vždycky není všechno podle našich představ, ale někdy jsou to opravdu ty prkotinky, které je dobré házet za hlavu. Dám Vám příklad. Mám nějakou fyzickou bolest, teď mě třeba hrozně bolí noha. Ale já můžu být ráda, že mě ta noha bolí, protože ji mám! Já to beru takhle.
Eva Pilarová s moderátorem Karlem Sladkým. Foto J. Kolomazník.
Vím, že když před Vámi řeknu východní Čechy, vybaví se Vám Trutnov. Tam jste vloni získala korunku královny rockového festivalu. To byl obrovský úspěch, ne? Já jsem v Trutnově vystupovala už tři roky předtím. Než jsem tam jela, tak jsem si říkala proč já tam vlastně jedu? Vždyť to je rockový festival, je to pro mladé lidi, taky se může stát, že mě tam vůbec nebudou chtít, že mě vypískají... Tak jsem také řekla pořadateli Martinu Věchetovi, který spolu s exprezidentem panem Havlem tento festival zakládal, že v momentě až mě povede za ruku k mikrofonu a někdo po mně něčím hodí, tak to zvednu a hodím mu to na hlavu. A on říkal, nebojte se, naše publikum je velmi tolerantní. A dopadlo to nad Vaše očekávání? Skutečně, já jsem nevycházela z údivu, protože děti ve věku mých vnuků a ještě mladší, si zpívaly písničky, znaly mé staré texty z šedesátých let. Měly tam transparenty – Evo, jsme na jedné vlně, Eva Šubyduby a dostala jsem fixou nakreslené srdíčko, které mám mezi svými vzácnými trofejemi. To mě velmi překvapilo, jak mě tam diváci ohromně přijali. No a vloni, když mi Martin znovu volal, abych do toho šla, tak jsem mu řekla, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš... Čím Vás přesvědčil, zlomil? Když říkal, že by to v Trutnově tentokrát pojali jako vzpomínku na Waldemara Matušku, který u nich také byl, ale především tím, že bych naše slavné duety s Waldou zpívala s Matějem Ruppertem. Když vyslovil jméno Matěje, bylo jasné, že mě zlomil. Byl to aplaus, který nebral konce, neskutečná vřava. Vzpomínáte? Když jsem vyšla na jeviště, byla neskonalá vřava, která trvala až do konce. Naštěstí je to všechno zaznamenáno Českým rozhlasem Hradec Králové, který pořídil nahrávku, a tak mám na památku i krásné cédéčko. A tam řekl právě Martin Věchet, že jsem byla doposud neoficiální královnou festivalu.
Eva Pilarová. Foto J. Šimandl.
Máte svoji víru, věříte v určité energie, a tak mě napadá, o čem by lidé měli v dnešní době přemýšlet, co by si měli připomínat? Myslím, že velmi dobré bude, když lidé zapomenou na závist! Když si nebudou závidět, pak bude všechno snazší a lehčí. Závist, zášť, nenávist, to jsou strašné vlastnosti. Chce to pohodu a úsměv! Karel Sladký
Soutěž
o jízcydklnisítickýkchocelon!
a dalších 9
Více informac
í na straně 11
…
2
Rozhlasové NOVINY
Hledáme nové pěvecké talenty! Zlatý mikrofon – to je název soutěže, kterou jste v našem vysílání mohli poprvé slyšet letos na jaře. Ze 151 zaslaných soutěžních písní do IV. ročníku mezinárodní soutěže Podhorský čtyřlístek ve Rtyni v Podkrkonoší vybrala odborná komise 23 písniček, které nejlépe splňovaly kritéria pro uvedení v rozhlasovém vysílání. Do soutěže se hlásili mladí zpěváci z Čech, Moravy i Slovenska. Nejmladší soutěžící bylo 11 let, nejstaršímu 23 let. Každý všední den jsme ve vysílání představili jednu písničku, která se ucházela o posluchačské SMS hlasy. Po představení všech jsme vybrali na základě zaslaných hlasů deset nejlepších a na interpreta té nejúspěšnější čekala naše rozhlasová cena – Zlatý mikrofon. Unikátní sklářské umělecké dílo vyrobil sklářský mistr Libor Kruliš a vítězi ho předal ředitel Českého rozhlasu Mgr. Jiří Kánský.
Je-li vám mezi 9 – 26 lety, máte šanci vyhrát příští Zlatý mikrofon v druhém ročníku naší soutěže. Stačí si vybrat vhodnou písničku, navštívit nahrávací studio, pořídit nahrávku a tu začátkem příštího roku odeslat porotě Podhorského čtyřlístku, ve které jsou kromě jiných osobností například i Eduard Klezla nebo patronka soutěže Kamila Nývltová. A nezapomeňte, že o vítězství v naší soutěži nerozhoduje porota, ale právě vy, posluchači! Tomáš Katschner
Patronka soutěže Kamila Nývltová. Sklářský mistr Libor Kruliš při výrobě ceny.
V Hradci Králové se bude už po páté volit Miss panenka Děti z našeho kraje moc dobře vědí, že za trochu „práce“ mohou získat opravdu hodně. Ne pro sebe, ale pro děti z rozvojových zemí. Před pěti lety ani netušily, že mohou zachraňovat životy v dalekých krajích, kde se některé děti nemají šanci dožít prvního roku života. Dnes šijí školáci a studenti panenky s jasným cílem – musí být co nejhezčí, aby se snadno prodaly. A když se prodají, bude proočkováno právě tolik dětí, kolik bude panenek. Už popáté vyjíždíme do škol Královéhradeckého kraje, abychom se podívali, jak se dětem šití daří. Pátý ročník rozhlasové soutěže Miss panenka připravený ve spolupráci s Českým výborem UNICEF, nachází stále více příznivců. Jsme vítáni s nadšením a malé „švadlenky“ nám hrdě předvádějí své panenky. Jsou mezi nimi černošky, pohádkové bytosti, sportovci... Každý si vymyslí a stvoří dílo přesně podle svých představ. Na základní škole ve Rtyni v Podkrkonoší si například prohlížíme panenku nazvanou Martina Sáblíková. Má na nohou brusle s chrániči, na zádech českou vlajku
Hezky česky Je tomu již přes rok, kdy funguje nová podoba pořadu Hezky česky, který ladně proplouvá vlnami Českého rozhlasu Hradec Králové. Relace, která je autorským dílem čtyřčlenného týmu dvou rozhlasových moderátorů (Zdeněk Novák, Jana Kudyvejsová) a dvou pracovníků Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové (Václav Víška, Dagmar Magincová). Celý ten rok téměř pravidelně sedáme k mikrofonu a ukazujeme, jak na tom naše mateřština je. Pořad je z kategorie těch populárněodborných. Nemá být mentorem ani nemá primárně bavit,
Slavnostní vyhlášení čtvrtého ročníku charitativního projektu Miss panenka.
a v neposlední řadě i prezidentka Českého výboru Unicef Pavla Gomba. Letos se velká soutěžní přehlídka bude konat 1. června v 10 hodin dopoledne. Přes tisíc dětí z celého regionu zaplní královéhradecké Kongresové centrum Aldis a odborná porota bude vybírat nejkrásnější panenku. Ta může být sice jen jedna, ale už teď víme, že krásné jsou všechny. Byly totiž vyrobené s láskou a s vědomím, že pomáháme druhým. Miss panenka se koná za podpory akciové společnosti Východočeská plynárenská - člena skupiny RWE. Více informací o projektu naleznete na www.mispanenka.cz. Jana Házová
a na hlavě klobouk s nápisem Vancouver. Nechybí ani zlatá medaile na krku! Děti si hrají s detaily, baví je vymýšlet, jaké bude mít právě jejich panenka vlasy, jaké šaty, přemýšlejí o tom, proč si vybrali pro šití to či ono. Jsme nadšeni dětským nadšením. A nejen my. Dětskou pomoc oceňují i známé osobnosti, které rok co rok zasedají v porotě – módní návrhářka Liběna Rochová, publicista Radek John, hokejista Patrik Eliáš ale má mít něco z obou aspektů. Pořad Hezky česky je především o češtině a vztahu autorů k ní. Všichni čtyři mají svou mateřštinu rádi, a to je předurčuje ukazovat na její krásy, ale i problémy a hledat správné cesty po jejích hájemstvích. Každou neděli tak zaznívá z éteru Českého rozhlasu mnoho rad, jak uchopit češtinu v její psané i mluvené podobě, jak si dát pozor na mnohá úskalí související s jejím správným zapisováním, jak zdolat obtíže při tvorbě nových pojmenování, často souvisejících s jinými jazyky a rozličnými vlivy nebo prostě a jednoduše, jak češtinu používat. Náš pořad tedy radí, doporučuje, ale, a to mnohdy u podobných relací nebývá zvykem, snaží se i pobavit. Posuďte sami a nalaďte v neděli v půl čtvrté naše frekvence. Pořad samotný naučil mnohé i mne, do té doby rozhlasem nepokřtěného. Už vím spoustu věcí, které správný rozhlasový pracovník zvládá bez nejmenších problémů. Například to, že červená neznamená stop,
ale právě start. A první nervy se spuštěnou červenou už také pomalu odcházejí, vždyť Zdeněk umí nedostatky vystřihnout, díky za to. Ale pravda je, že Zdeněk moc nestříhá, takže soustředění je vždy obrovské. Pořad mne mimo jiné naučil mluvit o lidech, kteří nás poslouchají, a věřte mi, už jim také neříkám diváci, jak je tomu u zelenáčů zvykem. Takže díky kolegové, díky vážení posluchači a na slyšenou v neděli! A v případě, že Vás něco z našeho pořadu zaujme nebo budete chtít cokoliv vysvětlit, na cokoliv se k českému jazyku zeptat, tedy, budete-li mít dotaz či námět pro naši pravidelnou rubriku o kouzlech i nástrahách našeho rodného jazyka, pište na adresu: Český rozhlas, Havlíčkova 292, PSČ 501 01 Hradec Králové nebo e-mailem na adresu
[email protected]. Václav Víška
Rozhlasové NOVINY
90,5 FM • 95,3 FM • 96,5 FM
3
Host ve studiu - Návštěva Rozhodnutím papeže Benedikta XVI. se 36. pražským arcibiskupem stal Dominik Duka, bývalý sídelní biskup královéhradecký. Kdo je muž, který, jak doufají mnozí, by měl navázat na slavnou tradici a stát se pastýřem národa jako před ním arcibiskupové Beran
nebo Tomášek? Dominik (vlastním jménem Jaroslav) Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Okolí pouchovského kostela sv. Pavla to jsou idylická místa jeho dětství. Cesta do semináře v Litoměřicích vedla přes královéhradecké ZVÚ. Psal se rok 1970, když přijal z rukou kardinála Trochty kněžské svěcení. Když mu byl v roce 1975 odňat tzv. souhlas k výkonu duchovní správy, pracoval 15 let jako rýsovač v plzeňské továrně Škoda. Ještě za studií vstoupil tajně do dominikánského řádu a v roce 1986 stanul v čele jeho československé provincie. Listopad 1989 obrátil život Dominika Duky směrem i tempem nevídaným. Domů se vrátil v roce 1998, kdy ho papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním biskupem královéhradeckým. Jeho biskupským heslem se stalo „V duchu pravdy“. Spolupráce Dominika Duky s Českým rozhlasem Hradec Králové začala okamžikem jeho biskupského svěcení. Naše mikrofony byly onoho 26. září 1998 u toho, když stanul v čele diecéze a první pozvání do našeho studia přijal brzy poté. Pořad, který jsme tenkrát uvedli v cyklu Rozmluvy, předznamenal dlouhou řadu rozhovorů, které nám poskytl. A že nešlo vždy jenom o témata příjemná oběma stranám. Proč církev prodává svůj majetek, ptali se nás posluchači poté, co biskupství zahájilo prodej far. Proč se lépe nestará o kostely a jak je to vůbec s tím majetkovým vyrovnáním? Mimochodem, Dominik Duka byl od samého
začátku v komisi, která měla majetkové křivdy napravit. Ale zároveň vždycky stál za názorem, že církevní restituce nemají být jedinou vizitkou práce katolické církve. Ani tahanice kolem vlastnictví katedrály svatého Víta nepokládal za důstojné jedné, ani druhé strany. O to raději hovořil třeba o církevním školství, které v diecézi opravdu začalo vzkvétat. A bezprostředně po svém příchodu do Hradce Králové inspiroval Oblastní charitu ke znovuvzkříšení tradice tříkrálové obchůzky, která dostala podobu veřejné sbírky. Dokonce o rok dříve, než na celostátní úrovni. Arcibiskup pražský Dominik Duka.
Arcibiskup pražský Dominik Duka s redaktorkou Evou Zálešákovou.
Naprosto jedinečná je jeho práce na překladu Jeruzalémské bible. Společně s manželi Halasovými na něm pracoval od roku 1980. Kompletní jednosvazková Jeruzalémská bible v českém jazyce vyšla v listopadu loňského roku. V té souvislosti jistě stojí za připomenutí i jeho vztah k církevnímu výtvarnému umění. Byl to on, kdo inicioval opravu řady unikátních děl v majetku Biskupství královéhradeckého, včetně zcela unikátní historické, tzv. Trautmansdorfské knihovny.
Když pak 13. února zveřejnil Vatikán na svých webových stránkách informaci o jmenování Dominika Duky pražským arcibiskupem, byl to Český rozhlas Hradec Králové, který měl tu čest být jako jediné médium v kraji u toho. Právě jeho prostřednictvím požádal Dominik Duka s vědomím si toho, že svatovojtěšský stolec je úzce svázán s dějinami našeho národa, státu i církve, o vnitřní podporu a sympatii věřící i širokou veřejnost. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že církev musí do budoucna vyznat hřích uzavřenosti, otevřít se společnosti a vést s ní dialog. Závěrem dovolte autorce těchto řádků osobní postřeh. Dlouhé roky mám na svém pracovním stole v redakci Českého rozhlasu fotografii Dominika Duky držícího za ruku neznámé malé dítě. Snímek vznikl s největší pravděpodobností při některé z poutí v diecézi. Lépe než tisíc slov vyjadřuje vztah nového pražského arcibiskupa k lidem. Vztah plný úcty a vědomí, že všichni jsme si rovni. Malí i velcí, zdraví i nemocní. PhDr. Eva Zálešáková
Český rozhlas pomáhá Nadačnímu fondu Novorozenec Je to už patnáct let, kdy Český rozhlas Hradec Králové natáčel reportáž o tehdy čtrnáctileté Miss Hradecka a poté Miss Blond International 2000 Jany Příhodové, která se snažila získat finance na dýchací přístroj pro miminka v novorozeneckém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Poté se stala patronkou nadace a následně Nadačního fondu Novorozenec Ke snaze pomáhat se přidal i náš rozhlas. Byli jsme u všech akcí, které fond pořádal a některé jsme i sami připravili. Díky tomu se podařilo během patnácti let nakoupit pro novorozenecké oddělení FN v Hradci Králové přístroje za tři miliony korun. Poslední akcí, na které jsme se podíleli, jak propagací tak naší účastí, byla březnová návrhářská módní přehlídka Jitky Šedové a jejího hosta Luďka Hanáka. Část výtěžku z této
akce jsme společně s autorkou přehlídky osobně předali primáři neotnatologického oddělení Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové docentu Zdeňku Kokšteinovi. Lada Klokočníková
Módní návrhář Luděk Hanák odpovídá na otázky moderátorky Lady Klokočníkové. Doc. Z. Kokštein u přístroje zakoupeného z financí NF Novorozenec.
4
Rozhlasové NOVINY
Rádio na cestách Byla by to nuda, kdyby se veškeré rozhlasové dění odehrávalo ve studiích ČRo HK. My to víme a vyjíždíme za Vámi. Rádio na cestách vysílané čtvrtek co čtvrtek po 17. hodině je toho důkazem. Řeknu vám, s tímto pořadem jsem si za zdatného sekundování mých kolegů doslova užil! Tolik schodů na vrcholky věží a rozhleden. Takový počet ušlých a na lyžích ujetých kilometrů. Bloudění s mapou i bez ní. Za to všechno vděčím právě Rádiu na cestách. Za námi jsou desítky dílů tohoto pořadu. Tisíce odvysílaných minut našeho putování po kraji. Vzpomínám si třeba na vstřícnost lidí v Hajnici. Hned po našem příjezdu jsme zamířili na bývalou strážní věž. Hajnici jsme tehdy měli jako na dlani. A dokonce se kvůli nám rozezněl i zvon. Leckdy museli být naši hostitelé shovívaví. Tak třeba v rychnovském Muzeu hraček. Čerstvě opravený model ruského gruzaviku vzal po natáčení za své. Prasklo lanko mnou obsluhovaného jeřábu. I to zachytil mikrofon Rádia na cestách. Stejně tak nespočet vzestupů a pádů na sjezdovkách při natáčení v lyžařských centrech Krkonoš
a Orlických hor. Ale stálo to zato! Díky těmto výletům jsme se projeli na skútru po hřebenech v Deštném, vyzkoušeli bobové dráhy v Peci pod Sněžkou a Harrachově, natáčeli cestu na vrchol Sněžky. A vy jste, pokud jste si nás naladili, byli při tom. Ne každému umožňují zdraví a věk cestovat krajem. Díky Rádiu na cestách můžete cestovat s námi. Stačí poslouchat z tepla domova. Celý náš tým slibuje, že nezleniví a bude pokračovat ve „výletování“. Chystáme se zajet třeba právě k Vám! Jsme-li vítáni, stačí se ozvat! Zdeněk Novák
Nejen východní Čechy jsou místem natáčení našich redaktorů. Zdeněk Novák, Jana Kudyvejsová, Jana Házová a Zdena Kabourková navštívili v loňském roce i Vídeň a za reportáž z této Cesty za sachrem získali 2. místo v rozhlasové soutěži Znojemský hrozen.
O huculech z Janovy Hory „Nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně“ – to v Krkonoších platí dvojnásob. Ale znáte-li i příběh huculských koní, kteří tam získali nový domov, získá pro vás vlání travin na horských pastvinách, jízdy po kousku nebe s dalekými výhledy i horská úbočí plná slunce a vůní, docela jiný rozměr. Byla to radost přijmout před léty první pozvání na Janovu horu na křtiny hříbat. Sledovala jsem úsilí tamních farmářů doslova o záchranu plemene pracovitého, houževnatého koníka, jehož původním domovem byly Karpaty. O vybudování rodu s dobrou, ba vynikající pověstí, o novou tradici. Pastviny na Janovce, to byly pro koně z hor podmínky nikoli nepodobné těm původním – nadmořskou výškou, přírodními podmínkami a především volností. Huculové ale už v Krkonoších neměli tahat klády, ani trén jako kdysi u rakouské armády. Začali spásat horské louky všude tam, kde hrozil zánik typickým lučním enklávám. Do těchto unikátních přírodních společenstev se tak i jejich přičiněním začaly vracet vzácné druhy květin a bylin. První kobylka, kterou jsem křtila, se jmenovala Lada. Nádherně hnědooká hnědka. A co víc, její matka byla Eliška…Už tehdy mi dali vybrat ze jmen, která podle tradice začínají v jednom roce od jed-
noho písmene abecedy a právo pojmenovat má ten, kdo hříbě první uvidí. No a řekněte sami – Eliška a Lada… Jakou radost měla Lada Klokočníková, když jsem jí přivezla prvního dřevěného koníčka, dárek pro kmotry. A protože už tehdy jsem samozřejmě křtila nejen za sebe, ale i za Český rozhlas, „naši“ v Hradci neváhali a Janovu Horu vzali za svou. Na Farmě Hucul jsme tedy loni načali už další tucet našich koní. Ne všichni tam ale zůstali – Lada, Majka, Noemi, Ornela, Pohádka, Romeo, Sírius, Šemík, Tajga, Útes a Úpa, Vega a Záře. Některé kobylky mají už na farmě svá hříbata, křtili jsme už i děti „našich koní“. Jiní koně se vydali do světa a obstáli na výbornou. Však Janova Hora má od roku 1987 statut rozmnožovacího chovu a od roku 1997 je jedním ze zakládajících členů Asociace chovu huculských koní. Ročně čítá její stádo kolem sedmdesáti Mnohokrát už jsme z Janovky živě vysílali, natáčeli tam několik pokračování cyklu Rádio na cestách. Zveme na všechny zimní i letní akce, snažíme se podpořit farmu, a tak i poděkovat za úžasnou práci, kterou manžele Marie a Ivan Karbusičtí i celá jejich parta pro koně i pro Krkonoše dělají. Na oplátku máme možnost natočit jedny z nejhezčích pořadů, vždy se dozvědět spoustu zajímavého, vydat se do hor v sedle, anebo jen strávit den
v horách – v té úžasné kulise koní a pastvin, v tisíci metrech nad mořem pod Černou skálou, Šeřínem a Mechovincem. O letošních křtinách se tedy Český rozhlas Hradec Králové stane kmotrem už čtrnáctého huculského koně. Tentokrát znovu se jménem od písmene A. Těšíme se i na setkání s ostatními kmotry – tak třeba Ondřej Havelka s dcerou Rozárkou a jejich koník Rozinka, Radůza s Radůzou a Toscou, Chantal Poulain, pro kterou jsem v zastoupení křtila její Šantalku, Luba Skořepová a její Zambie, lékaři architekti, muzikanti, herci i sousední chalupáři a přátelé „Janovky“. Zveme i vás – tradičně na první červnovou sobotu. Sejdeme se po křtinách v hospůdce Na farmě, povíme si i o nových plánech statečných lidí a koní z Janovy Hory a vzpomeneme i na koníka prvního, Bludičku, jejíž pomníček – kámen ve tvaru srdce, stojí v břehu nad cestou k farmě. Eliška Pilařová
Redaktorka Eliška Pilařová při poslední návštěvě farmy Hucul.
90,5 FM • 95,3 FM • 96,5 FM
Rozhlasové NOVINY
5
Zhubli s Šarmem Musím se přiznat, že „Šarm“ je mou srdeční záležitostí. Magazín o životním stylu připravuji a provázím už pěknou řádku let a asi by se daly těžko spočítat rady, které jsme společně s odborníky na zdraví, výživu, sport, bydlení, módu v našem týdeníku vysílaném každou neděli před polednem dali. Ale tohle tady ještě nebylo. Jako tři sudičky nad narozeným dítětem jsme se společně s kolegyní Zdenou Kabourkovou a nutriční poradkyní a osobní trenérkou Lenkou Jebouskovou radovali z momentálního nápadu, a to, že bychom mohli zkusit hubnout s Šarmem. Tedy ne my, ale posluchači, kteří do toho budou mít chuť. Následovala výzva, která se setkala s velkým ohlasem. V únoru jsme startovali. Každou neděli radí odbornice a rozhlasoví redaktoři Eva Zálešáková a Martin Pařízek jsou za mikrofonem coby „figuranti“. Rekapitulují se týdenní snažení. Nedělními fejetonky akci podpořil i publicista Vladimír Burjánek, který se také do soutěže pustil. Ale to nebylo všechno. Následovala i pravidelná měření přihlášených na společných schůzkách, ze kterých jsme nabízeli přímé přenosy. Na Dni zdraví, 31. října, při závěrečném vyhlašování vítězů, jsme se nestačili divit proměnám, které jsme u soutěžících zaznamenali. Dobrá věc se podařila a vy budete mít možnost vše posoudit ještě jednou a to v knížce Hubneme s Šarmem, která vyjde v nejbližších dnech. Lada Klokočníková
Pravidelná kontrolní měření účastníků soutěže a našich redaktorů ve Fitline studiu Hradec Králové.
Eva Zálešáková na začátku soutěže a na jejím konci.
Začalo to nevinně ... …s vidinou pár shozených kilogramů. Na konci jsme ale jen my tři figuranti (Eva Zálešáková, Vladimír Burijánek a Martin Pařízek) přišli o necelý ,,metrák“. Kdyby mi tohle někdo naznačil před rokem, upřímně bych se zasmál. Nevěřil jsem, že je možné sundat váhu podobnou automatické pračce nebo pěkné řadě za sebou naskládaných balených vod. Dnes už se ale člověk potýká s jinými problémy a hlavně… žije. Obezita vás totiž limituje, a to stále. Od rána do večera. Trpí i psychika. Těch chvil, kdy si říkáte, že nic nemá smysl a že hubnutí není nic pro vás, protože je to běh na dlouhou trať na který vy rozhodně nemáte čas – a těch výmluv proč to zrovna teď nejde začít – těch je požehnaně. Ale jde to. Chce to jedno, najít si partnera pro hubnutí. Ať už to bude rodina, přátelé nebo trenér. Prostě někdo, kdo vám pomůže a bude vás držet nad vodou. Maximálně důležitá je totiž podpora okolí. A o tom by v rádiu mohli vyprávět. Nebylo dne, kdy by se vás někdo neptal na to, jak to jde, kolik už je dole a hlavně, jestli se cítíte dobře. A výsledek? Ten se dostavil už po prvních týdnech hubnutí. Pomalu začínáte měnit šatník. Nejprve to poznáte na kalhotách a pásku. Postupně ho utahujete
tak, že už nestačí dírky. Pak vyměníte i kalhoty a po kalhotách přijdou na řadu trička, bundy a to už je chvíle, kdy se člověk začíná cítit dobře. To zjištění, že nemusíte nakupovat jen v obchodech s nadměrnými velikostmi XXXL, ale můžete začít hledat oblečení s označením XL nebo dokonce L, stojí také za to. Máte najednou chuť do řady věcí, do změn, do věcí na které jste si dřív ani netroufli, ať už je to sport nebo jen taková obyčejná věc, jako vyrazit na dovolenou a svléknout se do plavek.
Těch pozitiv je hodně. Negativa jsou ale také, když začnete hubnout pod dohledem kolegů a v rozhlase, čeká vás ještě jedna věc. Budete o tom všem muset napsat knihu. A tu už za pár dnů pokřtíme. Jestli tedy máte chuť pustit se do hubnutí s rádiem, přečtěte si, jak se hublo nám v rozhlase. Slibujeme i dobré rady a tipy na to, jak dosáhnout nejlepších výsledků. Vašimi pomocníky v úsilí zhubnout a dokázat si, že to jde, budou nutriční terapeutka Lenka Jebousková a figuranti Eva Zálešáková, Vladimír Burijánek a Martin Pařízek. A vsaďte se, že my všichni vám budeme držet palce. Martin Pařízek
6
Rozhlasové NOVINY
Český rozhlas Hradec Králové v Sezimově Ústí na rekondičním pobytu pro seniory Jižní Čechy se už zhruba šest let řadí mezi jedno z vyhledávaných a oblíbených míst aktivních seniorů. Konkrétně sedmi a půl tisícové Sezimovo Ústí je svou strategickou polohou výbornou základnou ze které se dají podnikat poznávací výlety. Hotel MAS postavený Tomášem Baťou naopak pro návštěvníky týdenního rekondičního pobytu pořádaného Oblastním spolkem Českého červeného kříže v Hradci Králové je společníkem, kterého budete opouštět jen neradi. Kulturní a společenský program je doslova šitý na míru lidem věkové kategorie dříve narozených. Ať už je
vám šedesát, sedmdesát, osmdesát nebo i devadesát (nejstarší účastnici bylo 93 let), můžete si v programu sestaveném odborníky, každé ráno protáhnout tělo se zkušeným fyzioterapeutem. Uvolnit ztuhlé svaly opět pod odborným vedením v bazénu upraveném pro cvičení a odpoledne si zajít na čerstvý vzduch pod vedením průvodce, který vás zavede a zaveze na místa, psané historií. Je libo příjemnou procházku na Kozí hrádek, místo spojované s působením Mistra Jana Husa? O zážitek, který se vám otiskne do paměti se postará i výlet do bechyňského kláštera, dále jedna z nejstarších vesnic v Jižních Čechách Sepekov připomene krásu barokních staveb i prostou čistotu místa, které
je spojováno s mariánským zjevením. Navštívit můžete i Písek a nedaleký Tábor. K pestrému programu patří i vybraná strava. Věřte, že ono známé“ kde se dobře vaří, tam se dobře daří“ není v případě hotelu MAS pustou frází. Naše stanice Českého rozhlasu Hradec Králové vše sledovala a absolvovala s mikrofonem. Pokud jste reportážní střípky a informace přímo z pobytu na frekvencích 90,5; 95,3 a 96,5 FM neměli možnost slyšet. Potom pro vás máme jedno doporučení. Vyzkoušejte to! Zážitek na vlastní kůži je totiž tím nejlepším doporučením. Eva Boudová
Daruj krev s Českým rozhlasem Už po devětapadesáté Český rozhlas uspořádal akci na podporu nových dárců. Bylo to 17. března 2010. Naši zpravodajové vždy akci mapují a natáčejí reportáže. Před rokem padl los na mě. Přestože jsem před lety o dárcovství krve uvažovala, tahle myšlenka nějak zapadla, když jsem postupně porodila čtyři děti. Jakmile potomci odrostli, onemocněla jsem a ležela pár týdnů na hematologii. V domnění, že by o mou krev nebyl zájem, jsem o tom přestala přemýšlet. Nicméně když jsem před rokem stála u vstupních dveří Transfúzního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s mikrofonem, pokusila jsem se o reportáž z pohledu „prvodárce“, a tak jsem začala natáčet, jako bych poprvé šla darovat krev. K mému překvapení mi primář Vít Řeháček řekl, že moje kdysi prodělaná nemoc nemusí být překážkou a že důležité jsou výsledky kontrolního odběru. A tak jsem s tím mikrofonem prošla vše až
na lehátko samotného odběru. Dokonce mi nebylo vůbec špatně a necítila jsem ani žádný nízký tlak, čehož jsem se vždycky obávala, protože už jako dítě mě museli křísit při každé injekci. Pocit překonání sama sebe a užitečnosti byl asi silnější než obavy. Nakonec jsem zjistila, že podobné obavy má snad každý „prvodárce“, ale nakonec odchází s pocitem, že udělal něco dobrého. Zajímavé jsou příběhy a motivace lidí, kteří se rozhodli darovat krev. Paní, která má už několik plaket Janského, mi třeba vyprávěla, že jako studentka byla svědkem velké dopravní nehody v centru města a že ji tehdy velmi mrzelo, že nemůže ještě darovat krev. V den svých 18. narozenin se dárkyní stala. Jiná mladá žena zase vzpomínala, že asi před třemi lety onemocněl syn její kolegyně z práce, a tak se celý kolektiv rozhodl pro dárcovství. I muži se často přiznají k obavám a k tomu, že jim „jehly“ nedělají dobře. Mnoho dárců je i mezi mými kolegy – „rozhlasáky“ – Jiří Kánský, Ro man a P acák o v á, E v a Z ál ešák o v á, I l o n a
Anketa Daruj krev
Ilona Dvořáková 1. Poprvé jsem darovala krev v 19. letech. 2. Protože je to to nejmenší, co člověk může udělat pro ty, kteří to potřebují. 3. Akce Daruj krev s Českým rozhlasem je skvělá - nejen proto, že rozhlas dokáže oslovit spoustu lidí a hlavně - to že jsme přímo u toho, zbavíme strachu ty, kteří se bojí. Když jsem dávala krev s rozhlasem naposled, byla tam spousta našich posluchačů a to mě moc potěšilo. Je to názorný příklad toho, jak velkou mají média moc věci změnit k lepšímu.
I mezi pracovníky Českého rozhlasu Hradec Králové jsou dobrovolní dárci krve. Co je k tomuto záslužnému kroku vedlo zjistíte z této ankety. Otázky: 1. Kdy jste poprvé darovaly krev? 2. Proč? 3. Co říkáte akci Daruj krev s ČRo? Jiří Kánský 1. V roce 1997 nebo 1998. 2. Nechal jsem se vyhecovat kolegy z rádia, ve kterém jsem tehdy pracoval a protože jsem o tom už pár let uvažoval, šel jsem do toho. Když je člověk zdravý a má možnost pomoci, tak by neměl váhat. A taky se těším na Zlatou Janského medaili, bronzovou i stříbrnou už mám. 3. Moc jí fandím, přivedla do transfůzních stanic po celé zemi stovky nových dárců.
Jiřina Mužíková 1. Bylo to 10. března 2009. 2. Protože to považuji dobrou věc a projev lidskosti. 3. Daruj krev s ČRo je prospěšná akce, stejně jako kterákoliv propagace a osvěta dárcovství krve.
Transfúzní stanice Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Dvořáková, nebo mezi našimi rozhlasovými hosty. Po jedné z cyklocest kolem světa se darovat krev rozhodl třeba Martin Adámek. A jaký bude Váš příběh „prvodárce“? Stačí k tomu zjistit potřebné informace na webových stránkách. Jiřina Mužíková
Romana Pacáková 1. Asi před rokem poprvé. Od té doby zhruba každého čtvrt roku. 2. Protože jsem se na to chystala několik let :-) Před lety jsem byla na kurzu první pomoci a tam jsem se rozhodla. Po radioporadnách s ČČK a primářem transfúzního oddělení FNHK Vítem Řeháčkem jsem se rozhodla. Navíc jsem univerzální dárce (nula neg) a tak moje krev může být podána komukoliv, využívá se tedy především v akutních případech, kdy jde o život a není čas zjišťovat krevní skupinu. Teď, když je akce Daruj krev s Českým rozhlasem a apeluji na posluchače, aby to zkusili, že je to velmi hezký pocit, vím o čem mluvím, a to se pak propaguje lépe. 3. Akce Daruj krev s Českým rozhlasem pokaždé přivede na každou transfúzní stanici prvovodárce, z nichž se někteří rozhodnou darovat krev pravidelně. I kdyby to byl jen jeden, má to smysl.
90,5 FM • 95,3 FM • 96,5 FM
Rozhlasové NOVINY
7
Tým Českého rozhlasu Hradec Králové
Stojící po řadách zleva: Jakub Schmidt, Jiří Kánský, Lada Klokočníková, Ilona Dvořáková, Karel Sladký, Eva Boudová, Soňa Neubauerová, Aleš Müller, Tomáš Dražek, Jiřina Matláková, Pavel Krejčí, Zdena Kabourková, Jana Tomková, Petr Štos, Dagmar Kuklová, Lenka Peterková, Jana Urbánková, Jana Házová, Milan Kutil, Eva Zálešáková, Drahomíra Hurdálková, Ivana Musílková, Dana Voňková, Vladislava Matějková, Jiřina Mužíková, Josef Svědík, Eliška Pilařová, Dita Prokešová, Vendula Chalupová, Hana Kubíková, Jana Kudyvejsová, Jaroslav Ondra, Josef Zikmund, Aleš Křivánek, Zdeněk Bláha, Petr Církva, Zdeněk Novák, František Mifek, Ota Nehasil, Martin Pařízek, Tomáš Katschner.
8
Rozhlasové NOVINY
Kam na pobyty „Vlajkovou lodí“ Rekondičních pobytů Oblastního spolku ČČK Hradec Králové je Hotel MAS v Sezimově Ústí. Tento útulný rodinný hotel v táborském okrese v jižních Čechách jsme původně vybrali více méně náhodou. Byl naším prvním místem, kam jsme se v roce 2006 vypravili se skupinou 22 seniorů na vůbec první rekondiční pobyt. A jak je vidět, hotel se nám osvědčil. V roce 2010 už sem zavítá na ozdravný pobyt téměř 2 000 seniorů a rodičů s dětmi. Hotel MAS má nejen krásné okolí, které nabízí širokou paletu možností k výletům, ale také velmi příhodné vybavení pro rekondiční program, včetně masáží, zábalů, hydroterapie nebo cvičení. Například cvičení v bazénu je velkou úlevou pro kloubní obtíže. Navíc v hotelu díky velmi přátelské atmosféře neexistují slova jako „nejde“ nebo „neumíme“. Každému rozumnému požadavku se spolu s personálem hotelu snažíme vyjít vstříc. Nejčastější „stížností“ našich klientů tak bývají velké porce. Inu, kdo si nedá pozor, ten se za týden Rekondičního pobytu nejspíš trochu „spraví“. Do jižních Čech se s námi můžete vypravit během celého roku. Specialitou je pak chystaný Vánoční pobyt. Pokud Vás opravdu nelákají vánoční shon, nekonečné nakupování dárků a celé dny strávené v kuchyni, naopak byste si rádi vychutnali klidné svátky, bude tato nabídka určitě velkým lákadlem. Zkuste jednou starost o ostatní vyměnit za péči o sebe sama. My se tentokrát postaráme o Vás. Nebude chybět nic, co k tradičním jihočeským Vánocům patří. Dalším, už tradičním místem, je krásný hotel v klidném prostředí jihovýchodní Vysočiny. V okrese Třebíč, nedaleko Dukovan, Mohelenské hadcové stepi nebo krásného Moravskéhu Krumlova, ve střediskové obci Hrotovice, se nachází Sport-V-Hotel. Nabízí nejen špičkové ubytování, ale i široké zázemí pro sportovní a relaxační vyžití. Nemusíte podávat žádné vrcholové výkony a přece si pobyt tady vychutnáte. K výbavě hotelu patří bazén, tenisové kurty, hřiště na míčové hry, ale i příjemné posezení v baru nebo stylové restauraci. A okolí i tady láká k výletům. Třeba do dalešického pivovaru, jehož komín proslavila Magda Vášáryová ve filmu Postřižiny. Zdejší pivo stojí za ochutnání, ale lézt na komín nedoporučujeme. Pokud dáváte přednost horskému prostředí, krásné přírodě a čistému vzduchu, pak Vás jistě zaujme Rekondiční pobyt v Krušných horách, přímo nad údolím slavného Jáchymova. Toto kdysi bohaté hornické a dnes postupně
ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ vzkvétající lázeňské město se proslavilo doslova na celém světě. Ne nadarmo si zdejší prostředí vybrali ke své práci manželé Pierre Curie a Marie Curie-Skłodowska. A dnes si příjemné lázně s radonovou léčbou vybírají návštěvníci z celé Evropy, Japonska i USA. I během našich Rekondičních pobytů máme pro klienty zajištěno využití lázeňského bazénu s jeho léčivou vodou. K tomu ale navíc patří skvělá kuchyně Horského střediska PAM v Jáchymově-Novém Městě, příjemné ubytování, čerstvý horský vzduch a především nádherný výhled na jáchymovské údolí a vrchol Klínovce. Pěších procházek si tu můžete najít nepočítaně. A pokud budete chtít, houby nebo borůvky v celém okolí hotelu budou Vaší úlovkem. Společně pak navštívíme krásná města v okolí i zajímavé kulturní a přírodní památky. Navíc si s přáteli můžete třeba vypůjčit horská kola, zahrát si kulečník nebo okusit vášeň francouzských seniorů, hru petanque. Příjemnou tečkou po celém dni Vám pak udělá posezení ve vyhlídkové restauraci nebo společné grilování. Ze zahraničních cílů našich Rekondičních pobytů bychom rádi zmínili alespoň tři krásná místa. Prvním z nich je slovenský ostrovní ráj – lázeňské město Veľký Meder. Leží asi 50 kilometrů od Bratislavy na Žitném ostrově. Ten je známý nejen svými bohatými léčivými prameny, ale i podnebím, které je o několik stupňů teplejší než okolní, a patří tak mezi nejvlídnější místa ve střední Evropě. Sníh a zimu tu téměř neznají. Když se na zbytku Slovenska ještě lidé brodí sněhem, tady už se vesele návštěvníci koupou v horkých bazénech a často na ně svítí sluníčko. Hotel Orchidea je opravdu kouzelným místem, kam se rádi vracíme. Dýchne tu na Vás lehkost, vůně a něha květin, které jsou také symbolem hotelu. Využít můžete well-ness centrum, kde najdete masáže, klasickou i parní saunu, rašelinové zábaly nebo aromaterapii. Hned před hotelem se nachází akvapark s termálními bazény, kam v rámci pobytu také zavítáme. Klidné lázeňské městečko zve k procházkám, posezení v hospůdkách a okolí pak k výletům, třeba do známého Komárna, Kolárova, k vodnímu dílu Gabčíkovo nebo do nedalekého historického maďarského města Györ. A jídlo? Kdo by neměl rád vyhlášenou slovenskou kuchyni! Můžete jí ochutnávat nejen v hotelu, ale i v kterékoli restauraci. Není tu draho, i když se to od zavedení eura o Slovensku často říká. Dalším našim oblíbeným zahraničním letoviskem je italský ostrov Ischia. Jeho obyvatelé o tomto sopečném ostrovu s množstvím léčivých termálních pramenů říkají, že je místem, které dává sílu a chuť žít. Můžete se o tom sami
přesvědčit. K návštěvě tady lákají nádherné akvaparky jako Poseidonovy nebo Afroditiny a Apollonovy zahrady, Eden a Tropical. Každý hotel tu ale má i svůj bazén s termální vodou. Členité pobřeží nabízí na mnoha místech krásné pláže, některé placené, jiné zdarma.
Široká je i nabídka výletů. Za zkoušku jistě stojí navštívit vinný sklípek, historické Pompeje nebo známou sopku Vesuv, která je na dohled od ostrova, hned za Neapolským zálivem. I samotná Neapol, město písní a vína, je krásným cílem poznávacích výletů. A pokud se rádi tu a tam vypravíte na pěší túru, pak Vás potěší výšlap na nejvyšší vrchol ostrova Epomeo. Z výšky necelých 800 metrů se před Vámi otevře výhled na celý ostrov, italskou pevninu i širé moře. Relaxovat pak můžete nejen v termálních vodách, ale i místních hospůdkách a tavernách, s vynikající silnou kávou, míchanými koktejly, kvalitními víny nebo třeba jen u sklenky orosené minerální vody. Ale věřte, že jen u nápojů nezůstanete. Vynikající a zdravé středomořské kuchyni s výběrem ze zdejších specialit se jen těžko odolává. Sopečné ostrovy Vám nabídneme ještě v jednom vydání. Tentokrát pod španělskou správou. Jedná se o světoznámé Kanárské ostrovy, ze kterých jsme vybrali ostrov Tenerife. Toto místo se vyznačuje jedinečným podnebím, které sem díky mořským proudům a bariéře hor přináší velmi stálé počasí. Ne nadarmo se o Kanárech říká, že jsou to ostrovy věčného jara. Ani příliš horko, ani zima. I když domorodci vytahují teplé bundy už při 20 °C. Teplota tu ale pod tuto hranici klesá přes den opravdu jen zřídka. Pobyt na Tenerife prospívá nejen lidem s pohybovými problémy, ale i při chronických dechových onemocněních a alergiích. Léčí tu nejen zmíněné mikroklima a mořský vzduch, ale i snadný pohyb ve slané mořské vodě, příznivé slunce, zdravá kuchyně a v neposlední řadě i atmosféra celého ostrova.
Když se stýská po dovolené Dovolená. To kouzelné slovo zábavy, odpočinku, poznávání, čerpání nových sil, zážitků a radostí. A pak člověk odejde do zaslouženého důchodu. Nekonečná dovolená? Omyl! Už jste to také zjistili? Ať už máte pocit nudy a ztráty kontaktu s okolím nebo se naopak ani v důchodu celé dny nezastavíte, existuje příjemné a zdravé řešení. Jmenuje se Rekondiční pobyty, které lze s trochou nadsázky nazvat „dovolenou pro seniory“. No řekněte, nemáte na ni právo? Jenže právě ve chvíli, kdy konečně máte čas cestovat, přicházejí obavy. Zvládnu to? Vyznám se ve všech nabídkách a novinkách? Co když se mi něco stane? Budu všemu rozumět? Kdo se o mě postará? Odpověď přitom existuje. Právě seniorům, ale nejen jim, nabízí pomocnou ruku Oblastní spolek Českého červeného kříže Hradec Králové, který Rekondiční pobyty už několik
let pořádá. Program Rekondičních pobytů připravili čeští lékaři a rehabilitační pracovníci tak, aby pomohl zmírnit chronické pohybové obtíže a zlepšil celkový zdravotní i duševní stav seniorů. Náplní jsou proto masáže, termozábaly, cvičení v bazénu, rehabilitace, ale i besedy se zdravotní tematikou, společenské večery nebo fakultativní výlety. Samozřejmostí jsou kvalitní ubytování, pestrá strava, služby delegáta a stálý zdravotní dohled, o který se starají zdravotníci Českého červeného kříže. Pro skupiny lze dokonce zajistit autobusovou dopravu z blízkosti jejich bydliště. Rekondiční pobyty pořádá hradecký Červený kříž v rámci národního projektu Zdravé stárnutí a díky příspěvkům ministerstva zdravotnictví a řady partnerů dokonce za ceny, které respektují možnosti seniorů. Příspěvek navíc poskytují i některé zdravotní pojišťovny.
Jde přece především o to, zůstat aktivní a zdravý i ve vyšším věku. Nabídka Rekondičních pobytů je každoročně velmi široká. Vybírat můžete z tuzemských i zahraničních, navštívit můžete například Sezimovo Ústí v jižních Čechách, Vysočinu nebo Krušné hory, ze zahraničních pak především slovenské termální lázně nebo Kanárské ostrovy s jedinečným klimatem. Kromě seniorů pamatují Rekondiční pobyty Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové i na dárce krve nebo na rodiny s dětmi.
ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ
Rozhlasové NOVINY
Bezplatné dárcovství krve Ještě nikdy jste nedarovali krev? Proč nezačít právě dnes? Je to jednoduché! Stačí navštívit kterékoli transfuzní oddělení. Hledáme především mladé lidi, kteří vědí, co znamená zodpovědnost a nebojí se pomáhat. Začít darovat krev ale může každý zdravý člověk ve věku od 18 do 60 let. Nikdy není pozdě začít. I Vy můžete darovat život a naději. Možná právě teď někdo potřebuje Vaši krev.
V celém Královéhradeckém kraji je bezplatných dárců málo. Chybějí především mladí lidé, kteří by postupně nahradili starší ročníky. I když je krve zatím dostatek, v budoucnu by se nám úbytek dárců mohl krutě vymstít. Řada lidí přitom o možnosti darovat krev ještě ani neslyšela. V průměru přitom dostane každý člověk za svůj život pětkrát krevní transfuzi a čtrnáctkrát preparát vyrobený z krve.
V Královéhradeckém kraji můžete darovat krev ve všech okresních městech, s výjimkou Rychnova n. K. Prvodárci se většinou nemusejí ani dopředu objednávat. Informace získáte na transfuzních odděleních nemocnic v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě Rychnově nad Kněžnou a Trutnově. Pro dárce z Rychnovska jsou pořádány odběry v Hradci Králové. Proč darovat krev a plazmu bezplatně? Jedná se především o dar života, který se penězi ani vyjádřit nedá. Existuje ale mnoho dalších závažných důvodů, proč dnes na celém světě odborníci upřednostňují bezplatné odběry. Jde hlavně o bezpečí dárců i příjemců. S odběrem krve a jejích složek je spojeno množství pravidel, která musejí dárci, příjemci i lékaři dodržet, aby vše proběhlo v pořádku. A pokud do této rovnice zodpovědnosti a vzájemné důvěry přidáte peníze a zisk, s velkou pravděpodobností se výsledek začne hroutit. Celosvětové zkušenosti jasně prokázaly, že pokud dárce neočekává zisk ani jinou protihodnotu a daruje krev nebo plazmu opravdu z dobré vůle, pak se chová mnohem zodpovědněji k sobě i k příjemcům. Nemá totiž důvod klamat, zamlčovat některé důležité údaje v dotazníku dárce, nesnaží se chodit na odběry příliš často. A současně žije takovým stylem, aby mohl krev dávat dlouhodobě, nikoli jen jako „brigádu na půl roku“. Proti tomu placené odběry jsou zatíženy všemi zmíněnými neduhy. Tím roste riziko poškození dárce i ohrožení příjemce.
Kurzy první pomoci Umět zareagovat ve vypjaté situaci je přáním snad každého z nás. V případě zdravotních problémů nebo zranění je to ještě mnohem důležitější. Vědět si rady Vám pomohou naše kurzy první pomoci. Naučíte se základy tzv. předlékařské pomoci, které můžete potřebovat kdykoli v životě. Ve specializovaných kurzech pak proškolíme i zdravotníky zotavovacích akcí, kteří jezdí například na tábory nebo školy v přírodě, kurzy nabízíme i pro zaměstnavatele, kteří nechtějí na svých pracovištích nic ponechat náhodě. Povinnost poskytnout první pomoc v případě náhlého ohrožení zdraví a života navíc ukládá i zákon. Pamatuje na ni nejen v trestním zákoníku, ale i v zákonu o silničním provozu nebo zákoníku práce. Ve všech případech jsou pomůckou právě kurzy Českého červeného kříže. Některé z nich mají dokonce Evropský certifikát nebo akreditaci ministerstva školství. Všechny naše kurzy a školení respektují národní Standardy první pomoci závazné pro výuku laiků v ČR a aktuální doporučení mezinárodních komisí pro neodkladnou péči a resuscitaci (ERC a ILCOR).
9
Zajímavosti o dárcovství krve: - Nejvíce pacientů potřebuje krevní transfuzi v souvislosti s krvácením do zažívacího traktu. - Na odběry chodí dárci nejčastěji v pátek.
- Nejvíce dárců je ve věkové skupině 25 – 35 let. - Poměr mužů a žen mezi dárci je přibližně 2:1.
- První historicky doložené transfuze byly podány ve 2. polovině 17. století (1666 – 1667) ve Francii a Anglii, brzy poté byly transfuze zakázány pro častá úmrtí.
- Krevní skupiny AB0 systému byly objeveny až na počátku 20. století (1901, K. Landsteiner) a Rh systém byl popsán až v roce 1947. - Nejvyšší spotřeba krve (více než 15 jednotek) je při akutních operacích cévní a transplantační chirurgie. - Světový den dárců krve je 14. června.
Český červený kříž je patronem dárcovství této životadárné tekutiny už od roku 1948. V současnosti si klade za cíl propagovat dárcovství, získávat nové dobrovolníky, a také především morálně vyzdvihnout dárce, kteří poskytují svou krev bez nároku na jakýkoli zisk. Z tohoto důvodu oceňuje bezpříspěvkové dárce krve medailemi prof. MUDr. Jana Janského, a to za 10 odběrů bronzovou, za 20 odběrů stříbrnou a za 40 odběrů zlatou. Za 80, 120 a 160 dosažených odběrů pak předává dárcům Zlaté kříže.
10 Rozhlasové NOVINY
Sociální služby
Oblastní spolek ČČK Hradec Králové zajišťuje celou škálu sociálních aktivit a služeb. Tyto aktivity rozvíjíme jak na základě zákona o Červeném kříži, tak i podle zákona o sociálních službách jako registrovaný poskytovatel.
Mezi tradiční aktivity patří pomoc a poradenství znevýhodněným osobám a osobám v nouzi, disponujeme humanitárním šatníkem, rozvíjíme projekty na podporu sociálně potřebných, nabízíme dotované ozdravné pobytové akce pro děti a seniory s některými typy chronických postižení nebo pro rodiny s dětmi. Registrovanými službami podle zákona o sociálních službách jsou osobní asistence a chráněné bydlení DaMPi. Naše služby poskytujeme pokud možno v přirozeném prostředí a prostředí uživatele
ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ s cílem usnadnit plynulou integraci našich klientů a znevýhodněných osob do společnosti. Naše sociální služby se snaží předcházet sociálním problémům, riziku odloučení od společnosti, ztráty kontaktu s okolím a vytváření patologických stereotypů. Podporují vytváření nových sociálních vazeb, motivují uživatele, zapojují je zpět do aktivního života dle jejich individuálních možností. V mnoha případech se poskytované sociální služby snoubí se službami zdravotními, rehabilitačními a vzdělávacími. Pro služby poskytované dle zákona o sociálních službách máme zpracované standardy, které se snažíme na základě dalších zkušeností neustále zvyšovat. Důraz klademe na kvalifikované pracovníky s vysokou osobní, morální i odbornou úrovní. V současnosti se na provozu sociálních služeb podílí na dvě desítky pracovníků. Naše sociální služby podporují Město Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR i řada dalších partnerů. Osobní asistence usiluje o zvyšování soběstačnosti uživatelů a odpovídajícím způsobem péče o kompenzaci důsledků jejich zdravotního postižení. Pomoc má uživateli umožnit nezávislé rozhodování o jeho životě, tzn. o uspokojování jeho potřeb. Služba je založená na principu pomoci bez časového i místního omezení, tzn. všude tam, kde je uživatel. Ve škole, v práci, při zájmových aktivitách, ale i doma. Podpora uživatele znamená stanovit si spolu s ním reálné a srozumitelné cíle, motivovat jej a službu vykonávat v souladu se standardy sociálních služeb a základních principů ČČK.
Letní dětské tábory
Dětské tábory i další pobytové akce patří mezi naše tradiční. Každoročně připravujeme letní dětské tábory včetně speciálních rekondičních programů pro zdravotně oslabené děti. Po celý červenec s námi mohou děti zažívat dobrodružství i poznávání nových věcí na RUBIKONU 2010. Naše vedoucí pečlivě vybíráme, stejně jako místo pobytu. Důraz klademe na bezpečí dětí a čisté prostředí, které umožňuje plnohodnotnou rekondici dětí a širokou škálu táborových aktivit. Nad zdravotním stavem dětí trvale dohlíží naši zdravotníci, trvale je přítomen i pedagogický dozor. Naše tábory poskytují zábavu i poučení. Formou her a soutěžních úkolů zprostředkováváme dětem i základní znalosti z první pomoci. Naším krédem je, že děti se nesmí na táboře nudit. Samozřejmě
ale současně pamatujeme i na dostatek odpočinku. Kromě toho dbáme i na materiální zajištění dětí. Stravu podáváme 5x denně, na našich základnách
Základním posláním DaMPi - Domu chráněného bydlení - je poskytovat sociální službu zaměřenou na podporu, pomoc a bydlení dospělým lidem s lehkým nebo středním mentálním či kombinovaným postižením. Službu poskytujeme v rodinném domě, který je součástí běžné městské zástavby, což uživatelům umožňuje využívání velké občanské vybavenosti krajského města. Bydlení skupinového typu pomáhá lidem s takovýmto znevýhodněním žít svobodným, samostatným a zodpovědným životem, který se co nejvíce podobá životu jejich vrstevníků.
teče teplá voda, pamatujeme i na pitný režim nebo drobné sladkosti jako ceny do soutěží. Prvořadá je pro nás bezpečnost dětí. Má Vaše dítě zdravotní obtíže – alergie, astma...? Bojíte se proto táborů? Právě pro Vás je v tom případě určena naše speciální nabídka RUBIKON 2010 PLUS. Ať se stane cokoli, o Vaše dítě se okamžitě postaráme. Neslibujeme zázraky, ani my nedovedeme předvídat vše a zabránit všem problémům. Díky stálému odbornému dohledu ale dokážeme okamžitě reagovat a včas zajistit potřebnou péči. S námi jsou Vaše děti v maximálním možném bezpečí. Přímo na táboře máme k dispozici i sanitní vůz. RUBIKON 2010 pořádáme letos opět na Vysočině, nedaleko Poličky, a to ve dvou bězích od 3. 7. a od 17. 7. Využít zde můžete i PROGRAM PLUS pro děti s alergiemi, astmatem nebo problémy pohybového aparátu.
Vítejte v našem bazénu! Přijeďte si zaplavat do obce Všestary vzdálené necelé 3 km od Hradce Králové směrem na Jičín. Bezbariérový areál nabízí krytý bazén o rozměrech 17 x 7,5 metru s hloubkou od 0,9 do 1,8 metru, dále saunu, odpočívárnu a občerstvení. K dispozici jsou i doplňkové služby jako kadeřnictví, masáže a zábaly nebo plavecká školička pro děti. Zdarma zde můžete využít i přístup k internetu, zdarma je i parkování přímo u objektu. Školy, děti, senioři, dospělí, rodiny s dětmi, ženy, muži, lidé s pohybovým omezením… na tom u nás nezáleží. Bezbariérový areál je otevřen všem bez rozdílu. Přijďte si ho vyzkoušet! Když se Vám u nás bude líbit, můžete využít výhodné předplatné.
Krytý bazén je vhodný pro rekondiční plavání, rehabilitaci a cvičení ve vodě i rodinnou zábavu. Teplota vody a vzduchu je přizpůsobena i plavání dětí. Pravidelné kondiční plavání zvyšuje pohyblivost, přirozeně posiluje pohybový systém, uvolňuje svaly a pomáhá při prevenci a nápravě nevhodného držení těla způsobeného jednostrannou zátěží. Bazén slouží pro plavání veřejnosti, škol, výuku plavání i plavání rodičů s dětmi. Skupinám nabízíme možnost pronájmu celého bazénu nebo sauny (objednávky nejméně 14 dní předem). Sauna poskytuje možnost zdravé relaxace, aktivizuje imunitní systém, posiluje obranyschopnost a podporuje detoxikaci organizmu. Změny teplot působí blahodárně na cévní systém i kůži. Pocení zbavuje
organizmus škodlivých látek. Saunu mohou využít jednotlivci, páry i celé rodiny. K dispozici jsou dvě saunovací komory, ochlazovací bazének, sprchy i odpočívárna a občerstvení. V areálu nabízíme také možnost ubytování. Potěší především méně náročné zájemce – turisty, studenty, rodiny nebo menší kolektivy. Našimi prioritami jsou čistota prostředí, příjemné a klidné ubytování, vstřícnost a nízká cena.
Rozhlasové NOVINY 11
90,5 FM • 95,3 FM • 96,5 FM
Na kole kolem světa Lucie Kovaříková a Michal Jon podnikají cykloturistické expedice už od roku 1994. V letech 2002 až 2005 podnikli na kolech Author Traction cestu kolem světa. Na kolech jste objeli celou planetu - co vás k tomu vedlo? K cestě kolem světa na kole nás vedla touha po poznání krásné přírody a celého světa. Předtím jsme spolu na kole jezdili asi 8 let po Evropě a po celou dobu jsme zjišťovali, že cestování a poznávání krajiny a přírody je pro nás nejpříjemnější ze sedla kola. A právě při těchto prázdninových letních cestách jsme si vyprávěli, kde by to ještě mohlo být hezké a tak vznikla myšlenka, že bychom všechna vysněná místa spojili do jedné cesty. Za 14 měsíců jsme si tento sen splnili. Projet svět na kole není žádná legrace, je to také zodpovědnost. Měli jste z něčeho obavy?
Obavy jsme rozhodně neměli, spíš to byl takový respekt před přírodou, před živým i neživým, také před povětrnostními vlivy, které nás mohly zastihnout. Respekt jsme měli i před místními lidmi. Mohlo se stát cokoliv, naštěstí se nic špatného nestalo. Kdybychom měli strach, nemohli bychom nikam jet, byl to spíš ten respekt. Co všechno zahrnovaly přípravy na tuto velkou cestu? Za prvé to byla studie samotné trasy, kde vedou cesty, kde se dá na kole projet. S tím souvisely možnosti jak se dostat přes oceány, další byly hranice. Museli jsme zjistit, kde mohou cizinci vstupovat do další země, protože některé hraniční přechody jsou otevřené pouze pro národy dvou sousedních zemí. Dále jsme se připravovali na samotná místa, která jsme chtěli projet, ať už to byly kulturní historické památky nebo
národní parky. Další část tvořila fyzická příprava, i když se samozřejmě udržujeme v kondici, přesto jsme víc jezdili na kole, plavali jsme, každý den běhali, chodili jsme do posilovny. Trénink byl důležitý, hlavně to ale byla práce nad mapou, nad knihami, nad cestopisy po knihovnách apod. Důležitá byla i zdravotní příprava, proto jsme absolvovali 14 injekcí proti sedmi chorobám, které nás mohly během naší cesty potkat. Také jsme si oba nechali vyoperovat slepé střevo. Který kontinent byl pro vás nejtěžší? Z hlediska cyklistiky asi Jižní Amerika. Jízda na kole ve výšce 4500 metrů nad mořem doslova bolí… ale byla to příjemná bolest. Na kterém kontinentu se vám líbilo nejvíc? Na která místa budete nejvíc vzpomínat? Nelíbilo se nám pouze v Číně, protože nás tam zatkli. Z toho důvodu na tuto zemi nevzpomínáme příliš v dobrém. Ale když bychom měli vybrat nejhezčí místa, vždycky říkáme, že máme čtyři nejhezčí země - Jižní Koreu, Jižní Afriku, Argentinu a Austrálii.
Šlápněte s námi „Do pedálů s Habadějem“ a vyhrajte jízdní kolo!
Soutěžícím přijede zazpívat a podpořit je zpěvačka Věra Martinová.
Exhibice na minirampě. Ředitel Jiří Kánský gratuluje a předává jízdní koloInzerat šťastnému100x100 výherci.
Soutěžte
o jízdní kolo
Jméno a příjmení: ....................................................................
13:30
Akce platí do 30. 11. 2010
Korespondenční adresa: .................................................................... Telefon: .................................................................... Odpověď na otázku: .................................................................... Vyplněný kupón vystřihněte a zašlete nejpozději do 30. 6. 2010 na adresu: Český rozhlas Hradec Králové, Havlíčkova 292, 501 01 Hradec Králové.
Str. 1
Sleva 25%
na roční předplatné Týdeníku Rozhlas
a dalších 9 cyklistických cen!
Lucie Kovaříková najela při cestě kolem světa na kole Author Traction 68 175 km. Tipněte si, kolik kilometrů na tomto modelu najela celkově, tedy včetně dalších expedic.
8.4.2010
čís 1 el 3 zd ar ma
V sobotu 12. června se v areálu Stříbrný rybník uskuteční třetí ročník velké rozhlasové akce pro cyklisty i pěší turisty, jednotlivce i celé rodiny „Do pedálů s Habadějem“! Na pódiu budou po celý den soutěže pro děti i dospělé. Hlavní cenou pro účastníky soutěží je jízdní kolo AUTHOR, ale nejen to, zahrát si můžete o cyklistické balíčky (přilby, batohy, cyklopočítače, cyklistické nářadí, hustilky) a další ceny. Součástí celodenní sportovní akce bude bohatý doprovodný program, ve kterém nebude chybět vystoupení zpěvačky Věry Martinové se sestrou Lenkou Slavíkovou, exhibice na minirampě pod vedením trojnásobného mistra světa Jana Valenty, vystoupení taneční skupiny T-bass, studia Fitline, a těšit se můžete i na ukázky nových sportů v podání trenérů z Centra nových sportů v Hradci Králové. Další jízdní kolo Author můžete vyhrát, pokud vyplníte kupón z této stránky – a pošlete na naši adresu do 30. 6. 2010.
Více na:
www.tydenikrozhlas.cz
12 Rozhlasové NOVINY
Páteční Habaděj Každý pátek od 9:00 do 13:00 hodin.
páteční hosté příjemná hudba
Nalaďte se s námi na správné ph pátečního dne. Páteční Habaděj moderují Lada Klokočníková a Mirek Vaňura.
porce humoru páteční hvězdy pohoda
VIP hosté v netradičním světle otázek moderátorů.
www.rozhlas.cz/hradec CRO_HK_Habadej_plakatA2.indd 1
18.11.2009 10:35:30
