EURO ZPRÁVY. Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické EURO ZPRÁVY

EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické

EURO ZPRÁVY Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické vydávaný delegací poslanců za ČSSD v Evropském parlamentu vedoucí delegace Dr. Libor Rouček

Evropský parlament oslavil v březnu své 50. narozeniny.

1. Úvodem 2. Jarní summit EU 3. Evropský parlament - 50. výročí 4. Libor Rouček - rozhovor 5. Richard Falbr - rozhovor

str. 2 str. 2 str. 4 str. 5 str. 8

6. Volný pohyb zboží v EU - rozhovor 7. Mladí lidé v Evropě 8. Co projednal Evropský parlament 9. Aktuality - Zajímavosti 10. Z diáře europoslanců

ročník 2008 / číslo 3 / datum vydání 31. března 2008 1 Dr. Libor Rouček & JUDr. Richard Falbr, poslanci Evropského Parlamentu za ČSSD European Parliament, rue Wiertz 60, ASP 11 G 201, B - 1047 Bruxelles, Belgie. Tel.: + 32 228 32375 redakce: Mgr. Václav Mls, email: [email protected]

str. 11 str. 13 str. 14 str. 16 str. 19

EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické výsledků. Jak politika sousedství, tak Barcelonský proces neposkytují potřebnou politickou strukturu, jež by podpořila spolupráci mezi oběma břehy Středozemního moře. Francouzský plán tak pro zastánce užší integrace v regionu představoval novou příležitost, jak prohloubit politickou a hospodářskou provázanost Evropské unie, Severní Afriky a Blízkého východu.

1. Úvodem Vážení přátelé, milí čtenáři, jako každý měsíc se Vám do rukou dostávají Euro Zprávy, opět nabité událostmi, informacemi a názory z EU. V březnovém vydání si připomeneme dvě významná výročí. Evropský parlament se dožil padesáti let, zatímco Česká strana sociálnědemokratická (viz. strana 17) oslavila jubileum ještě významnější - stotřicáté výročí svého založení. Přinášíme Vám také zajímavý rozhovor o volném pohybu zboží v EU s diplomatem a sociálním demokratem Ing. Petrem Votoupalem. Vše ostatní na Vás čeká jako vždy v pravidelných rubrikách. Přejeme Vám příjemné čtení!

V opozici k tomuto projektu stáli především zástupci Německa, Velké Británie a většiny skandinávských a středoevropských států. Zejména se obávali, že se bude jednat o exkluzivní klub vedený Francií, ze kterého budou vzhledem ke své geografické poloze vyloučeni. Vztahy se Středomořím by v takovém případě byly vyjmuty z evropského rámce, což by podkopávalo postavení Evropské unie v této oblasti. Druhým směrem, odkud přicházela kritika, pak bylo Turecko. Sarkozyho plán představoval pro Ankaru hrozbu pro její členství v Evropské unii. Francie by podle tureckých představitelů dosáhla odložení přístupových jednání s Tureckem nebo dokonce jejich úplného zastavení.

redakce

2. Jarní summit EU První zasedání Evropské rady v letošním roce, které proběhlo ve dnech 13. až 14. března v Bruselu, mělo na programu mnoho důležitých a velmi citlivých politických otázek. Vedle tradičního hodnocení Lisabonské strategie a energetické politiky EU představoval ambiciózní plán francouzského presidenta Nicolase Sarkozyho na vytvoření unie zemí sousedících se Středozemním mořem nejkontroverznější bod agendy. V předvečer summitu se tak stanoviska představitelů členských zemí v mnohém rozcházela. Pozorovatelé proto očekávali velmi napjatou debatu a nepředpokládali zásadní výstupy z jednání vrcholných politiků Evropské unie.

Slovinské předsednictví tak muselo ujistit některé představitele, že Středomořská unie - tzv. Klub Med, nepředstavuje hrozbu pro evropskou jednotu, a zároveň zabezpečit, že Ankara bude ochotna se na projektu podílet bez obav o osud svých přístupových jednání. Výsledný kompromis umožnil přijetí závěrečné dohody, která otevřela cestu k realizaci francouzského návrhu. Summit potvrdil, že se musí jednat o dialog mezi Evropskou unií na jedné straně a všemi nečlenskými zeměmi sousedícími se Středozemním mořem na straně druhé. Evropská rada rovněž vyzvala Komisi k předložení konkrétního návrhu, jehož prostřednictvím by byly nastaveny konkrétní mechanismy "Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří".

STŘEDOMOŘSKÁ UNIE Návrh presidenta Sarkozyho na vytvoření Středomořské unie vyvolal řadu kontroverzí. Zastánci projektu argumentovali potřebou posílit a lépe strukturovat dialog se zeměmi na jižním a východním pobřeží Středozemního moře. Ačkoli Evropská unie má pro rozvoj vztahů se zeměmi Mašreku a Maghrebu několik nástrojů, spolupráce v posledních letech nedosahuje očekávaných

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Přestože Středomořská unie byla jednou z nejkontroverznějších otázek, hlavním tématem jednání summitu byla otázka naplňování emisních cílů, které představitelé členských zemí odsouhlasili v roce 2007. Evropská unie by podle nich měla snížit produkci skleníkových plynů do

2 Dr. Libor Rouček & JUDr. Richard Falbr, poslanci Evropského Parlamentu za ČSSD European Parliament, rue Wiertz 60, ASP 11 G 201, B - 1047 Bruxelles, Belgie. Tel.: + 32 228 32375 redakce: Mgr. Václav Mls, email: [email protected]

EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické roku 2020 o 20% oproti roku 1990. V lednu představila Komise v 'klimatickém balíčku' závazky pro jednotlivé členské státy a konkrétní opatření vedoucí k jejich dosažení. Hlavním pilířem evropské politiky pro snižování produkce skleníkových plynů by měl být evropský systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. ETC. Ačkoli se bude jednat o modifikovanou a efektivnější verzi stávajícího systému, mnohé členské země, včetně České republiky, daly najevo své výhrady kvůli jeho možným dopadům. Klíčovým a nejvíce kritizovaným prvkem je zavedení aukčního prodeje povolenek, který by měl být v případě energetických společností zahájen v roce 2013. Nový systém bude postupně také uplatňován na další odvětví, včetně některých energeticky náročných průmyslových výrob a dopravy (především letecké). Novinkou je, že systém bude zahrnovat vedle oxidu uhličitého také další skleníkové plyny. Od roku 2020 by tak většina evropských podniků měla povolenky nakupovat, namísto dosavadního přidělování prostřednictvím národních orgánů. Pravděpodobným výsledkem nového systému bude dodatečné zvýšení nákladů v energeticky náročné průmyslové výrobě. Zástupci České republiky, Německa, Polska nebo Rumunska se proto obávají, že evropský průmysl bude v zájmu zachování konkurenceschopnosti přemísťovat výrobu do zemí s nižšími ekologickými standardy.

změn do konce tohoto roku. Nová evropská legislativa pro oblast energetiky by tak mohla být schválena Evropským parlamentem již v březnu 2009. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v této souvislosti upozornil, že není možné dosáhnout přijatelné mezinárodní dohody, aniž by Evropská unie naplňovala vlastní cíle a měla silnou klimatickou legislativu. V sázce je totiž důvěryhodnost EU jakožto mezinárodního leadera ve snižování emisí. Evropská rada by však zároveň dala jasný signál, že snižování emisí musí být v souladu se snahou zachovat pracovní místa a průmyslovou výrobu v Unii. LISABONSKÁ STRATEGIE V neposlední řadě se vrcholní představitelé EU věnovali stavu a vyhlídkám evropského hospodářství v nadcházejícím období. Pilíř evropské politiky v této oblasti stále představuje Lisabonská strategie, jejíž poslední revize v roce 2005 podpořila ekonomický růst a přispěla k vytvoření statisíců nových pracovních míst. Ačkoli jsou výsledky zejména v oblasti zaměstnanosti v posledních letech povzbudivé, evropská společnost musí v současné době čelit celé řadě tlaků. Nový cyklus Lisabonské strategie se proto podle Evropské rady musí zaměřit na zachování konkurenceschopnosti evropského hospodářství v situaci, kdy se zvyšují ceny energií, posiluje euro a světové hospodářství se v důsledku nestability finančních trhů zpomalilo.

Hlavním nástrojem pro zachování evropské konkurenceschopnosti bude podle představitelů Evropské unie přijetí nové mezinárodní dohody o omezování produkce skleníkových plynů. V případě, že jednání nebudou úspěšná, Evropská rada doporučila "učinit odpovídající opatření", včetně možnosti udělení výjimek ze systému obchodování s emisními povolenkami. Evropská unie bude moci v případě, že by ekologická legislativa vedla k přesunu výroby do zahraničí, použít potřebná ochranná opatření. Přestože summit nepředjímá konkrétní nástroje, evropské instituce by mohli mít možnost například uvalit celní tarify na dovozy ze zemí, jež nepřijaly závazky ke snižování produkce skleníkových plynů.

Výstupy summitu rovněž potvrdily, že hospodářská politika Unie se nemůže soustředit pouze na hospodářský růst a zaměstnanost. Vzhledem k rostoucím obavám občanů ze sociálních dopadů globalizace, zvyšujícímu se počtu imigrantů, stárnutí evropské populace a negativních dopadů ekonomických aktivit na životní prostředí, představitelé členských zemí rozhodli o posílení sociální a ekologické dimenze Lisabonské strategie. Vedle podpory inovací, vzdělání a podnikání by tak v následujících letech měla být větší pozornost v rámci hospodářských politik věnována sociálním otázkám a ochraně životního prostředí. Evropská

Evropská rada přes výhrady některých členských zemí dosáhla zásadní dohody, jež otevírá cestu k přijetí konkrétních opatření v oblasti klimatických


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické rada rovněž vyzvala Komisi, Radu a národní koordinátory, aby v debatě o budoucnosti Lisabonské strategie po roce 2010 zohlednili potřebu větší soudržnosti mezi strukturálními reformami na jedné straně a zásadami trvale udržitelného rozvoje a principy sociální Evropy na straně druhé.

společenství uhlí a oceli (ESUO) z roku 1952, které zastávalo roli kontrolního orgánu. Jeho úkolem bylo hodnotit výroční zprávu Vysokého úřadu a prezentovat národní zájmy členů ESUO. Na tom, aby měly všechny tehdejší státy (Německo, Francie, Itálie, Nizozemí, Belgie a Lucembursku) rovný hlas, měly zájem zejména menší země. Proto byly složení a poměr zástupců podrobeny dlouhým diskusím, z nichž vzešel systém, který se využívá do dnešních dnů - poměrné zastoupení všech států. Počet zástupců se odvozuje od počtu obyvatel. Aby byl zachován vliv menších zemí, musely být velké státy podhodnoceny a malé nadhodnoceny. 78 prvních zástupců muselo projednávat řadu praktických otázek, jako třeba jaký bude v novém shromáždění zasedací pořádek. Bylo rozhodnuto, že zástupci budou zasedat podle politické příslušnosti. I toto pravidlo zůstalo zachováno do dnešních dnů.

ZÁVĚRY SUMMITU Přestože zasedání Evropské rady nepřineslo zásadní novinky, byla učiněna klíčová rozhodnutí posilující sociální a ekologickou dimenzi evropské integrace. Zároveň summit potvrdil, že EU chce hrát větší roli ve svém nejbližším okolí i v celosvětovém dění. Evropská unie by se tak mohla více přiblížit svým občanům, kteří většinově nechtějí pouhou zónu volného obchodu. Vrcholní představitelé EU dali jasný signál, že jsou si vědomi potřeb, zájmů a obav občanů. Pokud budou přijaté závazky naplňovány, může Evropská unie pro Evropany udělat mnohem více než dosud. Prostřednictvím aktivnější sociální politiky může vytvořit spravedlivější společnost, ve které budou moci z hospodářských úspěchů profitovat všichni obyvatelé. Společným postupem v mezinárodních vztazích může EU hájit zájmy občanů lépe než jednotlivé členské země. A v neposlední řadě důrazem na snižování emisí a další ekologické politiky může zabezpečit čistší životní prostředí pro dnešní i budoucí generace. (TP)

Posilování pravomocí a přímé volby V roce 1957 bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) a také EURATOM. Shromáždění však zůstalo jedno a sloužilo všem třem uskupením. V šedesátých letech se přejmenovalo na současný Evropský parlament a o dekádu později výrazně posílilo svoje pravomoci díky možnosti zasahovat do podoby evropského rozpočtu. Na konci sedmdesátých let v Evropském parlamentu zasedli první přímo zvolení poslanci. Bohužel se nepodařilo najít shodu na jednotném volebním systému, a tak byli poslanci voleni podle systémů platných v jednotlivých členských státech. Postupně se podařilo najít shodu alespoň na zorganizování voleb v rozmezí 4 dnů. Princip subsidiarity zůstal zachován v otázkách organizace volební kampaně a podmínkách zveřejňování volebních průzkumů. Díky tomuto způsobu přímého výběru národních zástupců se instituce přiblížila občanům a posílila svou legitimitu. Parlament nabyl další pravomoci: mohl například zablokovat legislativu, předkládat pozměňovací návrhy Radě, ovlivňovat mezinárodní závazky Společenství, připomínkovat přijímání nových členů, ustanovovat vyšetřovací výbory, konzultovat

3. Evropský parlament - 50. výročí 19. března 2008 uplynulo přesně 50 let od doby, kdy prvně zasedalo Evropské parlamentní shromáždění. Během těchto pěti desetiletí se z poradního orgánu, tvořeného delegáty parlamentů členských zemí, stala přímo volená instituce, která má možnost spolurozhodovat po boku Rady EU a která představuje spolu s Komisí těleso reprezentující nadnárodní zájmy 27 členských států a 500 milionů občanů. Shromáždění ESUO První obdobou Evropského parlamentu bylo Shromáždění založené Smlouvou o Evropském


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické nominaci Evropské komise či zkoumat realizaci práva Společenství.

parlament 785 poslanců. Omezení jejich počtu má Parlamentu zaručit akceschopnost a efektivitu.

Vývoj vztahu EP k národním parlamentům Původně mohli poslanci zastávat i volené funkce v národních parlamentech a mohli být členy nižších zastupitelských orgánů. Vzhledem k vytíženosti však v praxi k tomuto kumulování funkcí docházelo jen velmi zřídka. Od prvních přímých voleb v roce 1979 udrž u j e Evropský parlament velmi úzké vztahy s národními parlamenty, a to jak na bázi osobních kontaktů prostřednictvím svých poslanců, tak na bázi institucionalizované. Pravidelně se schází předseda EP se svými národními protějšky a setkání se též konají mezi poslanci jednotlivých výborů.

Jak je zřejmé z dosavadního vývoje, Evropský parlament je institucí, která potvrzuje možnost trvale úzké spolupráce mezi evropskými státy. Jak poznamenal při slavnostním březnovém zasedání ve Štrasburku předseda EP Hans-Gert Pöttering, Evropský parlament může sloužit jako příklad a inspirace i pro ostatní regiony mimo náš evropský kontinent. (IP)

Vývoj politických frakcí Velmi intenzivní jsou též vztahy poslanců a jejich domovských politických stran a také vztahy v rámci politické frakce v EP. Politické skupiny vznikaly již ve Shromáždění ESUO, kde existovaly tři frakce: sociální demokraté, křesťanští demokraté a liberálové. Politické spektrum se dále štěpilo v šedesátých letech, kdy se vytvořila gaullistická frakce, která na sebe navázala další konzervativně orientované strany. V sedmdesátých letech přibyla frakce komunistů, frakce levicových poslanců a frakce pravicových stran. Na konci osmdesátých let pak tuto paletu doplnili Zelení.

Libore, jak hodnotíš jako první místopředseda Zahraničního výboru Evropského parlamentu výsledky jarního summitu Evropské rady? „Velkým tématem, které způsobilo v evropských politických kruzích určitý rozruch, byl francouzský návrh na vytvoření Středomořské unie. V roce 1995 zahájila EU tzv. Barcelonský proces představující spolupráci dnes již 27 členských států Unie se zeměmi Středomoří. Konkrétně se jedná o Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, palestinská území, Sýrii, Tunisko a Turecko. Posledním státem, jenž se na spolupráci podílí, je v rámci statutu pozorovatele Libye. Hlavní tři cíle Barcelonského procesu byly spolupráce v politické a bezpečnostní oblasti, ekonomická spolupráce s cílem vytvoření společné zóny volného obchodu a v neposlední řadě sbližování států Evropské unie a Středomoří prostřednictvím projektů v sociální a kulturní oblasti. Významnou složkou Barcelonského procesu byla podpora demokracie a lidských práv. Jelikož však praktické výsledky a přínosy tohoto procesu zůstávaly v posledních letech daleko za očekáváním, přišel francouzský prezident Sarkozy s návrhem na oživení tohoto všestranného dialogu p r á v ě vytvořením Středomořské unie.

4. Libor Rouček - rozhovor

Budoucnost Evropského parlamentu Velmi zásadní změnu podoby a pravomocí Evropského parlamentu přináší v současné době Lisabonská smlouva. Ta dává EP možnost schvalovat veškeré právní předpisy, volit předsedu Evropské komise, schvalovat mezinárodní dohody podepsané Unií a rozhodovat o všech výdajích Evropské unie. Evropský parlament musí být též nově informován o zahraniční politice Unie. Lisabonská smlouva taktéž mění podobu Evropského parlamentu. V prvé řadě udává maximální počet poslanců (751) a stanovuje minimální počet (6) a maximální počet (96) zástupců pro jednotlivé země. Toto omezení je velice důležité vzhledem k navýšení počtu členských států. V současné době má Evropský

Nejen Německo, ale i další členské státy Evropské unie se obávaly, že projektu Středomořské unie by


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické dominovala Francie spolu s dalšími evropskými středomořskými státy (hlavně Itálií, Španělskem a Řeckem), zatímco střed, sever i západ EU by byly z tohoto projektu prakticky vyloučeny. Protože i já jsem byl přesvědčen, že by Středomořská unie EU spíše rozdělovala a způsobovala tak řadu problémů, podpořil jsem v Evropském parlamentu písemné prohlášení, aby se na tomto posíleném konceptu pro Středomoří podílely všechny členské země EU. Zároveň jsme v prohlášení upozornili na riziko vzniku další byrokratické struktury, která by paralelně a tím vlastně zbytečně fungovala vedle struktur stávajících. Nevím, zda státníci na summitu měli možnost naše písemné prohlášení číst či nikoliv. Faktem ale je, že výsledný kompromis neznamená vznik nových struktur, nýbrž rozšíření a doplnění stávajících kapacit. Závěry summitu mluví jasně o ‚Barcelonském procesu: Unii pro Středomoří‘.“

samozřejmě původ v islámu. Maroko se však snaží přizpůsobovat se výzvám globalizace. To mimo jiné znamená mnohem větší otevření se v otázkách lidských a občanských práv. S marockými představiteli jsem například diskutoval i o takových tématech, která jsou v jiných islámských zemí naprostým tabu, jako jsou třeba práva gayů a lesbiček. V Maroku je velmi živá politická scéna. V parlamentu je zastoupeno celkem 24 politických stran, včetně sociálních demokratů, což podle mého názoru jasně ukazuje na vysokou míru demokratického života v této zemi. Maroko za poslední roky udělalo obrovský pokrok a já osobně vnímám tuto zemi jako určitý vzor, a to nejen pro oblast Magrebu (to jest Alžírsko, Tunisko, Mauretánii), ale i pro ostatní země islámského světa. Maroko dokazuje, že je možné skloubit tradiční hodnoty s výzvami globalizace a přitom vysokou měrou respektovat lidská a občanská práva. Nechci tím ale říci, že Maroko nemá problémy. Těch je samozřejmě velká spousta, a to třeba v oblasti sociální nebo hospodářské. Je zde také nevyřešený spor o území Západní Sahary. Avšak moje hlavní poselství z této cesty je to, že Maroko, podobně jako na druhé straně Středozemního moře Izrael, si zasluhuje zvláštní statut v rámci spolupráce EU se státy ve Středomořské oblasti. A konečně jsem přesvědčen, že země jako Maroko a všestranná spolupráce s nimi má velký význam i pro nás, Českou republiku. Bohužel však, a to zvláště současná vláda, perspektivní - a nejen z hospodářského hlediska země, jako je Maroko, zcela opomíjí. Věřím, že moje cesta přispěla alespoň částečně k odstranění tohoto deficitu. Maročtí představitelé o spolupráci s Českou republikou mají velký zájem.“

V druhé polovině března jsi pracovně navštívil právě jednu z těchto středomořských zemí Maroko. Jaký byl účel a výsledek této cesty? Jak bys pro naše čtenáře stručně popsal tuto severoafrickou zemi? „Před Velikonocemi jsem na pozvání předsedy dolní sněmovny marockého parlamentu pana Mansouriho byl na oficiální návštěvě Maroka. Při této příležitosti jsem jednal nejen s předsedou parlamentu, ale i třeba předsedou zahraničního výboru Alim Elhimmou nebo předsedou klubu sociálnědemokratických marockých poslanců Ahmedem Zaidim. Na ministerstvu zahraničních věcí jsem měl původně hovořit s šéfem tohoto resortu, ale protože se ministr zdržel v New Yorku na jednání o situaci v Západní Sahaře, byl jsem přijat politickým ředitelem ministerstva. A měl jsem t a k é možnost setkat se s představiteli občanské společnosti, konkrétně s prezidentkou Marocké organizace pro lidská práva Aminou Bouayachlou. Vývojem v Maroku od nástupu krále Mohameda VI. jsem příjemně překvapen. Jedná se o mladého, moderního a dynamického panovníka, který má zájem na tom, aby se Maroko krok za krokem otevíralo vnějšímu světu, ale také aby si podrželo své kořeny a tradice, jenž mají

Ve Štrasburku jste se s Richardem zúčastnili slavnostního zasedání Evropského parlamentu u příležitosti 50. výročí existence této instituce. Co pro Evropu a Evropskou unii tento parlament znamená? „Evropský parlament je nesmírně důležitou, ba klíčovou institucí Evropské unie. Je totiž jedinou institucí, do které si lidé v členských státech volí své zástupce sami, v přímých volbách. Evropský


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické parlament tak disponuje nejen přímým demokratickým mandátem od voličů, ale je také vystaven jejich přímé kontrole. U Evropské komise, do které jsou vybíráni úředníci na základě odborných konkurzů, a u Rady EU, kam vysílají své zástupce jednotlivé vlády členských zemí, takto silná demokratická legitimita a kontrola nejsou. Evropský parlament si je této své výsady i zodpovědnosti zároveň dobře vědom. Oba dva tyto aspekty posilují postavení Parlamentu v rámci EU a také jeho ambice spolurozhodovat ve všech otázkách na stejné úrovni s Radou, čili jako rovný s rovným s vládami členských států. Přijetím reformní Lisabonské smlouvy budou tyto ambice z velké části naplněny, jelikož pravomoci Evropského parlamentu budou výrazně posíleny (například ve vztahu k Evropské komisi anebo v zahraničněpolitických otázkách).

smysl pro společný zájem, kterým je život Evropanů ve svobodě, bezpečí a prosperitě.“ I když se nový ruský prezident Dmitrij Medveděv ujme oficiálně svého úřadu až začátkem května, prezidentské volby má již úspěšně za sebou. Co může Evropská unie od nové hlavy Ruské federace očekávat? „Nejdříve se stručně vrátím k prezidentským volbám, které podle západních standardů samozřejmě nebyly plně demokratické. Prokremelský kandidát Dmitrij Medveděv měl nesrovnatelně větší prostor v médiích, registrace opozičních kandidátů i jejich působení na veřejnosti bylo do velké míry omezeno. Osobně nechápu, proč tomu tak muselo být, protože jsem přesvědčen, že i kdyby volby byly plně svobodné a demokratické podle západoevropských standardů, vyhrál by je Dmitrij Medveděv stejným rozdílem. Proč tomu tak je? Životní úroveň obyčejných Rusů se za poslední období vlády Vladimíra Putina nesrovnatelně zvedla. Ruská ekonomika roste každoročně v průměru o šest procent a pociťují to všichni ruští občané, samozřejmě někdo více a někdo o něco méně. Z tohoto důvodu Rusové volili kandidáta Vladimíra Putina, kterým byl Dmitrij Medveděv.

Evropským parlamentem prošly za dobu jeho existence stovky výrazných osobností, které se význačně spolupodílely na utváření evropského integračního procesu. V České republice se například velmi málo ví, že vůbec prvním českým poslancem Evropského parlamentu byl Jiří Pelikán, bývalý ředitel Československé televize a jeden z hlavních účastníků událostí Pražského jara roku 1968. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy odešel Jiří Pelikán do emigrace do Itálie. Zde se rovněž politicky angažoval a v letech 1979 – 1989 byl dvě volební období europoslancem za italské socialisty. Zmínil bych i současného předsedu Evropského parlamentu, německého křesťanského demokrata Hanse-Gerta Pötteringa. Jeho otce padl ve druhé světové válce a právě válečné události ovlivnily celý jeho politický život. Pöttering je rozhodným zastáncem evropské integrace jako záruky mírového a tolerantního soužití evropských národů.

Pozitivní je, že Medveděv na rozdíl od odcházejícího prezidenta Putina, nepochází z řad bývalé KGB ani jiných struktur bývalého režimu. Je to právník moderního střihu, i když vystudovaný ještě v době perestrojky. Má za sebou zkušenosti nejen z administrativy, ale i z podnikání, a uvědomuje si ekonomické, sociální i zahraničněpolitické problémy současného Ruska. V jeho zájmu bude navázat užší vztahy se Západem, než tomu bylo doposud. Jen tak může Rusko dlouhodobě zajistit svůj hospodářský rozvoj a řešit své sociální problémy. Ty jsou obrovské. Rusku ročně ubývá přes 700.000 obyvatel. Podíváme-li se mimo Moskvu či Petrohrad, zjistíme, že život obyčejných Rusů je stále až nesnesitelně těžký. Chce-li Rusko modernizovat a nadále zvyšovat životní úroveň svých občanů, nezbývá mu nic jiného, než spolupracovat se Západem. A to nejen prostřednictvím obchodu s ropou či plynem, ale

Evropský parlament tak vždy byl a zůstává nejen institucí, jejíž kompetence jsou postupně posilovány. Evropský parlament je hlavně platformou myšlenek a ideálů humanity, tolerance a spolupráce. Tuto platformu utvářejí tři hlavní ideově politické proudy, jmenovitě: sociální demokraté, křesťanští demokraté a liberálové. A i když v Evropském parlamentu často dochází k ostrým názorovým střetům, vždy nakonec převáží


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické zejména nakupováním západních technologií a otevřením se zahraničním investicím. Jsem přesvědčen, že nejen v ekonomice, ale také v politických otázkách, jako jsou konflikt na Blízkém východě, nešíření zbraní hromadného ničení nebo terorismus, musí Rusko se Západem spolupracovat. Evropská unie by novému ruskému prezidentu měla nabídnout pomocnou ruku, ruku spolupráce a na tomto základě se znovu snažit o posílení vztahů mezi EU a Ruskem na všech rovinách. Nezbytnou podmínkou proto však je, aby Evropská unie vystupovala vůči Rusku jednotně, čímž zabráníme pokušení Rusů členské země EU od sebe navzájem rozdělovat, a také aby v těchto vztazích mezi EU a Ruskem panovala reciprocita. Jinými slovy, aby například ruské firmy měly volnost investovat v Evropské unii, ale zároveň aby také stejnou volnost měly podniky evropské, včetně firem naftařských a plynárenských, investovat v Rusku.

premiérův kamarád pan Dalík, přiměl premiéra Topolánka, aby dal návrh na zrušení. Tím by chránil svého oblíbence. Návrh na zrušení považuji naprosto za absurdní. Uvítal jsem, že tripartita, tedy zaměstnavatelské svazy a odbory, proti tomu vystupují, a mám za to, že tento zákon rozhodně nemůže projít parlamentem ani v prvním čtení. Všude v zahraničí jsou stravenky naprosto běžné. Zaměstnavatelé vítají možnost odpočtu. Poslanci, kteří jsou rozumní, hovoří o korekci, která by omezila sortiment, na co se stravenky dají použít. Ale zrušení tohoto systému nemůže získat v parlamentu podporu. Jestliže za vládou přijdou zástupci tripartity, to je zaměstnavatelů i odborů, a řeknou, že rušení stravenek je blbost, tak by vláda měla takovému názoru naslouchat. Nemůže se pak stát, že nějaký Topolánek dá jako poslanec návrh na zrušení tohoto systému. S takovým návrhem pak parlament jednoduše zamete."

Za Vladimíra Putina vznikla v Rusku poměrně silná střední vrstva. Tyto lidi potkáváme mimo jiné i v Praze či Karlových Varech, v Paříži nebo Londýně. Tato střední vrstva je západně orientovaná a své děti často posílá do západních škol. Jsem přesvědčen, že časem tito lidé se nebudou věnovat jen uspokojení svých osobních zájmů, ale budou také mít zájem na tom, aby v Rusku panovala demokracie a lidská a občanská práva. Věřím proto, že až se budou v Rusku za čtyři roky konat další prezidentské volby, budou to volby o poznání demokratičtější, než byly volby poslední.“

V polovině března se český premiér Mirek Topolánek zúčastnil v Bruselu společně s ministrem práce a sociálních v ě c í Petrem Nečasem sociálního summitu. Jejich účast na této vrcholné schůzce jsi hodnotil velmi kriticky. Proč? "V roce 1990 prohlásil tehdejší poslanec Federálního shromáždění Miroslav Macek: "Odborům je třeba zakroutit krkem". Ode dne, kdy byl tento výrok pronesen, jsme čas od času svědky hlubokomyslných úvah pravicových politiků o tom, co by odbory měly a neměly. Společným jmenovatelem těchto výroků je naprostá neznalost toho, proč odbory vznikly, co během více než sta let existence dokázaly a proč je i dnes jejich role tak důležitá. Ve svém vystoupení na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů, na němž jsem končil ve funkci předsedy, jsem mimo jiné řekl, že mezi jednotlivcem a státem, i když jde o stát sebedemokratičtější, je příliš velká vzdálenost. A tak jednou z hlavních funkcí moderních odborových organizací, sdružených ve svazy a ve společné centrály, je soustavné a racionální zprostředkování kontaktu mezi státem a jednotlivci v tak důležitém úseku lidské činnosti, jakým je práce. Zvláštní postavení odborů pak zajišťuje téměř stoletá činnost tripartitní Mezinárodní organizace práce. Desítky úmluv

5. Richard Falbr - rozhovor Richarde, v České republice je v posledních týdnech žhavým tématem návrh premiéra Topolánka na zrušení stravenek pro zaměstnance. Jaký je na to Tvůj názor? "Já si něco takového neumím představit. Postihlo by to statisíce lidí. Všichni víme, čím to bylo vyvoláno. Podezření, že se systém stravenek v reformním balíku zachoval, protože s tímto oborem má dost co dočinění


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické ratifikovaných většinou demokratických států určují poměrně přesně rámec pro jejich působení. Evropská unie, jíž jsme se staly členy před několika lety, roli odborů respektuje a jedním z hlavních pilířů evropského sociálního rozměru je proto uznávání sociálního dialogu, který přispívá k jeho posilování.

samozřejmě odbory ve Škodovce v Mladé Boleslavi, proti kterým dokonce vystoupil osobně prezident Klaus, jenž se postavil na stranu zaměstnavatele. Je prostě absurdní, aby se takto vysoce postavení politici pletli do kolektivního vyjednávání v soukromé firmě. Ti politici, kteří se takto chovají, nedělají dobře.

Summitu v polovině března tohoto roku se zúčastnili představitelé slovinské, české a francouzské vlády. Jde o stálou praxi, na základě které se scházejí představitelé země předsedající EU a dvou dalších zemí, jejichž předsednictví bude následovat. Účastníci letošního sociálního summitu si ke svému zděšení vyslechli od našich představitelů tyto "moudré" myšlenky. Podle Topolánka jsou sociální otázky odvislé od konkurenceschopnosti, mají se řešit doma a nikoliv na úrovni EU. Vláda má být v tripartitě jen arbitrem. Dále vyjádřil Topolánek obavy z posilování sociálního rozměru EU. "Vhodně" ho doplnil ministr Nečas řečmi o nebezpečí příliš velkých pravomocí odborů. Za svá vystoupení sklidili oprávněnou kritiku a posměch. Oni však reagovali podobně jako v české sněmovně: smáli se. Arogantní euroburani! Čeští odboráři, zastupováni na summitu místopředsedou konfederace Zdeňkem Málkem, se tak dočkali alespoň určité satisfakce. Když totiž svým kolegům v Evropské odborové konfederaci vyprávějí o neuvěřitelných výrocích na adresu odborů v Česku, o tom, že prezident republiky zasahuje do kolektivního vyjednávání ve Škodě-Auto, a o obviňování odborů ze vstupování do politiky, mnohdy totiž našim odborářům jejich západní kolegové odmítají věřit."

Problém nedostatečně razantních odborů pramení jednoznačně z minulosti. V České republice i dalších postkomunistických zemích odbory dlouhá léta vlastně nefungovaly. Všechno bylo stanovené, ceny stálé, plná zaměstnanost. Odbory byly proměněné v sociální zařízení, které obstarávalo kolekce, oslavy MDŽ a rekreace. Dobré odbory nám vždy chyběly. Přitom mají jasný program: vyjednat slušné pracovní podmínky a slušné mzdy. Berou se i o důchodovou reformu, protože všichni jejich členové budou jednou v důchodu. V této souvislosti připomínám skandální vystoupení našeho premiéra na poslední schůzi tripartity. Jak je u něj zvykem, řval na přítomné odboráře, že jsou zloději, lháři a že vystupují vždy proti zájmům pracujících. Také dodal, že mu naplivali do 'ksichtu'. To mimochodem měli po tomto jeho vystoupení udělat... V takové atmosféře se pak těžko jedná. Hrozné je, že má naše republika předsedat od 1. ledna Evropské unii. Představa, že ze by mohl svůj styl jednání použít při schůzi Rady, na které sedí představitelé členských států, mě naplňuje obavami. 'Zupáctví', kterému se naučil na střední vojenské škole, přináší opožděně své ovoce. Jsem jen zvědav, jak mu to dlouho budeme všichni trpět. Kdybychom se pod vládou současné koalice nepřeměňovali postupně v banánovou republiku, pak by v souladu s pravidly platícími ve vyspělých demokraciích musel Topolánek po svých divadelních kouscích už dávno z funkce odstoupit. Nepamatuji si komunistického papaláše, který by se choval podobným způsobem..."

V čem se postavení odborů v České republice odlišuje od postavení odborů v západních zemích EU? Co je největším problémem našich odborů? "V západní Evropě se na odboráře nikdo nedívá jako na nepřátele státu, kteří chtějí podkopat nějaký podnik. U nás se někteří politici, a bohužel i ministr práce Nečas, na odbory dívají jako na nepříjemný hmyz. Jinak jsem ale přesvědčen, že české a moravské odbory pracují velmi dobře. Nejlepší jsou

Ve Výboru pro regionální rozvoj byla nedávno přijata velmi zajímavá zpráva o úloze dobrovolné činnosti při posilování hospodářské a sociální soudržnosti v EU. Jedná se o tzv. zprávu z vlastního podnětu, kterou chce Evropský parlament přispět do diskuse o této důležité problematice a v širším kontextu i do


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické je dobrovolnictví u mladých lidí, kterým nové dovednosti a zkušenosti usnadňují přechod od vzdělání k zaměstnání. Evropská unie proto přímo tyto aktivity podporuje, a to prostřednictvím programu Mládež v akci (Youth) financovaného Evropskou komisí. Přidaná hodnota tohoto programu pak spočívá v tom, že neplacenou dobrovolnou činnost mladí lidé absolvují v zahraničí. Dobrovolnictví také podporuje sociální začleňování tím, že lidem umožní získat zpět pocit užitečnosti a odpovědnosti, a přispívá rovněž k lepšímu porozumění mezi generacemi, jelikož mladí a starší lidé se mohou od sebe navzájem učit a vyměňovat si zkušenosti.

diskuse o budoucí podobě evropské politiky soudržnosti v novém programovacím období po roce 2013. Tebe tato zpráva velmi zaujala... "Dobrovolnictvím se rozumí činnost, která je vykonávána zdarma bez nároku na finanční odměnu, je vykonávána z vlastní svobodné vůle (to jest "dobrovolně"), je vykonávána ku prospěchu třetí straně a je přístupná všem. Evropská komise ve svém sdělení o podpoře úlohy dobrovolných organizací odhaduje, že ve starých členských zemích EU jsou skoro dvě třetiny obyvatel aktivně zapojeny do nějakého typu dobrovolné činnosti. Fakt, že dobrovolnictví tvoří v západní Evropě nedílnou součást života tamní společností, dobře dokládá i používání slova 'dobrovolník' (anglicky 'volunteer', francouzsky 'volontaire', španělsky 'voluntario'), které je v těchto jazycích hluboce zakořeněno.

Co se týká ekonomických přínosů dobrovolnictví, zpráva o 'Měření občanské společnosti a dobrovolné činnosti' vypracovaná Hopkinsovou univerzitou v září 2007 uvádí, že neziskový sektor přispívá v mnoha zemích k hrubému domácímu produktu přibližně ve stejné míře jako třeba stavebnictví nebo finančnictví. Tato překvapivá zjištění vycházejí z oficiálních statistických údajů osmi vyspělých zemí, včetně České republiky (a dále Austrálie, Belgie, Kanady, Francie, Japonska, Nového Zélandu a USA). V průměru se dobrovolná činnost v těchto zemích podílí na tvorbě HDP ve výši 5-7%. Pakliže by u nás bylo dobrovolnictví ještě více rozšířeno, mohlo by české hospodářství růst ještě vyšším tempem, než je tomu dnes! V neposlední řadě pak dobrovolnictví jako součást neziskového sektoru a občanské společnosti významně přispívá k tomu, co nazýváme "participativní demokracií". Pro mnoho lidí je práce v dobrovolných organizacích příležitostí, jak se aktivně účastnit veřejného života mimo systém politických stran a nad rámec běžného volebního cyklu."

Bohužel u nás téměř všichni pamatujme na slovní spojení 'dobrovolně-povinné'. Pamatuji se , jak jsem se v mládí nedostavil na dobrovolnou směnu v neděli. Když jsem byl předvolán na kádrové oddělení, kde mi toto bylo vytčeno, hájil jsem se naivně slovy: "Vždyť se řeklo, že to bude dobrovolné". Akce 'Z', která byla 'dobrovolná', byla sledována spolehlivými soudruhy, kteří si psali, jak kdo chodí. Tyto zkušenosti zanechaly v kombinaci s našim dravým kapitalismem neblahé následky. Dobrovolník je považován za naivku nebo blbečka a lidové moudrosloví tento názor taky podporuje, protože přece 'zadarmo ani kuře nehrabe'. Takových neblahých sousloví máme celou řadu. Mezi ně patří například 'Nehas, co tě nepálí'. Vyzbrojeni těmito zkušenostmi a lidovými moudrostmi pak způsobujeme škody, které se napravují jen velmi pomalu." A tak zatímco je na západě Evropy zcela běžné, že se lidé ve volném čase angažují v mnoha různých dobrovolných aktivitách, v zemích střední a východní Evropy se stále jedná spíše o okrajovou záležitost.

http://www.worldvolunteerweb.org http://ec.europa.eu/youth

Přitom dobrovolnictví s sebou přináší řadu pozitivních aspektů jak v oblasti sociální tak i ekonomické. Dobrovolná činnost napomáhá zvyšování zaměstnanosti například tím, že při ní lidé získávají dovednosti a zkušenosti, díky nimž se mohou lépe uplatnit na trhu práce. Zvláště důležité

http://europa.eu/youth/ http://www.action2.eu http://www.evsguide.eu


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické vyplývaly z konkrétních ekonomických zájmů některých zemí."

6. Volný pohyb zboží v EU Ing. Petr Votoupal (ČSSD), 1. tajemník Stálého zastoupení České republiky při EU; zodpovídá za agendu volného pohybu zboží na vnitřním trhu EU, technické harmonizace, ochrany spotřebitele a 'lepší regulace'.

Mohl bys našim čtenářům celou problematiku přiblížit na nějakém konkrétním příkladu? "Velmi ilustrativním příkladem je postoj Itálie k otázce volného pohybu výrobků z drahých kovů, čili výrobků ze zlata. 90% falešného zlata, které není ryzí, které je tzv. 'kočičí', pochází z Itálie. Samozřejmě spotřebitel nemá šanci tento podvod odhalit. Představte si zklamání člověka, který na vánoce koupil manželce šperk, ale následně se ukázalo, že šperk nebyl z ryzího zlata a že hodnota takového výrobku je minimální.

Zeptali jsme se: Evropský parlament přijal v únoru tři legislativní zprávy týkající se volného pohybu zboží v Evropské unii. Cílem je usnadnit volný pohyb zboží na území EU. Co je přesně obsahem tohoto legislativního balíčku, proč je schvalován právě nyní a v jaké fázi se legislativní proces nachází? "Jednalo se o tři návrhy (dvě nařízení a jedno rozhodnutí), které Evropský parlament přijal v prvním čtení. Tím dal najevo svou vůli tento legislativní balíček společně s Radou co nejrychleji přijmout. A proč se tato legislativa přijímá právě nyní? Od roku 1993 existuje jednotný trh EU, který by měl fungovat bez jakýchkoliv problémů. Samozřejmě to tak není a proto se o jednotném trhu často mluví jako o "moving target", čili o pohyblivém cíli. Během let bylo a stále je potřeba doladit určité záležitosti, zpřesnit definice a usnadnit fungování, reagovat na nové trendy. Základní novinkou zmíněného legislativního balíčku je to, že zatímco dříve museli podnikatelé zajišťovat a prosazovat svá práva, dnes tato povinnost přechází na státní správu. Zatímco dříve podnikatelé museli prokazovat, že jejich výrobky vyhovují požadavkům členských států, dnes musí státní správa dokázat, že podnikatel svými výrobky porušuje určité předpisy. To je nový princip. Vše ostatní jsou technické detaily, přičemž je ale samozřejmě pravdou, že 'ďábel' bývá často ukryt právě v detailu...

Italové v tomto případě prosazovali svatou zásadu volného pohybu zboží, se kterou samozřejmě všichni v obecné podobě souhlasíme. Italové ale tuto zásadu prosazovali i pro výrobky z drahých kovů. Ve většině evropských zemí sice existuje systém puncovnictví, který spotřebitele chrání tím, že jsou výrobky z drahých kovů opatřovány puncem nezávislé autority. Ta spotřebitele ujišťuje o tom, že výrobek je v pořádku a v deklarované kvalitě. Italové však namítali, že toto je špatně a že by měla platit absolutní zásada volného pohybu zboží. A právě kvůli tomuto konkrétnímu ekonomickému zájmu chtěli c e l ý legislativní balíček dokonce zablokovat. Nakonec však zvítězil zdravý rozum, který říká, že volný pohyb zboží má samozřejmě fungovat, ale že spotřebitel musí být chráněn tehdy, pokud se nedokáže ochránit sám. Výsledkem je v tomto konkrétním případě to, že výrobky ze zlata sice nemusí být opatřeny puncem, nicméně orgány dozoru nad trhem (u nás je to Česká obchodní inspekce) mají možnost zabránit prodeji těchto výrobků v případě podezření, že tyto výrobky nejsou v deklarované kvalitě." Na europoslance Libora Roučka se před dvěma lety obrátil český podnikatel, pan Bodeček, výrobce motokola Bodeček, který nebyl schopen tento svůj výrobek vyvážet do Rakouska. Rakouské orgány totiž argumentovaly tím, že výrobek neodpovídá rakouským normám a předpisům. Znamená přijetí legislativního

Různé členské státy mají vždy různé priority a při projednávání této legislativy se objevily mnohé sporné oblasti. Avšak díky schvalování kvalifikovanou většinou v rámci prvního pilíře EU zvítězila vůle většiny, která tuto legislativu chtěla prosadit a byly překonány problémy, které


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické navíc zdůvodněno. Je-li tedy motokolo Bodeček legálně prodáváno na území České republiky, nemůže rakouský orgán najít žádný argument pro zákaz výrobku. Dříve bylo možné výrobek zakázat bez zdůvodnění. Dnes, je-li výrobek zakázán, musí být tento zákaz podrobně zdůvodněn. To je otočené důkazní břemeno, což je klíčová věc. Po implementaci legislativy, která bude trvat přibližně dva roky, by takový případ již neměl nastat.

balíčku, že podnikatel Bodeček bude moci svá motokola vyvážet nyní i do Rakouska? "Ano. Na trhu Evropské unie panují určité principy a tyto principy jsou zakotveny v evropském právu. Dovolat se těchto principů ale nebylo vždy jednoduché. Existuje sféra tzv. harmonizovaného zboží a sféra tzv. neharmonizovaného zboží. Na harmonizované zboží, neboli zboží řídící se harmonizovanými principy, se vztahují určité evropské předpisy. Většina zboží ale harmonizována není a zde platí princip vzájemného uznávání.

Již delší dobu také fungují i jiné mechanismy než soudní. Mám na mysli konkrétně síť SOLVIT, která vznikla asi před pěti lety, a v jejímž rámci se spory neřeší soudně, nýbrž spoluprací mezi členskými státy. SOLVIT bych popsal jako jakési "diverzní jednotky" strážců evropského práva v národní administrativě, které se snaží problémy řešit k celoevropskému prospěchu, a to formou domluvy či vysvětlení. Ne vždy se za zákazem výrobku skrývá zlá vůle; úředník třeba jen sám neví, že postupuje protiprávně. Po přijetí tohoto legislativního balíčku bude muset každý úředník své rozhodnutí zdůvodnit a třeba v případě motokola Bodeček prostě nebude mít argumenty, kterými by případný zákaz zdůvodnil."

Historický je případ francouzského výrobku Cassis de Dijon, což je alkoholický sirup z černého rybízu, který se přidává do bílého vína. Výrobek se začal dovážet do Německa, ale německé orgány dovoz výrobku zakázaly. Odůvodnily to tak, že se jedná o alkoholický nápoj, který ale nesplňuje německé předpisy, podle kterých musí mít alkoholický nápoj více než 25% alkoholu, zatímco sirup Cassis de Dijon obsahoval pouze 19% alkoholu. Spor se dostal před Evropský soudní dvůr, který na základě principu volného pohybu zboží rozhodl, že jakýkoliv výrobek, který je legálně schválen, prodáván a distribuován v jedné členské zemi, může být, pokud neexistuje jednotný evropský předpis, legálně prodáván a distribuován v jakékoliv jiné členské zemi. Tento rozsudek tedy hovoří zcela jasně, avšak pochází již z roku 1979...

Na jedné straně Evropská unie deklaruje, že je společenstvím založeným na čtyřech základních svobodách - svobodě volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a lidí; na druhé straně ale vidíme, že v praxi tyto svobody často nefungují, jako třeba u pracovních sil, služeb i zboží... "Stoprocentně nefunguje žádná svoboda ani žádný ideál. Tyto čtyři svobody byly zakotveny v Římských smlouvách z roku 1957. Já si myslím, že tehdejší politici možná ani nevnímali dosah toho, co podepisují. Ale je dobře, že se členské státy k těmto principům zavázaly. Evropská unie tak má mechanismy, byť pomalé, kterými může dodržování těchto principů vynucovat. Legislativní balíček, o kterém hovoříme, nebyl přijat proto, že by se snad členské státy rozhodly, že by něco mělo být jinak. Legislativní balíček byl přijat proto, že se Evropský soudní dvůr dožadoval naplnění těchto principů . Komise, jako orgán EU, zodpovědný za dodržování zmíněných svobod, potom připravila

Evropská komise, když v průběhu let inovovala příslušné předpisy, zjistila, že 80% podnikatelů o tomto principu neví. Ale i pro podnikatele, kteří o principu vzájemného uznávání věděli, bylo mnohdy velmi těžké se svých práv dovolat. Postupovat proti zákazu prodeje určitého výrobku se musí soudní cestou, což znamená značné výdaje a ztrátu času. Mnohý podnikatel si nakonec řekne, že mu to za to nestojí. Proto pak za cenu vysokých nákladů a se skřípěním zubů přizpůsobí svůj výrobek národním normám jednotlivých členských států. Tak by to ale být nemělo. Velkým přínosem přijetého legislativního balíčku je to, že dnes státní orgán musí říct, proč zakazuje určitý výrobek, a jak je možné, že výrobek, který je legálně prodáván v jednom státě, nesmí být prodáván na trhu ve státě jiném. To vše musí být


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické návrh a předložila ho členským Evropskému parlamentu ke schválení.

státům

a

Stoiberova skupina je poradním orgánem Evropské komise. S trochou ironie a nadsázky by se dalo říci, že Komise uplatnila princip 'keep your enemy close', čili drž si svého nepřítele nablízku, abys věděl, co dělá. Bývalý ministerský předseda Stoiber byl totiž velkým kritikem Evropské komise. Členy jeho skupiny, jež začala pracovat teprve nedávno, je řada význačných osobností (z České republiky například pan Telička). Cílem skupiny je identifikovat možnosti 'lepší regulace', to jest zjednodušení předpisů EU a zavedení administrativní kultury, která bude jednodušší a která bude vyžadovat zdůvodňování, proč se určité předpisy zavádějí. Všeobecně se očekává, že Stoiberova skupina vydá kritické stanovisko. Osobně si myslím, že ustavení této skupiny svědčí o sebedůvěře a síle Evropské komise, která bude názoru toho nezávislého orgánu určitě naslouchat."

U principu volného pohybu zboží je situace relativně dobrá. Ale: Římské smlouvy byly podepsány v roce 1957 a situace je relativně dobrá od roku 1993. V polovině 80. let totiž přišla Delorsova Komise, která využila politické vůle členských států a s podporou politických špiček Německa a Francie uskutečnila řadu kroků směřujících k naplnění principů volného pohybu. Další svobodu - volného pohybu služeb - řeší směrnice přijatá v loňském roce a všichni si vzpomínáme, jak komplikovaná byla jednání v Radě i Evropském parlamentu. Volný pohyb kapitálu pak za Unii doslova vyřešily banky... Samozřejmě nic nejde samo a já si myslím, že bychom měli být vděčni, že svobody volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a lidí jsou ve smlouvách zakotveny. Evropská unie je společenstvím práva a Evropský soudní dvůr se snaží v konkrétních případech porušení práva diagnostikovat a napravovat. Na základě toho jsou pak přijímána opatření, díky kterým se k ideálu volného pohybu přibližujeme. Vždy ale existují konkrétní ekonomické zájmy konkrétních ekonomických skupin, které situaci komplikují."

7. Mladí lidé v Evropě Boba Jurišić, Německo, 26 let; pochází ze srbsko-chorvatské rodiny, narodila se v Německu.

Vzhledem k agendám, které máš na Stálém zastoupení České republiky při EU na starosti, se Tě na závěr zeptám na dvě jména: jak hodnotíš práci bulharské komisařky pro ochranu spotřebitele Megleny Kuněvy a také Edmunda Stoibera, bývalého bavorského premiéra, který dnes vede expertní skupinu pro 'lepší regulaci' ustavenou Evropskou komisí? "Paní komisařka Meglena Kuněva je hodnocena jako velmi úspěšná. Já jsem měl několikrát možnost zúčastnit se pracovního jednání za její přítomnosti a musím říci, že je to šarmantní dáma, jejíž přístup k ochraně spotřebitele je nám v České republice velmi blízký. Ona totiž nevnímá ochranu spotřebitele ochranář-sky, nýbrž jako usnadnění konkurence na vnitřním trhu. Je také vidět, že komisařka Kuněva je z nové členské země, kde se prosazují přeci jen více protržní a méně regulativní principy, než je tomu v některých starých členských státech.

Můžeš se nám na úvod krátce představit? Odkud pocházíš, co a kde jsi studovala, jaké jsou Tvé dosavadní pracovní zkušenosti, co děláš nyní? "Jmenuji se Boba, je mi 26 let a vystudovala jsem mezinárodní vztahy ve Velké Británii a evropské právo v Německu. Poté jsem absolvovala stáže v Chorvatsku a Itálii a zúčastnila jsem se několika seminářů ve Spojených státech amerických. Zatím mám pracovní zkušenosti z Velké Británie a Německa, kde jsem pracovala v soukromém sektoru. V současné době (konkrétně od ledna 2008) pracuji jako asistentka jednoho italského poslance Evropského parlamentu v Bruselu. Otázka týkající se mého původu je asi nejkomplikovanější. Narodila jsem se a vyrůstala v Německu, moji rodiče však pochází z bývalé Jugoslávie; maminka z Chorvatska a tatínek ze Srbska."


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické Pokud bys měla říci, kým jsi, jaká je Tvá identita, jak bys odpověděla? Chorvatka, Srbka, Němka nebo Evropanka...? "To je opravdu velmi těžká otázka a po pravdě řečeno musím na svou odpovědí hodně přemýšlet. Je totiž pro mě velmi obtížné definovat sama sebe jednou národností. Po rodičích jsem Chorvatka a Srbka, ale ani v jedné této zemi jsem nikdy nežila. Přestože jsem se narodila v Německu, vyrůstala tam a chodila do školy, vždy jsem cítila určitou nostalgii k zemi původu mých rodičů. Nikdy jsem se proto úplně necítila jako Němka. Když však vycestuji do zahraničí, i třeba do Chorvatska nebo Srbska, tak vidím, že jsem větší 'Němka', než jsem si myslela... Když o tom tak přemýšlím, asi nejvíce se cítím být Evropankou."

Tvého názoru, vybudovat společnou evropskou identitu? "Zkušenosti, které jsem v průběhu všech mých zahraničních pobytů načerpala, se velmi dobře zrcadlí v Bruselu. Zde totiž potkávám lidi z celé Evropy a některé předsudky a některá klišé se zde potvrzují: Italové si stěžují na kvalitu belgické kávy, Angličané zase na kvalitu čaje... Ale to jsou opravdu jen maličkosti ve srovnání s tím, kolik toho máme společného. Mladí lidé spolu v Bruselu okamžitě navazují rozhovory, protože je spojují podobné zážitky: studium v zahraničí, znalost cizích jazyků a zájem o evropskou historii a o kulturu jednotlivých evropských národů. Je dobře a je to velmi důležité, že mezi námi existují rozdíly, jenž utvářejí evropskou rozmanitost. Ale moje generace již reprezentuje také věci a hodnoty, které jsou nám společné: všichni jsme přišli do Bruselu s ideály, chceme uchovat rozmanitost Evropy, čerpat z ní a pracovat na lepší budoucnosti pro celý kontinent. Myslím si proto, že evropská identita nemusí teprve vznikat, nýbrž že se již dávno stala skutečností."

Jak se díváš na historii Balkánu, zejména pokud jde o nedávné vyhlášení nezávislosti Kosova? "Historie Balkánu mě velmi trápí. Po desetiletí žily národy Jugoslávie spolu v míru, i když samozřejmě pod pevnou vládou Josipa Tita. A nyní chce každý, byť jen maličký region, získat nezávislost. Na jedné straně je z toho patrné, že kulturu a identitu žádného národní skupiny nelze dlouhodobě, natož silou, potlačovat. Na druhou stranu jsou snahy kosovských Albánců o získání nezávislosti motivovány přesvědčením, že se tak dostanou do EU rychleji, než ve spolku se Srbskem. Albánci v Kosovu si za vlády Miloševičova režimu mnohé vytrpěli. Avšak nyní, když v Srbsku vládnou demokratická a prozápadně orientovaná vláda i prezident, mělo mezinárodní společenství v otázce Kosova zohlednit srbské zájmy a snažit se hledat řešení, které by bylo v souladu s mezinárodním právem. Dějiny Balkánu jsou spojeny s mnoha tragickými osudy. Osudy mnoha jednotlivců i národů. Z tohoto pohledu je pro mě útěchou fakt, že se v Bruselu potkávám s desítkami mladých lidí z Balkánu, kterým nezáleží na tom, zda jsou Chorvaté, Srbové, Bosňáci nebo Makedonci. V Bruselu si tak někdy připadám skoro jako ve staré Jugoslávii."

8. Co projednal Evropský parlament PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ 10. - 13. března 2008, Štrasburk VÍZOVÝ REŽIM MEZI EU A USA Poslanci Evropského parlamentu jednali s Evropskou komisí o probíhajících bilaterálních jednáních mezi USA a některými členskými státy EU (zejména České republiky) v oblasti víz a údajů poskytovaných ze systému jmenné evidence cestujících (PNR). Většina poslanců v souvislosti s

Během svého studijního a dosavadního profesního života jsi žila na několika místech Evropy. Jaké jsou Tvé dojmy a zkušenosti s touto evropskou rozmanitostí? Je možné, podle


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické touto otázkou zdůraznila, že ačkoli chápe frustraci některých členských států, EU by měla v této otázce vystupovat jednotně s cílem zabránit tomu, aby byly Spojeným státům americkým poskytovány údaje nad rámec dohody o PNR. Evropský komisař pro justici a vnitro Franco Frattini na úvod zdůraznil, že společná politika v oblasti víz vedla v mnoha případech k hmatatelným výsledkům. V roce 2004 zahájila Komise postup, který má vést ke zrušení vízové povinnosti ze strany USA pro zbývající členské státy. Komise nezpochybňuje právo členských států uzavírat bilaterální dohody v některých oblastech (např. ozbrojená ostraha letů), domnívá se však, že v otázce víz by Evropa měla vystupovat jednotně. 5. března přijala Komise soubor základních parametrů, kterými se budou muset členské státy při jednáních s USA o zrušení vízové povinnosti řídit. To by mohlo podle Frattiniho názoru přinést v blízké době pozitivní výsledky.

2007–2013 poskytne Evropské společenství na financování ETI částku ve výši 308,7 mil. EUR. Zpravodaj Evropského parlamentu, finský sociálnědemokratický europoslanec Reino Paasilinna, uvedl, že dohoda s Radou je pro Evropský parlament vítězstvím. Podle jeho názoru dosažený kompromis zdůrazňuje úlohu inovací. Inovace jsou oblastí, v níž má EU značné zpoždění. Nejlepší evropští studenti a vědečtí pracovníci nemohou těžit z výsledků své práce, protože výsledky jejich bádání nejsou konkretizovány v podobě výrobků. ETI bude mít dvojí strukturu: správní rada vybere vyšší vzdělávací zařízení, výzkumné organizace, společnosti a další zúčastněné strany, které vytvoří partnerství nazvaná "znalostní a inovační komunity". Každá znalostní a inovační komunita by měla mít nejméně tři partnerské organizace nacházející se nejméně ve dvou různých členských státech, včetně nejméně jedné vysokoškolské instituce a jedné soukromé společnosti. ETI bude muset přijmout svou "strategickou inovační agendu", která označí oblasti, v nichž bude ETI v budoucnosti působit. ETI by měl vypracovat strategickou inovační agendu nejpozději do 30. června 2011 a poté každých sedm let. Na návrh Komise by tuto agendu měl schválit Evropský parlament a Rada EU. Rozpočet ETI by měl činit 2,4 miliardy EUR na šest let a měl by být financován z veřejných i soukromých zdrojů. Zatím není rozhodnuto o sídle ETI. V průběhu rozpravy někteří europoslanci navrhovali Štrasburk, polskou Wroclaw, Budapešť či Vídeň. (VM)

V rámci rozpravy vystoupil za frakci sociálních demokratů řecký poslanec Stavros Lambrinidis (Řekové musí pro cesty do USA žádat o vízum stejně jako občané nových členských zemí). Lambrinidis zdůraznil, že tlaky vytvářené na některé členské státy jsou odsouzeníhodné. Podle jeho názoru by se měla EU řídit principem solidarity a nepodléhat tlakům ze strany administrativy USA, aby některé státy poskytovaly údaje, jež jiné členské státy poskytovat nesmí. Evropa nesmí připustit, aby ji USA rozdělily na dvě skupiny. Dohoda o PNR přesně stanoví, jaké údaje mohou USA požadovat a jaké ne. Pokud však jednání Komise budou neúspěšná, bude docházet k uzavírání těchto bilaterálních dohod, což naruší společnou pozici Evropské unie. (VM)

ROZVOJOVÁ POLITIKA NOVÝCH ZEMÍ EU Europoslanci zhodnotili, jak nové členské státy EU provádějí svou rozvojovou politiku, která je součástí 'acquis communautaire'. Nové členské státy se zavázaly vynaložit do roku 2010 na oficiální rozvojovou pomoc finanční prostředky ve výši 0,17% hrubého národního produktu (HNP), do roku 2015 pak ve výši 0,33% HNP. Evropský parlament ve zprávě z vlastního podnětu připomíná mezinárodní závazky nových členských států v této oblasti. Poukazuje však současně na skutečnost, že mnohé z nových členských zemí nevyvíjí dostatečné úsilí k tomu, aby splnily stanovené cíle.

EVROPSKÝ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT

http://ec.europa.eu/eit Europoslanci podpořili společný postoj Rady EU k vytvoření Evropského technologického institutu (ETI). Jeho úkolem bude hledat řešení na globální otázky, jako je změna klimatu, obnovitelné energie či nová generace informačních a komunikačních technologií. ETI by mohl na základě dosažené dohody zahájit svou činnost již v létě tohoto roku. Díky revizi víceletého finančního rámce na období


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické Některé z těchto států naopak vnímají oficiální rozvojovou pomoc jako oblast možných rozpočtových škrtů.

9. Aktuality - Zajímavosti BELGIE MÁ NOVOU VLÁDU Ve čtvrtek 20. března se po téměř devíti měsících "bezvládí" ohrožujícího samotnou existenci Belgie ujala kormidla země nová federální vláda. Belgický král Albert II jmenoval premiérem vlámského křesťanského demokrata Yvese Leterma, jehož strana CD&V vloni v červnu vyhrála parlamentní volby. V nové koaliční vládě nakonec zasedne pět politických stran - vlámští i valonští křesťanští demokraté, vlámští i valonští liberálové a také valonští socialisté. Právě jejich účast ve vládě způsobuje vrásky na čele vlámským socialistům, pro které je již nyní obtížné kritizovat některé kroky federální vlády, v níž spolu s pravicí zasedají i jejich francouzsky hovořící 'přátelé'...

Parlament připomíná, že nové členské státy si po uplynutí přechodného období volí prioritní oblasti na základě historických vztahů. Těmito oblastmi jsou obvykle jejich bezprostřední sousedé, a tam také míří velká část rozpočtu rozvojové spolupráce. Klíčovými oblastmi intervence nových členských států jsou účinné kroky v oblasti prosazování demokracie a právního státu, což přispívá k dlouhodobému snižování chudoby, které je prioritním cílem rozvojové politiky EU. Europoslanci se domnívají, že by na základě historické zkušenosti mohlo být vybudováno nové shromáždění EU a sousedních zemí v rámci "východní dimenze", podobné například Evropskostředomořskému partnerství (Euromed) nebo Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění (Eurolat).

Délka rozhovorů o sestavení koaliční vlády překonala dosavadní rekord a mnoho Belgičanů i vnějších pozorovatelů se obávalo, že stát spěje k rozpadu. V rámci belgické federace náleží řada důležitých kompetencí regionům a jazykovým společenstvím. Belgie tak v rámci EU vykazuje nejvyšší míru decentralizace státní správy. Bohatší Vlámové žijící na severu země však pro sebe požadují ještě více autonomie, kterou jim vítěz voleb Yves Leterme ve volební kampani slíbil. Chtějí například více samostatnosti v rozhodování o rozpočtových otázkách a v oblasti trhu práce. Naopak chudší Valóni žijící na jihu země usilují o zachování 'status quo', neboť se právem obávají, že by se bez finanční podpory ze severu jejich ekonomická situace ještě zhoršila.

Česká republika zaměřuje velkou část bilaterální oficiální rozvojové pomoci na Bosnu a Hercegovinu, Moldávii, Mongolsko, Srbsko, Černou Horu a Vietnam. Oficiální rozvojová pomoc České republiky dosáhla podle zprávy v roce 2005 0,11% HNP. V rámci vztahů se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří se Česká republika zaměřuje na Angolu a Zambii, přičemž Angola dostává 8% vyčleněných finančních prostředků a Zambie 4%. Angole jsou poskytovány finanční prostředky především na programy v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, vzdělávání a na průřezové programy na p ř . k odstraňování nášlapných min, posilování kapacity veřejného sektoru a na podporu občanské společnosti, rovnosti mezi muži a ženami a životního prostředí. Prostředky poskytované Zambii jsou určeny zejména na programy ve zdravotnictví za účelem dosažení Rozvojových cílů tisíciletí, jako jsou snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek a boj proti HIV/AIDS. Zvláštní pozornost je věnována západní provincii Zambie, v níž jsou mimořádně nepříznivé přírodní podmínky. (VM)

Před novou vládou stojí řada úkolů, jako například schválení federálního rozpočtu na rok 2009. Asi největší výzvou pro nového premiéra však bude napravení jeho pošramocené reputace. Přestože Leterme pochází ze smíšeného manželství (maminka byla Vlámka a tatínek Valón) a perfektně ovládá oba jazyky - vlámštinu i francouzštinu, mezi svými frankofonními krajany je značně neoblíben. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění mu jako novému federálnímu premiérovi 9 z 10 Valónů nevěří. Faktem je, že si za tento stav může Leterme sám, a to nejen kvůli svým předchozím verbálním


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické výpadům na adresu frankofonních spoluobčanů, ale také díky své neznalosti a ignoranci. V loňském roce se totiž před celou Belgií naprosto znemožnil tím, když na žádost televizního reportéra, aby zazpíval úryvek z belgické hymny 'Brabançonne', začal zpívat melodii francouzské 'Marseillaisy', tedy hymny Francie. Belgie se tak může pyšnit světovým unikátem: v jejím čele stanul člověk, který nezná národní hymnu své vlastní země... (VM)

ČESKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACII JE 130 LET A na závěr tohoto vydání našich Euro Zpráv si připomeneme 130. výročí založení ČSSD článkem, který zveřejnil 31. března 2008 v deníku Metro Libor Rouček: "Politické strany, ať se nám to líbí či nikoli, jsou nezbytným základem každé zdravé pluralitní demokracie. Z tohoto důvodu je ve vyspělých zemích věnována politickým stranám, zvláště těm velkým a tradičním, z řad veřejnosti nemalá a oprávněná pozornost. Tak je tomu třeba ve Velké Británii, v Německu či v USA, a nejinak by tomu mělo být i u nás.

SCHENGEN ROZŠÍŘEN I NA LETIŠTĚ V neděli 30. března padly poslední překážky v rámci schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol, když se součástí Schengenu v nově přistoupivších státech stala i letiště. Hlavní krok byl učiněn již vloni 21. prosince, když k Schengenu přistoupilo devět nových členských zemí, včetně České republiky. Zapojení letišť do schengenského prostoru bude v praxi znamenat, že například v Ruzyni se budou cestující sice nadále identifikovat při vstupování na palubu letadla, nebudou však již podrobeni žádným dalším kontrolám cestovních ani osobních dokladů.

Koncem března si připomněla 130. výročí svého založení nejstarší politická strana u nás - Česká strana sociálně demokratická. Ať již máme vztah k ČSSD jakýkoliv, jedno nelze sociálním demokratům upřít. Jejich hnutí se podílelo, jako žádné jiné v naší zemi, na formování moderního českého politického národa. V dobách RakouskaUherska se sociální demokraté přičinili o zavedení všeobecného a rovného volebního práva, osmihodinové pracovní doby, sociálního a zdravotního pojištění, či zrovnoprávnění žen. Sociální demokraté stáli u zrodu i úspěchů první Československé republiky; o jejich podporu se opíral T.G. Masaryk, v jejich členských řadách působila Masarykova žena Charlotta. Zapomenout bychom neměli ani na sociální demokraty sudetoněmecké, kteří jako jediní z tehdejších německých stran u nás stáli v roce 1938 připraveni hájit se zbraní v ruce svobodu a nezávislost Československa. Sociální demokraté se aktivně podíleli na protifašistickém i protikomunistickém odboji. Když v únoru 1948 selhala celá československá demokracie, mezi sociálními demokraty se našlo nemálo lidí, kteří svým jednáním a mnohdy i životy napravili zradu a selhání Fierlingerova vedení. V komunistických žalářích zanechali své životy například Jaromír Nechanský, Veleslav Wahl či Vojta Dundr, proti sociálním demokratům byly dlouhé roky vedeny politické procesy. Komunisté strávili celých 40 let své totalitní moci bojem proti "sociál-

Schengenský prostor začal fungovat v roce 1985 a nazývá se podle lucemburského městečka, kde byla smlouva o jeho vzniku podepsána. Zatímco jejími původními signatáři byly jen Německo, Francie a země Beneluxu, nyní je součástí Schengenu 22 členských zemí EU a také dvě nečlenské země - Norsko a Island. Švýcarsko, kde občané schválili přistoupení k Schengenu v referendu, by se mělo stát součástí prostoru bez hraničních kontrol do konce letošního roku. Z členských zemí EU se k Schengenu nepřipojily Velká Británie a Irsko; zbylé tři státy - Kypr, Rumunsko a Bulharsko - stále nesplňují potřebná kritéria. Vstup Kypru se očekává nejdříve v příštím roce, zatímco Rumuni a Bulhaři by se mohli po Evropské unii pohybovat bez cestovních pasů až od roku 2011. (VM)


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické demokratismu". Jak ukázala historie, tento boj nakonec prohráli. Sociální demokraté stáli u organizace prvního protikomunistického povstání v tehdejším východním bloku v červnu 1953 v Plzni, jako jediná politická strana se pokusili o svoji obnovu během Pražského jara v roce 1968, hráli významnou roli v domácích i exilových opozičních aktivitách v letech sedmdesátých a osmdesátých. Po listopadu 1989 se ČSSD, jako jediné politické straně z celého bývalého sovětského bloku, podařila úspěšná obnova na svých historických základech. I z tohoto důvodu je ČSSD dnes uznávanou a respektovanou stranou po celé Evropě."

Nashledanou zase příště. -------------------------------------------------------------------Dotazy, náměty a připomínky zasílejte na tyto adresy: Email Brusel: [email protected] Email Praha: [email protected] Email Most: [email protected] Internet: www.liborroucek.cz / www.falbr.cz www.socialistgroup.eu


EURO ZPRÁVY

Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické

10. Z diáře europoslanců JUDr. Richard Falbr

Dr. Libor Rouček

4. března. Účast na bruselské konferenci k dopadům globalizace na pracovní trh a podmínky práce. 5. března. Vystoupení na Konferenci Generation EU - setkání se středoškoláky. 6. března. Agenda kanceláře, schůzka s předsedou Okresní hospodářské komory v Mostě R. Jungem. 11. - 13. března. Účast na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Na společné pozvání Richarda Falbra a Libora Roučka navštívila Štrasburk skupina komunálních politiků za ČSSD a studentů z Jihočeského kraje. Oba poslanci se účastnili přednášky a neformálního setkání s účastníky této studijní cesty. Richard Falbr se též zúčastnil setkání s českými senátory, členy evropského výboru. 17. března. Pracovní návštěva Českolipska na pozvání Cyrila Zapletala, poslance Parlamentu ČR. Beseda s odboráři odborových svazů hornictví, zdravotnictví a sklářství ve Starých splavech. 18. března. Pracovní návštěva Libereckého kraje za doprovodu kandidáta na hejtmana Stanislava Eichlera. Setkání s vedením společnosti Jablonexgroup, akciová společnost, a s představiteli odborové organizace této společnosti. Návštěva státní Mincovny v Jablonci nad Nisou. Odpoledne přijal pozvání Ing. Iva Palouše, statutárního náměstka primátora města Liberec. Beseda s komunálními zastupiteli města Liberce za ČSSD: R. Falbr seznámil stranické kolegy se svými poslaneckými aktivitami v oblasti regionální politiky. 19. března. Richard Falbr uspořádal seminář "Jak na evropské dotace" za účasti asi 60 starostů a komunálních politiků. Smyslem semináře je přiblížit posluchačům problematiku evropských dotací a možnosti jejich čerpání v novém programovacím období 2007 - 2013. 21. března. Setkání s Chargé d´Affaire Venezuely u příležitosti jejího ukončení diplomatických služeb v České republice. 26. března. Řídil zasedání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje.

3. března. Návštěva firmy Changhong Europe Electric, Nymburk. 4. - 5. března. Pracovní skupina PSE pro zahr a n i č n í vztahy. Konference Ženy v mezinárodních konfliktech. Setkání s poslanci izraelského parlamentu. 6. března. Návštěva Regionální rozvojové agentury Plzeň. Návštěva firmy Panasonic AVC Network Czech, Borská pole, Plzeň. Návštěva Západočeské univerzity v Plzni. Vzpomínkové setkání na T.G.M. 8. března. Účast na semináři na téma "Práce a zaměstnanost žen", pořádaného SDŽ, Praha. Beseda se studenty VŠE Praha na téma Lisabonské smlouvy. 10. - 13. března. Účast na plenárním zasedání EP ve Štrasburku. Vystoupení na plenárním zasedání k přípravě jarního summitu Evropské rady. Pracovní setkání se zástupcem Microsoftu, p. Mühlfeitem. 17. března. Návštěva Pardubického letiště. Seminář "Sociální demokracie v exilu aneb co následovalo po únorových dnech v roce 1948?", Univerzita Pardubice. Beseda se studenty Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Beseda s občany, restaurace Philadelphia, Pardubice. 18. března. Účast na odborné diskusi pod záštitou prof. Vladimíry Dvořákové, VŠE Praha, "Vztahy mezi EU a Ruskem. Je pro nás Rusko hrozbou?". 19. března. Setkání se zástupcem mezinárodní organizace FORATOM. 20. - 21. března. Pracovní cesta do Maroka. Během své návštěvy se Libor Rouček setkal s předsedou marockého parlamentu Mustafou Mansourim, předsedou Zahraničního výboru Ali Elhimmou a předsedou sociálně demokratického poslaneckého klubu Ahmedem Zaidiem. 26. - 27. března. Pracovní jednání se zástupci čínské mise při EU. Zasedání frakce PES. Zasedání Zahraničního výboru EP. Zasedání Delegace EP pro vztahy s Íránem. 31. března. Pracovní návštěva Loun a Žatce. Beseda se studenty středních škol. Jednání s místostarosty Janem Čermákem a Alešem Kassalem.


EURO ZPRÁVY. Informační bulletin pro členy a sympatizanty České strany sociálně demokratické EURO ZPRÁVY

Recommend Documents