Euro a HMU Martin Kupka Člen Euro Teamu
1
2
3
4
Euroz óna Eurozóna Všech 27 členských států EU je členem HMU, ale ne všechny státy používají jednotnou měnu - euro:
15 států používá euro jako jednotnou měnu a tvoří eurozónu. Slovinsko zavedlo euro od 1.ledna 2007, a Kypr a Malta tak učinily v roce 2008.
2 státům byly uděleny výjimky (Dánsko, Spojené království)
10 členských států stále nesplňuje kritéria nutná pro přijetí eura
5
Co je H MU? HMU? Hospodářská a měnová unie představuje významnou fázi v procesu hospodářské integrace Hospodářská integrace je jedním ze tří pilířů evropské integrace Celní unie Jednotný trh Hospodářská a měnová unie Úplná hospodářská integrace
6
Co je HMU ? HMU? Hospodářská a měnová unie představuje více než „měnu“, více než euro: Makroekonomický rámec orientovaný na stabilitu Spolupráce a koordinace v oblasti hospodářské politiky (fiskální a strukturální politiky) Centralizovaná měnová politika Právní rámec
7
Cesta k HMU 1944
Bretton Woods – Mezinárodní systém pevných, ale nastavitelných směnných kurzů hlavních měn (zlato/americký dolar)
1957
Římská smlouva – Neobsahuje ustanovení o jednotné měně, ale zmiňuje hospodářskou koordinaci
1968
Zřízení celní unie
1968/69
Vzrůstající napětí v oblasti směnných kurzů způsobuje potíže vznikajícímu společnému trhu, zejména společné zemědělské politice (SZP)
1970
Wernerova zpráva – 3 fáze procesu vytvoření HMU do roku 1980
8
Cesta k HMU 1971-73
Rozpad brettonwoodského systému – Pohyblivé směnné kurzy hlavních měn
1972
Uspořádání „had v tunelu“ se snaží omezit fluktuační rozmezí evropských měn
1979
Vytvoření Evropského měnového systému (EMS) a v jeho rámci mechanismu směnných kurzů (ERM) a ECU (evropské měnové jednotky)
1986
Jednotný evropský akt Hospodářská integrace prostřednictvím vytvoření jednotného vnitřního trhu. HMU se stává cílem.
9
Cesta k HMU 1989
Delorsova zpráva Plán pro vytvoření hospodářské a měnové unie ve 3 fázích, které povedou k zavedení jednotné měny a zřízení Evropské centrální banky.
1990
PRVNÍ FÁZE HMU Volný pohyb kapitálu (od 1. července 1990)
1992
Smlouva o Evropské unii – Maastrichtská smlouva Stanoví tři kroky vedoucí k HMU a konvergenční kritéria („Maastrichtská kritéria“)
1993
Jednotný trh Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil Maastrichtská smlouva vstupuje v platnost 10
Cesta k HMU 1994
DRUHÁ FÁZE HMU Vznik Evropského měnového institutu (EMI) Členské státy zahajují konvergenční proces
1995
Evropská rada v Madridu – Rozhodnutí o názvu „euro“ a vypracování plánu přechodu na společnou měnu, který zahrnuje i přechodné období („Madridský scénář“)
1997
Přijetí Paktu o stabilitě a růstu
1998
Rozhodnutí Evropské rady o členech eurozóny (květen 1998) Zřízení Evropské centrální banky (ECB), která nahrazuje EMI, a Evropského systému centrálních bank (ESCB) (červen 1998) Pevné stanovení směnných kurzů (31. prosince 1998)
11
Cesta k HMU 1999
TŘETÍ FÁZE HMU Zavedení eura jako „virtuální“ jednotné měny. Národní měny jsou stále v oběhu jako „hodnoty“ eura
2001
Řecko se stává členem eurozóny, kterou nyní tvoří 12 členských států
2002
PŘECHOD K HOTOVOSTNÍM PLATBÁM V EURECH Eurobankovky a euromince nahrazují 12 národních měn
2005
Úprava Paktu o stabilitě a růstu
2007
Slovinsko je prvním z členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, který zavedl euro
2008
Kypr a Malta zavádějí euro 12
T ři ffáze áze vedouc Tři vedoucíí k HMU Stanovení směnných kurzů
Maastrichts ká smlouva 1992
Zasedání Rady v Madridu 1995
Jednotný trh 1993
1990 První fáze: Volný pohyb kapitálu
Zavedení bankovek a mincí Kypr a Malta
Evropská centrální banka
zavádějí euro 2008
Rozhodnutí o členech eurozóny
1998 Pakt o stabilitě a růstu 1997
1994 Druhá fáze: Evropský měnový institut Konvergence
Slovinsko přijímá euro 2007
Řecko vstupuje do eurozóny 2001
1999
2002
Třetí fáze: Zavedení eura
13
Eurobankovky a euromince Eurobankovky Všechny eurobankovky mají stejné provedení: Byly vybrány na základě soutěže probíhající v celé EU Inspirují se tématem „epochy a styly v Evropě“ a vykreslují architekturu sedmi období evropské kultury Zobrazují okna, portály a mosty
Mají různou velikost, kontrastní barvy a rozlišovací znaky pro nevidomé osoby, které slouží k určení hodnoty bankovky
14
Proč euro? Výhody Zrušení poplatků za směnu a omezení fluktuací měn Transparentnost cen a jejich porovnatelnost Vyšší hospodářská soutěž v rámci jednotného trhu
Stabilita cen a nízké úrokové sazby: Cenově dostupnější spotřebitelské úvěry Podpora investic do podnikání: růst a pracovní příležitosti
Patří k nejvýznamnějším mezinárodním měnám Vytváření evropské identity: politická integrace
15
Náklady přijetí eura Nevýhody Členský stát nemůže ovlivňovat směnný kurz ani úrokovou sazbu, aby se přizpůsobil hospodářským šokům a cyklům: Relativní úprava cen a pracovní mobilita jsou jedinými možnými vyrovnávacími mechanismy, jsou ale poměrně pomalé a někdy také obtížné
Ztráta národní suverenity: Národní měnová politika Národní symbol
Výdaje na přípravu přechodu na euro
16
Euro ve světě Hlavní ukazatele za rok 2006 EU 27
Eurozóna
USA
Japonsko
494
317
300
128
11.9
8.4
11.2
3.5
21.0
14.6
19.7
6.3
Vývoz (v %) HDP¹
14.3
21.7
10.8
16.8
Dovoz (v %) HDP¹
15.0
20.9
16.6
15.3
Podíl na světovém obchodu (v%)²
17.1
12.9
16.1
6.7
Počet obyvatel (v milionech)
HDP (v triliónech eur, vypočtený v paritě kupní síly)
Podíl na světovém HDP (v %)
¹Zboží a služby jako % z HDP (nezahrnuje obchod v rámci EU) ²Podíl na světovém obchodu se zbožím, který nezahrnuje obchod uvnitř EU 17
Euro ve světě Euro je hlavní mezinárodní měnou, což je zaručeno: Závazky členských států k dodržování stability Pevnou měnovou politikou ECB Velikostí a sílou eurozóny
Eurozóna patří ke světovým obchodním velmocím, čímž přitahuje zahraniční investory Euro se stalo oblíbenou rezervní měnou pro jiné měny – podíl okolo 25% v roce 2006, porovnáno s 18% v roce 1999 (nárůst o 38% )
18
Euro ve světě Cash in circulation ('euro in USD' according to average monthly exchange rate)
billion euro/USD
USD
euro in USD
euro in EUR
900
900
800
800
700
700
600
600
500
500
400
400
300
300
200
200
100
100
0 Jan-02
Dec-02
Dec-03
Dec-04
Dec-05
0 Dec-06
Zdroj: Evropská komise
19
Přijetí eura Vstupem do EU se členské státy staly členy HMU a zavázaly se k přijetí eura Smlouvy o přistoupení jim poskytují čas k dosažení konvergence: jsou „členskými státy, na které se vztahuje výjimka“ Konvergenčními kritérii, nebo také „Maastrichtskými kritérii“ jsou: Hospodářská kritéria zaměřená na stabilitu Právní a institucionální změny
20
Přijetí eura Stabilita cen Zdravé a udržitelné veřejné finance Stálost konvergence
Konvergenční kritéria
Roční míra inflace ≤ průměru tří států s nejnižší inflaci + 1,5 bodů (v EU-27) Neexistence nadměrného schodku: Schodek v rozpočtu < 3% HDP (kromě výjimek) Veřejné zadlužení < 60% HDP (kromě výjimek)
Nominální úrokové sazby < průměr tří států s nejnižší inflací + 2 body (v EU-27)
Stabilita směnného kurzu
Zapojení se do mechanismu směnných kurzů (ERM II) po období nejméně dvou let bez vážných problémů
Konvergence právních předpisů
Slučitelnost národních legislativ, zejména statutu centrální banky
21
Přijetí eura Fáze přijetí eura v nových členských státech
Vstup do EU: Přijetí smluv a právních předpisů HMU
ČLENOVÉ HMU
„PŘÍPRAVNÁ FÁZE“
Konvergenční zpráva
Zapojení se do ERM II
Návrh Komise
2 roky
Splnění konvergenčních kritérií
Rozhodnutí Rady: Zrušení výjimky – stanovení pevného směnného kurzu
Přechod: člen eurozóny
22
Přijetí eura Předběžná data přijetí eura pro jednotlivé státy Slovensko
1. 1. 2009
Rumunsko
1. 1. 2014
Bulharsko Česká republika Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva
zatím nestanoveno
Polsko
23
Očekávaná data přijetí eura (září 2007)
24
Euro a ceny Minulé zavedení eura mělo jen malý dopad na ceny: V roce 2002 zůstala skutečná inflace stabilní – 2.3% stejně jako v roce 2001 Odhadovaný vliv zavedení hotovosti v eurech činil 0.12-0.29 bodů míry inflace HISC v roce 2002 Od roku 2002 se inflace pohybuje okolo 2%
Vnímaná inflace se však po zavedení eura významným způsobem zvýšila
25
Euro a ceny Inflační konvergence: eurozóna
BE
Roční procentní nárůst spotřebitelských cen
DE IE
29
EL
26
ES
23
FR
20
IT
17
CY
14
LU
11
MT
8
NL
5
AT PT
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
FI
1981
SI 1979
Cíl ECB 1977
1973
1971
1969
1967
1965
1963
1961
-1
1975
2
Zdroj: Evropská komise 26
Euro a ceny Measured and perceived inflation in the euro area Inflation perception
Measured inflation - HICP (rhs)
65
5,0
55
4,5 4,0
45
3,5
35
3,0
25
2,5
15
2,0 1,5
5
1,0
Jan-07
Jan-06
Jan-05
Jan-04
Jan-03
Jan-02
Jan-01
Jan-00
0,0 Jan-99
-15 Jan-98
0,5 Jan-97
-5
Zdroj: Evropská komise 27
Euro a ceny Vnímaný rozdíl se dá vysvětlit takto: Občané vyvozují vnímání inflace na základě cen některého malého, ale často kupovaného zboží, nebo služeb tím, že: toto se často týká odvětví s menší konkurencí (kadeřnictví, kavárny, noviny) jsou oběťmi nespravedlivého zaokrouhlování cen během zavádění nové měny
Občané jsou méně ovlivněni snižováním cen v oblastech s velkými výdaji, jakými jsou např. půjčky a hypotéky Občané jsou více ovlivněni častými změnami cen než jejich směřováním Občané si nepřesně pamatují dřívější ceny – odkazují tak často na relativně staré ceny
28
Euro a úrokové sazby Retail bank interest rates - Housing loans to households (more than 10-year maturity) Monthly rate in %
20 18 16 14 Belgium
12
Germany
10
Spain
8
Finland
6 4 2 Jan-07
Jan-06
Jan-05
Jan-04
Jan-03
Jan-02
Jan-01
Jan-00
Jan-99
Jan-98
Jan-97
Jan-96
Jan-95
Jan-94
Jan-93
Jan-92
Jan-91
0
Zdroj: Eurostat, ECB 29
Euro a úrokové sazby Dlouhodobá konvergence úrokových sazeb: eurozóna (10leté obligace) roční sazba v % 30
BE DE
25
IE EL ES
20
FR IT CY LU MT NL
15 10
AT PT SI
5
FI
2006
2003
2000
1997
1994
1991
1988
1985
1982
1979
1976
1973
1970
1967
1964
1961
0
Zdroj: Evropská komise 30
Strategie přistoupení ČR k eurozóně
I.
31
Strategie přistoupení ČR k eurozóně
II.
32
Strategie přistoupení ČR k eurozóně
III.
33
Strategie přistoupení ČR k eurozóně
IV.
34
Strategie přistoupení ČR k eurozóně
V.
35
01 /1 02 2 /0 02 3 /0 02 6 /0 02 9 /1 03 2 /0 03 3 /0 03 6 /0 03 9 /1 04 2 /0 04 3 /0 04 6 /0 04 9 /1 05 2 /0 05 3 /0 05 6 /0 05 9 /1 06 2 /0 06 3 /0 06 6 /0 06 9 /1 07 2 /0 07 3 /0 07 6 /0 07 9 /1 08 2 /0 08 3 /0 08 6 /0 9
Maastricht: kritérium inflace
%, y/y
10
9
Reference value
CZ
8
SK
7
HU
6
PL
5
4
3
2
1
0
-1
36
01 /1 02 2 /0 02 3 /0 02 6 /0 02 9 /1 03 2 /0 03 3 /0 03 6 /0 03 9 /1 04 2 /0 04 3 /0 04 6 /0 04 9 /1 05 2 /0 05 3 /0 05 6 /0 05 9 /1 06 2 /0 06 3 /0 06 6 /0 06 9 /1 07 2 /0 07 3 /0 07 6 /0 07 9 /1 08 2 /0 08 3 /0 08 6 /0 08 9 /1 2
Maastricht: dlouhodobé výnosy
%, p.a.
9.0
8.5
8.0
7.5
Reference value CZ SK PL HU
7.0
6.5
6.0
5.5
5.0
4.5
4.0
3.5
3.0
37
Maastricht: veřejný dluh % HDP 80
HU
70
CZ
PL
SK
60
50
40
30
20
10 00 20
01 20
02 20
03 20
04 20
05 20
06 20
F 07 0 2
F 08 0 2
F 09 0 2
F 10 0 2
38
Maastricht: rozpočtový schodek % HDP 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10 -11 -12
CZ
HU
PL
SK
-13
20 10 F
20 09 F
20 08 F
20 07 F
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
-14
39
Maastricht: měnová stabilita CZK/EUR 30.0
29.5
29.312 Prostor pro přípustné nastavení centrální parity na začátku období (zpětný výpočet)
29.0 28.5
MAX-2,25%
28.0
28.142
27.5 27.0
CZK/EUR
26.5 26.0 25.5
MIN+15%
25.0
8 /0
8 09 03 /
01 /
29
/0
/0
7
7 20 12 /
11 /
10
/0
/0
7
7 01 10 /
22 08 /
07 /
13
/0
/0
7
7 /0
7 06 /
24
03
/0
7 04 /
15
/0 03 /
03 02 /
25
/0
7
6 /0
6 12 /
11 /
15
/0
/0
6 10 /
27 08 /
06
/0
6 /0
6 07 /
18
/0
6 06 /
29
08
/0
6 /0 04 /
20 03 /
6
24.5
40
