ČETNOST ÚRAZŮ U STUDENTŮ FAKULTY SPORTOVNÍCH STUDIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ V LETECH

ČETNOST ÚRAZŮ U STUDENTŮ FAKULTY SPORTOVNÍCH STUDIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ V LETECH 2002-2006 Frequency of injuries of students of Faculty of sport studies, Masaryk University, Brno, in years 2002-2006 Michal Vít, Zdenko Reguli, Michal Zálešák Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, Brno Klíčová slova Četnost úrazů, sportovní úrazy, sportovní traumatologie Souhrn Článek analyzuje četnost úrazů studentů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002-2006. Využili jsme údajů povinně zaznamenávaných v Knize evidence úrazů. V průběhu pěti let bylo zaznamenáno 150 úrazů studentů (54 % úrazů mužů, 46 % úrazů žen). 42% úrazů se stalo dopoledne, 41% úrazů se stalo odpoledne, u 17% úrazů nebylo možné vyhledat dobu úrazů. 21% ze všech úrazů se přihodilo v tělocvičnách, dále 17% na gymnastických sportovištích a třetím povrchem se 14% je sjezdovka. Nejvíce úrazů se stalo ve sportovní gymnastice (27 úrazů), zimní výcvikový kurz (23 úrazů) atletika (21 úrazů) a úpoly (21 úrazů). Key words Frequency of injuries, sport injuries, sport traumatology Summary This article analysis frequency of injuries of students of Faculty of sport studies, Masaryk University, Brno, in years 2002-2006. We used datas from the Book of injuries register, where are injuries obligatory recorded. There were 150 student’s injuries in last 5 years (men 54 %, women 46 % ). 42 % of injuries were caused morning, 41 % of injuries were caused afternoon and 17 % 42 % of injuries were not recognized. 21 % of all injuries were caused in sport halls, 17 % of injuries were caused on gymnastics surface and 14 % of injuries were caused on ski slope. Most of the injuries were caused in artistic gymnastics (n=27), then in winter courses (n=23), in athletics (n=21), and in combatives (n=21). Úvod V kinantropologii je obecně známá zejména sportovní traumatologie, u nás dobře zpracována více autory v nedávné i dávnější minulosti (např. Pilný, 2007, Moster, 1997, Pohybový systém, 1997, Komadel, 1992, Horský, Huraj, 1987, Kvapilík et al., 1981, Úrazová zábrana, 1979, Typovský, 1972, a další). Různé výzkumy u nás i v zahraničí se věnovali mechanismu úrazů. Autoři shodně uvádí, že více než jedna třetina úrazů je způsobena pádem (Evans, 2003, Mariläinen et al., 2002, Pohybový systém a zátěž, 1997, Zebas, Loudon, 1995, Honkanen, 1993, Komadel, 1992, Úrazová zábrana a prvá pomoc pri športe, 1979,

VÍT, M.- REGULI, Z.- ZÁLEŠÁK, M. Četnost úrazů u studentů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002-2006. In Sport a kvalita života 2007. Brno : Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4435-7, p. 149-149.

Roubíček, 1967 a další). Přitom většina úrazů pádem byla způsobena neúmyslným pádem. Na úmyslné pády, tj. pádovou techniku připadá necelé jedno procento (Komadel, 1992). Znamená to, že naučená pádová technika může být významným prostředkem úrazové zábrany. Vysoký podíl úrazů způsobených pády při sportu potvrzují údaje ze záznamů studentů z Kansaské univerzity (n=307), které popisují Zebas a Loudon (1995). Podobně jako jiní autoři uvádějí, že až jednu třetinu úrazů způsobili pády, a dále upřesňují, že nejčastěji bylo zraněné: koleno (23%), lumbální část zad (13%), kotník (11%), noha (9%) a rameno (8%). Mechanismy úrazů jsme sledovali i průzkumem u stedentů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně (Reguli, Vít, 2007). Až 87 % sledovaných studentů uvedlo že prvním roce studia upadli. 21% ze studentů utrpěla alespoň jeden úraz (6% dva nebo víc úrazů) různé závažnosti. Při podobném šetření v devátých třídách na základních školách jsme zjistili (Vít, Reguli, 2007) že až 47% žáků se v posledním roce zranilo při pádu. Polovina pádů se stala při sportování. V souvislosti se studenty FSpS MU jsme se v pětileté historii fakulty zajímali o četnost úrazů studentů. Cíl Cílem práce je zpracovat a vyhodnotit úrazy zapsané v Knize evidence úrazů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Metodika výzkumu Všechny úrazy studentů i zaměstnanců Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně (dále FSpS MU) jsou povinně evidovány v Knize evidence úrazů (dále KEÚ). Do této knihy je ze zákona povinen zapsat každý vyučující veškeré úrazy vzniklé během výuky. Jsou v ní tedy zapsány všechny úrazy a podrobnosti o nich. Tímto se Kniha evidence úrazů stává stěžejním pramenem. Zaznamenávání úrazů je potřebné pro zjištění výše náhrad plynoucích z úrazového pojištění studentů, odstraňování příčin úrazů i pro prevenci rizik. Navíc i drobný úraz může mít nepředpokládané následky a kniha úrazů se v tomto případě stává důležitým svědectvím při řešení pozdějších nároků. Sběr dat Tabulka KEÚ má osm sloupců a čtyři volné řádky, každý zvlášť pro popis jednoho úrazu. Jednotlivé sloupce obsahují údaje: 1. jméno, příjmení, datum narození (pro potřeby fakulty doplňkově číslo úrazu) 2. druh vykonávané práce-funkce ( v případě fakulty vyučovací předmět, činnost). 3. čas, kdy došlo k úrazu (hodina, den, měsíc, rok) 4. druh zranění nebo poškození-zraněná část těla 5. místo kde došlo k úrazu 6. stručný popis úrazu 7. zda byl úraz způsoben (ovlivněn) jinou osobou (s uvedením jména) 8. záznam provedl, podpis


Je nutno uvést, že při zapisování úrazů a náležitostí do všech uvedených sloupců, se někdy objevují nepřesnosti, rozmanitosti a neúplnosti zapříčiněné třeba, okamžitě nejasným druhem zranění, nedůsledností zápisu nebo jinými faktory ovlivňujícími zapisovatele úrazu. Zpracování dat Pro základní zpracování údajů z KEÚ byl zvolen tabulkový editor Microsoft Excel, do kterého se získaná data zapisovala pro jeho přehlednost a pro možnost pozdějšího zpracování do názornějších forem zobrazování výsledků – grafů. Údaje byly zpracovány metodami popisné statistiky. Byl sledován zejména frekvenční výskyt. Výsledky práce FSpS MU se od svého vzniku v roce 2002 rozvíjela nejenom kbalitativně, ale i kvantitativně. V období sledovaných 5-ti let je zřejmý nárůst počtu studentů v prezenční i kombinované formě studia (obr. 1). 1400 1200

1156

1195

2004

2005

2006

926

1000 800

1169

726

600 400 200 0 2002

2003

Obr. 1. Počet studentů prezenčního a kombinovaného studia na FSpS v letech 2002-2006 Počty úrazů v letech 2002 až 2006 Celkový počet všech úrazů studentů zapsaných v Knize úrazů na FSpS za roky 2002 až 2006 (od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2006) je 150. V přehledném grafu (obr. 2) uvádíme počet úrazů za jednotlivé roky. Je patrné, že ne vždy je počet úrazů přímo úměrný počtu studentů. Například v roce 2005 studovalo méně studentů než v letech 2004 a 2006. Přesto je počet úrazů v tomto roce podstatně vyšší než v ostatních letech. Nelze tedy vyvozovat závěry, že počet úrazů roste přímou úměrou s počtem studentů.


60

55

50 40

33

30

25

27

20 10

10

0 2002

2003

2004

2005

2006

Obr. 2. Množství všech úrazů studentů v letech 2002-2006 Rozdělení úrazů vzhledem k denní době Pro snadnější prezentaci byly údaje členěny na „dopledne“ tj. do 12:00 hod a na „odpoledne“ tj. od 12:01 hod. Úrazy bez uvedené hodiny jsou klasifikovány v grafech jako „neuvedeno“.

17%

42%

DOPOLEDNE ODPOLEDNE NEUVEDENO

41%

Obr. 3. Denní doba úrazů V celkovém součtu se úrazy rovnoměrně dělí do dopolední i odpolední části dne. 17% ze všech úrazů postrádá časový údaj. Jeden z dalších znaků nízké disciplinovanosti zapisovatelů. V tabulce 1 uvádíme procentuální přehled denní doby, kdy se stal úraz podle jednotlivých let. Vidíme, že distribuce dopoledních i odpoledních úrazů nevykazuje velké rozdíly.


Tab. 1. Denní doba úrazů v jednotlivých letech (v %) Rok Dopoledne Odpoledne Neuvedeno 25 62 13 2002 27 19 54 2003 47 44 9 2004 46 38 16 2005 45 52 3 2006 Rozdělení úrazů dle povrchu Výskyt úrazů je do určité míry podmíněný také místem kde k nim dojde. V KEÚ je sice vyžadován popis místa úrazu, ale setkáváme se s několika variacemi těchto zápisů. V zápise se vyskytují: přesná adresa, pouze název ulice, pouze městská část, název vesnice, města, země, název hory, název sportoviště, název nářadí, popis povrchu atd. Kombinace a doplňující údaje dalších zápisů v knize, však umožňují tyto zápisy kategorizovat pod pojmem povrch. Ačkoliv se v některých případech nejedná doslova o povrch, byly definovány tyto kategorie povrchů. Tělocvična zahrnuje povrchy vnitřních sportovních zařízení-parkety. Hřiště mají venkovní charakter a jejich povrchy se různí-převážně však zemina, asfalt, tráva. Volný terén je povrch ve volné přírodě-cesty, pole, lesy, louky atd. Loď je kategorie pod kterou je myšlena laminátová nebo plastová kanoe, popřípadě gumová loď Pálava, nebo raft, které jsou využívány převážně ve výcvikových kurzech. Lanové překážky jsou jednou z aktivit na letních výcvikových kurzech. Kolo je jednoduše dopravní prostředek letních výcvikových kurzů. Atletická sportoviště mají povrch tartanový, nebo se jedná o stanoviště atletických disciplin. Ledová plocha je využívána v kryté hale. Sjezdovka je upravený sněhový povrch v některém z lyžařských středisek zimních výcvikových kurzů. Bazén je krytá plavecká hala. Tatami je specielní povrch využívaný převážně při výuce úpolových sportů. Gymnastická sportoviště jsou stanoviště sportovní gymnastiky – prostná, trampolína, kruhy, kladina, hrazda, stůl atd. Laboratoř je speciální místnost kde se provádějí antropomotorické testy. Sprcha a schodiště nejsou sice místami výuky, jsou ale na výukové prostory bezprostředně navázány polohou i funkcí.

21% 11% 6% 1%

1%

4%

11%

6% 2%

1%

1%

2%

VO

TĚ

LO C VI Č

N A H Ř I Š LN TĚ Ý TE LA R ÉN N O VÉ PŘ LO EK Ď AT Á LE ŽK TI Y C KÁ K O LO SP LE O D R O T. VÁ . PL . O SJ C HA EZ D O VK A G B YM A Z ÉN N A TA ST TA IC K M Á SP I ... SP LA RC H B A O R A SC TO H Ř O D IŠ TĚ

2%

17%

14%


Obr. 4. Rozdělení úrazů dle povrchu (místa) za roky 2002-2006 Na obr. 4 je uveden procentuální podíl úrazů za celé sledované období. V grafech je rozdělení úrazů vyjádřeno procentuálně. Za celé zpracované období se nejvíce úrazů přihodilo v tělocvičnách – celých 21% z celkového počtu. Druhé místo zaujímají gymnastická sportoviště se 17% a třetí je sjezdovka 14%. Je třeba uvést, že nebylo možné sledovat relativní podíl, tj. propočet podle odučených hodin v jednotlivých prostorech (úrazovost). V dalších grafech na obrázcích 5 až 9 uvádíme počty úrazů dle povrchu v jednotlivých letech. Vidíme, že na některých místech se počty úrazů zvyšovaly, co odůvodňujeme zvýšeným počtem hodin a studentů v nových studijních oborech a směrech (např. zvýšení úrazů na tatatmi zřejmě souvisí s navyšováním počtu studentů v oboru Speciální deukace bezpečnostních složek). 50% 40%

10%

TĚLOCVIČNA

HŘIŠTĚ

GYMNASTICKÁ SPORTOVIŠTĚ

Obr. 5. Rozdělení úrazů dle povrchu (místa) za rok 2002 32%

8%

SCHODIŠTĚ

4%


4%

TATAMI

4%

BAZÉN

8%

SJEZDOVKA

KOLO

8%

LEDOVÁ PLOCHA

4%

ATLETICKÁ SPORTOVIŠTĚ

4%

HŘIŠTĚ

TĚLOCVIČNA

24%

Obr. 6. Rozdělení úrazů dle povrchu (místa) za rok 2003


22%

6%

3%

SCHODIŠTĚ


SJEZDOVKA

BAZÉN

3%

TATAMI

9%

6%

LEDOVÁ PLOCHA

3%

15%


3%

KOLO

VOLNÝ TERÉN

3%

LANOVÉ PŘEKÁŽKY

6%

LOĎ

6%

HŘIŠTĚ

TĚLOCVIČNA

15%

Obr. 7. Rozdělení úrazů dle povrchu (místa) za rok 2004 22% 17%

14%

12%

LABORATOŘ

2%

SPRCHA


TATAMI

SJEZDOVKA

KOLO

2%

LEDOVÁ PLOCHA

2%


2%

LANOVÉ PŘEKÁŽKY

7% 3%

VOLNÝ TERÉN

HŘIŠTĚ

TĚLOCVIČNA

7%

10%

Obr. 8. Rozdělení úrazů dle povrchu (místa) za rok 2005 22%

19%

17% 11%

SCHODIŠTĚ


3%

TATAMI

SJEZDOVKA

LEDOVÁ PLOCHA


8%

6%

3%

KOLO

HŘIŠTĚ

TĚLOCVIČNA

3%

BAZÉN

8%

Obr. 9. Rozdělení úrazů dle povrchu (místa) za rok 2006 Počty úrazů v jednotlivých předmětech Je potřeba uvést, že v grafech jsou uvedené pouze předměty, ve kterých se staly úrazy a ty byly zapsány do knihy úrazů. Jednotlivé předměty jsme pro zjednodušení slučovali podle jejich obsahu. Neuvádíme např. Sportovní gymnastika I, Sportovní gymnastika II apod., ale jenom Sporotvní gymnastika. Zvláštní postavení mají sloupce s popisem „mimo výuku“ a „Akademické hry“. Jsou to úrazy, které se staly většinou při sprchování po výuce, nebo při chůzi po


chodbách školních budov a v případech, kdy studenti reprezentovali školu na akademických soutěžích.

30 25 20 15 10 5

27 23

21 20 14 13 7

7

6

5

3

3

3

2

2

2

1

1

1

1

ZI

SP O

R TO M VN N ÍV ÍG ÝC YM VI NA K O ST VÝ IK LE A TN A KU TL R ÍV ET Z ÝC IK VI K ÚP A O O V B Ý K LY A SK UR E Z B TB R U AL VO SL M LE E N SP IM J Í O B A OR V AL K T A O ÝU D R EM VN KU YT M IC Í HR IC K É Y K Á H P R G L YM A Y V N ÁN A ST Í FO I K TB A FU AL A S O TS N A TR FT L O B A K PO E A O L M MO RO PE T B I K N OR ZA I Č KA N ÍC TA V. N C E

0

Obr. 10. Počty úrazů v předmětech za roky 2002-2006 Z obr. 10 je patrné, že za období let 2002-2006 se stalo nejvíce úrazů ve sportovní gymnastice (počet úrazů n=27). Zimní výcvikový kurz s n=23 úrazy je na druhé pozici. Obecně se zvyšují počty úrazů na horách i přes stále se zdokonalující vybavení. Atletika a úpolové předměty jsou dalšími v pořadí početnosti úrazů. Atletice se věnují pedagogové nižších stupňů škol intenzivněji, takže studenti na FSpS nepřicházejí zcela nepřipraveni. Zdá se, že důvodem úrazovosti mohou být někdy přísné limity pro udělení zápočtu a z toho vyplývající přemíra snahy studentů, kteří balancují na hranici svých možností. Obecně se při úpolech stávají úrazy z nedisciplinovanosti studentů.


30 25 20 15 10 5

A L VO LE JB

TA NC E

SO FT B

AL

FO TB A L FU TS A L

TO RI KA AT LE T BA IK A SK ET B AL

AN TR O

PO

M O

AE RO BI

K

0

MUŽI

MUŽI-Z

ŽENY

ŽENY-Z

Obr. 11. Počty úrazů v předmětech za roky 2002-2006 se znázorněním podílu mužů a žen Graf na obrázku 11 zobrazuje kolik úrazů mužů a kolik úrazů žen se stalo v daném předmětu za roky 2002-2006. Jsou zde pro doplnění vyobrazeny také úrazy mužů zaměstnanců, v legendě jako MUŽI-Z a žen zaměstnankyň, v legendě jako ŽENY-Z. Předměty jsou seřazeny na ose X podle abecedy pro jednodušší orientaci. Zraněné části těla Rozdělení lidského těla v této kapitole je podrobnější, protože popisy úrazů v knize úrazů jsou v některých případech velmi přesné. Kategorie jsou chápány jako celek dané části těla tzn. kosti, klouby, šlachy, svaly atd. nacházející se v dané části. Proto jsou definovány tyto kategorie: (dolní končetiny nejsou děleny na levou a pravou) prsty dk, nárt, pata, kotník, bérec, achilova šlacha, koleno, stehno, dále kýla, záda, klíční kost, hlava, (horní končetiny také nejsou děleny na levou a pravou) rameno, loket, předloktí, zápěstí, prsty hk. Procentuální podíl (obr. 12) 2002-2006 je vypočítán z celkového počtu úrazů.


20%

13%

12%

2%

1% 1%

N

EU VE D EN O

ST YD

1% 1%

TA

2% 2%

K

1%

PA

. 1%

VA

EN O

K ET

AM

LO

R

O LE N ST O YH K PR

K

ST EH NO

2%

LA

4%

7% 5%

H

6%

PR

19%

Obr. 12. Zraněné části těla za období 2002-2006 Největší podíl z celkového počtu úrazů za období 2002-2006 má koleno 20% a kotník 19%. Dolní končetiny jsou celkově nejvíce postiženou částí těla. Zraněné části těla v jednotlivých předmětech Tato podkapitola se zabývá počty úrazů v jednotlivých předmětech a navíc zobrazuje kolik a jaké zraněné části těla se vyskytují v daném předmětu. Na první pohled méně přehledný graf na obrázku 13 je význačný vysokou barevností. Je to graf za celé sledované období a zobrazujeme na něm všechny sledované jevy. V jednotlivých dalších letech je jevů méně – s tím klesá barevnost. Nejvíce úrazů za roky 2002-2006 pochází ze sportovní gymnastiky a jejich rozmanitost je velmi široká. V ostatních předmětech rozmanitost poraněných částí těla postupně klesá. Dále jsou uvedeny charakteristické rysy – druhy úrazů, poraněné části těla, příčiny a původ úrazů, některých předmětů. Pojetí sportovní gymnastiky se liší od pohlaví. Z toho plynou i rozdíly mezi zraněními mužů a žen. Náplní zimních výcvikových kurzů je převážně lyžování. U tohoto sportu zaznamenáváme vysokou úrazovost. Nejvíce dochází k úrazům ve sjezdových disciplinách, kde dominuje rychlost pohybu. Rozeznáváme několik pádů a poloh, které vedou ke zranění při lyžování. Třetím předmětem s nejvyšším počtem úrazů a s vysokou rozmanitostí zraněných částí těla za celkové období 2002-2006 je atletika. Při bězích se v atletice vyskytuje nejvíce zranění. Při skocích ve fázi rozběhu nedochází téměř k úrazům, ani při odrazu jich mnoho nenajdeme. U vrhu koulí často dochází ke zranění už při rozcvičování, při pohazování koule vyklouzne z ruky a zraní obličej, hrudník, břicho a velmi často prsty rukou i nohou. Při hodu diskem se někdy zraňují prsty, hlavně jejich bříška o hranu disku.


Úpolové sporty jsou rozmanitými činnostmi kde dochází cíleně k fyzickému kontaktu minimálně dvou lidí. Úrazy vznikají při pádech, nebo při nácviku technik se soupeřem.


NEUVEDENO KÝLA

30

PATA BÉREC

25

KLÍČNÍ KOST NÁRT

20

PRSTY-DK

15

PŘEDLOKTÍ HLAVA

10

ACHILOVA ŠL. ZÁDA

5

RAMENO

0 L JB A VO LE

E TA

N

C

L B A SO FT

A L TS

A L FU

TB FO

R AT IKA L BA ET SK IKA ET B A L

AN

TR

O

PO

M O

AE R

TO

O

B

IK

LOKET ZÁPĚSTÍ PRSTY-HK KOLENO KOTNÍK STEHNO

Obr. 13. Zraněné části těla v předmětech za období 2002-2006


6 5 4 PRSTY-HK 3

KOLENO KOTNÍK

2 1 0 BASKETBAL

SG

SOFTBAL

SP HRY

TANCE

Obr. 14. Zraněné části těla v předmětech za rok 2002 V roce 2002 celkově převažuje zranění kotníku (Obr. 14). Jarní semestr 2002 byl prvním v historii FSpS MU. Předmětů i studentů, kteří byli převedeni z Pedagogické fakulty MU nebylo mnoho, protože se jednalo pouze o studenty učitelství tělesné výchovy. Další obory byly naplněné až od akademického roku 2002/2003. 8 7

HLAVA

6

RAMENO

5

LOKET

4

ZÁPĚSTÍ

3

PRSTY-HK

2

KOLENO

1

KOTNÍK

LE JB AL VO

AE RO BI K AT LE TI BA KA SK ET B AL

0

Obr. 15. Zraněné části těla v předmětech za rok 2003 V roce 2003 byla již rozšířená ponuka předmětů, co se odrazilo na jejich větší rozmanitosti u sledování úrazů (Obr. 15).


7 6

KLÍČNÍ KOST

5

HLAVA

4

PATA

3

ZÁDA

2

RAMENO

1

LOKET ZÁPĚSTÍ

0 L KA A TI TB E E L K AT AS B

J LE O V

PRSTY-HK

L BA

KOLENO KOTNÍK STEHNO

Obr. 16. Zraněné části těla v předmětech za rok 2004 V roce 2004 si všimněme, že k předmětům s nejčetnější úrazovosti se připojují letní výcvikové kurzy (Obr. 16). Do letních výcvikových kurzů spadá několik povinných nebo volitelných předmětů například cyklistika, vodní turistika, horolezectví, windsurfing atd. 12

BÉREC

10

KLÍČNÍ KOST NÁRT

8

PRSTY-DK PŘEDLOKTÍ

6

HLAVA

4

ACHILOVA ŠL.

2

ZÁDA

0

RAMENO

L AL KA KA A RI ETI TB TB O E O L F OT AT SK M A B O OP TR N A

AL JB E L VO

LOKET ZÁPĚSTÍ PRSTY-HK KOLENO KOTNÍK STEHNO

Obr. 17. Zraněné části těla v předmětech za rok 2005 V roce 2005 jsme zaznamenali zvýšený počet úrazů na zimních výcvikových kurzech a v úpolových předmětech (Obr. 17). Tato tendence zůstává i v následujícím roce – 2006 (Obr. 18).


KÝLA NÁRT PRSTY-DK PATA NEUVEDENO HLAVA RAMENO A L VO LE JB

L SO FT BA

FU T

SA L

LOKET

B

A

TL E AS TIK KE A TB AL

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

ZÁPĚSTÍ PRSTY-HK KOLENO KOTNÍK STEHNO

Obr. 18. Zraněné části těla v předmětech za rok 2006 Závěr Cílem práce bylo zpracovat a vyhodnotit úrazy zapsané v Knize evidence úrazů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity za roky 2002-2006, a dále zpracovat v ní uvedené související údaje. Touto prací jsme chtěli vytvořit jednoduchý přehled o úrazech na FSpS. Výsledky práce a jejich prezentace v jednotlivých kapitolách se odvíjely od množství informací, které jsme byli schopni získat z KEÚ. Na začátku uvádíme pro představu množství studentů prezenčního a kombinovaného studia FSpS za roky 2002-2006. Bohužel se ukázalo, že dodatečně zjistit počty zaregistrovaných studentů v daných předmětech je příliš obtížné, což znemožnilo statistické zpracování úrazovosti předmětů. Počet všech úrazů studentů na FSpS MU byl ve sledovaném období 2002-2006 150 (u zaměstnanců bylo ve výuce zaevidováno 12 úrazů). Nejvíce úrazů se stalo v roce 2005 a to celkem 58 úrazů. Nejméně úrazů se stalo v prvním roce existence FSpS (2002) a to 10. Podíl studentů a studentek na počtech úrazů (2002-2006) je následující: 54% úrazů se stalo mužům, 46% úrazů se stalo ženám. Denní doba úrazů za stejné období je rozdělena takto: 42% úrazů se stalo dopoledne, 41% úrazů se stalo odpoledne, u 17% úrazů nebylo možné vyhledat dobu úrazů. Rozdělení úrazů dle povrchu je následující: nejvíce úrazů se přihodilo v tělocvičnách – celých 21% ze všech úrazů, dále 17% na gymnastických sportovištích a třetím povrchem se 14% je sjezdovka. Počty úrazů v jednotlivých předmětech jsou další kapitolou. Nejvíce úrazů v dosavadní historii se stalo ve sportovní gymnastice – 27 úrazů, v tomto předmětu se zranilo také nejvíce žen. Druhý předmět s počtem úrazů 23 je zimní výcvikový kurz a dělené třetí místo zaujímá atletika a úpoly – oba 21 úrazů. V úpolech se zranilo nejvíce mužů, co je způsobeno faktem, že v oboru Speciální edukace bezpečnostních složek (od roku 2006/2007 studijní směr) studují až na výjimky jenom muži. Nejvíce zraněné části těla jsou dolní končetiny. Největší podíl ze všech úrazů mají koleno 20% a kotník 19%. Dále jsou to prsty horních končetin 13% a úrazy hlavy 12% z celkového počtu úrazů. Zraněné části těla v jednotlivých předmětech a jejich největší rozmanitost za celé období je ve sportovní gymnastice – 10 různých poraněných částí těla. Dále letní výcvikový kurz 9, zimní výcvikový kurz a úpoly 8 různých poraněných částí těla.


Vyhodnocení ukazuje, že v popředí údajů o úrazech se z pohledu předmětů drží sportovní gymnastika, zimní výcvikové kurzy a atletika. Přesah našeho výzkumu do praxe by měl být v apelu na zodpovědnější přístup studentů nejenom k těmto předmětům. Výsledky četnosti úrazů pochopitelně poskytují i zpětnou vazbu učitelům. Dobrá informovanost může přispívat k prevenci a předcházení sportovním úrazům. Výzvou do budoucnosti na poli úrazů Fakulty sportovních studií je výpočet úrazovosti a rizikovosti jednotlivých předmětů (nejenom skupin předmětů, jako předkládáme zde). Takové zjištění je pracné a vyžaduje součinnost akademických i neakademických pracovníků fakulty. Věříme, že v budoucnu za několik let existence fakulty, vznikne obsáhlá statistika o úrazech, a studenti o ní budou pravidelně informováni. Litratura EVANS, Catherine. Prevention of falls. In Primary health care, september 2003, vol. 13, No. 7, p. 8 HONKANEN, Risto. Alcohol in home and leisure injuries. In Addiction, 1993, 88, s. 939 - 944 HORSKÝ, I., HURAJ, E. 1987. Úrazy pri telesnej výchove a športe. Osveta, Martin 1987, 184 s. KOMADEL, Ľudovít. Klinika telovýchovného lekárstva a traumatológia športu. Univerzita Komenského, Bratislava 1992, 249 s. KVAPILÍK, J et al. Tělovýchovné lékařství pro posluchače tělesné výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, 230 s. MARILÄINEN, Sanna et al. 2002. Risc factors for cervical and trochanteric hip fracture during a fall on the hip. In Scand J Prim ealth Care, 2002, 2, s. 188 – 192. ISSN 0218-3432 MOSTER, René. Sportovní traumatologie. Brno: Pedagogická fakulta, 1997, 76 s. ISBN 80210-1721-x PILNÝ, J. et al. Prevence úrazů pro sportovce. Praha: Grada, 2007, 103 s. ISBN 978-80-2471675-6 Pohybový systém a zátěž. Grada publishing, Praha 1997, 260 s. REGULI, Zdenko, VÍT, Michal. Skúsenosti študentov FSpS MU v Brne s pádmi a pádovou technikou. In Kinantropologické aspekty v psychologii a sportu. Brno : FSpS MU, 2007 s. 89-95 Fulltext on CD ROM ROUBÍČEK, Vladimír. Pády, jejich výskyt a uplatňování, pádové úrazy, metodika nácviku. Praha : Universita Karlova 1967, 93 s. TYPOVSKÝ, K. et al. Traumatologie pohybového ústrojí. Praha: Avicenum, 1972, 578 s. Úrazová zábrana a prvá pomoc pri športe. Šport, Bratislava 1979, 140 s. VÍT, Michal, REGULI, Zdenko. Zjištění současného stavu výuky úpolů na vybraných základních školách v Brně. In Kinantropologické aspekty v psychologii a sportu. Brno : FSpS MU, 2007 s. 133-140 Fulltext on CD ROM ZEBAS, Carol J., LOUDON, Karen. 1995. Musculosceletal injuries in a college-age population during a 1-semester term. In Journal of American College Health; Jul 1995, Vol. 44 Issue 1, 32 - 35, 1 chart. ISSN 07448481


ČETNOST ÚRAZŮ U STUDENTŮ FAKULTY SPORTOVNÍCH STUDIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ V LETECH

Recommend Documents